Téma

SNĚŽNÍ MUŽI MILOŠ KRATOCHVÍL


Miloš Kratochvíl - životopis

Miloš Kratochvíl se narodil v roce 1948 v Praze. Vystudoval Střední průmyslovou školu potravinářské technologie. Pak ale změnil obor, podal si přihlášku na Karlovu univerzitu obor žurnalistika a byl přijat. Studium ale nakonec nedokončil. V roce 1970 se stal sportovním redaktorem v časopisu Stadion. Pak se vrhl na spisovatelskou dráhu a působil takříkajíc na volné noze. Začal psát prózu pro dospělé, scénáře, texty písniček, poezii, fejetony i pohádky.

Miloš Kratochvíl vydal několik básnických sbírek určených pro děti, například: Potkal kočkodán kočkonora (2000); Hodina smíchu (2000); Zapište si za uši (2001); Deset malých Bohoušků (2002); Létající koště (2003); Slavné pohádky s oponou (2017).

Zdroj: článek Miloš Kratochvíl básně k recitaci

Příběh

Ve svém příspěvku MILOŠ KRATOCHVÍL BÁSNĚ K RECITACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikola.

Básničky jsou velmi hezké

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michal.

Básnička se mi moc líbí a ve čtvrtek příští týden ji budu recitovat ve škole.

Zdroj: příběh Miloš kratochvíl básně k recitaci

Sněžní muži

Miloš Kratochvíl
(4 sloky, báseň na recitaci 6 třída od Miloše Kratochvíla)

Bydleli tři sněžní muži

v horských štítech Nepálu,

vztekali se, už je štvalo

lézt do prudkých krpálů.

~

Zvlášť když někdy při nákupu

zapomněli droždí...

Jít zpět z osmi tisíc metrů,

to naštve i zhmoždí.

~

Tak odešli do nížiny

do Čech kousek za Prahu

a chození po rovině

jim změnilo povahu.

~

Teď, když zapomenou droždí,

ti tři muži sněžní

vrátí se, i když je fronta,

jsou milí a něžní.

Zdroj: článek Vtipné básně k recitaci pro děti z 5. až 8. tříd ZŠ

Příběh

Ve svém příspěvku SLOVNÍ DRUH VSICHNI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Ludvíková.

Může být zájmeno všichni podnětem? Například ve větě: Všichni jsme se tomu smály.
Děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Aliska.

Pokud píšete větu " Všichni jsme se tomu smáli", tak v přísudku musí být měkké -i-. Když všichni, tak tzn. muži, ženy i děti a muži mají přednost před ostatními rody.

Zdroj: příběh Slovní druh vsichni

Ostře sledované vlaky

Rozbor díla:

Děj se odehrává v malé železniční stanici v roce 1945, tedy v době vypjaté atmosféry druhé světové války, kdy stanicí denně projíždí několik takzvaně ostře sledovaných vojenských německých transportů. Hlavní postavou je mladý Miloš Hrma. Ten se po své tříměsíční neschopnosti vrací do práce. Léčil se z úrazu, který si způsobil, když se pokusil o sebevraždu kvůli své přítelkyni.

Místo a doba děje:

V protektorátu Čechy a Morava, druhá světová válka

Hlavní postavy:

  • Miloš Hrma – výpravčí, mladý, nezkušený, citlivý, lítostivý
  • Hubička – výpravčí, takzvaný donchuán
  • Zdenička Svatá – telegrafistka
  • Viktoria Freie – krásná Rakušanka
  • Máša – dívka Miloše

Znaky:

Ich-forma, retrospektiva

Jazyk:

V drtivé většině je použit jazyk spisovný, ale autor občas používá nespisovné výrazy jako prdeláč, ceckounek, fofrovat a podobně.

Hlavní myšlenka díla:

Kritika fašismu a druhé světové války, která přinesla mnoho škod na lidských životech.

