SÝČEK
= sova
Slova příbuzná
sýčkovat (= strašit)
Příklady
Sýček je malá sova. Nesýčkuj.
Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po s
SÝČEK PŘÍBUZNÉ je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Vyjmenovaná slova po s jsou slova domácího původu, u nichž se v kořenu po souhlásce s píše y/ý. Zde se podrobně podíváme nejen na vyjmenovaná slova po s, ale i na slova k nim příbuzná.
= sova
sýčkovat (= strašit)
Sýček je malá sova. Nesýčkuj.
Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po s
Pokud něco někam přitlučeme, nejedná se o příbuzné slovo k vyjmenovanému slovu být a ve slově přibít píšeme měkké I.
Příklady:
Přibil obrázek na zeď, ale brzy mu znovu spadl.
Je potřeba přibít plech na střechu.
Pokud ale někdo někam přijde nebo přicestuje, jedná se o příbuzné slovo k vyjmenovanému být a píšeme přibýt s tvrdým Y.
Příklady:
Do třídy nám přibyl nový spolužák.
Přibylo mu mnoho starostí.
Zdroj: článek Výjimky ve vyjmenovaných slovech
K velmi častým chybám ve vyjmenovaných slovech patří chybné psaní slov příbuzných k vyjmenovanému slovu být a „nevyjmenovanému“ slovu bít. U mnoha slov si přitom můžeme pomoci jednoduchou pomůckou: Pokud dané slovo vyjadřuje nějaký násilný čin, někdo do něčeho nebo někoho mlátí, tluče, je slovo příbuzné k bít s měkkým I. Pokud ale sloveso vyjadřuje, že se někdo nebo něco někde vyskytuje nebo někdo něco získal, ztratil, něco se někde objevilo nebo naopak zmizelo, jedná se o příbuzné slovo k být s tvrdým Y. Tato poučka psaní i/y ve vyjmenovaných slovech možná až příliš zjednodušuje, ale pro rychlou kontrolu poslouží velmi dobře. Opatrní musíme být ale u spojení dobýt hrad nebo pevnost, kde nás to láká řídit se tím, že při dobývání hradu vojáci často používají sílu. Zde ale platí, že cílem dobývání je něco získat, proto toto spojení souvisí s vyjmenovaným slovem být.
Zdroj: článek Výjimky ve vyjmenovaných slovech
sytý, syn, sýr, syrový, sychravý, usychat (i usýchat), sýkora, sysel, sýček, syčet, sypat
Vlastní jména a zeměpisné názvy: Bosyně, Syneč, Syslov, Sychrov, Synkov, Sýrovice, Sýčina aj.
Pozor: syrý (syrový, vlhký), sirý (osiřelý, opuštěný), síra (chemický prvek), sirup, sípat (chraptět), sypat (písek), sivý (šedý), sirotek, sýrový (ze sýra), sírový (ze síry), syrový (neuvařený)
Zdroj: článek Vyjmenovaná slova
V následujícím přehledu jsou vypsány české jazykolamy, které slouží k procvičení výslovnosti různých hlásek. Před nastudováním seznamu jazykolamů si je třeba uvědomit, že některé jazykolamy jsou vhodné k procvičení více hlásek a hláskových skupin. Proto by se v seznamu daly zařadit k více hláskám. Každý člověk by si měl tedy sám zvolit jazykolamy, které mu vyhovují. U kratších jazykolamů obvykle platí, že je vhodné je opakovat několikrát za sebou.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Jazykolamy
Umět vyjmenovaná slova bohužel neznamená umět je jen za sebou správně a rychle odříkat (navíc je dnes každá učebnice uvádí v jiném počtu a pořadí), ale je důležité umět rozpoznat i slova, která jsou vyjmenovaným slovům příbuzná. Zde je seznam článků, které vysvětlují příbuzná slova k vyjmenovaným slovům: Vyjmenovaná slova - slova příbuzná.
být, bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, babyka
Vlastní jména a zeměpisné názvy: Zbyněk, Zbyšek, Zbyslav, Přibyslav, Bydžov, Bylany, Bystřice, Byšice, Bystrc, Hrabyně, Byzhradec, Kobylisy aj.
