PÁDY V ČEŠTINĚ

Pády v češtině

V českém jazyce je 7 pádů. Žáci na základních školách se je učí v přesně daném pořadí, proto pak k jejich určování používají jen dané číslo.

1. pád	KDO? CO?
2. pád	(BEZ) KOHO? (BEZ) ČEHO?
3. pád	(KE) KOMU? (K) ČEMU?
4. pád	(VIDÍM) KOHO? (VIDÍM) CO?
5. pád	OSLOVUJEME, VOLÁME
6. pád	(O) KOM? (O) ČEM?
7. pád	(S) KÝM? (S) ČÍM?

Zdroj: Pády

Příběh

V příběhu PŘÍSLOVCE V ČEŠTINĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Valtr.

Bez příslovcí nebo bez příslovců, anebo je to ještě jinak?

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: Příběh Příslovce v češtině

Pády ve slovenštině

Ve slovenštině se o něco častěji než v češtině užívají latinské názvy pádů, které budou uvedeny níže. Slovenský jazyk má v podstatě 6 pádů, protože pátý pád již téměř nepoužívá, nahradil ho první pád.

1. pád	KTO? ČO?
2. pád	KOHO? ČOHO?
3. pád	KOMU? ČEMU?
4. pád	KOHO? ČO?
5. pád	O KOM? O ČOM?
6. pád	KÝM? ČÍM?

Zdroj: Pády

Příběh

V příběhu POUŽÍVÁNÍ SPOJKY NEBO MÍSTO SPOJKY A VE VĚTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Jaroslav Mokrý.

Mám na mysli používání těchto spojek například při vyjmenovávání násobných předmětů jako větných částí:
1. Lesníci vysázeli douglasky, lípy, javory nebo modříny.
2. V masopustním průvodu jsme viděli děti i dospělé bez masek, komedianty v různých maškarních kostýmech nebo medvědy a další zvířata v kašírovaných maskách.
Patřím k dříve narozeným, a proto časté používání vylučovací spojky "nebo" místo souřadící spojky "a" v psané češtině (prakticky nikdy v mluvené) považuji za zásadní jazykovou chybu, v lepším případě za zlozvyk. Dopouštějí-li se toho novináři, tím hůř pro ně, pro jazyk i pro mládež, která se pořádně česky nikdy nenaučila. Dnešní škola toho totiž není schopna.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.

Protože mně irituje používání spojek vylučovacích nebo či jako slučovacích, našel jsem na Wikipedii, že spojka nebo je spojka slučovací ale i vylučovací. Kde se stala chyba?
Promluví Babiš či Havlíček.
Promluví Babiš nebo Havlíček.
BUDOU MLUVIT OBA NEBO JEN JEDEN Z NICH???
Měl jsem z maturity pouze dvojku v r.1968, ale jak se česky do budoucna domluvíme, když i jednoduché věty budou matoucí. Není to záměr, abychom raději mluvili německy, anglicky, latinsky, rusky?

Zdroj: Příběh Používání spojky nebo místo spojky a ve větě

Pády latinsky

České i slovenské pády mají latinské označení.

Latinské názvy pro pády v českém jazyce

1. pád	NOMINATIV
2. pád	GENITIV
3. pád	DATIV
4. pád	AKUZATIV
5. pád	VOKATIV
6. pád	LOKÁL
7. pád	INSTRUMENTÁL

Latinské názvy pro pády ve slovenském jazyce

1. pád	NOMINATIV
2. pád	GENITIV
3. pád	DATIV
4. pád	AKUZATIV
5. pád	LOKÁL
6. pád	INSTRUMENTÁL

Významy pádů

Každý z pádů má svůj význam a náleží k určité informaci.

1. pád	NOMINATIV	Podmětný pád
2. pád	GENITIV	Přivlastňovací pád
3. pád	DATIV	Pád adresáta
4. pád	AKUZATIV	Předmětný pád
5. pád	VOKATIV	Pád oslovení
6. pád	LOKÁL	Pád umístění
7. pád	INSTRUMENTÁL	Pád způsobu

Pády v latině

Sama latina využívá 6 pádů, přičemž ten poslední v sobě spojuje funkce několika dalších pádů, ablativu (ODKUD), instrumentálu (ČÍM), lokativu (V) a i dalších nových významů, například PROČ, V DOBĚ.

1. pád	NOMINATIV
2. pád	GENITIV
3. pád	DATIV
4. pád	AKUZATIV
5. pád	VOKATIV
6. pád	ABLATIV

Zdroj: Pády

Příběh

V příběhu BYSTE NEBO BY JSTE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel George Svetlik.

Domnívám se, že před lety, kdy jsem se já učil českou gramatiku, byly povoleny obě možnosti. Mám to prostě nějak zažité. Potom jsem emigroval (1978) a do USA se změny v češtině nedostanou. Nedostaly se tam ani nová slova, která mne po mém návratu šokují a nevím proč si je tato generace politiků a žurnalistů vymýšlí . Příklady: predikce (kdysi se říkalo předpověď), edukace (vzdělání), dehonestace (ponížení), adorovat (obdivovat), implementace ( vložení, zavedení), stejdž-stage (jeviště), bakstejdž-backstage (zákulisí), včera jsem dokonce na ČR slyšel slovo juvenální (má to asi být mladistvý) a mnohé jiné patvary. Můžete namítnout, že je to přirozený vývoj jazyka, ale není. Slova bychom měli nahrazovat anglikanismy tam, kde není český výraz. Nechci znít jako Dobrovský, Jungmann nebo Palacký, ale i oni bojovali proti stejné věci, jenže tenkrát to nebyly anglikanismy ale germanismy. A kdyby nebojovali, tak tu dnes šprechtíme. Proč proti tomu nikdo nebojuje? Kde je Ústav pro jazyk český?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Teukros.

