SKOUKNU NEBO ZKOUKNU

Zkouknout a jeho tvary

Správně píšeme tvary jako zkouknu, zkoukla, zkouknul, zkouknutí. Všechny si zachovávají předponu z-.

Tvary typu skoukla nebo skouknu jsou pravopisně nesprávné.

Zdroj: článek Zkouknout nebo skouknout

Příběh

Ve svém příspěvku OTÁZKA PROČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miky.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.

Zdroj: příběh Otázka proč

Význam slovesa zkouknout v praxi

Sloveso zkouknout se používá ve významu podívat se na něco celé, zhlédnout nebo rychle projít obsah. Typicky se vztahuje k filmům, seriálům, dokumentům nebo textům.

Běžné jsou věty jako: Zkouknu ten film večer nebo Zkoukni mi ten dokument.

Zdroj: článek Zkouknout nebo skouknout

FAQ – Často kladené otázky

Je správně zkouknout nebo skouknout?

Správně je pouze zkouknout. Tvar skouknout je chybně.

Existuje někdy správný tvar skouknout?

Ne, ve spisovné češtině ani v kodifikovaných příručkách neexistuje.

Proč lidé píší skouknout?

Nejčastěji kvůli výslovnosti a rychlému psaní bez kontroly.

Je zkouknout hovorové slovo?

Ano, má hovorový charakter, ale je považováno za spisovné.

Jaký je rozdíl mezi zkouknout a zhlédnout?

Zhlédnout je neutrálnější, zkouknout je běžnější v mluvené řeči.

Píše se zkouknul nebo zkoukl?

Obě podoby jsou možné, častější je zkouknul.

Jak napsat větu správně?

Například: Večer si zkouknu nový seriál.

Platí stejná pravidla i pro zkouknutí?

Ano, i podstatné jméno zkouknutí se píše vždy se z-.

Zdroj: článek Zkouknout nebo skouknout

Vysvětlení správného tvaru slova ZKOUKNOUT

Jediný správný zápis slova ZKOUKNOUT a jeho tvarů je s předponou z- na jeho začátku.

Při vysvětlování bezchybného psaní slova ZKOUKNOUT můžeme opět využít sloveso zhlédnout. Stejně jako v jeho případě došlo také u slovesa ZKOUKNOUT ke spojení slova (zde KOUKNOUT) a předpony Z- (předpona z- slouží k vyjádření změny stavu nebo dokončení děje).

Tvary slovesa ZKOUKNOUT

Rozkazovací způsob

(ty) zkoukni, (my) zkoukněme, (vy) zkoukněte

Příčestí činné

zkoukl i zkouknul (Maminka zkoukla/zkouknula večerní zprávy.)

Příčestí trpné

zkouknut (Islandský film ještě nebyl porotou zkouknut.)

Verbální substantivum

zkouknutí (Zkouknutí tohoto dílu tě nebude nic stát.)

Zdroj: článek Zkouknout nebo skouknout

Ukázky použití slova ZKOUKNOUT ve větě jednoduché a v souvětí

V sobotu se chystám konečně zkouknout film, který jsi mi doporučil.

Ráno zkouknu poslední stránky knížky a napíšu ti.

Zdroj: článek Zkouknout nebo skouknout

Podstatná jména začínají na písmeno "K"

Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno "K". Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například kouření, koupání). V tabulce jsou uvedená nejen daná podstatná jména, ale i jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména začínající na písmeno k

Podstatná jména na D

Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno „D“. Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například držení, doufání atd.). V tabulce jsou uvedené nejen daná podstatná jména, ale i  jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména začínající na D

Přehled slovních druhů

Ohebné slovní druhy

1. Podstatná jména = substantiva

• vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů
• skloňují se
• můžete se na ně zeptat pádovými otázkami (viz níže)
• příklady: žákyně, krokodýl, kolo, žárlivost, plavání
• určujeme u nich:
• rod (mužský životný, mužský neživotný, ženský, střední)
• číslo (jednotné, množné; dříve ještě dvojné)
• pád (1. kdo, co; 2. koho, čeho; 3. komu, čemu; 4. koho, co; 5. oslovujeme, voláme; 6. (o) kom, (o) čem; 7. kým, čím)
• vzor (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce; žena, růže, píseň, kost; město, moře, kuře, stavení)
• mohou být: abstraktní (láska), či konkrétní (obecná – dívka, či vlastní – Dita); pomnožná (kalhoty), hromadná (uhlí), látková (sůl)

2. Přídavná jména = adjektiva

• vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény
• ptáme se na ně: jaký, který, čí
• skloňují se, dají se i stupňovat (pravidelně: krásný, krásnější, nejkrásnější; či nepravidelně: dobrý, lepší, nejlepší)
• mají tvar podle podstatných jmen
• můžete se na ně zeptat otázkami: jaký (jaká, jaké), který (která, které), čí
• příklady: protivný, chytrá, letní, strýcův, Klářino
• určujeme u nich:
• pád, číslo a rod podle podstatného jména, ke kterému se pojí
• druh (měkká, tvrdá, přivlastňovací)
• vzor (jarní, mladý, otcův/matčin)
• přídavná jména tvrdá mohou mít v 1. pádu takzvaný jmenný tvar, jeho koncovka se řídí podle pravidla o shodě přísudku s podmětem (šťasten, šťastna, šťastno, šťastni, šťastny, šťastna)

3. Zájmena = pronomina

• zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
• shodují se s podstatnými či přídavnými jmény
• příklady: já, my, ona, ten, to, váš, jeho, kdo, co, tentýž, nějaké, žádný
• určujeme u nich:
• druh (osobní – já, přivlastňovací – moje, ukazovací – ten, tázací – kdo, vztažná – jenž, neurčitá – někdo, záporná – nic)
• rod (mužský, ženský, střední = rodová: on, ona, ono; nebo bezrodá = jeden tvar stejný pro všechny rody: já, kdo)
• číslo (jednotné, množné)
• pád (7. pádů jako u podstatných jmen)

4. Číslovky = numeralia

• vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu
• dělí se na určité (vyjadřují přesný počet, lze je nahradit číslicí: pět, pátý) a neurčité (několik)
• podle toho, jak se na číslovku zeptáte, poznáte její druh:
• kolik? – základní: deset, několik
• kolikátý? – řadová: desátý, několikátý
• kolikerý? kolikery? – druhová: desaterý, desatery, několikerý, několikery
• kolikrát? kolikanásobný? – násobná: desetkrát, desetinásobný, několikrát, několikanásobný
• větš

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Slovní druhy

Co je to obchodní rejstřík

Obchodní rejstřík je veden příslušným rejstříkovým soudem, kterým je krajský soud. Konkrétně jde o:

• Městský soud v Praze (vede obchodní rejstřík i pro podnikatele se sídlem v obvodu Krajského soudu v Praze; v rejstříku je zapsána téměř polovina všech obchodních společností v České republice)
• Krajský soud v Českých Budějovicích
• Krajský soud v Plzni
• Krajský soud v Ústí nad Labem
• Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci
• Krajský soud v Hradci Králové
• Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích
• Krajský soud v Brně
• Krajský soud v Ostravě
• Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci

Do obchodního rejstříku se zapisují:

• obchodní společnosti a družstva;
• některé podnikající zahraniční osoby;
• fyzické osoby, které jsou podnikateli, mající bydliště v České republice a které o zápis požádají (povinný je zápis v případě průměrné výše výnosů nebo příjmů snížených o DPH za poslední dvě účetní období přesahující 120 milionu Kč);
• další osoby, stanoví-li povinnost jejich zápisu zvláštní právní předpis.

Zapisuje se:

• jméno a adresa zapsané osoby;
• předmět činnosti nebo podnikání;
• právní forma právnické osoby;
• den vzniku a zániku právnické osoby;
• u fyzické osoby datum narození, rodné číslo, bylo-li jí přiděleno, a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu;
• identifikační číslo osoby;
• statutární orgán s uvedením způsobu, jak za právnickou osobu jedná; je-li členem statutárního orgánu právnická osoba, také osoba, která ji při výkonu funkce zastupuje;
• kontrolní orgán a jeho členové;
• prokurista, způsob jeho jednání a údaj o tom, zda se prokura vztahuje jen na určitou pobočku a zda je prokurista oprávněn zcizit nebo zatížit nemovitou věc;
• status veřejné prospěšnosti právnické osoby;
• výše základního kapitálu společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti;
• výše vkladu každého společníka, je-li podle jiného zákona vyžadován zápis těchto osob do obchodního rejstříku, a rozsah splnění vkladové povinnosti;
• údaj o tom, že byl převeden závod nebo jeho část nebo že byl dán do zástavy, nájmu nebo propachtován, případný údaj o zániku závazků z těchto smluv, a usnesení soudu o nabytí závodu nebo jeho části děděním;
• údaj o tom, že se obchodní korporace podřídila zákonu jako celku postupem podle § 777 odst. 5 zákona o obchodních korporacích;
• údaj o tom, že členovi orgánu nebo prokuristovi byl pozastaven výkon funkce;
• zástavní právo k podílu v korporaci, ledaže je představován cenným papí

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Obchodní rejstřík