Téma: 

mluvnické kategorie číslovky


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

CVIČENÍ NA MLUVNICKÉ KATEGORIE PŘÍDAVNÝCH JMEN

Cvičení 6

U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.

Setkal se s učitelovými vnuky.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Před rokem zbourali nádražní budovu.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Novináři zkritizovali modelčin outfit.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Děti se ve škole učily ruční práce.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:


Zdroj: Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen
Zveřejněno dne: 26.1.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Lety

Řekne mi někdo mluvnické kategorie ke slovu lety (roky) ??????

Zdroj: diskuze Lety
Odesláno dne: 18.1.2018 uživatelem GejmrOvec
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

CVIČENÍ NA MLUVNICKÉ KATEGORIE PŘÍDAVNÝCH JMEN

Cvičení 7

U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.

Dům nám postavili velmi šikovní dělníci.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

V divadle dávám přednost Smetanovým operám.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

V knize četl o obřím vejci ze zlata.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Ženy sklidily přezrálá rajčata.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:


Zdroj: Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen
Zveřejněno dne: 26.1.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Určení podmětu ve větě s číslovkou

Dobrý den, paní Misařová,

ve větách, které uvádíte, jde o specifickou formu podmětu, a to o tzv. numerativ neboli genitiv numerativní (existuje například i genitiv záporový: nebylo tam ani človíčka; nebo genitiv partitivní: v řece ubylo vody).

Podoba spojení číslovky a počítaného předmětu je dána slovnědruhovým charakterem číslovky: číslovky jeden, dva, tři, čtyři jsou svou povahou přídavná jména, takže se počítaný předmětý s nimi musí mluvnicky shodovat v pádě a částečně také v rodě a čísle (na drátě seděla jedna vlaštovka; za domem mňoukaly dvě kočky apod.) U ostatních základních číslovek, které mají povahu podstatného jména (tedy číslovky pro hodnoty 5–99 a rovněž neurčité číslovky kolik, několik, tolik), se jako základní prostředek vyjádření kvantovosti ustálil počítaný předmět ve 2. pádě množného čísla (tedy genitiv numerativní: na drátě sedělo pět vlaštovek; za domem mňoukalo několik koček).

Jinými slovy: U podmětu typu pět vozů, šest dívek, deset psů atd. řídí koncovku v přísudku číselný výraz a vyžaduje zakončení přísudku na -o: Pět vozů bylo odtaženo na záchytné parkoviště. Šest dívek nepřineslo omluvenku. Jsou-li podmětem výrazy jako desítky, stovky, tisíce, miliony, miliardy, píšeme v příčestí -y, u výrazu tisíce lze zvolit i koncovku -o: Stovky fanoušků se rozburácely na tribunách. Tisíce lidí se sešly (i sešlo) na náměstí.

A jednoduché shrnutí na závěr: Genitiv numerativní je výsledkem historického vývoje a nemá žádnou významovou funkci, je to čistě formální pravidlo. Číslovka je v tomto případě chápána jako přívlastek kvantitativní. Jako podmět tedy označte v těchto případech podstatné jméno ve druhém pádě (tj. v genitivu), abych byla naprosto konkrétní, ve Vašich větách to bude žáků, dívek.

P.S. Je ale možné, že na základní škole nebude chybou jako podmět označit celé spojení, tedy pět žáků, deset dívek.

Zdroj: diskuze Určení podmětu ve větě s číslovkou
Odesláno dne: 16.8.2017 uživatelem Jana Válková
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

CVIČENÍ NA MLUVNICKÉ KATEGORIE PŘÍDAVNÝCH JMEN

Cvičení 3

U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.

V rozsáhlých lesích se houbaři ztratili.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Obdivoval korunu s pravými drahokamy.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Houby naskládal do proutěného košíku.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Žabí stehýnko nikomu nechutnalo.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:


Zdroj: Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen
Zveřejněno dne: 26.1.2016

PODSTATNÁ JMÉNA RODU ŽENSKÉHO: PRACOVNÍ LIST

4. cvičení: Určete mluvnické kategorie

ROD

ŽIVOTNOST

ČÍSLO

PÁD

VZOR

Ve vsi

S bylinami

O lyžích

K myši

Pod hlavou

Na silnici

Do krabice

Bez zlosti

Zdroj: Podstatná jména rodu ženského: pracovní list
Zveřejněno dne: 6.5.2016

CVIČENÍ NA MLUVNICKÉ KATEGORIE PŘÍDAVNÝCH JMEN

Cvičení 4

U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.

Strýcův pes se potuloval po vesnici.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Přál si navštívit deštný prales.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Na noc se oblékl do pruhovaného pyžama.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Večer sledovali televizní zprávy.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:


Zdroj: Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen
Zveřejněno dne: 26.1.2016

CVIČENÍ NA MLUVNICKÉ KATEGORIE PŘÍDAVNÝCH JMEN

Cvičení 5

U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.

Na komíně bylo čapí hnízdo.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Na lodi chyběly záchranné vesty.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Sport mu zničil kolenní kloub.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Festivalu se zúčastnili slavní filmaři.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:


Zdroj: Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen
Zveřejněno dne: 26.1.2016

CVIČENÍ NA MLUVNICKÉ KATEGORIE PŘÍDAVNÝCH JMEN

Cvičení 2

U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.

