PÁDY V ČEŠTINĚ

Pády v češtině

V českém jazyce je 7 pádů. Žáci na základních školách se je učí v přesně daném pořadí, proto pak k jejich určování používají jen dané číslo.

1. pád	KDO? CO?
2. pád	(BEZ) KOHO? (BEZ) ČEHO?
3. pád	(KE) KOMU? (K) ČEMU?
4. pád	(VIDÍM) KOHO? (VIDÍM) CO?
5. pád	OSLOVUJEME, VOLÁME
6. pád	(O) KOM? (O) ČEM?
7. pád	(S) KÝM? (S) ČÍM?

Zdroj: Pády

Poradna

V naší poradně s názvem SKLOŇOVÁNÍ SLOVA ČEMUSI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.

Skloňování zájmena ČEMUSI

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo ČEMUSI je třetí pád slova cosi. Všechny pády pak vypadají následovně:

1. pád kdo? co? cosi
2. pád koho? čeho? čehosi
3. pád komu? čemu? ČEMUSI
4. pád koho? co? cosi
5. pád —
6. pád o kom? o čem? čemsi
7. pád s kým? s čím? čímsi

Zdroj: diskuze Skloňování slova čemusi

Pády ve slovenštině

Ve slovenštině se o něco častěji než v češtině užívají latinské názvy pádů, které budou uvedeny níže. Slovenský jazyk má v podstatě 6 pádů, protože pátý pád již téměř nepoužívá, nahradil ho první pád.

1. pád	KTO? ČO?
2. pád	KOHO? ČOHO?
3. pád	KOMU? ČEMU?
4. pád	KOHO? ČO?
5. pád	O KOM? O ČOM?
6. pád	KÝM? ČÍM?

Zdroj: Pády

Diskuze

V diskuzi PŘÍSLOVCE V ČEŠTINĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Valtr.

Bez příslovcí nebo bez příslovců, anebo je to ještě jinak?

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Příslovce v češtině

Pády latinsky

České i slovenské pády mají latinské označení.

Latinské názvy pro pády v českém jazyce

1. pád	NOMINATIV
2. pád	GENITIV
3. pád	DATIV
4. pád	AKUZATIV
5. pád	VOKATIV
6. pád	LOKÁL
7. pád	INSTRUMENTÁL

Latinské názvy pro pády ve slovenském jazyce

1. pád	NOMINATIV
2. pád	GENITIV
3. pád	DATIV
4. pád	AKUZATIV
5. pád	LOKÁL
6. pád	INSTRUMENTÁL

Významy pádů

Každý z pádů má svůj význam a náleží k určité informaci.

1. pád	NOMINATIV	Podmětný pád
2. pád	GENITIV	Přivlastňovací pád
3. pád	DATIV	Pád adresáta
4. pád	AKUZATIV	Předmětný pád
5. pád	VOKATIV	Pád oslovení
6. pád	LOKÁL	Pád umístění
7. pád	INSTRUMENTÁL	Pád způsobu

Pády v latině

Sama latina využívá 6 pádů, přičemž ten poslední v sobě spojuje funkce několika dalších pádů, ablativu (ODKUD), instrumentálu (ČÍM), lokativu (V) a i dalších nových významů, například PROČ, V DOBĚ.

1. pád	NOMINATIV
2. pád	GENITIV
3. pád	DATIV
4. pád	AKUZATIV
5. pád	VOKATIV
6. pád	ABLATIV

Zdroj: Pády

Diskuze

V diskuzi POUŽÍVÁNÍ SPOJKY NEBO MÍSTO SPOJKY A VE VĚTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Jaroslav Mokrý.

Mám na mysli používání těchto spojek například při vyjmenovávání násobných předmětů jako větných částí:
1. Lesníci vysázeli douglasky, lípy, javory nebo modříny.
2. V masopustním průvodu jsme viděli děti i dospělé bez masek, komedianty v různých maškarních kostýmech nebo medvědy a další zvířata v kašírovaných maskách.
Patřím k dříve narozeným, a proto časté používání vylučovací spojky "nebo" místo souřadící spojky "a" v psané češtině (prakticky nikdy v mluvené) považuji za zásadní jazykovou chybu, v lepším případě za zlozvyk. Dopouštějí-li se toho novináři, tím hůř pro ně, pro jazyk i pro mládež, která se pořádně česky nikdy nenaučila. Dnešní škola toho totiž není schopna.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.

Protože mně irituje používání spojek vylučovacích nebo či jako slučovacích, našel jsem na Wikipedii, že spojka nebo je spojka slučovací ale i vylučovací. Kde se stala chyba?
Promluví Babiš či Havlíček.
Promluví Babiš nebo Havlíček.
BUDOU MLUVIT OBA NEBO JEN JEDEN Z NICH???
Měl jsem z maturity pouze dvojku v r.1968, ale jak se česky do budoucna domluvíme, když i jednoduché věty budou matoucí. Není to záměr, abychom raději mluvili německy, anglicky, latinsky, rusky?

Zdroj: diskuze Používání spojky nebo místo spojky a ve větě

Test na pády se zájmeny

za námi, pod tím, u vás, s tebou, do toho, kolem toho, kvůli ní, na tom, u vás, o mně, po kom, v čem, my, pro něho, od nich, s nikým, díky někomu, blízko nich, proti všem, podél toho, nikdo, o vás, k všem, u nikoho

Řešení testu na pády se zájmeny

za námi (7), pod tím (7), u vás (2), s tebou (7), do toho (2), kolem toho (2), kvůli ní (3), na tom (6), u vás (2), o mně (6), po kom (6), v čem (6), my (1), od nich (2), s nikým (7), díky někomu (3), blízko nich (2), proti všem (3), podél toho (2), nikdo (1), o vás (6), ke všem (3), u nikoho (2).

