jak se ptáme na slovesa

JAK SE PTÁME NA SLOVNÍ DRUHY

Slovesa

Pátým slovním druhem jsou slovesa, která vyjadřují, děj, činnost, stav. Ptáme se na ně: CO PODMĚT DĚLÁ?

Příklad: Kočka leze přes plot (CO DĚLÁ KOČKA?).

Detail odstavce: Slovesa
Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy
Zveřejněno: 18.11.2015

JAK SE PTÁME NA PŘÍSLOVCE

Otázky na příslovce

• na místo se ptáme: kde?, kudy?, odkud?, kam? - nahoře, tudy, shora, nahoru, tam
• na čas se ptáme: kdy?, odkdy?, dokdy? - zítra, nikdy, odmalička, neustále
• na způsob se ptáme: jak? - špatně, potichu, pěkně
• na míru se ptáme: jak moc? - velmi, zcela, málo
• na příčinu se ptáme: proč? - proto, schválně

Mohli jste si položit jednu z těchto otázek a daným výrazem na ni odpovědět? Pak již zcela jistě víte, že je "zkoumané" slovo příslovce.

Detail odstavce: Otázky na příslovce
Zdroj: Jak se ptáme na příslovce
Zveřejněno: 28.1.2019

DĚJOVÁ SLOVESA

Dějová slovesa při vypravování

Při vypravování mají dějová slovesa velmi důležitou roli, jejich úkolem je totiž posouvat děj, žádné správné vypravování se bez nich tedy neobejde a nelze je při vypravování vynechat.

Detail odstavce: Dějová slovesa při vypravování
Zdroj: Dějová slovesa
Zveřejněno: 24.4.2019

JAK SE PTÁME NA SLOVNÍ DRUHY

Přídavná jména

Druhým slovním druhem jsou přídavná jména, která pojmenovávají vlastnosti osob, zvířat, věcí, nebo jevů. Ptáme se na ně otázkami: JAKÝ?, KTERÝ?, ČÍ?.

Příklad: (ČÍ?) Sousedovo (JAKÉ?) malé kotě lezlo v naší zahradě přes (JAKÝ?) dřevěný plot.

Detail odstavce: Přídavná jména
Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy
Zveřejněno: 18.11.2015

JAK SE PTÁME NA SLOVNÍ DRUHY

Číslovky

Čtvrtým slovním druhem jsou číslovky, které mají číselný význam. Ptáme se na ně KOLIK?, KOLIKÁTÝ?, KOLIKERÝ?, KOLIKRÁT?, KOLIKANÁSOBNÝ?

Příklad: Adam se stal (KOLIKANÁSOBNÝM?) čtyřnásobným vítězem. V (V KOLIK?) osm byl sraz před školou. Adam doběhl do cíle (KOLIKÁTÝ?) první. Ve skříni mám (KOLIKERY?) troje kalhoty.

Detail odstavce: Číslovky
Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy
Zveřejněno: 18.11.2015

DĚJOVÁ SLOVESA

Dějová slovesa

Slovesa jsou pátým slovním druhem, který se řadí také do skupiny ohebných slovních druhů, protože slovesa se dají časovat. Sloveso se ve větě vyskytuje obvykle v podobě přísudku (ale sloveso v infinitivu může být také třeba podmětem). Funkce slovesa v přísudku bývá zásadní, protože jeho úkolem je vyjadřovat činnost, stav, nebo i změnu stavu.

U slovesa se kromě mluvnických kategorií (osoba, číslo, čas, způsob, rod, vid, třída) dá určovat i jeho druh.

Slovesa tak mohou být plnovýznamová a neplnovýznamová. Plnovýznamová slovesa poznáme tak, že mají vlastní věcný význam. Dají se ještě dělit na činnostní a stavová. Neplnovýznamová slovesa obvykle potřebují spojit s plnovýznamovým slovesem, aby nesla jasný význam. Dost často se ale stává, že i neplnovýznamová slovesa ale mohou v jasně daném kontextu fungovat jako plnovýznamová, a tak tuto poučku zkomplikovat. Jak jistě víte, čeština je těžký jazyk s hromadou výjimek a chytáků...

Pro účely tohoto článku nás ale zajímá skupina plnovýznamových sloves.

Detail odstavce: Dějová slovesa
Zdroj: Dějová slovesa
Zveřejněno: 24.4.2019

PŘÍSLOVCE V ČEŠTINĚ

Jak se ptáme na příslovce

Otázky, kterými se  ptáme na příslovce, se dají lehce vydedukovat, když si uvědomíme druhy příslovcí. Na příslovce místa připadají otázky: KDE?, KAM?, KUDY? Příslovce času poznáme podle otázek: KDY? ODKDY? DOKDY? JAK DLOUHO? Příslovce způsobu nám pomůže určit otázka: JAK?, u příslovcí míry je otázka míry doplněná o slovo moc: JAK MOC?. U posledního typu příslovcí příčiny, je situace složitější: často se také jedná o otázku JAK?, ale z uvedeného příslovce musí vyplývat, PROČ se něco stalo.

Detail odstavce: Jak se ptáme na příslovce
Zdroj: Příslovce v češtině
Zveřejněno: 14.10.2015

JAK SE PTÁME NA SLOVNÍ DRUHY

Částice

Devátým slovním druhem jsou částice, jejichž úkolem je věty uvozovat, případně některé větné členy vytýkat, hodnotit.

Příklad: Ať už začne pršet.

Detail odstavce: Částice
Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy
Zveřejněno: 18.11.2015

JAK SE PTÁME NA SLOVNÍ DRUHY

Spojky

Osmým slovním druhem jsou spojky, které spojují slova a věty.

Příklad: Do práce chodí ráno i večer. Jakmilepřijde, zavolá mi.

Detail odstavce: Spojky
Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy
Zveřejněno: 18.11.2015

JAK SE PTÁME NA SLOVNÍ DRUHY

Citoslovce

Desátým slovním druhem jsou citoslovce, které vyjadřující nálady, pocity a označují zvuky.

Příklad: Veverka hop na strom. Z cíle se ozvalo hurá!

Detail odstavce: Citoslovce
Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy
Zveřejněno: 18.11.2015

VYPRAVOVÁNÍ

Znaky vypravování

U vypravování je kladen důraz na dějová slovesa a konkrétní podstatná jména. Dále krátké věty (i jednočlenné), věty zvolací nebo přímá řeč, které zvyšují živost a větší působivost vypravování.

Jazykové prostředky

• Dějová slovesa, podstatná jména, slova citově zabarvená
• Kratší, jednodušší věty
• Přímá řeč, zvolací věty
• Přirovnání
• Různé vrstvy jazyka

Detail odstavce: Znaky vypravování
Zdroj: Vypravování
Zveřejněno: 22.3.2017

JAK SE PTÁME NA SLOVNÍ DRUHY

Příslovce

Šestým slovním druhem a prvním neohebným jsou příslovce, které určují bližší okolnosti děje a vlastností. Otázky k určování příslovcí jsou: KDE? JAK? KAM? KDY? PROČ? atd.

Příklad: (KDY?) Večer (KDE?)venku lidé (JAK?) rychle venčili své psy, aby stihli své (JAK MOC?) velmi oblíbené televizní pořady.

Detail odstavce: Příslovce
Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy
Zveřejněno: 18.11.2015

JAK SE PTÁME NA SLOVNÍ DRUHY

Předložky

Ke zbývajícím čtyřem druhům se už konkrétní otázky nevztahují. Sedmým slovním druhem jsou předložky, které patří k podstatnému jménu, pomáhají určit pád a bližší okolnosti.

Příklad: na stole, u krbu, veskříni, s přáteli.

Detail odstavce: Předložky
Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy
Zveřejněno: 18.11.2015

DĚJOVÁ SLOVESA

Dějová slovesa podle Wikipedie

Jak již bylo zmíněno, plnovýznamová sloves se dělí na slovesa činnostní (jinak také akční, či dějová) a stavová. Slovesa akční vyjadřují nějakou činnost, která vyšla od určitého činitele, na rozdíl od těch stavových, které vyjadřují stav či jeho změnu.

Akční slovesa se mohou také ještě dělit na:

• Předmětová: tato slovesa k sobě váží nějaký předmět, bez jeho uvedení není informace úplná a věta může postrádat smysl. Například sloveso věnovat. Nelze napsat jen: „Pavel věnuje.“ Je potřeba větu doplnit o informaci co a třeba i komu, aby věta dávala smysl. Musí tedy znít třeba takto: „Pavel věnuje peníze místní charitativní organizaci.“
• Bezpředmětová: tento typ sloves nevyžaduje žádnou vazbu s předmětem, ta tam může být, ale není nutná. Věta i bez předmětu totiž dává smysl. Například sloveso odejít. Věta: „Adam odešel.“ je významově úplná.
• Zvratná: tento typ sloves se pojí s předmětem zvratného zájmena (si, se). Patří sem například sloveso bát (se).
• Pomocná slovesa se pak dělí na vlastní pomocná (být, mít), sponová (stát se, být), modální (chtít, mít, muset).

Detail odstavce: Dějová slovesa podle Wikipedie
Zdroj: Dějová slovesa
Zveřejněno: 24.4.2019

KONNÁ NEBO KONÁ

Jak je to správně

• Správně je pouze podoba koná. Jde totiž o 3. osobu čísla jednotného slovesa konat.
• Konat je sloveso nedokonavé, které je poněkud knižním vyjádřením sloves dělat, činit, vykonávat.
• Sloveso konat se časuje tímto způsobem:
• číslo jednotné: 1. os. – konám; 2. os. – konáš, 3. os. – koná;
• číslo množné: 1. os. – konáme; 2. os. – konáte; 3. os. – konají.
• Rozkazovací způsob: konej, konejme, konejte.
• Příčestí činné: konal; příčestí trpné: konán.
• Přechodník přítomný mužský: konaje; přechodník přítomný ženský a střední: konajíc; přechodník přítomný množné číslo: konajíce.
• Podstatné jméno vytvořené od tohoto slovesa: konání.

