CVIČENÍ NA MLUVNICKÉ KATEGORIE PŘÍDAVNÝCH JMEN
Cvičení 6
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Zdroj: Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen
Zveřejněno dne: 26.1.2016
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Zdroj: Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen
Zveřejněno dne: 26.1.2016
Řekne mi někdo mluvnické kategorie ke slovu lety (roky) ??????
Zdroj: diskuze Lety
Odesláno dne: 18.1.2018 uživatelem GejmrOvec
Počet odpovědí: 2
Zobrazit odpovědi
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Zdroj: Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen
Zveřejněno dne: 26.1.2016
Dobrý den, paní Misařová,
ve větách, které uvádíte, jde o specifickou formu podmětu, a to o tzv. numerativ neboli genitiv numerativní (existuje například i genitiv záporový: nebylo tam ani človíčka; nebo genitiv partitivní: v řece ubylo vody).
Podoba spojení číslovky a počítaného předmětu je dána slovnědruhovým charakterem číslovky: číslovky jeden, dva, tři, čtyři jsou svou povahou přídavná jména, takže se počítaný předmětý s nimi musí mluvnicky shodovat v pádě a částečně také v rodě a čísle (na drátě seděla jedna vlaštovka; za domem mňoukaly dvě kočky apod.) U ostatních základních číslovek, které mají povahu podstatného jména (tedy číslovky pro hodnoty 5–99 a rovněž neurčité číslovky kolik, několik, tolik), se jako základní prostředek vyjádření kvantovosti ustálil počítaný předmět ve 2. pádě množného čísla (tedy genitiv numerativní: na drátě sedělo pět vlaštovek; za domem mňoukalo několik koček).
Jinými slovy: U podmětu typu pět vozů, šest dívek, deset psů atd. řídí koncovku v přísudku číselný výraz a vyžaduje zakončení přísudku na -o: Pět vozů bylo odtaženo na záchytné parkoviště. Šest dívek nepřineslo omluvenku. Jsou-li podmětem výrazy jako desítky, stovky, tisíce, miliony, miliardy, píšeme v příčestí -y, u výrazu tisíce lze zvolit i koncovku -o: Stovky fanoušků se rozburácely na tribunách. Tisíce lidí se sešly (i sešlo) na náměstí.
A jednoduché shrnutí na závěr: Genitiv numerativní je výsledkem historického vývoje a nemá žádnou významovou funkci, je to čistě formální pravidlo. Číslovka je v tomto případě chápána jako přívlastek kvantitativní. Jako podmět tedy označte v těchto případech podstatné jméno ve druhém pádě (tj. v genitivu), abych byla naprosto konkrétní, ve Vašich větách to bude žáků, dívek.
P.S. Je ale možné, že na základní škole nebude chybou jako podmět označit celé spojení, tedy pět žáků, deset dívek.
Zdroj: diskuze Určení podmětu ve větě s číslovkou
Odesláno dne: 16.8.2017 uživatelem Jana Válková
Počet odpovědí: 1
Zobrazit odpovědi
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Zdroj: Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen
Zveřejněno dne: 26.1.2016
ROD |
ŽIVOTNOST |
ČÍSLO |
PÁD |
VZOR |
|
Ve vsi |
|
|
|
|
|
S bylinami |
|
|
|
|
|
O lyžích |
|
|
|
|
|
K myši |
|
|
|
|
|
Pod hlavou |
|
|
|
|
|
Na silnici |
|
|
|
|
|
Do krabice |
|
|
|
|
|
Bez zlosti |
|
|
|
|
|
Zdroj: Podstatná jména rodu ženského: pracovní list
Zveřejněno dne: 6.5.2016
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Zdroj: Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen
Zveřejněno dne: 26.1.2016
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Zdroj: Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen
Zveřejněno dne: 26.1.2016
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Zdroj: Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen
Zveřejněno dne: 26.1.2016
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Zdroj: Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen
Zveřejněno dne: 26.1.2016
Podstatná jména se také dají dělit podle mluvnické kategorie čísla. Některá podstatná jména totiž existují jen ve tvaru jednotného čísla a jiná zase jen ve tvaru množného čísla.
Jednotné číslo podstatného jména
Pes, Psi
Množné číslo podstatného jména
Člověk, Lidé
Podstatná jména látková označují konkrétní materiál (= látku) a vyskytují se v jednotném čísle. Pokud se takové podstatné jméno použije v množném čísle, musí se zároveň pojit se jménem označujícím množství.
Jednotné číslo
Mouka, Zlato
Množné číslo
Dva pytle mouky, Tři váčky zlata
Podstatná jména pomnožná se vyskytují pouze ve tvaru množného čísla a to i v případě, kdy označují jedno podstatné jméno. Podle jejich tvaru se nedá určit, jestli se jedná o jeden nebo dva předměty. Je třeba znát souvislost. Pojí se s nimi množná ukazovací zájmena TY a TA.
Jednotné číslo
(Jedny) prázdniny, (Jedny) brýle
Množné číslo
(Dvoje) prázdniny, (Dvoje) brýle
Podstatná jména hromadná označují více předmětů, ale mají tvar jednotného čísla . Pojí se s nimi jednotná ukazovací zájmena TEN, TA, TO .
Podstatná jména hromadná
Hmyz (= ten hmyz = jednotné číslo, ale myšleno je více brouků)
Vojsko (= to vojsko = jednotné číslo, ale myšleno je více vojáků)
Zdroj: Abstraktní podstatná jména
Zveřejněno dne: 24.6.2017
U přídavných jmen se určuje druh, vzor, rod, číslo a pád.
Existují tři druhy přídavných jmen: tvrdá, měkká, přivlastňovací. Druh se určuje podle toho, jakou otázkou se na přídavné jméno ptáme, a podle toho, jaké má přídavné jméno koncovku.
Vzor se odvozuje podle druhu. Pokud se jedná o přídavné jméno tvrdé, vzor je mladý. Pokud se jedná o přídavné jméno měkké, vzor je jarní. Pokud se jedná o přídavné jméno přivlastňovací, v úvahu připadají jen vzory otcův, matčin.
Rod u přídavných jmen je stejný jako u podstatných jmen, ke kterým se přídavná jména vážou. Například: kočka je rodu ženského, a proto i u slovního spojení malá kočka bude přídavné jméno rodu ženského. Rody tedy mohou být mužský, ženský a střední.
Stejně jako rod tak i číslo se určuje podle podstatného jména, pokud je podstatné jméno v jednotném čísle (= singulár), bude i přídavné jméno v singuláru, pokud je podstatné jméno v množném čísle (= plurál), bude i přídavné jméno v plurálu.
I poslední mluvnická kategorie se shoduje s podstatným jménem. Stejný pád bude tedy u podstatného i přídavného jména.
Pády a pádové otázky:
PÁD |
PÁDOVÉ OTÁZKY |
1. pád |
Kdo? Co? |
2. pád |
Koho? Čeho? |
3. pád |
Komu? Čemu? |
4. pád |
Koho? Co? |
5. pád |
Oslovujeme, voláme |
6. pád |
O kom? O čem? |
7. pád |
S kým? S čím? |
Zdroj: Přídavná jména
Zveřejněno dne: 23.1.2016
Mluvnické kategorie ve slovenštině jsou stejné jako v češtině. Existují stejné rody i čísla. Pádů je ale jen šest a vzory jsou jiné.
1. pád |
Chlap |
Hrdina |
Dub |
Stroj |
2. pád |
Chlapa |
Hrdinu |
Duba |
Stroja |
3. pád |
Chlapovi |
Hrdinovi |
Dubu |
Stroju |
4. pád |
Chlapa |
Hrdinu |
Dub |
Stroj |
5. pád |
Chlapovi |
Hrdinovi |
Dube |
Stroji |
6. pád |
Chlapom |
Hrdinom |
Dubom |
Strojom |
1. pád |
Žena |
Ulica |
Dlaň |
Kosť |
Gazdiná |
2. pád |
Ženy |
Ulice |
Dlane |
Kosti |
Gazdinej |
3. pád |
Žene |
Ulici |
Dlani |
Kosti |
Gazdinej |
4. pád |
Ženu |
Ulicu |
Dlaň |
Kosť |
Gazdinú |
5. pád |
Žene |
Ulici |
Dlani |
Kosti |
Gazdinej |
6. pád |
Ženou |
Ulicou |
Dlaňov |
Kosťou |
Gazdinou |
1. pád |
Město |
Srdce |
Vysvedčenie |
Dievča |
2. pád |
Města |
Srdca |
Vysvedčenia |
Dievčaťa |
3. pád |
Mestu |
Srdcu |
Vysvedčeniu |
Dievčaaťu |
4. pád |
Město |
Srdce |
Vysvedčenie |
Dievča |
5. pád |
Meste |
Srdci |
Vysvedčení |
Dievčati |
6. pád |
Mestom |
Srdcom |
Vysvedčením |
Dievčaťom |
1. pád |
Chlapi |
Hrdinovia |
Duby |
Stroje |
2. pád |
Chlapov |
Hrdinov |
Dubov |
Strojov |
3. pád |
Chlapom |
Hrdinom |
Dubom |
Strojom |
4. pád |
Chlapov |
Hrdinov |
Duby |
Stroje |
5. pád |
Chlapoch |
Hrdinoch |
Duboch |
Strojoch |
6. pád |
Chlapmi |
Hrdinami |
Dubmi |
Strojmi |
pád |
Rod ženský |
||||
1. pád |
Ženy |
Ulice |
Dlane |
Kosti |
Gazdiné |
2. pád |
Žien |
Ulíc |
Dlaní |
Kostí |
Gazdín |
3. pád |
Ženám |
Uliciam |
Dlaniam |
Kostiam |
Gazdinám |
4. pád |
Ženy |
Ulice |
Dlane |
Kosti |
Gazdiné |
5. pád |
Ženách |
Uliciach |
Dlaniach |
Kostiach |
Gazdinách |
6. pád |
Ženami |
Ulicami |
Dlaňami |
Kosťami |
Gazdinami |
1. pád |
Mestá |
Srdcia |
Vysvedčenia |
Dievčatá dievčence |
2. pád |
Miest |
Sŕdc |
Vysvedčení |
Dievčat dievčeniec |
3. pád |
Mestám |
Srdciam |
Vysvedčeniam |
Dievčatám dievčencom |
4. pád |
Mestá |
Srdcia |
Vysvedčenia |
Dievčatá dievčence |
5. pád |
Mestách |
Srdciach |
Vysvedčeniach |
Dievčatách dievčencoch |
6. pád |
Mestami |
Srdcami |
Vysvedčeniami |
Dievčatami dievčencami |
Zdroj: Pády
Zveřejněno dne: 11.5.2016
Čtvrtým slovním druhem jsou číslovky, které mají číselný význam. Ptáme se na ně KOLIK?, KOLIKÁTÝ?, KOLIKERÝ?, KOLIKRÁT?, KOLIKANÁSOBNÝ?