Zdroj: Pády

Diskuze

V diskuzi BYSTE NEBO BY JSTE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel George Svetlik.

Domnívám se, že před lety, kdy jsem se já učil českou gramatiku, byly povoleny obě možnosti. Mám to prostě nějak zažité. Potom jsem emigroval (1978) a do USA se změny v češtině nedostanou. Nedostaly se tam ani nová slova, která mne po mém návratu šokují a nevím proč si je tato generace politiků a žurnalistů vymýšlí . Příklady: predikce (kdysi se říkalo předpověď), edukace (vzdělání), dehonestace (ponížení), adorovat (obdivovat), implementace ( vložení, zavedení), stejdž-stage (jeviště), bakstejdž-backstage (zákulisí), včera jsem dokonce na ČR slyšel slovo juvenální (má to asi být mladistvý) a mnohé jiné patvary. Můžete namítnout, že je to přirozený vývoj jazyka, ale není. Slova bychom měli nahrazovat anglikanismy tam, kde není český výraz. Nechci znít jako Dobrovský, Jungmann nebo Palacký, ale i oni bojovali proti stejné věci, jenže tenkrát to nebyly anglikanismy ale germanismy. A kdyby nebojovali, tak tu dnes šprechtíme. Proč proti tomu nikdo nebojuje? Kde je Ústav pro jazyk český?

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Byste nebo by jste

Test na pády podstatných jmen

na dvorku, za oknem, maminku, za koláč, do setmění, jiskry v očích, u autobusu, k učitelce, po večerce, v obilí, na stromě, sousedé, pro kapradí, podél zahrady, o časopise, s týmem, u školy, vůně květin, od strýce, na stůl, blízko kostela, přes židli, klika dveří, kolem potoka, kvůli motorce, list papíru, díky spolužákovi, proti lupům, pod okny, světla autobusu

Řešení testu na pády podstatných jmen

na dvorku (6), za oknem (7), maminku (4), za koláč (4), do setmění (2), jiskry (1) v očích (6), u autobusu (2), k učitelce (3), po večerce (6), v obilí (6), na stromě (6), sousedé (1), pro kapradí (4), podél zahrady (2), o časopise (6), s týmem (7), u školy (2), vůně (1) květin (2), od strýce (2), na stůl (4), blízko kostela (2), přes židli (4), klika (1) dveří (2), kolem potoka (2), kvůli motorce (3), list (1) papíru (2), díky spolužákovi (3), proti lupům (3), pod okny (7), světla (1) autobusu (2)

Zdroj: Pády

Zájmena záporná

Posledním typem jsou zájmena záporná, jejich úkolem je popřít existenci osoby, věci, vlastnosti, stavu, děje. I některá záporná zájmena vznikla tak, že se přidala přípona k zájmenům tázacím.

I u těchto zájmen se u párových částí lidských těl používá přípona -ma. Například: Žádnýma rukama by se toho nedotkli.

Záporná zájmena: nikdo, nic,ničí, nijaký, žádný

Skloňování záporných zájmen nikdo a nic:

ZÁJMENA PÁDY	NIKDO	NIC
1. pád	Nikdo	Nic
2. pád	Nikoho	Ničeho
3. pád	Nikomu	Ničemu
4. pád	Nikoho	Nic
5. pád	-	-
6. pád	O nikom	O ničem
7. pád	S nikým	S ničím

Skloňování záporného zájmene ničí v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	NIČÍ	NIČÍ	NIČÍ
1. pád	Ničí	Ničí	Ničí
2. pád	Ničího	Ničí	Ničího
3. pád	Ničímu	Ničí	Ničímu
4. pád	Ničího, ničí	Ničí	Ničí
5. pád	-	-	-
6. pád	O ničím	O ničí	O ničím
7. pád	S ničím	S ničí	S ničím

Skloňování záporného zájmene ničí v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	NIČÍ	NIČÍ	NIČÍ
1. pád	Ničí	Ničí	Ničí
2. pád	Ničích	Ničích	Ničích
3. pád	Ničím	Ničím	Ničím
4. pád	Ničí	Ničí	Ničí
5. pád	-	-	-
6. pád	O ničích	O ničích	O ničích
7. pád	S ničími	S ničími	S ničími

Skloňování záporných zájmen nijaký a žádný v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	NIJAKÝ	NIJAKÁ	NIJAKÉ	ŽÁDNÝ	ŽÁDNÁ	ŽÁDNÉ
1. pád	Nijaký	Nijaká	Nijaké	Žádný	Žádná	Žádné
2. pád	Nijakého	Nijaké	Nijakého	Žádného	Žádné	Žádného
3. pád	Nijakému	Nijaké	Nijakému	Žádnému	Žádné	Žádnému
4. pád	Nijakého, nijaký	Nijakou	Nijaké	Žádného, žádný	Žádnou	Žádné
5. pád	-	-	-	-	-	-
6. pád	O nijakém	O nijaké	O nijakém	O žádném	O žádné	O žádném
7. pád	S nijakým	S nijakou	S nijakým	S žádným	S žádnou	S žádným

Skloňování záporných zájmen nijaký a žádný v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	NIJAKÝ	NIJAKÁ	NIJAKÉ	ŽÁDNÝ	ŽÁDNÁ	ŽÁDNÉ
1. pád	Nijací, nijaké	Nijaké	Nijaká	Žádní, žádné	Žádné	Žádná
2. pád	Nijakých	Nijakých	Nijakých	Žádných	Žádných	Žádných
3. pád	Nijakým	Nijakým	Nijakým	Žádným	Žádným	Žádným
4. pád	Nijaké	Nijaké	Nijaká	Žádné	Žádné	Žádná
5. pád	-	-	-	-	-	-
6. pád	O nijakých	O nijakých	O nijakých	O žádných	O žádných	O žádných
7. pád	S nijakými	S nijakými	S nijakými	S žádnými	S žádnými	S žádnými

