PTACI BUDKA PRO KOSA

Pranostiky na jednotlivé dny

1. září: svátek mají Linda a Samuel

PRANOSTIKY:

• Jaké počasí Jiljí ukazuje, takové po celý měsíc dodržuje.
• Jaké počasí o Jiljím panuje, takové celý měsíc se ukazuje.
• Jaké počasí o svatém Jiljím, takové bývá celý podzim.
• Je-li Jiljí jasný den, krásný podzim zvěstujeme.
• Je-li pěkně na svatého Jiljí, bude pěkně po čtyři neděle.
• Je-li střídavě na Jiljí, je střídavé podletí.
• Jiljí jasný - podzim krásný.
• Když na svatého Jiljí prší, celý podzim voda crčí.
• když prší, čtyřicet dnů střecha nevyschne.
• Na den Jiljí hromy a blesky – čtyři týdny mokré stezky.
• Na svatého Jiljí jasno, je suchá jeseň. Když prší, čtyřicet dnů střecha nevyschne.
• Na svatého Jiljí krásný den – krásný podzim zvěstuje.
• O svatém Jiljí jdou jeleni k říji.
• Pro ornici i osení výhoda, když na Jiljího slunná pohoda.
• Prší-li na svatého Jiljí, budou otavy shnilý.
• Svatý Jiljí děvčata bílí.
• Svatý Jiljí své počasí pevně drží.
• V jakém počasí jde jelen k říji, v takovém se o Michalu vrací.
• V jakém povětří jelen na den Jiljího říje neb mezi laně jde, v takovém se zase po čtyřech týdnech navrací, jestli jde jelen něco později do říje, tedy jest znamení, že pozdě zima nastane.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostiky říká, že jaké je počasí v tento den, takové bude celý měsíc a případně i celý podzim. Pokud tedy bude hezký den, bude hezký celý měsíc, pokud bude ale pršet, proprší celý měsíc. Jiné pranostiky se zase týkají blížící se říje jelenů. Zároveň jejich říje může být i signálem toho, že zima nastane déle než obvykle, pokud se říje jelenů zpozdí.

2. září: svátek má Adéla (dříve svatý Štěpán král a Štěpán)

PRANOSTIKY:

• Na Štěpána krále je už léta namále.
• Na svatého Štěpána krále, je už zima namále.
• Od Štěpána krále bouřek je namále.

VYSVĚTLENÍ:

Všechny pranostiky se týkají počasí, dvě říkají, že období léta a bouřek končí, další zase říká, že se naopak blíží zima.

3. září: svátek má Bronislav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

4. září: svátek má Jindřiška

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

5. září: svátek má Boris

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

6. září: svátek má Boleslav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

7. září: svátek má Regína

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

8. září: svátek má Mariana (dříve Narození Panny Marie, Matky Boží)

PRANOSTIKY:

• Jaké počasí na Narození Panny Marie, takové potrvá čtyři neděle.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na září

8. Doplňování párových souhlásek (spodoba znělosti)

včelí me_ (d–t), sladké borů_ky (v–f), tenký le_ (d–t), milé dě_če (v–f), ocelový řetě_ (z–s), kře_ký porcelán (h–ch), dlouhý dopi_ (z–s), rozbitý výta_ (h–ch), křivá ze_ (ď–ť), lovecký nů_ (ž–š), velká lá_ka (z–s), šikovná fotogra_ka (v–f), sedmihlavý dra_ (g–k), červené ne_ty (h–ch), sí_ka na motýly (ď–ť), napnutá pla_ta (h–ch), kousek prová_ku (z–s), nové pla_ky (v–f), lehký di_tát (g–k), ptačí bu_ka (d–t), zlatá ry_ka (b–p), kouzelná mu_ka (ž–š), srdečný pozdra_ (v–f)

Klíč 8

včelí med, sladké borůvky, tenký led, milé děvče, ocelový řetěz, křehký porcelán, dlouhý dopis, rozbitý výtah, křivá zeď, lovecký nůž, velká láska, šikovná fotografka, sedmihlavý drak, červené nehty, síťka na motýly, napnutá plachta, kousek provázku, nové plavky, lehký diktát, ptačí budka, zlatá rybka, kouzelná muška, srdečný pozdrav

Zdroj: článek Pravopisná cvičení pro 2. třídu

Odpovědi na hádanky pro děti

• Běhá to okolo chalupy, dělá to cupity dupity? (Dešťové kapky)
• Běžím, běžím, nemám dech. Přitom ležím na zádech. Kdo jsem? (Řeka)
• Bílá jako mléko je, tichem všechno přikryje. Auto, domy, stromy, lidi nikdo neuvidí. (Mlha)
• Brzy ráno, když je rosa, seká louku. Je to... (Kosa)
• Co se nečeše hřebenem, ale rukou? (Ovoce)
• Čtyři rohy, žádné nohy, chaloupkou to pohne? (Šnek)
• Do šatu mě nabíráš, pak přede mnou zavíráš, v teple pro mne slzí oči, vše se za mnou venku točí, beru z hlavy klobouky, nepouštěj mne do mouky. Kdo jsem? (Vítr)
• Dvě sovy vedle sebe sedí, aniž o sobě vědí? (Oči)
• Hleďme na ni, parádnici: puntíky má na čepici. Bílý závoj, nožka laní, pozor na tu krásnou paní! (Muchomůrka)
• Chodí v koruně, král není, nosí ostruhy, rytíř není. Má šavli, husar není, k ránu budívá, ponocný není? (Kohout)
• Jede, jede panáček, má placatý zobáček, kde voděnka crčí, tam nosejček strčí? (Kachna)
• Jedna hlavička, jedna nožička. Hlavička když zčervená, konec nožky znamená.
  (Zápalka)
• Kdo bez štětce a bez barev, obarví nám pestře les? (Podzim)
• Kolik udělá vrabec kroků za sto roků? (Ani jeden, protože skáče)
• Létá vzduchem, motýl to není, koulí sudy, Honzík to není. Skáče, hopsá, vidíš ho, viď? Nestůj, koukej, honem ho chyť. (Míč)
• Má ji ráda kráva. A též srnka, zajíci, koza, kůň a králíci. (Tráva)
• Maličký sklípek, na dvou hřadách slípek a červený kohoutek? (Ústa, zuby, jazyk)
• Mám pěknou hlavičku a jednu nožičku, hovím si v mechu v lesíčku. (Houba)
• Máš ji, když se všechno daří, nejde chytit do dlaní, když ji máš, tak celý záříš, přijde sama, bez ptaní. (Radost)
• Má to klobouček, jednu nožičku, pěkně si sedí v mechu, v lesíčku? (Houba)
• Má to oči jako kočka, má to ocas jako kočka, mňouká to jako kočka, a není to kočka? (Kocour)
• Nemá ruce, nemá nohy a přeci vrata otevírá. (Vítr)
• Na vysokém stonku z luk obláček si nesl kluk. Foukl trochu, foukl víc - a z obláčku není nic. (Pampeliška)
• Otec má tisíce synů, každému čepici sjedná a sobě nemůže. (Dub a žaludy)
• Posečená znovu roste a tak pořád, třeba po sté. Stoupneš na ni, přece stává.
• Ptal se chlapec sluníčka: „Mohou chodit jablíčka?“ Slunce na zem posvítilo,
  velice se podivilo. Opravdu tam jablíčka vozí jehel kulička. Dupe, funí, naříká, je to tíha veliká. (Ježek)
• Puťa, puťa, puť, přeji dobrou chuť. Zrnka zobu zoby zob, panímámo ještě hoď.
  Běží kolem sestřička, žluťounká je celičká. Naše máma slepice sezobala nejvíce.
  (Kuře)
• Rozdělí se o svačinu, počká, když hned nemáš čas, jdete spolu na zmrzlinu, rád posloucháš jeho hlas.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Hádanky pro děti

Pranostiky na celý měsíc srpen

PRANOSTIKY:

• Ať si kdo chce, co chce, říká - v srpnu ještě do rybníka.
• Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.
• Co červenec neuvaří, srpen nedopeče.
• Co červenec neuvaří, to už září nedosmaží.
• Co se v srpnu neuvaří, ani v září se nezdaří.
• Co se v srpnu nezvládne, ani v září se nepodaří.
• Co srpen nedopeče, září nedovaří.
• Hřímá-li v srpnu, lze čekat osmého dne opět bouřku.
• Hřímá-li v srpnu, praví se, že budoucího roku hojná úroda a množství deště jest k doufání.
• Hřímání v srpnu úrody dobré a hovad hynutí znamená.
• I když v srpnu ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.
• I když ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.
• Jak Vavřinec zavaří, Bartoloměj zasmaží, tak se podzimek daří.
• Jestli často v srpnu bude hřmíti, můžeme v zimě dost větrů míti.
• Jsou-li v srpnu hory kalný, budou v zimě mrazy valný.
• Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak.
• Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy.
• Když jsou v srpnu velké rosy, zůstane obyčejně pěkné počasí.
• Když nás srpen deštěm nepokropí, ten už potom škody nenatropí.
• Když pálí srpen, bude pálit i víno.
• Když srpen zpočátku hřeje, ledový vítr v zimě dlouho věje.
• Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima.
• Když v srpnu naprší, tak než se oběd pojí, všecko slunce vysuší.
• Mlhy na lukách, potocích a řekách v srpnu zvěstují trvalé počasí.
• Moc hub srpnových - moc vánic sněhových.
• Nejsou-li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu.
• Není-li nový měsíc jako karanbunkulus jasný, ale červený, pošmourný, na novu svém vlhký den znamená.
• Poslední ty dva dni tohoto měsíce dobře vyšetři a první dva dni následujícího měsíce, jestli se pěkné a jasné počasí ukáže, teda Bachus bude pěknými hrozny okrášlen.
• Půlnoční větry v srpnu přinášejí stálé počasí.
• Ranní mlhy koncem měsíce ukazují na studený podzim a na časný příchod zimy.
• Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává.
• Šedá mlha v srpnu nezdravá.
• Silné rosy v srpnu zadělávají na dobrou pohodu.
• Srpen a únor - tepla a zimy úmor.
• Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí.
• Srpen klasy sklidí a ovoce dospělé vidí.
• Srpen má nejkrásnější počasí v roce.
• Srpen z počátku-li hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje.
• Srpen začíná, co červenec končil.
• Srpnová horka ničemu neuškodí.
• Srpnové ráno bez rosy - srpnové odpoledne s bouřkou.
• Srpnový déšť - jako ženský pláč.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na srpen

Praktické příklady pracovního postupu

Mezi nejčastější příklady patří popis pracovního postupu recept, návod na výrobu předmětu nebo sestavení výrobku. Oblíbeným školním tématem je například ptačí budka, kde lze dobře uplatnit přesný postup i popis materiálu.

Právě konkrétní příklady pomáhají žákům i čtenářům pochopit, jak má správný pracovní postup vypadat v praxi.

Zdroj: článek Popis pracovního postupu

2. cvičení

V neděl?iyíý1 přijížděl?iyíý1 lidé na l?iyíý1tom?iyíý2šlské slavnost?iyíý1.

Přihnal?iyíý2 se mraky.

Závodníci cítil?iyíý1, jak jim ub?iyíý4vá síla.

V?iyíý1děl obraz?iyíý2 se zlaceným?iyíý1 rám?iyíý2.

Auto dostalo m?iyíý1mořádně s?iyíý1lný sm?iyíý2k.

Knih?iyíý2 jsme vrátil?iyíý1 včas.

Babička v?iyíý2b?iyíý3l?iyíý1la cel?iyíý4 b?iyíý2t i s předs?iyíý3ní.

Automobil?iyíý2 jel?iyíý2 s tlumen?iyíý4m?iyíý1 světl?iyíý2.

Na břez?iyíý3ch rybníka rostl?iyíý2 vrb?iyíý2 a topol?iyíý2.

Oba b?iyíý2l?iyíý1 zdrav?iyíý3 a vesel?iyíý3.

Pojedu l?iyíý2žovat na L?iyíý2sou horu.

Kovář dm?iyíý4chá oheň tím, že šlape nohou na měch.

Žáci ?sz2motal?iyíý1 příklady.

V jetel?iyíý1 bzučel?iyíý1 čmelác?iyíý1.

Vojenský ?sz2běh se ?sz2tratil v lese.

Drav?iyíý3 ptáci přeletěl?iyíý1 nad pol?iyíý1.

Vyhubl?iyíý3 zajíci se stahoval?iyíý1 k lidským ob?iyíý2dl?iyíý3m, potravu hledal?iyíý1 i ptáci.

Pod břízam?iyíý1 žloutl?iyíý2 petrklíče.

Bl?iyíý3zko zem?iyíý1 se válel?iyíý2 chuchvalce mlh?iyíý2.

Když nastal?iyíý2 velké mraz?iyíý2, vrabc?iyíý1, kos?iyíý1 i koroptve trpěl?iyíý1 hladem.

Za kopc?iyíý1 porostl?iyíý4m?iyíý1 borovicem?iyíý1 se táhlo vřesoviště.

Ve ?sz2temnělém lese jsme jen ?sz1těží našli ?sz2páteční cestu.

Sob?iyíý1 spásal?iyíý1 l?iyíý1šejníky.

Přišl?iyíý2 podzimní pl?iyíý3skanice, bylo nevl?iyíý3dné počasí.

To je opravdu m?iyíý2lný názor.

Vál s?iyíý1lný v?iyíý3tr, s?iyíý2pal se sníh.

Při v?iyíý4letu do Prahy jsme navštívil?iyíý1 V?iyíý2šehrad.

Hlem?iyíý4žď se brz?iyíý1čko schoval do své ul?iyíý1ty.

Rackové kroužil?iyíý1 nad strm?iyíý4m?iyíý1 skalam?iyíý1.

?SZ1těžoval si na jeho chování.

Viděl jsem orl?iyíý3, jestřáb?iyíý3 i čap?iyíý3 hnízda.

Martinov?iyíý1 spolužáci si házel?iyíý1 s žákovsk?iyíý4m?iyíý1 sešity.

Listí ?sz2červenalo a ?sz1padlo na zem.

Ulicem?iyíý1 projížděl?iyíý2 řady automobilů.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Pravopisná cvičení pro 7. třídu

Pranostiky na jednotlivé dny

1.březen: svátek má Bedřich (dříve svatý Eudokie, později Albína)

PRANOSTIKY:

• Eudokie příznivá, ale blátivá.
• Jak je 1. března, takové bude celé jaro.
• Na Bedřicha slunko teplem zadýchá.
• Odkud na svatou Eudokii vane vítr, odtud bude po celý rok foukat.
• Svatá Eudokie psa až po uši sněhem zavěje.
• Závěj svaté Albíny zaplavuje doliny.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky se rozcházejí v tom, jaké počasí očekávají na tento den. Některé pranostiky stále předpokládají sníh, jiné předpokládají, že již bude svítit slunce. Druhá pranostika říká, že jaké bude počasí v tento den, takové bude celé jaro. Pokud bude tedy zima, i celé jaro bude studené.

2. březen: svátek má Anežka (dříve svatá Anežka Česká)

PRANOSTIKA:

• Na Anežku není radno sebou v trávě šíti, protože se celkem snadno vlčí neduh chytí.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika připomíná, že sice může být hezky, ale země je stále promrzlá, takže člověk se může lehce nachladit.

3. březen: svátek má Kamil (dříve Kunhuta, Marin)

PRANOSTIKY:

• Mrzne-li o svaté Kunhutě, mrzne ještě čtyřicet dní.
• Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby mněl zmrznout.
• Svatá Kunhuta - o chlup stoupne teplota.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud bude mrznout 3. března, tak bude mrznout ještě měsíc. Poslední pranostika zase tvrdí, že se o trochu oteplí.

4. březen: svátek má Stela (dříve svatý Kazimír)

PRANOSTIKA:

• Na Kazimíra pohoda – na kobzole úroda.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud v tento den bude příjemné počasí, tak bude dobrá úroda.

5. březen: svátek má Kazimír (dříve svatá Adriana)

PRANOSTIKA:

• Svatá Adriana nedá spáti z rána.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika tvrdí, že v tento den bude mít člověk špatné spaní (kratší noc, špatné počasí atd).

6. březen: svátek má Miroslav (dříve svatý Felicitas, Bedřich)

PRANOSTIKY:

• Na svatého Bedřicha slunko teplem zadýchá.
• Svatá Felicita sníh z polí odmítá.
• Svatý Bedřich teple dýchá, nebo taky sněhy míchá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že se začne oteplovat. Druhá pranostika zase tvrdí, že začne tát sníh. Třetí pranostika začíná stejně jako první, ale obsahuje také variantu se sněhem.

7. březen: svátek má Tomáš

PRANOSTIKY:

• O svatém Tomáši sníh bředne na kaši.
• Zima, kterou Tomáš nese, dlouho námi ještě třese.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že začne tát sníh. Druhá pranostika počítá s tím, že ten den se může ještě ochladit, pokud by to byla pravda, to ochlazení by bylo silné.

8. březen: svátek má Gabriela (dříve Radek)

PRANOSTIKA:

• Svatý Radko – na cestách je hladko.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na březen

Pranostiky na jednotlivé dny

1. únor: svátek má Hynek

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

2. únor: svátek má Nela (Hromnice)

PRANOSTIKY:

• Bouří-li a sněží na Hromnice, bývá jaro blízko velice.
• Co do Hromnic, to do Hromnic, spíše o lopatu víc.
• Co nachází husa o Hromnicích, to najde v den Zvěstování Panny Marie kráva a v prvních májových dnech člověk na poli svém.
• Do Hromnic padá sníh na seno, po Hromnicích do otavy.
• Hromnice – jara svíce.
• Hromnice – půl krajíc, půl píce a bůhví, co ještě více.
• Hromnice – zima a léta směsice.
• Hromnice-li jasné a čisté, potrvá déle zima jistě. Pakliže sněží nebo hřímá, jaro jistě v blízku dlívá.
• Chumeleniice na Hromnice končí zimu tuhou; jestli pak jasný den, očekávej druhou.
• Když o Hromnicích sněží, jaro není daleko.
• Jak dlouho skřivan před Hromnicemi vrzá, tak dlouho po nich zmrzá.
• Jak dlouho skřivánek před Hromnicemi zpívá, tak dlouho po nich bude mlčet.
• Je-li na Hromnice chumelenice, netrvá pak zima více.
• Je-li na Hromnice jasno, bude málo housat.
• Je-li na Hromnice světlý den, budou konopě i len.
• Je-li na Hromnice zataženo, sedlákovi je zpomoženo.
• Je-li o Hromnicích studeno, přijde brzy jaro.
• Jestli na Hromnice mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.
• Jestli slunce svítí na den Hromnic, sníh bude ještě větší než prve.
• Jihne-li na Hromnice, přilož do kamen.
• Mrzne-li, po zimě amen.
• Jsou-li jasné Hromnice, přijde po nich mnohá vánice.
• Kde se na Hromnice pracuje, tam uhodí hrom.
• Kde se na Hromnice světí hromničky a jimi se za bouřky svítí, tam blesk a hrom neuškodí.
• Kdyby o Hromnicích napadlo jen tolik sněhu, co je na černé krávě znát, bude úrodný rok.
• Když na Hromnice sněží a je větrno, není jaro již vzdáleno.
• Když na Hromnice svítí, budou dlouhé niti.
• Když na Hromnice taje, hotov, sedláče, saně.
• Když na Hromnice únor měkký bývá, udeří pak v březnu velká zima.
• Když na Hromnice ze střech teče, zima dlouho se povleče.
• Když o Hromnicích svítí slunce, bude prý úrodný rok. Potřebuje svítit jen tak dlouho, nežli bys se čtyřmi páry koňů otočil.
• Kolik sněhu do Hromnic, tolik i po Hromnicích.
• Leze-li jezevec o Hromnicích z díry, za čtyři neděle zpátky zas pílí.
• Metelice na Hromnice cesty umetá a píci podmetá.
• Na Hromnice husa po vodě - na Velikonoce po ledě.
• Na Hromnice - chumelenice, netrvá pak zima více.
• Na Hromnice jasná noc - bude ještě mrazů moc.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na únor

Velikonoční koledy pro děti

Velikonoční koledy pro děti bývají tradičnější. Tématem bývá prosba o vajíčko, případně něco jiného dobrého. Absolutní většina koled je pro chlapce. Koled pro dívky je opravdu minimum a jedná se o určitou odpověď na příchod koledníků. Věk koledníků se odráží často ve výběru koledy. Malé dítě se nebude učit dlouhou koledu. Je třeba si uvědomit, že koledy jsou si velmi podobné a někdy se liší jen několika slovy. Smysl koled ale obvykle zůstává stejný.

Ukázka velikonočních koled pro dívky

KROPENATÁ SLEPIČKA

Kropenatá slepička

snesla bílá vajíčka,

obarvím je, vymaluji,

všechny chlapce podaruji,

pentličky si nastříhám,

na pomlázku jim je dám.

KOLEDNÍCI

Koledníci jdou,

pomlázku nesou,

zpívají koledy,

„vajíčko dejte mi“.

Ať je pěkně malované,

od srdíčka darované.

TOHO JÁ RÁDA MÁM

Komu já vajíčko daruju,

toho já upřímně miluju,

komu já vajíčko dám,

toho já ráda mám.

HODY, HODY

Hody, hody, slepičko, dej mi jedno vajíčko.

Já jej s láskou vybarvím, na výslužku připravím.

Až přijde milý ráno k nám, já mu pak to vejce dám.

ČOKOLÁDA

Stavil se u mě zajíček.

Nechal tu pro tebe balíček.

Je v něm spousta čokolády.

Tak neváhej, máš ho tady.

Ukázka Velikonočních koled pro kluky

HODY, HODY DOPROVODY

Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný,

nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý,

slepička vám snese jiný,

za kamny v koutku,

na vrbovým proutku,

proutek se ohýbá,

vajíčko kolíbá,

proutek se zláme,

slepička z něj spadne.

Vajíčko se odkoulí

do strejčkovy stodoly,

vajíčko křáp, slepička kdák,

panímámo, máte mi ho dát!

JÁ JSEM MALÝ ZAJÍČEK

Hody, hody, doprovody,

já jsem malý zajíček,

utíkal jsem podle vody,

nesl košík vajíček.

Potkala mě koroptvička,

chtěla jedno červené,

že mi dá lán jetelíčka

a já říkal: Ne, ne, ne.

Na remízku mezi poli,

mám já strýčka králíčka,

tomu nosím každým rokem,

malovaná vajíčka.

POMLÁZKA

Upletl jsem pomlázku,

je hezčí než z obrázku,

všechny holky, které znám,

navštívím a vymrskám,

než mi dají vajíčko,

vyplatím je maličko.

MALÝ KOLEDNÍČEK

Já jsem malý koledníček, tetičko,

přišel jsem si pro červený vajíčko.

Pro vajíčko červený,

pro koláč bílý, jsem-li já vám, tetičko,

koledníček milý?

PANÍMÁMA

Panímámo zlatičká, darujte nám vajíčka,

nedáte-li vajíčka, uteče vám slepička

do horního rybníčka

a z rybníčka do louže,

kdo jí odtud pomůže?

PANÍ KMOTRA

Paní kmotra, slyšte chásku,

přicházíme na pomlázku,

opentlené žilky máme,

kdo nám nedá, uhlídáme!

Paní kmotra, nemeškejte

barevná vajíčka dejte.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Velikonoční koledy

Přání k narozeninám pro bratra

• Brácho milý, zas je Ti o rok víc a mně nezbývá, než Ti říct... Vše nejlepší, zdraví, lásky si važ a mě někdy navštiv zas. Mám pro Tebe malý dárek už teď, to abys nezapomněl, jak moc Tě mám rád.

• Brácho, roky přibývají, ale dopad na tebe nemají, pořád jsi stejný jako dříve, už se moc těším, až se uvidíme. Zatím ti přeji aspoň touto cestou, všechno nejlepší, oslavu hezkou.

• Bráško můj, bratříčku, dneska máš svůj den, protože své X. narozeniny slavíš, přejeme ti všechno nej...

• Bráško, zas jsi o rok starší, viď, je to teď mnohem lepší, každý rok se život zdá jako větší pohádka. Ať to tak dál pokračuje, přeje a moc gratuluje XXX.

• Bratříčku náš, dnes máš slavit, tak se běž pořádně zkalit! X máš jen jednou, kašli na noční a běž sednout. A když dál tam budeš hnít, my na Tebe budem pít. Přece dnes nebudeš v práci, my se sestrou jak dva ptáci na Tebe se zlijeme, zítra se však zblijeme. Přejeme Ti všechno nej, ať je Ti po práci hej, když né dnes, tak zlij se příště, chlastu se drž jako klíště!

• Dneska bráška slaví, tak mu přejem zdraví. Štěstí, zdraví, dlouhá léta, ať ti, bráško, život vzkvétá. To ti přeje tvoje ségra, která tě má stále ráda.

• Když Tě někdo naštve, tak počítej do deseti. Až budeš u osmičky, tak mu jednu flákni - nebude to čekat! Krásný narozeninový den

• Můj bráško, řekni si "dáš to". I když občas mě štvou ty tvoje urážky. Vždycky máš ošoupané podrážky. A já tě mám ráda, i když to moc nevypadá. Bratře, bráško, bratříčku. Vždy máš guláš na tričku.Krásné narozeniny.

• Pokud jsi nedospěl do 30, už to nedělej. Krásné narozeniny.

• Pro nej, nej bráchu na světě. Já ti přeji hodně štěstí, dobrou holku plnou lásky a hlavně žádný vrásky.

• Přeji ti fůru těch nejlepších věcí, ty si to zasloužíš, jsi můj brácha přeci!

• Tohle je zprávička pro mého bratříčka, co narozky má, ať si užívá.

Zdroj: článek Přání k narozeninám pro bratra

Střízlík

J. V. Sládek
(9 slok básně pro děti k recitaci)

Ve smrčině, doubravině

jenom se to kmitne,

jako v mžení do lupení

zlatý paprsk svitne.

~

A jak letí, neslyšeti

ruchu od křidýlek,

jenom tiká, tiká, tiká

jakýs všudybylek.

~

Když ho přece na větévce

spatříš, nebo v mechu,

jak tu šuká, ťuká, muká

v spěchu, bez oddechu !

~

Špetka peří, — kdo to věří ?

— je to zrovna k smíchu ! —

že v tom tvoru vidět boru

nejstatnější pýchu !

~

Ba, že silou nezadá si

orlu, ptáků králi,

chrabrý, čilý, roztomilý

ten náš střízlík malý !

~

V létě, ráji, což se mají

k světu všichni ptáci,

ale když pak na podzimku

vichr zaburácí !

~

Řeknou: „Vale ! — nad vše stále

dobré bydlo platí." —

On však řekne: „Zůstaneme,

budeme se rváti !"

~

A když rázem zima mrazem

ustraší i lidi,

se střízlíkem, trpaslíkem,

pranic nepořídí !

~

Proti sněhu, vichrů šlehu

má on vůli svoji

a v tom malém, drobném tílku

silné srdce k boji !

Zdroj: článek Báseň pro 5. třídu

Ukázkové diktáty k vytisknutí

1. Krátký diktát – vyjmenovaná slova po B

Byla bystrá beruška, která bydlela v březovém lese. Brzy by měla najít bezpečný úkryt, protože bouřka byla blízko.

2. Procvičování i/y

Děti si hrály s plyšovými zvířaty a vymýšlely příběhy. Krysy běhaly v pilinách a myši se schovaly za skříň.

3. Shoda podmětu s přísudkem

Ptáci přiletěli k domu a vesele zpívali. Děti se smály a mávaly jim z okna.

4. Doplňovací diktát (pro učitele/rodiče)

Doplňte i/y: B_l_ jsme na v_létě u babičk_. Bratr sbíral borůvk_, které pak maminka použ_la do koláč_.

Zdroj: článek Diktáty pro 4. třídu k vytisknutí

Pranostiky na celý měsíc

PRANOSTIKY:

• Adventní sníh dočká-li marcového, nebudeš jídat, sedláčku, chleba režného.
• Březen bez vody - duben bez trávy.
• Březen mokrý - rolník smutný.
• Březen se umí pousmát, ale také důkladně zamračit.
• Březen - na pec si vlezem.
• Březen suchý, duben mokrý, květen větrný pytle obilím naplní.
• Březen suchý, duben mokrý a květen větrný pytle obilím a sudy vínem naplní.
• Březen suchý, duben vlhký a chladný máj, humno bude jako ráj.
• Březen umí sníh a led rozehřát, ale chce-li i nadělat.
• Březen - za kamna vlezem.
• Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, máj - vyženem kozy v háj.
• Březnové mlhy - za 100 dní déšť.
• Březnové mrazy nikdy neschází.
• Březnové slunce má krátké ruce a dlouhý kabát.
• Březnové slunce od nohou studí.
• Březnového prachu za dukát lot.
• Březnového slunka je pořídku.
• Březnový hrom - pozdní hlad.
• Březnový prach úrodu zlatí.
• Březnový slunce má krátký ruce.
• Březnový sníh škodí polím.
• Březnový sníh zaorati jest, jako když pohnojí.
• Dlouho-li březen sněhu hovívá, na obilí úrodný rok bývá.
• Druhdy ještě v březnu hejl na nos se posadí.
• Hříbě, štěně a dítě březnové dobré bývá.
• Hřímání v březnu, sněhy v květnu.
• Hřmí-li v březnu, sněží v máji.
• Hřmí-li v březnu, tak také v červnu.
• Jak prší v březnu, sněží v máji.
• Jak prší v březnu, tak také v červnu.
• Jestli březen kožich stáhl, duben rád by po něm sáhl.
• Josef s Marijú zimu zabijú.
• Kam se v březnu první bouřka honí, všechny ostatní jdou za ní.
• Kolik březnových mlh, tolik lijavců v roce.
• Kolik mlh v březnu k nebi stoupá, tolik bude ještě mrazů po Velikonocích.
• Kolik mlh v březnu, tolik lijavců v červenci.
• Květ březnový není dobrý, květ dubnový polodobrý a květ májový docela dobrý.
• Laštovčin zobáček je krátký, ale zvlášť v březnu sladký.
• Lépe od hada býti uštknut, než v březnu od slunce ohřát.
• Marec chytá za palec.
• Mlha v březnu znamená za 100 dní bouřku.
• Mnoho dešťů březnových - hubené léto.
• Mokrý březen od rolníků nenáviděn.
• Na déšť březnový nenásleduje požehnání boží.
• Napadlý sníh březnový oseníčku nehoví.
• Nezapomeň nikdy na to, březnový prach že je zlato!
• Panská láska, ženská chuť a březnové počasí není stálé.
• Prach-li březen plodí - tráva, list se rodí.
• Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby mněl zmrznout.
• Smíření nepřátelé jako březnový led.
• Sníh v březnu škodí osení i vinné révě.
• Studený marec, mokrý máj - bude humno jako ráj.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na březen

