PEVNÁ MEZERA KLÁVESOVÁ ZKRATKA

Jak udělat pevnou mezeru

Pevnou neboli tvrdou mezeru lze do textu vložit často několika způsoby, například kombinací kláves. Níže si tedy upřesníme konkrétní možnosti v daných programech či operačních systémech.

1. Pevná mezera ve Wordu (zkratka)

Asi nejčastěji se s potřebou pevné mezery setkáte právě při běžném psaní textu ve Wordu (OS Windows), zde je podle mne nejjednodušší použít stisknutí tří kláves: Ctrl + Shift + mezerník.

Jinou možností je zmáčknout levý Alt a na numerické klávesnici napsat 0160, tedy použít klávesovou zkratku (ASCI kód znaku) Alt + 0160. Pozor, ASCI hodnotu je třeba zadat s počáteční nulou, jinak se vloží jiný znak.

Zdlouhavější je pak vložit pevnou mezeru přes volbu Vložení/Symbol/Symboly/No-Break Space (takový prázdný čtvereček). Nebo volbu Vložení/Symbol/Speciální znaky (symbol vypadá jako značka pro stupně, taková bublinka).

A chcete-li pevnou mezeru v textu vidět, pak si nezapomeňte zapnout funkci Zobrazit vše – najdete ji buď v Panelu nástrojů, nebo zapnete pomocí klávesové zkratky Ctrl + 8.

2. Pevná mezera v programu Adobe InDesign (aktuální postup)

V současných verzích programu Adobe InDesign (Creative Cloud) zůstává práce s pevnou neboli nedělitelnou mezerou velmi podobná jako dříve, jen je více integrována do stylů a automatizace sazby. InDesign stále podporuje GREP (regulární výrazy), které jsou dnes jedním z nejefektivnějších způsobů, jak pevné mezery do textu doplnit hromadně a systematicky.

Nejjednodušší postup je využít funkci Hledat a nahradit s GREPem:

• Otevřete nabídku Úpravy → Hledat/Změnit.
• Přepněte se na kartu GREP.
• Do pole Najít vložte výraz: (<[szkvaiouSZKVAIOU])s
  Tento výraz vyhledá mezeru za jednopísmennými předložkami.
• Do pole Změnit na vložte: $1~S
  Sekvence ~S v InDesignu představuje nedělitelnou (pevnou) mezeru.
• Klikněte na Změnit vše.

Velkou výhodou dnešního InDesignu je možnost použít GREP styly přímo v odstavcových stylech. Díky tomu lze pevné mezery aplikovat automaticky při sazbě textu, bez nutnosti ručních zásahů nebo opakovaného hledání.

Postup je následující:

• Otevřete Odstavcové styly a upravte požadovaný styl.
• Přejděte do sekce GREP styly.
• Přidejte nový GREP styl s odpovídajícím regulárním výrazem.
• Tím zajistíte, že pevné mezery budou vkládány automaticky při každé změně nebo aktualizaci textu.

Pokud dáváte přednost externím nástrojům, lze i dnes využít specializované typografické skripty a pluginy (například české typografické skripty inspirované původním TypoSkriptem), které umožňují hromadné čištění textu, včetně doplnění pevných mezer, správných uvozovek a pomlček.

Samozřejmě je možné vložit pevnou mezeru také ručně. Umístěte kurzor na požadované místo a zvolte

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pevná mezera

Poradna

V naší poradně s názvem PEVNÁ MEZERA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Pevná mezera

FAQ – Často kladené otázky

Co je to pevná mezera?

Pevná mezera je speciální mezera, která zabrání zalomení řádku mezi dvěma výrazy.

Jaký je rozdíl mezi pevnou a tvrdou mezerou?

Žádný – jde o dvě označení pro stejný typ mezery.

Kdy musím pevnou mezeru použít povinně?

U jednopísmenných předložek, čísel s jednotkami, dat a zkratek.

Jak vložit pevnou mezeru ve Wordu?

Nejčastěji pomocí klávesové zkratky Ctrl + Shift + mezerník.

Jak se zapisuje pevná mezera v HTML?

Pomocí entity &nbsp;.

Má pevná mezera vliv na SEO?

Přímo ne, ale zlepšuje čitelnost a profesionální vzhled textu.

Je pevná mezera viditelná?

Na pohled vypadá stejně jako běžná mezera, rozdíl je pouze v chování při zalomení řádku.

