SOUSEDOVI KOCKY GRAMATIKA bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Děláte chyby v tomto slově? Bohužel v tomto případě není možné použít žádné pomůcky pro zapamatování pravopisu, zde si musíte správný tvar jednoduše zapamatovat.
Gramatika
Musíme si zde dát pozor na záměnu dvou podobných tvarů, které nás mohou mást, a to tvary: jste x kdybyste. Na tomto místě je třeba rozlišovat slovesný způsob. Ve 2. osobě čísla množného způsobu oznamovacího píšeme vždy „jste“ (vy jste hodní, vy jste přišli pozdě).
Naproti tomu ve 2. osobě čísla množného způsobu podmiňovacího (kondicionálu) píšeme vždy „kdybyste“ (kdybyste počkali). Zde pozor na často používanou chybou variantu: slova nelze psát odděleně, tvar „kdyby jste“ je nespisovný.
Totéž platí i pro další tvary podmiňovacího způsobu (kondicionálu), píšeme vždy: abyste, byste a podobně.
Složený slovesný tvar podmiňovacího způsobu se skládá z kondicionálového tvaru pomocného slovesa být a příčestí činného. Podle časového příznaku rozlišujeme dva typy kondicionálu – podmiňovací způsob přítomný a podmiňovací způsob minulý.
Zdroj: článek Pravopis a gramatika slova kdybyste
Příběh
Ve svém příspěvku URČOVÁNÍ SLOVNÍCH DRUHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Andrea.
Kočky žijí v našich domácnostech velmi dlouho
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Julda.
Kočky - podstatné jméno
žijí - sloveso
v - předložka
našich - zájmeno
domácnostech - podstatné jméno
velmi - příslovce
dlouho - příslovce
Zdroj: příběh Prosba o radu
Přídavná jména přivlastňovací
Přídavná jména přivlastňovací se skloňují tedy podle vzorů otcův a matčin. Přivlastňovací přídavná jména se poznají podle toho, že se na ně ptáme otázkou: ČÍ JE TO?
Skloňování přídavných jmen přivlastňovacích rodu mužského životného i neživotného v čísle jednotném i množném podle vzoru otcův:
PÁD
|
JEDNOTNÉ ČÍSLO
|
MNOŽNÉ ČÍSLO
|
1. pád
|
Otcův pes, otcův dům
|
Otcovi psi; otcovy domy
|
2. pád
|
Otcova psa, otcova domu
|
Otcových psů, otcových domů
|
3. pád
|
Otcovu psu, otcovu domu
|
Otcovým psům, otcovým domům
|
4. pád
|
Otcova psa; otcův dům
|
Otcovy psy, otcovy domy
|
5. pád
|
Otcův pse, otcův dome
|
Otcovi psi, otcovy domy
|
6. pád
|
O otcově (/u) psu; o otcově (/u) domu
|
O otcových psech, o otcových domech
|
7. pád
|
S otcovým psem, s otcovým domem
|
S otcovými psy, s otcovými domy
|
Skloňování přídavných jmen přivlastňovacích rodu mužského životného i neživotného v čísle jednotném i množném podle vzoru matčin:
PÁD
|
JEDNOTNÉ ČÍSLO
|
MNOŽNÉ ČÍSLO
|
1. pád
|
Matčin pes, matčin dům
|
Matčini psi, matčiny domy
|
2. pád
|
Matčina psa, matčina domu
|
Matčiných psů, matčiných domů
|
3. pád
|
Matčinu psu, matčinu domu
|
Matčiným psům, matčiným domům
|
4. pád
|
Matčina psa, matčin dům
|
Matčiny psy, matčiny domy
|
5. pád
|
Matčin pse, matčin dome
|
Matčini |
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Přídavná jména
Slovní druhy
1. slovní druh = Podstatná jména (latinsky substantiva) = Patří sem slova, která označují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů.
2. slovní druh = Přídavná jména (latinsky adjektiva) = Patří sem slova, která označují vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen.
3. slovní druh = Zájmena (latinsky pronomina) = Patří sem slova, která zastupují
podstatná jména nebo přídavná jména.
4. slovní druh = Číslovky (latinsky numeralia) = Patří sem slova, která vyjadřují počet, pořadí, násobnost, díl celku.
5. slovní druh = Slovesa (latinsky verba) = Patří sem slova, která vyjadřují činnost, stav nebo změnu stavu.
6. slovní druh = Příslovce (latinsky adverbia) = Patří sem slova, která vyjadřují bližší okolnosti dějů a vlastností (čas, místo, způsob, důvod, míra).
7. slovní druh = Předložky (latinsky prepozice) = Patří sem slova, která pomáhají vytvářet fráze a modifikovat vztahy mezi větnými členy.
8. slovní druh = Spojky (latinsky konjunkce) = Patří sem slova, která spojují větné členy a věty.
9. slovní druh = Částice (latinsky partikule) = Patří sem slova, která signalizují vztah mluvčího k výpovědi, zvýrazňují určitý větný člen a vyjadřují modalitu věty.
10. slovní druh = Citoslovce (latinsky interjekce) = Patří sem slova, která vyjadřují nálady, pocity, vůli mluvčího, označují hlasy a zvuky.
Bohužel ne vždy je zařazení slov k jednotlivým slovním druhům jednoduché a přehledné. K přiřazení některých slov ke slovnímu druhu je nutné dát slovo do určitého kontextu (do věty). Některá slova mohou patřit k více slovním druhům.
Následuje seznam několika slov, které se dají zařadit k více slovním druhům. Jedná se jen o výběr slov, protože takových slov může být nekonečné množství.
ADAMOVI
(všechna podstatná jména rodu mužského životného končící -ovi, například dědovi, strýcovi, sousedovi, Filipovi a tak dále)
Podstatné jméno: příklad využití: K narozeninám dal Adamovi moc hezký dárek.
Přídavné jméno: příklad využití: Adamovi koně se proháněli po louce.
ALE
Spojka: příklad využití: Usmíval se, ale nebyl šťastný.
Částice: příklad využití: Ale je sympatická.
Citoslovce: příklad využití: Ale, ale, copak to děláš?
AŤ
Spojka: příklad využití: Ať jde o cizokrajné rostliny, nebo o exotická zvířata, cítili jsme silný úžas.
Částice: příklad využití: Ať už přestane pršet!
BACHA
Podstatné jméno: příklad využití: Večer vždy rád poslouchal skladby od Bacha.
Citoslovce: příklad využití: Dej si na mě bacha!
BĚHEM
Podstatné jméno: příklad využití: Zlepšoval si zdravotní stav během.
Předložka: příklad využití: Během vyučování se nesmí používat mobilní telefony.
BLÍZKO
Příslovce: příklad využití: Seděl vedle mě příliš blízko.
Předložka: příklad využití: Nastěhoval se blízko nemocnice.
DOBŘE
Příslovce: p
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Slova, která můžeme zařadit k více slovním druhům
5. diktát na koncovky přídavných jmen
Za osamělým stavením se pásla kůzlata. Jedl chléb s husími játry. Zdravý rybí tuk mi nechutnal. Večer pil šípkový čaj. Vyprávěli si o truchlivých příhodách. Zaplatil ryzím zlatem. Sousedovi psi štěkali. Měl šperky z pravých ryzích kovů. Nosil klobouk s duhovým pavím peřím. Za vrbovým keřem se nacházelo kachní hnízdo. Podnikatelé přišli v tmavých oblecích. Dědovy knihy ležely na polici. Na stromech seděli zpěvaví ptáci. Posluchači přivítali řečníka bouřlivým potleskem. Z komína vycházel nepříjemný štiplavý kouř. Koupil si nový světlý svetr. Mezi strmými svahy a borovicovými lesy vedla klikatá cesta.
Zdroj: článek Diktáty pro 7. třídu ZŠ
Pravopis
Podřadicí spojku „kdyby“ ve spojení se slovesem být v 2. osobě čísla množného píšeme vždy a pouze jako kdybyste, nikoli kdyby jste ani kdybyjste.
Zdroj: článek Pravopis a gramatika slova kdybyste
Nesprávné tvary
Kdyby jste je nespisovný tvar.
Ukázky ve větě
Kdybyste věděli, jak vás miluji.
Kdybyste si našli užitečnější práci, nemuseli byste dnes uklízet naše záchody.
Kdybyste se řádně připravili, nemuselo to dopadnout tak špatně.
Bylo by mnohem lepší, kdybyste nám dali peníze hned.
Zdroj: článek Pravopis a gramatika slova kdybyste
Podmiňovací způsob minulý
V současné češtině se podmiňovací způsob minulý prakticky neužívá. Setkáváme se s ním spíše jen jako s prostředkem zdůraznění nebo stylizace. Základní významový rys, který minulý podmiňovací způsob vyjadřuje, je neuskutečnitelnost děje spočívající v tom, že daný děj v minulosti měl/mohl proběhnout jinak: Kdyby mi to byl řekl včas, byl bych mu to odpustil. Kdybych tehdy býval udělal takovou věc, vůbec bych ti to byl neřekl. Pro zdůraznění se někdy používají ještě tvary s bývat: Byl bych mu to býval řekl, ale vždyť on by toho tolik litoval!
Jednotné číslo
- 1. os. byl bych nesl
- 2. os. byl bys nesl
- 3. os. byl by nesl
Množné číslo
- 1. os. byli bychom nesli
- 2. os. byli byste nesli
- 3. os. byli by nesli
Skloňování
- Já, tedy 1. os. č. j., má tvar: kdybych
- Ty, tedy 2. os. č. j., má tvar: kdybys
- On, ona, ono, tedy 3. os. č. j, má tvar: kdyby
- My, tedy 1. os. č. mn., má tvar: kdybychom
- Vy, tedy 2. os. č. mn., má tvar: kdybyste
- Oni, ony, ona, tedy 3. os. č. mn., má tvar: kdyby
Zdroj: článek Pravopis a gramatika slova kdybyste
Podmiňovací způsob přítomný
Použití:
- ve větách, jejichž děj je podmíněný: Kdybych věděl, jak ti mám pomoci, ani chvíli bych neváhal.
- ve zdvořilých žádostech: Mohl byste prosím otevřít okno?
- vyjadřujeme-li přání: Já bych tak rád jel k moři. Kéž by už přišla.
- jako prostředek zdvořilosti a skromnosti ve větách a konstrukcích typu: navrhovali bychom..., mohli bychom..., co byste si přál (v obchodě)
Jednotné číslo
- 1. os. nesl bych
- 2. os. nesl bys
- 3. os. nesl by
Množné číslo
- 1. os. nesli bychom
- 2. os. nesli byste
- 3. os. nesli by
Tvar bysme patří pouze do neformálních mluvených projevů, podoby by jsme a by jste, které se v praxi někdy objevují, jsou chybné (takzvaně hyperkorektní).
Ve spojení se zvratným slovesem jsou ve 2. osobě čísla jednotného spisovné tvary: koupil by sis, umyl by ses. Tvary koupil by jsi si a umyl by jsi se jsou opět hyperkorektní.
Zdroj: článek Pravopis a gramatika slova kdybyste
Ozvi sa mi gramatika
Gramaticky může dojít k chybě v použití tohoto spojení u cizinců, kteří jsou zvyklí, že v jejich rodném jazyce není zvratné zájmeno "se", ale "sa".
Zdroj: článek Ozvi se nebo ozvy se
Zájmeno jenž
Vztažné zájmeno jenž je málo využívaným synonymem k zájmenu který. Mnoho lidí považuje toto zájmeno za zbytečné, komplikující text a mají problém s jeho skloňováním. Zájmeno jenž ale pomáhá lidem, kteří se živí psaním, aby v textu neopakovali neustále jen zájmeno který.
Zdroj: článek Gramatika jenž
Jenž básnicky
Jestliže výraz jenž je již málo užívaný, tak o jeho básnickém ekvivalentu výrazu an se dá říci, že se již téměř nevyužívá.
Zdroj: článek Gramatika jenž
Pravidla jenž/jež
Zpravidla platí, že vztažné zájmeno jenž se používá v souvislosti s podstatnými jmény rodu mužského životného i neživotného. A vztažné zájmeno jež se naopak vztahuje k podstatným jménům rodu ženského a středního.
Zdroj: článek Gramatika jenž
Skloňování slova jenž
Pro skloňování vztažného zájmena jenž je důležité si uvědomit jakého rodu a čísla je podstatné jméno, k němuž se jenž vztahuje, a v jakém pádu dané zájmeno má být.
V následující tabulce lze najít správný tvar právě pro určení těchto tří kritérií (číslo, rod, pád)
ČÍSLO
|
PÁD
|
MUŽSKÝ ROD
|
ŽENSKÝ ROD
|
STŘEDNÍ ROD
|
Číslo jednotné
|
1.
|
(chlapec, který) = jenž
|
(žena, která) = jež
|
(děvče, které) = jež
|
2.
|
(chlapce, kterého) = jehož
|
(ženy, které) = jíž
|
(děvčete, kterého) = jehož
|
3.
|
(chlapci, kterému) = jemuž
|
(ženě, které) = jíž
|
(děvčeti, kterému) = jemuž
|
4.
|
(chlapce, kterého) = jehož, jejž
(les, který) = jejž
|
(ženu, kterou) = již
|
(děvče, které) = jež
|
6.
|
(o chlapci, o kterém) = o němž
|
(o ženě, o které) = o níž
|
(o děvčeti, o kterém) = o němž
|
7.
|
(chlapcem, se kterým) = s jímž
|
(ženou, se kterou) = s jíž
|
(děvčetem, se kterým) = s jímž
|
|
|
|
|
|
Číslo množné
|
1.
|
(chlapci, kteří) = již
(lesy, které) = jež
|
(ženy, které) = jež
|
(děvčata, která) = jež
|
2.
|
(chlapců, kterých) = jichž
|
(žen, kterých) = jichž
|
(děvčat, kterých) = jichž
|
3.
|
(chlapcům, kterým) = jimž
|
(k ženám, kterým) = jimž
|
(děvčatům, kterým) = jimž |
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Gramatika jenž
Cvičení na slovo jenž (i jež)
Zdroj: článek Gramatika jenž
ČÁRKY VE
VĚTĚ JEDNODUCHÉ
Čárkou ve větě jednoduché se
odděluje:
1.
Několikanásobný větný člen
Několikanásobný větný člen je takový
větný člen, v němž se spojují dva (nebo více) výrazy se stejnou syntaktickou
platností. Například: jablka a hrušky; milá, ale neoblíbená učitelka.
Několikanásobné větné členy oddělujeme
čárkou v případě, že:
- nejsou spojeny spojkami a, i, nebo
(anebo), ani, či ve významu slučovacím. Čárku tedy píšeme před těmito spojkami,
pokud jsou jiném poměru než
slučovacím. Například: Nic neslyšel, a navíc měl i zavázané oči.
- jsou k sobě přiřazeny bez spojek
(Nakoupil mléko, pečivo, sýry, jogurty.).
- jsou jednotlivé výrazy
několikanásobného větného členu spojeny spojovacími výrazy, které vyjadřují různé
poměry (stupňovací, odporovací, důsledkový, přípustkový, příčinný) mezi
nimi. Například: Je to výnosná, ale nudná práce.
- jsou spojeny dvojitými
spojovacími výrazy. Například: Ani tuky, ani cukry by lidé neměli
jíst ve velkém množství. Pokud dvojité spojovací výrazy spojují členy,
které se vzájemně vylučují. Například: Výrobky se prodávají na internetu,
nebo v maloobchodech.
- spojky nebo a či vyjadřují
vztah neslučitelnosti. Což znamená, že buď platí první výraz z
několikanásobného větného členu, nebo výraz druhý. Nemohou platit oba.
Například: Buď tvoje rozhodnutí bude kladné, nebo záporné.
- spojka nebo vyjadřuje opravu
výrazu. Například: Na setkání dorazila dívka, nebo spíše žena.
Několikanásobné větné členy neoddělujeme
čárkou v případě, že:
- jsou několikanásobné větné členy v poměru
slučovacím spojené spojkami a, i, nebo (anebo), ani, či. Například: Na
zahradě máme jabloně a hrušky.
- spojky nebo a či vyjadřují vztah
mezi oběma možnostmi. Například: Přijedeme v sobotu nebo v neděli.
- jsou jednotlivé výrazy
několikanásobného větného členu spojeny ve významu vytýkacím
příslovci nebo částicemi: a také, a rovněž, a přitom. Například: Ve
škole zavedli výchovu ke zdraví a také sexuální výchovu.
- se jedná o ustálená slovní
spojení. Například: Držel se mě zuby nehty. Domlouvali se rukama
noha.
- v případě, že se jedná o dvojité
spojovací výrazy ve vztahu slučovacím nebo vyjadřujícím dvě možnosti.
Například: Materiály najdete buď na internetu nebo v archivech.
2.
Přívlastek postupně rozvíjející
Přívlastek postupně rozvíjející je
zvláštní typ přívlastku. Na podstatném jménu je závislý adjektivní přívlastek a
na tomto spojení podstatného jména a adjektivního přístupu je závislý další
adjektivní přívlastek.
Přívlastek postupně rozvíjející se čárkou
neodděluje. Například: Miloval tu krátkou oddechovou chvíli.
3.
Přívlastek volný
Přívlastek volný je rozvitý
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Čárky ve větách