Téma

PROCVIČOVÁNÍ ČÁSTIC


PROCVIČOVÁNÍ ČÁSTIC je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Za jazykolam se považují slovní spojení a věty, které obsahují těžce vyslovitelná slova a spojení slov. Úkolem jazykolamu je procvičit výslovnost a případně i rozmluvit jedince před nějakým veřejným vystoupením. Jazykolamy jsou nedílnou součástí procvičování výslovnosti nejrůznějších mluvčích, moderátorů, zpěváků a herců. Ke správnému vyslovení jazykolamů je potřeba mít procvičené řečové ústrojí, zároveň mít silnou vůli a nevzdávat se.


Jak na procvičování

U jazykolamů musí být zřetelná výslovnost a výrazná artikulace. Mluvčí si nemůže jazykolam jen tak zamumlat pod vousy. Pak by procvičování jazykolamů zcela postrádalo smysl. Jazykolamy mohou trénovat nejen dospělí lidé, ale i malé děti. U dětí je hlavní, aby je to bavilo a nebraly to jako nudnou povinnost.

Při procvičování jazykolamů se doporučuje začít pomalým tempem a postupně zrychlovat. Je vhodné se také nezaměřovat jen na jeden typ jazykolamů. Je potřeba si ještě uvědomit, že umět vyslovit jazykolamy není zárukou pro dráhu řečníka.

Zdroj: článek Jazykolamy

Příběh

Ve svém příspěvku DĚKUJI :) se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marti.

Mockrát děkuji za toto cvičení. Moc mi pomohlo a je to super na procvičování.
Bylo by super přidat ještě více, třeba i těžších cvičení na velká a malá písmena a také hlavně chytáky :)

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Děkuji :)

Skupiny částic

Částice se dále dělí do několika skupin. Jejich funkce a užití jsou vázány na ostatní výrazové prostředky, na obsah výpovědi a na konkrétní jazykovým ale i mimo jazykový kontext. Částice se tedy rozdělují na modální, intenzifikační, vytýkající, modifikační, odpověďové, negační a přací.

Modální částice

Mezi modální částice patří výrazy jako asi, snad, nejspíš, jistě, zajisté, možná, pravděpodobně. Tyto výrazy udávají stupeň pravděpodobnosti obsahu výpovědi. Jejich význam se pohybuje ve škále od velmi pravděpodobného až po vyloučené. Na tyto části se nedá doptat doplňovacími otázkami, ale lze jimi odpovídat na zjišťovací otázky. Například: Budeš večer doma? Snad. Vzhledem k jejich významu je jasné, že se běžně vyskytují o oznamovacích větách, případně ve zjišťovacích otázkách.

Intenzifikační částice

Částice intenzifikační určují intenzitu vlastnosti: velmi, moc, málo. Například: Jak se ti líbil film? Moc. Někdy dochází k záměně s příslovci. Obvykle intenzifikační částice stojí před slovesem na rozdíl od příslovcí. Byl pěkně nazlobený x bylo pěkně. Šíleně ji miloval ( = velmi) x vypadal šíleně (= hrozně).

Vytýkací částice

Částice vytýkací vytýká jistou složku výpovědi: právě, přímo, zrovna, obzvlášť. Od intenzifikačních částic se liší tím, že se mohou vztahovat i na podstatná jména. Tyto částice implikují skutečnosti, jejichž pravdivost je předpokladem pro smysluplné užití této částice ve větě. Na oslavu přišel jen Martin (= což nám jasně říká, že ostatní nepřišli). Tyto částice můžou platnost výpovědi buď omezovat: jenom, jen, pouze, nebo rozšiřovat: tak, rovněž. Vytýkací částice stojí před větným členem, který obsahuje vytčený výraz.

Modifikační částice

Mezi částice modifikační patří obvykle výrazy, které primárně řadíme k jiným slovním druhům, například: ale (spojka), tak (příslovce). Ukázka: mluv klidně (příslovce ) x klidně mluv (částice). Pokaždé má výraz jiný význam, a tak se jedná i o jiný slovní druh. Tyto části výpověď kontextualizují a modifikují s dalšími prostředky větný modus věty.

Odpověďové částice

Mezi částice odpověďové patří výrazy, kterými lze odpovídat na zjišťovací otázky: ano, ne. Protože odpovídají na obsah věty, tak se často označují jako větné ekvivalenty.

