Podmět latinsky
Větný člen podmět se latinsky nazývá subjectum. Jeho latinský název: subjekt se také hodně využívá.
Zdroj: Podmět
Téma
STŘEDNÍ ROD LATINSKY
Příběh
V příběhu POUŽÍVÁNÍ SPOJKY NEBO MÍSTO SPOJKY A VE VĚTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Jaroslav Mokrý.
Mám na mysli používání těchto spojek například při vyjmenovávání násobných předmětů jako větných částí:
1. Lesníci vysázeli douglasky, lípy, javory nebo modříny.
2. V masopustním průvodu jsme viděli děti i dospělé bez masek, komedianty v různých maškarních kostýmech nebo medvědy a další zvířata v kašírovaných maskách.
Patřím k dříve narozeným, a proto časté používání vylučovací spojky "nebo" místo souřadící spojky "a" v psané češtině (prakticky nikdy v mluvené) považuji za zásadní jazykovou chybu, v lepším případě za zlozvyk. Dopouštějí-li se toho novináři, tím hůř pro ně, pro jazyk i pro mládež, která se pořádně česky nikdy nenaučila. Dnešní škola toho totiž není schopna.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.
Protože mně irituje používání spojek vylučovacích nebo či jako slučovacích, našel jsem na Wikipedii, že spojka nebo je spojka slučovací ale i vylučovací. Kde se stala chyba?
Promluví Babiš či Havlíček.
Promluví Babiš nebo Havlíček.
BUDOU MLUVIT OBA NEBO JEN JEDEN Z NICH???
Měl jsem z maturity pouze dvojku v r.1968, ale jak se česky do budoucna domluvíme, když i jednoduché věty budou matoucí. Není to záměr, abychom raději mluvili německy, anglicky, latinsky, rusky?
Zdroj: Příběh Používání spojky nebo místo spojky a ve větě
Poradna
V naší poradně s názvem CVIČENÍ NA PŘÍDAVNÉ JMÉNO TATÍNKOVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavlína.
Dobry den,je toto cviceni vhodne pro 6. Tridu ZŠ? Nebo pro kterou ?? Dekuji a hezky den
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Civčení je vhodné pro třídy, 8, 9 a pro střední školy.
Zdroj: Příběh Cvičení na přídavné jméno TATÍNKOVI
Spojky latinsky
Pro spojky jazykovědci používají odborný termín konjunkce. Ten vychází z latinského coniungere, což znamená spojovat či slučovat.
Slovo konjunkce však mimo lingvistiku může znamenat i okamžik největšího zdánlivého přiblížení dvou objektů na obloze (v astrologii) nebo výrok vyjadřující, že platí výrok A a zároveň výrok B (v logice).
Zdroj: Spojky
Poradna
V naší poradně s názvem CHARAKTERISTIKA MAMINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Natálie.
Dobrý den, potřebovala bych pomoci, jsem v druhém ročníku na střední škole a v úterý budeme psát slohovu práci z českého jazyka na charakteristiku postavy, vybrala jsem si moji maminkou a potřebovala bych poradit zda je to takhle v pořádku nebo jsou tam nějaké nedostatky. Na základní škole mi slohová práci vždy dělala problém a moc nevím jak na to. Předem děkuji za odpověď.
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Je to skvělé!
Zdroj: Příběh Charakteristika maminky
Mluvnické kategorie podstatných jmen v češtině
U podstatných jmen se určuje
- rod,
- číslo,
- pád,
- vzor.
Podstatné jméno může být rodu mužského (latinsky maskulinum), ženského (latinsky femininum) a rodu středního (latinsky neutrum). Rod mužský má šest vzorů, rod ženský čtyři vzory a rod střední také čtyři vzory.
U podstatných jmen se také určuje číslo. Podstatné jméno může být čísla jednotného (singulár), nebo množného (plurál).
Pády u podstatných jmen jsou vypsány výše.
Pro určení vzorů podstatných jmen je důležité si nejprve určit rod podstatného jména. Vzory se určují podle zakončení podstatného jména v prvním a druhém pádě.