Příklad: Adam se stal (KOLIKANÁSOBNÝM?) čtyřnásobným vítězem. V (V KOLIK?) osm byl sraz před školou. Adam doběhl do cíle (KOLIKÁTÝ?) první. Ve skříni mám (KOLIKERY?) troje kalhoty.
Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy
Zveřejněno dne: 18.11.2015
U podstatných jmen se určuje
Podstatné jméno může být rodu mužského (latinsky maskulinum), ženského (latinsky femininum) a rodu středního (latinsky neutrum). Rod mužský má šest vzorů, rod ženský čtyři vzory a rod střední také čtyři vzory.
U podstatných jmen se také určuje číslo. Podstatné jméno může být čísla jednotného (singulár), nebo množného (plurál).
Pády u podstatných jmen jsou vypsány výše.
Pro určení vzorů podstatných jmen je důležité si nejprve určit rod podstatného jména. Vzory se určují podle zakončení podstatného jména v prvním a druhém pádě.
1. pád |
Pán |
Hrad |
Muž |
Stroj |
Předseda |
Soudce |
2. pád |
Pána |
Hradu |
Muže |
Stroje |
Předsedy |
Soudce |
3. pád |
Pánovi Pánu |
Hradu |
Muži mužovi |
Stroji |
Předsedovi |
Soudci soudcovi |
4. pád |
Pána |
Hrad |
Muže |
Stroj |
Předsedu |
Soudce |
5. pád |
Pane |
Hrade |
Muži |
Stroji |
Předsedo |
Soudce |
6. pád |
Pánovi pánu |
Hradu |
Muži mužovi |
Stroji |
Předsedovi |
Soudci soudcovi |
7. pád |
Pánem |
Hradem |
Mužem |
Strojem |
Předsedou |
Soudcem |
1. pád |
Žena |
Růže |
Píseň |
Kost |
2. pád |
Ženy |
Růže |
Písně |
Kosti |
3. pád |
Ženě |
Růži |
Písni |
Kosti |
4. pád |
Ženu |
Růži |
Píseň |
Kost |
5. pád |
Ženo |
Růže |
Písni |
Kosti |
6. pád |
Ženě |
Růži |
Písni |
Kosti |
7. pád |
Ženou |
Růží |
Písní |
Kostí |
1. pád |
Město |
Moře |
Kuře |
Stavení |
2. pád |
Města |
Moře |
Kuřete |
Stavení |
3. pád |
Městu |
Moři |
Kuřeti |
Stavení |
4. pád |
Město |
Moře |
Kuře |
Stavení |
5. pád |
Město |
Moře |
Kuře |
Stavení |
6. pád |
Městě |
Moři |
Kuřeti |
Stavení |
7. pád |
Městem |
Mořem |
Kuřetem |
Stavením |
1. pád |
Páni pánové |
Hrady |
Muži mužové |
Stroje |
Předsedové |
Soudci soudcové |
2. pád |
Pánů |
Hradů |
Mužů |
Strojů |
Předsedů |
Soudců |
3. pád |
Pánům |
Hradům |
Mužům |
Strojům |
Předsedům |
Soudcům |
4. pád |
Pány |
Hrady |
Muže |
Stroje |
Předsedy |
Soudce |
5. pád |
Páni Pánové |
Hrady |
Muži Mužové |
Stroje |
Předsedové |
Soudci Soudcové |
6. pád |
Pánech |
Hradech |
Mužích |
Strojích |
Předsedech |
Soudcích |
7. pád |
Pány |
Hrady |
Muži |
Stroji |
Předsedy |
Soudci |
1. pád |
Ženy |
Růže |
Písně |
Kosti |
2. pád |
Žen |
Růží |
Písní |
Kostí |
3. pád |
Ženám |
Růžím |
Písním |
Kostem |
4. pád |
Ženy |
Růže |
Písně |
Kosti |
5. pád |
Ženy |
Růže |
Písně |
Kosti |
6. pád |
Ženách |
Růžích |
Písních |
Kostech |
7. pád |
Ženami |
