Téma
PÁDY V ČEŠTINĚ
Pády v češtině
V českém jazyce je 7 pádů. Žáci na základních školách se je učí v přesně daném pořadí, proto pak k jejich určování používají jen dané číslo.
1. pád
|
KDO? CO?
|
2. pád
|
(BEZ) KOHO? (BEZ) ČEHO?
|
3. pád
|
(KE) KOMU? (K) ČEMU?
|
4. pád
|
(VIDÍM) KOHO? (VIDÍM) CO?
|
5. pád
|
OSLOVUJEME, VOLÁME
|
6. pád
|
(O) KOM? (O) ČEM?
|
7. pád
|
(S) KÝM? (S) ČÍM?
|
Zdroj: Pády
Poradna
V naší poradně s názvem SKLOŇOVÁNÍ SLOVA ČEMUSI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Skloňování zájmena ČEMUSI
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo ČEMUSI je třetí pád slova cosi. Všechny pády pak vypadají následovně:
1. pád kdo? co? cosi
2. pád koho? čeho? čehosi
3. pád komu? čemu? ČEMUSI
4. pád koho? co? cosi
5. pád —
6. pád o kom? o čem? čemsi
7. pád s kým? s čím? čímsi
Zdroj: diskuze Skloňování slova čemusi
Pády ve slovenštině
Ve slovenštině se o něco častěji než v češtině užívají latinské názvy pádů, které budou uvedeny níže. Slovenský jazyk má v podstatě 6 pádů, protože pátý pád již téměř nepoužívá, nahradil ho první pád.
1. pád
|
KTO? ČO?
|
2. pád
|
KOHO? ČOHO?
|
3. pád
|
KOMU? ČEMU?
|
4. pád
|
KOHO? ČO?
|
5. pád
|
O KOM? O ČOM?
|
6. pád
|
KÝM? ČÍM?
|
Zdroj: Pády
Diskuze
V diskuzi PŘÍSLOVCE V ČEŠTINĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Valtr.
Bez příslovcí nebo bez příslovců, anebo je to ještě jinak?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Příslovce v češtině
Pády latinsky
České i slovenské pády mají latinské označení.
Latinské názvy pro pády v českém jazyce
1. pád
|
NOMINATIV
|
2. pád
|
GENITIV
|
3. pád
|
DATIV
|
4. pád
|
AKUZATIV
|
5. pád
|
VOKATIV
|
6. pád
|
LOKÁL
|
7. pád
|
INSTRUMENTÁL
|
Latinské názvy pro pády ve slovenském jazyce
1. pád
|
NOMINATIV
|
2. pád
|
GENITIV
|
3. pád
|
DATIV
|
4. pád
|
AKUZATIV
|
5. pád
|
LOKÁL
|
6. pád
|
INSTRUMENTÁL
|
Významy pádů
Každý z pádů má svůj význam a náleží k určité informaci.
1. pád
|
NOMINATIV
|
Podmětný pád
|
2. pád
|
GENITIV
|
Přivlastňovací pád
|
3. pád
|
DATIV
|
Pád adresáta
|
4. pád
|
AKUZATIV
|
Předmětný pád
|
5. pád
|
VOKATIV
|
Pád oslovení
|
6. pád
|
LOKÁL
|
Pád umístění
|
7. pád
|
INSTRUMENTÁL
|
Pád způsobu
|
Pády v latině
Sama latina využívá 6 pádů, přičemž ten poslední v sobě spojuje funkce několika dalších pádů, ablativu (ODKUD), instrumentálu (ČÍM), lokativu (V) a i dalších nových významů, například PROČ, V DOBĚ.
1. pád
|
NOMINATIV
|
2. pád
|
GENITIV
|
3. pád
|
DATIV
|
4. pád
|
AKUZATIV
|
5. pád
|
VOKATIV
|
6. pád
|
ABLATIV
|
Zdroj: Pády
Diskuze
V diskuzi POUŽÍVÁNÍ SPOJKY NEBO MÍSTO SPOJKY A VE VĚTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Jaroslav Mokrý.
Mám na mysli používání těchto spojek například při vyjmenovávání násobných předmětů jako větných částí:
1. Lesníci vysázeli douglasky, lípy, javory nebo modříny.
2. V masopustním průvodu jsme viděli děti i dospělé bez masek, komedianty v různých maškarních kostýmech nebo medvědy a další zvířata v kašírovaných maskách.
Patřím k dříve narozeným, a proto časté používání vylučovací spojky "nebo" místo souřadící spojky "a" v psané češtině (prakticky nikdy v mluvené) považuji za zásadní jazykovou chybu, v lepším případě za zlozvyk. Dopouštějí-li se toho novináři, tím hůř pro ně, pro jazyk i pro mládež, která se pořádně česky nikdy nenaučila. Dnešní škola toho totiž není schopna.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.
Protože mně irituje používání spojek vylučovacích nebo či jako slučovacích, našel jsem na Wikipedii, že spojka nebo je spojka slučovací ale i vylučovací. Kde se stala chyba?
Promluví Babiš či Havlíček.
Promluví Babiš nebo Havlíček.
BUDOU MLUVIT OBA NEBO JEN JEDEN Z NICH???
Měl jsem z maturity pouze dvojku v r.1968, ale jak se česky do budoucna domluvíme, když i jednoduché věty budou matoucí. Není to záměr, abychom raději mluvili německy, anglicky, latinsky, rusky?
Zdroj: diskuze Používání spojky nebo místo spojky a ve větě
Test na pády se zájmeny
za námi, pod tím, u vás, s tebou, do toho, kolem toho, kvůli ní, na tom, u vás, o mně, po kom, v čem, my, pro něho, od nich, s nikým, díky někomu, blízko nich, proti všem, podél toho, nikdo, o vás, k všem, u nikoho
Řešení testu na pády se zájmeny
za námi (7), pod tím (7), u vás (2), s tebou (7), do toho (2), kolem toho (2), kvůli ní (3), na tom (6), u vás (2), o mně (6), po kom (6), v čem (6), my (1), od nich (2), s nikým (7), díky někomu (3), blízko nich (2), proti všem (3), podél toho (2), nikdo (1), o vás (6), ke všem (3), u nikoho (2).
Zdroj: Pády
Diskuze
V diskuzi BYSTE NEBO BY JSTE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel George Svetlik.
Domnívám se, že před lety, kdy jsem se já učil českou gramatiku, byly povoleny obě možnosti. Mám to prostě nějak zažité. Potom jsem emigroval (1978) a do USA se změny v češtině nedostanou. Nedostaly se tam ani nová slova, která mne po mém návratu šokují a nevím proč si je tato generace politiků a žurnalistů vymýšlí . Příklady: predikce (kdysi se říkalo předpověď), edukace (vzdělání), dehonestace (ponížení), adorovat (obdivovat), implementace ( vložení, zavedení), stejdž-stage (jeviště), bakstejdž-backstage (zákulisí), včera jsem dokonce na ČR slyšel slovo juvenální (má to asi být mladistvý) a mnohé jiné patvary. Můžete namítnout, že je to přirozený vývoj jazyka, ale není. Slova bychom měli nahrazovat anglikanismy tam, kde není český výraz. Nechci znít jako Dobrovský, Jungmann nebo Palacký, ale i oni bojovali proti stejné věci, jenže tenkrát to nebyly anglikanismy ale germanismy. A kdyby nebojovali, tak tu dnes šprechtíme. Proč proti tomu nikdo nebojuje? Kde je Ústav pro jazyk český?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Byste nebo by jste
Test na pády podstatných jmen
na dvorku, za oknem, maminku, za koláč, do setmění, jiskry v očích, u autobusu, k učitelce, po večerce, v obilí, na stromě, sousedé, pro kapradí, podél zahrady, o časopise, s týmem, u školy, vůně květin, od strýce, na stůl, blízko kostela, přes židli, klika dveří, kolem potoka, kvůli motorce, list papíru, díky spolužákovi, proti lupům, pod okny, světla autobusu
Řešení testu na pády podstatných jmen
na dvorku (6), za oknem (7), maminku (4), za koláč (4), do setmění (2), jiskry (1) v očích (6), u autobusu (2), k učitelce (3), po večerce (6), v obilí (6), na stromě (6), sousedé (1), pro kapradí (4), podél zahrady (2), o časopise (6), s týmem (7), u školy (2), vůně (1) květin (2), od strýce (2), na stůl (4), blízko kostela (2), přes židli (4), klika (1) dveří (2), kolem potoka (2), kvůli motorce (3), list (1) papíru (2), díky spolužákovi (3), proti lupům (3), pod okny (7), světla (1) autobusu (2)
Zdroj: Pády
Zájmena záporná
Posledním typem jsou zájmena
záporná, jejich úkolem je popřít existenci osoby, věci, vlastnosti, stavu,
děje. I některá záporná zájmena vznikla tak, že se přidala přípona k zájmenům
tázacím.
I u těchto zájmen se u párových
částí lidských těl používá přípona -ma. Například: Žádnýma rukama by se toho
nedotkli.
Záporná zájmena: nikdo,
nic,ničí, nijaký, žádný
Skloňování
záporných zájmen nikdo a nic:
ZÁJMENA
PÁDY
|
NIKDO
|
NIC
|
1.
pád
|
Nikdo
|
Nic
|
2.
pád
|
Nikoho
|
Ničeho
|
3.
pád
|
Nikomu
|
Ničemu
|
4.
pád
|
Nikoho
|
Nic
|
5.
pád
|
-
|
-
|
6.
pád
|
O nikom
|
O ničem
|
7.
pád
|
S nikým
|
S ničím
|
Skloňování
záporného zájmene ničí v jednotném čísle:
ZÁJMENA
PÁDY
|
NIČÍ
|
NIČÍ
|
NIČÍ
|
1.
pád
|
Ničí
|
Ničí
|
Ničí
|
2.
pád
|
Ničího
|
Ničí
|
Ničího
|
3.
pád
|
Ničímu
|
Ničí
|
Ničímu
|
4.
pád
|
Ničího, ničí
|
Ničí
|
Ničí
|
5.
pád
|
-
|
-
|
-
|
6.
pád
|
O ničím
|
O ničí
|
O ničím
|
7.
pád
|
S ničím
|
S ničí
|
S ničím
|
Skloňování
záporného zájmene ničí v množném čísle:
ZÁJMENA
PÁDY
|
NIČÍ
|
NIČÍ
|
NIČÍ
|
1.
pád
|
Ničí
|
Ničí
|
Ničí
|
2.
pád
|
Ničích
|
Ničích
|
Ničích
|
3.
pád
|
Ničím
|
Ničím
|
Ničím
|
4.
pád
|
Ničí
|
Ničí
|
Ničí
|
5.
pád
|
-
|
-
|
-
|
6.
pád
|
O ničích
|
O ničích
|
O ničích
|
7.
pád
|
S ničími
|
S ničími
|
S ničími
|
Skloňování
záporných zájmen nijaký a žádný v jednotném čísle:
ZÁJMENA
PÁDY
|
NIJAKÝ
|
NIJAKÁ
|
NIJAKÉ
|
ŽÁDNÝ
|
ŽÁDNÁ
|
ŽÁDNÉ
|
1.
pád
|
Nijaký
|
Nijaká
|
Nijaké
|
Žádný
|
Žádná
|
Žádné
|
2.
pád
|
Nijakého
|
Nijaké
|
Nijakého
|
Žádného
|
Žádné
|
Žádného
|
3.
pád
|
Nijakému
|
Nijaké
|
Nijakému
|
Žádnému
|
Žádné
|
Žádnému
|
4.
pád
|
Nijakého, nijaký
|
Nijakou
|
Nijaké
|
Žádného, žádný
|
Žádnou
|
Žádné
|
5.
pád
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
6.
pád
|
O nijakém
|
O nijaké
|
O nijakém
|
O žádném
|
O žádné
|
O žádném
|
7.
pád
|
S nijakým
|
S nijakou
|
S nijakým
|
S žádným
|
S žádnou
|
S žádným
|
Skloňování
záporných zájmen nijaký a žádný v množném čísle:
ZÁJMENA
PÁDY
|
NIJAKÝ
|
NIJAKÁ
|
NIJAKÉ
|
ŽÁDNÝ
|
ŽÁDNÁ
|
ŽÁDNÉ
|
1.
pád
|
Nijací, nijaké
|
Nijaké
|
Nijaká
|
Žádní, žádné
|
Žádné
|
Žádná
|
2.
pád
|
Nijakých
|
Nijakých
|
Nijakých
|
Žádných
|
Žádných
|
Žádných
|
3.
pád
|
Nijakým
|
Nijakým
|
Nijakým
|
Žádným
|
Žádným
|
Žádným
|
4.
pád
|
Nijaké
|
Nijaké
|
Nijaká
|
Žádné
|
Žádné
|
Žádná
|
5.
pád
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
6.
pád
|
O nijakých
|
O nijakých
|
O nijakých
|
O žádných
|
O žádných
|
O žádných
|
7.
pád
|
S nijakými
|
S nijakými
|
S nijakými
|
S žádnými
|
S žádnými
|
S žádnými
|
Zdroj: Všechna zájmena
Zájmena tázací
Tázací zájmena jsou zájmena,
kterými začínají otázky. Jejich cílem je žádat o informace. Pokud využijeme
zájmeno kdo, je jasné, že zjišťujeme neznámou osobu. Pokud se použije
zájmeno co, ptáme se na neznámé zvíře nebo neznámou věc. Zájmenem jaký
se ptáme na neznámou vlastnost. Zájmeno který slouží k výběru. Zájmeno čí
se použije, pokud chceme vědět, komu něco patří.
K těmto zájmenům lze přidat
přípony -pak, -že. Například: kdopak, copak, kterýpak, jakýpak, čípak,
kdože, cože, který že, jaký že, čí že. Tato přípona se při skloňování
nemění.
I u těchto zájmen je u lidských
párových orgánů v 7. pádě koncovka -ma. Například: Jakýma rukama?