Matematické olympiády se zúčastnilo mnoho dětí.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Žák se styděl za své studijní výsledky.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Tento chléb patří k rybí polévce

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Šel do lékárny s dědečkovými recepty.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:


Zdroj: Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen
Zveřejněno dne: 26.1.2016

CVIČENÍ NA MLUVNICKÉ KATEGORIE PŘÍDAVNÝCH JMEN

Cvičení 1 

U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.

Cvičení medvědi se proháněli po louce.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Lvi řvali na celou zahradu.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Zapomněl si doma školní pomůcky.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Na oslavě všem chutnaly babiččiny koláče.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:


Zdroj: Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen
Zveřejněno dne: 26.1.2016

ABSTRAKTNÍ PODSTATNÁ JMÉNA

Dělení podle mluvnické kategorie čísla

Podstatná jména se také dají dělit podle mluvnické kategorie čísla. Některá podstatná jména totiž existují jen ve tvaru jednotného čísla a jiná zase jen ve tvaru množného čísla.

Podstatná jména, která tvoří obě čísla

Jednotné číslo podstatného jména

Pes, Psi

Množné číslo podstatného jména

Člověk, Lidé

Podstatná jména látková

Podstatná jména látková označují konkrétní materiál (= látku) a vyskytují se v jednotném čísle. Pokud se takové podstatné jméno použije v množném čísle, musí se zároveň pojit se jménem označujícím množství.

Jednotné číslo

Mouka, Zlato

Množné číslo

Dva pytle mouky, Tři váčky zlata

Podstatná jména pomnožná

Podstatná jména pomnožná se vyskytují pouze ve tvaru množného čísla a to i v případě, kdy označují jedno podstatné jméno. Podle jejich tvaru se nedá určit, jestli se jedná o jeden nebo dva předměty. Je třeba znát souvislost. Pojí se s nimi množná ukazovací zájmena TY a TA.

Jednotné číslo

(Jedny) prázdniny, (Jedny) brýle

Množné číslo

(Dvoje) prázdniny, (Dvoje) brýle

Podstatná jména hromadná

Podstatná jména hromadná označují více předmětů, ale mají tvar jednotného čísla . Pojí se s nimi jednotná ukazovací zájmena TEN, TA, TO .

Podstatná jména hromadná

Hmyz (= ten hmyz = jednotné číslo, ale myšleno je více brouků)

Vojsko (= to vojsko = jednotné číslo, ale myšleno je více vojáků)

Zdroj: Abstraktní podstatná jména
Zveřejněno dne: 24.6.2017

PŘÍDAVNÁ JMÉNA

Mluvnické kategorie

U přídavných jmen se určuje druh, vzor, rod, číslo a pád.

DRUH

Existují tři druhy přídavných jmen: tvrdá, měkká, přivlastňovací. Druh se určuje podle toho, jakou otázkou se na přídavné jméno ptáme, a podle toho, jaké má přídavné jméno koncovku.

VZOR

Vzor se odvozuje podle druhu. Pokud se  jedná o přídavné jméno tvrdé, vzor je mladý. Pokud se jedná o  přídavné jméno měkké, vzor je jarní. Pokud se jedná o přídavné jméno přivlastňovací, v úvahu připadají jen vzory otcův, matčin.

ROD

Rod u přídavných jmen je stejný jako u  podstatných jmen, ke kterým se přídavná jména vážou. Například: kočka je rodu ženského, a proto i u slovního spojení malá kočka bude přídavné jméno rodu ženského. Rody tedy mohou být mužský, ženský a střední.

ČÍSLO

Stejně jako rod tak i číslo se určuje podle podstatného jména, pokud je podstatné jméno v jednotném čísle (= singulár), bude i přídavné jméno v singuláru, pokud je podstatné jméno v množném čísle (= plurál), bude i přídavné jméno v plurálu.

PÁD

I poslední mluvnická kategorie se  shoduje s podstatným jménem. Stejný pád bude tedy u podstatného i  přídavného jména.

Pády a pádové otázky:

PÁD

PÁDOVÉ OTÁZKY

1. pád

Kdo? Co?

2. pád

Koho? Čeho?

3. pád

Komu? Čemu?

4. pád

Koho? Co?

5. pád

Oslovujeme, voláme

6. pád

O kom? O čem?

7. pád

S kým? S čím?

Zdroj: Přídavná jména
Zveřejněno dne: 23.1.2016

PÁDY

Mluvnické kategorie u podstatných jmen ve slovenštině

Mluvnické kategorie ve slovenštině jsou stejné jako v češtině. Existují stejné rody i čísla. Pádů je ale jen šest a vzory jsou jiné.

