PEVNÁ MEZERA KLÁVESOVÁ ZKRATKA

Ostrá závorka

Ostré závorky se používají v literatuře a ohraničují internetové odkazy v citacích. V matematice se využívají pro rozsahy a množiny.

Klávesová zkratka

Na anglické klávesnici zmáčkněte znak pro větší či menší (< >), viz výše.

Zdroj: Závorky

Poradna

V naší poradně s názvem PEVNÁ MEZERA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.

Dobrý den,

pro zobrazení v mobilu bych potřeboval vědět jak se píše pevná mezera v adresách.
Níže jsem vybral jsem několik fiktivních adres, které mají různé formáty, bylo by možné mi poradit kam napsat pevnou a kam normální mezeru?

Díky!

1. Václavské náměstí 1, 110 00 Praha 1

2. Václavské náměstí 1, 110 00 Praha 1 - Staré Město

3. Celetná 1, 110 00 Praha - Staré Město

4. Hlavní 104, 592 31 Nová Ves u Nového Města na Moravě

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

1. Václavské náměstí 1, 110 00 Praha 1

2. Václavské náměstí 1, 110 00 Praha 1 - Staré Město

3. Celetná 1, 110 00 Praha - Staré Město

4. Hlavní 104, 592 31 Nová Ves u Nového Města na Moravě

Zdroj: Příběh Pevná mezera

Lomená závorka

Lomené závorky jsou v typografii textu neobvyklé; v matematice tvoří hranice uzavřeného intervalu (včetně krajních bodů). Nematematická varianta těchto závorek je:〈 〉

Klávesová zkratka

• {} – AltGr-b/n/
• [] – AltGr-f/g/

Zdroj: Závorky

Poradna

V naší poradně s názvem BÁSNIČKY OD JIŘÍHO ŽÁČKA K RECITACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lubomír Langr.

Nemohu najít básničku od J. Žáčka,
text začínal: Přišel klobouk do prodejny hlav.....
Třeba mi někdo pomůže.
Děkuji Lubomír Langr

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Kloboukovy trampoty od Jiřího Žáčka

Přišel klobouk do prodejny hlav,
zdvořile se smekl na pozdrav
a hned spustil:
- Pane prodavači,
vracím tuhle hlavu,
co se pořád mračí.
Takovou já nosit nebudu,
protože mi dělá
ostudu!

Vyberte mi novou hlavu
do práce i pro zábavu.
Hlavu s párem uší,
ať mi pěkně sluší.
Hlavu, co má vždycky
dobrou náladu.
Přineste mi, prosím,
jednu ze skladu!

Prodavač jen vzdychl:
Těžké přání!
Takovéhle hlavy
nejsou právě k mání.
Poradím vám ale rád -
Podejte si inzerát!

Značka: Hledám hlavu
v zachovalém stavu.
Hlavu, co má nápady.
Ani hloupou, ani nafoukanou,
zkrátka bez vady.
Hlavu která potěší.
Nabízím jí přístřeší.

Četly jste to?
Přihlaste se, hlavy,
ať jste z Prahy nebo Bratislavy!

Zdroj: Příběh Básničky od Jiřího Žáčka k recitaci

Jak udělat pevnou mezeru

Pevnou neboli tvrdou mezeru lze do textu vložit často několika způsoby, například kombinací kláves. Níže si tedy upřesníme konkrétní možnosti v daných programech či operačních systémech.

1. Pevná mezera ve Wordu (zkratka)

Asi nejčastěji se s potřebou pevné mezery setkáte právě při běžném psaní textu ve Wordu (OS Windows), zde je podle mne nejjednodušší použít stisknutí tří kláves: Ctrl + Shift + mezerník.

Jinou možností je zmáčknout levý Alt a na numerické klávesnici napsat 0160, tedy použít klávesovou zkratku (ASCI kód znaku) Alt + 0160. Pozor, ASCI hodnotu je třeba zadat s počáteční nulou, jinak se vloží jiný znak.