Detail odstavce: Jak je to správně
Zdroj: Konná nebo koná
Zveřejněno: 23.9.2015

JAK SE PTÁME NA SLOVNÍ DRUHY

Zájmena

Třetím slovním druhem jsou zájmena, která zastupují podstatná a přídavná jména nebo na ně ukazují.

Příklad: Rodiče mi dali domácí vězení. Oni (rodiče) mi nerozumí. Sousedovo auto bylo nabouráno. Jeho (sousedův)syn s ním sjel ze silnice.

Detail odstavce: Zájmena
Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy
Zveřejněno: 18.11.2015

JAK SE PTÁME NA SLOVNÍ DRUHY

Podstatná jména

Prvním slovním druhem jsou podstatná jména, která pojmenovávají osoby, zvířata, věci, patří sem názvy vlastností, dějů a vztahů. Ve větě je poznáme tak, že si na ně můžeme ukázat TEN, TA, TO.

Příklad: Malé (TO) kotě lezlo v naší (TÉ) zahradě přes (TEN)plot.

Detail odstavce: Podstatná jména
Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy
Zveřejněno: 18.11.2015

JAK SE PTÁME NA PŘÍDAVNÁ JMÉNA

Slovní druhy, určování, přídavná jména, plnovýznamové, ohebné

Zjistíte-li při určování slovních druhů ve větě, že dané slovo lze "ohýbat", tedy že je možné jej buď skloňovat, nebo časovat, pak jste učinili první krok k jeho určení - zařadili jste jej do skupiny ohebných slovních druhů. Mezi ohebné slovní druhy patří podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky a slovesa.

Pokud lze daný výraz časovat, to znamená tvořit různé slovesné tvary pomocí osoby, času, způsobu a podobně, jde o sloveso. Jestliže je možné dané slovo vyskloňovat, tedy ohýbat pomocí pádů, půjde buď o podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, nebo o číslovku.

Jak tedy rozpoznat, kterým ohebným slovním druhem je právě vámi určované slovo? Podstatná jména vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů. Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény. Zájmena zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují. Číslovky vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu. Z výše uvedených věcných významů jednotlivých slovních druhů by vám již nyní mělo být jasné, kam zařadit dané slovo. Nejste-li si stále jistí, pak se zkuste zeptat následujícími otázkami.

Detail odstavce: Slovní druhy, určování, přídavná jména, plnovýznamové, ohebné
Zdroj: Jak se ptáme na přídavná jména
Zveřejněno: 28.1.2019

ZÚČASTNIT SE

Význam slova

Význam slovesa zúčastnit je podílet se svojí přítomností nebo aktivitou na nějaké akci.

Detail odstavce: Význam slova
Zdroj: Zúčastnit se
Zveřejněno: 21.11.2018

JAK SE PTÁME NA ZÁJMENA

Slovní druhy, určování, zájmena, plnovýznamové, ohebné

Zjistíte-li při určování slovních druhů ve větě, že dané slovo můžete "ohýbat", tedy že jej lze buď skloňovat, nebo časovat, pak jste učinili první krok k jeho určení - zařadili jste jej do skupiny ohebných slovních druhů. Mezi ohebné slovní druhy patří podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky a slovesa.

Jestliže je možné daný výraz časovat, to znamená tvořit různé slovesné tvary pomocí osoby, času, způsobu a podobně, půjde o sloveso. Pokud lze dané slovo vyskloňovat, tedy ohýbat pomocí pádů, bude se jednat buď o podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, nebo o číslovku.

Jak tedy můžete rozpoznat, kterým ohebným slovním druhem je právě vámi určované slovo? Podstatná jména vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů. Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény. Zájmena zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují. Číslovky vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu. Podle těchto uvedených věcných významů jednotlivých slovních druhů by vám již nyní mělo být jasné, kam zařadit vaše slovo. Ale pokud vám předchozí řádky stále nepomohly k vyřešení záhady určení slovního druhu, pak zkuste číst dále.

Detail odstavce: Slovní druhy, určování, zájmena, plnovýznamové, ohebné
Zdroj: Jak se ptáme na zájmena
Zveřejněno: 29.1.2019

OZVI SE NEBO OZVY SE

Ozvi nebo ozvy

Pravopis tohoto výrazu je zcela závislý na kontextu. Každá varianta je totiž správná, záleží jen na významu jednotlivých slov. V případě výrazu "ozvi" se jedná o tvar slovesa v druhé osobě jednotného čísla v rozkazovacím způsobu. U tvaru "ozvy" se jedná o podstatné jméno rodu ženského čísla množného v prvním pádě, nebo čísla jednotného v pádě druhém.

"Ozvi" je od slovesa ozvat se, což znamená projevit se zvukem, ohlásit se. Pojmem "ozvy" jsou myšleny zvukové efekty doprovázející činnost srdce, v menší míře se "ozvy" používají ve významu ohlasů, ozvěna.

Detail odstavce: Ozvi nebo ozvy
Zdroj: Ozvi se nebo ozvy se
Zveřejněno: 26.9.2018