Zdroj: Všechna zájmena

Zájmena tázací

Tázací zájmena jsou zájmena, kterými začínají otázky. Jejich cílem je žádat o informace. Pokud využijeme zájmeno kdo, je jasné, že zjišťujeme neznámou osobu. Pokud se použije zájmeno co, ptáme se na neznámé zvíře nebo neznámou věc. Zájmenem jaký se ptáme na neznámou vlastnost. Zájmeno který slouží k výběru. Zájmeno čí se použije, pokud chceme vědět, komu něco patří.

K těmto zájmenům lze přidat přípony -pak, -že. Například: kdopak, copak, kterýpak, jakýpak, čípak, kdože, cože, který že, jaký že, čí že. Tato přípona se při skloňování nemění.

I u těchto zájmen je u lidských párových orgánů v 7. pádě koncovka -ma. Například: Jakýma rukama?

Tázací zájmena: kdo, co, jaký, který, čí

Skloňování tázacích zájmen kdo, co:

ZÁJMENA PÁDY	KDO	CO
1. pád	Kdo	Co
2. pád	Koho	Čeho
3. pád	Komu	Čemu
4. pád	Koho	Co
5. pád	-	-
6. pád	O kom	O čem
7. pád	S kým	S čím

Skloňování tázacích zájmen jaký a čí v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	JAKÝ	JAKÁ	JAKÉ	ČÍ	ČÍ	ČÍ
1. pád	Jaký	Jaká	Jaké	Čí	Čí	Čí
2. pád	Jakého	Jaké	Jakého	Čího	Čí	Čího
3. pád	Jakému	Jaké	Jakému	Čímu	Čí	Čímu
4. pád	Jakého, jaký	Jakou	Jaké	Čího, čí	Čí	Čí
5. pád	-	-	-	-	-	-
6. pád	O jakém	O jaké	O jakém	O čím	O čí	O čím
7. pád	S jakým	S jakou	S jakým	S čím	S čí	S čím

Skloňování tázacích zájmen jaký a čí v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	JAKÝ	JAKÁ	JAKÉ	ČÍ	ČÍ	ČÍ
1. pád	Jací, jaké	Jaké	Jaká	Čí	Čí	Čí
2. pád	Jakých	Jakých	Jakých	Čích	Čích	Čích
3. pád	Jakým	Jakým	Jakým	Čím	Čím	Čím
4. pád	Jaké	Jaké	Jaká	Čí	Čí	Čí
5. pád	-	-	-	-	-	-
6. pád	O jakých	O jakých	O jakých	O čích	O čích	O čích
7. pád	S jakými	S jakými	S jakými	S čími	S čími	S čími

Skloňování tázacího zájmena který v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	KTERÝ	KTERÁ	KTERÉ
1. pád	Který	Která	Které
2. pád	Kterého	Které	Kterého
3. pád	Kterému	Které	Kterému
4. pád	Kterého, který	Kterou	Které
5. pád	-	-	-
6. pád	O kterém	O které	O kterém
7. pád	Se kterým	Se kterou	Se kterým

Skloňování tázacího zájmena který v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	KTERÝ	KTERÁ	KTERÉ
1. pád	Kteří, které	Které	Která
2. pád	Kterých	Kterých	Kterých
3. pád	Kterým	Kterým	Kterým
4. pád	Které	Které	Která
5. pád	-	-	-
6. pád	O kterých	O kterých	O kterých
7. pád	Se kterými	Se kterými	Se kterými

Zdroj: Všechna zájmena

Zájmena vztažná

Úkolem vztažných zájmen je spojovat větu hlavní s větou vedlejší, nebo věty vedlejší.

Do zájmen vztažných patří i  všechna zájmena tázací, které ale v tomto případě nemají funkci otázky. Zájmeno jenž, které se také řadí do této skupiny, má význam zájmena který.

Výrazy končící příponou -ž se  používají zřídka.

Při spojení vztažných zájmen s  podstatnými jmény, které označují párové části lidského těla se zachovává zakončení -maž. Výjimkou jsou zájmena již a jež, kde zůstává koncovka s i. Například: Očima, jimiž si ji prohlížela.

Vztažná zájmena: kdo, co, jak, který, čí, jenž, kdož, což, jakýž, kterýž, jehož, jejíž, jehož.

Skloňování vztažného zájmena jenž v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	JENŽ	JEŽ	JEŽ
1. pád	Jenž	Jež	Jež
2. pád	Jehož	Jíž	Jehož
3. pád	Jemuž	Jíž	Jemuž
4. pád	Jehož, jejž,jejž	Již	Jež
5. pád	-	-	-
6. pád	O němž	O níž	O němž
7. pád	S jímž	S jíž	S jímž

Skloňování vztažného zájmena jenž v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	JENŽ	JEŽ	JEŽ
1. pád	Již, jež	Jež	Jež
2. pád	Jichž	Jichž	Jichž
3. pád	Jimž	Jimž	Jimž
4. pád	Jež	Jež	Jež
5. pád	-	-	-
6. pád	O nichž	O nichž	O nichž
7. pád	S jimiž	S jimiž	S jimiž

Skloňování vztažných zájmen jehož a jejíž v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	JEHOŽ	JEJÍŽ	JEHOŽ
1. pád	Jehož	Jejíž	Jehož
2. pád	Jehož	Jejíhož	Jehož
3. pád	Jehož	Jejímuž	Jehož
4. pád	Jehož	Jejíž	Jehož
5. pád	-	-	-
6. pád	O jehož	O jejímž	O jehož
7. pád	S jehož	S jejímž	S jehož