Tázací zájmena: kdo, co, jaký,
který, čí
Skloňování
tázacích zájmen kdo, co:
ZÁJMENA
PÁDY
|
KDO
|
CO
|
1.
pád
|
Kdo
|
Co
|
2.
pád
|
Koho
|
Čeho
|
3.
pád
|
Komu
|
Čemu
|
4.
pád
|
Koho
|
Co
|
5.
pád
|
-
|
-
|
6.
pád
|
O kom
|
O čem
|
7.
pád
|
S kým
|
S čím
|
Skloňování
tázacích zájmen jaký a čí v jednotném čísle:
ZÁJMENA
PÁDY
|
JAKÝ
|
JAKÁ
|
JAKÉ
|
ČÍ
|
ČÍ
|
ČÍ
|
1.
pád
|
Jaký
|
Jaká
|
Jaké
|
Čí
|
Čí
|
Čí
|
2.
pád
|
Jakého
|
Jaké
|
Jakého
|
Čího
|
Čí
|
Čího
|
3.
pád
|
Jakému
|
Jaké
|
Jakému
|
Čímu
|
Čí
|
Čímu
|
4.
pád
|
Jakého, jaký
|
Jakou
|
Jaké
|
Čího, čí
|
Čí
|
Čí
|
5.
pád
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
6.
pád
|
O jakém
|
O jaké
|
O jakém
|
O čím
|
O čí
|
O čím
|
7.
pád
|
S jakým
|
S jakou
|
S jakým
|
S čím
|
S čí
|
S čím
|
Skloňování
tázacích zájmen jaký a čí v množném čísle:
ZÁJMENA
PÁDY
|
JAKÝ
|
JAKÁ
|
JAKÉ
|
ČÍ
|
ČÍ
|
ČÍ
|
1.
pád
|
Jací, jaké
|
Jaké
|
Jaká
|
Čí
|
Čí
|
Čí
|
2.
pád
|
Jakých
|
Jakých
|
Jakých
|
Čích
|
Čích
|
Čích
|
3.
pád
|
Jakým
|
Jakým
|
Jakým
|
Čím
|
Čím
|
Čím
|
4.
pád
|
Jaké
|
Jaké
|
Jaká
|
Čí
|
Čí
|
Čí
|
5.
pád
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
6.
pád
|
O jakých
|
O jakých
|
O jakých
|
O čích
|
O čích
|
O čích
|
7.
pád
|
S jakými
|
S jakými
|
S jakými
|
S čími
|
S čími
|
S čími
|
Skloňování
tázacího zájmena který v jednotném čísle:
ZÁJMENA
PÁDY
|
KTERÝ
|
KTERÁ
|
KTERÉ
|
1.
pád
|
Který
|
Která
|
Které
|
2.
pád
|
Kterého
|
Které
|
Kterého
|
3.
pád
|
Kterému
|
Které
|
Kterému
|
4.
pád
|
Kterého, který
|
Kterou
|
Které
|
5.
pád
|
-
|
-
|
-
|
6.
pád
|
O kterém
|
O které
|
O kterém
|
7.
pád
|
Se kterým
|
Se kterou
|
Se kterým
|
Skloňování
tázacího zájmena který v množném čísle:
ZÁJMENA
PÁDY
|
KTERÝ
|
KTERÁ
|
KTERÉ
|
1.
pád
|
Kteří, které
|
Které
|
Která
|
2.
pád
|
Kterých
|
Kterých
|
Kterých
|
3.
pád
|
Kterým
|
Kterým
|
Kterým
|
4.
pád
|
Které
|
Které
|
Která
|
5.
pád
|
-
|
-
|
-
|
6.
pád
|
O kterých
|
O kterých
|
O kterých
|
7.
pád
|
Se kterými
|
Se kterými
|
Se kterými
|
Zdroj: Všechna zájmena
Zájmena vztažná
Úkolem vztažných zájmen je
spojovat větu hlavní s větou vedlejší, nebo věty vedlejší.
Do zájmen vztažných patří i
všechna zájmena tázací, které ale v tomto případě nemají funkci otázky. Zájmeno
jenž, které se také řadí do této skupiny, má význam zájmena který.
Výrazy končící příponou -ž se
používají zřídka.
Při spojení vztažných zájmen s
podstatnými jmény, které označují párové části lidského těla se zachovává
zakončení -maž. Výjimkou jsou zájmena již a jež, kde zůstává koncovka s i.
Například: Očima, jimiž si ji prohlížela.
Vztažná zájmena: kdo, co, jak,
který, čí, jenž, kdož, což, jakýž, kterýž, jehož, jejíž, jehož.
Skloňování
vztažného zájmena jenž v jednotném čísle:
ZÁJMENA
PÁDY
|
JENŽ
|
JEŽ
|
JEŽ
|
1.
pád
|
Jenž
|
Jež
|
Jež
|
2.
pád
|
Jehož
|
Jíž
|
Jehož
|
3.
pád
|
Jemuž
|
Jíž
|
Jemuž
|
4.
pád
|
Jehož, jejž,jejž
|
Již
|
Jež
|
5.
pád
|
-
|
-
|
-
|
6.
pád
|
O němž
|
O níž
|
O němž
|
7.
pád
|
S jímž
|
S jíž
|
S jímž
|
Skloňování
vztažného zájmena jenž v množném čísle:
ZÁJMENA
PÁDY
|
JENŽ
|
JEŽ
|
JEŽ
|
1.
pád
|
Již, jež
|
Jež
|
Jež
|
2.
pád
|
Jichž
|
Jichž
|
Jichž
|
3.
pád
|
Jimž
|
Jimž
|
Jimž
|
4.
pád
|
Jež
|
Jež
|
Jež
|
5.
pád
|
-
|
-
|
-
|
6.
pád
|
O nichž
|
O nichž
|
O nichž
|
7.
pád
|
S jimiž
|
S jimiž
|
S jimiž
|
Skloňování
vztažných zájmen jehož a jejíž v jednotném čísle:
ZÁJMENA
PÁDY
|
JEHOŽ
|
JEJÍŽ
|
JEHOŽ
|
1.
pád
|
Jehož
|
Jejíž
|
Jehož
|
2.
pád
|
Jehož
|
Jejíhož
|
Jehož
|
3.
pád
|
Jehož
|
Jejímuž
|
Jehož
|
4.
pád
|
Jehož
|
Jejíž
|
Jehož
|
5.
pád
|
-
|
-
|
-
|
6.
pád
|
O jehož
|
O jejímž
|
O jehož
|
7.
pád
|
S jehož
|
S jejímž
|
S jehož
|
Skloňování
vztažných zájmen jehož a jejíž v množném čísle:
ZÁJMENA
PÁDY
|
JEHOŽ
|
JEJÍŽ
|
JEHOŽ
|
1.
pád
|
Jehož
|
Jejíž
|
Jehož
|
2.
pád
|
Jehož
|
Jejíchž
|
Jehož
|
3.
pád
|
Jehož
|
Jejímž
|
Jehož
|
4.
pád
|
Jehož
|
Jejíž
|
Jehož
|
5.
pád
|
-
|
-
|
-
|
6.
pád
|
O jehož
|
O jejíchž
|
O jehož
|
7.
pád
|
S jehož
|
S jejímiž
|
S jehož
|
Skloňování
vztažných zájmen kdož a což:
ZÁJMENA
PÁDY
|
KDOŽ
|
COŽ
|
1.
pád
|
Kdož
|
Což
|
2.
pád
|
Kohož
|
Čehož
|
3.
pád
|
Komuž
|
Čemuž
|
4.
pád
|
Kohož
|
Což
|
5.
pád
|
-
|
-
|
6.
pád
|
O komž
|
O čemž
|
7.
pád
|
S kýmž
|
S čímž
|
Skloňování
vztažných zájmen kterýž a jakýž v jednotném čísle:
ZÁJMENA
PÁDY
|
KTERÝŽ
|
KTERÁŽ
|
KTERÉŽ
|
JAKÝŽ
|
JAKÉŽ
|
JAKÁŽ
|
1.
pád
|
Kterýž
|
Kteráž
|
Kteréž
|
Jakýž
|
Jakáž
|
Jakéž
|
2.
pád
|
Kteréhož
|
Kteréž
|
Kteréhož
|
Jakéhož
|
Jakéž
|
Jakéhož
|
3.
pád
|
Kterémuž
|
Kteréž
|
Kterémuž
|
Jakémuž
|
Jakéž
|
Jakémuž
|
4.
pád
|
Kterého, který
|
Kterouž
|
Kteréž
|
Jakého, jaký
|
Jakouž
|
Jakéž
|
5.
pád
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
6.
pád
|
O kterémž
|
O kteréž
|
O kterémž
|
O jakémž
|
O jakéž
|
O jakémž
|
7.
pád
|
S kterýmž
|
S kterouž
|
S kterýmž
|
S jakýmž
|
S jakouž
|
S jakýmž
|
Skloňování
vztažných zájmen kterýž a jakýž v množném čísle:
ZÁJMENA
PÁDY
|
KTERÝŽ
|
KTERÁŽ
|
KTERÉŽ
|
JAKÝŽ
|
JAKÁŽ
|
JAKÉŽ
|
1.
pád
|
Kteří, které
|
Kteréž
|
Kteráž
|
Jací, jaké
|
Jakéž
|
Jakáž
|
2.
pád
|
Kterýchž
|
Kterýchž
|
Kterýchž
|
Jakýchž
|
Jakýchž
|
Jakýchž
|
3.
pád
|
Kterýmž
|
Kterýmž
|
Kterýmž
|
Jakýmž
|
Jakýmž
|
Jakýmž
|
4.
pád
|
Kteréž
|
Kteréž
|
Kteráž
|
Jakéž
|
Jakéž
|
Jakáž
|
5.
pád
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
6.
pád
|
O kterýchž
|
O kterýchž
|
O kterýchž
|
O jakýchž
|
O jakýchž
|
O jakýchž
|
7.
pád
|
S kterýmiž
|
S kterýmiž
|
S kterýmiž
|
S jakýmiž
|
S jakýmiž
|
S jakýmiž
|
Zdroj: Všechna zájmena
Skloňování podstatného jména jak (= horský tur rodu Bos)
Pokud je ve vaší větě „jak“ tibetský horský tur s dlouhou srstí, pak jde o podstatné jméno, které lze samozřejmě skloňovat. Potřebujete-li znát všechny pády tohoto slova, pak je tady pro vás máme:
|
jednotné číslo
|
množné číslo
|
1. pád
|
jak
|
jaci, jakové
|
2. pád
|
jaka
|
jaků
|
3. pád
|
jakovi, jaku
|
jakům
|
4. pád
|
jaka
|
jaky
|
5. pád
|
jaku
|
jaci, jakové
|
6. pád
|
jakovi, jaku
|
jacích
|
7. pád
|
jakem
|
jaky
|
Zdroj: Jaký slovní druh je slovo jak
Předložky
Předložky jsou sedmým slovním druhem a řadí se k neohebným druhům. To znamená, že se předložky nedají nijak skloňovat a ani časovat, jejich tvar se tedy nemění v závislosti na pádu a ani času. Tento slovní druh se pojí s podstatnými jmény, zájmeny a číslovkami. Předložky nejsou plnovýznamovými slovy, ale ve větě mají svůj význam, vyjadřují vztahy mezi větnými členy, přestože samy větnými členy nejsou (jen ve spojení s jiným slovem). Latinský název pro tento slovní druh jsou prepozice.
Předložky se obvykle pojí s určitými pády.
Zdroj: Předložky
Pravopis přídavných jmen přivlastňovacích
Největší problémy v pravopise dělají přídavná jména přivlastňovací podle vzoru otcův v množném čísle. Pokud se jedná o přivlastňovací přídavné jméno rodu mužského životného podle vzoru otcův, píše se v 1. pádě množného čísla koncovka -i (například otcovi psi). Ve 4. pádě množného čísla je pak koncovka -y (například pro otcovy psy).
pády
|
Rod mužský životný
|
Jednotné číslo
|
Množné číslo
|
1. pád
|
Otcův pes
|
Otcovi psi
|
2. pád
|
Otcova psa
|
Otcových psů
|
3. pád
|
Otcovu psu
|
Otcovým psům
|
4. pád
|
Otcova psa
|
Otcovy psy
|
5. pád
|
Otcův pse
|
Otcovi psi
|
6. pád
|
Otcově / otcovu psu
|
Otcových psech
|
7. pád
|
Otcovým psem
|
Otcovými psy
|
U přivlastňovacích přídavných jmen rodu mužského neživotného podle vzoru otcův se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -y (například otcovy stroje).
pády
|
Rod mužský neživotný
|
Jednotné číslo
|
Množné číslo
|
1. pád
|
Otcův stroj
|
Otcovy stroje
|
2. pád
|
Otcova stroje
|
Otcových strojů
|
3. pád
|
Otcovu stroji
|
Otcovým strojům
|
4. pád
|
Otcův stroj
|
Otcovy stroje
|
5. pád
|
Otcův stroji
|
Otcovy stroje
|
6. pád
|
Otcově / otcovu stroji
|
Otcových strojích
|
7. pád
|
Otcovým strojem
|
Otcovými stroji
|
U přivlastňovacích přídavných jmen ženského rodu podle vzoru otcův se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -y (například otcovy ženy).
pády
|
Rod ženský
|
Jednotné číslo
|
Množné číslo
|
1. pád
|
Otcova žena
|
Otcovy ženy
|
2. pád
|
Otcovy ženy
|
Otcových žen
|
3. pád
|
Otcově ženě
|
Otcovým ženám
|
4. pád
|
Otcovu ženu
|
Otcovy ženy
|
5. pád
|
Otcova ženo
|
Otcovy ženy
|
6. pád
|
Otcově ženě
|
Otcových ženách
|
7. pád
|
Otcovou ženou
|
Otcovými ženami
|
U přivlastňovacích přídavných jmen středního rodu podle vzoru otcův se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -a (například otcova města).