Růžemi |
Písněmi |
Kostmi |
1. pád |
Města |
Moře |
Kuřata |
Stavení |
2. pád |
Měst |
Moří |
Kuřat |
Stavení |
3. pád |
Městům |
Mořím |
Kuřatům |
Stavením |
4. pád |
Města |
Moře |
Kuřata |
Stavení |
5. pád |
Města |
Moře |
Kuřata |
Stavení |
6. pád |
Městech |
Mořích |
Kuřatech |
Staveních |
7. pád |
Městy |
Moři |
Kuřaty |
Staveními |
Zdroj: Pády
Zveřejněno dne: 11.5.2016
VZORY ŽENSKÉHO RODU |
|||
ŽENA |
RŮŽE |
PÍSEŇ |
KOST |
Nabídka |
Svíce |
Laň |
Laskavost |
Hladina |
Borovice |
Láhev |
Myš |
Mýtina |
Lavice |
Pánev |
Drzost |
Šňůra |
Medvědice |
Jabloň |
Část |
Polévka |
Slepice |
Tramvaj |
Pověst |
ŽENSKÝ ROD |
|
JEDNOTNÉ ČÍSLO |
MNOŽNÉ ČÍSLO |
Do Evropy |
S žárovkami |
V noře |
Na zdech |
S vidličkou |
K zálibám |
O opici |
U silnic |
Za výlohou |
Pod šňůrami |
Na podlahu |
S hadicemi |
Radost |
V pohádkách |
K večeři |
V soutěžích |
S oblohou |
Výmluvy |
Ve výhni |
O představách |
Pod lípou, lískový keř, v rákosí, na maliny, klíče, blízko ulice, z konve, o víkendu, dobré bidlo, z pampelišek, s bičíkem, v umyvadle, s osudem, na zem, z komína, k ještěrce, pod střechami, u srdce, ovce, bez víry.
|
ROD |
ŽIVOTNOST |
ČÍSLO |
PÁD |
VZOR |
Ve vsi |
Ženský |
Neurčuje se |
Jednotné |
6 |
Kost |
S bylinami |
Ženský |
Neurčuje se |
Množné |
7 |
Žena |
O lyžích |
Ženský |
Neurčuje se |
Množné |
6 |
Růže |
K myši |
Ženský |
Neurčuje se |
Jednotné |
3 |
Kost |
Pod hlavou |
Ženský |
Neurčuje se |
Jednotné |
7 |
Žena |
Na silnici |
Ženský |
Neurčuje se |
Jednotné |
4/6 |
Růže |
Do krabice |
Ženský |
Neurčuje se |
Jednotné |
2 |
Růže |
Bez zlosti |
Ženský |
Neurčuje se |
Jednotné |
2 |
Kost |
a) Patrik si hrál s (myš – množné číslo) myšmi.
b) Maminka upekla koláč s (malina – množné číslo) malinami.
c) Libor si usedl na (stolička – jednotné číslo) stoličku.
d) Při výměně (srst – jednotné číslo) srsti zvířata línají.
e) Zámek je chráněn mohutnými (zeď – množné číslo) zdmi.
f) Děti malovaly barevnými (tuš – množné číslo) tušemi.
g) Na zahradě zaléval s (hadice – množné číslo) hadicemi.
h) Některými svými dojmy a (domněnka – množné číslo) domněnkami mohl lidem ublížit.
i) Živil se převážně (polévka – množné číslo) polévkami z pytlíku.
j) Na výlet jel do (Příbram – jednotné číslo) Příbrami.
Nezdržuj se zbytečnými hádkami. Dům byl osvětlený žárovkami. Na výpravu se vydal s eskymáckými sněžnicemi. Voda je tvořena molekulami. Adam si pořád vymýšlí výmluvy. Některé lokomotivy topily uhlím. Při koupeli si hezky odpočinul. Levanduli používají jako přísadu do koupele. Na zahradě zasadili jedli. Ryby mrskaly ploutvemi. Na Zemi žijí miliardy obyvatel. Známá automobilová firma je v Mladé Boleslavi.