Zdlouhavější je pak vložit pevnou mezeru přes volbu Vložení/Symbol/Symboly/No-Break Space (takový prázdný čtvereček). Nebo volbu Vložení/Symbol/Speciální znaky (symbol vypadá jako značka pro stupně, taková bublinka).

A chcete-li pevnou mezeru v textu vidět, pak si nezapomeňte zapnout funkci Zobrazit vše – najdete ji buď v Panelu nástrojů, nebo zapnete pomocí klávesové zkratky Ctrl + 8.

2. Tvrdá mezera v html

V HTML kódu je pro napsání pevné mezery potřeba takzvaná HTML entita, která vypadá takto: &nbsp; (no-break space). Přímo v inPage naleznete tlačítko na vložení pevné mezery, takže si tuto zkratku, ani entitu, nemusíte vůbec pamatovat. SGML entita „nbsp“ je součástí standardu HTML.

3. Pevná mezera v programu InDesign

První možností, jak vytvořit pevnou mezeru v programu InDesign, je využít GREP funkce v InDesignu (verze CS3 a vyšší). Funkce GREP umožňuje pracovat s takzvanými regulárními výrazy. Postup je velmi jednoduchý: Otevřete menu Úpravy, klikněte na položku Hledat a Nahradit. Do pole Hledat zkopírujte následující řetězec (který vyhledá mezeru před jednoznakovou předložkou): (<[szkvaiouSZKVAIOU])[ ]. Do pole Nahradit vložte následující (nahradí mezeru nedělitelnou mezerou): $1~S. Pak už stačí jen potvrdit tlačítkem Nahradit vše. V novějších verzích (CS6) můžete funkci GREP najít i v kartě Odstavcové styly a nastavovat pevné mezery pro konkrétní používaný styl.

Popřípadě můžete využít TypoSkript, což je výborný modul pro vyčištění česky psaného textu. TypoSkript umožňuje jednoduše a rychle vyčistit text od nepotřebných znaků, nebo naopak vložit nedělitelné, pevné mezery.

Poslední možností je vytvořit pevné mezery ručně: V textu umístěte kurzor na požadované místo (pokud je mezi slovy obyčejná mezera, vymažte ji). V menu Text zvolte Vložit prázdné místo a pak z kontextové nabídky vyberte Vložit nerozdělitelnou mezeru. Pro urychlení můžete využít klávesovou zkratku Ctrl + Alt + X. Je to sice pracné, ale máte plnou kontrolu nad tokem textu. Rovněž se doporučuje zapnout si i skryté značky: Text – Zobrazit netisknutelné (skryté) znaky (podobně, jak je možné ve Wordu).

4. Pevná mezera v Mac

V operačním systému macOS (Apple) použijte klávesovou zkratku Alt + mezerník, jestliže chcete širší pevnou mezeru, zmáčkněte Alt + Shift + mezerník.

5. Pevná mezera v Excelu

Vložení pevné mezery pomocí klávesové zkratky CTRL + SHIFT + mezerník v Excelu bohužel nefunguje. Tato klávesová zkratka je použitelná pouze ve Wordu. V Excelu budete muset zmáčknout levý Alt a na numerické klávesnici napsat 0160, tedy použít klávesovou zkratku Alt + 0160. Nebo si opět zvolit zdlouhavější cestu, a to přes volbu Vložení/Symbol/Speciální znaky.

6. Pevná mezera v PowerPointu

Jelikož je PowerPoint součástí „Windows balíčku“, pak zde lze pevnou mezeru udělat rovněž pomocí již zmiňované klávesové zkratky Alt + 0160.

Zdroj: Pevná mezera

Složená závorka

Složené závorky { } se používají v matematickém zápisu například pro vymezení množiny; v programování pro vymezení bloku kódu ve zdrojovém kódu, nutné jsou pro syntaktickou analýzu.

