Vedlejší věta místní vyjadřuje místní určení. Uvozují ji spojovací výrazy kde, kam, odkud, kudy.
Setkali se tam, kde se včera rozloučili.
Jel na dovolenou, kam si vždy přál.
Vrátil se tam, odkud přišel.
Šel, kudy nešel nikdo před ním.
Zdroj: Druhy vedlejších vět
V příběhu ANDREJ BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vaclav morava.
Andreji nedej se.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pan Roman Goncarov.
pane babisi jak muzete vubec dovolit aby byly zavrene obochody pred vnocema to se zato nestidite to nemuzete jako premier to uvolnit comi je do nakiho premiera nebo ministra blatneho ktery nicemu nerozumi akoraat delate znas blce a pokusne kraliky nemuselo ktomu nikdy dojit kdybiste uz zavreli hranice tak byste nmel tak velky narust kovidu 19jeto jen vase chiba z to tak tak vipuklo a ze sou zavreny a ocem se furt tam radite koukejte to obnovot zase a nedelejte zesebe hlupaky a toho blatniho poslete odkud prisel kdyz znas dela pokusny kraliky a zakazuje vsechno i obchody a skoli at si ten experiment dela v brne ano pane babiši prominte ale sem rozlobeny na vsechny ze nedokazete dat cesku svobodu at se nosi rousky proti tomu nic nemam ale otevrete obchody a sporty prosim ale tohovola vihodte ano pana blatneho akorat dela chitreho a pritomnerozumi nicemu vsechno rikaji zanej iny pane babis sem vas obdivovatel a fanda tak mu domluvte ano prosim budou vanoce vite a preci nemuzou lidi nakupovat darky nebo jo a kde prosim v obchdech s potravinama nebo kde autobazarech nebo kde odepiste mi kde prosim mame mi lidi nakupovat kdyz sou zavreni obchody a skoli kdyz nastoupi prvnaci a nebudou umenet nic otom prmislejte pane premiere a chtel sem dodat vas by chtelo abyste byl prezident a ne pan zeman dekuji pan goncarov dekuji a hezky den drzim palce a budu vam drzet plce uvolneni obchodu malejch a textil obuvy a elktroniky a vice obchodu kdeb mohli lidi nakupovaat prosim dekuji pan goncarov roman hradec kralove
Zdroj: Příběh Andrej babiš kontakt e mail
Vedlejší věta předmětná vyjadřuje předmět věty řídící. Závisí na slovese věty řídící, nebo na přídavném jménu. Nejčastěji je uvozena spojkami že, aby, vztažnými zájmeny kdo, co a příslovci kde, kam, odkud.
Věděl, že ho má ráda.
Chtěl, aby přijela.
Zaslechl, co se o něm říkalo.
Poznal, kdo to udělal.
Řekl mi, kam jde.
Dozvěděl se, kde je jejich tábor.
Přečetl si, odkud pojedou.
Zdroj: Druhy vedlejších vět
Slovo proč je příslovce, přesněji řečeno zájmenné příslovce. Ta jsou po stránce formální i významové příbuzná zájmenům. Rozlišujeme zájmenná příslovce místa (například kde, odkud, kudy, tudy, tamhle), zájmenná příslovce času (například kdy, potom, tenkrát, jindy), zájmenná příslovce způsobu (například jak, tak, takto, takhle) a konečně zájmenná příslovce příčiny, mezi něž patří i naše proč.
Zdroj: Slovní druh slova proč
Mohli jste si položit jednu z těchto otázek a daným výrazem na ni odpovědět? Pak již zcela jistě víte, že je "zkoumané" slovo příslovce.
Zdroj: Jak se ptáme na příslovce
Zkuste určit slovní druhy v případech, v nichž se mnohdy chybuje:
Asi největší problém vám bude dělat odlišování částic od příslovcí a spojek. Ale třeba vám pomůže, když si zapamatujete alespoň některé z uvedených zásad:
Zařídila jsem, aby nepotřebné oblečení odvezli.
Kdo o něm šířil pomluvy, Jirka nevěděl.
Děti pozorovaly, kterak se srny blíží k jabloním.
Opravdu jsem netušil, že by tě to potěšilo.