pády
|
Rod střední
|
Jednotné číslo
|
Množné číslo
|
1. pád
|
Otcovo město
|
Otcova města
|
2. pád
|
Otcova města
|
Otcových měst
|
3. pád
|
Otcovu městu
|
Otcovým městům
|
4. pád
|
Otcovo město
|
Otcova města
|
5. pád
|
Otcovo město
|
Otcova města
|
6. pád
|
Otcově / otcovu městu
|
Otcových městech
|
7. pád
|
Otcovým městem
|
Otcovými městy
|
U přivlastňovacích přídavných jmen rodu mužského životného podle vzoru matčin se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -i (například matčini muži). Ve 4. pádě množného čísla se píše -y (pro matčiny muže).
pády
|
Rod mužský životný
|
Jednotné číslo
|
Množné číslo
|
1. pád
|
Matčin pes
|
Matčini psi
|
2. pád
|
Matčina psa
|
Matčiných psů
|
3. pád
|
Matčinu psu
|
Matčiným psům
|
4. pád
|
Matčina psa
|
Matčiny psy
|
5. pád
|
Matčin pse
|
Matčini psi
|
6. pád
|
Matčině / matčinu psu
|
Matčiných psech
|
7. pád
|
Matčiným psem
|
Matčinými psy
|
U přivlastňovacích přídavných jmen rodu mužského neživotného podle vzoru matčin se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -y (například matčiny stroje).
pády
|
Rod mužský neživotný
|
Jednotné číslo
|
Množné číslo
|
1. pád
|
Matčin stroj
|
Matčiny stroje
|
2. pád
|
Matčina stroje
|
Matčiných strojů
|
3. pád
|
Matčinu stroji
|
Matčiným strojům
|
4. pád
|
Matčin stroj
|
Matčiny stroje
|
5. pád
|
Matčin stroji
|
Matčiny stroje
|
6. pád
|
Matčině / matčinu stroji
|
Matčiných strojích
|
7. pád
|
Matčiným strojem
|
Matčinými stroji
|
U přivlastňovacích přídavných jmen rodu ženského podle vzoru matčin se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -y (například matčiny písně).
pády
|
Rod ženský
|
Jednotné číslo
|
Množné číslo
|
1. pád
|
Matčina žena
|
Matčiny ženy
|
2. pád
|
Matčiny ženy
|
Matčiných žen
|
3. pád
|
Matčině ženě
|
Matčiným ženám
|
4. pád
|
Matčinu ženu
|
Matčiny ženy
|
5. pád
|
Matčina ženo
|
Matčiny ženy
|
6. pád
|
Matčině ženě
|
Matčiných ženách
|
7. pád
|
Matčinou ženou
|
Matčinými ženami
|
U přivlastňovacích přídavných jmen rodu středního podle vzoru matčin se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -a (matčina města).
pády
|
Rod střední
|
Jednotné číslo
|
Množné číslo
|
1. pád
|
Matčino město
|
Matčina města
|
2. pád
|
Matčina města
|
Matčiných měst
|
3. pád
|
Matčinu městu
|
Matčiným městům
|
4. pád
|
Matčino město
|
Matčina města
|
5. pád
|
Matčino město
|
Matčina města
|
6. pád
|
Matčině / matčinu městě
|
Matčiných městech
|
7. pád
|
Matčiným městem
|
Matčinými městy
|
Zdroj: Cvičení na přídavná jména
Zájmena osobní
Osobní zájmena jsou uzavřenou skupinou
slov, jejichž úkolem je označovat roli osoby v komunikaci a odkazovat.
Řadí se sem zájmeno já, která
označuje mluvčího, zájmeno ty, které označuje adresáta. Zájmena ona,
ono, on označují předmět komunikace. Zájmeno my označuje mluvčího a
další osoby, zájmeno vy adresáta a další osoby. Zájmena oni označují
předměty komunikace.
Do této skupiny se řadí i zvratné
zájmeno se. Toto zájmeno se používá tehdy, když se něco přivlastňuje
podmětu.
Je důležité si uvědomit, že tyto
zájmena se skloňují a že do této skupiny patří všechny tvary těchto zájmen
Zájmena osobní: já, ty, on, ona, ono,
my, vy, oni, ony, ona, se a všechny jejich tvary
Skloňování
osobních zájmen já, ty, on, ona, ono v jednotném čísle:
ZÁJMENA
PÁDY
|
JÁ
|
TY
|
ON
|
ONA
|
ONO
|
1.
pád
|
Já
|
Ty
|
On
|
Ona
|
Ono
|
2.
pád
|
Mne,
mě
|
Tebe,
tě
|
Jeho,
něho, ho, jej, něj
|
Jí,
ní
|
Jeho,
něho, ho, jej, něj
|
3.
pád
|
Mně,
mi
|
Tobě,
ti
|
Jemu,
němu, mu
|
Jí,
ní
|
Jemu,
němu, mu
|
4.
pád
|
Mne,
mě
|
Tebe,
tě
|
Jeho,
něho, ho, jej, něj
|
Ji,
ni
|
Je,
ně, ho, jej, něj
|
5.
pád
|
-
|
Ty
|
-
|
-
|
-
|
6.
pád
|
O
mně
|
O
tobě
|
O
něm
|
O
ní
|
O
něm
|
7.
pád
|
Se
mnou
|
S
tebou
|
S
ním
|
S
jí, s ní
|
S
jím, s ním
|
Skloňování
osobních jmen my, vy, oni, ony v množném čísle:
ZÁJMENA
PÁDY
|
MY
|
VY
|
ONI
|
ONY
(NEŽIV.)
|
ONY
|
ONY
|
1.
pád
|
My
|
Vy
|
Oni
|
Ony
|
Ony
|
Ony
|
2.
pád
|
Nás
|
Vás
|
Jich,
nich
|
Jich,
nich
|
Jich,
nich
|
Jich,
nich
|
3.
pád
|
Nám
|
Vám
|
Jim,
nim
|
Jim,
nim
|
Jim,
nim
|
Jim,
nim
|
4.
pád
|
Nás
|
Vás
|
Je,
ně
|
Je,
ně
|
Je,
ně
|
Je,
ně
|
5.
pád
|
-
|
Vy
|
-
|
-
|
-
|
-
|
6.
pád
|
O
nás
|
O
vás
|
O
nich
|
O
nich
|
O
nich
|
O
nich
|
7.
pád
|
S
námi
|
S
vámi
|
S
jimi, s nimi
|
S
jimi, s nimi
|
S
jimi, s nimi
|
S
jimi, s nimi
|
Skloňování
zvratného zájmena se:
ZÁJMENO
PÁDY
|
SE
|
1.
pád
|
-
|
2.
pád
|
Sebe
|
3.
pád
|
Sobě,
si
|
4.
pád
|
Sebe,
se
|
5.
pád
|
-
|
6.
pád
|
O
sobě
|
7.
pád
|
S sebou,
sebou
|
Zdroj: Všechna zájmena
Mluvnické kategorie podstatných jmen v češtině
U podstatných jmen se určuje
Podstatné jméno může být rodu mužského (latinsky maskulinum), ženského (latinsky femininum) a rodu středního (latinsky neutrum). Rod mužský má šest vzorů, rod ženský čtyři vzory a rod střední také čtyři vzory.