Mohu pevné mezery doplnit automaticky?

Ano, některé editory a typografické nástroje to umožňují.

Je pevná mezera důležitá i v běžném textu?

Ano, zejména u delších textů a profesionálních dokumentů.

Zdroj: článek Pevná mezera

Poradna

V naší poradně s názvem BÁSNIČKY OD JIŘÍHO ŽÁČKA K RECITACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lubomír Langr.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Básničky od Jiřího Žáčka k recitaci

Co je to pevná mezera

Pevná mezera vypadá na první pohled jako klasická mezera, ale v daném místě nemůže dojít k zalomení řádku jako u klasické mezery – jednotlivé výrazy jsou spojeny pevně, takže když dojde k zalomení (takzvanému přelití) jednoho výrazu na další řádek, zalomí se na další řádek společně i s dalším z výrazů.

Případy, ve kterých je třeba používat pevnou mezeru:

• ve spojení neslabičných předložek (k, s, v, z) s následujícím slovem, např. k babičce, s mašlí, v Opavě, z nemocnice; mezera se vkládá mezi předložku a následující slovo;
• ve spojení slabičných předložek o, u a spojek a, i s výrazem, který po nich následuje, např. u tety, o deváté; mezera se vkládá mezi spojku a následující slovo (z důvodu častého používání a možnému vzniku takzvaných řek je toto pravidlo dobrovolné);
• pro členění čísel (dělení tisíců, trojice čísel, a to i za desetinnou čárkou), například 4 600, 3 000 000, 26,425 23;
• mezi číslem a značkou, například * 1921, † 2002, 70 %, § 18, # 26;
• mezi číslem a zkratkou počítaného předmětu nebo písmennou značkou jednotek a měn, např. 8 str., 6 hod., s. 21, č. 3, obr. 2, tab. 7, 250 cm², 40 dkg, 15 h, 12 °C, 2 700 000 Kč, 450 €;
• mezi číslem a názvem počítaného jevu, například strana 4, 600 návštěvníků, 365 dní, 35 kilogramů, tabulka 7, 4. rota, 12. kapitola, III. patro, Karel IV.;
• mezi dnem a měsícem v kalendářním datu (rok však lze oddělit),
  například 24. 6. | 2015, 16. března | 1999;
• v měřítkách map, plánů a výkresů, v poměrech nebo při naznačení dělení, např. mapa v měřítku 1 : 25 000, poměr hlasů 1 : 3, 10 : 2  5;
• v telefonních a jiných podobných číslech členěných mezerou, např. +420 900 125 887, 724 656 789, 800 12 23 34;
• v ustálených spojeních, ve složených zkratkách a v různých kódech, například t. č., č. p., č. j., a. s., v. o. s., s. r. o., n. m., mn. č., př. n. l., T. G. M., PS PČR, FF UK, ČSN 01 6910 (složené zkratky a označení se v případě nutnosti doporučuje dělit podle dílčích celků, například ÚJČ | AV ČR, ČSN | EN | ISO 9001);
• mezi zkratkami typu tj., tzv., tzn. a výrazem, který za nimi bezprostředně následuje, například tzv. cukrovka;
• mezi zkratkami rodných jmen a příjmeními, například Fr. Říha, J. Červenková (připouští se ale oddělit příjmení od vypsaného jména, například František | Říha, Jitka | Červenková;
• mezi zkratkou titulu nebo hodnosti uváděnou před osobním jménem, například p. Mladý, mjr. Zelený, Ing. Zemková (lze však oddělit titul a rodné jméno od příjmení, například Ing. Zdeněk | Polák);
• před pomlčkou, aby jí neza

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pevná mezera

Rozdíl mezi obyčejnou a pevnou mezerou

Na první pohled mezi nimi není žádný rozdíl, ale chování v textu je zásadně odlišné:

• Běžná mezera – umožňuje zalomení řádku.
• Pevná mezera – brání zalomení řádku.

Pevná mezera se proto používá všude tam, kde mají výrazy zůstat pohromadě a tvořit jeden významový celek.

Zdroj: článek Pevná mezera

Pevná mezera a SEO

Z pohledu vyhledávačů nemá pevná mezera přímý vliv na hodnocení stránky. Nepřímo však přispívá k lepší čitelnosti a profesionálnímu vzhledu obsahu, což zvyšuje důvěryhodnost webu a uživatelskou spokojenost.

