PÁDY OSOBNÍCH ZÁJMEN

Zájmena neurčitá

Úkolem neurčitých zájmen je, jak už vypovídá jejich název, vyjádřit nějaký druh neurčitosti. Tato zájmena vznikla tak, že se k zájmenům tázacím přidala buď předpon, nebo přípona. Protože je skloňování těchto zájmen stejné jako zájmen tázacích, ze kterých vznikly (+ přidaná přípona/předpona), tak se v této části uvádí jen skloňování některých neurčitých zájmen.

Neurčitá zájmena každý, každá a každé se běžně používají jen v jednotném čísle. V množném se užívají je u  pomnožných podstatných jmen.

I u těchto přídavných jmen je u  párových částí lidského těla přípona -ma. Například: Při cvičení rozhazovali všema rukama.

Zájmena neurčitá: někdo, něco, nějaký, některý, něčí, každý, všechen, kdosi, cosi, jakýsi, kterýsi, čísi, kdokoli, cokoli, jakýkoli, kterýkoli, číkoli, kdekdo, kdejaký, kdekterý, kdečí, kdeco, ledakdo, ledaco, ledajaký, ledakterý, ledačí, málokdo, máloco, málokterý, zřídkakdo, zřídkaco, sotvakdo, sotvaco, sotva který, buhvíkdo, bůhvíjaký, bůhvíčí,

Skloňování neurčitých zájmen někdo, něco, kdokoli:

Skloňování neurčitého zájmena něčí v jednotném čísle:

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Pavlíková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail

Zájmena vztažná

Úkolem vztažných zájmen je spojovat větu hlavní s větou vedlejší, nebo věty vedlejší.

Do zájmen vztažných patří i  všechna zájmena tázací, které ale v tomto případě nemají funkci otázky. Zájmeno jenž, které se také řadí do této skupiny, má význam zájmena který.

Výrazy končící příponou -ž se  používají zřídka.

Při spojení vztažných zájmen s  podstatnými jmény, které označují párové části lidského těla se zachovává zakončení -maž. Výjimkou jsou zájmena již a jež, kde zůstává koncovka s i. Například: Očima, jimiž si ji prohlížela.

Vztažná zájmena: kdo, co, jak, který, čí, jenž, kdož, což, jakýž, kterýž, jehož, jejíž, jehož.

Skloňování vztažného zájmena jenž v jednotném čísle:

Skloňování vztažného zájmena jenž v množném čísle:

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena

Poradna

V naší poradně s názvem ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Oldřich Pražan.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Zájmena

Zájmena ukazovací

Ukazovací zájmena ukazují mimo text, nebo odkazují na něco uvnitř textu. Pomáhají se zorientovat v komunikaci.

Ukazovací zájmena: ten, ta, to, ti, ty, ta, tento, tato, too tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám

U ukazovacího zájmena sám, je důležité dát si pozor na 4. pád množného čísla, kde se píše v mužském i  ženském rodě koncovka y. Například: Lvy jsme viděli v kleci samy. Lvice jsme viděli v kleci samy.

Je důležité si uvědomit, že u párových lidských orgánů se  používá v 7. pádě koncovka -ma. Například: Sledoval mě těma svýma očima.

Skloňování zájmen ten, ta, to, tento, tato, toto:

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena

Zájmena přivlastňovací

Přivlastňovací zájmena jsou také uzavřenou skupinou zájmen, jejichž úkolem je vyjádřit, že někdo nebo něco někomu nebo něčemu patří. K této skupině se také řadí zvratné zájmeno svůj.

U přivlastňovacích zájmen, které se  vztahují k párovým částem lidského těla, se používá přípona -ma. Například: Vyrobil klouzačku svýma rukama.

Zájmena přivlastňovací: můj, tvůj, jeho, její, jeho, náš, váš, jejich, svůj a všechny jejich tvary.