Jednotné číslo rod mužský

1. pád

Chlap

Hrdina

Dub

Stroj

2. pád

Chlapa

Hrdinu

Duba

Stroja

3. pád

Chlapovi

Hrdinovi

Dubu

Stroju

4. pád

Chlapa

Hrdinu

Dub

Stroj

5. pád

Chlapovi

Hrdinovi

Dube

Stroji

6. pád

Chlapom

Hrdinom

Dubom

Strojom

Jednotné číslo rod ženský

1. pád

Žena

Ulica

Dlaň

Kosť

Gazdiná

2. pád

Ženy

Ulice

Dlane

Kosti

Gazdinej

3. pád

Žene

Ulici

Dlani

Kosti

Gazdinej

4. pád

Ženu

Ulicu

Dlaň

Kosť

Gazdinú

5. pád

Žene

Ulici

Dlani

Kosti

Gazdinej

6. pád

Ženou

Ulicou

Dlaňov

Kosťou

Gazdinou

Jednotné číslo rod střední

1. pád

Město

Srdce

Vysvedčenie

Dievča

2. pád

Města

Srdca

Vysvedčenia

Dievčaťa

3. pád

Mestu

Srdcu

Vysvedčeniu

Dievčaaťu

4. pád

Město

Srdce

Vysvedčenie

Dievča

5. pád

Meste

Srdci

Vysvedčení

Dievčati

6. pád

Mestom

Srdcom

Vysvedčením

Dievčaťom

Množné číslo rod mužský

1. pád

Chlapi

Hrdinovia

Duby

Stroje

2. pád

Chlapov

Hrdinov

Dubov

Strojov

3. pád

Chlapom

Hrdinom

Dubom

Strojom

4. pád

Chlapov

Hrdinov

Duby

Stroje

5. pád

Chlapoch

Hrdinoch

Duboch

Strojoch

6. pád

Chlapmi

Hrdinami

Dubmi

Strojmi

Množné číslo rod ženský

pád

Rod ženský

1. pád

Ženy

Ulice

Dlane

Kosti

Gazdiné

2. pád

Žien

Ulíc

Dlaní

Kostí

Gazdín

3. pád

Ženám

Uliciam

Dlaniam

Kostiam

Gazdinám

4. pád

Ženy

Ulice

Dlane

Kosti

Gazdiné

5. pád

Ženách

Uliciach

Dlaniach

Kostiach

Gazdinách

6. pád

Ženami

Ulicami

Dlaňami

Kosťami

Gazdinami

Množné číslo rod střední

1. pád

Mestá

Srdcia

Vysvedčenia

Dievčatá

dievčence

2. pád

Miest

Sŕdc

Vysvedčení

Dievčat

dievčeniec

3. pád

Mestám

Srdciam

Vysvedčeniam

Dievčatám

dievčencom

4. pád

Mestá

Srdcia

Vysvedčenia

Dievčatá

dievčence

5. pád

Mestách

Srdciach

Vysvedčeniach

Dievčatách

dievčencoch

6. pád

Mestami

Srdcami

Vysvedčeniami

Dievčatami

dievčencami

Zdroj: Pády
Zveřejněno dne: 11.5.2016

JAK SE PTÁME NA SLOVNÍ DRUHY

Číslovky

Čtvrtým slovním druhem jsou číslovky, které mají číselný význam. Ptáme se na ně KOLIK?, KOLIKÁTÝ?, KOLIKERÝ?, KOLIKRÁT?, KOLIKANÁSOBNÝ?

Příklad: Adam se stal (KOLIKANÁSOBNÝM?) čtyřnásobným vítězem. V (V KOLIK?) osm byl sraz před školou. Adam doběhl do cíle (KOLIKÁTÝ?) první. Ve skříni mám (KOLIKERY?) troje kalhoty.

Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy
Zveřejněno dne: 18.11.2015

PÁDY

Mluvnické kategorie podstatných jmen v češtině

U podstatných jmen se určuje

  • rod,
  • číslo,
  • pád,
  • vzor.

Podstatné jméno může být rodu mužského (latinsky maskulinum), ženského (latinsky femininum) a rodu středního (latinsky neutrum). Rod mužský má šest vzorů, rod ženský čtyři vzory a rod střední také čtyři vzory.

U podstatných jmen se také určuje číslo. Podstatné jméno může být čísla jednotného (singulár), nebo množného (plurál).

Pády u podstatných jmen jsou vypsány výše.

Pro určení vzorů podstatných jmen je důležité si nejprve určit rod podstatného jména. Vzory se určují podle zakončení podstatného jména v prvním a druhém pádě.