a) pod lípou, s lavičkou, do stodoly, u ulice, k umývárně
b) se závistí, bez listí, o myslivosti, u myši, lsti,
c) v neděli, na tabuli, v léčitelství, se slepicí, pod čepicí,
d) o lani, k míči, na pánvi, pod skříní, při sklizni,
SKLIZEŇ |
RUZYNĚ |
KOBYLKA |
BOLEST |
KONEV |
|
1. |
Sklizeň |
Ruzyně |
Kobylka |
Bolest |
Konev |
2. |
Sklizně |
Ruzyně |
Kobylky |
Bolesti |
Konve |
3. |
Sklizni |
Ruzyni |
Kobylce |
Bolesti |
Konvi |
4. |
Sklizeň |
Ruzyni |
Kobylku |
Bolest |
Konev |
5. |
-(sklizni) |
-(Ruzyně) |
Kobylko |
-(bolesti) |
-(konvi) |
6. |
Sklizni |
Ruzyni |
Kobylce |
Bolesti |
Konvi |
7. |
Se sklizní |
Ruzyní |
Kobylkou |
Bolestí |
Konví |
Zdroj: Podstatná jména rodu ženského: pracovní list
Zveřejněno dne: 6.5.2016
6 = příslovce
7 = předložky
8 = spojky
9 = částice
10 = citoslovce
Do následujícího cvičení jsme zamíchali všechny slovní druhy. Máte tedy za úkol vybrat, které patří mezi ohebné/O (lze je skloňovat nebo časovat – pozor na číslovky násobné a na infinitivní tvary sloves) a které mezi neohebné/N:
Zdroj: Cvičení na neohebné slovní druhy
Zveřejněno dne: 22.6.2015
Rody podstatných jmen jsou tři: mužský, ženský a střední. Rod se latinsky nazývá genus. Rod mužský (maskulinum) v jednotném čísle poznáme tak, že před podstatné jméno se dá zařadit zájmeno TEN, před podstatné jméno rodu ženského (feminum) v jednotném čísle se přidává zájmeno TA a před podstatné jméno rodu středního (neutrum) v jednotném čísle se přidává zájmeno TO.
Číslo u podstatných jmen může být jednotné (singulár) a množné (plurál). Existují ale i podstatná jména, u nichž se takto číslo určit nedá, protože je jejich číslo omezené. Latinsky se tyto skupiny nazývají singularia a pluralia.
Podstatná jména, která patří do singularií, jsou v jednotném čísle (ve většině případů množné číslo nelze ani utvořit). Singularita se obvykle týkají jevů, které jsou neohraničené a jedinečné. Pokud se u nich tvoří množné číslo, pak slouží k označení různosti, intenzity a případně opakování. Do singularií patří jména látková, hromadná, abstrakta a unika.
Látková podstatná jména označují materiální jev. Jedná se o nejrůznější soudržné materiály, chemické prvky a podobně. Například: voda, olej, písek, mouka. Pokud se u těchto podstatných jmen utvoří plurál, tak se tím jasně vymezí celek (dvě kávy- tím se myslí dva šálky kávy) případně intenzita (tiché vody).
Podstatná jména hromadná označují jev, který je vnímán jako jednolitý, ale skládá se z fyzicky dělitelných jevů, například: listí (skládá se z jednotlivých listů), nádobí, žactvo, vojsko, mládež, jehličí.
Abstraktní podstatná jména označují nefyzické jevy, často vlastnosti a děje, například nebezpečí, demokracie, moudrost.
Unika jsou podstatná jména, která označují jedinečné jevy, jejichž singulár vyplývá právě z jejich jedinečnosti: Slunce, svět.
Plurália jsou více známá jako jména pomnožná, která mají tvar množného čísla, i když mohou označovat jen jednu věc. Mezi podstatná jména pomnožná se často řadí ty názvy předmětů, které označují věci složené ze dvou částí, například nůžky, kalhoty, brýle. Dále se sem řadí párové orgány a části těla, například plíce a záda; různé nemoci, například spalničky; svátky, například Vánoce; a další běžné předměty, například dveře.
Zvláštní kategorií u podstatných jmen jsou podstatná jména slovesná, která se tvoří ze slovesného tvaru. Mohou se tvořit ze sloves, která nemají trpné příčestí, takové podstatné jméno se vytvoří přidáním přípony –nutí, například stárnutí. Také se mohou tvořit od sloves v trpném tvaru přidáním přípony –ení, například probuzení.
Další mluvnickou kategorií je pád, latinsky casus. Pomocí pádu se v češtině vyjadřují vztahy jednotlivých jmen k přísudku a k dalším větným členům. Pády obvykle mění koncovky podstatných jmen. V českém jazyce je sedm pádů, latinsky nazvaných: nominativ, genitiv, dativ, akuzativ, vokativ, lokál a instrumentál.
Číslo pádu |
Latinský název |
Otázky |
1. pád |
Nominativ |
KDO? CO? |
2. pád |
Genitiv |
KOHO? ČEHO? |
3. pád |
Dativ |
KOMU? ČEMU? |
4. pád |
Akuzativ |
KOHO? CO? |
5. pád |
Vokativ |
OSLOVUJEME, VOLÁME? |
6. pád |
Lokál |
O KOM? O ČEM? |
7. pád |
Instrumentál |
KÝM? ČÍM? |
Poslední mluvnickou kategorií je vzor (latinsky zvaný paradigma). Vzory pomáhají s určováním skloňování podstatných jmen. Jednotlivá slova se přiřazují ke vzorům podle podobných typů. V českém jazyce má rod mužský šest vzorů (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce), rod ženský má čtyři vzory (žena, růže, píseň, kost), rod střední má také čtyři vzory (město, moře, kuře, stavení).
Jednotné číslo |
||||||
PÁD |
PÁN |
HRAD |
MUŽ |
STROJ |
PŘEDSEDA |
SOUDCE |
1. pád |
Pán |
Hrad |
Muž |
Stroj |
Předseda |
Soudce |
2. pád |
Pána |
Hradu |
Muže |
Stroje |
Předsedy |
Soudce |
3. pád |
Pánovi Pánu |
Hradu |
Muži Mužovi |
Stroji |
Předsedovi |
Soudci Soudcovi |
4. pád |
Pána |
Hrad |
Muže |
Stroj |
Předsedu |
Soudce |
5. pád |
Pane |
Hrade |
Muži |
Stroji |
Předsedo |
Soudce |
6. pád |
O pánovi O pánu |
O hradu O hradě |
O muži O mužovi |
O stroji |
O předsedovi |
O soudci O soudcovi |
7. pád |
Pánem |
Hradem |
Mužem |
Strojem |
Předsedou |
Soudcem |
Množné číslo |
||||||
PÁD |
PÁN |
HRAD |
MUŽ |
STROJ |
PŘEDSEDA |
SOUDCE |
1. pád |
Pánové Páni |
Hrady |
Muži Mužové |
Stroje |
Předsedové |
Soudci |
2. pád |
Pánů |
Hradů |
Mužů |
Strojů |
Předsedů |
Soudců |
3. pád |
Pánům |
Hradům |
Mužům |
Strojům |
Předsedům |
Soudcům |
4. pád |
Pány |
Hrady |
Muže |
Stroje |
Předsedy |
Soudce |
5. pád |
Pánové Páni |
Hrady |
Muži Mužové |
Stroje |
Předsedové |
Soudci Soudcové |
6. pád |
O pánech |
O hradech |
O mužích |
O strojích |
O předsedech |
O soudcích |
7. pád |
Pány |
Hrady |
Muži |
Stroji |
Předsedy |
Soudci |
Jednotné číslo |
||||
PÁD |
ŽENA |
RŮŽE |
PÍSEŇ |
KOST |
1. pád |
Žena |
Růže |
Píseň |
Kost |
2. pád |
Ženy |
Růže |
Písně |
Kosti |
3. pád |
Ženě |
Růži |
Písni |
Kosti |
4. pád |
Ženu |
Růži |
Píseň |
Kost |
5. pád |
Ženo |
Růže |
Písni |
Kosti |
6. pád |
O ženě |
O růži |
O písni |
O kosti |
7. pád |
Ženou |
Růží |
Písní |
Kostí |
Množné číslo |
||||
PÁD |
ŽENA |
RŮŽE |
PÍSEŇ |
KOST |
1. pád |
Ženy |
Růže |
Písně |
Kosti |
2. pád |
Žen |
Růží |
Písní |
Kostí |
3. pád |
Ženám |
Růžím |
Písním |
Kostem |
4. pád |
Ženy |
Růže |
Písně |
Kosti |
5. pád |
Ženy |
Růže |
Písně |
Kosti |
6. pád |
O ženách |
O růžích |
O písních |
O kostech |
7. pád |
Ženami |
Růžemi |
Písněmi |
Kostmi |
Jednotné číslo |
||||
PÁD |
MĚSTO |
MOŘE |
KUŘE |
STAVENÍ |
1. pád |
Město |
Moře |
Kuře |
Stavení |
2. pád |
Města |
Moře |
Kuřete |
Stavení |
3. pád |
Městu |
Moři |
Kuřeti |
Stavení |
4. pád |
Město |
Moře |
Kuře |
Stavení |
5. pád |
Město |
Moře |
Kuře |
Stavení |
6. pád |
O městě |
O moři |
O kuřeti |
O stavení |
7. pád |
Městem |
Mořem |
Kuřetem |
Stavením |
Množné číslo |
||||
PÁD |
MĚSTO |
MOŘE |
KUŘE |
STAVENÍ |
1. pád |
Města |
Moře |
Kuřata |
Stavení |
2. pád |
Měst |
Moří |
Kuřat |
Stavení |
3. pád |
Městům |
Mořím |
Kuřatům |
Stavením |
4. pád |
Města |
Moře |
Kuřata |
Stavení |
5. pád |
Města |
Moře |
Kuřata |
Stavení |
6. pád |
O městech |
O mořích |
O kuřatech |
O staveních |
7. pád |
Městy |
Moři |
Kuřaty |
Staveními |
Zdroj: Podstatná jména
Zveřejněno dne: 1.6.2016
Proč tomu tak je, když se píše například třeba právě například nebo obden, zpočátku, poprvé, nalevo, potom, pokaždé, popořádku, namístě?
