Také řešíte problém jak správně napsat slovo standardní? V článku pro vás přinášíme příručku, která vysvětlí, jak se při použití tohoto slova orientovat a psát ho správně hezky česky.
Standardní nebo standartní?
Správně je pouze tvar standardní popřípadě nestandardní, nadstandardní, atd.
Píšeme s písmenem D a vyslovujeme s hláskou D.
Standardní znamená ustálený, běžný, normální, týkající se standardu, odpovídající standardu; například: standardní úprava, rozměr; standardní výkon, výrobek; standardní situace (ve fotbale – při provádění kopu z rohu nebo volného kopu);
Toto přídavné jméno bylo vytvořeno od slova standard (rod mužský, neživotný; skloňování podle vzoru hrad) = obvyklá, běžná úroveň; ustálená, normální míra; podoba něčeho; stupeň, který tvoří základ hodnocení něčeho; úroveň, například: (vysoký, nízký) životní standard; dosahovat světového standardu; standard v bydlení; standard v oblékání; standard vědomostí; mravní standard; mezinárodní standardy; v jazykovědě existuje lexikální standard, to je soubor běžných slovních prostředků užívaných v dané etapě celým průměrně vzdělaným jazykovým společenstvím.
Přídavné jméno standardní se stupňuje takto: 1. standardní; 2. standardnější; 3. nejstandardnější.
Přídavné jméno standardní lze rozdělit takto: stan-dard-ní.
Slova příbuzná jsou: standardně, standardnost, standardizace, nadstandardní, nestandardní. Nadstandardní = lepší než obvyklý, luxusní, lépe vybavený; nestandardní = neobvyklý, podivný.
Toto slovo nemá se slovy standard, standardní nic společného. Standarta (rod ženský; skloňování podle vzoru žena) = 1. menší (vyztužený) prapor – standarta prezidenta republiky; 2. tabule s nápisem, pruh látky s heslem nesený na tyčích v průvodu – ozdobené standarty s mírovými hesly; standarty dělostřelců, jezdectva. Přídavné jméno ke slovu standarta má podobu standartový – standartová tyč.
Dvě „n“ se vyskytují pouze ve slově výkonný (výkonná, výkonné, ...). Toto přídavné jméno je odvozeno od podstatného jména výkon, což znamená buď množství práce za určitou pracovní jednotku (Dělníkům na noční směně klesá výkon.), nebo výsledek nějaké činnosti (V zápase předvedli skvělé výkony.), či provedení nějaké činnosti. Označení toho, kdo nebo co nějakou činnost provádí, vykonává, je jí pověřen nebo je schopný a dosahuje velkého výkonu, vznikne připojením přípony -ný ke slovotvornému základu (výkon + ný). Proto dvě „n“ v tomto přídavném jméně!
Mezi mé nejoblíbenější spolužáky patří bezesporu Teddy. Teddy se vlastně jmenuje Tadeáš Ditrich, ale všichni spolužáci a i kamarádi mu říkají Teddy. Teddy bydlí celý život v Mladé Boleslavi, protože tam jeho rodiče oba pracují ve firmě Škoda Auto. Teddymu bude letos v říjnu patnáct let a je nejstarším žákem v naší třídě, protože k nám v šesté třídě propadl.
Tadeášova přezdívka ho přirovnává k medvědům, s nimi má mnoho společného i postavou, je totiž velmi vysoký a rozhodně nepatří k nejhubenějším lidem na světě. Naopak je spíše silné postavy. Už na první pohled je na něm znát, že jeho tatínek je původem Ital, Teddy je totiž po něm snědší pleti.
V porovnání s tělem má Teddy velmi malou hlavu s odstátými ušima a velmi krátkými černými vlasy. Na první pohled si každý hned všimne jeho velmi tmavých očí hnědé barvy, které se schovávají pod velmi hustým a tmavým obočím. Oči mu rámují krásné dlouhé řasy, které mu závidí nejedna spolužačka. Na očích někdy nosívá brýle, ale ne proto, že by neviděl, brýle mu slouží jako módní doplněk, když chce působit chytře. Pozornost k sobě přitahuje i jeho trochu širší nos s trošku většími nosními dírkami. Naopak jeho ústa působí proti zbytku obličeje velmi nenápadně, jsou totiž malá a pečlivě ukrytá pod tmavými vousky, které si Teddy už několik měsíců nechává růst. Když se Teddy usměje, spatříme jeho větší zuby, které jsou ovšem bez kazu. Bez kazu by byla i jeho tvář, kdyby se pod pravým obočím neukrývala malá jizvička.
Teddyho tělo působí velmi kulatě, je na něm na první pohled znát, že příliš neholduje sportu, ani jiným fyzickým aktivitám. Jeho ruce i nohy působí obtloustle a je také znát, že nejsou příliš silné.
Přestože jsou pro Teddyho jakékoliv sportovní výkony noční můrou, obléká se nejčastěji do sportovního, pohodlného oblečení. Teddy nepatří k těm lidem, kteří by nad výběrem oblečení dlouze přemýšleli, prostě vezme první tepláky a větší tmavé tričko, které ve skříni najde. Je mu jedno, jestli je špinavé, nebo děravé. Důležité je pro něj pohodlí. V doplňcích se Teddy příliš nevyžívá, občas nosí nedioptrické brýle, aby působil chytře, ale to je vše. Nenosí žádné řetízky, náramky a ani kšiltovky, čepice, prostě nic takového.
Marie Antonie Josefa Johana Habsbursko-Lotrinskáznámá spíše jako Marie Antoinetta se narodila dne 2. listopadu 1755 ve Vídni jako patnácté dítě rakouské královny Marie Tereziea jejího manžela Františka I. Štěpána Lotrinského. Marie Antoinetta tak byla pravnučkou císaře Leopolda I. a vnučkou císaře Karla VI. Od narození jí stejně jako jejím sestrám náležel titul rakouské arcivévodkyně. Její kojnou se stala manželka soudce Constance Webrová. Svou matku Antonie, jak jí její rodina nazývala, milovala, ale zároveň z ní měla strach. Více si rozuměla s otcem, který byl veselý, laskavý a velmi dobrosrdečný. Sdíleli spolu lásku ke květinám a celkově k zahradě. Jeho smrt v roce 1765 otřásla jejím světem.
Se sourozenci si příliš nerozuměla, byli vychováváni v soutěživém prostředí, a tak na sebe často žárlili. Od většiny sourozenců jí navíc dělil velký věkový rozestup. Nejvíce Antonie žárlila na Marii Kristýnu, která měla u matky privilegované postavení, čehož si byla Antonie dobře vědoma (projevilo se to i tím, že Marie Kristýna byla jediným dítětem Marie Terezie, které se smělo provdat z lásky). Naopak velmi dobře Antonie vycházela s Marií Karolínou, která byla o tři starší. Dívky spolu byly vychovávány a trávily tak společně mnoho času.
Spolu se svými sourozenci se i Antonie podílela na určité neformální atmosféře u rakouského dvora. Všichni arcivévodové a arcivévodkyně vystupovali (zpívali, tančili) při různých akcích u dvora, kterých bylo hlavně v zimních měsících mnoho. Jejich výchova nebyla ale jen o zábavě, velkou část dne trávili arcivévodové a arcivévodkyně vyučováním. Antonie se ale často dokázala vyučování vyhnout, guvernantka ji k němu příliš nenutila a velmi jí při něm pomáhala, a tak Antonie určitým způsobem zlenivěla. Proto nebyla ještě ve třinácti letech zběhlá v historii, ale ani ve čtení a psaní. Ani její francouzština nebyla zpočátku příliš dobrá, dokud se jí neujal Abbé Vermond a nenaučil ji mluvit plynule francouzsky. Naopak velmi dobré výkony podávala v tanci, vyšívání a ve hře na harfu. Už jako malé děvče se mohla rakouská arcivévodkyně pyšnit vrozenou elegancí a půvabem.
Antonie byla považována za velmi hezkou dívku s krásnou pletí, ale i ona měla určité fyzické chyby. Mezi ně patřily její zuby a vlasy. Oboje ale dokázali odborníci napravit a Antonie se tak stala ideální adeptkou na manželku budoucího francouzského krále.
Přímým zdrojem diagnostických informací je analýza školních výkonů a speciální testy i zkoušky hodnotící výkony dítěte v jednotlivých percepčních oblastech.
Vyšetření dítěte se skládá z několika částí, většinou jej provádí speciální pedagog nebo psycholog, který s dítětem provede krátký rozhovor a naváže osobní kontakt. Dítě se při neformálním hovoru uvolní, je zbaveno napětí, popíše své problémy a způsob, jak se s nimi vyrovnává, možnosti jejich překonávání, situaci v rodině a ve škole, dosavadní nápravná opatření a podobně. Během hovoru má odborník možnost posoudit řeč, hodnotit slovní zásobu, vyjadřovací schopnosti, výslovnost a jiné.
Mezi další vyšetření patří zjištění úrovně intelektu – IQ (inteligenční kvocient) – pro vyloučení poruchy v důsledku nižší úrovně mentálních schopností. Vyšetření provádí individuálně a standardizovanými metodami zásadně psycholog. Nejčastěji používaný je Wechslerův test, který je určen pro děti od 5 do 16 let. Test se skládá z deseti subtestů, neprovádí se najednou u dětí s oslabenou pozorností a soustředěností. Dále se používají Ravenovy progresivní matice upravené odborníky pro běžnou populaci; jejich předností je snadné a rychlé vyhodnocení.
Následuje vyšetření čtení, zahrnující vyšetření rychlosti čtení, porozumění čtenému textu, analýzu chyb a chování dítěte při čtení. Používají se standardizované testy čtení s různou obtížností, testy se provádí jednotlivě a zapisují se na záznamový arch. Výkon ve čtení se srovnává s normovanými texty posledního průzkumu čtenářské dovednosti z osmdesátých let. Vyšetřuje se psaní a pravopis dítěte. Sleduje se samostatný písemný projev i opis textu. Při vyšetření pravopisu se používá zvláštních diktátů, srovnávají se diktáty psané ve škole a v poradně. Zjišťuje se rozvoj grafomotoriky i psacích návyků (způsob sezení při psaní, držení psacího náčiní, způsob a rychlost psaní), provádí se analýza chyb.
Cenné informace o grafomotorice poskytují kresebné zkoušky – test Binderové, obkreslování obrazců Matějčka a Vágnerové, test lidské postavy Goodenoughové a jiné.
Standardizované zkoušky pro dysgrafii prozatím nejsou, v praxi se užívají osvědčené a ověřené postupy. Úroveň psaní hodnotí speciální pedagog z hlediska grafické, pravopisné a obsahové stránky, přičemž se všechny oblasti v hodnocení vzájemně ovlivňují. Diagnostickými nástroji jsou opis, přepis, diktát a volný písemný projev.
Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno "K". Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například kouření, koupání). V tabulce jsou uvedená nejen daná podstatná jména, ale i jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.