Iveta zaujatě pozorovala, jak vychází slunce.
Jonáš slíbil tatínkovi, že se bude ve škole víc snažit.
Přemítal nad tím, co mu sdělil starosta obce.
Aby o mé nemoci mluvil, jsem nechtěla.
Zítra nám cestovní kancelář upřesní, odkud budeme odjíždět.
Poraď mi prosím, jak mám příklad správně vypočítat.
Rodina stále neví, co se pratetě stalo.
Vzkázala mi, ať přijdu včas a slušně oblečený.
Kde se nachází poklad, jsem Karlovi neprozradila.
Určete slovní druh u níže uvedených výrazů, správnost si zkontrolujte v řešení, které najdete na konci tohoto příspěvku:
kéž, každý, všechno, který, před, konečně, všechny, moje, jsou, kteří, jenž, takže, odkud, seděl jsem, zvolit, či, jedině, volný, dní, napil se, kolikerý, svěží, působí, cesta, všechna tři hřiště, brzičko, podél řeky, zas, snadno, jsem, nemile, pravidelně, byli, o tom, jednoznačně, vysoko, zatímco, plavání, pokaždé, léčení, všichni, můžeš, kvůli, dalších, by, krásnější, konečně, chvíli, jsme, všichni, starosti, jednoho, ji, kolik, lze, mají, někteří, proč, nechť, bez, jakmile.
Zdroj: Cvičení na slovní druhy
České i slovenské pády mají latinské označení.
|
1. pád |
NOMINATIV |
|
2. pád |
GENITIV |
|
3. pád |
DATIV |
|
4. pád |
AKUZATIV |
|
5. pád |
VOKATIV |
|
6. pád |
LOKÁL |
|
7. pád |
INSTRUMENTÁL |
|
1. pád |
NOMINATIV |
|
2. pád |
GENITIV |
|
3. pád |
DATIV |
|
4. pád |
AKUZATIV |
|
5. pád |
LOKÁL |
|
6. pád |
INSTRUMENTÁL |
Každý z pádů má svůj význam a náleží k určité informaci.
|
1. pád |
NOMINATIV |
Podmětný pád |
|
2. pád |
GENITIV |
Přivlastňovací pád |
|
3. pád |
DATIV |
Pád adresáta |
|
4. pád |
AKUZATIV |
Předmětný pád |
|
5. pád |
VOKATIV |
Pád oslovení |
|
6. pád |
LOKÁL |
Pád umístění |
|
7. pád |
INSTRUMENTÁL |
Pád způsobu |
Sama latina využívá 6 pádů, přičemž ten poslední v sobě spojuje funkce několika dalších pádů, ablativu (ODKUD), instrumentálu (ČÍM), lokativu (V) a i dalších nových významů, například PROČ, V DOBĚ.
|
1. pád |
NOMINATIV |
|
2. pád |
GENITIV |
|
3. pád |
DATIV |
|
4. pád |
AKUZATIV |
|
5. pád |
VOKATIV |
|
6. pád |
ABLATIV |
Zdroj: Pády
|
Název |
Zkratka |
Otázka |
Příklad |
|
PODMĚT |
PO |
Kdo? Co? |
Auta přijela na křižovatku. |
|
PŘÍSUDEK |
PŘ |
Co dělá podmět? |
Auta přijela na křižovatku. |
|
PŘEDMĚT |
PT |
Pádové otázky kromě 1. pádu |
Myslivec viděl lišku. |
|
PŘÍVLASTEK SHODNÝ |
PKS |
Jaký? Který? Čí? |
Dřevěná tyč spadla. |
|
PŘÍVLASTEK NESHODNÝ |
PKN |
Jaký? Který? Čí? |
Tyč ze dřeva spadla. |
|
DOPLNĚK |
DO |
Rozvíjí 2 větné členy |
Pes ležel vyčerpaný. |
|
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTA |
PUM |
Kde? Kam? Kudy? Odkud? |
Šel do lesa. |
|
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASU |
PUČ |
Kdy? Jak dlouho? Jak často? Od kdy? Do kdy? |
Včera šel do lesa. |
|
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBU |
PUZ |
Jak? |
Tvářil se vesele. |
|
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINY |
PU PŘÍČINY |
Proč? Z jaké příčiny? Z jakého důvodu? |
Díky tréninku vyhrál závod. |
|
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELU |
PU ÚČELU |
Proč? Za jakým účelem? |
Učila se pro dobré známky. |
|
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRY |
PU MÍRY |
Kolik? Jakou měrou? Jak moc? Do jaké míry? |
Děda byl velmi nemocný. |
|
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKY |
PU PODMÍNKY |
Za jaké podmínky? |
Za deště zůstaneme doma. |
|
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY |
PU PŘÍPUSTKY |
I přes co? |
I přes zákaz šel ven. |
Zdroj: Větné členy - přehled
Zájmena lze na rozdíl od příslovcí skloňovat!
