STANDARTNÍ VERSUS STANDARDNÍ

Standardní nebo standartní?

• Správně je pouze tvar standardní popřípadě nestandardní, nadstandardní, atd.
• Píšeme s písmenem D a vyslovujeme s hláskou D.
• Standardní znamená ustálený, běžný, normální, týkající se standardu, odpovídající standardu; například: standardní úprava, rozměr; standardní výkon, výrobek; standardní situace (ve fotbale – při provádění kopu z rohu nebo volného kopu);
• Toto přídavné jméno bylo vytvořeno od slova standard (rod mužský, neživotný; skloňování podle vzoru hrad) = obvyklá, běžná úroveň; ustálená, normální míra; podoba něčeho; stupeň, který tvoří základ hodnocení něčeho; úroveň, například: (vysoký, nízký) životní standard; dosahovat světového standardu; standard v bydlení; standard v oblékání; standard vědomostí; mravní standard; mezinárodní standardy; v jazykovědě existuje lexikální standard, to je soubor běžných slovních prostředků užívaných v dané etapě celým průměrně vzdělaným jazykovým společenstvím.
• Přídavné jméno standardní se stupňuje takto: 1. standardní; 2. standardnější; 3. nejstandardnější.
• Přídavné jméno standardní lze rozdělit takto: stan-dard-ní.
• Slova příbuzná jsou: standardně, standardnost, standardizace, nadstandardní, nestandardní. Nadstandardní = lepší než obvyklý, luxusní, lépe vybavený; nestandardní = neobvyklý, podivný.

Špatně jsou všechna tato slova:

• standart, standartu, standartem, standarty, stardantů, standartech;
• standartní, standartního, standartním, standartních, standartními;
• nestandartní, nestandartního, nestandartním, nestandartních, nestandartními;
• nadstandartní, nadstandartního, nadstandartním, nadstandartních, nadstandartními;
• standartnější, standartnějšího, standartnějšímu, standartnějším, standartnějších, standartnějšími;
• nejstandartnější, nejstandartnějšího, nejstandartnějšímu, nejstandartnějším, nejstandartnějších, nejstandartnějšími.

Zdroj: článek Standardní nebo standartní

Zcela jiné je standarta

Toto slovo nemá se slovy standard, standardní nic společného. Standarta (rod ženský; skloňování podle vzoru žena) = 1. menší (vyztužený) prapor – standarta prezidenta republiky; 2. tabule s nápisem, pruh látky s heslem nesený na tyčích v průvodu – ozdobené standarty s mírovými hesly; standarty dělostřelců, jezdectva. Přídavné jméno ke slovu standarta má podobu standartový – standartová tyč.

Zdroj: článek Standardní nebo standartní

Příklady užití ve větě

Nabídl standardnější řešení.

Využil standardní situace a dal nádherný gól.

Naši hráči podali nadstandardní výkon.

Používáme jen standardně vyrobené součástky.

Navštivte naše kurzy mezinárodních účetních standardů.

V nabídce máme i nestandardní tvary oken.

Mistrovství ČR ve standardních tancích.

Zdroj: článek Standardní nebo standartní

Seznam předložek

Seznam předložek není úplný, existuje ještě řada předložek, které třeba vznikly ze sloves (například počínaje) a jiných slovních druhů, ale nejsou v tomto seznamu uvedená.

• à – (Tato předložka se používá jen v písemném projevu. V ústním se používají její synonyma: „po“ a „za“. Tato předložka se objevuje obvykle v souvislosti s nějakým množstvím. Například: tisk fotografie à 30 Kč.)
• během - nevlastní - 2. pád – během dovolené
• bez – vlastní - 2. pád – bez mobilu
• beze – vlastní - 2. pád – beze mě
• blízko – nevlastní - 2. pád – blízko domu
• cestou – nevlastní - 2. pád – cestou zákona
• dík – nevlastní - 3. pád – dík tobě
• díky – nevlastní - 3. pád – díky tobě
• dle – knižní - 2. pád – dle názoru
• do – vlastní – 2. pád - do domu
• jménem – nevlastní – 2. pád - jménem krále
• k – vlastní – 3. pád - k tobě
• ke – vlastní - 3. pád – ke stolu
• kol – knižní – 2. pád – kol zahrady
• kolem – nevlastní - 2. pád – kolem domu
• kontra – cizojazyčná – 1. pád – Jestřáb kontra Hrdlička; význam této předložky je slovo „proti“
• kromě – nevlastní – 2. pád – kromě tebe
• ku – vlastní – 3. pád – ku devíti
• kvůli – nevlastní – 3. pád – kvůli rodičům
• mezi – nevlastní – 7. pád – mezi domy
• mimo – nevlastní – 4. pád – mimo provoz
• místo – nevlastní – 2. pád – místo mě
• na – vlastní – 4. pád + 6. pád – na stůl + na stole
• nad – vlastní – 4. pád + 7. pád – nad stůl + nad stolem
• nade – vlastní – 4. pád + 7. pád – nade dveře + nade dveřmi
• naproti – nevlastní – 3. pád – naproti obchodu
• navzdory – nevlastní – 3. pád – navzdory nepřízni
• o – vlastní – 4. pád + 6. pád – o hlas + o moři
• ob – vlastní – 4. pád – ob sedačku
• od – vlastní – 2. pád – od strýce
• ode – vlastní – 2. pád – ode dveří
• ohledně – nevlastní – 2. pád – ohledně návrhu
• okolo – nevlastní – 2. pád – okolo domu
• oproti – nevlastní – 3. pád – oproti nepřátelům
• po – vlastní – 4. pád + 6. pád – po kolena + po tobě
• poblíž – nevlastní – 2. pád – poblíž domu
• pod – vlastní – 4. pád + 7. pád – pod dům + pod domem
• pode – vlastní – 4. pád + 7. pád – pode dveře + pode dveřmi
• podél – nevlastní – 2. pád – podél řeky
• podle – nevlastní – 2. pád – podle zákona
• podlevá – nářeční – 2. pád – podlevá Boha, význam - podle
• pomocí – nevlastní – 2. pád – pomocí vody
• před – vlastní – 4. pád + 7. pád – před dům + před domem
• přede – vlastní – 4. pád + 7. pád – přede dveře + přede dveřmi
• přes – vlastní – 4. pád – přes řeku
• přese – vlastní – 4. pád – přese všechno
• při – vlastní – 6. pád – při tobě
• pro – vlastní – 4. pád – pro tebe
• prostřednictvím – nevlastní – 2. pád – prostřednictvím televize
• proti – nevlastní – 3

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Předložky

Závěr

Pravopis a gramatika spolu úzce souvisejí, ale řeší odlišné oblasti jazyka. Pravopis určuje, jak se slova píší, zatímco gramatika určuje, jak se slova skládají a ohýbají. Společně tvoří systém, který udržuje český jazyk srozumitelný, přesný a stabilní.

Zdroj: článek Gramatika versus pravopis

Ukázky gramatiky

Zde jsou příklady zaměřené na gramatické jevy:

• Slovní druhy: „Moje sestra rychle běží.“ – moje (zájmeno), rychle (příslovce), běží (sloveso)
• Skloňování: „Bez krásného domu.“ – 2. pád, jednotné číslo
• Časování sloves: „Já půjdu, ty půjdeš, on půjde.“
• Skladba: „Děti, které přišly pozdě, se omluvily.“ – věta s vedlejší větou.
• Shoda podmětu s přísudkem: „Všichni žáci přišli.“ – podmět „žáci“ (muž. živ.), přísudek s -i.
• Přívlastek: „červené auto“ – červené = přívlastek shodný.

Zdroj: článek Gramatika versus pravopis

Ukázky pravopisu

Zde jsou konkrétní pravopisné příklady:

• Psaní i/y: „Byli jsme na výletě.“ – měkké i podle shody.
• Velká písmena: „Karel IV., město Brno, Severní ledový oceán“
• S/z: „Zpívat“ (z– jako změna stavu), „srazit“ (s– pohyb shora dolů)
• Interpunkce: „Když přijdeš, zavolej mi.“ (čárka u vedlejší věty)
• Dohromady nebo zvlášť: „například“, ale „na příklad léčby“

Zdroj: článek Gramatika versus pravopis

Co řeší pravopis

Pravopis (ortografie) se zabývá psanou podobou jazyka. Řeší tedy to, jak se mají slova správně zapisovat, aby odpovídala normě českého jazyka. Pravopis se zaměřuje na pravidla psaní písmen, interpunkci i grafickou podobu slov.

Pravopis zahrnuje:

• psaní velkých písmen (jména, města, státy, názvy ulic)
• i/y (vyjmenovaná slova, shoda podmětu s přísudkem)
• psaní ě/je
• s/z (slova jako sraz, zkouška, snít x znít)
• spojování a oddělování slov (dohromady / zvlášť / se spojovníkem)
• interpunkce (čárky v souvětí, oddělování vět, přístavky)
• psaní předložek a předpon (např. s-/z-, vy-/vý-, bě-/běh-)

Zdroj: článek Gramatika versus pravopis

Co řeší gramatika

Gramatika zahrnuje tvarosloví a skladbu. Řeší tedy to, jak se slova v jazyce chovají, jaké mají tvary a jak se skládají do vět. Zatímco pravopis je zaměřen na psanou podobu, gramatika se soustředí na vzájemné vztahy slov a na jejich funkce ve větě.

Gramatika zahrnuje:

• slovní druhy (podstatná jména, přídavná jména, příslovce, spojky...)
• skloňování (pády, rody, vzory)
• časování (tvary sloves – minule, přítomně, budoucí)
• stavbu vět (věta jednoduchá, souvětí souřadné a podřadné)
• větné členy (podmět, přísudek, předmět, příslovečné určení...)
• shoda podmětu s přísudkem (gramatická, nikoliv pravopisná otázka)
• skladební vztahy (přívlastek, přístavek, doplněk)

Zdroj: článek Gramatika versus pravopis