Jednotné číslo rod mužský
|
1. pád |
Pán |
Hrad |
Muž |
Stroj |
Předseda |
Soudce |
|
2. pád |
Pána |
Hradu |
Muže |
Stroje |
Předsedy |
Soudce |
|
3. pád |
Pánovi Pánu |
Hradu |
Muži mužovi |
Stroji |
Předsedovi |
Soudci soudcovi |
|
4. pád |
Pána |
Hrad |
Muže |
Stroj |
Předsedu |
Soudce |
|
5. pád |
Pane |
Hrade |
Muži |
Stroji |
Předsedo |
Soudce |
|
6. pád |
Pánovi pánu |
Hradu |
Muži mužovi |
Stroji |
Předsedovi |
Soudci soudcovi |
|
7. pád |
Pánem |
Hradem |
Mužem |
Strojem |
Předsedou |
Soudcem |
Jednotné číslo rod ženský
|
1. pád |
Žena |
Růže |
Píseň |
Kost |
|
2. pád |
Ženy |
Růže |
Písně |
Kosti |
|
3. pád |
Ženě |
Růži |
Písni |
Kosti |
|
4. pád |
Ženu |
Růži |
Píseň |
Kost |
|
5. pád |
Ženo |
Růže |
Písni |
Kosti |
|
6. pád |
Ženě |
Růži |
Písni |
Kosti |
|
7. pád |
Ženou |
Růží |
Písní |
Kostí |
Jednotné číslo rod střední
|
1. pád |
Město |
Moře |
Kuře |
Stavení |
|
2. pád |
Města |
Moře |
Kuřete |
Stavení |
|
3. pád |
Městu |
Moři |
Kuřeti |
Stavení |
|
4. pád |
Město |
Moře |
Kuře |
Stavení |
|
5. pád |
Město |
Moře |
Kuře |
Stavení |
|
6. pád |
Městě |
Moři |
Kuřeti |
Stavení |
|
7. pád |
Městem |
Mořem |
Kuřetem |
Stavením |
Množné číslo rod mužký
|
1. pád |
Páni pánové |
Hrady |
Muži mužové |
Stroje |
Předsedové |
Soudci soudcové |
|
2. pád |
Pánů |
Hradů |
Mužů |
Strojů |
Předsedů |
Soudců |
|
3. pád |
Pánům |
Hradům |
Mužům |
Strojům |
Předsedům |
Soudcům |
|
4. pád |
Pány |
Hrady |
Muže |
Stroje |
Předsedy |
Soudce |
|
5. pád |
Páni Pánové |
Hrady |
Muži Mužové |
Stroje |
Předsedové |
Soudci Soudcové |
|
6. pád |
Pánech |
Hradech |
Mužích |
Strojích |
Předsedech |
Soudcích |
|
7. pád |
Pány |
Hrady |
Muži |
Stroji |
Předsedy |
Soudci |
Množné číslo rod ženský
|
1. pád |
Ženy |
Růže |
Písně |
Kosti |
|
2. pád |
Žen |
Růží |
Písní |
Kostí |
|
3. pád |
Ženám |
Růžím |
Písním |
Kostem |
|
4. pád |
Ženy |
Růže |
Písně |
Kosti |
|
5. pád |
Ženy |
Růže |
Písně |
Kosti |
|
6. pád |
Ženách |
Růžích |
Písních |
Kostech |
|
7. pád |
Ženami |
Růžemi |
Písněmi |
Kostmi |
Množné číslo rod střední
|
1. pád |
Města |
Moře |
Kuřata |
Stavení |
|
2. pád |
Měst |
Moří |
Kuřat |
Stavení |
|
3. pád |
Městům |
Mořím |
Kuřatům |
Stavením |
|
4. pád |
Města |
Moře |
Kuřata |
Stavení |
|
5. pád |
Města |
Moře |
Kuřata |
Stavení |
|
6. pád |
Městech |
Mořích |
Kuřatech |
Staveních |
|
7. pád |
Městy |
Moři |
Kuřaty |
Staveními |
Zdroj: Pády
Podmět a přísudek
Podmět a přísudek jsou skladební dvojicí, která je vyjádřená skladebním vztahem shody (latinsky predikace). Znamená to, že se tyto dva členy shodují v osobě, čísle a ve jmenném rodě. Shoda nastává v okamžiku, kdy je jeden člen závislý na druhém (= řídícím) členu. U podmětu a přísudku je závislým členem přísudek a členem řídícím je podmět. Proto jejich vztah nelze nazvat shoda podmětu s přísudkem. Správný název je přesně obrácený, shoda přísudku s podmětem.