Zdroj: článek Pevná mezera

Pevná mezera a typografie na webu

Na webových stránkách je pevná mezera obzvlášť důležitá, protože text se neustále přizpůsobuje šířce obrazovky. Bez pevných mezer může docházet k nepřehledným zlomům řádků, které kazí vzhled stránky.

V HTML se proto běžně používá entita , která zajistí, že se slova nerozdělí ani na mobilních zařízeních. Správně vložené pevné mezery zlepšují uživatelský komfort i celkový dojem z textu.

Zdroj: článek Pevná mezera

FAQ – Často kladené otázky

Jaký je rozdíl mezi zkratkou státu a značkou na SPZ?

Zkratka státu vychází z normy ISO a používá se v dokumentech, zatímco značka na SPZ slouží k identifikaci vozidla podle státu registrace.

Jaká je mezinárodní zkratka Německa?

Mezinárodní zkratka Německa podle ISO je DE, na vozidlech se používá značka D.

Jaká je zkratka státu Rakousko?

Rakousko má zkratku AT, na SPZ se používá označení A.

Jaká je mezinárodní zkratka Slovenska?

Slovensko používá zkratku SK, která je shodná pro ISO i označení na vozidlech.

Jaká je mezinárodní zkratka Maďarska?

Mezinárodní zkratka Maďarska je HU, na SPZ se však používá H.

Jaká je zkratka státu Ukrajina?

Ukrajina má dvoupísmennou mezinárodní zkratku UA.

Platí zkratky států stejně po celém světě?

Většina států používá zkratky podle normy ISO, ale v dopravě a historických souvislostech se mohou objevit odlišná označení.

Kde se zkratky států nejčastěji používají?

Nejčastěji v oficiálních dokumentech, databázích, mezinárodním obchodě, statistice a při označení vozidel v zahraničním provozu.

Zdroj: článek Zkratky států

Příslovečné určení x předmět

Příslovečné určení má při určování vedlejších větných členů vždy přednost před předmětem. Jestliže se na výraz můžeme zeptat i jinou otázkou než pádovou, to jest otázkou na okolnost jevu (například KDE? KAM? ODKUD? KDY?), jedná se o příslovečné určení. Pro určení nějakého větného členu jako příslovečného určení a jeho odlišení od předmětu je tedy podstatné, že se na dotčený výraz můžeme zeptat některým z tázacích zájmenných příslovcí nebo podobným výrazem, a naopak podstatné není, že v některých případech můžeme použít i otázku pádovou.

Například:
Šli jsme do lesa.
Pokud bychom se mohli zeptat pouze pádovou otázkou (Šli jsem DO KOHO/ČEHO?), jednalo by se o předmět (zde ve 2. pádu), avšak v tomto případě se můžeme zeptat i otázkou na okolnost jevu (Šli jsme KAM?), tudíž se jedná o příslovečné určení (zde místa).

Druhy příslovečného určení

Podle významu rozeznáváme různé druhy příslovečného určení. V rámci výuky českého jazyka na základní škole se většinou rozlišuje příslovečné určení místa, času, způsobu, míry, příčiny, účelu, podmínky, přípustky.

Jiné pojetí klasifikuje příslovečné určení místa, času, způsobu a důvodu. Tyto kategorie se následně třídí do podkategorií.

A) PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTA (adverbiale loci)

Příslovečné určení místa (zkratka PUM) blíže určuje místní okolnosti děje. Tato kategorie se dále dělí na dvě podkategorie:

1. příslovečné určení místa statické (ptáme se otázkou KDE?).
Například:
Petr leží v posteli.
Doma zůstala pouze maminka.

2. příslovečné určení místa dynamické (ptáme se otázkami KAM? ODKUD? KUDY?).
Například:
Hanka jede domů.
Dědeček se vrátil z lázní.
Pes se protáhl dírou v plotě.

B) PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASU (adverbiale temporis)

Příslovečné určení času (zkratka PUČ) vyjadřuje časové okolnosti děje. Tato kategorie se rovněž dělí na dvě podkategorie:

1. příslovečné určení času časově orientující (ptáme se otázkami KDY? JAK ČASTO?).
Například:
Sejdeme se večer.
Denně chodím běhat.

2. příslovečné určení času časově limitující (ptáme se otázkami JAK DLOUHOU? NA JAK DLOUHO? ZA JAK DLOUHO?).
Například:
Čekali jsme na něj hodinu.
Jedeme na týden k moři.
Za chvíli přijď domů.

C) PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBU (adverbiale modi)

Příslovečné určení způsobu (zkratka PUZ) zahrnuje nejvíce podkategorií, a sice osm:

1. vlastního způsobu – označuje kvalitu dějů nebo stavů (ptáme se otázkami JAK? JAKÝM ZPŮSOBEM?).
Například:
Pavla se chová hloupě.
Pomalu se ke mně blížil.

2. míry – označuje množství, intenzitu nebo kvantitu děje či vlastnosti (ptáme se otázkami KOLIK? O KOLIK? JAKOU MĚROU? JAKO MOC?).
Například:
Počasí se změnilo velmi rychle.
Iva se vdávala poměrně brzo.

3. nás

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Příslovečné určení

Ostrá závorka

Ostré závorky se používají v literatuře a ohraničují internetové odkazy v citacích. V matematice se využívají pro rozsahy a množiny.

Klávesová zkratka

Na anglické klávesnici zmáčkněte znak pro větší či menší (< >), viz výše.

Zdroj: článek Závorky

Lomená závorka

Lomené závorky jsou v typografii textu neobvyklé; v matematice tvoří hranice uzavřeného intervalu (včetně krajních bodů). Nematematická varianta těchto závorek je:〈 〉

Klávesová zkratka

• {} – AltGr-b/n/
• [] – AltGr-f/g/

Zdroj: článek Závorky

Hranaté závorky

Hranatá závorka se často používá ve slovnících, vkládá se do ní výslovnost daného výrazu; má své opodstatnění v bibliografické citaci, vkládá se do ní informace doplněná autorem bibliografie, dále se používá v programovaných jazycích, například pro index či velikost pole.

Citace

Hranatá závorka má své opodstatnění v bibliografické citaci, vkládá se do ní informace doplněná autorem bibliografie, tedy nezískaná přímo ze zdroje.

Matematika

Hranaté závorky se používají například jako souřadnice v nějakém souřadnicovém systému. Pokud byste chtěli zapsat bod o souřadnicích x = 10 a y = 12, zapsali byste to jako [10, 12].

Klávesová zkratka

Hranatá závorka [ ]. Zcela nejtriviálnější a nejméně komplikovaný způsob je využití klávesy pravý Alt (AltGr), kterou nalezneme úplně dole napravo od mezerníku.

Postup je následující:

• zmáčkněte pravý Alt (AltGr) a nepouštějte ho,
• poté klikněte na klávesu písmene F pro [ a klávesu písmene G pro ].

MAC adresa (z anglického „Media Access Control“) je jednoznačný identifikátor síťového zařízení, který používají různé protokoly druhé (spojové) vrstvy OSI. Je přiřazována síťové kartě bezprostředně při její výrobě (u starších karet je přímo uložena do EEPROM paměti), a proto se jí také někdy říká fyzická adresa, nicméně ji lze u moderních karet dodatečně změnit. Ethernetová MAC adresa se skládá ze 48 bitů a podle standardu by se měla zapisovat jako šestice dvojciferných hexadecimálních čísel oddělených pomlčkami (například 01-23-45-67-89-ab), často se však odděluje dvojtečkami (01:23:45:67:89:ab), někdy také jako tři skupiny čtyř hexadecimálních čísel (například 0123.4567.89ab). Při převodu na 48bitové číslo se převede každá šestnáctková dvojice na dvojkové číslo (například 01(hex) = 00000001(bin), 23(hex) = 00100011(bin) a podobně).

Zdroj: článek Závorky

Složená závorka

Složené závorky { } se používají v matematickém zápisu například pro vymezení množiny; v programování pro vymezení bloku kódu ve zdrojovém kódu, nutné jsou pro syntaktickou analýzu.

Klávesová zkratka

Nejklasičtější metodou je využití ASCII kódů, jejichž užívání je velmi snadné. Nejprve stiskněte tlačítko levý Alt (je umístěno nalevo hned vedle mezerníku) a držte ho zmáčknuté. Poté na numerické klávesnici zadejte číslo 123 pro {, respektive 125 pro }. K propsaní dojde v momentě, kdy pustíte klávesu Alt.

• { = Alt+123
• } = Alt+125

Pro aplikaci této metody je nezbytná plnohodnotná klávesnice s numerickou částí.