Obsah:

Miloš Hrma nastoupí po několika měsících zpět do práce na malou železniční stanici, kde má zatím funkci záškoláka. Během těch měsíců, co byl pryč, se léčil ze svého pokusu o sebevraždu. Když ale nastoupí zpátky do svého zaměstnání, řeší se zde právě menší incident. Výpravčí Hubička se při noční službě miloval s telegrafistkou Zdeničkou a otiskl jí štábní razítka na pozadí, čehož si pak všimla dívčina matka. Tuto událost přijíždí řešit dopravní šéf Slušný, který měl mimochodem povýšit přednostu na dopravního inspektora, ale když ho uviděl, přednosta byl neupravený a celý ušpiněný od svých milovaných holubů. S vyšetřováním mu pomáhá rada Zedníček. Omezování osobní svobody to nakonec být nemohlo, protože Zdenička se přiznala, že to taky chtěla, a tak se rozhodnou, že s Hubičkou zavedou alespoň disciplinární řízení za hanobení němčiny, státního jazyka, protože na razítku byly německé nápisy. Hrma ale vidí v Hubičkovi svůj vzor, který o všem ví a který je statečný.

Stanicí jezdily často „ostře sledované“ vlaky, na frontu i z fronty, vozily těžké zbraně, vojáky či utrápená zvířata, kterých bylo Hrmovi strašně líto. Hrma sice Němce jako většina Čechů nenáviděl, ale když viděl pohledy zraněných a utrápených vojáků, uvědomil si, že to jsou také lidé. Když mu ovšem Hubička řekl, že tudy pojede druhý den okolo půlnoci jeden z ostře sledovaných vlaků n

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Bohumil Hrabal

Poradna

V naší poradně s názvem VYPLÝVÁ NEBO VYPLÍVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloš Kvasnička.

Ze zkušeností na zahrádce vyplývá, že vyplít zahradu je nejlépe po vlahém dešti. Jenže nemám čas a vyplívám záhonky za sucha. To by šlo, ne?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Šlo by to, ale není to hezky česky. Moc se snažíte uplatnit slovo vyplívám. Mnohem lépe to vypadá takto:
Ze zkušeností na zahrádce vyplývá, že vyplít zahradu je nejlépe po vlahém dešti. Jenže nemám čas a tak pleji záhonky za sucha.

Zdroj: příběh Vyplývá nebo vyplívá

Obsah pověstí

Staré pověsti české

O Čechovi

Stará česká pověst začíná v Charvatské zemi, která je pravlastí Slovanů. V této zemi žilo velké množství lidí. Stalo se, že se mezi nimi strhly velké nepokoje a války. Proto se dva bratři vojvodové Čech a Lech rozhodli, že se svými rodinami a rody Charvátskou zemi opustí a budou hledat místo, kde by mohli pokojně žít. Před cestou přinesli bohům oběti a vydali se na cestu. Procházeli územími, kde míjeli příbuzné rody, až se dostali do neznámých končin. Setkávali se s obyvateli, kteří žili v primitivních chatrčích a jámách. Dostali se až k řece Vltavě, kde si už někteří začali stěžovat, že se stále ještě neusídlili. V tu chvíli Čech ukázal na vysokou horu, která se tyčila nad nimi, a rozhodl, že si pod ní odpočinou. Brzy ráno se na tuto horu Říp sám vydal a viděl krásnou krajinu, která se nacházela kolem. Když sestoupil z hory, řekl všem, co viděl, že půda vypadá úrodná, vody plné ryb. Třetího dne svolal všechny na místo, odkud bylo vidět do kraje a oznámil jim, že zde zůstanou. Ptal se jich, jak tuto zemi pojmenují. Lidé si zvolili, aby se země jmenovala po něm.

K tomu, aby se zde dalo pohodlně žít, byla potřeba těžká práce. Některé lesy se musely vykácet, aby bylo kde postavit obydlí a vytvořit pole. Práce byla mezi lidi spravedlivě dělená. Každý měl svůj úkol. Večer se rodiny scházely v obydlích a vyprávěly si různé příběhy. Postupně vzniklo opevněné hradiště. Vojvoda Lech se ale rozhodl, že bude se svým rodem postupovat o kousek dále. Postupoval tři dny a pak nechal zapálit velký oheň, aby praotec Čech viděl, kde se Lech usídlil. Místo, kde se usídlil, pojmenoval Lech podle zapáleného ohně Kouřim.

Asi třicet let poté, co vstoupili do české země, zemřel praotec Čech a byl pohřben se všemi poctami, které mu náležely.

