VÝHEŇ
= pec, vedro
Příklady
Kováři měli novou výheň. Venku byla pořádná výheň.
Téma
VENKU
Příslovce
Šestým slovním druhem a prvním neohebným jsou příslovce, které určují bližší okolnosti děje a vlastností. Otázky k určování příslovcí jsou: KDE? JAK? KAM? KDY? PROČ? atd.
Příklad: (KDY?) Večer (KDE?)venku lidé (JAK?) rychle venčili své psy, aby stihli své (JAK MOC?) velmi oblíbené televizní pořady.
Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy
Příklady použití slova PŘESTOŽE v souvětí
Přestože venku hodně prší, na výlet do Třeboně pojedeme.
Poznali ho, přestože měl na obličeji masku.
Přestože byl v Africe již pětkrát, dokázala ho znovu a znovu okouzlit.
Iveta šla večírek středoškoláků, přestože jí to rodiče zakázali.
Přestože se necítila příliš dobře, musela prezentaci dokončit.
Sněhulák je podstatné jméno mužské životné, přestože se nejedná o živou bytost.
Zdroj: Přestože
Vosa parádnice
Karel Šiktanc
Nad zelenou louží
vosa bosa krouží
už snad od pátku.
Bříško, krk i záda
prohlíží si ráda
v lesklém zrcátku.
~
Kroutí se a kroutí
v zelenavém proutí,
pyšně nosí nos.
„Jak mi to dnes sluší!
Já jsem, na mou duši,
nejkrásnější z vos!“
~
Venku před maštalí
čtyři koně stáli,
bílé hříbátko.
Hříbě zasmálo se,
rozběhlo se v rose,
vypilo té vose
zrcátko.
Zdroj: Vtipné básničky o zvířatech
Popelář
napsal Zdeněk Rýdl
Já bych chtěl být popelářem, dnes vidím, že je to, to pravý,
na stupátku on se vozí, a už z dálky lidi zdraví.
~
Městem jezdí křížem krážem, zná všechny uličky,
a popelnice v každém domě, a všecky ty lidičky.
~
Oranžovou vestu on má, nemusí se stydět,
a zákazy, nezákazy, všude je ho vidět !
~
A když je venku zima, prší, lidi na něj volají,
ochutnejte, pro zahřátí, slivovičku mu dávají !
~
Na svačinu má kus masa a k tomu pivo pije,
ve škole měl nic, moc známky, a přece si dnes šťastně žije !
Zdroj: Báseň pro 5. třídu
Horečka
napsal Zdeněk Rýdl
Ráno jsem se probudila, svět se se mnou houpá,
u postele hejno myší, tuleň se na mě kouká.
~
Venku bliká modrý světlo, něco se tam děje !
U postele cizí pán, tak si říkám, " Zle je ".
~
A maminka je taky divná, sahá mi na čelíčko,
vypadá tak ustaraně, a proč mi říká holčičko ?
~
Pak přinesla mokrej hadr, bóžičku to mě studí,
proč ten pán tu chodí v botech a nikdo ho neprudí ?
~
Pak to všecko padá do tmy, jenom si tak hlesnu,
do školy, že dneska nejdu, slyším už jen ve snu.
Zdroj: Básně pro 5. třídu
Recituj
napsal Zdeněk Rýdl
Mamka říká, ať se učím a budu se mít krásně
matika, no když ti nejde, tak zarecituj třeba básně.
~
Postavíš se nadechneš se, trošičku se ukloníš,
těch pár řádků, to nic není, to se přece naučíš !
~
Když si mamko byla mladá, na louce kvet petrklíč,
to se jim to rýmovalo, ty časy už jsou dávno pryč !
~
Ale holka, co to plácáš, bylas vůbec venku ?
O víkendu vezmem kola, batoh a pláštěnku !
~
U kiosku dáme pauzu, v přírodě je krásně.
Po třech pivech i náš táta, recituje básně !
Andulky
napsal Zdeněk Rýdl
Máme tetu, ta má se k světu, chová doma andulky,
volně lítaj po pokoji, jsou to zkrátka šikulky.
~
Ale nejsou obyčejný, tihle v kleci neprudí,
ráno, ještě venku šero, normálně ji probudí.
~
Pepík sedí na polštáři, vstávej, vstávej Paničko !
A Rožinka pokřikuje, " Běž uvařit kafíčko " !
~
Kafíčko a k tomu třeba vanilkové věnečky,
my to potom uklidíme, posbíráme drobečky !
~
Tak si tam žijou spokojeně, neznají tam vůbec pláč,
jen sousedi, trochu brblou, že furt tam hučí vysavač !
2. cvičení: Rozhodni, zda se v případě označené věty jedná o vedlejší větu přísudkovou.
Krtek a nevěsta
napsal Zdeněk Rýdl
Vybral jsem si básničku, třeba o krtkovi,
že má fousy a nevidí, možná, třeba, kdoví ?
~
Když je krtek na ženění, jak si najde nevěstu ?
Ta je taky někde v díře, možná jenom přes cestu.
~
Že by běhal za holkama, třeba někde po venku ?
Když nevidí, tak jak pozná, že nesvádí stařenku ?
~
Někdo říká, když nevidí, že sleduje vibrace,
že nabere správnej směr a vrhne se do práce.
~
Je to nějak zařízený, mláďata, že jistě mají,
A taky rypák, no tak prostě do všeho jen rýpají.
Zdroj: Básně pro 5. třídu
Chování a vzhled řečníka
Řečník by se na tuto akci měl řádně připravit nejen tvorbou vhodné smuteční řeči, ale i svým vzhledem a vystupováním, aby působil důstojně. Při smuteční řeči musí řečník jednat s klidem, není vhodná přehnaná gestikulace, ani přecházení z místa na místo. Řečník by měl přijít k místu projevu a na něm po celou dobu zůstat. Jeho projev by měl navíc začít mírnou úklonou směrem k rakvi se zemřelým a stejně tak by měl i končit. Vždy tím řečník vzdává zemřelému čest. Řečník je navíc také první osobou, která vyjadřuje soustrast pozůstalým tím, že jim jako první kondoluje, až po něm přichází na řadu ostatní smuteční hosté. Vzhled řečníka je také velmi důležitý, je třeba, aby respektovat společenská pravidla i ohledně odívání, protože na pohřbu bude jednou z nejvýraznějších osob. Řečník musí být vhodně oblečen, pro muže to znamená obléknout se do tmavého obleku ideálně černé barvy, pokud se pohřeb koná v zimě a venku, je třeba, aby měl i tmavý kabát. Muži nesmí zapomínat i na vhodnou obuv, není možné, aby řečník přišel ve sportovní obuvi, i kdyby byla tmavé barvy. Vhodná je tedy společenská obuv, která je řádně vyčištěná. I špinavé boty totiž u řečníka nepůsobí dobře. Muž by měl být také čerstvě oholený a mít i upravené vlasy. Stejná pravidla platí i pro ženy, těm se doporučují tmavé šaty také ideálně černé barvy, ale je možná i jiná tmavá barva. Místo šatů můžou mít i tmavé společenské kalhoty s tmavou halenkou, nebo tmavý kostýmek. V případě pohřbu v zimě venku musí mít žena tmavý kabát. I u žen je důležitá vyleštěná společenská obuv. Na pohřbu by žena řečnice na sebe neměla strhávat pozornost výrazným make-upem, nebo účesem, líčení by proto mělo být decentní.
Zdroj: Smuteční proslov na pohřbu