Písmeno f se v základech domácích slov téměř nevyskytuje, v základech domácích slov po tomto písmenu y, ý nepíšeme. Y, Ý se píše po f ve slovech přejatých, například fyzika, fyziologie a podobně.
slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš, (slynout, plytký, vlys)
Vlastní jména a zeměpisné názvy: Lysá, Lysolaje, Volyně aj.
my, mýt, myslit (myslet), mýlit se, mys, myš, hlemýžď, mýto, mýtit, mykat, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, mys, sumýš
Vlastní jména a zeměpisné názvy: Přemysl, Kamýk, Litomyšl, Nezamyslice, Myslov, Mysletín, Chomýž aj.
pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýřit se, čepýřit se, (pýří, pyj)
Vlastní jména a zeměpisné názvy: Spytihněv, Chropyně, Přepychy, Pyšely, Spytovice aj.
sytý, syn, sýr, syrový, sychravý, usychat (i usýchat), sýkora, sysel, sýček, syčet, sypat
Vlastní jména a zeměpisné názvy: Bosyně, Syneč, Syslov, Sychrov, Synkov, Sýrovice, Sýčina aj.
vy, vykat, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň, vy-, vý- (předpony), vyza (druh ryby), cavyky, kavyl (bylina, tráva)
Vlastní jména a zeměpisné názvy: Vysočany, Vyšehrad, Vyškov, Výtoň, Vyžlovka Povydří aj.
brzy, jazyk, nazývat
Vlastní jména a zeměpisné názvy: Ruzyně
Zdroj: článek Vyjmenovaná slova k vytisknutí
Jana Ruthová
(3 sloky pro děti k recitaci)
Půlnoc bije v hradní věži,
sýček houká, chlup se ježí.
Vítr skučí, kvílí, duje:
Duch z obrazu vystupuje.
~
Nebohý rytíř zakletý,
za své činy byl prokletý.
Duch škobrtá po cimbuří,
vzdychá, heká, potom zuří:
„Nebaví mě hradem courat,
raději ho měli zbourat.
Přes tři sta let sem tam chodit...
Kdo mě přijde vysvobodit?“
~
Kohout třikrát zakokrhal,
měsíc na nebi se schoval -
Vytratil se duch,
zbyl po něm jen puch.
Zdroj: článek Vtipné básně k recitaci pro děti z 5. až 8. tříd ZŠ
Syn, sytý, sýr, syrový, syrý, sychravý, usychat i usýchat, sýkora, sýček, sysel, syčet, sypat, Bosyně
Syrová s y se píše ve významu tepelně neupravená: Syrová zelenina je zdravější než tepelně upravená.
Sýrová se používá ve významu výrobku z mléka (ze sýra): Sýrová příchuť chipsů patří k mým oblíbeným.
Sírová s í pak znamená přídavné jméno od chemického prvku zvaného síra: Kyselina sírová má vzorec H2SO4.
Zdroj: článek Výjimky ve vyjmenovaných slovech
Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno "K". Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například kouření, koupání). V tabulce jsou uvedená nejen daná podstatná jména, ale i jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.
