Slovo spontánní patří k výrazům, které lidé používají velmi často, ale ne vždy si přesně uvědomují jeho skutečný význam, správné užití a související tvary. Právě proto se kolem něj objevují časté dotazy, nejasnosti i pravopisné chyby, které se pak opakují v běžné mluvě i v psaných textech. V následujícím doplnění článku se zaměříme na praktické použití slova spontánní v různých situacích, vysvětlíme rozdíl mezi tvary spontánní, spontánně a spontálně a ukážeme si, jak tento výraz správně používat v každodenní komunikaci i ve formálnějším projevu.
Z hlediska pravopisu i významu je důležité rozlišovat jednotlivé tvary. Spontánní je přídavné jméno, zatímco spontánně je příslovce.
Tvar spontálně vzniká chybnou výslovností a neměl by se objevovat v psaném projevu.
Zdroj: článek Spontánní
Označuje něco, co vzniká samovolně, bez plánování a bez vnějšího nátlaku.
Správný tvar je spontánně, tvar spontálně je chybný.
Jedná se o přídavné jméno.
Spontánní je přídavné jméno, spontánně je příslovce.
Ano, pokud je významově vhodné a stylisticky odpovídá kontextu.
Ne vždy, záleží na situaci a následcích takového jednání.
Ano, například nespontánní, plánovaný nebo promyšlený.
Ano, pochází z latinského základu a je součástí spisovné češtiny.
Zdroj: článek Spontánní