Nárok na anglický trůn
Do spokojeného Mariina života u francouzského dvora výrazně zasáhly události v nedaleké Anglii. Jak moc její život ale ovlivní, nikdo netušil. Ve stejný rok, kdy se Marie vdávala, zemřela anglická královna Marie známá také pod přídomkem Krvavá Marie (za její vlády bylo v procesu proti protestantům upáleno zhruba 300 církevních rebelů). Na její místo nastoupila její nevlastní sestra Alžběta (dcera Jindřicha VIII. a jím popravené Anny Boleynové). Alžbětin sporný původ ale zapříčinil rozepře mezi anglickou, skotskou i francouzskou šlechtou. Podle zastánců tohoto nástupnictví, měla Alžběta na trůn nárok, protože královo manželství s Annou Boleynovou uzavřel biskup a papež ho uznal. Naopak odpůrci se opírali o to, že král nechal manželství prohlásit za neplatné, a tím se Alžběta (i se souhlasným usnesením anglického parlamentu) stala nemanželským dítětem. Pokud by to bylo tak, a Alžběta byla levobočkem, neměla by na trůn nárok a ten by patřil Marii Stuartovně (pravnučka Jindřicha VII.), a tím i jejím francouzskému manželovi. Je tedy jasné, na čí straně stál francouzský král. Který si pro svého syna přál i anglickou korunu.
Skotská královna měla dvě možnosti, buď uznat Alžbětu za anglickou královnu, nebo si svůj dědický nárok vybojovat s podporou Francie. Nakonec si ale Marie zvolila třetí možnost, a jak ukázal čas, byla to ta nejhorší varianta. Spolu se svým manželem si Marie na příkaz francouzského krále Jindřicha II. přibrala do znaku i anglickou královskou korunu a Marie se od té doby nechávala titulovat jako královna francouzská, skotská a anglická, čímž vyhlásila svůj nárok na anglický trůn, ale tímto skončilo. Nijak ho nehájila, takže Alžbětu neohrozila, ale znepřátelila se jí, což se jí v budoucnu nevyplatilo.
Zdroj: článek Marie Stuartovna