PODSTATNÉ JMÉNO |
ROD, VZOR |
VÝZNAM SLOVA |
PŮVOD SLOVA |
Kabanos |
Mužský, hrad |
Laciný točený salám |
Z románských jazyků |
Kabaret |
Mužský, hrad |
1. zábavní podnik s humoristickým programem; 2. pořad humoristického rázu |
Francouzština |
Kabát |
Mužský, hrad |
Součást svrchního oděvu kryjící trup a paže |
Čeština |
Kabátek |
Mužský, hrad |
Zdrobnělina od slova kabát |
Čeština |
Kabel |
Mužský, hrad |
Ohebný vodič pro přenos a rozvod elektrického proudu |
Angličtina, francouzština |
Kabela |
Ženský, žena |
Schránka s držadlem na nošení menších předmětů = taška |
Němčina |
Kabelka |
Ženský, žena |
Malá dámská kabela = taštička |
Němčina |
Kabelogram |
Mužský, hrad |
Telegram poslaný podmořským kabelem |
Angličtina |
Kabina |
Ženský, žena |
Malá uzavřená místnost |
Francouzština |
Kabinet |
Mužský, hrad |
|
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Podstatná jména začínající na písmeno k
U slova bydlit, může problém tvořit slovo příbuzné bydlo. U slova bydlo (živobytí, toužit po dobrém bydlu) se píše y, na rozdíl od slova bidlo (delší tyč, hubený člověk), kde se píše i.
obydlí, bydliště, bydlo, obydlit, obydlený, zabydlit, zabydlený,
Pálí ho dobré bydlo. Prádlo pověsil na bidlo.
Obydlím pravěkých lidí bývala často jeskyně. Zabydlel se v novém domě.
Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po b
Tento obsah slouží jako materiál k připomenutí těchto povídek. Nikdy se nemůže vyrovnat přečtení knihy, nedokáže nahradit autentičnost a úsměvnost Nerudových povídek.
Tato povídka nemá jednoho hlavního hrdinu, je to takový přehled různých událostí lidí z jednoho domu během týdne. Povídka spíše vykresluje zvyky a vlastnosti lidí. Slečna Žanýnka byla nemocná a Josefínka ji nesla snídani, ale nemohla se na ni dobouchat. Našli ji mrtvou.
Paní Bavorová byla posluhovačkou paní domácí. Paní domácí i její dcera byly vcelku líné a řešily jen možnou svatbu. Byly i falešné, předstíraly přátelství s někým, koho vlastně neměly rády.
Pan doktor nepřál Václavovi a Márince jejich lásku. Sám byl ale zamilovaný do Josefíny.
Doktor bydlel v podnájmu u úředníka Lakmuse. Jeho dcera Klárka milovala doktora, přestože byl starý. Paní Lakmusová se snažila doktora vyzpovídat, jestli by si vzal jejich Klárku, ten si ale myslel, že se baví o Josefíně. A omylem souhlasil se svatbou.
Pan domácí přišel domů a nechal si zavolat paní Bavorovou, aby jí řekl, že bude její syn Václav propuštěn z kanceláře, protože napsal ošklivou báseň na členy kanceláře. Václav se o tom dozvěděl od prezidenta kanceláře.
Konal se pohřeb Žanýnky a paní hospodská se paní Bavorové ptala, jestli jí aspoň příbuzní Žanýnky dali nějaké peníze za její službu. Ona řekla, že ne, že jí pomáhala z dobroty srdce. Václav ji doprovázel na hřbitov.
Pan doktor psal na úřad, že se bude ženit. Chtěl si vzít Josefínu, aby si nemusel vzít Klárku. V tu chvíli přišel Václav a dal mu přečíst svoji novelu. Chtěl se stát spisovatelem, ale neměl peníze na počáteční reklamu. Doktor se od něj dozvěděl, že se o víkendu Josefína provdá. Ženich Josefíně trochu vyčítal, že dávala doktorovi naději.
Slečna Marie pomluvila před nadporučíkem Kořínkem slečnu Matyldu a její rodinu, že jsou chudí, a ten šel raději doprovodit Marii domů, než by zůstal s Matyldou.
Paní Bavorová vyhrála peníze při sázení, ale rozhněvala si u toho svou přítelkyni hospodskou.
Rodina domácích byla v dluzích. A proto se začali sbližovat s Bavorovými a chtěli provdat Matyldu za Václava, ten na to přistoupil, aby se pomstil za vyhození z úřadu.