Zájmenům jsou však příbuzná takzvaná zájmenná příslovce (adverbia), a to díky tomu, že mají ve větě podobnou funkci jak formální, tak významovou. Abyste v těchto případech od sebe dokázali odlišit tyto dva slovní druhy, zkuste si nejprve daný výraz "ohnout", vyskloňovat (jde-li to, pak to určitě není příslovce), nebo si zkuste zapamatovat následující příklady příslovcí:
Zdroj: Zájmena
Příslovečné určení má při určování vedlejších větných členů vždy přednost před předmětem. Jestliže se na výraz můžeme zeptat i jinou otázkou než pádovou, to jest otázkou na okolnost jevu (například KDE? KAM? ODKUD? KDY?), jedná se o příslovečné určení. Pro určení nějakého větného členu jako příslovečného určení a jeho odlišení od předmětu je tedy podstatné, že se na dotčený výraz můžeme zeptat některým z tázacích zájmenných příslovcí nebo podobným výrazem, a naopak podstatné není, že v některých případech můžeme použít i otázku pádovou.
Například:
Šli jsme do lesa.
Pokud bychom se mohli zeptat pouze pádovou otázkou (Šli jsem DO KOHO/ČEHO?), jednalo by se o předmět (zde ve 2. pádu), avšak v tomto případě se můžeme zeptat i otázkou na okolnost jevu (Šli jsme KAM?), tudíž se jedná o příslovečné určení (zde místa).
Druhy příslovečného určení
Podle významu rozeznáváme různé druhy příslovečného určení. V rámci výuky českého jazyka na základní škole se většinou rozlišuje příslovečné určení místa, času, způsobu, míry, příčiny, účelu, podmínky, přípustky.
Jiné pojetí klasifikuje příslovečné určení místa, času, způsobu a důvodu. Tyto kategorie se následně třídí do podkategorií.
1. příslovečné určení času časově orientující (ptáme se otázkami KDY? JAK ČASTO?).
Například:
Sejdeme se večer.
Denně chodím běhat.
2. příslovečné určení času časově limitující (ptáme se otázkami JAK DLOUHOU? NA JAK DLOUHO? ZA JAK DLOUHO?).
Například:
Čekali jsme na něj hodinu.
Jedeme na týden k moři.
Za chvíli přijď domů.
1. vlastního způsobu – označuje kvalitu dějů nebo stavů (ptáme se otázkami JAK? JAKÝM ZPŮSOBEM?).
Například:
Pavla se chová hloupě.
Pomalu se ke mně blížil.
2. míry – označuje množství, intenzitu nebo kvantitu děje či vlastnosti (ptáme se otázkami KOLIK? O KOLIK? JAKOU MĚROU? JAKO MOC?).
Například:
Počasí se změnilo velmi rychle.
Iva se vdávala poměrně brzo.
3. nástroje a prostředku – označuje nástroj, který umožňuje realizaci děje, a prostředek transportu.
Například:
Kreslila pastelkami.
Na dovolenou jsme letěli malým letadlem.
4. původu – označuje, „odkud se daná věc vzala“.
Například:
Dům byl postaven ze dřeva.
Byt jsem zdědila po dědečkovi.
5. původce děje – označuje původce děje; stojí vždy u slovesného rodu trpného.
Například:
Závodní saně byly taženy psy.
Oznámení bude doručeno listonošem.
6. účinku – označuje okolnosti, které vyplývají z velké, nebo naopak malé míry intenzity děje; obvykle bývá vyjadřováno vedlejšími větami.
Například:
Byla tak vyčerpaná, že ani nevstala z postele.
Věra křičela do ochraptění.
7. zřetele – označuje, že něco platí s ohledem na něco jiného.
Například:
Zájezd byl cenově výhodný.
Na muže o sebe hodně pečuje.
8. průvodních okolností – označuje okolnosti, za kterých probíhá nějaký děj.
Například:
Do místnosti vstoupil s odhodláním.
Odjela bez rozloučení.
1. vlastní příčiny – vyjadřuje, proč se něco děje, co je příčinou něčeho jiného; směřuje DOZADU ˂− (ptáme se otázkami PROČ? Z JAKÉHO DŮVODU?).
Například:
Kvůli tobě jsem nestihla vlak.
Dostala poznámku za opisování.
2. účelu – vyjadřuje děj, který je zaměřen na něco jiného, na nějaký cíl, jehož má být dosaženo; směřuje DOPŘEDU –> (ptáme se otázkami PROČ? ZA JAKÝM ÚČELEM?).
Například:
Šel vynést koš.
Dala si panáka na kuráž.
3. podmínky – označuje okolnost, na které závisí splnění děje (ptáme se otázkou ZA JAKÉ PODMÍNKY?).
Například:
Bez podpisu je smlouva neplatná.
V případě zájmu nám napište.
4. přípustky – označuje okolnost, navzdory níž se něco děje (ptáme se otázkami NAVZDORY ČEMU? „I PŘES CO?“).
Například:
Navzdory smutku se mírně usmála.
Přes přísnost byl učitel oblíbený.
Zdroj: Příslovečné určení
Dobrý den,
chtěla bych se jen ujistit - syn nyní probírá ve škole slovní druhy a napsal, že "kde" je zájmeno. Jsou všechny otázky na příslovce, tj.: "kde,kudy,odkud,kam,
kdy,odkdy,dokdy, jak, proč" samy také příslovce jako slovní druh? Myslím si, že ano. Zájmeno je pouze Kdo (ptám se na osobu).
Pokud máte otázku na příslovce jak moc - je nutné rozdělit dvě slova na jak: příslovce a moc (v tomto případě jak i moc jsou příslovce?, ale ve spojení moc peněz by "moc" už byla číslovka?
Děkuji moc za informaci. Helena
Počet odpovědí: 1 | Zobrazit odpovědi | Stálý odkaz | Odpovědět
pane babisi jak muzete vubec dovolit aby byly zavrene obochody pred vnocema to se zato nestidite to nemuzete jako premier to uvolnit comi je do nakiho premiera nebo ministra blatneho ktery nicemu nerozumi akoraat delate znas blce a pokusne kraliky nemuselo ktomu nikdy dojit kdybiste uz zavreli hranice tak byste nmel tak velky narust kovidu 19jeto jen vase chiba z to tak tak vipuklo a ze sou zavreny a ocem se furt tam radite koukejte to obnovot zase a nedelejte zesebe hlupaky a toho blatniho poslete odkud prisel kdyz znas dela pokusny kraliky a zakazuje vsechno i obchody a skoli at si ten experiment dela v brne ano pane babiši prominte ale sem rozlobeny na vsechny ze nedokazete dat cesku svobodu at se nosi rousky proti tomu nic nemam ale otevrete obchody a sporty prosim ale tohovola vihodte ano pana blatneho akorat dela chitreho a pritomnerozumi nicemu vsechno rikaji zanej iny pane babis sem vas obdivovatel a fanda tak mu domluvte ano prosim budou vanoce vite a preci nemuzou lidi nakupovat darky nebo jo a kde prosim v obchdech s potravinama nebo kde autobazarech nebo kde odepiste mi kde prosim mame mi lidi nakupovat kdyz sou zavreni obchody a skoli kdyz nastoupi prvnaci a nebudou umenet nic otom prmislejte pane premiere a chtel sem dodat vas by chtelo abyste byl prezident a ne pan zeman dekuji pan goncarov dekuji a hezky den drzim palce a budu vam drzet plce uvolneni obchodu malejch a textil obuvy a elktroniky a vice obchodu kdeb mohli lidi nakupovaat prosim dekuji pan goncarov roman hradec kralove
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět