jak se ptáme na slovesa

JAK SE PTÁME NA SLOVNÍ DRUHY

Slovesa

Pátým slovním druhem jsou slovesa, která vyjadřují, děj, činnost, stav. Ptáme se na ně: CO PODMĚT DĚLÁ?

Příklad: Kočka leze přes plot (CO DĚLÁ KOČKA?).

Detail odstavce: Slovesa
Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy
Zveřejněno: 18.11.2015

JAK SE PTÁME NA SLOVNÍ DRUHY

Přídavná jména

Druhým slovním druhem jsou přídavná jména, která pojmenovávají vlastnosti osob, zvířat, věcí, nebo jevů. Ptáme se na ně otázkami: JAKÝ?, KTERÝ?, ČÍ?.

Příklad: (ČÍ?) Sousedovo (JAKÉ?) malé kotě lezlo v naší zahradě přes (JAKÝ?) dřevěný plot.

Detail odstavce: Přídavná jména
Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy
Zveřejněno: 18.11.2015

CVIČENÍ NA NEOHEBNÉ SLOVNÍ DRUHY

Ponaučení

Asi největší problém vám bude dělat odlišování částic od příslovcí a spojek. Ale třeba vám pomůže, když si zapamatujete alespoň některé z uvedených zásad:

• částice obvykle stojí na začátku věty (pokud stojí ve větě, lze je z věty vypustit)
• částice na rozdíl od spojek nespojují věty ani větné členy
• částice neplní ve větě funkci větného členu
• částice fungují jako takzvané kontaktní prostředky (ano, ne, dobře, asi, jistě apod.)
• příslovce rozvíjejí slovesa, ptáme se na ně: kde, odkud, kam, kdy, odkdy, dokdy, jak, proč apod.
• spojky slouží ke spojování vět a větných členů.

Detail odstavce: Ponaučení
Zdroj: Cvičení na neohebné slovní druhy
Zveřejněno: 22.6.2015

JAK SE PTÁME NA SLOVNÍ DRUHY

Číslovky

Čtvrtým slovním druhem jsou číslovky, které mají číselný význam. Ptáme se na ně KOLIK?, KOLIKÁTÝ?, KOLIKERÝ?, KOLIKRÁT?, KOLIKANÁSOBNÝ?

Příklad: Adam se stal (KOLIKANÁSOBNÝM?) čtyřnásobným vítězem. V (V KOLIK?) osm byl sraz před školou. Adam doběhl do cíle (KOLIKÁTÝ?) první. Ve skříni mám (KOLIKERY?) troje kalhoty.

Detail odstavce: Číslovky
Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy
Zveřejněno: 18.11.2015

PŘÍSLOVCE V ČEŠTINĚ

Jak se ptáme na příslovce

Otázky, kterými se  ptáme na příslovce, se dají lehce vydedukovat, když si uvědomíme druhy příslovcí. Na příslovce místa připadají otázky: KDE?, KAM?, KUDY? Příslovce času poznáme podle otázek: KDY? ODKDY? DOKDY? JAK DLOUHO? Příslovce způsobu nám pomůže určit otázka: JAK?, u příslovcí míry je otázka míry doplněná o slovo moc: JAK MOC?. U posledního typu příslovcí příčiny, je situace složitější: často se také jedná o otázku JAK?, ale z uvedeného příslovce musí vyplývat, PROČ se něco stalo.

Detail odstavce: Jak se ptáme na příslovce
Zdroj: Příslovce v češtině
Zveřejněno: 14.10.2015

JAK SE PTÁME NA SLOVNÍ DRUHY

Částice

Devátým slovním druhem jsou částice, jejichž úkolem je věty uvozovat, případně některé větné členy vytýkat, hodnotit.

Příklad: Ať už začne pršet.

Detail odstavce: Částice
Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy
Zveřejněno: 18.11.2015

JAK SE PTÁME NA SLOVNÍ DRUHY

Spojky

Osmým slovním druhem jsou spojky, které spojují slova a věty.

Příklad: Do práce chodí ráno i večer. Jakmilepřijde, zavolá mi.

Detail odstavce: Spojky
Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy
Zveřejněno: 18.11.2015

JAK SE PTÁME NA SLOVNÍ DRUHY

Citoslovce

Desátým slovním druhem jsou citoslovce, které vyjadřující nálady, pocity a označují zvuky.

Příklad: Veverka hop na strom. Z cíle se ozvalo hurá!

Detail odstavce: Citoslovce
Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy
Zveřejněno: 18.11.2015

JAK SE PTÁME NA SLOVNÍ DRUHY

Příslovce

Šestým slovním druhem a prvním neohebným jsou příslovce, které určují bližší okolnosti děje a vlastností. Otázky k určování příslovcí jsou: KDE? JAK? KAM? KDY? PROČ? atd.

Příklad: (KDY?) Večer (KDE?)venku lidé (JAK?) rychle venčili své psy, aby stihli své (JAK MOC?) velmi oblíbené televizní pořady.