Skloňování přivlastňovacích zájmen můj, tvůj, jeho, její, jeho v jednotném čísle:

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena

Poradna

V naší poradně s názvem SKLOŇOVÁNÍ SLOVA ČEMUSI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Skloňování slova čemusi

Zájmena tázací

Tázací zájmena jsou zájmena, kterými začínají otázky. Jejich cílem je žádat o informace. Pokud využijeme zájmeno kdo, je jasné, že zjišťujeme neznámou osobu. Pokud se použije zájmeno co, ptáme se na neznámé zvíře nebo neznámou věc. Zájmenem jaký se ptáme na neznámou vlastnost. Zájmeno který slouží k výběru. Zájmeno čí se použije, pokud chceme vědět, komu něco patří.

K těmto zájmenům lze přidat přípony -pak, -že. Například: kdopak, copak, kterýpak, jakýpak, čípak, kdože, cože, který že, jaký že, čí že. Tato přípona se při skloňování nemění.

I u těchto zájmen je u lidských párových orgánů v 7. pádě koncovka -ma. Například: Jakýma rukama?

Tázací zájmena: kdo, co, jaký, který, čí

Skloňování tázacích zájmen kdo, co:

Skloňování tázacích zájmen jaký a čí v jednotném čísle:

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena

Zájmena záporná

Posledním typem jsou zájmena záporná, jejich úkolem je popřít existenci osoby, věci, vlastnosti, stavu, děje. I některá záporná zájmena vznikla tak, že se přidala přípona k zájmenům tázacím.

I u těchto zájmen se u párových částí lidských těl používá přípona -ma. Například: Žádnýma rukama by se toho nedotkli.

Záporná zájmena: nikdo, nic,ničí, nijaký, žádný

Skloňování záporných zájmen nikdo a nic:

Skloňování záporného zájmene ničí v jednotném čísle:

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena

Pravopis přídavných jmen přivlastňovacích

Největší problémy v pravopise dělají přídavná jména přivlastňovací podle vzoru otcův v množném čísle (otcovy / otcovi). Pokud se jedná o přivlastňovací přídavné jméno rodu mužského životného podle vzoru otcův, píše se v 1. pádě množného čísla koncovka -i (například otcovi psi). Ve 4. pádě množného čísla je pak koncovka -y (například pro otcovy psy).

U přivlastňovacích přídavných jmen rodu mužského neživotného podle vzoru otcův se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -y (například otcovy stroje).

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Cvičení na přídavná jména

Zájmena osobní

Osobní zájmena jsou uzavřenou skupinou slov, jejichž úkolem je označovat roli osoby v komunikaci a odkazovat.

Řadí se sem zájmeno já, která označuje mluvčího, zájmeno ty, které označuje adresáta. Zájmena ona, ono, on označují předmět komunikace. Zájmeno my označuje mluvčího a  další osoby, zájmeno vy adresáta a další osoby. Zájmena oni označují předměty komunikace.

Do této skupiny se řadí i zvratné zájmeno se. Toto zájmeno se používá tehdy, když se něco přivlastňuje podmětu.

Je důležité si uvědomit, že tyto zájmena se skloňují a že do této skupiny patří všechny tvary těchto zájmen

Zájmena osobní: já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, se a všechny jejich tvary

Skloňování osobních zájmen já, ty, on, ona, ono v jednotném čísle:

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena

Pády latinsky

České i slovenské pády mají latinské označení.

Latinské názvy pro pády v českém jazyce

Latinské názvy pro pády ve slovenském jazyce

Významy pádů

Každý z pádů má svůj význam a náleží k určité informaci.

Pády v latině

Sama latina využívá 6 pádů, přičemž ten poslední v sobě spojuje funkce několika dalších pádů, ablativu (ODKUD), instrumentálu (ČÍM), lokativu (V) a i dalších nových významů, například PROČ, V DOBĚ.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pády

FAQ – Často kladené otázky

Kolik pádů má český jazyk?

Český jazyk má celkem sedm pádů.

K čemu slouží pády?

Pády vyjadřují vztahy mezi slovy ve větě a určují jejich tvar.

Co je přímý pád?

Přímý pád se používá bez předložky, typicky 1. a 4. pád.

Proč je pátý pád důležitý?

Pátý pád se používá při oslovení a má specifické tvary.

Jaký pád se pojí s předložkami?

Předložky se pojí s nepřímými pády, nejčastěji s 2., 3., 6. a 7. pádem.

Existují latinské názvy pádů?

Ano, každý pád má svůj latinský název, například nominativ nebo akuzativ.

Jak si pády nejlépe zapamatovat?

Pomáhá práce s příklady, testy a pochopení významu pádů ve větě.

Dělají chyby v pádech i dospělí?

Ano, chyby v pádech patří mezi nejčastější pravopisné problémy.

Zdroj: článek Pády

FAQ – Často kladené otázky

Je správně „viděl jsem mojí kamarádku“?

Ne, správně je viděl jsem moji kamarádku, protože jde o 4. pád a lze použít tvar mou.

Kdy se píše tvar mojí?

Tvar mojí se píše v nepřímých pádech, například bez mojí pomoci, o mojí sestře.

Jak si mohu tvar rychle ověřit?

Pomocí nahrazení zájmeny mou, mé, mí nebo ukazovacími zájmeny tu, té, tou.

Platí stejná pravidla i pro tvůj a svůj?

Ano, skloňování i pravidla jsou u zájmen můj, tvůj, svůj totožná.

Je rozdíl mezi moji a mojí jen pravopisný?

Ne, rozdíl je mluvnický – jde o různé pády téhož zájmena.

Mohu se řídit jen výslovností?

Ne vždy, protože výslovnost může klamat. Vždy je lepší ověřit si pád.

Proč se v češtině používají dva tvary?

Protože čeština rozlišuje pády a rody, což se odráží i ve skloňování přivlastňovacích zájmen.

Který tvar je nejčastější zdroj chyb?

Nejčastěji se chybuje u tvaru mojí v genitivu a lokálu.

Zdroj: článek Moji a mojí v pravidlech českého pravopisu

Pády v praxi: proč nejsou jen školní teorie

Mluvnické pády nejsou jen abstraktní pojmy z učebnic. V praxi rozhodují o tom, zda věta zní přirozeně a je srozumitelná. Správné určení pádu ovlivňuje tvar podstatných jmen, zájmen, přídavných jmen i číslovek.

Typickým příkladem je rozlišení tvarů mě a mně, kdo a koho nebo s kým a s čím. Bez znalosti pádů se v těchto případech neobejdeme.

Zdroj: článek Pády

Procvičování zájmen v praxi

Efektivní procvičování zájmen by mělo kombinovat testy, pracovní listy i tvorbu vlastních vět. Velmi užitečné je i online cvičení na skloňování zájmen tentýž a týž, kde je okamžitá zpětná vazba.

Zdroj: článek Cvičení na týž/tentýž, táž/tatáž, totéž

FAQ – Časté otázky ke skloňování zájmen

Co jsou to zájmena a proč se skloňují?

Zájmena zastupují podstatná a přídavná jména a většina z nich se skloňuje podle pádů, aby zapadala do větné stavby.

Která zájmena se neskloňují?

Neskloňují se například přivlastňovací zájmena jeho a jejich, jejich tvar zůstává stejný ve všech pádech.

Jaký je rozdíl mezi zájmeny osobními a přivlastňovacími?

Osobní zájmena označují účastníky komunikace, zatímco přivlastňovací vyjadřují, komu něco patří.

Kdy se používá zájmeno svůj?

Zájmeno svůj se používá tehdy, když se přivlastňovaná věc vztahuje k podmětu věty.

Jak poznám ukazovací zájmeno?

Ukazovací zájmena upřesňují nebo zdůrazňují podstatné jméno, například ten, tento, onen.

Jaký je rozdíl mezi tázacím a vztažným zájmenem?

Tázací zájmena se používají v otázkách, vztažná spojují větu hlavní s vedlejší.

Jak vznikají neurčitá zájmena?

Vznikají přidáním předpony nebo přípony k zájmenům tázacím, například někdo, kdokoli, něco.

Co vyjadřují záporná zájmena?

Záporná zájmena popírají existenci osoby, věci nebo vlastnosti, například nikdo, nic, žádný.

Proč je důležité zvládnout skloňování zájmen?

Správné skloňování zájmen je klíčové pro spisovný projev, školní výuku i porozumění českému jazyku.

Zdroj: článek Všechna zájmena

FAQ – Často kladené otázky

Jaké i se píše ve spojení my všichni?