Negační částice

Do částic negačních patří výrazy ne a nikoli pro členskou negaci. Zaujalo ji nikoli jeho postavení, ale jeho humor.

Přací částice

Posledním a nejznámějším typem jsou částice přací (=preferenční). Tyto částice stojí zpravidla na začátku věty a slouží k vyjádření přání mluvčího. Patří sem výrazy: kéž, nechť. Příklady: Kéž přijde! Kéž by! Nechť se o to sám zaslouží!

Zdroj: článek Částice - neohebný slovní druh

Příběh

Ve svém příspěvku CVIČENÍ NA ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Prasátko.

skvělé procvičování doporučuju 10/10

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Cvičení na zájmena

Připravujeme

V dalším dílu našeho procvičování psaní velkých písmen se můžete těšit na obce, města, městské části, sídliště; ulice, třídy, nábřeží, náměstí, mosty, sady, zahrady, aleje, kolonády, stavby, nádraží, stanice a zastávky...

Zdroj: článek Pravopisná cvičení na velká písmena

Proslov pro oslavence na svých narozeninách

Dobrý narozeninový proslov pro vás samotné by měl uznat význam daného dne, vyjádřit vděčnost za zážitky z daného roku a těšit se do budoucnosti s nadějí a optimismem. Může být kombinací reflexe, uznání a očekávání, přizpůsobenou vašemu osobnímu stylu a zkušenostem.

Zde se můžete inspirovat touto strukturou a několika nápady:

1. Vyzdvihněte tento den

Začněte jednoduše slovy: „Všechno nejlepší k narozeninám!“ nebo „Dnes slavím další rok života.“

Můžete krátce zmínit datum nebo svůj věk, ale zachovejte lehkost a pozitivní tón. Například: „O rok starší, ale stále se cítím mladý v srdci!“

2. Zamyslete se nad uplynulým rokem

Přemýšlejte o tom, čeho jste dosáhli, o lekcích, které jste se naučili, a o výzvách, které jste překonali.

Můžete zmínit konkrétní úspěchy, osobní růst nebo pozitivní změny. Například: „Uplynulý rok přinesl několik neuvěřitelných výzev, ale jsem hrdý na to, jak jsem se z nich vypracoval a poučil se.“

Nebo můžete vyjádřit vděčnost za zážitky a vztahy, které vás formovaly. Například: „Jsem nesmírně vděčný lidem, kteří byli v mém životě v uplynulém roce, za jejich lásku, podporu a povzbuzení.“

3. Vyjádřete uznání

Poděkujte si za své úsilí a odolnost v průběhu celého roku.

Oceňte lidi, kteří vás podporovali, ať už je to rodina, přátelé nebo mentoři. Například: „Chci poděkovat své rodině a přátelům za jejich neochvějnou lásku a podporu. Bez vás bych to nedokázal.“

Můžete také vyjádřit vděčnost za jakékoli příležitosti nebo požehnání, kterých jste se dočkali.

4. Pohled do budoucnosti

Podělte se o své touhy a sny pro nadcházející rok.

Stanovte si pozitivní záměry nebo cíle pro osobní růst. Například: „Jsem nadšený, co mi příští rok přinese, a těším se na [zmínit konkrétní cíl nebo aspiraci].“

Ukončete optimistickým a výhledovým prohlášením. Například: „Na rok plný radosti, růstu a nových dobrodružství!“

Vzor

„Všechno nejlepší k narozeninám! Dnes slavím další rok života a jsem neuvěřitelně vděčná. Minulý rok byl směsicí vzestupů a pádů, ale jsem hrdá na to, jak jsem si tím vším prošla. Naučila jsem se tolik o sobě, svých silných stránkách a své schopnosti odolnosti. Jsem obzvláště vděčná své rodině a přátelům, kteří jsou mým stálým zdrojem lásky a podpory. Děkuji vám, že jste ve mě vždy věřili, i když jsem si sama nevěřila. Když se dívám do budoucnosti, jsem plná naděje a nadšení. Stanovuji si pro příští rok několik cílů: být více přítomná, přijímat nové výzvy a nadále růst jako osobnost. Těším se, kam mě tato cesta zavede. Na rok radosti, lásky a nekonečných možností!“