Skloňování vztažných zájmen jehož a jejíž v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	JEHOŽ	JEJÍŽ	JEHOŽ
1. pád	Jehož	Jejíž	Jehož
2. pád	Jehož	Jejíchž	Jehož
3. pád	Jehož	Jejímž	Jehož
4. pád	Jehož	Jejíž	Jehož
5. pád	-	-	-
6. pád	O jehož	O jejíchž	O jehož
7. pád	S jehož	S jejímiž	S jehož

Skloňování vztažných zájmen kdož a což:

ZÁJMENA PÁDY	KDOŽ	COŽ
1. pád	Kdož	Což
2. pád	Kohož	Čehož
3. pád	Komuž	Čemuž
4. pád	Kohož	Což
5. pád	-	-
6. pád	O komž	O čemž
7. pád	S kýmž	S čímž

Skloňování vztažných zájmen kterýž a jakýž v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	KTERÝŽ	KTERÁŽ	KTERÉŽ	JAKÝŽ	JAKÉŽ	JAKÁŽ
1. pád	Kterýž	Kteráž	Kteréž	Jakýž	Jakáž	Jakéž
2. pád	Kteréhož	Kteréž	Kteréhož	Jakéhož	Jakéž	Jakéhož
3. pád	Kterémuž	Kteréž	Kterémuž	Jakémuž	Jakéž	Jakémuž
4. pád	Kterého, který	Kterouž	Kteréž	Jakého, jaký	Jakouž	Jakéž
5. pád	-	-	-	-	-	-
6. pád	O kterémž	O kteréž	O kterémž	O jakémž	O jakéž	O jakémž
7. pád	S kterýmž	S kterouž	S kterýmž	S jakýmž	S jakouž	S jakýmž

Skloňování vztažných zájmen kterýž a jakýž v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	KTERÝŽ	KTERÁŽ	KTERÉŽ	JAKÝŽ	JAKÁŽ	JAKÉŽ
1. pád	Kteří, které	Kteréž	Kteráž	Jací, jaké	Jakéž	Jakáž
2. pád	Kterýchž	Kterýchž	Kterýchž	Jakýchž	Jakýchž	Jakýchž
3. pád	Kterýmž	Kterýmž	Kterýmž	Jakýmž	Jakýmž	Jakýmž
4. pád	Kteréž	Kteréž	Kteráž	Jakéž	Jakéž	Jakáž
5. pád	-	-	-	-	-	-
6. pád	O kterýchž	O kterýchž	O kterýchž	O jakýchž	O jakýchž	O jakýchž
7. pád	S kterýmiž	S kterýmiž	S kterýmiž	S jakýmiž	S jakýmiž	S jakýmiž

Zdroj: Všechna zájmena

Skloňování podstatného jména jak (= horský tur rodu Bos)

Pokud je ve vaší větě „jak“ tibetský horský tur s dlouhou srstí, pak jde o podstatné jméno, které lze samozřejmě skloňovat. Potřebujete-li znát všechny pády tohoto slova, pak je tady pro vás máme:

	jednotné číslo	množné číslo
1. pád	jak	jaci, jakové
2. pád	jaka	jaků
3. pád	jakovi, jaku	jakům
4. pád	jaka	jaky
5. pád	jaku	jaci, jakové
6. pád	jakovi, jaku	jacích
7. pád	jakem	jaky

Zdroj: Jaký slovní druh je slovo jak

Předložky

Předložky jsou sedmým slovním druhem a řadí se k neohebným druhům. To znamená, že se předložky nedají nijak skloňovat a ani časovat, jejich tvar se tedy nemění v závislosti na pádu a ani času. Tento slovní druh se pojí s podstatnými jmény, zájmeny a číslovkami. Předložky nejsou plnovýznamovými slovy, ale ve větě mají svůj význam, vyjadřují vztahy mezi větnými členy, přestože samy větnými členy nejsou (jen ve spojení s jiným slovem). Latinský název pro tento slovní druh jsou prepozice.

Předložky se obvykle pojí s určitými pády.

Zdroj: Předložky

Pravopis přídavných jmen přivlastňovacích

Největší problémy v pravopise dělají přídavná jména přivlastňovací podle vzoru otcův v množném čísle. Pokud se jedná o přivlastňovací přídavné jméno rodu mužského životného podle vzoru otcův, píše se v 1. pádě množného čísla koncovka -i (například otcovi psi). Ve 4. pádě množného čísla je pak koncovka -y (například pro otcovy psy).

pády	Rod mužský životný
	Jednotné číslo	Množné číslo
1. pád	Otcův pes	Otcovi psi
2. pád	Otcova psa	Otcových psů
3. pád	Otcovu psu	Otcovým psům
4. pád	Otcova psa	Otcovy psy
5. pád	Otcův pse	Otcovi psi
6. pád	Otcově / otcovu psu	Otcových psech
7. pád	Otcovým psem	Otcovými psy

U přivlastňovacích přídavných jmen rodu mužského neživotného podle vzoru otcův se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -y (například otcovy stroje).

pády	Rod mužský neživotný
	Jednotné číslo	Množné číslo
1. pád	Otcův stroj	Otcovy stroje
2. pád	Otcova stroje	Otcových strojů
3. pád	Otcovu stroji	Otcovým strojům
4. pád	Otcův stroj	Otcovy stroje
5. pád	Otcův stroji	Otcovy stroje
6. pád	Otcově / otcovu stroji	Otcových strojích
7. pád	Otcovým strojem	Otcovými stroji

U přivlastňovacích přídavných jmen ženského rodu podle vzoru otcův se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -y (například otcovy ženy).

pády	Rod ženský
	Jednotné číslo	Množné číslo
1. pád	Otcova žena	Otcovy ženy
2. pád	Otcovy ženy	Otcových žen
3. pád	Otcově ženě	Otcovým ženám
4. pád	Otcovu ženu	Otcovy ženy
5. pád	Otcova ženo	Otcovy ženy
6. pád	Otcově ženě	Otcových ženách
7. pád	Otcovou ženou	Otcovými ženami

U přivlastňovacích přídavných jmen středního rodu podle vzoru otcův se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -a (například otcova města).

pády	Rod střední
	Jednotné číslo	Množné číslo
1. pád	Otcovo město	Otcova města
2. pád	Otcova města	Otcových měst
3. pád	Otcovu městu	Otcovým městům
4. pád	Otcovo město	Otcova města
5. pád	Otcovo město	Otcova města
6. pád	Otcově / otcovu městu	Otcových městech
7. pád	Otcovým městem	Otcovými městy

U  přivlastňovacích přídavných jmen rodu mužského životného podle vzoru matčin se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -i (například matčini muži). Ve 4. pádě množného čísla se píše -y (pro matčiny muže).

pády	Rod mužský životný
	Jednotné číslo	Množné číslo
1. pád	Matčin pes	Matčini psi
2. pád	Matčina psa	Matčiných psů
3. pád	Matčinu psu	Matčiným psům
4. pád	Matčina psa	Matčiny psy
5. pád	Matčin pse	Matčini psi
6. pád	Matčině / matčinu psu	Matčiných psech
7. pád	Matčiným psem	Matčinými psy

U přivlastňovacích přídavných jmen rodu mužského neživotného podle vzoru matčin se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -y (například matčiny stroje).

pády	Rod mužský neživotný
	Jednotné číslo	Množné číslo
1. pád	Matčin stroj	Matčiny stroje
2. pád	Matčina stroje	Matčiných strojů
3. pád	Matčinu stroji	Matčiným strojům
4. pád	Matčin stroj	Matčiny stroje
5. pád	Matčin stroji	Matčiny stroje
6. pád	Matčině / matčinu stroji	Matčiných strojích
7. pád	Matčiným strojem	Matčinými stroji

U  přivlastňovacích přídavných jmen rodu ženského podle vzoru matčin se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -y (například matčiny písně).

pády	Rod ženský
	Jednotné číslo	Množné číslo
1. pád	Matčina žena	Matčiny ženy
2. pád	Matčiny ženy	Matčiných žen
3. pád	Matčině ženě	Matčiným ženám
4. pád	Matčinu ženu	Matčiny ženy
5. pád	Matčina ženo	Matčiny ženy
6. pád	Matčině ženě	Matčiných ženách
7. pád	Matčinou ženou	Matčinými ženami

U  přivlastňovacích přídavných jmen rodu středního podle vzoru matčin se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -a (matčina města).

pády	Rod střední
	Jednotné číslo	Množné číslo
1. pád	Matčino město	Matčina města
2. pád	Matčina města	Matčiných měst
3. pád	Matčinu městu	Matčiným městům
4. pád	Matčino město	Matčina města
5. pád	Matčino město	Matčina města
6. pád	Matčině / matčinu městě	Matčiných městech
7. pád	Matčiným městem	Matčinými městy

Zdroj: Cvičení na přídavná jména

Zájmena osobní

Osobní zájmena jsou uzavřenou skupinou slov, jejichž úkolem je označovat roli osoby v komunikaci a odkazovat.

Řadí se sem zájmeno já, která označuje mluvčího, zájmeno ty, které označuje adresáta. Zájmena ona, ono, on označují předmět komunikace. Zájmeno my označuje mluvčího a  další osoby, zájmeno vy adresáta a další osoby. Zájmena oni označují předměty komunikace.

Do této skupiny se řadí i zvratné zájmeno se. Toto zájmeno se používá tehdy, když se něco přivlastňuje podmětu.

Je důležité si uvědomit, že tyto zájmena se skloňují a že do této skupiny patří všechny tvary těchto zájmen

Zájmena osobní: já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, se a všechny jejich tvary

Skloňování osobních zájmen já, ty, on, ona, ono v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	JÁ	TY	ON	ONA	ONO
1. pád	Já	Ty	On	Ona	Ono
2. pád	Mne, mě	Tebe, tě	Jeho, něho, ho, jej, něj	Jí, ní	Jeho, něho, ho, jej, něj
3. pád	Mně, mi	Tobě, ti	Jemu, němu, mu	Jí, ní	Jemu, němu, mu
4. pád	Mne, mě	Tebe, tě	Jeho, něho, ho, jej, něj	Ji, ni	Je, ně, ho, jej, něj
5. pád	-	Ty	-	-	-
6. pád	O mně	O tobě	O něm	O ní	O něm
7. pád	Se  mnou	S tebou	S ním	S jí, s ní	S jím, s ním

Skloňování osobních jmen my, vy, oni, ony v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	MY	VY	ONI	ONY (NEŽIV.)	ONY	ONY
1. pád	My	Vy	Oni	Ony	Ony	Ony
2. pád	Nás	Vás	Jich, nich	Jich, nich	Jich, nich	Jich, nich
3. pád	Nám	Vám	Jim, nim	Jim, nim	Jim, nim	Jim, nim
4. pád	Nás	Vás	Je, ně	Je, ně	Je, ně	Je, ně
5. pád	-	Vy	-	-	-	-
6. pád	O nás	O vás	O nich	O nich	O nich	O nich
7. pád	S námi	S vámi	S jimi, s nimi	S jimi, s nimi	S jimi, s nimi	S jimi, s nimi

Skloňování zvratného zájmena se:

ZÁJMENO PÁDY	SE
1. pád	-
2. pád	Sebe
3. pád	Sobě, si
4. pád	Sebe, se
5. pád	-
6. pád	O sobě
7. pád	S sebou, sebou

Zdroj: Všechna zájmena

Mluvnické kategorie podstatných jmen v češtině

U podstatných jmen se určuje

• rod,
• číslo,
• pád,
• vzor.