S kritikou na zbytečné ochuzování češtiny o anglikanismy souhlasím. Všimněme si jak se přestává užívat sloveso zahajovat, začínat, spouštět a podstatné jméno zahájení, začátek anglickým startovat, start. Anglické start-startovat vnímám jako opodstatněné v případech rychlého, rázného uvedení předmětu nebo osoby z klidového stavu do pohybu - start rakety, běžci odstartovali apod. Šíření slovního plevele do slovníku současníků mají na svědomí zejména redaktoři veřejných médií. Zřejmě proto že nejsou dostatečně ve svém rodném jazyku. Např. "Odstartovala vernisáž obrazů"

Zdroj: Příběh Byste nebo by jste

Test na pády se zájmeny

za námi, pod tím, u vás, s tebou, do toho, kolem toho, kvůli ní, na tom, u vás, o mně, po kom, v čem, my, pro něho, od nich, s nikým, díky někomu, blízko nich, proti všem, podél toho, nikdo, o vás, k všem, u nikoho

Řešení testu na pády se zájmeny

za námi (7), pod tím (7), u vás (2), s tebou (7), do toho (2), kolem toho (2), kvůli ní (3), na tom (6), u vás (2), o mně (6), po kom (6), v čem (6), my (1), od nich (2), s nikým (7), díky někomu (3), blízko nich (2), proti všem (3), podél toho (2), nikdo (1), o vás (6), ke všem (3), u nikoho (2).

Zdroj: Pády

Test na pády podstatných jmen

na dvorku, za oknem, maminku, za koláč, do setmění, jiskry v očích, u autobusu, k učitelce, po večerce, v obilí, na stromě, sousedé, pro kapradí, podél zahrady, o časopise, s týmem, u školy, vůně květin, od strýce, na stůl, blízko kostela, přes židli, klika dveří, kolem potoka, kvůli motorce, list papíru, díky spolužákovi, proti lupům, pod okny, světla autobusu

Řešení testu na pády podstatných jmen

na dvorku (6), za oknem (7), maminku (4), za koláč (4), do setmění (2), jiskry (1) v očích (6), u autobusu (2), k učitelce (3), po večerce (6), v obilí (6), na stromě (6), sousedé (1), pro kapradí (4), podél zahrady (2), o časopise (6), s týmem (7), u školy (2), vůně (1) květin (2), od strýce (2), na stůl (4), blízko kostela (2), přes židli (4), klika (1) dveří (2), kolem potoka (2), kvůli motorce (3), list (1) papíru (2), díky spolužákovi (3), proti lupům (3), pod okny (7), světla (1) autobusu (2)

Zdroj: Pády

Zájmena osobní

Osobní zájmena jsou uzavřenou skupinou slov, jejichž úkolem je označovat roli osoby v komunikaci a odkazovat.

Řadí se sem zájmeno já, která označuje mluvčího, zájmeno ty, které označuje adresáta. Zájmena ona, ono, on označují předmět komunikace. Zájmeno my označuje mluvčího a  další osoby, zájmeno vy adresáta a další osoby. Zájmena oni označují předměty komunikace.

Do této skupiny se řadí i zvratné zájmeno se. Toto zájmeno se používá tehdy, když se něco přivlastňuje podmětu.

Je důležité si uvědomit, že tyto zájmena se skloňují a že do této skupiny patří všechny tvary těchto zájmen

Zájmena osobní: já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, se a všechny jejich tvary

Skloňování osobních zájmen já, ty, on, ona, ono v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	JÁ	TY	ON	ONA	ONO
1. pád	Já	Ty	On	Ona	Ono
2. pád	Mne, mě	Tebe, tě	Jeho, něho, ho, jej, něj	Jí, ní	Jeho, něho, ho, jej, něj
3. pád	Mně, mi	Tobě, ti	Jemu, němu, mu	Jí, ní	Jemu, němu, mu
4. pád	Mne, mě	Tebe, tě	Jeho, něho, ho, jej, něj	Ji, ni	Je, ně, ho, jej, něj
5. pád	-	Ty	-	-	-
6. pád	O mně	O tobě	O něm	O ní	O něm
7. pád	Se  mnou	S tebou	S ním	S jí, s ní	S jím, s ním

Skloňování osobních jmen my, vy, oni, ony v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	MY	VY	ONI	ONY (NEŽIV.)	ONY	ONY
1. pád	My	Vy	Oni	Ony	Ony	Ony
2. pád	Nás	Vás	Jich, nich	Jich, nich	Jich, nich	Jich, nich
3. pád	Nám	Vám	Jim, nim	Jim, nim	Jim, nim	Jim, nim
4. pád	Nás	Vás	Je, ně	Je, ně	Je, ně	Je, ně
5. pád	-	Vy	-	-	-	-
6. pád	O nás	O vás	O nich	O nich	O nich	O nich
7. pád	S námi	S vámi	S jimi, s nimi	S jimi, s nimi	S jimi, s nimi	S jimi, s nimi

Skloňování zvratného zájmena se:

ZÁJMENO PÁDY	SE
1. pád	-
2. pád	Sebe
3. pád	Sobě, si
4. pád	Sebe, se
5. pád	-
6. pád	O sobě
7. pád	S sebou, sebou

Zdroj: Všechna zájmena

Zájmena tázací

Tázací zájmena jsou zájmena, kterými začínají otázky. Jejich cílem je žádat o informace. Pokud využijeme zájmeno kdo, je jasné, že zjišťujeme neznámou osobu. Pokud se použije zájmeno co, ptáme se na neznámé zvíře nebo neznámou věc. Zájmenem jaký se ptáme na neznámou vlastnost. Zájmeno který slouží k výběru. Zájmeno čí se použije, pokud chceme vědět, komu něco patří.