Zdroj: článek Závorky

Podstatná jména začínají na písmeno "K"

Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno "K". Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například kouření, koupání). V tabulce jsou uvedená nejen daná podstatná jména, ale i jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména začínající na písmeno k

FAQ – Často kladené otázky

Jak správně napsat státní příslušnost do formuláře?

Nejlépe jako státní příslušnost ČR nebo státní příslušnost České republiky.

Je možné uvést jen „ČR“?

Ano, zkratka ČR je v oficiálních dokumentech běžně akceptována.

Je národnost totéž co státní příslušnost?

Není. Národnost vyjadřuje identitu, státní příslušnost právní vztah ke státu.

Mohu mít jinou národnost než státní příslušnost?

Ano, tyto údaje na sobě nejsou závislé.

Je „česká státní příslušnost“ chyba?

Není, ale není ideální pro úřední použití.

Jaký tvar použít v právních textech?

Vždy státní příslušnost České republiky.

Patří státní příslušnost do životopisu?

Obvykle ano, zejména pokud je relevantní pro pracovní pozici.

Existuje oficiální zkratka jiná než ČR?

V češtině se oficiálně používá právě zkratka ČR.

Je správně státní příslušnost Česká republika?

Ne, správně je „státní příslušnost České republiky“ nebo zkráceně „státní příslušnost ČR“.

Může mít člověk dvě státní příslušnosti?

Ano, v některých případech je možné mít dvojí občanství. Záleží na zákonech daných států.

Je „česká státní příslušnost“ nesprávné?

Není nesprávné, ale v oficiálních dokumentech se preferuje přesnější tvar s názvem státu.

Jak poznám rozdíl mezi národností a státní příslušností?

Národnost se týká identity, státní příslušnost právního vztahu ke státu.

Zdroj: článek Státní příslušnost ČR nebo Česká

Druhy předložek

Předložky se dělí podle původu na vlastní (= primární) a nevlastní (= sekundární).

Předložky vlastní jsou slova, která jsou jen předložkami, nejsou tedy nikdy nositeli významu. Primární předložky mohou být neslabičné a slabičné. Neslabičné jsou ty předložky, které jsou tvořeny jen jedním písmenem (souhláskou). V češtině se obvykle k takovýmto neslabičným předložkám vytváří druhá slabičná varianta, která je vokalizovaná (přidaly se samohlásky –e; -u). Například z neslabičné předložky „s“ se vytvoří slabičná předložka „se“. Vokalizace neslabičných předložek ale není vždy nutná, například „s otcem“, v jiných případech ale ulehčuje výslovnost a srozumitelnost (například „se psem“ je výraznější než „s psem“).

Již žáci na prvním stupni se učí, že některé předložky se nepíší na konec řádku – patří sem všechny neslabičné předložky (k, s, v, z), ale i jednopísmenné slabičné předložky (o, u). V textových dokumentech na počítači se tyto předložky obvykle spojí se slovem nezlomitelnou mezerou (v textových dokumentech zvaná také jako pevná mezera), a tím si pisatel zajistí, že tato předložka bude vždy stát na stejném řádku jako podstatné jméno (nebo zájmeno, číslovka), k němuž patří.

Naopak předložky nevlastní mohou být i jiným slovním druhem a souvisí vždy na konkrétním použití daného slova. Například: kolem, díky, blízko.

Nevlastní předložky mohly vzniknout z příslovcí (skrz), z příslovcí, které byly dříve podstatnými jmény (navrch), z podstatných jmen (zásluhou), ze sloves (počínaje), od zájmen (co do), případně jako spřežka dvou předložek (zpod).

Ukázka:

Kolem – Podstatné jméno – Jel s kolem na výlet.

Příslovce – Jel jen tak kolem.

Předložka – Jel kolem řeky.

Díky - Podstatné jméno - Vzdal jim velké díky.

Předložka – Díky tobě večer neusnu.

Blízko – Příslovce – Stál moc blízko.

Předložka – Ubytoval se blízko nás.

Zdroj: článek Předložky

Kdy je použití pevné mezery opravdu nutné

Některé případy jsou typograficky tak důležité, že by se bez pevné mezery neměly nikdy obejít:

• Jednopísmenné předložky a spojky.
• Číslo + jednotka nebo měna.
• Datum a čas.
• Tituly, hodnosti a iniciály.
• Telefonní čísla a kódy.

Zdroj: článek Pevná mezera