Podstatné jméno může být rodu mužského (latinsky maskulinum), ženského (latinsky femininum) a rodu středního (latinsky neutrum). Rod mužský má šest vzorů, rod ženský čtyři vzory a rod střední také čtyři vzory.

U podstatných jmen se také určuje číslo. Podstatné jméno může být čísla jednotného (singulár), nebo množného (plurál).

Pády u podstatných jmen jsou vypsány výše.

Pro určení vzorů podstatných jmen je důležité si nejprve určit rod podstatného jména. Vzory se určují podle zakončení podstatného jména v prvním a druhém pádě.

Jednotné číslo rod mužský

1. pád	Pán	Hrad	Muž	Stroj	Předseda	Soudce
2. pád	Pána	Hradu	Muže	Stroje	Předsedy	Soudce
3. pád	Pánovi Pánu	Hradu	Muži mužovi	Stroji	Předsedovi	Soudci soudcovi
4. pád	Pána	Hrad	Muže	Stroj	Předsedu	Soudce
5. pád	Pane	Hrade	Muži	Stroji	Předsedo	Soudce
6. pád	Pánovi pánu	Hradu	Muži mužovi	Stroji	Předsedovi	Soudci soudcovi
7. pád	Pánem	Hradem	Mužem	Strojem	Předsedou	Soudcem

Jednotné číslo rod ženský

1. pád	Žena	Růže	Píseň	Kost
2. pád	Ženy	Růže	Písně	Kosti
3. pád	Ženě	Růži	Písni	Kosti
4. pád	Ženu	Růži	Píseň	Kost
5. pád	Ženo	Růže	Písni	Kosti
6. pád	Ženě	Růži	Písni	Kosti
7. pád	Ženou	Růží	Písní	Kostí

Jednotné číslo rod střední

1. pád	Město	Moře	Kuře	Stavení
2. pád	Města	Moře	Kuřete	Stavení
3. pád	Městu	Moři	Kuřeti	Stavení
4. pád	Město	Moře	Kuře	Stavení
5. pád	Město	Moře	Kuře	Stavení
6. pád	Městě	Moři	Kuřeti	Stavení
7. pád	Městem	Mořem	Kuřetem	Stavením

Množné číslo rod mužký

1. pád	Páni pánové	Hrady	Muži mužové	Stroje	Předsedové	Soudci soudcové
2. pád	Pánů	Hradů	Mužů	Strojů	Předsedů	Soudců
3. pád	Pánům	Hradům	Mužům	Strojům	Předsedům	Soudcům
4. pád	Pány	Hrady	Muže	Stroje	Předsedy	Soudce
5. pád	Páni Pánové	Hrady	Muži Mužové	Stroje	Předsedové	Soudci Soudcové
6. pád	Pánech	Hradech	Mužích	Strojích	Předsedech	Soudcích
7. pád	Pány	Hrady	Muži	Stroji	Předsedy	Soudci

Množné číslo rod ženský

1. pád	Ženy	Růže	Písně	Kosti
2. pád	Žen	Růží	Písní	Kostí
3. pád	Ženám	Růžím	Písním	Kostem
4. pád	Ženy	Růže	Písně	Kosti
5. pád	Ženy	Růže	Písně	Kosti
6. pád	Ženách	Růžích	Písních	Kostech
7. pád	Ženami	Růžemi	Písněmi	Kostmi

Množné číslo rod střední

1. pád	Města	Moře	Kuřata	Stavení
2. pád	Měst	Moří	Kuřat	Stavení
3. pád	Městům	Mořím	Kuřatům	Stavením
4. pád	Města	Moře	Kuřata	Stavení
5. pád	Města	Moře	Kuřata	Stavení
6. pád	Městech	Mořích	Kuřatech	Staveních
7. pád	Městy	Moři	Kuřaty	Staveními

Zdroj: Pády

SPONTÁNNÍ

Slovo spontánní je měkkým přídavným jménem, takže se skloňuje podle vzoru jarní a jeho koncovky jsou vždy měkké (spontánní pohyb, spontánní zábava, spontánní chování). Slovo spontánní vzniklo od slova spontaneita (skloňování: rod ženský, vzor žena). Od přídavného jména spontánní se dá vytvořit také příslovce spontánně a podstatné jméno spontánnost (skloňování: rod ženský, vzor kost), což je vlastnost lidí, případně zvířat. Opakem je výraz nespontánní.