Odpověď je jednoduchá, protože v tomto případě není výraz *vpořádku kodifikován jako slovo vytvořené spřahováním. Spřahování je specifický způsob tvoření slov. Oba členy, jimiž se nově vzniklý (spřažený) výraz vytváří, si v něm uchovávají ve všech jeho tvarech, nebo alespoň ve tvaru základním, stejnou podobu. Tvoří se tak například číslovky (šest a dvacet → šestadvacet), přídavná jména (déle trvající → déletrvající), příslovce (jak se patří → jaksepatří) a podstatná jména (z mrtvých vstání → zmrtvýchvstání). Specifickou skupinou jsou pak takzvané příslovečné spřežky, do nichž by patřil i náš výraz, kdyby jej již zahrnovaly kodifikační příručky.
Příslovečné spřežky vznikají tak, že se předložky spojují buď s podstatnými jmény (z pravidla → zpravidla), nebo se zpodstatnělými přídavnými jmény (do prava → doprava), nebo se zájmeny (za své → zasvé), nebo s číslovkami (na třikrát → natřikrát), nebo s příslovci (od naproti → odnaproti).
Jak vyplývá z výše uvedeného, příslovečné spřežky píšeme jako jedno slovo, tedy dohromady. Hranice chápání určitého výrazu jako spřežky však bohužel není vždy jasná, a tak často dochází ke kolísání. Nezřídka pak vedle sebe existují jak podoby psané zvlášť, tak dohromady, přičemž je jejich význam totožný (na příklad – například; zpočátku – z počátku; na čisto – načisto; k večeru – kvečeru; nade všecko – nadevšecko; na čase – načase).
Existují ale případy, kdy způsob psaní odlišuje význam napsaného. Je to třeba dvojice v celku × vcelku: Pošta mi kupodivu doručila vázu v celku (= nerozbitou). Kup ten šunkový salámv celku (= nenakrájený). Na léto si koupím plavky v celku (= jednodílné), ale: Vcelku se zúčastnilo dvacet lidí (= celkem). Vcelku je to hodný chlapec (= modální částice, vyjádření vztahu mluvčího). Podobným příkladem je spřežka namístě, která vyjadřuje vhodnost, patřičnost, například Je namístě přiznat chybu (= je důležité se teď přiznat), vedle spojení předložky a podstatného jména na místě, které ve větě fungují jako příslovečné určení místa, například Motorista těžkým zraněním hlavy a hrudníku na místě podlehl.
Zdroj: Vpořádku nebo v pořádku
Zveřejněno dne: 18.10.2017
1. slovní druh = Podstatná jména (latinsky substantiva) = Patří sem slova, která označují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů.
2. slovní druh = Přídavná jména (latinsky adjektiva) = Patří sem slova, která označují vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen.
3. slovní druh = Zájmena (latinsky pronomina) = Patří sem slova, která zastupují podstatná jména nebo přídavná jména.
4. slovní druh = Číslovky (latinsky numeralia) = Patří sem slova, která vyjadřují počet, pořadí, násobnost, díl celku.
5. slovní druh = Slovesa (latinsky verba) = Patří sem slova, která vyjadřují činnost, stav nebo změnu stavu.
6. slovní druh = Příslovce (latinsky adverbia) = Patří sem slova, která vyjadřují bližší okolnosti dějů a vlastností (čas, místo, způsob, důvod, míra).
7. slovní druh = Předložky (latinsky prepozice) = Patří sem slova, která pomáhají vytvářet fráze a modifikovat vztahy mezi větnými členy.
8. slovní druh = Spojky (latinsky konjunkce) = Patří sem slova, která spojují větné členy a věty.
9. slovní druh = Částice (latinsky partikule) = Patří sem slova, která signalizují vztah mluvčího k výpovědi, zvýrazňují určitý větný člen a vyjadřují modalitu věty.
10. slovní druh = Citoslovce (latinsky interjekce) = Patří sem slova, která vyjadřují nálady, pocity, vůli mluvčího, označují hlasy a zvuky.
Bohužel ne vždy je zařazení slov k jednotlivým slovním druhům jednoduché a přehledné. K přiřazení některých slov ke slovnímu druhu je nutné dát slovo do určitého kontextu (do věty). Některá slova mohou patřit k více slovním druhům.
Následuje seznam několika slov, které se dají zařadit k více slovním druhům. Jedná se jen o výběr slov, protože takových slov může být nekonečné množství.
(všechna podstatná jména rodu mužského životného končící -ovi, například dědovi, strýcovi, sousedovi, Filipovi a tak dále)
Podstatné jméno: příklad využití: K narozeninám dal Adamovi moc hezký dárek.
Přídavné jméno: příklad využití: Adamovi koně se proháněli po louce.
Spojka: příklad využití: Usmíval se, ale nebyl šťastný.
Částice: příklad využití: Ale je sympatická.
Citoslovce: příklad využití: Ale, ale, copak to děláš?
Spojka: příklad využití: Ať jde o cizokrajné rostliny, nebo o exotická zvířata, cítili jsme silný úžas.
Částice: příklad využití: Ať už přestane pršet!
Podstatné jméno: příklad využití: Večer vždy rád poslouchal skladby od Bacha.