Vždy se píše tvrdé y, protože jde o osobní zájmeno v 1. pádě.

Může být někdy správně mi všichni?

Ne, v tomto významu se tvar mi nikdy nepoužívá.

Jak rychle poznám, že jde o my?

Polož si otázku Kdo?. Pokud odpověď zní my, píše se tvrdé y.

Platí pravidlo i pro jiné výrazy než všichni?

Ano, stejně píšeme například my studenti, my lidé nebo my Češi.

Je my všichni vždy podmět?

Ve většině případů ano, právě proto se píše tvrdé y.

Proč je chyba mi všichni tak častá?

Kvůli podobné výslovnosti i a y v běžné mluvě.

Pomůže mi toto pravidlo i u jiných zájmen?

Ano, pochopení rozdílu my × mi pomáhá i u dalších osobních zájmen.

Hodnotí se tato chyba přísně ve škole?

Ano, ve školních pracích je považována za základní pravopisnou chybu.

Zdroj: článek Jaké i se píše my všichni

Psaní velkých písmen

Velká počáteční písmena se píší u vlastních jmen, u jevů, které se hodnotí jako významné a na začátku vět.

Vlastní jména se podle významu dělí na dvě skupiny. První skupinou jsou vlastní jména, která jev jenom identifikují. Patří sem jména osob, zvířat, spolků, států, atd. U nich se velká písmena píší vždy. Do druhé skupiny patří jevy, které mají i obecný význam a napsáním velkého písmene dá pisatel najevo, že se jedná o označení jediného určitého jevu (Muzeum čokolády (konkrétní instituce) x muzeum čokolády (místo, kde jsou vystaveny předměty související s čokoládou). Kromě toho se velká písmena píší i u jevů, které byly tak důležité, že bylo třeba je vyčlenit napsáním velkého písmene, to se objevuje například u názvů památných staveb, událostí a akcí: Sametová revoluce.

VLASTNÍ JMÉNA A NÁZVY ŽIVÝCH BYTOSTÍ

Velkým písmenem začínají vlastní jména a názvy živých bytostí, ať už se jedná o jména osobní, umělecká, jména pohádkových bytostí i jména zvířecí. Například: Petr Novák, Božena Němcová, Popelka, Alík.

S velkým počátečním písmenem se píší i přivlastňovací přídavná jména, která vznikla odvozením od jmen osobních příponami -ův, (-ova, -ovo), a in (-ina, ino). Například: Máchův kraj. Naopak malým písmenem začínají přídavná jména, která jsou odvozená od vlastních jmen příponou -ský, -ovský, jako například: shakespearovský sonet, švejkovský typ.

Velká písmena se píší i u jmen národních a obyvatelských. Proto označení typu Čech, Francouz, Pražan, Ostravan, Severočech se píší s velkým písmenem. V okamžiku, kdy se ale z tohoto podstatného jména udělá přídavné jméno, změní se počáteční písmeno na malé. Například: český fanoušek, pražských taxikář.

JMÉNA ZEMĚPISNÁ

Kde se píší velká písmena? U jednoslovných jmen zeměpisných, tedy u světadílů, zemí, krajin, ostrovů, poloostrovů, hor, nížin, moří, jezer, řek a dalších zeměpisných označení se píší velká počáteční písmena.

Například: Evropa, Morava, Balkán, Šumava, Balaton.

U dvouslovných názvů se píše malé písmeno u slova původu obecného.

Například: Středozemní moře, Balkánský poloostrov, Kanárské ostrovy, Český ráj, Lysá hora, Slapská přehrada.

V případě, že se k místnímu názvu přidá označení světové strany, která určuje, kde se daná část nachází, se píše velké písmeno jen u místního názvu, ne u označení světové strany: východní Čechy, jižní Morava.

JMÉNA MÍSTNÍ

U jednoslovných jmen obcí a čtvrtí se píše velké písmeno, například: Praha, Vinohrady Brno, Liberec. U dvouslovných pojmenování obcí a čtvrtí se píší obě počáteční písmena velká: České Budějovice, Mariánské Lázně, Hradec Králové, Malá Strana. U tříslovných a víceslovných pojmenování se 

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Psaní velkých písmen