U podstatných jmen se také určuje číslo. Podstatné jméno může být čísla jednotného (singulár), nebo množného (plurál).
Pády u podstatných jmen jsou vypsány výše.
Pro určení vzorů podstatných jmen je důležité si nejprve určit rod podstatného jména. Vzory se určují podle zakončení podstatného jména v prvním a druhém pádě.
Jednotné číslo rod mužský
1. pád
|
Pán
|
Hrad
|
Muž
|
Stroj
|
Předseda
|
Soudce
|
2. pád
|
Pána
|
Hradu
|
Muže
|
Stroje
|
Předsedy
|
Soudce
|
3. pád
|
Pánovi
Pánu
|
Hradu
|
Muži
mužovi
|
Stroji
|
Předsedovi
|
Soudci
soudcovi
|
4. pád
|
Pána
|
Hrad
|
Muže
|
Stroj
|
Předsedu
|
Soudce
|
5. pád
|
Pane
|
Hrade
|
Muži
|
Stroji
|
Předsedo
|
Soudce
|
6. pád
|
Pánovi
pánu
|
Hradu
|
Muži
mužovi
|
Stroji
|
Předsedovi
|
Soudci
soudcovi
|
7. pád
|
Pánem
|
Hradem
|
Mužem
|
Strojem
|
Předsedou
|
Soudcem
|
Jednotné číslo rod ženský
1. pád
|
Žena
|
Růže
|
Píseň
|
Kost
|
2. pád
|
Ženy
|
Růže
|
Písně
|
Kosti
|
3. pád
|
Ženě
|
Růži
|
Písni
|
Kosti
|
4. pád
|
Ženu
|
Růži
|
Píseň
|
Kost
|
5. pád
|
Ženo
|
Růže
|
Písni
|
Kosti
|
6. pád
|
Ženě
|
Růži
|
Písni
|
Kosti
|
7. pád
|
Ženou
|
Růží
|
Písní
|
Kostí
|
Jednotné číslo rod střední
1. pád
|
Město
|
Moře
|
Kuře
|
Stavení
|
2. pád
|
Města
|
Moře
|
Kuřete
|
Stavení
|
3. pád
|
Městu
|
Moři
|
Kuřeti
|
Stavení
|
4. pád
|
Město
|
Moře
|
Kuře
|
Stavení
|
5. pád
|
Město
|
Moře
|
Kuře
|
Stavení
|
6. pád
|
Městě
|
Moři
|
Kuřeti
|
Stavení
|
7. pád
|
Městem
|
Mořem
|
Kuřetem
|
Stavením
|
Množné číslo rod mužký
1. pád
|
Páni
pánové
|
Hrady
|
Muži
mužové
|
Stroje
|
Předsedové
|
Soudci
soudcové
|
2. pád
|
Pánů
|
Hradů
|
Mužů
|
Strojů
|
Předsedů
|
Soudců
|
3. pád
|
Pánům
|
Hradům
|
Mužům
|
Strojům
|
Předsedům
|
Soudcům
|
4. pád
|
Pány
|
Hrady
|
Muže
|
Stroje
|
Předsedy
|
Soudce
|
5. pád
|
Páni
Pánové
|
Hrady
|
Muži
Mužové
|
Stroje
|
Předsedové
|
Soudci
Soudcové
|
6. pád
|
Pánech
|
Hradech
|
Mužích
|
Strojích
|
Předsedech
|
Soudcích
|
7. pád
|
Pány
|
Hrady
|
Muži
|
Stroji
|
Předsedy
|
Soudci
|
Množné číslo rod ženský
1. pád
|
Ženy
|
Růže
|
Písně
|
Kosti
|
2. pád
|
Žen
|
Růží
|
Písní
|
Kostí
|
3. pád
|
Ženám
|
Růžím
|
Písním
|
Kostem
|
4. pád
|
Ženy
|
Růže
|
Písně
|
Kosti
|
5. pád
|
Ženy
|
Růže
|
Písně
|
Kosti
|
6. pád
|
Ženách
|
Růžích
|
Písních
|
Kostech
|
7. pád
|
Ženami
|
Růžemi
|
Písněmi
|
Kostmi
|
Množné číslo rod střední
1. pád
|
Města
|
Moře
|
Kuřata
|
Stavení
|
2. pád
|
Měst
|
Moří
|
Kuřat
|
Stavení
|
3. pád
|
Městům
|
Mořím
|
Kuřatům
|
Stavením
|
4. pád
|
Města
|
Moře
|
Kuřata
|
Stavení
|
5. pád
|
Města
|
Moře
|
Kuřata
|
Stavení
|
6. pád
|
Městech
|
Mořích
|
Kuřatech
|
Staveních
|
7. pád
|
Městy
|
Moři
|
Kuřaty
|
Staveními
|
Zdroj: Pády
SPONTÁNNÍ
Slovo spontánní je měkkým přídavným jménem, takže se skloňuje podle vzoru jarní a jeho koncovky jsou vždy měkké (spontánní pohyb, spontánní zábava, spontánní chování). Slovo spontánní vzniklo od slova spontaneita (skloňování: rod ženský, vzor žena). Od přídavného jména spontánní se dá vytvořit také příslovce spontánně a podstatné jméno spontánnost (skloňování: rod ženský, vzor kost), což je vlastnost lidí, případně zvířat. Opakem je výraz nespontánní.
Ukázka skloňování přídavného jména spontánní ve všech rodech a číslech + podstatných jmen spontaneita a spontánnost
Rod mužský, jednotné číslo: spontánní pohyb
|
1. pád
|
Spontánní pohyb
|
2. pád
|
Spontánního pohybu
|
3. pád
|
Spontánnímu pohybu
|
4. pád
|
Spontánní pohyb
|
5. pád
|
Spontánní pohybe
|
6. pád
|
Spontánním pohybu
|
7. pád
|
Spontánním pohybem
|
Rod mužský, množné číslo: spontánní pohyb
|
1. pád
|
Spontánní pohyby
|
2. pád
|
Spontánních pohybů
|
3. pád
|
Spontánním pohybům
|
4. pád
|
Spontánní pohyby
|
5. pád
|
Spontánní pohyby
|
6. pád
|
Spontánních pohybech
|
7. pád
|
Spontánními pohyby
|
Rod ženský, jednotné číslo: spontánní zábava
|
1. pád
|
Spontánní zábava
|
2. pád
|
Spontánní zábavy
|
3. pád
|
Spontánní zábavě
|
4. pád
|
Spontánní zábavu
|
5. pád
|
Spontánní zábavo
|
6. pád
|
Spontánní zábavě
|
7. pád
|
Spontánní zábavou
|
Rod ženský, množné číslo: spontánní zábava
|
1. pád
|
Spontánní zábavy
|
2. pád
|
Spontánních zábav
|
3. pád
|
Spontánním zábavám
|
4. pád
|
Spontánní zábavy
|
5. pád
|
Spontánní zábavy
|
6. pád
|
Spontánních zábavách
|
7. pád
|
Spontánními zábavami
|
Rod střední, jednotné číslo: spontánní chování
|
1. pád
|
Spontánní chování
|
2. pád
|
Spontánního chování
|
3. pád
|
Spontánnímu chování
|
4. pád
|
Spontánní chování
|
5. pád
|
Spontánní chování
|
6. pád
|
Spontánním chování
|
7. pád
|
Spontánním chování
|
Rod střední, číslo množné: spontánní chování
|
1. pád
|
Spontánní chování
|
2. pád
|
Spontánních chování
|
3. pád
|
Spontánním chováním
|
4. pád
|
Spontánní chování
|
5. pád
|
Spontánní chování
|
6. pád
|
Spontánních chováních
|
7. pád
|
Spontánními chováními
|
Skloňování slova SPONTÁNNOST
|
PÁDY
|
JEDNOTNÉ ČÍSLO
|
MNOŽNÉ ČÍSLO
|
1. pád
|
Spontánnost
|
Spontánnosti
|
2. pád
|
Spontánnosti
|
Spontánností
|
3. pád
|
Spontánnosti
|
Spontánnostem
|
4. pád
|
Spontánnost
|
Spontánnosti
|
5. pád
|
Spontánnosti
|
Spontánnosti
|
6. pád
|
Spontánnosti
|
Spontánnostech
|
7. pád
|
Spontánností
|
Spontánnostmi
|
Skloňování slova SPONTANEITA
|
PÁDY
|
JEDNOTNÉ ČÍSLO
|
MNOŽNÉ ČÍSLO
|
1. pád
|
Spontaneita
|
Spontaneity
|
2. pád
|
Spontaneity
|
Spontaneit
|
3. pád
|
Spontaneitě
|
Spontaneitám
|
4. pád
|
Spontaneitu
|
Spontaneity
|
5. pád
|
Spontaneito
|
Spontaneity
|
6. pád
|
Spontaneitě
|
Spontaneitách
|
7. pád
|
spontaneitou
|
Spontaneitami
|
Zdroj: Spontánní
Mluvnické kategorie u podstatných jmen ve slovenštině
Mluvnické kategorie ve slovenštině jsou stejné jako v češtině. Existují stejné rody i čísla. Pádů je ale jen šest a vzory jsou jiné.
Jednotné číslo rod mužský
1. pád
|
Chlap
|
Hrdina
|
Dub
|
Stroj
|
2. pád
|
Chlapa
|
Hrdinu
|
Duba
|
Stroja
|
3. pád
|
Chlapovi
|
Hrdinovi
|
Dubu
|
Stroju
|
4. pád
|
Chlapa
|
Hrdinu
|
Dub
|
Stroj
|
5. pád
|
Chlapovi
|
Hrdinovi
|
Dube
|
Stroji
|
6. pád
|
Chlapom
|
Hrdinom
|
Dubom
|
Strojom
|
Jednotné číslo rod ženský
1. pád
|
Žena
|
Ulica
|
Dlaň
|
Kosť
|
Gazdiná
|
2. pád
|
Ženy
|
Ulice
|
Dlane
|
Kosti
|
Gazdinej
|
3. pád
|
Žene
|
Ulici
|
Dlani
|
Kosti
|
Gazdinej
|
4. pád
|
Ženu
|
Ulicu
|
Dlaň
|
Kosť
|
Gazdinú
|
5. pád
|
Žene
|
Ulici
|
Dlani
|
Kosti
|
Gazdinej
|
6. pád
|
Ženou
|
Ulicou
|
Dlaňov
|
Kosťou
|
Gazdinou
|
Jednotné číslo rod střední
1. pád
|
Město
|
Srdce
|
Vysvedčenie
|
Dievča
|
2. pád
|
Města
|
Srdca
|
Vysvedčenia
|
Dievčaťa
|
3. pád
|
Mestu
|
Srdcu
|
Vysvedčeniu
|
Dievčaaťu
|
4. pád
|
Město
|
Srdce
|
Vysvedčenie
|
Dievča
|
5. pád
|
Meste
|
Srdci
|
Vysvedčení
|
Dievčati
|
6. pád
|
Mestom
|
Srdcom
|
Vysvedčením
|
Dievčaťom
|
Množné číslo rod mužský
1. pád
|
Chlapi
|
Hrdinovia
|
Duby
|
Stroje
|
2. pád
|
Chlapov
|
Hrdinov
|
Dubov
|
Strojov
|
3. pád
|
Chlapom
|
Hrdinom
|
Dubom
|
Strojom
|
4. pád
|
Chlapov
|
Hrdinov
|
Duby
|
Stroje
|
5. pád
|
Chlapoch
|
Hrdinoch
|
Duboch
|
Strojoch
|
6. pád
|
Chlapmi
|
Hrdinami
|
Dubmi
|
Strojmi
|
Množné číslo rod ženský
pád
|
Rod ženský
|
1. pád
|
Ženy
|
Ulice
|
Dlane
|
Kosti
|
Gazdiné
|
2. pád
|
Žien
|
Ulíc
|
Dlaní
|
Kostí
|
Gazdín
|
3. pád
|
Ženám
|
Uliciam
|
Dlaniam
|
Kostiam
|
Gazdinám
|
4. pád
|
Ženy
|
Ulice
|
Dlane
|
Kosti
|
Gazdiné
|
5. pád
|
Ženách
|
Uliciach
|
Dlaniach
|
Kostiach
|
Gazdinách
|
6. pád
|
Ženami
|
Ulicami
|
Dlaňami
|
Kosťami
|
Gazdinami
|
Množné číslo rod střední
1. pád
|
Mestá
|
Srdcia
|
Vysvedčenia
|
Dievčatá
dievčence
|
2. pád
|
Miest
|
Sŕdc
|
Vysvedčení
|
Dievčat
dievčeniec
|
3. pád
|
Mestám
|
Srdciam
|
Vysvedčeniam
|
Dievčatám
dievčencom
|
4. pád
|
Mestá
|
Srdcia
|
Vysvedčenia
|
Dievčatá
dievčence
|
5. pád
|
Mestách
|
Srdciach
|
Vysvedčeniach
|
Dievčatách
dievčencoch
|
6. pád
|
Mestami
|
Srdcami
|
Vysvedčeniami
|
Dievčatami
dievčencami
|
Zdroj: Pády
Zájmena neurčitá
Úkolem neurčitých zájmen je, jak
už vypovídá jejich název, vyjádřit nějaký druh neurčitosti. Tato zájmena
vznikla tak, že se k zájmenům tázacím přidala buď předpon, nebo přípona.
Protože je skloňování těchto zájmen stejné jako zájmen tázacích, ze kterých
vznikly (+ přidaná přípona/předpona), tak se v této části uvádí jen skloňování
některých neurčitých zájmen.
Neurčitá zájmena každý, každá
a každé se běžně používají jen v jednotném čísle. V množném se užívají je u
pomnožných podstatných jmen.
I u těchto přídavných jmen je u
párových částí lidského těla přípona -ma. Například: Při cvičení rozhazovali
všema rukama.
Zájmena neurčitá: někdo, něco,
nějaký, některý, něčí, každý, všechen, kdosi, cosi, jakýsi, kterýsi, čísi,
kdokoli, cokoli, jakýkoli, kterýkoli, číkoli, kdekdo, kdejaký, kdekterý, kdečí,
kdeco, ledakdo, ledaco, ledajaký, ledakterý, ledačí, málokdo, máloco,
málokterý, zřídkakdo, zřídkaco, sotvakdo, sotvaco, sotva který, buhvíkdo,
bůhvíjaký, bůhvíčí,
Skloňování
neurčitých zájmen někdo, něco, kdokoli:
ZÁJMENA
PÁDY
|
NĚKDO
|
NĚCO
|
KDOKOLI
|
1.
pád
|
Někdo
|
Něco
|
Kdokoli
|
2.
pád
|
Někoho
|
Něčeho
|
Kohokoli
|
3.
pád
|
Někomu
|
Něčemu
|
Komukoli
|
4.
pád
|
Někoho
|
Něco
|
Kohokoli
|
5.
pád
|
Někdo
|
Něco
|
Kdokoli
|
6.
pád
|
O někom
|
O něčem
|
O komkoli
|
7.
pád
|
S někým
|
S něčím
|
S kýmkoli
|
Skloňování
neurčitého zájmena něčí v jednotném čísle:
ZÁJMENA
PÁDY
|
NĚČÍ
|
NĚČÍ
|
NĚČÍ
|
1.
pád
|
Něčí
|
Něčí
|
Něčí
|
2.
pád
|
Něčího
|
Něčí
|
Něčího
|
3.
pád
|
Něčímu
|
Něčí
|
Něčímu
|
4.
pád
|
Něčího, něčí
|
Něčí
|
Něčí
|
5.
pád
|
-
|
-
|
-
|
6.
pád
|
O něčím
|
O něčí
|
O něčím
|
7.
pád
|
S něčím
|
S něčí
|
S něčím
|
Skloňování
neurčitého zájmena něčí v množném čísle:
ZÁJMENA
PÁDY
|
NĚČÍ
|
NĚČÍ
|
NĚČÍ
|
1.
pád
|
Něčí
|
Něčí
|
Něčí
|
2.
pád
|
Něčích
|
Něčích
|
Něčích
|
3.
pád
|
Něčím
|
Něčím
|
Něčím
|
4.
pád
|
Něčí
|
Něčí
|
Něčí
|
5.
pád
|
-
|
-
|
-
|
6.
pád
|
O něčích
|
O něčích
|
O něčích
|
7.
pád
|
S něčími
|
S něčími
|
S něčími
|
Skloňování
neurčitých zájmen nějaký a některý v jednotném čísle:
ZÁJMENA
PÁDY
|
NĚJAKÝ
|
NĚJAKÁ
|
NĚJAKÉ
|
NĚKTERÝ
|
NĚKTERÁ
|
NĚKTERÉ
|
1.
pád
|
Nějaký
|
Nějaká
|
Nějaké
|
Některý
|
Některá
|
Některé
|
2.
pád
|
Nějakého
|
Nějaké
|
Nějakého
|
Některého
|
Některé
|
Některého
|
3.
pád
|
Nějakému
|
Nějaké
|
Nějakému
|
Některému
|
Některé
|
Některému
|
4.
pád
|
Nějakého, nějaký
|
Nějakou
|
Nějaké
|
Některé, některý
|
Některou
|
Některé
|
5.
pád
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
6.
pád
|
O nějakém
|
O nějaké
|
O nějakém
|
O některém
|
O některé
|
O některém
|
7. pád
|
S nějakým
|
S nějakou
|
S nějakým
|
S některým
|
S některou
|
S některým
|
Skloňování
neurčitých zájmen nějaký a některý v množném čísle:
ZÁJMENA
PÁDY
|
NĚJAKÝ
|
NĚJAKÁ
|
NĚJAKÉ
|
NĚKTERÝ
|
NĚKTERÁ
|
NĚKTERÉ
|
1.
pád
|
Nějací, nějaké
|
Nějaké
|
Nějaká
|
Někteří, některé
|
Některé
|
Některá
|
2.
pád
|
Nějakých
|
Nějakých
|
Nějakých
|
Některých
|
Některých
|
Některých
|
3.
pád
|
Nějakým
|
Nějakým
|
Nějakým
|
Některým
|
Některým
|
Některým
|
4.
pád
|
Nějaké
|
Nějaké
|
Nějaká
|
Některé
|
Některé
|
Některá
|
5.
pád
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
6.
pád
|
O nějakých
|
O nějakých
|
O nějakých
|
O některých
|
O některých
|
O některých
|
7.
pád
|
S nějakými
|
S nějakými
|
S nějakými
|
S některými
|
S některými
|
S některými
|
Skloňování
neurčitých zájmen vše a každý v jednotném čísle:
ZÁJMENA
PÁDY
|
KAŽDÝ
|
KAŽDÁ
|
KAŽDÉ
|
VŠECHEN
|
VŠECHNA
|
VŠECHNO
|
1.
pád
|
Každý
|
Každá
|
Každé
|
Všechen
|
Všechna
|
Všechno, vše
|
2.
pád
|
Každého
|
Každé
|
Každého
|
Všeho
|
Vší
|
Všeho
|
3.
pád
|
Každému
|
Každé
|
Každému
|
Všemu
|
Vší
|
Všemu
|
4.
pád
|
Každého, každý
|
Každou
|
Každé
|
Všechen
|
Vši, všechnu
|
Všechno, vše
|
5.
pád
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
6.
pád
|
O každém
|
O každé
|
O každém
|
O všem
|
O vší
|
O všem
|
7.
pád
|
S každým
|
S každou
|
S každým
|
Se vším
|
Se vší
|
Se vším
|
Skloňování
neurčitých zájmen vše a každý v množném čísle:
ZÁJMENA
PÁDY
|
KAŽDÝ
|
KAŽDÁ
|
KAŽDÉ
|
VŠECHEN
|
VŠECHNA
|
VŠECHNO
|
1.
pád
|
Každí, každé
|
Každé
|
Každá
|
Všichni, všechny
|
Všechny
|
Všechna
|
2.
pád
|
Každých
|
Každých
|
Každých
|
Všech
|
Všech
|
Všech
|
3.
pád
|
Každým
|
Každým
|
Každým
|
Všem
|
Všem
|
Všem
|
4.
pád
|
Každé
|
Každé
|
Každá
|
Všechny
|
Všechny
|
Všechna
|
5.
pád
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
-
|
6.
pád
|
O každých
|
O každých
|
O každých
|
O všech
|
O všech
|
O všech
|
7.
pád
|
S každými
|
S každými
|
S každými
|
Se všemi
|
Se všemi
|
Se všemi
|
Zdroj: Všechna zájmena