Citoslovce: příklad využití: Dej si na mě bacha!
Podstatné jméno: příklad využití: Zlepšoval si zdravotní stav během.
Předložka: příklad využití: Během vyučování se nesmí používat mobilní telefony.
Příslovce: příklad využití: Seděl vedle mě příliš blízko.
Předložka: příklad využití: Nastěhoval se blízko nemocnice.
Příslovce: příklad využití: Po obědě se necítil moc dobře.
Částice: příklad využití: No dobře, vzdávám se.
Podstatné jméno: příklad využití: Mnoho domů ve městě má rozbitý výtah.
Příslovce: příklad využití: Ze školy ji doprovodil domů.
Podstatné jméno: příklad využití: Dospělý vždy zodpovídá za děti.
Přídavné jméno: příklad využití: Bratr už je dospělý.
Zájmeno: příklad využití: Znal je z dětství.
Sloveso: příklad využití: Obraz je překrásný.
Podstatné jméno: příklad využití: Japonský jen v Čechách neplatí.
Příslovce: příklad využití: Časopis byl jen pro děti.
Částice: příklad využití: Jen kdybys nepovídal!
Zájmeno: příklad využití: Napsal jí milostný dopis.
Sloveso: příklad využití: K obědu rád jí těstoviny.
Spojka: příklad využití: Potěšilo by mě, kdyby mě navštívila.
Částice: příklad využití: Kdyby mi zavolal!
Podstatné jméno: příklad využití: Na výlet jeli s kolem.
Příslovce: příklad využití: Vezmi to kolem.
Předložka: příklad využití: Na procházku šli kolem rybníka.
Podstatné jméno: příklad využití: Na zahradě krásně zpíval kos.
Sloveso: příklad využití: Kos tu trávu pořádně!
Podstatné jméno: příklad využití: Lež má krátké nohy, daleko neujde.
Sloveso: příklad využití: Lež klidně a nehýbej se.
Podstatné jméno: příklad využití: Uvolnilo se místo na ředitelství.
Příslovce: příklad využití: Místo k lékaři zůstal doma v posteli.
Předložka: příklad využití: Šel za školu místo tělocviku.
Příslovce: příklad využití: Šel mi naproti.
Předložka: příklad využití: Naproti kostelu stála bývalá škola.
Podstatné jméno: příklad využití: Dnešní odpoledne se nám moc podařilo.
Příslovce: příklad využití: Škola skončila odpoledne.
Podstatné jméno: příklad využití: Osel se ztratil u lesa.
Sloveso: příklad využití: Zemědělec osel svá pole.
Podstatné jméno: příklad využití: Ozáření rentgenem je pro miminka nebezpečné.
Přídavné jméno: příklad využití: Ozáření lidé jsou v obrovském nebezpečí.
Podstatné jméno: příklad využití: Pokladní spočítala denní tržbu.
Přídavné jméno: příklad využití: Zloděj utekl s pokladní kasou.
Podstatné jméno: příklad využití: S jeho pomocí to dokázal.
Předložka: příklad využití: Pomocí internetu našel nové informace.
Příslovce: příklad využití: Četl článek právě o tomto tématu.
Částice: příklad využití: No právě že s tebou nesouhlasím!
Příslovce: příklad využití: Žák dostal od učitele co proto.
Spojka: příklad využití: Nesouhlasil s volbami, a proto odstoupil.
Částice: příklad využití: No proto!
Podstatné jméno: příklad využití: Ráno bylo mlhavé.
Příslovce: příklad využití: Na návštěvu k babičce pojedu zítra ráno.
Zájmeno: příklad využití: U zkoušky se velmi přepočítal.
Předložka: příklad využití: Šel na procházku se psem.
Příslovce: příklad využití: Stál uprostřed.
Předložka: příklad využití: Uprostřed náměstí stál vodotrysk.
Podstatné jméno: příklad využití: Včerejší večer byl v slavnostní atmosféře.
Příslovce: příklad využití: K nám na návštěvu nechoď večer.
Podstatné jméno: příklad využití: Letní vedro mě velmi trápilo.
Příslovce: příklad využití: Je mi velké vedro.
Podstatné jméno: příklad využití: Pod vlivem alkoholu se každý chová jinak.
Předložka: příklad využití: Vlivem nečekaných okolností neuspěl u zkoušky.
Spojka: příklad využití: Fandili jsme hokejistům, oni však nevyhráli.
Částice: příklad využití: Však si to ještě povíme!
Podstatné jméno: příklad využití: Kouřením si ničil své zdraví.
Přídavné jméno: příklad využití: Zdraví lidé často sportují.
Podstatné jméno: příklad využití: Jeho zranění vypadalo škaredě.
Přídavné jméno: příklad využití: Zranění lidé často panikaří.
Částice: příklad využití: Že jsi mi to neřekla!
Spojka: příklad využití: Slyšel, že jsi nemocný.
Zdroj: Slova, která můžeme zařadit k více slovním druhům
Zveřejněno dne: 17.5.2016