Zdroj: Podmět
Předložky
Předložky jsou sedmým slovním druhem a řadí se k neohebným druhům. To znamená, že se předložky nedají nijak skloňovat a ani časovat, jejich tvar se tedy nemění v závislosti na pádu a ani času. Tento slovní druh se pojí s podstatnými jmény, zájmeny a číslovkami. Předložky nejsou plnovýznamovými slovy, ale ve větě mají svůj význam, vyjadřují vztahy mezi větnými členy, přestože samy větnými členy nejsou (jen ve spojení s jiným slovem). Latinský název pro tento slovní druh jsou prepozice.
Předložky se obvykle pojí s určitými pády.
Zdroj: Předložky
Pády latinsky
České i slovenské pády mají latinské označení.
Latinské názvy pro pády v českém jazyce
|
1. pád |
NOMINATIV |
|
2. pád |
GENITIV |
|
3. pád |
DATIV |
|
4. pád |
AKUZATIV |
|
5. pád |
VOKATIV |
|
6. pád |
LOKÁL |
|
7. pád |
INSTRUMENTÁL |
Latinské názvy pro pády ve slovenském jazyce
|
1. pád |
NOMINATIV |
|
2. pád |
GENITIV |
|
3. pád |
DATIV |
|
4. pád |
AKUZATIV |
|
5. pád |
LOKÁL |
|
6. pád |
INSTRUMENTÁL |
Významy pádů
Každý z pádů má svůj význam a náleží k určité informaci.
|
1. pád |
NOMINATIV |
Podmětný pád |
|
2. pád |
GENITIV |
Přivlastňovací pád |
|
3. pád |
DATIV |
Pád adresáta |
|
4. pád |
AKUZATIV |
Předmětný pád |
|
5. pád |
VOKATIV |
Pád oslovení |
|
6. pád |
LOKÁL |
Pád umístění |
|
7. pád |
INSTRUMENTÁL |
Pád způsobu |
Pády v latině
Sama latina využívá 6 pádů, přičemž ten poslední v sobě spojuje funkce několika dalších pádů, ablativu (ODKUD), instrumentálu (ČÍM), lokativu (V) a i dalších nových významů, například PROČ, V DOBĚ.
|
1. pád |
NOMINATIV |
|
2. pád |
GENITIV |
|
3. pád |
DATIV |
|
4. pád |
AKUZATIV |
|
5. pád |
VOKATIV |
|
6. pád |
ABLATIV |
Zdroj: Pády
Skloňování
Slovo všechno je středního rodu, v mužském rodu je tvar všechen a v ženském všechna.
|
Jednotné číslo |
|||
|
Pád |
Rod mužský |
Rod ženský |
Rod střední |
|
1. |
Všechen |
Všechna |
Všechno / vše |
|
2. |
Všeho |
Vší |
Všeho |
|
3. |
Všemu |
Vší |
Všemu |
|
4. |
Všechen |
Všechnu / vši |
Všechno / vše |
|
6. |
O všem |
O vší |
O všem |
|
7. |
Se vším |
S vší |
Se vším |
|
Množné číslo |
|||
|
Pád |
Mužský rod |
Ženský rod |
Střední rod |
|
1. |
Všichni (životnost), všechny (neživotnost) |
Všechny |
Všechna |
|
2. |
Všech |
Všech |
Všech |
|
3. |
Všem |
Všem |
Všem |
|
4. |
Všechny |
Všechny |
Všechna |
|
6. |
O všech |
O všech |
O všech |
|
7. |
Se všemi |
Se všemi |
Se všemi |
Zdroj: Slovo všechno
Co to jsou přídavná jména
Přídavná jména jsou druhým slovním druhem. Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatným jménem, anebo jejich význam blíže určují. Na přídavná jména se ptáme otázkami: JAKÝ? KTERÝ? ČÍ?