Detail odstavce: Příslovce
Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy
Zveřejněno: 18.11.2015

JAK SE PTÁME NA SLOVNÍ DRUHY

Předložky

Ke zbývajícím čtyřem druhům se už konkrétní otázky nevztahují. Sedmým slovním druhem jsou předložky, které patří k podstatnému jménu, pomáhají určit pád a bližší okolnosti.

Příklad: na stole, u krbu, veskříni, s přáteli.

Detail odstavce: Předložky
Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy
Zveřejněno: 18.11.2015

SLOVNÍ DRUH BUDEME BUDU

Časování

A jak tedy vypadá kompletní časování slovesa být v indikativu futura (způsob oznamovací, čas budoucí)?

Pomocí budoucích tvarů pomocného slovesa být a infinitivu se tvoří budoucí čas u sloves nedokonavých:

U dokonavých sloves přítomné tvary vyjadřují budoucnost. Srovnej:

budu dělat, budu sázet, budu zpívat – nedokonavá slovesa

udělám, nasázím, zazpívám – dokonavá slovesa

Budoucí čas slovesa být a sloves od něj odvozených předponou

Jak už jste si zajisté všimli, sloveso být má v budoucím čase změnu ve kmeni na bud-:

• budu, budeš, bude, budeme, budete, budou

U sloves odvozených předponou od slovesa být (například dobýt, odbýt, zbýt, přibýt, ubýt, nabýt) se setkáváme se dvěma tvary:

• původní tvar s u: dobudu, odbudeš, zbude, přibudeme, ubudete, nabude. Tento tvar se považuje za základní, stylově vyšší a spisovný.
• nový tvar s y: dobydu, odbydeš, zbyde, přibydeme, ubydete, nabyde. Tento tvar se považuje za stylově nižší, až hovorový.

Detail odstavce: Časování
Zdroj: Slovní druh budeme budu
Zveřejněno: 19.5.2016

KONNÁ NEBO KONÁ

Jak je to správně

• Správně je pouze podoba koná. Jde totiž o 3. osobu čísla jednotného slovesa konat.
• Konat je sloveso nedokonavé, které je poněkud knižním vyjádřením sloves dělat, činit, vykonávat.
• Sloveso konat se časuje tímto způsobem:
• číslo jednotné: 1. os. – konám; 2. os. – konáš, 3. os. – koná;
• číslo množné: 1. os. – konáme; 2. os. – konáte; 3. os. – konají.
• Rozkazovací způsob: konej, konejme, konejte.
• Příčestí činné: konal; příčestí trpné: konán.
• Přechodník přítomný mužský: konaje; přechodník přítomný ženský a střední: konajíc; přechodník přítomný množné číslo: konajíce.
• Podstatné jméno vytvořené od tohoto slovesa: konání.

Detail odstavce: Jak je to správně
Zdroj: Konná nebo koná
Zveřejněno: 23.9.2015

SLOVNÍ DRUH BUDEME BUDU

Možnosti

V textech se můžete setkat se dvěma případy použití slovesa být ve tvarech oznamovacího způsobu v čase budoucím, tedy odbornou terminologií – v indikativu futura.

1) Na místě budeme před západem slunce. Za dva roky už budu v páté třídě.

2) Tolik domácích úkolů budu psát hodně dlouho. Až budu velký, budu popelářem. Když to uděláš, budeme nešťastní.

Ve vzorových větách označených 1) tvary budu/budeme fungují jako sloveso plnovýznamové.

Ve vzorových větách či souvětích označených 2) jde o sloveso pomocné. Jen pro doplnění: rozlišujeme vlastní pomocná slovesa – ve složeném slovesném tvaru (budu číst), a slovesa sponová – stojí u jmenného přísudku (budu smutný).

Detail odstavce: Možnosti
Zdroj: Slovní druh budeme budu
Zveřejněno: 19.5.2016

JAK SE PTÁME NA SLOVNÍ DRUHY

Zájmena

Třetím slovním druhem jsou zájmena, která zastupují podstatná a přídavná jména nebo na ně ukazují.

Příklad: Rodiče mi dali domácí vězení. Oni (rodiče) mi nerozumí. Sousedovo auto bylo nabouráno. Jeho (sousedův)syn s ním sjel ze silnice.

Detail odstavce: Zájmena
Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy
Zveřejněno: 18.11.2015

JAK SE PTÁME NA SLOVNÍ DRUHY

Podstatná jména

Prvním slovním druhem jsou podstatná jména, která pojmenovávají osoby, zvířata, věci, patří sem názvy vlastností, dějů a vztahů. Ve větě je poznáme tak, že si na ně můžeme ukázat TEN, TA, TO.

Příklad: Malé (TO) kotě lezlo v naší (TÉ) zahradě přes (TEN)plot.

Detail odstavce: Podstatná jména
Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy
Zveřejněno: 18.11.2015

ZÚČASTNIT SE

Význam slova

Význam slovesa zúčastnit je podílet se svojí přítomností nebo aktivitou na nějaké akci.

Detail odstavce: Význam slova
Zdroj: Zúčastnit se
Zveřejněno: 21.11.2018

CVIČENÍ NA PŘÍDAVNÁ JMÉNA

Co rozeznáváme

Rod u přídavných jmen je buď mužský, ženský nebo střední. Číslo je jednotné a množné. U přídavných jmen se určuje sedm pádů. Co se týká druhů přídavných jmen, rozlišují se přídavná jména tvrdá, měkká a přivlastňovací. Na tvrdá přídavná jména se ptáme otázkami Jaký? Který? a poznáme je pomocí jejich zakončení. U tvrdých přídavných jmen se totiž odlišují koncovky v závislosti na rodu podstatného jména. Na měkká přídavná jména se také ptáme Jaký? Který?, ale zakončení přídavného jména je ve všech rodech stejné. Na přídavná jména přivlastňovací se ptáme Čí? a jejich zakončení se také liší v závislosti na rodu podstatného jména.

Tvrdá přídavná jména se skloňují podle vzoru mladý (mladý muž, mladá žena, mladé dítě), měkká přídavná jména se skloňují podle vzoru jarní (jarní květ, jarní cibulka, jarní počasí), přivlastňovací přídavná jména se skloňují podle vzorů otcův (otcův pes, otcova žena, otcovo dítě) a matčin (matčin muž, matčina dcera, matčino dítě).

Detail odstavce: Co rozeznáváme
Zdroj: Cvičení na přídavná jména
Zveřejněno: 27.5.2016

OZVI SE NEBO OZVY SE

Ozvi nebo ozvy

Pravopis tohoto výrazu je zcela závislý na kontextu. Každá varianta je totiž správná, záleží jen na významu jednotlivých slov. V případě výrazu "ozvi" se jedná o tvar slovesa v druhé osobě jednotného čísla v rozkazovacím způsobu. U tvaru "ozvy" se jedná o podstatné jméno rodu ženského čísla množného v prvním pádě, nebo čísla jednotného v pádě druhém.

"Ozvi" je od slovesa ozvat se, což znamená projevit se zvukem, ohlásit se. Pojmem "ozvy" jsou myšleny zvukové efekty doprovázející činnost srdce, v menší míře se "ozvy" používají ve významu ohlasů, ozvěna.

Detail odstavce: Ozvi nebo ozvy
Zdroj: Ozvi se nebo ozvy se
Zveřejněno: 26.9.2018

ZÚČASTNIT SE

Zúčastnit nebo účastnit

Vysvětlení rozdílu

"Zúčastnit se" je dokonavým tvarem slovesa, na rozdíl od "účastnit se", které je nedokonavé. Dnes se užívají oba tvary pro budoucí čas, jak "zúčastním se", tak i opisný tvar "budu se účastnit". Význam je pak stejný.

Ukázky použití ve větě

Všem zúčastněným děkujeme za jejich podněty.

Této akce se smí zúčastnit jen pozvaní hosté.

Celostátní soutěže v recitaci se zúčastní jen ti nejlepší žáci.

Celostátní soutěže v recitaci se budou účastnit jen ti nejlepší žáci.

Detail odstavce: Zúčastnit nebo účastnit
Zdroj: Zúčastnit se
Zveřejněno: 21.11.2018

JAK SE PÍŠE NASHLEDANOU

Na shledanou, nashledanou nebo naschledanou

Mezi pozdravy určené k loučení a hojně užívané ve verbální komunikaci patří nepochybně výraz "na shledanou". Tento výraz se ale méně používá v písemné formě, možná i díky tomu si není řada lidí jistá, jak se tento pozdrav správně píše.

Pisatele mohou při použití tohoto výrazu trápit dvě otázky. První z nich je, jestli je správná varianta tohoto pozdravu psaná dohromady (nashledanou), nebo zvlášť (na shledanou). Protože "na" je předložkou, jediná správná varianta je "Na shledanou". Někteří lidé si také nejsou jistí, jestli je správný pravopis u tohoto slova "sch", nebo "sh". Pozdrav vychází ze slovesa shledat se = setkat se., a tak je správně pouze sh (na shledanou). "Naschledanou" je možné použít jen ve verbální komunikaci, kdy dochází k asimilaci, zjednodušení výslovnosti.

Detail odstavce: Na shledanou, nashledanou nebo naschledanou
Zdroj: Jak se píše nashledanou
Zveřejněno: 12.9.2018

CVIČENÍ NA PSANÍ Y I

Cvičení na psaní i y na konci slov

Psaní i y na konci slov se v českém jazyce řídí jasně stanovenými pravidly. Vždy je nejprve důležité rozhodnout, jestli se jedná o koncovku u podstatného jména, přídavného jména, zájmena či slovesa. U podstatných jmen se psaní i y řídí vzory podstatných jmen (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce, žena, růže, píseň, kost, město, moře, kuře, stavení). Podle vzoru se pak určuje, jaké i y se vlastně napíše. I u přídavných jmen je potřeba určit vzor, zároveň ale také koncové i závisí na rodu a pádu podstatného jména, k němuž se přídavné jméno vztahuje. U sloves o koncovce vždy rozhoduje rod (a případně životnost) podmětu.

Detail odstavce: Cvičení na psaní i y na konci slov
Zdroj: Cvičení na psaní y i
Zveřejněno: 11.8.2017