K těmto zájmenům lze přidat přípony -pak, -že. Například: kdopak, copak, kterýpak, jakýpak, čípak, kdože, cože, který že, jaký že, čí že. Tato přípona se při skloňování nemění.

I u těchto zájmen je u lidských párových orgánů v 7. pádě koncovka -ma. Například: Jakýma rukama?

Tázací zájmena: kdo, co, jaký, který, čí

Skloňování tázacích zájmen kdo, co:

ZÁJMENA PÁDY	KDO	CO
1. pád	Kdo	Co
2. pád	Koho	Čeho
3. pád	Komu	Čemu
4. pád	Koho	Co
5. pád	-	-
6. pád	O kom	O čem
7. pád	S kým	S čím

Skloňování tázacích zájmen jaký a čí v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	JAKÝ	JAKÁ	JAKÉ	ČÍ	ČÍ	ČÍ
1. pád	Jaký	Jaká	Jaké	Čí	Čí	Čí
2. pád	Jakého	Jaké	Jakého	Čího	Čí	Čího
3. pád	Jakému	Jaké	Jakému	Čímu	Čí	Čímu
4. pád	Jakého, jaký	Jakou	Jaké	Čího, čí	Čí	Čí
5. pád	-	-	-	-	-	-
6. pád	O jakém	O jaké	O jakém	O čím	O čí	O čím
7. pád	S jakým	S jakou	S jakým	S čím	S čí	S čím

Skloňování tázacích zájmen jaký a čí v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	JAKÝ	JAKÁ	JAKÉ	ČÍ	ČÍ	ČÍ
1. pád	Jací, jaké	Jaké	Jaká	Čí	Čí	Čí
2. pád	Jakých	Jakých	Jakých	Čích	Čích	Čích
3. pád	Jakým	Jakým	Jakým	Čím	Čím	Čím
4. pád	Jaké	Jaké	Jaká	Čí	Čí	Čí
5. pád	-	-	-	-	-	-
6. pád	O jakých	O jakých	O jakých	O čích	O čích	O čích
7. pád	S jakými	S jakými	S jakými	S čími	S čími	S čími

Skloňování tázacího zájmena který v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	KTERÝ	KTERÁ	KTERÉ
1. pád	Který	Která	Které
2. pád	Kterého	Které	Kterého
3. pád	Kterému	Které	Kterému
4. pád	Kterého, který	Kterou	Které
5. pád	-	-	-
6. pád	O kterém	O které	O kterém
7. pád	Se kterým	Se kterou	Se kterým

Skloňování tázacího zájmena který v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	KTERÝ	KTERÁ	KTERÉ
1. pád	Kteří, které	Které	Která
2. pád	Kterých	Kterých	Kterých
3. pád	Kterým	Kterým	Kterým
4. pád	Které	Které	Která
5. pád	-	-	-
6. pád	O kterých	O kterých	O kterých
7. pád	Se kterými	Se kterými	Se kterými

Zdroj: Všechna zájmena

Zájmena záporná

Posledním typem jsou zájmena záporná, jejich úkolem je popřít existenci osoby, věci, vlastnosti, stavu, děje. I některá záporná zájmena vznikla tak, že se přidala přípona k zájmenům tázacím.

I u těchto zájmen se u párových částí lidských těl používá přípona -ma. Například: Žádnýma rukama by se toho nedotkli.

Záporná zájmena: nikdo, nic,ničí, nijaký, žádný

Skloňování záporných zájmen nikdo a nic:

ZÁJMENA PÁDY	NIKDO	NIC
1. pád	Nikdo	Nic
2. pád	Nikoho	Ničeho
3. pád	Nikomu	Ničemu
4. pád	Nikoho	Nic
5. pád	-	-
6. pád	O nikom	O ničem
7. pád	S nikým	S ničím

Skloňování záporného zájmene ničí v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	NIČÍ	NIČÍ	NIČÍ
1. pád	Ničí	Ničí	Ničí
2. pád	Ničího	Ničí	Ničího
3. pád	Ničímu	Ničí	Ničímu
4. pád	Ničího, ničí	Ničí	Ničí
5. pád	-	-	-
6. pád	O ničím	O ničí	O ničím
7. pád	S ničím	S ničí	S ničím

Skloňování záporného zájmene ničí v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	NIČÍ	NIČÍ	NIČÍ
1. pád	Ničí	Ničí	Ničí
2. pád	Ničích	Ničích	Ničích
3. pád	Ničím	Ničím	Ničím
4. pád	Ničí	Ničí	Ničí
5. pád	-	-	-
6. pád	O ničích	O ničích	O ničích
7. pád	S ničími	S ničími	S ničími

Skloňování záporných zájmen nijaký a žádný v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	NIJAKÝ	NIJAKÁ	NIJAKÉ	ŽÁDNÝ	ŽÁDNÁ	ŽÁDNÉ
1. pád	Nijaký	Nijaká	Nijaké	Žádný	Žádná	Žádné
2. pád	Nijakého	Nijaké	Nijakého	Žádného	Žádné	Žádného
3. pád	Nijakému	Nijaké	Nijakému	Žádnému	Žádné	Žádnému
4. pád	Nijakého, nijaký	Nijakou	Nijaké	Žádného, žádný	Žádnou	Žádné
5. pád	-	-	-	-	-	-
6. pád	O nijakém	O nijaké	O nijakém	O žádném	O žádné	O žádném
7. pád	S nijakým	S nijakou	S nijakým	S žádným	S žádnou	S žádným