Klávesová zkratka

Nejklasičtější metodou je využití ASCII kódů, jejichž užívání je velmi snadné. Nejprve stiskněte tlačítko levý Alt (je umístěno nalevo hned vedle mezerníku) a držte ho zmáčknuté. Poté na numerické klávesnici zadejte číslo 123 pro {, respektive 125 pro }. K propsaní dojde v momentě, kdy pustíte klávesu Alt.

• { = Alt+123
• } = Alt+125

Pro aplikaci této metody je nezbytná plnohodnotná klávesnice s numerickou částí.

Zdroj: Závorky

Zkratky

Zkratky bývají často čistě grafické, obvykle se tvoří tak, že se použije první písmeno slova nebo slovního spojení, někdy mohou vzniknout ze slabik. U těchto zkratek následuje za takto zkráceným slovem tečka. Pokud tímto slovem končí věta, tak se napíše zkrácené slova, tečka, mezera a pak následuje interpunkční znaménko (výjimkou je tečka, která se znovu nepíše, neboť nemohou být dvě tečky za sebou!).

V českém jazyce již bylo vytvořeno mnoho zkratek, které jsou všeobecně známé, všichni je píší stejným způsobem a jejich význam je všem známý. Pokud by totiž zkratka nebyla pro čtenáře srozumitelná, nebo její využití neznamenalo úsporu (místa, času), tak se obvykle dává přednost nezkrácenému slovu.

Zdroj: Zkratky

Co je to pevná mezera

Pevná mezera vypadá na první pohled jako klasická mezera, ale v daném místě nemůže dojít k zalomení řádku jako u klasické mezery – jednotlivé výrazy jsou spojeny pevně, takže když dojde k zalomení (takzvanému přelití) jednoho výrazu na další řádek, zalomí se na další řádek společně i s dalším z výrazů.

Případy, ve kterých je třeba používat pevnou mezeru:

• ve spojení neslabičných předložek (k, s, v, z) s následujícím slovem, např. k babičce, s mašlí, v Opavě, z nemocnice; mezera se vkládá mezi předložku a následující slovo;
• ve spojení slabičných předložek o, u a spojek a, i s výrazem, který po nich následuje, např. u tety, o deváté; mezera se vkládá mezi spojku a následující slovo (z důvodu častého používání a možnému vzniku takzvaných řek je toto pravidlo dobrovolné);
• pro členění čísel (dělení tisíců, trojice čísel, a to i za desetinnou čárkou), například 4 600, 3 000 000, 26,425 23;
• mezi číslem a značkou, například * 1921, † 2002, 70 %, § 18, # 26;
• mezi číslem a zkratkou počítaného předmětu nebo písmennou značkou jednotek a měn, např. 8 str., 6 hod., s. 21, č. 3, obr. 2, tab. 7, 250 cm², 40 dkg, 15 h, 12 °C, 2 700 000 Kč, 450 €;
• mezi číslem a názvem počítaného jevu, například strana 4, 600 návštěvníků, 365 dní, 35 kilogramů, tabulka 7, 4. rota, 12. kapitola, III. patro, Karel IV.;
• mezi dnem a měsícem v kalendářním datu (rok však lze oddělit),
  například 24. 6. | 2015, 16. března | 1999;
• v měřítkách map, plánů a výkresů, v poměrech nebo při naznačení dělení, např. mapa v měřítku 1 : 25 000, poměr hlasů 1 : 3, 10 : 2  5;
• v telefonních a jiných podobných číslech členěných mezerou, např. +420 900 125 887, 724 656 789, 800 12 23 34;
• v ustálených spojeních, ve složených zkratkách a v různých kódech, například t. č., č. p., č. j., a. s., v. o. s., s. r. o., n. m., mn. č., př. n. l., T. G. M., PS PČR, FF UK, ČSN 01 6910 (složené zkratky a označení se v případě nutnosti doporučuje dělit podle dílčích celků, například ÚJČ | AV ČR, ČSN | EN | ISO 9001);
• mezi zkratkami typu tj., tzv., tzn. a výrazem, který za nimi bezprostředně následuje, například tzv. cukrovka;
• mezi zkratkami rodných jmen a příjmeními, například Fr. Říha, J. Červenková (připouští se ale oddělit příjmení od vypsaného jména, například František | Říha, Jitka | Červenková;
• mezi zkratkou titulu nebo hodnosti uváděnou před osobním jménem, například p. Mladý, mjr. Zelený, Ing. Zemková (lze však oddělit titul a rodné jméno od příjmení, například Ing. Zdeněk | Polák);
• před pomlčkou, aby jí nezačínal řádek (jiné je to se spojovníkem ve složeném slově, ten stojí jak na konci, tak na začátku následujícího řádku, například česko-|-rakouské, není-|-li);
• všude tam, kde se vyskytuje matematický symbol s mezerami (plus, minus, krát, děleno, (ne)rovno, větší/menší (nebo rovno), přibližně rovno, vlnka), například 3 + 3, 16 < 20.

Zdroj: Pevná mezera

Mezinárodní označení České republiky

• Zkratka podle ISO 3166-1: 203 – CZE – CZ;
• Zkrácený název státu: Česko, Czechia.

Zdroj: Zkratky států

Hranaté závorky

Hranatá závorka se často používá ve slovnících, vkládá se do ní výslovnost daného výrazu; má své opodstatnění v bibliografické citaci, vkládá se do ní informace doplněná autorem bibliografie, dále se používá v programovaných jazycích, například pro index či velikost pole.

Citace

Hranatá závorka má své opodstatnění v bibliografické citaci, vkládá se do ní informace doplněná autorem bibliografie, tedy nezískaná přímo ze zdroje.

Matematika

Hranaté závorky se používají například jako souřadnice v nějakém souřadnicovém systému. Pokud byste chtěli zapsat bod o souřadnicích x = 10 a y = 12, zapsali byste to jako [10, 12].

Klávesová zkratka

Hranatá závorka [ ]. Zcela nejtriviálnější a nejméně komplikovaný způsob je využití klávesy pravý Alt (AltGr), kterou nalezneme úplně dole napravo od mezerníku.

Postup je následující:

• zmáčkněte pravý Alt (AltGr) a nepouštějte ho,
• poté klikněte na klávesu písmene F pro [ a klávesu písmene G pro ].

MAC adresa (z anglického „Media Access Control“) je jednoznačný identifikátor síťového zařízení, který používají různé protokoly druhé (spojové) vrstvy OSI. Je přiřazována síťové kartě bezprostředně při její výrobě (u starších karet je přímo uložena do EEPROM paměti), a proto se jí také někdy říká fyzická adresa, nicméně ji lze u moderních karet dodatečně změnit. Ethernetová MAC adresa se skládá ze 48 bitů a podle standardu by se měla zapisovat jako šestice dvojciferných hexadecimálních čísel oddělených pomlčkami (například 01-23-45-67-89-ab), často se však odděluje dvojtečkami (01:23:45:67:89:ab), někdy také jako tři skupiny čtyř hexadecimálních čísel (například 0123.4567.89ab). Při převodu na 48bitové číslo se převede každá šestnáctková dvojice na dvojkové číslo (například 01(hex) = 00000001(bin), 23(hex) = 00100011(bin) a podobně).

Zdroj: Závorky

Druhy předložek

Předložky se dělí podle původu na vlastní (= primární) a nevlastní (= sekundární).

Předložky vlastní jsou slova, která jsou jen předložkami, nejsou tedy nikdy nositeli významu. Primární předložky mohou být neslabičné a slabičné. Neslabičné jsou ty předložky, které jsou tvořeny jen jedním písmenem (souhláskou). V češtině se obvykle k takovýmto neslabičným předložkám vytváří druhá slabičná varianta, která je vokalizovaná (přidaly se samohlásky –e; -u). Například z neslabičné předložky „s“ se vytvoří slabičná předložka „se“. Vokalizace neslabičných předložek ale není vždy nutná, například „s otcem“, v jiných případech ale ulehčuje výslovnost a srozumitelnost (například „se psem“ je výraznější než „s psem“).

Již žáci na prvním stupni se učí, že některé předložky se nepíší na konec řádku – patří sem všechny neslabičné předložky (k, s, v, z), ale i jednopísmenné slabičné předložky (o, u). V textových dokumentech na počítači se tyto předložky obvykle spojí se slovem nezlomitelnou mezerou (v textových dokumentech zvaná také jako pevná mezera), a tím si pisatel zajistí, že tato předložka bude vždy stát na stejném řádku jako podstatné jméno (nebo zájmeno, číslovka), k němuž patří.

Naopak předložky nevlastní mohou být i jiným slovním druhem a souvisí vždy na konkrétním použití daného slova. Například: kolem, díky, blízko.

Nevlastní předložky mohly vzniknout z příslovcí (skrz), z příslovcí, které byly dříve podstatnými jmény (navrch), z podstatných jmen (zásluhou), ze sloves (počínaje), od zájmen (co do), případně jako spřežka dvou předložek (zpod).

Ukázka:

Kolem – Podstatné jméno – Jel s kolem na výlet.

Příslovce – Jel jen tak kolem.

Předložka – Jel kolem řeky.

Díky - Podstatné jméno - Vzdal jim velké díky.

Předložka – Díky tobě večer neusnu.

Blízko – Příslovce – Stál moc blízko.

Předložka – Ubytoval se blízko nás.

Zdroj: Předložky

Želvičky

napsal Zdeněk Rýdl

Jedna moje kamarádka, chlubila se trošičku,

každej, že má doma kotě, ona, že má želvičku !

~

Prosím tě, no co to říkáš, co si s želvou užiješ,

na klíně, že vrnět nezná, a jakpak si s ní hrát můžeš ?

~

Mamka říká, žádný zvíře, žádný zvíře s kožíškem,

že prej já mám alergii, plno chlupů, to je problém !

~

A tak máme terárium, a v něm malý domeček,

já mám holku, bráška kluka, zkrátka želví páreček.

~

Tak tam lozí, nespěchají, občas berou svačinku,

salát nebo květáček, jednou budou mít rodinku !

Zdroj: Básničky o zvířatech

Andulky

napsal Zdeněk Rýdl

Máme tetu, ta má se k světu, chová doma andulky,

volně lítaj po pokoji, jsou to zkrátka šikulky.

~

Ale nejsou obyčejný, tihle v kleci neprudí,

ráno, ještě venku šero, normálně ji probudí.

~

Pepík sedí na polštáři, vstávej, vstávej Paničko !

A Rožinka pokřikuje, " Běž uvařit kafíčko " !

~

Kafíčko a k tomu třeba vanilkové věnečky,

my to potom uklidíme, posbíráme drobečky !

~

Tak si tam žijou spokojeně, neznají tam vůbec pláč,

jen sousedi, trochu brblou, že furt tam hučí vysavač !

Zdroj: Básničky pro děti k recitaci 5. třída

Malá zmoklá slepice

Jiří Žáček

Koko-koko-kolegyně,

kamarádky z ulice,

ještě na to myslím s děsem –

zdálo se mi včera, že jsem

malá zmoklá slepice!

~

Koko-koko-kolektivně

seděla jsem na hřadu,

snášela jsem, kdákala jsem

pronikavým kvočním hlasem,

když měl kohout poradu.

~

Koko-koko-koncem týdne

přišel sedlák: Puť, puť, puť!

Popadly mě silné dlaně:

Zejtra budeš na smetaně!

Zkrátka horor! Dobrou chuť!

~

Koko-koko-kolegyně,

Katko, Hanko, Alice –

upřímně mi odpovězte,

taky se vám zdává, že jste

malé zmoklé slepice?

Zdroj: Vtipné básně k recitaci pro děti z 5. až 8. tříd ZŠ

Jak na klávesnici napsat hranaté závorky

Přepněte klávesnici na anglickou – k tomu slouží zkratka (levý) Alt+Shift, respektive Ctrl+Shift, a závorky zapište stiskem příslušných kláves. Na většině klávesnic jsou tyto klávesy v horní řadě písmen: tato řada končí na pravé straně znaky „I“, „O“ a „P“ a za nimi následují klávesy pro zápis levé a pravé hranaté závorky. Zpět na českou klávesnici se vraťte použitím stejné klávesové zkratky, kterou jste aktivovali klávesnici anglickou.

Přímo z české klávesnice lze hranaté závorky vložit pomocí klávesových zkratek Alt+91 (levá hranatá závorka) a Alt+93 (pravá hranatá závorka). Čísla zapisujte na numerické klávesnici!

Zdroj: Závorky

Zkratky na sociálních sítí

Komunikace přes sociální sítě je již neodmyslitelně spjatá se psaním zkratek, snad každý uživatel počítače se s některými zkratkami setkal. Tyto zkratky se pomalu dostávají i do běžně psané komunikace.

Příklady zkratek používaných v sociálních sítí:

• BTW (by the way = mimochodem),
• FA (forever alone = navždy sám),
• lol (laughing out loud = hlasitě se směji),
• FYI (for your information = pro tvoji informaci),
• wtf (what the fuck? = co to sakra má být? volně přeloženo),
• ASAP (as soon as possible = co nejdříve je to možné),
• POV (point of view = úhel pohledu),
• NB (notebook), OP (one person = jedna osoba),
• PC (personál computer = počítač),
• DNS (do not stand of me = nestojí o mě),
• PM (private message = soukromá zpráva),
• omg (oh my God = můj bože),
• fy (fuck you = jdi do p*).

Tyto zkratky vznikly původně z angličtiny, zkratka etc. (et cetera = a tak dále) vznikla z latiny. Ale i český jazyk se běžně na sociálních sítí zkracuje, obvykle vynecháním samohlásek a nepíše se zatím tečka: tk (tak), pp (pá pá), tj (to je; to jo; tak jo), cs (čus), dk (díky), ds (dočasný správce).

Zdroj: Zkratky

Přehledná tabulka větných členů

Název	Zkratka	Otázka	Příklad
PODMĚT	PO	Kdo? Co?	Auta přijela na křižovatku.
PŘÍSUDEK	PŘ	Co dělá podmět?	Auta přijela na křižovatku.
PŘEDMĚT	PT	Pádové otázky kromě 1. pádu	Myslivec viděl lišku.
PŘÍVLASTEK SHODNÝ	PKS	Jaký? Který? Čí?	Dřevěná tyč spadla.
PŘÍVLASTEK NESHODNÝ	PKN	Jaký? Který? Čí?	Tyč ze dřeva spadla.
DOPLNĚK	DO	Rozvíjí 2 větné členy	Pes ležel vyčerpaný.
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTA	PUM	Kde? Kam? Kudy? Odkud?	Šel do lesa.
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASU	PUČ	Kdy? Jak dlouho? Jak často? Od kdy? Do kdy?	Včera šel do lesa.
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBU	PUZ	Jak?	Tvářil se vesele.
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍČINY	PU PŘÍČINY	Proč? Z jaké příčiny? Z jakého důvodu?	Díky tréninku vyhrál závod.
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELU	PU ÚČELU	Proč? Za jakým účelem?	Učila se pro dobré známky.
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍRY	PU MÍRY	Kolik? Jakou měrou? Jak moc? Do jaké míry?	Děda byl velmi nemocný.
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PODMÍNKY	PU PODMÍNKY	Za jaké podmínky?	Za deště zůstaneme doma.
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ PŘÍPUSTKY	PU PŘÍPUSTKY	I přes co?	I přes zákaz šel ven.

Zdroj: Větné členy - přehled