Jednotné číslo rod mužský

1. pád

Pán

Hrad

Muž

Stroj

Předseda

Soudce

2. pád

Pána

Hradu

Muže

Stroje

Předsedy

Soudce

3. pád

Pánovi

Pánu

Hradu

Muži

mužovi

Stroji

Předsedovi

Soudci

soudcovi

4. pád

Pána

Hrad

Muže

Stroj

Předsedu

Soudce

5. pád

Pane

Hrade

Muži

Stroji

Předsedo

Soudce

6. pád

Pánovi

pánu

Hradu

Muži

mužovi

Stroji

Předsedovi

Soudci

soudcovi

7. pád

Pánem

Hradem

Mužem

Strojem

Předsedou

Soudcem

Jednotné číslo rod ženský

1. pád

Žena

Růže

Píseň

Kost

2. pád

Ženy

Růže

Písně

Kosti

3. pád

Ženě

Růži

Písni

Kosti

4. pád

Ženu

Růži

Píseň

Kost

5. pád

Ženo

Růže

Písni

Kosti

6. pád

Ženě

Růži

Písni

Kosti

7. pád

Ženou

Růží

Písní

Kostí

Jednotné číslo rod střední

1. pád

Město

Moře

Kuře

Stavení

2. pád

Města

Moře

Kuřete

Stavení

3. pád

Městu

Moři

Kuřeti

Stavení

4. pád

Město

Moře

Kuře

Stavení

5. pád

Město

Moře

Kuře

Stavení

6. pád

Městě

Moři

Kuřeti

Stavení

7. pád

Městem

Mořem

Kuřetem

Stavením

Množné číslo rod mužký

1. pád

Páni

pánové

Hrady

Muži

mužové

Stroje

Předsedové

Soudci

soudcové

2. pád

Pánů

Hradů

Mužů

Strojů

Předsedů

Soudců

3. pád

Pánům

Hradům

Mužům

Strojům

Předsedům

Soudcům

4. pád

Pány

Hrady

Muže

Stroje

Předsedy

Soudce

5. pád

Páni

Pánové

Hrady

Muži

Mužové

Stroje

Předsedové

Soudci

Soudcové

6. pád

Pánech

Hradech

Mužích

Strojích

Předsedech

Soudcích

7. pád

Pány

Hrady

Muži

Stroji

Předsedy

Soudci

Množné číslo rod ženský

1. pád

Ženy

Růže

Písně

Kosti

2. pád

Žen

Růží

Písní

Kostí

3. pád

Ženám

Růžím

Písním

Kostem

4. pád

Ženy

Růže

Písně

Kosti

5. pád

Ženy

Růže

Písně

Kosti

6. pád

Ženách

Růžích

Písních

Kostech

7. pád

Ženami

Růžemi

Písněmi

Kostmi

Množné číslo rod střední

1. pád

Města

Moře

Kuřata

Stavení

2. pád

Měst

Moří

Kuřat

Stavení

3. pád

Městům

Mořím

Kuřatům

Stavením

4. pád

Města

Moře

Kuřata

Stavení

5. pád

Města

Moře

Kuřata

Stavení

6. pád

Městech

Mořích

Kuřatech

Staveních

7. pád

Městy

Moři

Kuřaty

Staveními

Zdroj: Pády
Zveřejněno dne: 11.5.2016

PODSTATNÁ JMÉNA RODU ŽENSKÉHO: PRACOVNÍ LIST

ŘEŠENÍ

1. cvičení: Přiřaďte podstatná jména rodu ženského ke správným vzorům

VZORY ŽENSKÉHO RODU

ŽENA

RŮŽE

PÍSEŇ

KOST

Nabídka

Svíce

Laň

Laskavost

Hladina

Borovice

Láhev

Myš

Mýtina

Lavice

Pánev

Drzost

Šňůra

Medvědice

Jabloň

Část

Polévka

Slepice

Tramvaj

Pověst

2. cvičení: Rozdělte podstatná jména podle čísel

ŽENSKÝ ROD

JEDNOTNÉ ČÍSLO

MNOŽNÉ ČÍSLO

Do Evropy

S žárovkami

V noře

Na zdech

S vidličkou

K zálibám

O opici

U silnic

Za výlohou

Pod šňůrami

Na podlahu

S hadicemi

Radost

V pohádkách

K večeři

V soutěžích

S oblohou

Výmluvy

Ve výhni

O představách

3. cvičení: Podtrhněte podstatná jména rodu ženského

Pod lípou, lískový keř, v rákosí, na maliny, klíče, blízko ulice, z konve, o víkendu, dobré bidlo, z pampelišek, s bičíkem, v umyvadle, s osudem, na zem, z komína, k ještěrce, pod střechami, u srdce, ovce, bez víry.

4. cvičení: Určete mluvnické kategorie

ROD

ŽIVOTNOST

ČÍSLO

PÁD

VZOR

Ve vsi

Ženský

Neurčuje se

Jednotné

6

Kost

S bylinami

Ženský

Neurčuje se

Množné

7

Žena

O lyžích

Ženský

Neurčuje se

Množné

6

Růže

K myši

Ženský

Neurčuje se

Jednotné

3

Kost

Pod hlavou

Ženský

Neurčuje se

Jednotné

7

Žena

Na silnici

Ženský

Neurčuje se

Jednotné

4/6

Růže

Do krabice

Ženský

Neurčuje se

Jednotné

2

Růže

Bez zlosti

Ženský

Neurčuje se

Jednotné

2

Kost

5. cvičení: Doplňte slova ve správném tvaru do vět

a) Patrik si hrál s (myš – množné číslo) myšmi.

b) Maminka upekla koláč s (malina – množné číslo) malinami.

c) Libor si usedl na (stolička – jednotné číslo) stoličku.

d) Při výměně (srst – jednotné číslo) srsti zvířata línají.

e) Zámek je chráněn mohutnými (zeď – množné číslo) zdmi.

f) Děti malovaly barevnými (tuš – množné číslo) tušemi.

g) Na zahradě zaléval s (hadice – množné číslo) hadicemi.

h) Některými svými dojmy a (domněnka – množné číslo) domněnkami mohl lidem ublížit.

i) Živil se převážně (polévka – množné číslo) polévkami z pytlíku.

j) Na výlet jel do (Příbram – jednotné číslo) Příbrami.

6. cvičení: Doplňte i/y

Nezdržuj se zbytečnými hádkami. Dům byl osvětlený žárovkami. Na výpravu se vydal s eskymáckými sněžnicemi. Voda je tvořena molekulami. Adam si pořád vymýšlí výmluvy. Některé lokomotivy topily uhlím. Při koupeli si hezky odpočinul. Levanduli používají jako přísadu do koupele. Na zahradě zasadili jedli. Ryby mrskaly ploutvemi. Na Zemi žijí miliardy obyvatel. Známá automobilová firma je v Mladé Boleslavi.

7. cvičení: Co do řady nepatří

a) pod lípou, s lavičkou, do stodoly, u ulice, k umývárně

b) se závistí, bez listí, o myslivosti, u myši, lsti,

c) v neděli, na tabuli, v léčitelství, se slepicí, pod čepicí,

d) o lani, k míči, na pánvi, pod skříní, při sklizni,

8. cvičení: Doplňte slovo do všech pádů

SKLIZEŇ

RUZYNĚ

KOBYLKA

BOLEST

KONEV

1.