Skloňování záporných zájmen nijaký a žádný v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	NIJAKÝ	NIJAKÁ	NIJAKÉ	ŽÁDNÝ	ŽÁDNÁ	ŽÁDNÉ
1. pád	Nijací, nijaké	Nijaké	Nijaká	Žádní, žádné	Žádné	Žádná
2. pád	Nijakých	Nijakých	Nijakých	Žádných	Žádných	Žádných
3. pád	Nijakým	Nijakým	Nijakým	Žádným	Žádným	Žádným
4. pád	Nijaké	Nijaké	Nijaká	Žádné	Žádné	Žádná
5. pád	-	-	-	-	-	-
6. pád	O nijakých	O nijakých	O nijakých	O žádných	O žádných	O žádných
7. pád	S nijakými	S nijakými	S nijakými	S žádnými	S žádnými	S žádnými

Zdroj: Všechna zájmena

Skloňování podstatného jména jak (= horský tur rodu Bos)

Pokud je ve vaší větě „jak“ tibetský horský tur s dlouhou srstí, pak jde o podstatné jméno, které lze samozřejmě skloňovat. Potřebujete-li znát všechny pády tohoto slova, pak je tady pro vás máme:

	jednotné číslo	množné číslo
1. pád	jak	jaci, jakové
2. pád	jaka	jaků
3. pád	jakovi, jaku	jakům
4. pád	jaka	jaky
5. pád	jaku	jaci, jakové
6. pád	jakovi, jaku	jacích
7. pád	jakem	jaky

Zdroj: Jaký slovní druh je slovo jak

Zájmena vztažná

Úkolem vztažných zájmen je spojovat větu hlavní s větou vedlejší, nebo věty vedlejší.

Do zájmen vztažných patří i  všechna zájmena tázací, které ale v tomto případě nemají funkci otázky. Zájmeno jenž, které se také řadí do této skupiny, má význam zájmena který.

Výrazy končící příponou -ž se  používají zřídka.

Při spojení vztažných zájmen s  podstatnými jmény, které označují párové části lidského těla se zachovává zakončení -maž. Výjimkou jsou zájmena již a jež, kde zůstává koncovka s i. Například: Očima, jimiž si ji prohlížela.

Vztažná zájmena: kdo, co, jak, který, čí, jenž, kdož, což, jakýž, kterýž, jehož, jejíž, jehož.

Skloňování vztažného zájmena jenž v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	JENŽ	JEŽ	JEŽ
1. pád	Jenž	Jež	Jež
2. pád	Jehož	Jíž	Jehož
3. pád	Jemuž	Jíž	Jemuž
4. pád	Jehož, jejž,jejž	Již	Jež
5. pád	-	-	-
6. pád	O němž	O níž	O němž
7. pád	S jímž	S jíž	S jímž

Skloňování vztažného zájmena jenž v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	JENŽ	JEŽ	JEŽ
1. pád	Již, jež	Jež	Jež
2. pád	Jichž	Jichž	Jichž
3. pád	Jimž	Jimž	Jimž
4. pád	Jež	Jež	Jež
5. pád	-	-	-
6. pád	O nichž	O nichž	O nichž
7. pád	S jimiž	S jimiž	S jimiž

Skloňování vztažných zájmen jehož a jejíž v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	JEHOŽ	JEJÍŽ	JEHOŽ
1. pád	Jehož	Jejíž	Jehož
2. pád	Jehož	Jejíhož	Jehož
3. pád	Jehož	Jejímuž	Jehož
4. pád	Jehož	Jejíž	Jehož
5. pád	-	-	-
6. pád	O jehož	O jejímž	O jehož
7. pád	S jehož	S jejímž	S jehož

Skloňování vztažných zájmen jehož a jejíž v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	JEHOŽ	JEJÍŽ	JEHOŽ
1. pád	Jehož	Jejíž	Jehož
2. pád	Jehož	Jejíchž	Jehož
3. pád	Jehož	Jejímž	Jehož
4. pád	Jehož	Jejíž	Jehož
5. pád	-	-	-
6. pád	O jehož	O jejíchž	O jehož
7. pád	S jehož	S jejímiž	S jehož

Skloňování vztažných zájmen kdož a což:

ZÁJMENA PÁDY	KDOŽ	COŽ
1. pád	Kdož	Což
2. pád	Kohož	Čehož
3. pád	Komuž	Čemuž
4. pád	Kohož	Což
5. pád	-	-
6. pád	O komž	O čemž
7. pád	S kýmž	S čímž

Skloňování vztažných zájmen kterýž a jakýž v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	KTERÝŽ	KTERÁŽ	KTERÉŽ	JAKÝŽ	JAKÉŽ	JAKÁŽ
1. pád	Kterýž	Kteráž	Kteréž	Jakýž	Jakáž	Jakéž
2. pád	Kteréhož	Kteréž	Kteréhož	Jakéhož	Jakéž	Jakéhož
3. pád	Kterémuž	Kteréž	Kterémuž	Jakémuž	Jakéž	Jakémuž
4. pád	Kterého, který	Kterouž	Kteréž	Jakého, jaký	Jakouž	Jakéž
5. pád	-	-	-	-	-	-
6. pád	O kterémž	O kteréž	O kterémž	O jakémž	O jakéž	O jakémž
7. pád	S kterýmž	S kterouž	S kterýmž	S jakýmž	S jakouž	S jakýmž

Skloňování vztažných zájmen kterýž a jakýž v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	KTERÝŽ	KTERÁŽ	KTERÉŽ	JAKÝŽ	JAKÁŽ	JAKÉŽ
1. pád	Kteří, které	Kteréž	Kteráž	Jací, jaké	Jakéž	Jakáž
2. pád	Kterýchž	Kterýchž	Kterýchž	Jakýchž	Jakýchž	Jakýchž
3. pád	Kterýmž	Kterýmž	Kterýmž	Jakýmž	Jakýmž	Jakýmž
4. pád	Kteréž	Kteréž	Kteráž	Jakéž	Jakéž	Jakáž
5. pád	-	-	-	-	-	-
6. pád	O kterýchž	O kterýchž	O kterýchž	O jakýchž	O jakýchž	O jakýchž
7. pád	S kterýmiž	S kterýmiž	S kterýmiž	S jakýmiž	S jakýmiž	S jakýmiž

Zdroj: Všechna zájmena

Předložky

Předložky jsou sedmým slovním druhem a řadí se k neohebným druhům. To znamená, že se předložky nedají nijak skloňovat a ani časovat, jejich tvar se tedy nemění v závislosti na pádu a ani času. Tento slovní druh se pojí s podstatnými jmény, zájmeny a číslovkami. Předložky nejsou plnovýznamovými slovy, ale ve větě mají svůj význam, vyjadřují vztahy mezi větnými členy, přestože samy větnými členy nejsou (jen ve spojení s jiným slovem). Latinský název pro tento slovní druh jsou prepozice.

Předložky se obvykle pojí s určitými pády.

Zdroj: Předložky

Pravopis přídavných jmen přivlastňovacích

Největší problémy v pravopise dělají přídavná jména přivlastňovací podle vzoru otcův v množném čísle. Pokud se jedná o přivlastňovací přídavné jméno rodu mužského životného podle vzoru otcův, píše se v 1. pádě množného čísla koncovka -i (například otcovi psi). Ve 4. pádě množného čísla je pak koncovka -y (například pro otcovy psy).

pády	Rod mužský životný
	Jednotné číslo	Množné číslo
1. pád	Otcův pes	Otcovi psi
2. pád	Otcova psa	Otcových psů
3. pád	Otcovu psu	Otcovým psům
4. pád	Otcova psa	Otcovy psy
5. pád	Otcův pse	Otcovi psi
6. pád	Otcově / otcovu psu	Otcových psech
7. pád	Otcovým psem	Otcovými psy

U přivlastňovacích přídavných jmen rodu mužského neživotného podle vzoru otcův se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -y (například otcovy stroje).

pády	Rod mužský neživotný
	Jednotné číslo	Množné číslo
1. pád	Otcův stroj	Otcovy stroje
2. pád	Otcova stroje	Otcových strojů
3. pád	Otcovu stroji	Otcovým strojům
4. pád	Otcův stroj	Otcovy stroje
5. pád	Otcův stroji	Otcovy stroje
6. pád	Otcově / otcovu stroji	Otcových strojích
7. pád	Otcovým strojem	Otcovými stroji

U přivlastňovacích přídavných jmen ženského rodu podle vzoru otcův se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -y (například otcovy ženy).

pády	Rod ženský
	Jednotné číslo	Množné číslo
1. pád	Otcova žena	Otcovy ženy
2. pád	Otcovy ženy	Otcových žen
3. pád	Otcově ženě	Otcovým ženám
4. pád	Otcovu ženu	Otcovy ženy
5. pád	Otcova ženo	Otcovy ženy
6. pád	Otcově ženě	Otcových ženách
7. pád	Otcovou ženou	Otcovými ženami

U přivlastňovacích přídavných jmen středního rodu podle vzoru otcův se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -a (například otcova města).

pády	Rod střední
	Jednotné číslo	Množné číslo
1. pád	Otcovo město	Otcova města
2. pád	Otcova města	Otcových měst
3. pád	Otcovu městu	Otcovým městům
4. pád	Otcovo město	Otcova města
5. pád	Otcovo město	Otcova města
6. pád	Otcově / otcovu městu	Otcových městech
7. pád	Otcovým městem	Otcovými městy

U  přivlastňovacích přídavných jmen rodu mužského životného podle vzoru matčin se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -i (například matčini muži). Ve 4. pádě množného čísla se píše -y (pro matčiny muže).

pády	Rod mužský životný
	Jednotné číslo	Množné číslo
1. pád	Matčin pes	Matčini psi
2. pád	Matčina psa	Matčiných psů
3. pád	Matčinu psu	Matčiným psům
4. pád	Matčina psa	Matčiny psy
5. pád	Matčin pse	Matčini psi
6. pád	Matčině / matčinu psu	Matčiných psech
7. pád	Matčiným psem	Matčinými psy

U přivlastňovacích přídavných jmen rodu mužského neživotného podle vzoru matčin se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -y (například matčiny stroje).

pády	Rod mužský neživotný
	Jednotné číslo	Množné číslo
1. pád	Matčin stroj	Matčiny stroje
2. pád	Matčina stroje	Matčiných strojů
3. pád	Matčinu stroji	Matčiným strojům
4. pád	Matčin stroj	Matčiny stroje
5. pád	Matčin stroji	Matčiny stroje
6. pád	Matčině / matčinu stroji	Matčiných strojích
7. pád	Matčiným strojem	Matčinými stroji

U  přivlastňovacích přídavných jmen rodu ženského podle vzoru matčin se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -y (například matčiny písně).

pády	Rod ženský
	Jednotné číslo	Množné číslo
1. pád	Matčina žena	Matčiny ženy
2. pád	Matčiny ženy	Matčiných žen
3. pád	Matčině ženě	Matčiným ženám
4. pád	Matčinu ženu	Matčiny ženy
5. pád	Matčina ženo	Matčiny ženy
6. pád	Matčině ženě	Matčiných ženách
7. pád	Matčinou ženou	Matčinými ženami

U  přivlastňovacích přídavných jmen rodu středního podle vzoru matčin se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -a (matčina města).

pády	Rod střední
	Jednotné číslo	Množné číslo
1. pád	Matčino město	Matčina města
2. pád	Matčina města	Matčiných měst
3. pád	Matčinu městu	Matčiným městům
4. pád	Matčino město	Matčina města
5. pád	Matčino město	Matčina města
6. pád	Matčině / matčinu městě	Matčiných městech
7. pád	Matčiným městem	Matčinými městy

Zdroj: Cvičení na přídavná jména

Zájmena ukazovací

Ukazovací zájmena ukazují mimo text, nebo odkazují na něco uvnitř textu. Pomáhají se zorientovat v komunikaci.

Ukazovací zájmena: ten, ta, to, ti, ty, ta, tento, tato, too tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám

U ukazovacího zájmena sám, je důležité dát si pozor na 4. pád množného čísla, kde se píše v mužském i  ženském rodě koncovka y. Například: Lvy jsme viděli v kleci samy. Lvice jsme viděli v kleci samy.

Je důležité si uvědomit, že u párových lidských orgánů se  používá v 7. pádě koncovka -ma. Například: Sledoval mě těma svýma očima.

Skloňování zájmen ten, ta, to, tento, tato, toto:

ZÁJMENA PÁDY	TEN	TA	TO	TENTO	TATO	TOTO
1. pád	Ten	Ta	To	Tento	Tato	Toto
2. pád	Toho	Té	Toho	Tohoto	Této	Tohoto
3. pád	Tomu	Té	Tomu	Tomuto	Této	Tomuto
4. pád	Toho, ten	Tu	To	Tohoto, tento	Tuto	Toto
5. pád	-	-	-	-	-	-
6. pád	O tom	O té	O tom	O tomto	O této	O tomto
7. pád	S tím	S tou	S tím	S tímto	S touto	S tímto

Skloňování těchto tvarů v množném: ti, ty, ta, tito, tyto, tato:

ZÁJMENA PÁDY	TEN	TA	TO	TENTO	TATO	TITO
1. pád	Ti, ty	Ty	Ta	Tito, tyto	Tyto	Tato
2. pád	Těch	Těch	Těch	Těchto	Těchto	Těchto
3. pád	Těm	Těm	Těm	Těmto	Těmto	Těmto
4. pád	Ty	Ty	Ta	Tyto	Tyto	Tato
5. pád	-	-	-	-	-	-
6. pád	O těch	O těch	O těch	O těchto	O těchto	O těchto
7. pád	S těmi	S těmi	S těmi	S těmito	S těmito	S těmito

Skloňování ukazovacích zájmen: tenhle, tahle, tohle, onen, ona, ono v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	TENHLE	TAHLE	TOHLE	ONEN	ONA	ONO
1. pád	Tenhle	Tahle	Tohle	Onen	Ona	Ono
2. pád	Tohohle	Téhle	Tohohle	Onoho	Oné	Onoho
3. pád	Tomuhle	Téhle	Tomuhle	Onomu	Oné	Onomu
4. pád	Tohohle, tenhle	Tuhle	Tohle	Onoho, onen	Onu	Ono
5. pád	-	-	-	-	-	-
6. pád	O tomhle	O téhle	O tomhle	O onom	O oné	O onom
7. pád	S tímhle	S touhle	S tímhle	S oním	S onou	S oním

Skloňování ukazovacích zájmen: tenhle, tahle, tohle, onen, ona, ono v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	TENHLE	TAHLE	TOHLE	ONEN	ONA	ONO
1. pád	Tihle, tyhle	Tyhle	Tahle	Oni, ony	Ony	Ona
2. pád	Těchhle	Těchhle	Těchhle	Oněch	Oněch	Oněch
3. pád	Těmhle	Těmhle	Těmhle	Oněm	Oněm	Oněm
4. pád	Tyhle	Tyhle	Tahle	Ony	Ony	Ona
5. pád	-	-	-	-	-	-
6. pád	O těchhle	O těchhle	O těchhle	O oněch	O oněch	O oněch
7. pád	S těmihle	S těmihle	S těmihle	S oněmi	S oněmi	S oněmi

Skloňování ukazovacích zájmen takový, taková, takové, týž/tentýž, táž/tatáž, totéž v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	TAKOVÝ	TAKOVÁ	TAKOVÉ	TÝŽ, TENTÝŽ	TÁŽ, TATÁŽ	TOTÉŽ
1. pád	Takový	Taková	Takové	Týž, tentýž	Táž, tatáž	Totéž
2. pád	Takového	Takové	Takového	Téhož	Téže	Téhož
3. pád	Takovému	Takové	Takovému	Témuž	Téže	Témuž
4. pád	Takového, takový	Takovou	Takové	Téhož, týž, tentýž	Touž, tutéž	Totéž
5. pád	Takový	Taková	Takové	-	-	-
6. pád	O takovém	O takové	O takovém	O témž(e), tomtéž	O téže	O témže, tomtéž
7. pád	S takovým	S takovou	S takovým	S týmž, tímtéž	S touž, toutéž	S týmž, tímtéž

Skloňování ukazovacích zájmen takový, taková, takové, týž/tentýž, táž/tatáž, totéž v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	TAKOVÝ	TAKOVÁ	TAKOVÉ	TÝŽ, TENTÝŽ	TÁŽ, TATÁŽ	TOTÉŽ
1. pád	Takoví, takové	Takové	Taková	Tíž, titíž, tytéž	Tytéž	Táž, tatáž
2. pád	Takových	Takových	Takových	Týchž	Týchž	Týchž
3. pád	Takovým	Takovým	Takovým	Týmž	Týmž	Týmž
4. pád	Takové	Takové	Taková	Tytéž	Tytéž	Táž, tatáž
5. pád	Takoví, takové	Takové	Taková	-	-	-
6. pád	O takových	O takových	O takových	O týchž	O týchž	O týchž
7. pád	S takovými	S takovými	S takovými	S týmiž	S týmiž	S týmiž

Skloňování ukazovacího zájmena sám v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	SÁM	SAMA	SAMO
1. pád	Sám	Sama	Samo
2. pád	Samého	Samé	Samého
3. pád	Samému	Samé	Samému
4. pád	Samého (sama), sám	Samou, samu	Samo
5. pád	-	-	-
6. pád	O samém	O samém	O samém
7. pád	Se samým	Se samou	Se samým

Skloňování ukazovacího zájmena sám v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	SÁM	SAMA	SAMO
1. pád	Sami, samy	Samé	Samá
2. pád	Samých	Samých	Samých
3. pád	Samým	Samým	Samým
4. pád	Samé, samy	Samé, samy	Samá, sama
5. pád	-	-	-
6. pád	O samých	O samých	O samých
7. pád	Se samými	Se samými	Se samými

Zdroj: Všechna zájmena

Zájmena přivlastňovací

Přivlastňovací zájmena jsou také uzavřenou skupinou zájmen, jejichž úkolem je vyjádřit, že někdo nebo něco někomu nebo něčemu patří. K této skupině se také řadí zvratné zájmeno svůj.

U přivlastňovacích zájmen, které se  vztahují k párovým částem lidského těla, se používá přípona -ma. Například: Vyrobil klouzačku svýma rukama.

Zájmena přivlastňovací: můj, tvůj, jeho, její, jeho, náš, váš, jejich, svůj a všechny jejich tvary.

Skloňování přivlastňovacích zájmen můj, tvůj, jeho, její, jeho v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	MŮJ*	TVŮJ*	JEHO	JEJÍ	JEHO
1. pád	Můj, má, moje, mé, moje	Tvůj, tvá, tvoje, tvé, tvoje	Jeho	Její	Jeho
2. pád	Mého, mé,mojí, mého	Tvého, tvé, tvojí, tvého	Jeho	Jejího	Jeho
3. pád	Mému, mé, mojí, mému	Tvému, tvé, tvojí, tvému	Jeho	Jejímu	Jeho
4. pád	Mého, můj, mou, moji, mé, moje	Tvého, tvůj, tvou, tvoji, tvé, tvoje	Jeho	Její	Jeho
5. pád	Můj, má, moje, mé, moje	Tvůj, tvá, tvoje, tvé, tvoje	Jeho	Její	Jeho
6. pád	O mém, o mé, moji, o mém	O tvém, o tvé, tvojí, o tvém	O jeho	O jejím	O jeho
7. pád	S mým, s mou, mojí, s mým	S tvým, tvou, tvojí, tvým	S jeho	S jejím	S jeho

* Barevně jsou odlišené tvary pro různé rody. Modře pro rod mužský, červeně pro rod ženský, fialově pro rod střední a černě pro společné tvary.

Skloňování přivlastňovacích zájmen můj, tvůj, jeho, její, jeho v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	MŮJ*	TVŮJ*	JEHO	JEJÍ	JEHO
1. pád	Mí, moji, mé, moje, mé, moje, má, moje	Tví, tvoji, tvé, tvoje, tvé, tvoje, tvá, tvoje	Jeho	Její	Jeho
2. pád	Mých	Tvých	Jeho	Jejích	Jeho
3. pád	Mým	Tvým	Jeho	Jejím	Jeho
4. pád	Mé, moje	Tvé, tvoje	Jeho	Její	Jeho
5. pád	Mí, moji, mé, moje, mé, moje, má, moje	Tví, tvoji, tvé, tvoje, tvé, tvoje, tvá, tvoje	Jeho	Její	Jeho
6. pád	O mých	O tvých	O jeho	O jejích	O jeho
7. pád	S mými	S tvými	S jeho	S jejími	S jeho

* Barevně jsou odlišené tvary pro různé rody. Modře pro rod mužský, červeně pro rod ženský, fialově pro rod střední a černě pro společné tvary.

Skloňování přivlastňovacích zájmen náš, váš, jejich v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	NÁŠ*	VÁŠ*	JEJICH
1. pád	Náš, naše, naše	Váš, vaše, vaše	Jejich
2. pád	Našeho, naší, našeho	Vašeho, vaší, vašeho	Jejich
3. pád	Našemu, naší, našemu	Vašemu, vaší, vašemu	Jejich
4. pád	Našeho, náš, naši, naše	Vašeho, váš, vaši, vaše	Jejich
5. pád	Náš, naše, naše	Váš, vaše, vaše	Jejich
6. pád	O našem, o naší, o našem	O vašem, o vaší, vašem	O jejich
7. pád	S naším, naší, naším	S vaším, vaší, vaším	S jejich

* Barevně jsou odlišené tvary pro různé rody. Modře pro rod mužský, červeně pro rod ženský, fialově pro rod střední a černě pro společné tvary.

Skloňování přivlastňovacích zájmen náš, váš, jejich v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	NÁŠ*	VÁŠ*	JEJICH
1. pád	Naši,naše, naše, naše	Vaši, vaše, vaše, vaše	Jejich
2. pád	Našich	Vašich	Jejich
3. pád	Našim	Vašim	Jejich
4. pád	Naše	Vaše	Jejich
5. pád	Naši,naše, naše, naše	Vaši, vaše, vaše, vaše	Jejich
6. pád	O našich	O vašich	O jejich
7. pád	Našimi	S vašimi	S jejich

* Barevně jsou odlišené tvary pro různé rody. Modře pro rod mužský, červeně pro rod ženský, fialově pro rod střední a černě pro společné tvary.