O Krokovi a jeho dcerách

Po smrti praotce Čecha se v zemi zdvihla vlna sporů a bojů. Bylo jasné, že je třeba mít silného vládce. Starší rodu vládu nabídli Lechovi, který ji ale odmítl a doporučil jim za správce Kroka, starostu mocného rodu. Krok s tím souhlasil. Lech se mezitím z Kouřimi posunul více na východ a založil město Hnězdno. Krok vládl spravedlivě, zároveň byl nadán jistými věšteckými schopnostmi, díky nimž mu duchové zjevili, že jeho současné sídlo Budeč dlouho nepotrvá, a tak nechal na vysoké skále postavit nový hrad, který dostal jméno Vyšehrad. Na Vyšehradě žil Krok i&nb

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Staré pověsti české

REFERÁT NA KNIHY

Rozbor díla Tajuplný ostrov od Julesa Vernea

Román Tajuplný ostrov vydal Verne v roce 1875. Tato kniha má rysy vědecko-fantastické literatury. Tato kniha je provázána s dalšími dvěma knihami (Děti kapitána Granta a Dvacet tisíc mil pod mořem). Při tvorbě tohoto příběhu autor projevil své znalosti nejen ze zeměpisu a přírodopisu, ale i z jiných předmětů, například z chemie a fyziky. Příběh Tajuplného ostrova začíná za americké války Severu proti jihu. Děj se odehrává především na opuštěném ostrově, který si trosečníci pojmenují jako Lincolnův ostrov. Mezi hlavní myšlenky tohoto díla patří určitě solidarita mezi lidmi, síla přátelství a snaha nevzdávat se a najít vždy něco dobrého na každé situaci. Hlavními hrdiny jsou dobří muži, kteří i ve válce stojí na „správné“ straně. Každá z postav má nějaký charakter a ten si drží po celou dobu příběhu.

Příběh Tajuplného ostrova začíná ve velmi dramatickém okamžiku, kdy se hlavní hrdinové obávali o svůj život. Jejich balón byl totiž poničen a jim hrozilo, že se zřítí do moře. Vše, co šlo, vyhazovali z balónu, aby si zajistili alespoň pár metrů výšky k dobru. Nakonec se jim podařilo přistát na břehu. Tam ale zjistili, že jeden z nich chybí.

Až po tomto dramatickém úvodu se děj vrací k předcházejícím událostem a představuje hlavní hrdiny. Putování hlavních hrdinů začalo v pevnosti Richmond, kterou za války Severu proti jihu obléhalo vojsko generála Granta. V pevnosti byli uvězněni: inženýr Cyrus Smith s jeho sluhou černochem Nabem a novinářem Gedeonem Spilettem. Tam se také setkali s námořníkem Pencroffem, který tam byl se svým mladým přítelem Harbertem.

Pencroff vymyslel plán útěku z pevnosti. Smith i Spilett s plánem souhlasili, protože se chtěli dostat zpět do války a bojovat opět proti jihu. K útěku využili balón, který se v pevnosti nacházel. Balón je ale zanesl nad Tichý oceán, kde také ztroskotali. Po ztroskotání si hrdinové uvědomili, že chybí jeden z nich, a to inženýr Smith s jeho psem Topem. Snažili se ho najít, ale marně. Nejhůře jeho ztrátu nesl černoch Nab, který bez něj nechtěl žít. Zbytek posádky se vydal na vedlejší větší ostrov, na němž chtěli žít. Našli si tam vhodný úkryt, který nazvali Komín. Také zjistili, že na ostrově je sladká voda i les, takže jim chyběl již jen oheň. Mezitím, co Pencroff s Harbertem chystali úkryt, tak se Spilett s Nabem pokoušeli na

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jules Verne

LEVANDULE

Miloš Kratochvíl
(3 sloky, lehká báseň k recitaci pro 4 třídu, od Miloše Kratochvíla)

"Víš", povídám Andule,

"jak voní levandule?"

Začala se usmívat:

"Ty mi chceš tu kytku dát?"

~

Já však zůstal nad věcí.

Šli jsme v ZOO ke kleci,

kde lev, statný zvířat král,

za mřížemi tvrdě spal.

~

Přistrčil jsem Anču blíž:

"Čichni k němu přes tu mříž

a pak mi sděl plynule,

jak voní LEV ANDULE!"

Zdroj: článek Miloš Kratochvíl básně k recitaci

PES U SOUDU

Miloš Kratochvíl
(6 slok vtipné
básničky k recitaci pro 6 ročník od Miloše Kratochvíla)

Když pes štěká na člověka,

určitě mu nadává -

a nadávkou kamarádství

pro mě rázem přestává.

~

Odnesl jsem psisko k soudu,

ať s ním soudce zatočí.

Šlo to bídně; pes se klidně

šklebil soudci do očí.

~

Při výslechu chytal blechu,

odpovídal ňaf a haf,

soudce jenom kroutil hlavou:

"Na to nemám paragraf!

~

Nemám důkaz! Důvod k trestu!

Nevím, co to znamená,

když psí řeči nerozumím.

Žaloba je bezcenná."

~

Tak z nás psi a pejsci mají

jen švandu a legraci,

klidně na nás můžou štěkat -

jsme proti nim hlupáci.

~

Každé psisko, marná sláva,

naší řeči rozumí,

z nás však ani doktor práva

štěkací řeč neumí.

Zdroj: článek Miloš Kratochvíl básně k recitaci

ZLATÁ RYBKA

Miloš Kratochvíl
(6 slok básničky k recitaci pro 6 ročník od Miloše Kratochvíla)

Rybáři se často chlubí,

někdy lžou a žvaní.

Já však vážně chytil rybu,

co plní tři přání.

~

"Vládče udic, králi háčků,

vrať mě v říši rybí!

Splním ti za to tři přání.

Chtěj, co se ti líbí!"

~

Jak tak na mě promluvila,

šok mi sevřel hrdlo -

přestože mám spoustu přání,

mlčel jsem jak trdlo.

~

Není totiž vůbec lehké,

jak by se snad zdálo,

vybrat ze všech jen tři přání.

Tři jsou strašně málo,

~

když chci auto, bazén, koně,

loď, hrad, tygra v kleci,

míč, letadlo, perník s medem

a sto dalších věcí.

~

Musím rybu nějak přimět

splnit víc, než řekla!

Jenže než jsem na to přišel,

zlatá rybka lekla...

Zdroj: článek Miloš Kratochvíl básně k recitaci

ČTYŘI KOČKY

Miloš Kratochvíl
(4 sloky, vtipné básně k recitaci, od Miloše Kratochvíla)

Žily čtyři černé kočky

v jednom starém domě,

čtyři patra byla pro ně,

páté bylo pro mě.

~

V prvním patře bydlí kočka

s nejdelšími vousy

a ta druhá si celý den

brouskem drápy brousí.

~

Kočka ze třetího patra

pořád někde slídí

a ta čtvrtá chodí tiše

jako když se stydí.

~

Co se děje v pátém patře?

Tam já mám svou skrýš.

Bojím se těch černých koček

já jsem totiž myš.

Zdroj: článek Miloš Kratochvíl básně k recitaci

ZAJÍC A OSEL

Miloš Kratochvíl
(5 slok vtipné básně
k recitaci pro 6 ročník od Miloše Kratochvíla)

Kouká osel na zajíce

jak se v trávě válí:

"Uši máme stejně dlouhé -

proč ty jsi tak malý?"

~

"Byl jsem taky velký osel,"

zajíc smutně mrknul,

"jenže na mě přišla bída.

Hlady jsem se scvrknul."

~

"Ubožáčku!" hýkl osel,

citem rozechvělý,

a hned běží, aby sehnal

mrkev, jetel, zelí...

~

Všechno nosí zajícovi

pod nos do pelíšku.

"Hodně jez a to ti vrátí

správnou oslí výšku"!

~

Zajíc chroupe a jen funí

jak mu to jde k duhu -

z dobráka si chytrák snadno

lží udělá sluhu.

Zdroj: článek Miloš Kratochvíl básně k recitaci

LÉTAJÍCÍ KOŠTĚ

Miloš Kratochvíl
(3 sloky, lehká báseň
k recitaci pro 4 třídu, od Miloše Kratochvíla)

Kdo má letadlo a prachy,

já se však míň třesu strachy

za dva dny svět obletí,

na létacím koštěti.

~

Letí nízko, s žádným rykem,

nesviští jak raketa,

a jak už je jeho zvykem,

cestou ještě zametá!

~

Prosím vás, při dalším letu

dejte přednost koštěti.

Můžete tím pomoct světu

aspoň trochu od smetí...