Ukázka skloňování přídavného jména spontánní ve všech rodech a číslech + podstatných jmen spontaneita a spontánnost

Rod mužský, jednotné číslo: spontánní pohyb
1. pád	Spontánní pohyb
2. pád	Spontánního pohybu
3. pád	Spontánnímu pohybu
4. pád	Spontánní pohyb
5. pád	Spontánní pohybe
6. pád	Spontánním pohybu
7. pád	Spontánním pohybem

Rod mužský, množné číslo: spontánní pohyb
1. pád	Spontánní pohyby
2. pád	Spontánních pohybů
3. pád	Spontánním pohybům
4. pád	Spontánní pohyby
5. pád	Spontánní pohyby
6. pád	Spontánních pohybech
7. pád	Spontánními pohyby

Rod ženský, jednotné číslo: spontánní zábava
1. pád	Spontánní zábava
2. pád	Spontánní zábavy
3. pád	Spontánní zábavě
4. pád	Spontánní zábavu
5. pád	Spontánní zábavo
6. pád	Spontánní zábavě
7. pád	Spontánní zábavou

Rod ženský, množné číslo: spontánní zábava
1. pád	Spontánní zábavy
2. pád	Spontánních zábav
3. pád	Spontánním zábavám
4. pád	Spontánní zábavy
5. pád	Spontánní zábavy
6. pád	Spontánních zábavách
7. pád	Spontánními zábavami

Rod střední, jednotné číslo: spontánní chování
1. pád	Spontánní chování
2. pád	Spontánního chování
3. pád	Spontánnímu chování
4. pád	Spontánní chování
5. pád	Spontánní chování
6. pád	Spontánním chování
7. pád	Spontánním chování

Rod střední, číslo množné: spontánní chování
1. pád	Spontánní chování
2. pád	Spontánních chování
3. pád	Spontánním chováním
4. pád	Spontánní chování
5. pád	Spontánní chování
6. pád	Spontánních chováních
7. pád	Spontánními chováními

Skloňování slova SPONTÁNNOST
PÁDY	JEDNOTNÉ ČÍSLO	MNOŽNÉ ČÍSLO
1. pád	Spontánnost	Spontánnosti
2. pád	Spontánnosti	Spontánností
3. pád	Spontánnosti	Spontánnostem
4. pád	Spontánnost	Spontánnosti
5. pád	Spontánnosti	Spontánnosti
6. pád	Spontánnosti	Spontánnostech
7. pád	Spontánností	Spontánnostmi

Skloňování slova SPONTANEITA
PÁDY	JEDNOTNÉ ČÍSLO	MNOŽNÉ ČÍSLO
1. pád	Spontaneita	Spontaneity
2. pád	Spontaneity	Spontaneit
3. pád	Spontaneitě	Spontaneitám
4. pád	Spontaneitu	Spontaneity
5. pád	Spontaneito	Spontaneity
6. pád	Spontaneitě	Spontaneitách
7. pád	spontaneitou	Spontaneitami

Zdroj: Spontánní

Mluvnické kategorie u podstatných jmen ve slovenštině

Mluvnické kategorie ve slovenštině jsou stejné jako v češtině. Existují stejné rody i čísla. Pádů je ale jen šest a vzory jsou jiné.

Jednotné číslo rod mužský

1. pád	Chlap	Hrdina	Dub	Stroj
2. pád	Chlapa	Hrdinu	Duba	Stroja
3. pád	Chlapovi	Hrdinovi	Dubu	Stroju
4. pád	Chlapa	Hrdinu	Dub	Stroj
5. pád	Chlapovi	Hrdinovi	Dube	Stroji
6. pád	Chlapom	Hrdinom	Dubom	Strojom

Jednotné číslo rod ženský

1. pád	Žena	Ulica	Dlaň	Kosť	Gazdiná
2. pád	Ženy	Ulice	Dlane	Kosti	Gazdinej
3. pád	Žene	Ulici	Dlani	Kosti	Gazdinej
4. pád	Ženu	Ulicu	Dlaň	Kosť	Gazdinú
5. pád	Žene	Ulici	Dlani	Kosti	Gazdinej
6. pád	Ženou	Ulicou	Dlaňov	Kosťou	Gazdinou

Jednotné číslo rod střední

1. pád	Město	Srdce	Vysvedčenie	Dievča
2. pád	Města	Srdca	Vysvedčenia	Dievčaťa
3. pád	Mestu	Srdcu	Vysvedčeniu	Dievčaaťu
4. pád	Město	Srdce	Vysvedčenie	Dievča
5. pád	Meste	Srdci	Vysvedčení	Dievčati
6. pád	Mestom	Srdcom	Vysvedčením	Dievčaťom

Množné číslo rod mužský

1. pád	Chlapi	Hrdinovia	Duby	Stroje
2. pád	Chlapov	Hrdinov	Dubov	Strojov
3. pád	Chlapom	Hrdinom	Dubom	Strojom
4. pád	Chlapov	Hrdinov	Duby	Stroje
5. pád	Chlapoch	Hrdinoch	Duboch	Strojoch
6. pád	Chlapmi	Hrdinami	Dubmi	Strojmi

Množné číslo rod ženský

pád	Rod ženský
1. pád	Ženy	Ulice	Dlane	Kosti	Gazdiné
2. pád	Žien	Ulíc	Dlaní	Kostí	Gazdín
3. pád	Ženám	Uliciam	Dlaniam	Kostiam	Gazdinám
4. pád	Ženy	Ulice	Dlane	Kosti	Gazdiné
5. pád	Ženách	Uliciach	Dlaniach	Kostiach	Gazdinách
6. pád	Ženami	Ulicami	Dlaňami	Kosťami	Gazdinami

Množné číslo rod střední

1. pád	Mestá	Srdcia	Vysvedčenia	Dievčatá dievčence
2. pád	Miest	Sŕdc	Vysvedčení	Dievčat dievčeniec
3. pád	Mestám	Srdciam	Vysvedčeniam	Dievčatám dievčencom
4. pád	Mestá	Srdcia	Vysvedčenia	Dievčatá dievčence
5. pád	Mestách	Srdciach	Vysvedčeniach	Dievčatách dievčencoch
6. pád	Mestami	Srdcami	Vysvedčeniami	Dievčatami dievčencami

Zdroj: Pády

Zájmena neurčitá

Úkolem neurčitých zájmen je, jak už vypovídá jejich název, vyjádřit nějaký druh neurčitosti. Tato zájmena vznikla tak, že se k zájmenům tázacím přidala buď předpon, nebo přípona. Protože je skloňování těchto zájmen stejné jako zájmen tázacích, ze kterých vznikly (+ přidaná přípona/předpona), tak se v této části uvádí jen skloňování některých neurčitých zájmen.