Pranostiky na celý měsíc

PRANOSTIKY:

• Bouřka v říjnu třebas malá, sotva na to zima stálá.
• Čím déle vlaštovky u nás v říjnu prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají.
• Čím dříve listí opadne, tím úrodnější příští rok.
• Čistý nový měsíc v říjnu slibuje pěknou vinnou žeň.
• Co v říjnu zimy přibude, v lednu jí opět ubude.
• Deště v říjnu znamenají příští úrodný rok.
• Deštěm-li se konec října rozvodní, znamená, že příští rok se zúrodní.
• Je-li říjen hodně zelený, bude leden velmi studený.
• Je-li říjen velmi zelený, bude zato leden hodně studený.
• Je-li v říjnu mnoho mlh, bude v zimě mnoho sněhu.
• Je-li v říjnu mnoho vos a sršáňů, přijde studená a dlouhá zima.
• Jestli má dub mnoho ovoce, bývá ráda tuhá a dlouhá zima.
• Jestli sníh napadne toho měsíce a kolik dní trvati bude, tak stálá bude zima.
• Když dlouho listí nespadne, tuhá zima se přikrade.
• Když dub hojné ovoce dává, tak má velká zima a množství sněhu býti.
• Když jde říjen ke konci, zima jde k začátku a kožichy z půdy.
• Když křížový pavouk se v říjnu ukrývá a nevylézá, není daleko do sněhu.
• Když Měsíc v pěkném a jasném čase se obnovuje, tedy jest k doufání pěkné vinobraní.
• Když se táhnou ptáci blízko k stavení, bude tuhá zima.
• Kolik dnů v říjnu uplyne do prvního deště, po tolik dnů bude v zimě pršeti.
• Kolikrát tohoto měsíce sněží, tolikráte v budoucí zimě sníh padati má.
• Krásný říjen - studený leden.
• Má-li říjen mrazů moc a sněhu, mívá leden mírnou zimu v běhu.
• Mlhy v říjnu - sněhy v zimě.
• Mrazy v říjnu - hezky v lednu.
• Mrazy v říjnu - hezky v lednu; krásný říjen - studený leden.
• Neopadá-li v říjnu listí ze stromů, bude tuhá zima.
• Pokrývají-li se strniska ještě v říjnu hojně babími léty, jest to předzvěstí dlouhého a pěkného podzimu.
• Říjen a březen rovné jsou ve všem.
• Říjen bývá již studený, ale nikdy hladový.
• Říjen hodně větrů, dešťů mívá, někdy přece vesele se dívá.
• Říjen, když blýská, zima plíská.
• Říjen na jednom konci ještě hřeje, ale na druhém již mrazí.
• Říjen nemá v oblibě ani kola, ani sáně.
• Říjen-li má dešťů a listopad, mívá prosinec prudké větry rád.
• Říjnové nebe plné hvězd má rádo teplá kamna.
• Sněží-li brzy v říjnu, bude mokrá zima.
• Sněží-li v říjnu, bude měkká zima.
• Spadne-li v říjnu listí, bude mokrá zima.
• Studený říjen - zelený leden.
• Teplý říjen - studený listopad.
• Teplý říjen - studený únor.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na říjen