Skloňování zájmena svůj v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	SVŮJ*
1. pád	Svůj, svá, svoje, své, svoje
2. pád	Svého, své, svojí, svého
3. pád	Svému, své, svojí, svému
4. pád	Svého, svůj, svou, svoji, své, svoje
5. pád	Svůj, svá, svoje, své svoje
6. pád	O svém, o svojí, o své, o svém
7. pád	Se svým, svou, svojí, svým

* Barevně jsou odlišené tvary pro různé rody. Modře pro rod mužský, červeně pro rod ženský, fialově pro rod střední a černě pro společné tvary.

Skloňování zájmena svůj v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	SVŮJ*
1. pád	Sví, svoji, své, svoje, své, svoje, svá, svoje
2. pád	Svých
3. pád	Svým
4. pád	Své, svoje
5. pád	Sví, svoji, své, svoje, své, svoje, svá, svoje
6. pád	O svých
7. pád	Se svými

* Barevně jsou odlišené tvary pro různé rody. Červeně pro rod ženský, fialově pro rod střední a černě pro společné tvary.

Zdroj: Všechna zájmena

Mluvnické kategorie podstatných jmen v češtině

U podstatných jmen se určuje

• rod,
• číslo,
• pád,
• vzor.

Podstatné jméno může být rodu mužského (latinsky maskulinum), ženského (latinsky femininum) a rodu středního (latinsky neutrum). Rod mužský má šest vzorů, rod ženský čtyři vzory a rod střední také čtyři vzory.

U podstatných jmen se také určuje číslo. Podstatné jméno může být čísla jednotného (singulár), nebo množného (plurál).

Pády u podstatných jmen jsou vypsány výše.

Pro určení vzorů podstatných jmen je důležité si nejprve určit rod podstatného jména. Vzory se určují podle zakončení podstatného jména v prvním a druhém pádě.

Jednotné číslo rod mužský

1. pád	Pán	Hrad	Muž	Stroj	Předseda	Soudce
2. pád	Pána	Hradu	Muže	Stroje	Předsedy	Soudce
3. pád	Pánovi Pánu	Hradu	Muži mužovi	Stroji	Předsedovi	Soudci soudcovi
4. pád	Pána	Hrad	Muže	Stroj	Předsedu	Soudce
5. pád	Pane	Hrade	Muži	Stroji	Předsedo	Soudce
6. pád	Pánovi pánu	Hradu	Muži mužovi	Stroji	Předsedovi	Soudci soudcovi
7. pád	Pánem	Hradem	Mužem	Strojem	Předsedou	Soudcem

Jednotné číslo rod ženský

1. pád	Žena	Růže	Píseň	Kost
2. pád	Ženy	Růže	Písně	Kosti
3. pád	Ženě	Růži	Písni	Kosti
4. pád	Ženu	Růži	Píseň	Kost
5. pád	Ženo	Růže	Písni	Kosti
6. pád	Ženě	Růži	Písni	Kosti
7. pád	Ženou	Růží	Písní	Kostí

Jednotné číslo rod střední

1. pád	Město	Moře	Kuře	Stavení
2. pád	Města	Moře	Kuřete	Stavení
3. pád	Městu	Moři	Kuřeti	Stavení
4. pád	Město	Moře	Kuře	Stavení
5. pád	Město	Moře	Kuře	Stavení
6. pád	Městě	Moři	Kuřeti	Stavení
7. pád	Městem	Mořem	Kuřetem	Stavením

Množné číslo rod mužký

1. pád	Páni pánové	Hrady	Muži mužové	Stroje	Předsedové	Soudci soudcové
2. pád	Pánů	Hradů	Mužů	Strojů	Předsedů	Soudců
3. pád	Pánům	Hradům	Mužům	Strojům	Předsedům	Soudcům
4. pád	Pány	Hrady	Muže	Stroje	Předsedy	Soudce
5. pád	Páni Pánové	Hrady	Muži Mužové	Stroje	Předsedové	Soudci Soudcové
6. pád	Pánech	Hradech	Mužích	Strojích	Předsedech	Soudcích
7. pád	Pány	Hrady	Muži	Stroji	Předsedy	Soudci

Množné číslo rod ženský

1. pád	Ženy	Růže	Písně	Kosti
2. pád	Žen	Růží	Písní	Kostí
3. pád	Ženám	Růžím	Písním	Kostem
4. pád	Ženy	Růže	Písně	Kosti
5. pád	Ženy	Růže	Písně	Kosti
6. pád	Ženách	Růžích	Písních	Kostech
7. pád	Ženami	Růžemi	Písněmi	Kostmi

Množné číslo rod střední

1. pád	Města	Moře	Kuřata	Stavení
2. pád	Měst	Moří	Kuřat	Stavení
3. pád	Městům	Mořím	Kuřatům	Stavením
4. pád	Města	Moře	Kuřata	Stavení
5. pád	Města	Moře	Kuřata	Stavení
6. pád	Městech	Mořích	Kuřatech	Staveních
7. pád	Městy	Moři	Kuřaty	Staveními

Zdroj: Pády

Spojka poněvadž

Slovo poněvadž se řadí ke spojkám, tedy k neohebným slovním druhům. To znamená, že tato spojka zůstává stále stejná a neovlivňují jí pády ani čas.

Přestože většina lidí tuto spojku vyslovuje jako [poněvač], tak správný a jediný přípustný pravopis tohoto slova je poněvadž.

Spojka poněvadž je spojkou podřadící, která spojuje větu hlavní (případně větu ve vedlejší) s větou vedlejší příčinnou/důvodovou. Proto jejím synonymem je podřadící spojka protože, která vyjadřuje stejný podřadící vztah. Někteří lidé ji přirovnávají i ke spojce neboť, tady je ale potřeba si uvědomit, že spojka neboť není spojkou podřadící, ale jedná se o spojku souřadicí v poměru příčinném, a proto si spojky neboť a poněvadž nejsou rovny.

Zdroj: Spojka poněvadž