Neurčitá zájmena každý, každá a každé se běžně používají jen v jednotném čísle. V množném se užívají je u  pomnožných podstatných jmen.

I u těchto přídavných jmen je u  párových částí lidského těla přípona -ma. Například: Při cvičení rozhazovali všema rukama.

Zájmena neurčitá: někdo, něco, nějaký, některý, něčí, každý, všechen, kdosi, cosi, jakýsi, kterýsi, čísi, kdokoli, cokoli, jakýkoli, kterýkoli, číkoli, kdekdo, kdejaký, kdekterý, kdečí, kdeco, ledakdo, ledaco, ledajaký, ledakterý, ledačí, málokdo, máloco, málokterý, zřídkakdo, zřídkaco, sotvakdo, sotvaco, sotva který, buhvíkdo, bůhvíjaký, bůhvíčí,

Skloňování neurčitých zájmen někdo, něco, kdokoli:

ZÁJMENA PÁDY	NĚKDO	NĚCO	KDOKOLI
1. pád	Někdo	Něco	Kdokoli
2. pád	Někoho	Něčeho	Kohokoli
3. pád	Někomu	Něčemu	Komukoli
4. pád	Někoho	Něco	Kohokoli
5. pád	Někdo	Něco	Kdokoli
6. pád	O někom	O něčem	O komkoli
7. pád	S někým	S něčím	S kýmkoli

Skloňování neurčitého zájmena něčí v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	NĚČÍ	NĚČÍ	NĚČÍ
1. pád	Něčí	Něčí	Něčí
2. pád	Něčího	Něčí	Něčího
3. pád	Něčímu	Něčí	Něčímu
4. pád	Něčího, něčí	Něčí	Něčí
5. pád	-	-	-
6. pád	O něčím	O něčí	O něčím
7. pád	S něčím	S něčí	S něčím

Skloňování neurčitého zájmena něčí v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	NĚČÍ	NĚČÍ	NĚČÍ
1. pád	Něčí	Něčí	Něčí
2. pád	Něčích	Něčích	Něčích
3. pád	Něčím	Něčím	Něčím
4. pád	Něčí	Něčí	Něčí
5. pád	-	-	-
6. pád	O něčích	O něčích	O něčích
7. pád	S něčími	S něčími	S něčími

Skloňování neurčitých zájmen nějaký a některý v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	NĚJAKÝ	NĚJAKÁ	NĚJAKÉ	NĚKTERÝ	NĚKTERÁ	NĚKTERÉ
1. pád	Nějaký	Nějaká	Nějaké	Některý	Některá	Některé
2. pád	Nějakého	Nějaké	Nějakého	Některého	Některé	Některého
3. pád	Nějakému	Nějaké	Nějakému	Některému	Některé	Některému
4. pád	Nějakého, nějaký	Nějakou	Nějaké	Některé, některý	Některou	Některé
5. pád	-	-	-	-	-	-
6. pád	O nějakém	O nějaké	O nějakém	O některém	O některé	O některém
7. pád	S nějakým	S nějakou	S nějakým	S některým	S některou	S některým

Skloňování neurčitých zájmen nějaký a některý v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	NĚJAKÝ	NĚJAKÁ	NĚJAKÉ	NĚKTERÝ	NĚKTERÁ	NĚKTERÉ
1. pád	Nějací, nějaké	Nějaké	Nějaká	Někteří, některé	Některé	Některá
2. pád	Nějakých	Nějakých	Nějakých	Některých	Některých	Některých
3. pád	Nějakým	Nějakým	Nějakým	Některým	Některým	Některým
4. pád	Nějaké	Nějaké	Nějaká	Některé	Některé	Některá
5. pád	-	-	-	-	-	-
6. pád	O nějakých	O nějakých	O nějakých	O některých	O některých	O některých
7. pád	S nějakými	S nějakými	S nějakými	S některými	S některými	S některými

Skloňování neurčitých zájmen vše a každý v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	KAŽDÝ	KAŽDÁ	KAŽDÉ	VŠECHEN	VŠECHNA	VŠECHNO
1. pád	Každý	Každá	Každé	Všechen	Všechna	Všechno, vše
2. pád	Každého	Každé	Každého	Všeho	Vší	Všeho
3. pád	Každému	Každé	Každému	Všemu	Vší	Všemu
4. pád	Každého, každý	Každou	Každé	Všechen	Vši, všechnu	Všechno, vše
5. pád	-	-	-	-	-	-
6. pád	O každém	O každé	O každém	O všem	O vší	O všem
7. pád	S každým	S každou	S každým	Se vším	Se vší	Se vším

Skloňování neurčitých zájmen vše a každý v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	KAŽDÝ	KAŽDÁ	KAŽDÉ	VŠECHEN	VŠECHNA	VŠECHNO
1. pád	Každí, každé	Každé	Každá	Všichni, všechny	Všechny	Všechna
2. pád	Každých	Každých	Každých	Všech	Všech	Všech
3. pád	Každým	Každým	Každým	Všem	Všem	Všem
4. pád	Každé	Každé	Každá	Všechny	Všechny	Všechna
5. pád	-	-	-	-	-	-
6. pád	O každých	O každých	O každých	O všech	O všech	O všech
7. pád	S každými	S každými	S každými	Se všemi	Se všemi	Se všemi

Zdroj: Všechna zájmena