Sklizeň

Ruzyně

Kobylka

Bolest

Konev

2.

Sklizně

Ruzyně

Kobylky

Bolesti

Konve

3.

Sklizni

Ruzyni

Kobylce

Bolesti

Konvi

4.

Sklizeň

Ruzyni

Kobylku

Bolest

Konev

5.

-(sklizni)

-(Ruzyně)

Kobylko

-(bolesti)

-(konvi)

6.

Sklizni

Ruzyni

Kobylce

Bolesti

Konvi

7.

Se sklizní

Ruzyní

Kobylkou

Bolestí

Konví

Zdroj: Podstatná jména rodu ženského: pracovní list
Zveřejněno dne: 6.5.2016

CVIČENÍ NA NEOHEBNÉ SLOVNÍ DRUHY

Neohebné slovní druhy

6  = příslovce

7  = předložky

8  = spojky

9  = částice

10  = citoslovce

Určete slovní druhy u těchto slov

za ,
vrkú ,
významně ,
fuj ,
pod ,
ouvej ,
jak ,
pěkně ,
,
ano ,
suše ,
nikoli ,
proč ,
brrr ,
záměrně ,
nebo ,
ach ,
od ,
asi ,
dup ,
ne ,
hodně ,
au ,
hop ,
špatně ,
,
velmi ,
ale ,
hmm ,
málo ,
bez ,
,
,
když ,
,
do ,
moudře ,
,
ke ,
tam ,
dobře ,
uvnitř ,
,
doma ,
nad ,
pro ,
bác ,
kéž ,
prý ,
tiše ,
protože ,
že ,
zítra ,
bohatě ,
haf ,
dnes ,
kykyryký ,
slepě




Určete ohebná a neohebná slova

Do následujícího cvičení jsme zamíchali všechny slovní druhy. Máte tedy za úkol vybrat, které patří mezi ohebné/O (lze je skloňovat nebo časovat – pozor na číslovky násobné a na infinitivní tvary sloves) a které mezi neohebné/N:

všichni ,
přestože ,
pak ,
jednou ,
těchto ,
jednom ,
,
tři ,
ním ,
protože ,
plavání ,
ležet ,
sestra ,
radostněji ,
hajným ,
kteří ,
jeden ,
kam ,
hej ,
na ,
ohledně ,
tisící ,
,
jdi ,
ach ,
ano ,
bych ,
si ,
cukrú ,
jasně ,
zpívat ,
asi ,
třikrát ,
nebo ,
čtení ,
prima ,
plavba ,
jasný ,
kvůli ,
kolik ,
neboť ,
onen ,
vřeleji ,
prrrr



Zdroj: Cvičení na neohebné slovní druhy
Zveřejněno dne: 22.6.2015

PODSTATNÁ JMÉNA

Mluvnické kategorie podstatných jmen

ROD

Rody podstatných jmen jsou tři: mužský, ženský a střední. Rod se latinsky nazývá genus. Rod mužský (maskulinum) v jednotném čísle poznáme tak, že před podstatné jméno se dá zařadit zájmeno TEN, před podstatné jméno rodu ženského (feminum) v jednotném čísle se přidává zájmeno TA a před podstatné jméno rodu středního (neutrum) v jednotném čísle se přidává zájmeno TO.

ČÍSLO

Číslo u podstatných jmen může být jednotné (singulár)množné (plurál). Existují ale i podstatná jména, u nichž se takto číslo určit nedá, protože je jejich číslo omezené. Latinsky se tyto skupiny nazývají singularia a pluralia.

Podstatná jména, která patří do singularií, jsou v jednotném čísle (ve většině případů množné číslo nelze ani utvořit). Singularita se obvykle týkají jevů, které jsou neohraničené a jedinečné. Pokud se u nich tvoří množné číslo, pak slouží k označení různosti, intenzity a případně opakování. Do singularií patří jména látková, hromadná, abstrakta a unika.

Látková podstatná jména označují materiální jev. Jedná se o nejrůznější soudržné materiály, chemické prvky a podobně. Například: voda, olej, písek, mouka. Pokud se u těchto podstatných jmen utvoří plurál, tak se tím jasně vymezí celek (dvě kávy- tím se myslí dva šálky kávy) případně intenzita (tiché vody).

Podstatná jména hromadná označují jev, který je vnímán jako jednolitý, ale skládá se z fyzicky dělitelných jevů, například: listí (skládá se z jednotlivých listů), nádobí, žactvo, vojsko, mládež, jehličí.

Abstraktní podstatná jména označují nefyzické jevy, často vlastnosti a děje, například nebezpečí, demokracie, moudrost.

Unika jsou podstatná jména, která označují jedinečné jevy, jejichž singulár vyplývá právě z jejich jedinečnosti: Slunce, svět.

Plurália jsou více známá jako jména pomnožná, která mají tvar množného čísla, i když mohou označovat jen jednu věc. Mezi podstatná jména pomnožná se často řadí ty názvy předmětů, které označují věci složené ze dvou částí, například nůžky, kalhoty, brýle. Dále se sem řadí párové orgány a části těla, například plíce a záda; různé nemoci, například spalničky; svátky, například Vánoce; a další běžné předměty, například dveře.

PODSTATNÁ JMÉNA SLOVESNÁ

Zvláštní kategorií u podstatných jmen jsou podstatná jména slovesná, která se tvoří ze slovesného tvaru. Mohou se tvořit ze sloves, která nemají trpné příčestí, takové podstatné jméno se vytvoří přidáním přípony –nutí, například stárnutí. Také se mohou tvořit od sloves v trpném tvaru přidáním přípony –ení, například probuzení.

