Informace od učitelek češtiny

HLAVNÍ STRÁNKA

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  
Téma

PTACI BUDKA PRO KOSA

Obsah

8. Doplňování párových souhlásek (spodoba znělosti)

včelí me_ (d–t), sladké borů_ky (v–f), tenký le_ (d–t), milé dě_če (v–f), ocelový řetě_ (z–s), kře_ký porcelán (h–ch), dlouhý dopi_ (z–s), rozbitý výta_ (h–ch), křivá ze_ (ď–ť), lovecký nů_ (ž–š), velká lá_ka (z–s), šikovná fotogra_ka (v–f), sedmihlavý dra_ (g–k), červené ne_ty (h–ch), sí_ka na motýly (ď–ť), napnutá pla_ta (h–ch), kousek prová_ku (z–s), nové pla_ky (v–f), lehký di_tát (g–k), ptačí bu_ka (d–t), zlatá ry_ka (b–p), kouzelná mu_ka (ž–š), srdečný pozdra_ (v–f)

Klíč 8

včelí med, sladké borůvky, tenký led, milé děvče, ocelový řetěz, křehký porcelán, dlouhý dopis, rozbitý výtah, křivá zeď, lovecký nůž, velká láska, šikovná fotografka, sedmihlavý drak, červené nehty, síťka na motýly, napnutá plachta, kousek provázku, nové plavky, lehký diktát, ptačí budka, zlatá rybka, kouzelná muška, srdečný pozdrav

Zdroj: Pravopisná cvičení pro 2. třídu

Ráno

napsal Zdeněk Rýdl

Poslouchám já, každé ráno

jak ti ptáci zpívají.

~

Že už bude brzy jaro,

zpěvem, svým ho lákají.

~

Taťka ptáčky nepoznává,

máme z toho legraci.

~

Sýkorka a nebo kosák,

všem on říká " Vrabčáci " !

Zdroj: Básničky pro děti 3. třída

Bidlo nebo bydlo

Bidlo s měkkým I je dlouhá tyč, na kterou můžeme pověsit například peřiny. Často ho používá také převozník. S měkkým I píšeme také bidélko (i bidýlko), na kterém rádi sedí ptáci. I když bidlo nesouvisí se slovesem bít, můžete si i u něj pomoci tím, že bidlo souvisí s násilím. Tyč můžeme vzít do ruky a do něčeho s ní uhodit.

Příklady:

Převozník má v ruce bidlo.

Papoušek se naparoval na bidélku.

Pokud ale říkáme, že má někdo dobré bydlo (že se má dobře), nebo že ho pálí dobré bydlo (neváží si toho, že se má v životě dobře), píšeme ve slově bydlo tvrdé Y.

Příklady:

Proč tě pálí dobré bydlo?

Mají dobré bydlo.

Zdroj: Výjimky ve vyjmenovaných slovech

2. cvičení

V neděl přijížděl lidé na ltomšlské slavnost.

Přihnal se mraky.

Závodníci cítil, jak jim ubvá síla.

Vděl obraz se zlaceným rám.

Auto dostalo mmořádně slný smk.

Knih jsme vrátil včas.

Babička vblla cel bt i s předsní.

Automobil jel s tlumenm světl.

Na březch rybníka rostl vrb a topol.

Oba bl zdrav a vesel.

Pojedu lžovat na Lsou horu.

Kovář dmchá oheň tím, že šlape nohou na měch.

Žáci motal příklady.

V jetel bzučel čmelác.

Vojenský běh se tratil v lese.

Drav ptáci přeletěl nad pol.

Vyhubl zajíci se stahoval k lidským obdlm, potravu hledal i ptáci.

Pod břízam žloutl petrklíče.

Blzko zem se válel chuchvalce mlh.

Když nastal velké mraz, vrabc, kos i koroptve trpěl hladem.

Za kopc porostlm borovicem se táhlo vřesoviště.

Ve temnělém lese jsme jen těží našli páteční cestu.

Sob spásal lšejníky.

Přišl podzimní plskanice, bylo nevldné počasí.

To je opravdu mlný názor.

Vál slný vtr, spal se sníh.

Při vletu do Prahy jsme navštívil Všehrad.

Hlemžď se brzčko schoval do své ulty.

Rackové kroužil nad strmm skalam.

těžoval si na jeho chování.

Viděl jsem orl, jestřáb i čap hnízda.

Martinov spolužáci si házel s žákovskm sešity.

Listí červenalo a padlo na zem.

Ulicem projížděl řady automobilů.


Zdroj: Pravopisná cvičení pro 7. třídu

Vzor popisu pracovního postupu

Zde je několik vzorů pracovních postupů:

Recept na palačinky

Ingredience

  • 1 špetka soli
  • 400 ml mléka
  • 2 vejce
  • 200 g hladké mouky
  • olej na smažení

Postup

Hladkou mouku rozmixujeme se špetkou soli, mlékem a dvěma vejci tak, aby vznikla správná hustá směs vhodná pro palačinky.

Na pánev s rozpáleným olejem vlijeme přibližně jednu malou naběračku směsi. Palačinku smažíme z obou dvou stran dozlatova.

Na hotové palačinky naneseme libovolné množství čehokoliv, co nám chutná. Vhodné jsou marmelády, tvaroh, pudink nebo masová či zeleninová náplň.

Recept vystačí přibližně na 8–10 palačinek v závislosti na velikosti pánve a tloušťce palačinek.

Ptačí budka

Připravil jsem si pro vás návod, jak postavit pro ptáčky na zimu jednoduchou ptačí budku.

Potřebné nástroje

  • pilka
  • vrtačka a vrtáky
  • metr tužka
  • hoblík nebo smirkový papír

Potřebný materiál

  • prkno 15 x 2 cm o délce 85 cm
  • prkno 15 x 2 cm o délce 100 cm
  • vruty do dřeva
  • barva a štětec

Popis postupu

  1. Prkna z vnější strany ohoblujeme. Na vnitřní straně mohou zůstat hrubá. Pokud nemáme k dispozici hoblík, očistíme důkladně venkovní stranu smirkovým papírem.
  2. Ke zhotovení budky použijeme smrková prkna 20 mm silná, aby chránila obyvatele budky před vnějším chladem, teplem i deštěm. Připravíme si 2 prkna o šířce 15 a 19 cm, na které si narýsujeme rozměry jednotlivých dílů. Na prkno široké 15 cm vyznačíme zadní stěnu o délce 30 cm, dno o délce 15 cm a přední stěnu o délce 35 cm. Na prkno široké 19 cm vyznačíme střechu budky o délce 30 cm a dva lichoběžníky tvořící boční stěny (delší strana 35 cm, kratší 30 cm). Šikmou horní plochu děláme kvůli lepšímu odvodu vody ze stříšky.
  3. Vyřízneme podle nákresu jednotlivé části budky.
  4. Vletový otvor pro ptáky na čelní straně vyřízneme 17 cm od horního okraje. K vyříznutí je ideální takzvaná děrovací pila, která se nasazuje do sklíčidla elektrické vrtačky. Je velmi důležité, jaký průměr otvoru zvolíme. Rozměry naší budky vyhovují strakapoudům, krutihlavům, sýkorám a špačkům, proto jsme zvolili průměr vletového otvoru 4,8 cm. Bidýlka před vletovým otvorem jsou nevhodná, usnadňují zásah škodné do budky.
  5. Prkno přední a zadní stěny budky musíme hoblíkem nebo rašplí zkosit tak, aby stříška k těmto stěnám dolehla celou plochou. Úhel si vyznačíme pomocí přiložené boční stěny.
  6. Nyní máme vše připraveno ke smontování. Nejprve si však předvrtáme otvory pro vruty. Kdybychom tak neučinili, mohlo by se stát, že při sešroubování budky její jednotlivé části popraskají. K sešroubování jednotlivých dílu použijeme vruty do dřeva o délce 40 mm. Budka se musí občas čistit, a tak má mít odnímatelnou stříšku nebo jednu ze stěn. Proto jsme pro spojení dílu použili vruty, a ne hřebíky. Lze ji tak snadno rozšroubovat.
  7. Máme-li budku sešroubovanou, připevníme k její zadní stěně závěsnou lištu. Lišta zhotovená z laťky 8 x 50 cm slouží k přichycení budky na strom. Tento krok však můžeme vynechat, pokud již máme pevné stanoviště pro umístění naší budky.
  8. Budku opatříme vhodným ochranným nátěrem. Natřeme ji nenápadnou hnědou nebo zelenou barvou, výraznějších barev se totiž ptáci bojí. Pokud však nemáme k dispozici žádnou vhodnou barvu, nic se neděje. Budku můžeme nechat klidně i nenatřenou.

Židle

Nejdříve se ujistíme, zda zakoupená kuchyňská židle obsahuje všechny potřebné díly k sestavení. Dále si vyčleníme obsah dle potřeby k sestavení krok za krokem a připravíme nářadí i jednotlivé šroubky, které jsou součástí zakoupeného zboží.

Návod k sestavení židle

Uchopíme zadní díl židle a pomocí příslušných šroubků a šroubováku k němu přiděláme boční příčky.

K již sestavené části připevníme přední nohy spojené příčkou a vytvoříme tak stojící model židle.

Na tuto kostru položíme sedací část židle.

Židli poté převrátíme a sedací část připevníme ke spodní části kostry pomocí šroubků (vždy 2 na jednu příčku).

Hotovou židli vrátíme do původního stavu a přetáhneme přes ni potah z textilie.

Opět židli převrátíme, abychom textilii zafixovali ve spodní části pomocí sponek.

Na závěr se ujistíme, že jsme všechny předem nachystané díly použili a nic nám nezůstalo navíc! Teď už stačí popřát jen příjemné posezení.

Zdroj: Popis pracovního postupu

5. diktát na koncovky přídavných jmen

Za osamělým stavením se pásla kůzlata. Jedl chléb s husími játry. Zdravý rybí tuk mi nechutnal. Večer pil šípkový čaj. Vyprávěli si o truchlivých příhodách. Zaplatil ryzím zlatem. Sousedovi psi štěkali. Měl šperky z pravých ryzích kovů. Nosil klobouk s duhovým pavím peřím. Za vrbovým keřem se nacházelo kachní hnízdo. Podnikatelé přišli v tmavých oblecích. Dědovy knihy ležely na polici. Na stromech seděli zpěvaví ptáci. Posluchači přivítali řečníka bouřlivým potleskem. Z komína vycházel nepříjemný štiplavý kouř. Koupil si nový světlý svetr. Mezi strmými svahy a borovicovými lesy vedla klikatá cesta.

Zdroj: Diktáty pro 7. třídu ZŠ

Stromy

Vzduch a slunce stromům stačí,

vodu pijí ze země,

kolébají hnízda ptačí,

šeptají si tajemně.

Možná, že mi tiše poví:

Neboj se a pojď k nám blíž.

Celý svět je pohádkový,

víš?

Zdroj: Jiří Žáček - básničky o jaru

Hádanky z Hobita k vytisknutí (bez odpovědí)

  • Bez hlasu pláče, bez nehtů štípá, bez nohou skáče, bez pysků pípá.
  • Bez klíče a víka schránka pokladní, a přece je zlatý poklad v ní.
  • Beznožka leží na jednonožce, dvounožka sedí na třínožce, čtyřnožka dostane zbytek.
  • K oku v tváři blankytné se točí v tváři zelené zas jiné oči. První oko na to vece: „Ty mi podobné jsou přece, jenže jsou to oči nižší než já – oko v téhle výši.“
  • Kořeny má skryté v zemi, vypíná se nad jedlemi, stoupá pořád výš a výš, ale růst ji nevidíš.
  • Nemá plíce, přece dýchá, studená a věčně tichá, věčně pije na své zdraví v brnění, co nerezaví.
  • Není ji vidět, není ji cítit, není ji slyšet, nejde ji chytit. Je za hvězdami a pod horami a vyplňuje prázdné jámy. Byla tu předtím a přijde pak a nakonec ti vytře zrak.
  • Třicet běloušů na rudé líše, napřed žvýkají, potom dupají a pak stojí tiše.
  • Všechno žere, všechno se v něm ztrácí, stromy, květy, zvířata i ptáci; hryže kov i pláty z ocele, tvrdý kámen na prach semele; města rozvalí a krále skolí, vysokánské hory svrhne do údolí.

Zdroj: Hádanky z Hobita

Odpovědi na hádanky z knihy Hobit

  • Bez hlasu pláče, bez nehtů štípá, bez nohou skáče, bez pysků pípá. (Vítr)
  • Bez klíče a víka schránka pokladní, a přece je zlatý poklad v ní. (Vajíčko)
  • Beznožka leží na jednonožce, dvounožka sedí na třínožce, čtyřnožka dostane zbytek. (Ryba leží na stolku, člověk sedí na stoličce, kočka dostane zbytek)
  • K oku v tváři blankytné se točí v tváři zelené zas jiné oči. První oko na to vece: „Ty mi podobné jsou přece, jenže jsou to oči nižší než já – oko v téhle výši.“ (Slunce a pampelišky)
  • Kořeny má skryté v zemi, vypíná se nad jedlemi, stoupá pořád výš a výš, ale růst ji nevidíš. (Hora)
  • Nemá plíce, přece dýchá, studená a věčně tichá, věčně pije na své zdraví v brnění, co nerezaví. (Ryba)
  • Není ji vidět, není ji cítit, není ji slyšet, nejde ji chytit. Je za hvězdami a pod horami a vyplňuje prázdné jámy. Byla tu předtím a přijde pak a nakonec ti vytře zrak. (Tma)
  • Třicet běloušů na rudé líše, napřed žvýkají, potom dupají a pak stojí tiše. (Zuby)
  • Všechno žere, všechno se v něm ztrácí, stromy, květy, zvířata i ptáci; hryže kov i pláty z ocele, tvrdý kámen na prach semele; města rozvalí a krále skolí, vysokánské hory svrhne do údolí. (Čas)

Zdroj: Hádanky z Hobita

Přání k narozeninám pro bratra

  • Brácho milý, zas je Ti o rok víc a mně nezbývá, než Ti říct... Vše nejlepší, zdraví, lásky si važ a mě někdy navštiv zas. Mám pro Tebe malý dárek už teď, to abys nezapomněl, jak moc Tě mám rád.

  • Brácho, roky přibývají, ale dopad na tebe nemají, pořád jsi stejný jako dříve, už se moc těším, až se uvidíme. Zatím ti přeji aspoň touto cestou, všechno nejlepší, oslavu hezkou.

  • Bráško můj, bratříčku, dneska máš svůj den, protože své X. narozeniny slavíš, přejeme ti všechno nej...

  • Bráško, zas jsi o rok starší, viď, je to teď mnohem lepší, každý rok se život zdá jako větší pohádka. Ať to tak dál pokračuje, přeje a moc gratuluje XXX.

  • Bratříčku náš, dnes máš slavit, tak se běž pořádně zkalit! X máš jen jednou, kašli na noční a běž sednout. A když dál tam budeš hnít, my na Tebe budem pít. Přece dnes nebudeš v práci, my se sestrou jak dva ptáci na Tebe se zlijeme, zítra se však zblijeme. Přejeme Ti všechno nej, ať je Ti po práci hej, když né dnes, tak zlij se příště, chlastu se drž jako klíště!

  • Dneska bráška slaví, tak mu přejem zdraví. Štěstí, zdraví, dlouhá léta, ať ti, bráško, život vzkvétá. To ti přeje tvoje ségra, která tě má stále ráda.

  • Když Tě někdo naštve, tak počítej do deseti. Až budeš u osmičky, tak mu jednu flákni - nebude to čekat! Krásný narozeninový den

  • Můj bráško, řekni si "dáš to". I když občas mě štvou ty tvoje urážky. Vždycky máš ošoupané podrážky. A já tě mám ráda, i když to moc nevypadá. Bratře, bráško, bratříčku. Vždy máš guláš na tričku.Krásné narozeniny.

  • Pokud jsi nedospěl do 30, už to nedělej. Krásné narozeniny.

  • Pro nej, nej bráchu na světě. Já ti přeji hodně štěstí, dobrou holku plnou lásky a hlavně žádný vrásky.

  • Přeji ti fůru těch nejlepších věcí, ty si to zasloužíš, jsi můj brácha přeci!

  • Tohle je zprávička pro mého bratříčka, co narozky má, ať si užívá.

Zdroj: Přání k narozeninám pro bratra

Ukázky ve větě

Ubikaci tvoří pokoje o větším počtu lůžek, kde nocují osoby vykonávající zpravidla společnou nebo stejnou činnost, tedy vojáci, brigádníci, táborníci, lyžaři, vodáci a podobně. Australští sportovci museli být kvůli požáru evakuováni z ubikací v olympijské vesnici. Ubikaci pro ježky můžete vybavit kořeny a kusy kůry, lze použít i dřevěné budky a průlezky pro morčata. V roce 2008 byla dokončena elektroinstalace v místnosti ubikace poddůstojníků. Je nutné eliminovat riziko nákazy ptačí chřipkou uzavřením chovných ptáků do vnitřních ubikací. Při budování polních ubikací nebo přespání se vám bude skvěle hodit polní lehátko. Tamaríni mohou být ve venkovních ubikacích, pokud je teplota nad 5 °C a zároveň mají možnost ukrytu v budkách.

Zdroj: Pravopis ubikace

Pranostiky na celý měsíc srpen

PRANOSTIKY:

  • Ať si kdo chce, co chce, říká - v srpnu ještě do rybníka.
  • Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.
  • Co červenec neuvaří, srpen nedopeče.
  • Co červenec neuvaří, to už září nedosmaží.
  • Co se v srpnu neuvaří, ani v září se nezdaří.
  • Co se v srpnu nezvládne, ani v září se nepodaří.
  • Co srpen nedopeče, září nedovaří.
  • Hřímá-li v srpnu, lze čekat osmého dne opět bouřku.
  • Hřímá-li v srpnu, praví se, že budoucího roku hojná úroda a množství deště jest k doufání.
  • Hřímání v srpnu úrody dobré a hovad hynutí znamená.
  • I když v srpnu ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.
  • I když ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.
  • Jak Vavřinec zavaří, Bartoloměj zasmaží, tak se podzimek daří.
  • Jestli často v srpnu bude hřmíti, můžeme v zimě dost větrů míti.
  • Jsou-li v srpnu hory kalný, budou v zimě mrazy valný.
  • Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak.
  • Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy.
  • Když jsou v srpnu velké rosy, zůstane obyčejně pěkné počasí.
  • Když nás srpen deštěm nepokropí, ten už potom škody nenatropí.
  • Když pálí srpen, bude pálit i víno.
  • Když srpen zpočátku hřeje, ledový vítr v zimě dlouho věje.
  • Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima.
  • Když v srpnu naprší, tak než se oběd pojí, všecko slunce vysuší.
  • Mlhy na lukách, potocích a řekách v srpnu zvěstují trvalé počasí.
  • Moc hub srpnových - moc vánic sněhových.
  • Nejsou-li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu.
  • Není-li nový měsíc jako karanbunkulus jasný, ale červený, pošmourný, na novu svém vlhký den znamená.
  • Poslední ty dva dni tohoto měsíce dobře vyšetři a první dva dni následujícího měsíce, jestli se pěkné a jasné počasí ukáže, teda Bachus bude pěknými hrozny okrášlen.
  • Půlnoční větry v srpnu přinášejí stálé počasí.
  • Ranní mlhy koncem měsíce ukazují na studený podzim a na časný příchod zimy.
  • Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává.
  • Šedá mlha v srpnu nezdravá.
  • Silné rosy v srpnu zadělávají na dobrou pohodu.
  • Srpen a únor - tepla a zimy úmor.
  • Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí.
  • Srpen klasy sklidí a ovoce dospělé vidí.
  • Srpen má nejkrásnější počasí v roce.
  • Srpen z počátku-li hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje.
  • Srpen začíná, co červenec končil.
  • Srpnová horka ničemu neuškodí.
  • Srpnové ráno bez rosy - srpnové odpoledne s bouřkou.
  • Srpnový déšť - jako ženský pláč.
  • Svítí-li čtvrtý den jako zlato, silného větru čekej hned za to. Pakliť jest velmi černý v prostředku, čekej pěkného počasí, to věz vskutku. A tak do konce bude trvati.
  • Teplé a suché léto přivádí za sebou mírný podzimek, tuhou zimu a nejlepší víno.
  • Teplý a suchý srpen - výborné víno.
  • Udělá-li se v srpnu deštivo, prší med a dobré víno.
  • V srpnu již nelze slunci mnoho věřit.
  • V srpnu když půlnoční vítr věje, bez deště slunéčko hřeje.
  • V srpnu mlhy na výšinách - jistá voda, když v nížinách - to pohoda.
  • V srpnu slunce parné ovoci a vínu zdárné.
  • V srpnu-li máš hojně slunečnosti, budeš mít vína dosti.
  • Vesele bude řinčet kosa, je-li v srpnu hodně rosa.
  • Z počátku toho měsíce říká se, že opět studený vítr ze strnišť fouká.

VYSVĚTLENÍ:

Hned první pranostika říká, přestože není takové vedro, stále je ještě dostatečné teplo na koupání. I jiné pranostiky zmiňují teplo v tomto měsících. Další pranostiky dávají do souvislosti měsíce červenec, srpen a září. Obzvlášť v zemědělství jsou na sobě velmi závislé. Září je závislé na předcházejících měsících, pokud v červenci a v srpnu nebylo hezké počasí, tak to září již nezachrání. Pokud bude naopak bouřka v srpnu, tak to znamená, že zemědělce čeká dobrá úroda. Jiné pranostiky zase dávají do souvislosti úrodu hub a množství sněhu v zimě. Pokud bude v srpnu hub málo, bude málo i sněhu. Jiné pranostiky se zase týkají úrody vína.

Zdroj: Pranostiky na srpen

Odpovědi na hádanky pro děti

  • Běhá to okolo chalupy, dělá to cupity dupity? (Dešťové kapky)
  • Běžím, běžím, nemám dech. Přitom ležím na zádech. Kdo jsem? (Řeka)
  • Bílá jako mléko je, tichem všechno přikryje. Auto, domy, stromy, lidi nikdo neuvidí. (Mlha)
  • Brzy ráno, když je rosa, seká louku. Je to... (Kosa)
  • Co se nečeše hřebenem, ale rukou? (Ovoce)
  • Čtyři rohy, žádné nohy, chaloupkou to pohne? (Šnek)
  • Do šatu mě nabíráš, pak přede mnou zavíráš, v teple pro mne slzí oči, vše se za mnou venku točí, beru z hlavy klobouky, nepouštěj mne do mouky. Kdo jsem? (Vítr)
  • Dvě sovy vedle sebe sedí, aniž o sobě vědí? (Oči)
  • Hleďme na ni, parádnici: puntíky má na čepici. Bílý závoj, nožka laní, pozor na tu krásnou paní! (Muchomůrka)
  • Chodí v koruně, král není, nosí ostruhy, rytíř není. Má šavli, husar není, k ránu budívá, ponocný není? (Kohout)
  • Jede, jede panáček, má placatý zobáček, kde voděnka crčí, tam nosejček strčí? (Kachna)
  • Jedna hlavička, jedna nožička. Hlavička když zčervená, konec nožky znamená.
    (Zápalka)
  • Kdo bez štětce a bez barev, obarví nám pestře les? (Podzim)
  • Kolik udělá vrabec kroků za sto roků? (Ani jeden, protože skáče)
  • Létá vzduchem, motýl to není, koulí sudy, Honzík to není. Skáče, hopsá, vidíš ho, viď? Nestůj, koukej, honem ho chyť. (Míč)
  • Má ji ráda kráva. A též srnka, zajíci, koza, kůň a králíci. (Tráva)
  • Maličký sklípek, na dvou hřadách slípek a červený kohoutek? (Ústa, zuby, jazyk)
  • Mám pěknou hlavičku a jednu nožičku, hovím si v mechu v lesíčku. (Houba)
  • Máš ji, když se všechno daří, nejde chytit do dlaní, když ji máš, tak celý záříš, přijde sama, bez ptaní. (Radost)
  • Má to klobouček, jednu nožičku, pěkně si sedí v mechu, v lesíčku? (Houba)
  • Má to oči jako kočka, má to ocas jako kočka, mňouká to jako kočka, a není to kočka? (Kocour)
  • Nemá ruce, nemá nohy a přeci vrata otevírá. (Vítr)
  • Na vysokém stonku z luk obláček si nesl kluk. Foukl trochu, foukl víc - a z obláčku není nic. (Pampeliška)
  • Otec má tisíce synů, každému čepici sjedná a sobě nemůže. (Dub a žaludy)
  • Posečená znovu roste a tak pořád, třeba po sté. Stoupneš na ni, přece stává.
  • Ptal se chlapec sluníčka: „Mohou chodit jablíčka?“ Slunce na zem posvítilo,
    velice se podivilo. Opravdu tam jablíčka vozí jehel kulička. Dupe, funí, naříká, je to tíha veliká. (Ježek)
  • Puťa, puťa, puť, přeji dobrou chuť. Zrnka zobu zoby zob, panímámo ještě hoď.
    Běží kolem sestřička, žluťounká je celičká. Naše máma slepice sezobala nejvíce.
    (Kuře)
  • Rozdělí se o svačinu, počká, když hned nemáš čas, jdete spolu na zmrzlinu, rád posloucháš jeho hlas. (Kamarád)
  • Sedí panna v síti, oči se jí svítí? (Žába)
  • Slunce v dešti kreslí most malým dětem pro radost. (Duha)
  • Stojí krejčí na pasece, tisíc jehel s sebou nese. (Ježek)
  • Stoupnu si na další nohy, hned jsem hodně veliký hlavou skoro u oblohy, pod botami špalíky. (Chůdy)
  • Táta dlouhý, máma krátká, děti jako pimprlátka? (Hrábě)
  • Truhláři mě nejlíp znají, pěkné dřevo ze mne mají. (Strom)
  • Ve dne malá jako myš, v noci všechno přerostu, když mě vidíš, nevidíš. (Tma)
  • Ze střechy se na svět dívá, nezamává, nezakývá. Roste shora dolů k zemi, nehýbá se a je němý. Sotva slunce zazáří, už má slzy na tváři. (Rampouch)
  • Znám jednoho ptáčka, dobrého zpěváčka. Černý nosí fráček, žlutý má zobáček. (Kos)

Zdroj: Hádanky pro děti

Jarmareční píseň na počest prvních vzduchoplavců

Napsal Jiří Žáček

Daidalos byl všeumělec

v starověké Krétě,

vynalézal ve dne v noci,

bádal v zimě v létě.

~

Jednou přišel se žádostí

k Mínóovi králi:

"Trochu se mi tady stýská

po domově v dáli.

~

Dej mi menší dovolenou

na návštěvu vlasti!"

Po králově odpovědi

zjistil, že je v pasti.

~

Mínós král mu řekl: "Tůdle!

Utrpěl bych ztrátu!

Mělo by to zhoubný dopad

na obranu státu!"

~

Kam s tím ale na Daidala!

Byl to chlapík s mozkem:

zkonstruoval dvoje křídla,

slepil peří voskem.

~

Pravil synu Ikarovi:

"Perutě nám stačí!

Přeletíme širé moře

jako havěť ptačí!"

~

Perutě si připravili

na vysoké skále,

udělali dlouhé nosy

na Mínóa krále.

~

Vyletěli, zajásali:

Vzhůru k rodné mezi!

"Sláva! Nazdar! Křídla předčí

všecky vynálezy!"

~

Zajásali, vydali se

na dalekou túru.

Ikaros však nedbal rady,

letěl přímo vzhůru.

~

Třeba se chtěl trochu ohřát,

možná trpěl mrazem -

slunce křídla roztavilo,

žuchnul rovnou na zem.

~

Kdyby aspoň žuchnul na zem,

on však skončil v moři.

Utopil se jako kotě

k Daidalovu hoři.*

~

A tím končí tragédie

z hlubin dávnověku.

Pokloňme se Daidalovi,

odvážnému Řeku!

~

*Nebojte se, neutonul,

vesele si žije -

ale to by potom byla

houby tragédie.

Zdroj: Jiří Žáček - básničky online

Diktáty na vyjmenovaná slova po b

Online diktát pro 1. stupeň ZŠ

V krabici spalo bílé koťátko. Pobyt u moře rychle ubíhal. Náš byt je neobyčejně útulný. Bajaja zabil draka. Nesmíš babičku zlobit. Můj strýc má dvě kobylky a jednoho býčka. Na vesnici se udržují lidové obyčeje. Sabině zbylo jen deset korun. Nikdy bych nezbil kamaráda. Maminka uvařila čaj z léčivých bylin. Na terase máme dřevěný nábytek.

Online diktát pro 2. stupeň ZŠ

Zbyňkova babička sbírá léčivé byliny. Obyvatelé sídliště přibíhali k rozbitému automobilu. Na talíři zbyl jen jeden rybízový koláč. Návštěvníci zámku si se zájmem prohlíželi sbírku starobylého nábytku. Kvalitní výrobky jdou dobře na odbyt, ale zmetky vždy zbydou. Ptačí budku sbijete pomocí hřebíků. Když hodiny odbily poledne, Lotrando nabil svou bambitku. Vojsko dobylo nedobytný hrad. Je bizon opravdu severoamerický býložravec? Kobylka hbitě pobíhala po neobyčejně rozlehlé louce. Utratila lehce nabyté peníze za zbytečnosti. Zbyněk ovládá násobilku, jako když bičem mrská. Sabina koupila babičce sněhobílý šátek a dědečkovi hrneček na bylinkový čaj. Bivoj hraje na bicí už od šesti let. Musím svůj mobilní telefon nabíjet obden. Važte si dobrého bydla, když žijete v blahobytu. Cesta do Přibyslavi nám rychle ubíhala.

Zdroj: Diktáty na vyjmenovaná slova pro základní školy

Pranostiky na celý měsíc

PRANOSTIKY:

  • Bouřka v říjnu třebas malá, sotva na to zima stálá.
  • Čím déle vlaštovky u nás v říjnu prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají.
  • Čím dříve listí opadne, tím úrodnější příští rok.
  • Čistý nový měsíc v říjnu slibuje pěknou vinnou žeň.
  • Co v říjnu zimy přibude, v lednu jí opět ubude.
  • Deště v říjnu znamenají příští úrodný rok.
  • Deštěm-li se konec října rozvodní, znamená, že příští rok se zúrodní.
  • Je-li říjen hodně zelený, bude leden velmi studený.
  • Je-li říjen velmi zelený, bude zato leden hodně studený.
  • Je-li v říjnu mnoho mlh, bude v zimě mnoho sněhu.
  • Je-li v říjnu mnoho vos a sršáňů, přijde studená a dlouhá zima.
  • Jestli má dub mnoho ovoce, bývá ráda tuhá a dlouhá zima.
  • Jestli sníh napadne toho měsíce a kolik dní trvati bude, tak stálá bude zima.
  • Když dlouho listí nespadne, tuhá zima se přikrade.
  • Když dub hojné ovoce dává, tak má velká zima a množství sněhu býti.
  • Když jde říjen ke konci, zima jde k začátku a kožichy z půdy.
  • Když křížový pavouk se v říjnu ukrývá a nevylézá, není daleko do sněhu.
  • Když Měsíc v pěkném a jasném čase se obnovuje, tedy jest k doufání pěkné vinobraní.
  • Když se táhnou ptáci blízko k stavení, bude tuhá zima.
  • Kolik dnů v říjnu uplyne do prvního deště, po tolik dnů bude v zimě pršeti.
  • Kolikrát tohoto měsíce sněží, tolikráte v budoucí zimě sníh padati má.
  • Krásný říjen - studený leden.
  • Má-li říjen mrazů moc a sněhu, mívá leden mírnou zimu v běhu.
  • Mlhy v říjnu - sněhy v zimě.
  • Mrazy v říjnu - hezky v lednu.
  • Mrazy v říjnu - hezky v lednu; krásný říjen - studený leden.
  • Neopadá-li v říjnu listí ze stromů, bude tuhá zima.
  • Pokrývají-li se strniska ještě v říjnu hojně babími léty, jest to předzvěstí dlouhého a pěkného podzimu.
  • Říjen a březen rovné jsou ve všem.
  • Říjen bývá již studený, ale nikdy hladový.
  • Říjen hodně větrů, dešťů mívá, někdy přece vesele se dívá.
  • Říjen, když blýská, zima plíská.
  • Říjen na jednom konci ještě hřeje, ale na druhém již mrazí.
  • Říjen nemá v oblibě ani kola, ani sáně.
  • Říjen-li má dešťů a listopad, mívá prosinec prudké větry rád.
  • Říjnové nebe plné hvězd má rádo teplá kamna.
  • Sněží-li brzy v říjnu, bude mokrá zima.
  • Sněží-li v říjnu, bude měkká zima.
  • Spadne-li v říjnu listí, bude mokrá zima.
  • Studený říjen - zelený leden.
  • Teplý říjen - studený listopad.
  • Teplý říjen - studený únor.
  • Touží-li září po roce, bude v říjnu bláta po ose.
  • Urodí-li se mnoho dubového ovoce, budou mrazivé Vánoce.
  • V říjnu hodně žaludů a bukvic oznamuje zimy víc.
  • V říjnu mnoho dešťů - v prosinci mnoho větrů.
  • V říjnu mráz a větry - leden, únor teplý.
  • V říjnu večer ovce je-li nutno nocí domů hnáti, tuhé zimy, sněhu jest se báti.
  • V říjnu-li se blýská, v zimě se pak plíská.
  • Vějou -li v říjnu severní větry, nezdaří se obilí.
  • Září víno vaří, a co nedovaří, říjen dopeče.
  • Září víno vaří, říjen víno pijem.

VYSVĚTLENÍ:

Některé pranostiky říkají, že pokud tu budou ještě v říjnu vlaštovky, tak bude dlouho hezké počasí. Pokud bude tedy v říjnu teplo, tak zima bude velmi chladná. Jiné pranostiky zase říkají, že pokud brzy spadne listí, tak bude další rok úrodný. Jiná pranostika zase říká, že když bude hodně mrznout v říjnu, tak v lednu bude tepleji a naopak. Zároveň déšť v tento měsíc může přinést dobrou úrodu pro příští rok. Pokud budou v říjnu bouřky, tak bude v zimě pršet. Pokud bude na podzim foukat vítr, tak příští rok nebude dobrá úroda obilí. Jiná pranostika zase říká, že říjen nepřeje jízdě na kole, protože na ní je již zima, ale ani jízdě na saních, protože ještě není taková zima.

Zdroj: Pranostiky na říjen

Autoři obsahu

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Jana Válková

Mgr. Světluše Vinšová

Zdeněk Rýdl

Gabriela Štummerová

Mgr. Jana Ženíšková


PravopisČeský

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP