Přídavná jména patří mezi témata, která se ve škole stále vracejí a často v nich vznikají zbytečné chyby. Přestože základní pravidla vypadají jednoduše, v praxi dělá potíže rozlišování tvrdých a měkkých přídavných jmen, správné psaní koncovek nebo určování mluvnických kategorií.
Pokud chceš mít v přídavných jménech jasno, porozumět jejich použití ve větě a uspět v diktátech i testech, právě doplňující části tohoto článku ti pomohou propojit teorii s praxí a zapamatovat si pravidla přirozeně.
Přídavná jména přivlastňovací
Přídavná jména přivlastňovací se skloňují tedy podle vzorů otcův a matčin. Přivlastňovací přídavná jména se poznají podle toho, že se na ně ptáme otázkou: ČÍ JE TO?
Skloňování přídavných jmen přivlastňovacích rodu mužského životného i neživotného v čísle jednotném i množném podle vzoru otcův:
|
PÁD
|
JEDNOTNÉ ČÍSLO
|
MNOŽNÉ ČÍSLO
|
|
1. pád
|
Otcův pes, otcův dům
|
Otcovi psi; otcovy domy
|
|
2. pád
|
Otcova psa, otcova domu
|
Otcových psů, otcových domů
|
|
3. pád
|
Otcovu psu, otcovu domu
|
Otcovým psům, otcovým domům
|
|
4. pád
|
Otcova psa; otcův dům
|
Otcovy psy, otcovy domy
|
|
5. pád
|
Otcův pse, otcův dome
|
Otcovi psi, otcovy domy
|
|
6. pád
|
O otcově (/u) psu; o otcově (/u) domu
|
O otcových psech, o otcových domech
|
|
7. pád
|
S otcovým psem, s otcovým domem
|
S otcovými psy, s otcovými domy
|
Skloňování přídavných jmen přivlastňovacích rodu mužského životného i neživotného v čísle jednotném i množném podle vzoru matčin:
|
PÁD
|
JEDNOTNÉ ČÍSLO
|
MNOŽNÉ ČÍSLO
|
|
1. pád
|
Matčin pes, matčin dům
|
Matčini psi, matčiny domy
|
|
2. pád
|
Matčina psa, matčina domu
|
Matčiných psů, matčiných domů
|
|
3. pád
|
Matčinu psu, matčinu domu
|
Matčiným psům, matčiným domům
|
|
4. pád
|
Matčina psa, matčin dům
|
Matčiny psy, matčiny domy
|
|
5. pád
|
Matčin pse, matčin dome
|
Matčini |
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Přídavná jména
Příběh
Ve svém příspěvku VAŠÍM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iva winterová.
prosím o slovní druh Vaším
děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tobiáš.
Já si myslím, že slovo vaším bude zájmeno přivlastňovací.
Zdroj: příběh Vaším
Slovní druhy
1. slovní druh = Podstatná jména (latinsky substantiva) = Patří sem slova, která označují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů.
2. slovní druh = Přídavná jména (latinsky adjektiva) = Patří sem slova, která označují vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen.
3. slovní druh = Zájmena (latinsky pronomina) = Patří sem slova, která zastupují
podstatná jména nebo přídavná jména.
4. slovní druh = Číslovky (latinsky numeralia) = Patří sem slova, která vyjadřují počet, pořadí, násobnost, díl celku.
5. slovní druh = Slovesa (latinsky verba) = Patří sem slova, která vyjadřují činnost, stav nebo změnu stavu.
6. slovní druh = Příslovce (latinsky adverbia) = Patří sem slova, která vyjadřují bližší okolnosti dějů a vlastností (čas, místo, způsob, důvod, míra).
7. slovní druh = Předložky (latinsky prepozice) = Patří sem slova, která pomáhají vytvářet fráze a modifikovat vztahy mezi větnými členy.
8. slovní druh = Spojky (latinsky konjunkce) = Patří sem slova, která spojují větné členy a věty.
9. slovní druh = Částice (latinsky partikule) = Patří sem slova, která signalizují vztah mluvčího k výpovědi, zvýrazňují určitý větný člen a vyjadřují modalitu věty.
10. slovní druh = Citoslovce (latinsky interjekce) = Patří sem slova, která vyjadřují nálady, pocity, vůli mluvčího, označují hlasy a zvuky.
Bohužel ne vždy je zařazení slov k jednotlivým slovním druhům jednoduché a přehledné. K přiřazení některých slov ke slovnímu druhu je nutné dát slovo do určitého kontextu (do věty). Některá slova mohou patřit k více slovním druhům.
Následuje seznam několika slov, které se dají zařadit k více slovním druhům. Jedná se jen o výběr slov, protože takových slov může být nekonečné množství.
ADAMOVI
(všechna podstatná jména rodu mužského životného končící -ovi, například dědovi, strýcovi, sousedovi, Filipovi a tak dále)
Podstatné jméno: příklad využití: K narozeninám dal Adamovi moc hezký dárek.
Přídavné jméno: příklad využití: Adamovi koně se proháněli po louce.
ALE
Spojka: příklad využití: Usmíval se, ale nebyl šťastný.
Částice: příklad využití: Ale je sympatická.
Citoslovce: příklad využití: Ale, ale, copak to děláš?
AŤ
Spojka: příklad využití: Ať jde o cizokrajné rostliny, nebo o exotická zvířata, cítili jsme silný úžas.
Částice: příklad využití: Ať už přestane pršet!
BACHA
Podstatné jméno: příklad využití: Večer vždy rád poslouchal skladby od Bacha.
Citoslovce: příklad využití: Dej si na mě bacha!
BĚHEM
Podstatné jméno: příklad využití: Zlepšoval si zdravotní stav během.
Předložka: příklad využití: Během vyučování se nesmí používat mobilní telefony.
BLÍZKO
Příslovce: příklad využití: Seděl vedle mě příliš blízko.
Předložka: příklad využití: Nastěhoval se blízko nemocnice.
DOBŘE
Příslovce: p
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Slova, která můžeme zařadit k více slovním druhům
Poradna
V naší poradně s názvem JAKÝ JE SLOVNÍ DRUH SLOVA JEHO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Bych vědět jaký je jaký je to slovní druh slova jeho Děkuji odpovíte
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Jeho je zájmeno přivlastňovací.
Zdroj: příběh Jaký je slovní druh slova jeho
5. diktát na koncovky přídavných jmen
Za osamělým stavením se pásla kůzlata. Jedl chléb s husími játry. Zdravý rybí tuk mi nechutnal. Večer pil šípkový čaj. Vyprávěli si o truchlivých příhodách. Zaplatil ryzím zlatem. Sousedovi psi štěkali. Měl šperky z pravých ryzích kovů. Nosil klobouk s duhovým pavím peřím. Za vrbovým keřem se nacházelo kachní hnízdo. Podnikatelé přišli v tmavých oblecích. Dědovy knihy ležely na polici. Na stromech seděli zpěvaví ptáci. Posluchači přivítali řečníka bouřlivým potleskem. Z komína vycházel nepříjemný štiplavý kouř. Koupil si nový světlý svetr. Mezi strmými svahy a borovicovými lesy vedla klikatá cesta.
Zdroj: článek Diktáty pro 7. třídu ZŠ
Poradna
V naší poradně s názvem JAKÝ JE SLOVNÍ DRUH SLOVA JEHO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dement.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovní druh slova jeho je zájmeno. Slovo jeho je zájmeno přivlastňovací ve 3. osobě, jednotného čísla, rodu mužského.
Zdroj: příběh Jaký je slovní druh slova jeho
Co rozeznáváme
Rod u přídavných jmen je buď mužský, ženský nebo střední. Číslo je jednotné a množné. U přídavných jmen se určuje sedm pádů. Co se týká druhů přídavných jmen, rozlišují se přídavná jména tvrdá, měkká a přivlastňovací. Na tvrdá přídavná jména se ptáme otázkami Jaký? Který? a poznáme je pomocí jejich zakončení. U tvrdých přídavných jmen se totiž odlišují koncovky v závislosti na rodu podstatného jména. Na měkká přídavná jména se také ptáme Jaký? Který?, ale zakončení přídavného jména je ve všech rodech stejné. Na přídavná jména přivlastňovací se ptáme Čí? a jejich zakončení se také liší v závislosti na rodu podstatného jména.
Tvrdá přídavná jména se skloňují podle vzoru mladý (mladý muž, mladá žena, mladé dítě), měkká přídavná jména se skloňují podle vzoru jarní (jarní květ, jarní cibulka, jarní počasí), přivlastňovací přídavná jména se skloňují podle vzorů otcův (otcův pes, otcova žena, otcovo dítě) a matčin (matčin muž, matčina dcera, matčino dítě).
Zdroj: článek Cvičení na přídavná jména
Poradna
V naší poradně s názvem SVÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavlína Nováková.
nase babicka pěstuje na své zahradě překrásné růže jaky je slovní druh své?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo své je zájmeno přivlastňovací.
Zdroj: příběh Zajímavě-jaky je to slovni druh
Zájmena přivlastňovací
Přivlastňovací zájmena jsou také
uzavřenou skupinou zájmen, jejichž úkolem je vyjádřit, že někdo nebo něco
někomu nebo něčemu patří. K této skupině se také řadí zvratné zájmeno svůj.
U přivlastňovacích zájmen, které se
vztahují k párovým částem lidského těla, se používá přípona -ma. Například: Vyrobil
klouzačku svýma rukama.
Zájmena přivlastňovací: můj, tvůj,
jeho, její, jeho, náš, váš, jejich, svůj a všechny jejich tvary.
Skloňování
přivlastňovacích zájmen můj, tvůj, jeho, její, jeho v jednotném čísle:
|
ZÁJMENA
PÁDY
|
MŮJ*
|
TVŮJ*
|
JEHO
|
JEJÍ
|
JEHO
|
|
1.
pád
|
Můj, má, moje, mé, moje
|
Tvůj, tvá, tvoje, tvé, tvoje
|
Jeho
|
Její
|
Jeho
|
|
2. pád
|
Mého, mé,mojí, mého
|
Tvého, tvé, tvojí, tvého
|
Jeho
|
Jejího
|
Jeho
|
|
3.
pád
|
Mému, mé, mojí, mému
|
Tvému, tvé, tvojí, tvému
|
Jeho
|
Jejímu
|
Jeho
|
|
4.
pád
|
Mého, můj, mou, moji, mé, moje
|
Tvého, tvůj, tvou, tvoji, tvé, tvoje
|
Jeho
|
Její
|
Jeho
|
|
5.
pád
|
Můj, má, moje, mé, moje
|
Tvůj, tvá, tvoje, tvé, tvoje
|
Jeho
|
Její
|
Jeho
|
|
6.
pád
|
O mém, o mé, moji, o mém
|
O tvém, o tvé, tvojí, o tvém
|
O jeho
|
O jejím
|
O jeho
|
|
7.
pád
|
S mým, s mou, mojí, s mým
|
S tvým, tvou, tvojí, tvým
|
S jeho
|
S jejím
|
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Všechna zájmena
Příběh
Ve svém příspěvku URČENÍ PODMĚTU VE VĚTĚ S ČÍSLOVKOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Misařová.
Jak určit podmět ve větě Pět žáků přišlo pozdě. Deset dívek závod vzdalo.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.
Dobrý den, paní Misařová,
ve větách, které uvádíte, jde o specifickou formu podmětu, a to o tzv. numerativ neboli genitiv numerativní (existuje například i genitiv záporový: nebylo tam ani človíčka; nebo genitiv partitivní: v řece ubylo vody).
Podoba spojení číslovky a počítaného předmětu je dána slovnědruhovým charakterem číslovky: číslovky jeden, dva, tři, čtyři jsou svou povahou přídavná jména, takže se počítaný předmětý s nimi musí mluvnicky shodovat v pádě a částečně také v rodě a čísle (na drátě seděla jedna vlaštovka; za domem mňoukaly dvě kočky apod.) U ostatních základních číslovek, které mají povahu podstatného jména (tedy číslovky pro hodnoty 5–99 a rovněž neurčité číslovky kolik, několik, tolik), se jako základní prostředek vyjádření kvantovosti ustálil počítaný předmět ve 2. pádě množného čísla (tedy genitiv numerativní: na drátě sedělo pět vlaštovek; za domem mňoukalo několik koček).
Jinými slovy: U podmětu typu pět vozů, šest dívek, deset psů atd. řídí koncovku v přísudku číselný výraz a vyžaduje zakončení přísudku na -o: Pět vozů bylo odtaženo na záchytné parkoviště. Šest dívek nepřineslo omluvenku. Jsou-li podmětem výrazy jako desítky, stovky, tisíce, miliony, miliardy, píšeme v příčestí -y, u výrazu tisíce lze zvolit i koncovku -o: Stovky fanoušků se rozburácely na tribunách. Tisíce lidí se sešly (i sešlo) na náměstí.
A jednoduché shrnutí na závěr: Genitiv numerativní je výsledkem historického vývoje a nemá žádnou významovou funkci, je to čistě formální pravidlo. Číslovka je v tomto případě chápána jako přívlastek kvantitativní. Jako podmět tedy označte v těchto případech podstatné jméno ve druhém pádě (tj. v genitivu), abych byla naprosto konkrétní, ve Vašich větách to bude žáků, dívek.
P.S. Je ale možné, že na základní škole nebude chybou jako podmět označit celé spojení, tedy pět žáků, deset dívek.
Zdroj: příběh Určení podmětu ve větě s číslovkou