PÁD

Další mluvnickou kategorií je pád, latinsky casus. Pomocí pádu se v češtině vyjadřují vztahy jednotlivých jmen k přísudku a k dalším větným členům. Pády obvykle mění koncovky podstatných jmen. V českém jazyce je sedm pádů, latinsky nazvaných: nominativ, genitiv, dativ, akuzativ, vokativ, lokál a instrumentál.

Číslo pádu

Latinský název

Otázky

1. pád

Nominativ

KDO? CO?

2. pád

Genitiv

KOHO? ČEHO?

3. pád

Dativ

KOMU? ČEMU?

4. pád

Akuzativ

KOHO? CO?

5. pád

Vokativ

OSLOVUJEME, VOLÁME?

6. pád

Lokál

O KOM? O ČEM?

7. pád

Instrumentál

KÝM? ČÍM?

VZOR

Poslední mluvnickou kategorií je vzor (latinsky zvaný paradigma). Vzory pomáhají s určováním skloňování podstatných jmen. Jednotlivá slova se přiřazují ke vzorům podle podobných typů. V českém jazyce má rod mužský šest vzorů (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce), rod ženský má čtyři vzory (žena, růže, píseň, kost), rod střední má také čtyři vzory (město, moře, kuře, stavení).

VZORY RODU MUŽSKÉHO

Jednotné číslo

PÁD

PÁN

HRAD

MUŽ

STROJ

PŘEDSEDA

SOUDCE

1. pád

Pán

Hrad

Muž

Stroj

Předseda

Soudce

2. pád

Pána

Hradu

Muže

Stroje

Předsedy

Soudce

3. pád

Pánovi

Pánu

Hradu

Muži

Mužovi

Stroji

Předsedovi

Soudci

Soudcovi

4. pád

Pána

Hrad

Muže

Stroj

Předsedu

Soudce

5. pád

Pane

Hrade

Muži

Stroji

Předsedo

Soudce

6. pád

O pánovi

O pánu

O hradu

O hradě

O muži

O mužovi

O stroji

O předsedovi

O soudci

O soudcovi

7. pád

Pánem

Hradem

Mužem

Strojem

Předsedou

Soudcem


Množné číslo

PÁD

PÁN

HRAD

MUŽ

STROJ

PŘEDSEDA

SOUDCE

1. pád

Pánové

Páni

Hrady

Muži

Mužové

Stroje

Předsedové

Soudci

2. pád

Pánů

Hradů

Mužů

Strojů

Předsedů

Soudců

3. pád

Pánům

Hradům

Mužům

Strojům

Předsedům

Soudcům

4. pád

Pány

Hrady

Muže

Stroje

Předsedy

Soudce

5. pád

Pánové

Páni

Hrady

Muži

Mužové

Stroje

Předsedové

Soudci

Soudcové

6. pád

O pánech

O hradech

O mužích

O strojích

O předsedech

O soudcích

7. pád

Pány

Hrady

Muži

Stroji

Předsedy

Soudci

VZORY RODU ŽENSKÉHO

Jednotné číslo

PÁD

ŽENA

RŮŽE

PÍSEŇ

KOST

1. pád

Žena

Růže

Píseň

Kost

2. pád

Ženy

Růže

Písně

Kosti

3. pád

Ženě

Růži

Písni

Kosti

4. pád

Ženu

Růži

Píseň

Kost

5. pád

Ženo

Růže

Písni

Kosti

6. pád

O ženě

O růži

O písni

O kosti

7. pád

Ženou

Růží

Písní

Kostí


Množné číslo

PÁD

ŽENA

RŮŽE

PÍSEŇ

KOST

1. pád

Ženy

Růže

Písně

Kosti

2. pád

Žen

Růží

Písní

Kostí

3. pád

Ženám

Růžím

Písním

Kostem

4. pád

Ženy

Růže

Písně

Kosti

5. pád

Ženy

Růže

Písně

Kosti

6. pád

O ženách

O růžích

O písních

O kostech

7. pád

Ženami

Růžemi

Písněmi

Kostmi

VZORY RODU STŘEDNÍHO

Jednotné číslo

PÁD

MĚSTO

MOŘE

KUŘE

STAVENÍ

1. pád

Město

Moře

Kuře

Stavení

2. pád

Města

Moře

Kuřete

Stavení

3. pád

Městu

Moři

Kuřeti

Stavení

4. pád

Město

Moře

Kuře

Stavení

5. pád

Město

Moře

Kuře

Stavení

6. pád

O městě

O moři

O kuřeti

O stavení

7. pád

Městem

Mořem

Kuřetem

Stavením


Množné číslo

PÁD

MĚSTO

MOŘE

KUŘE

STAVENÍ

1. pád

Města

Moře

Kuřata

Stavení

2. pád

Měst

Moří

Kuřat

Stavení

3. pád

Městům

Mořím

Kuřatům

Stavením

4. pád

Města

Moře

Kuřata

Stavení

5. pád

Města

Moře

Kuřata

Stavení

6. pád

O městech

O mořích

O kuřatech

O staveních

7. pád

Městy

Moři

Kuřaty

Staveními

Zdroj: Podstatná jména
Zveřejněno dne: 1.6.2016

VPOŘÁDKU NEBO V POŘÁDKU

Správně je v pořádku

Proč tomu tak je, když se píše například třeba právě například nebo obden, zpočátku, poprvé, nalevo, potom, pokaždé, popořádku, namístě?

Odpověď je jednoduchá, protože v tomto případě není výraz *vpořádku kodifikován jako slovo vytvořené spřahováním. Spřahování je specifický způsob tvoření slov. Oba členy, jimiž se nově vzniklý (spřažený) výraz vytváří, si v něm uchovávají ve všech jeho tvarech, nebo alespoň ve tvaru základním, stejnou podobu. Tvoří se tak například číslovky (šest a dvacetšestadvacet), přídavná jména (déle trvajícídéletrvající), příslovce (jak se patříjaksepatří) a podstatná jména (z mrtvých vstánízmrtvýchvstání). Specifickou skupinou jsou pak takzvané příslovečné spřežky, do nichž by patřil i náš výraz, kdyby jej již zahrnovaly kodifikační příručky.

Příslovečné spřežky vznikají tak, že se předložky spojují buď s podstatnými jmény (z pravidlazpravidla), nebo se zpodstatnělými přídavnými jmény (do prava doprava), nebo se zájmeny (za svézasvé), nebo s číslovkami (na třikrátnatřikrát), nebo s příslovci (od naprotiodnaproti).

Jak vyplývá z výše uvedeného, příslovečné spřežky píšeme jako jedno slovo, tedy dohromady. Hranice chápání určitého výrazu jako spřežky však bohužel není vždy jasná, a tak často dochází ke kolísání. Nezřídka pak vedle sebe existují jak podoby psané zvlášť, tak dohromady, přičemž je jejich význam totožný (na příklad – například; zpočátku – z počátku; na čisto – načisto; k večeru – kvečeru; nade všecko – nadevšecko; na čase – načase).

Existují ale případy, kdy způsob psaní odlišuje význam napsaného. Je to třeba dvojice v celku × vcelku: Pošta mi kupodivu doručila vázu v celku (= nerozbitou). Kup ten šunkový salámv celku (= nenakrájený). Na léto si koupím plavky v celku (= jednodílné), ale: Vcelku se zúčastnilo dvacet lidí (= celkem). Vcelku je to hodný chlapec (= modální částice, vyjádření vztahu mluvčího). Podobným příkladem je spřežka namístě, která vyjadřuje vhodnost, patřičnost, například Je namístě přiznat chybu (= je důležité se teď přiznat), vedle spojení předložky a podstatného jména na místě, které ve větě fungují jako příslovečné určení místa, například Motorista těžkým zraněním hlavy a hrudníku na místě podlehl.

Zdroj: Vpořádku nebo v pořádku
Zveřejněno dne: 18.10.2017

SLOVA, KTERÁ MŮŽEME ZAŘADIT K VÍCE SLOVNÍM DRUHŮM

Slovní druhy

1. slovní druh = Podstatná jména (latinsky substantiva) = Patří sem slova, která označují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů.

2. slovní druh = Přídavná jména (latinsky adjektiva) = Patří sem slova, která označují vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen.

3. slovní druh = Zájmena (latinsky pronomina) = Patří sem slova, která zastupují podstatná jména nebo přídavná jména.

4. slovní druh = Číslovky (latinsky numeralia) = Patří sem slova, která vyjadřují počet, pořadí, násobnost, díl celku.

5. slovní druh = Slovesa (latinsky verba) = Patří sem slova, která vyjadřují činnost, stav nebo změnu stavu.

6. slovní druh = Příslovce (latinsky adverbia) = Patří sem slova, která vyjadřují bližší okolnosti dějů a vlastností (čas, místo, způsob, důvod, míra).

7. slovní druh = Předložky (latinsky prepozice) = Patří sem slova, která pomáhají vytvářet fráze a modifikovat vztahy mezi větnými členy.

8. slovní druh = Spojky (latinsky konjunkce) = Patří sem slova, která spojují větné členy a věty.

9. slovní druh = Částice (latinsky partikule) = Patří sem slova, která signalizují vztah mluvčího k výpovědi, zvýrazňují určitý větný člen a vyjadřují modalitu věty.

10. slovní druh = Citoslovce (latinsky interjekce) = Patří sem slova, která vyjadřují nálady, pocity, vůli mluvčího, označují hlasy a zvuky.

Bohužel ne vždy je zařazení slov k jednotlivým slovním druhům jednoduché a přehledné. K přiřazení některých slov ke slovnímu druhu je nutné dát slovo do určitého kontextu (do věty). Některá slova mohou patřit k více slovním druhům.

Následuje seznam několika slov, které se dají zařadit k více slovním druhům. Jedná se jen o výběr slov, protože takových slov může být nekonečné množství.

ADAMOVI

(všechna podstatná jména rodu mužského životného končící -ovi, například dědovi, strýcovi, sousedovi, Filipovi a tak dále)

Podstatné jméno: příklad využití: K narozeninám dal Adamovi moc hezký dárek.

Přídavné jméno: příklad využití: Adamovi koně se proháněli po louce.

ALE

Spojka: příklad využití: Usmíval se, ale nebyl šťastný.

Částice: příklad využití: Ale je sympatická.

Citoslovce: příklad využití: Ale, ale, copak to děláš?

Spojka: příklad využití: Ať jde o cizokrajné rostliny, nebo o exotická zvířata, cítili jsme silný úžas.

Částice: příklad využití: Ať už přestane pršet!

BACHA

Podstatné jméno: příklad využití: Večer vždy rád poslouchal skladby od Bacha.

Citoslovce: příklad využití: Dej si na mě bacha!