Zdroj: článek Miloš Kratochvíl básně k recitaci

Cihly

Miloš Kratochvíl
(vtipná, lehká báseň, 3 sloky, od Miloše Kratochvíla)

Povídala cihla cihle

trochu vztekle, trochu zjihle:

„Kdekdo si po světě jezdí,

jen my tu tvrdneme ve zdi!“

~

Druhá cihla cihle řekla:

„Divím se ti, že jsi vzteklá.

Nestěžuj si! Tvař se mile!

Jsme přece v nádherné vile

a ležíme, kam se ženou

lidé jen na dovolenou.

~

Zedník, co do zdi dával tě,

je teď prý taky na Maltě!“

Zdroj: článek Vtipné básničky k recitaci pro děti

Bajka

Miloš Kratochvíl
(3 sloky, báseň na recitaci 6 třída od Miloše Kratochvíla)

Zbláznil se kos do kosice,

láska ho tak pomátla,

přestal zpívat na osice –

začal si hrát na datla!

~

Jenže stromy nejsou z vosku,

jak poznal ten naiva...

Teď má těžký otřes mozku

a už ani nezpívá.

Sedí v trní, jen se chvěje,

v hlavě bzučí tisíc vos.

A kosice? Té už pěje

na osice jiný kos!

~

Z toho plyne poučení:

Když si člověk nebo pták

hraje na něco, čím není,

tak dostane na zobák.

Zdroj: článek Vtipné básničky o zvířatech

Popelka

Miloš Kratochvíl
(3 sloky básně pro děti na recitaci od Miloše Kratochvíla)

Ze všech holek v naší čtvrti

je nejhezčí Ester.

Maminku má hodně přísnou

a je ze tří sester,

tatínek je popelářem –

takže je věc jasná!

Utrhl jsem tři oříšky,

ať je holka šťastná!

~

Třískla šutrem do oříšků

jednou, dvakrát, potřetí:

Ve dvou byla zdravá jádra,

z třetího prach vyletí...

Žádné boty, žádné šaty,

ani nitka zlatá!

~

Zuří Ester, zuří máma

a ještě víc táta.

Prskal vzteky, kulil oči,

zaplály mu tváře:

„Ty si budeš dělat šoufky

z dcery popeláře?!“

Tak skončila moje láska

k pohádkové nevěstě.

Popelář mě s kukavozem

honil dva dny po městě!

Zdroj: článek Vtipné básně k recitaci pro děti z 5. až 8. tříd ZŠ

Podle televize

Miloš Kratochvíl
(5 slok vtipné básničky pro děti k recitaci od Miloše Kratochvíla)

Televizní programy,

to je nadělení!

Jestli to tak půjde dál,

tak celý svět změní.

~

Změní nejen člověka,

i zvíře či brouka,

změní prostě každého,

kdo se na ně kouká.

~

Špaček z budky sledoval

pořad Vařte s námi,

tak si chtěl dát žížalu

v želé s jahodami.

~

Žížala však viděla

spoustu akčních filmů

a to špaček netušil,

když k ní sletěl z jilmu.

~

Na záhonku vypukla

neskutečná rvačka,

v níž poprvé žížala

uškrtila špačka...

Zdroj: článek Vtipné básně k recitaci pro děti z 5. až 8. tříd ZŠ

Ztracená teta

Miloš Kratochvíl
(6 slok vtipné básně pro děti na recitaci o ztracené tetě)

Nikdo tak rád necestuje

jako teta Alžběta,

každou chvíli sbalí kufr

a vyrazí do světa.

~

V neděli nám oznámila,

že vyráží na sever,

včera volá: „Stal se malér!

Asi jsem si spletla směr“.

~

Říkala, že místo sněhu

je tam poušť a velbloudi,

má strach, i když neví, kde je,

že ještě víc zabloudí.

~

Hned nám ale vysvětlila,

proč to takhle dopadlo:

„Nechala jsem doma brýle

a spletla si letadlo.

~

Brýle leží na kredenci,

rychle mi je pošlete

a přibalte letní šaty,

snad je někde najdete“.

~

Našli jsme šaty i brýle,

tím však končí naděje.

Kam je máme tetě poslat,

když sama neví, kde je?

Zdroj: článek Vtipné básně k recitaci pro děti z 5. až 8. tříd ZŠ

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Jitka Konášová

 Mgr. Světluše Vinšová


miloš kratochvíl básně k recitaci
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
emanuel frynta básničky k recitaci
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>