Tipy pro přednesení

  • Buďte upřímní: M

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Narozeninový proslov

Přehled slovních druhů

Ohebné slovní druhy

1. Podstatná jména = substantiva

  • vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů
  • skloňují se
  • můžete se na ně zeptat pádovými otázkami (viz níže)
  • příklady: žákyně, krokodýl, kolo, žárlivost, plavání
  • určujeme u nich:
    • rod (mužský životný, mužský neživotný, ženský, střední)
    • číslo (jednotné, množné; dříve ještě dvojné)
    • pád (1. kdo, co; 2. koho, čeho; 3. komu, čemu; 4. koho, co; 5. oslovujeme, voláme; 6. (o) kom, (o) čem; 7. kým, čím)
    • vzor (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce; žena, růže, píseň, kost; město, moře, kuře, stavení)
  • mohou být: abstraktní (láska), či konkrétní (obecná – dívka, či vlastní – Dita); pomnožná (kalhoty), hromadná (uhlí), látková (sůl)

2. Přídavná jména = adjektiva

  • vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény
  • ptáme se na ně: jaký, který, čí
  • skloňují se, dají se i stupňovat (pravidelně: krásný, krásnější, nejkrásnější; či nepravidelně: dobrý, lepší, nejlepší)
  • mají tvar podle podstatných jmen
  • můžete se na ně zeptat otázkami: jaký (jaká, jaké), který (která, které), čí
  • příklady: protivný, chytrá, letní, strýcův, Klářino
  • určujeme u nich:
    • pád, číslo a rod podle podstatného jména, ke kterému se pojí
    • druh (měkká, tvrdá, přivlastňovací)
    • vzor (jarní, mladý, otcův/matčin)
  • přídavná jména tvrdá mohou mít v 1. pádu takzvaný jmenný tvar, jeho koncovka se řídí podle pravidla o shodě přísudku s podmětem (šťasten, šťastna, šťastno, šťastni, šťastny, šťastna)

3. Zájmena = pronomina

  • zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
  • shodují se s podstatnými či přídavnými jmény
  • příklady: já, my, ona, ten, to, váš, jeho, kdo, co, tentýž, nějaké, žádný
  • určujeme u nich:
    • druh (osobní –, přivlastňovací – moje, ukazovací – ten, tázací – kdo, vztažná – jenž, neurčitá – někdo, záporná – nic)
    • rod (mužský, ženský, střední = rodová: on, ona, ono; nebo bezrodá = jeden tvar stejný pro všechny rody: já, kdo)
    • číslo (jednotné, množné)
    • pád (7. pádů jako u podstatných jmen)

4. Číslovky = numeralia

  • vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu
  • dělí se na určité (vyjadřují přesný počet, lze je nahradit číslicí: pět, pátý) a neurčité (několik)
  • podle toho, jak se na číslovku zeptáte, poznáte její druh:
    • kolik? – základní: deset, několik
    • kolikátý? – řadová: desátý, několikátý
    • kolikerý? kolikery? – druhová: desaterý, desatery, několikerý, několikery
    • kolikrát? kolikanásobný? – násobná: desetkrát, desetinásobný, několikrát, několikanásobný
  • větš

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Slovní druhy

Ponaučení

Asi největší problém vám bude dělat odlišování částic od příslovcí a spojek. Ale třeba vám pomůže, když si zapamatujete alespoň některé z uvedených zásad:

  • částice obvykle stojí na začátku věty (pokud stojí ve větě, lze je z věty vypustit)
  • částice na rozdíl od spojek nespojují věty ani větné členy
  • částice neplní ve větě funkci větného členu
  • částice fungují jako takzvané kontaktní prostředky (ano, ne, dobře, asi, jistě apod.)
  • příslovce rozvíjejí slovesa, ptáme se na ně: kde, odkud, kam, kdy, odkdy, dokdy, jak, proč apod.
  • spojky slouží ke spojování vět a větných členů.

Zdroj: článek Cvičení na neohebné slovní druhy

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Jana Válková

 Mgr. Jitka Konášová

 Mgr. Jan Novotný


procvičování čárek ve vedlejší ve větě
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
procvičování českého jazyka k vytisknutí
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>