BĚHEM

Podstatné jméno: příklad využití: Zlepšoval si zdravotní stav během.

Předložka: příklad využití: Během vyučování se nesmí používat mobilní telefony.

BLÍZKO

Příslovce: příklad využití: Seděl vedle mě příliš blízko.

Předložka: příklad využití: Nastěhoval se blízko nemocnice.

DOBŘE

Příslovce: příklad využití: Po obědě se necítil moc dobře.

Částice: příklad využití: No dobře, vzdávám se.

DOMŮ

Podstatné jméno: příklad využití: Mnoho domů ve městě má rozbitý výtah.

Příslovce: příklad využití: Ze školy ji doprovodil domů.

DOSPĚLÝ

Podstatné jméno: příklad využití: Dospělý vždy zodpovídá za děti.

Přídavné jméno: příklad využití: Bratr už je dospělý.

JE

Zájmeno: příklad využití: Znal je z dětství.

Sloveso: příklad využití: Obraz je překrásný.

JEN

Podstatné jméno: příklad využití: Japonský jen v Čechách neplatí.

Příslovce: příklad využití: Časopis byl jen pro děti.

Částice: příklad využití: Jen kdybys nepovídal!

Zájmeno: příklad využití: Napsal jí milostný dopis.

Sloveso: příklad využití: K obědu rád jí těstoviny.

KDYBY

Spojka: příklad využití: Potěšilo by mě, kdyby mě navštívila.

Částice: příklad využití: Kdyby mi zavolal!

KOLEM

Podstatné jméno: příklad využití: Na výlet jeli s kolem.

Příslovce: příklad využití: Vezmi to kolem.

Předložka: příklad využití: Na procházku šli kolem rybníka.

KOS

Podstatné jméno: příklad využití: Na zahradě krásně zpíval kos.

Sloveso: příklad využití: Kos tu trávu pořádně!

LEŽ

Podstatné jméno: příklad využití: Lež má krátké nohy, daleko neujde.

Sloveso: příklad využití: Lež klidně a nehýbej se.

MÍSTO

Podstatné jméno: příklad využití: Uvolnilo se místo na ředitelství.

Příslovce: příklad využití: Místo k lékaři zůstal doma v posteli.

Předložka: příklad využití: Šel za školu místo tělocviku.

NAPROTI

Příslovce: příklad využití: Šel mi naproti.

Předložka: příklad využití: Naproti kostelu stála bývalá škola.

ODPOLEDNE

Podstatné jméno: příklad využití: Dnešní odpoledne se nám moc podařilo.

Příslovce: příklad využití: Škola skončila odpoledne.

OSEL

Podstatné jméno: příklad využití: Osel se ztratil u lesa.

Sloveso: příklad využití: Zemědělec osel svá pole.

OZÁŘENÍ:

Podstatné jméno: příklad využití: Ozáření rentgenem je pro miminka nebezpečné.

Přídavné jméno: příklad využití: Ozáření lidé jsou v obrovském nebezpečí.

POKLADNÍ

Podstatné jméno: příklad využití: Pokladní spočítala denní tržbu.

Přídavné jméno: příklad využití: Zloděj utekl s pokladní kasou.

POMOCÍ

Podstatné jméno: příklad využití: S jeho pomocí to dokázal.

Předložka: příklad využití: Pomocí internetu našel nové informace.

PRÁVĚ

Příslovce: příklad využití: Četl článek právě o tomto tématu.

Částice: příklad využití: No právě že s tebou nesouhlasím!

PROTO

Příslovce: příklad využití: Žák dostal od učitele co proto.

Spojka: příklad využití: Nesouhlasil s volbami, a proto odstoupil.

Částice: příklad využití: No proto!

RÁNO

Podstatné jméno: příklad využití: Ráno bylo mlhavé.

Příslovce: příklad využití: Na návštěvu k babičce pojedu zítra ráno.

SE

Zájmeno: příklad využití: U zkoušky se velmi přepočítal.

Předložka: příklad využití: Šel na procházku se psem.

UPROSTŘED

Příslovce: příklad využití: Stál uprostřed.

Předložka: příklad využití: Uprostřed náměstí stál vodotrysk.

VEČER

Podstatné jméno: příklad využití: Včerejší večer byl v slavnostní atmosféře.

Příslovce: příklad využití: K nám na návštěvu nechoď večer.

VEDRO

Podstatné jméno: příklad využití: Letní vedro mě velmi trápilo.

Příslovce: příklad využití: Je mi velké vedro.

VLIVEM

Podstatné jméno: příklad využití: Pod vlivem alkoholu se každý chová jinak.

Předložka: příklad využití: Vlivem nečekaných okolností neuspěl u zkoušky.

VŠAK

Spojka: příklad využití: Fandili jsme hokejistům, oni však nevyhráli.

Částice: příklad využití: Však si to ještě povíme!

ZDRAVÍ (patří sem i další slova tvořená podobným způsobem)

Podstatné jméno: příklad využití: Kouřením si ničil své zdraví.

Přídavné jméno: příklad využití: Zdraví lidé často sportují.

ZRANĚNÍ

Podstatné jméno: příklad využití: Jeho zranění vypadalo škaredě.

Přídavné jméno: příklad využití: Zranění lidé často panikaří.

ŽE

Částice: příklad využití: Že jsi mi to neřekla!

Spojka: příklad využití: Slyšel, že jsi nemocný.

Zdroj: Slova, která můžeme zařadit k více slovním druhům
Zveřejněno dne: 17.5.2016