Přídavných jmen jsou tři druhy. Mohou být přídavná jména měkká, tvrdá a přivlastňovací.
Ve větně skladbě mají přídavná jména nejčastěji funkci shodného přívlastku, případně mohou být i doplňkem, či jmennou částí přísudku.
Některá přídavná jména se dají také stupňovat. Existuje u nich trojí stupeň vyjádření míry vlastnosti. Tyto tři stupně se latinsky nazývají pozitiv (1. stupeň), komparativ (2. stupeň) a superlativ (3. stupeň). Druhý stupeň se tvoří tak, že se k prvnímu stupni přidají přípony -ejší, -ější, -ší, -čí. Například: světlejší, něžnější, hladší, lehčí. Třetí stupeň se tvoří tak, že se ke druhému stupni přídavných jmen ještě přidá předpona nej-. Například: nejsvětlejší, nejněžnější, nejhladší, nejlehčí.
Zdroj: Přídavná jména
10 nejbohatších zemí světa
Aby vynikla chudoba těch nejchudších států světa, je dobré mít porovnání, k tomu výborně poslouží státy právě z opačného ekonomického spektra – ty nejbohatší.
|
Pořadí |
Stát |
Hrubý domácí produkt na obyvatele v $ |
Počet obyvatel |
Kontinent |
|
1. |
Katar |
146 011 |
2 570 000 |
Asie (Střední východ) |
|
2. |
Lucembursko |
94 167 |
8 372 000 |
Evropa |
|
3. |
Singapur |
84 821 |
5 607 000 |
Asie |
|
4. |
Brunej |
80 335 |
423 196 |
Asie (jihovýchodní) |
|
5. |
Kuvajt |
71 600 |
2 335 648 |
Asie (Střední východ) |
|
6. |
Norsko |
67 619 |
5 233 000 |
Evropa |
|
7. |
Spojené arabské emiráty |
67 201 |
9 270 000 |
Asie (Blízký východ) |
|
8. |
Hongkong |
57 676 |
6 978 000 |
Asie |
|
9. |
Spojené státy americké |
57 045 |
325 700 000 |
Severní Amerika |
|
10. |
Švýcarsko |
56 815 |
8 372 000 |
Evropa |
Zdroj: Nejchudší země světa
Skloňování zájmena týž/tentýž
Protože je skloňování tohoto zájmena poněkud těžší, nabízíme vám jeho kompletní skloňování...
Číslo jednotné
|
rod mužský |
rod ženský |
rod střední |
|
|
1. pád |
týž/tentýž |
táž/tatáž |
totéž |
|
2. pád |
téhož |
téže |
téhož |
|
3. pád |
témuž |
téže |
témuž |
|
4. pád |
téhož, týž/tentýž |
touž/tutéž |
totéž |
|
6. pád |
o témž(e), tomtéž |
o téže |
o témž(e), tomtéž |
|
7. pád |
týmž/tímtéž |
touž/toutéž |
týmž/tímtéž |
Číslo množné
|
rod mužský |
rod ženský |
rod střední |
|
|
1. pád |
tíž/titíž |
tytéž |
táž/tatáž |
|
tytéž (neživ.) |
|||
|
2. pád |
týchž |
týchž |
týchž |
|
3. pád |
týmž |
týmž |
týmž |
|
4. pád |
tytéž |
tytéž |
táž/tatáž |
|
6. pád |
o týchž |
o týchž |
o týchž |
|
7. pád |
týmiž |
týmiž |
týmiž |
Zdroj: Druhy zájmene téhož