„I já se nechci po pansku vést - ani neumím!“
„Vždyť to ale není po pansku! Budu vás jen podporovat, cesta je daleka, jste unavena pohnutím - zavěste se přec, maminko!“ Vzal jí ruku a zavěsil sám do svého lokte. -
Pohřební vůz se pohnul. Za ním šel jen Václav s matkou. Václav kráčel pyšně jako po boku vznešené kněžny. Bavorové bylo tak voln
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Povídky malostranské
Věcný význam slova ZKOUKNOUT je poměrně obtížné uvést, neboť toto slovo nezachycuje ani Slovník spisovného jazyka českého, ani Slovník spisovné češtiny. Slovo ZKOUKNOUT najdeme v Internetové jazykové příručce Ústavu pro jazyk český AV ČR, avšak ani tam není jeho význam zaznamenán. Tato skutečnost je dána pravděpodobně tím, že se jedná o slovo „nově zařazené‟ mezi slova spisovná. Jeho věcný (slovní/slovníkový/lexikální) význam bude tudíž teprve definován.
(Zajímavost: Slovník spisovného jazyka českého považuje slovo kouknout za součást češtiny obecné, to jest češtiny nespisovné. Novější Slovník spisovné češtiny uvádí, že je slovo kouknout spisovné ‒ hovorové.)
Na základě příkladů použití slova ZKOUKNOUT a slova zhlédnout se lze domnívat, že mají obě slova stejný nebo podobný význam. Slovo ZKOUKNOUT se dá tedy považovat za synonymum (slovo stejného nebo podobného významu) slova zhlédnout. Z toho a z formální podobnosti obou slov můžeme při určování významu slova ZKOUKNOUT vycházet. A věcný význam slova zhlédnout zmíněné slovníky uvádějí.
Zhlédnout znamená:
Co se týče slovnědruhové platnosti, slovo ZKOUKNOUT patří mezi slovesa. Jedná se o sloveso dokonavé, jež se řadí do 2. slovesné třídy.
Pravděpodobný vznik slova ZKOUKNOUT (domněnka)
Jak asi vzniklo slovo ZKOUKNOUT? Původně se hledělo na jeviště, na dívku, na obraz, na film. Pro vyjádření skončení děje vzniklo i za pomoci předpony z- slovo příbuzné, a sice zhlédnout.
Postupem času se začalo na jeviště, dívku, obraz a film koukat a s tím se objevila potřeba vyjádřit konec děje slovem příbuzným ke slovu koukat. I v tomto případě se použila předpona z- a vzniklo slovo ZKOUKNOUT.
Zdroj: článek Zkouknout nebo skouknout
Výraz "vyplývá" česky znamená "plynout", "být následkem". Proto se používá ve významu vyvíjet se jako něčeho následek. Při pravopisu tohoto slova může dojít ke dvěma chybám. Pisatele může znejistit i/y po písmenu v-. Tady je zdůvodnění jednoduché, jedná se totiž o předponu vy / vý, a tak se vždy píše y.
Častější chybou je měkké i po písmenu l-. Protože se jedná o slovo příbuzné k vyjmenovanému slovu "plynout", tak se píše vždy písmeno y. Písmeno y se tak píše i ve všech slovech příbuzných jako jsou: vyplývající, vyplynout.
Zdroj: článek Vyplývá nebo vyplívá
= pletivo pod kůrou stromů rozvádějící organické živiny, provazce z pletiva stromů užívané jako technický materiál.
Příbuzné slovo lýčený(= vyrobený z lýka), se píše s y, na rozdíl od líčený(= namalovaný, vyprávěný, předstíraný)
lýkový, lýčený, lýčí, lýkovec (=rostlina), lýkožrout (= hmyz)
Alena si koupila novou lýkovou kabelku. Lýkožrout je velice škodlivý hmyz.
Alena předvedla líčený údiv.
Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po l
= velká výška, být nahoře
Příbuzné slovo výška (= svislý rozměr), se píše s y, na rozdíl od podstatného jména vížka, kdy se jedná o malou věž, a proto se píše i.
vysoko, výška, výše, zvýšit, zvýšení, vysočina (= kraj, pohoří, salám), výšina, vyvyšovat, vyvýšenina, převyšovat, povýšit (= postoupit ve funkci, zvýšit), povýšený (= nafoukaný, domýšlivý, povznesený), povýšeně, Vyšehrad, Vyškov, Vysočany
Otec v práci povýšil. Učitel mluvil s žákem velmi povýšen. Neměl by ses vyvyšovat nad ostatní. Kostel měl novou vížku. Výška hory mě děsila.
Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po v
Babsky – lidově, domácky, zbaběle, slabošsky
PŘÍKLAD: Babsky utekl, když se lekl.
Babičkovsky – přístup babičky
PŘÍKLAD: Když se oblékla do starého oblečení, vypadala velmi babičkovsky.
Babravě – neobratně, zdlouhavě se zabývat něčím, piplavě, namáhavě, pracně, nimravě
PŘÍKLAD: Babravě se dal do práce.
Baculatě – kulaťoučké, boubelaté, buclatě,
PŘÍKLAD: Jeho ručičky vypadaly na fotkách velmi baculatě.
Bačovsky – ovčácky
PŘÍKLAD: Na masopust se oblékl bačovsky.
Badatelsky – kdo bádá, konající vědní výzkum
PŘÍKLAD: Badatelsky se dal do hledání příčin problému.
Bahnitě – plně bahna, připomínající bahno
PŘÍKLAD: Bahnitě mokrá půda se pod kroky lidí propadala.
Bachratě – tlustě, břichatě, mající kulaté tvary
PŘÍKLAD: Polštáře na posteli vypadaly po ustlání bachratě.
Bájně – myticky
PŘÍKLAD: Bájně známá místa se nacházela na území Řecka.
Báječně – překrásně, nádherně, velkolepě, znamenitě
PŘÍKLAD: Na dovolené se měla celá rodina báječně.
Bakalářsky – nižší hodnost na univerzitách
PŘÍKLAD: Bakalářsky ukončené studium zajišťuje bakalářský titul
Bakelitově – plastově
PŘÍKLAD: Stará auta vypadala velmi bakelitově.
Bakteriálně – jednobuněčně
PŘÍKLAD: Bakteriálně enzymatické přípravky se prodávají v mnoha obchodech.
Baladicky – (balada = kratší chmurná slovesná báseň) chmurně, ponuře
PŘÍKLAD: Baladicky laděná báseň byla oceněná širokou veřejností.
Balisticky – podle nauky o pohybu vržených těles
PŘÍKLAD: Balisticky přesná střela skončila mimo terč.
Balzámově – vonná pryskyřice cizokrajných dřevin, léčivá mast, utišující prostředek
PŘÍKLAD: Šampón na vlasy působil i balzámově. Maminčina ukolébavka působila na malé děti balzámově.
Balzámovaně – konzervované balzámem
PŘÍKLAD: Tělo v hrobce vypadalo (na)balzámovaně.
Banálně – všedně, triviálně, otřele,
PŘÍKLAD: Banálně jednoduchý příklad vyřešily děti během chviličky. Banálně jednoduchá operace se náhle zvrtla.
Banánově – v souvislosti s banány (chutnající, vonící po banánech, tvarem připomínající banán)
PŘÍKLAD: Banánově lahodná zmrzlina sklidila u dětí úspěch.
Baňatě - připomínající báň
PŘÍKLAD: Spolužákův nos vypadal zepředu dost baňatě.
Barbarsky - nevzdělaně, surově, hrubě, zaostale,
PŘÍKLAD: Barbarsky vychované děti neměly šanci na lepší život.
Barevně – v barvách, podle barev
PŘÍKLAD: Barevně uspořádané ponožky ležely v maminčině šuplíku.
Bariérově – s bariérami, zábradlím
PŘÍKLAD: Bariérově uspořádaná škola byla pro handicapované žáky nepřístupná.
Barmsky – v barmském jazyce
PŘÍKLAD: Barmsky se dorozumíte hlavně v Barmě.
Barokně – v uměleckém slohu 16 – 18. století
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Příslovce podle abecedy