Jak se ptáme na slovesa a jak je poznáme ve větě
Jak se ptáme na slovesa?
Na slovesa se ptáme především otázkami Co dělá? Co dělal? Co bude dělat? podle toho, zda sloveso vyjadřuje přítomnost, minulost nebo budoucnost. Například ve větě „Petr běží domů“ se zeptáme: „Co Petr dělá?“ Odpověď je běží, takže jde o sloveso. Slovesa vyjadřují činnost, děj nebo stav.
Ve škole se často používá jednoduchá pomůcka, že na slovesa se ptáme otázkou „Co dělá?“. Ta funguje velmi dobře, ale není jediná. Pokud se děj odehrál v minulosti, přirozeně se zeptáme „Co dělal?“ a u budoucího děje „Co bude dělat?“. Důležité proto není naučit se pouze jednu otázku nazpaměť, ale pochopit, že sloveso říká, co někdo nebo něco dělá, dělalo, bude dělat nebo v jakém je stavu.
Podrobné vysvětlení
Co slovesa vyjadřují
Sloveso je ohebný slovní druh, který nejčastěji označuje činnost, děj nebo stav. Může tedy říkat, že někdo něco vykonává, že se něco samo děje nebo že se někdo či něco nachází v určitém stavu.
- činnost: píše, vaří, běhá, kreslí, uklízí, čte,
- děj: prší, sněží, roste, taje, svítá,
- stav: spí, leží, stojí, existuje, patří.
Právě proto nelze slovesa hledat jen podle toho, zda někdo vykonává viditelnou činnost. Také slova jako spí, bolí, existuje nebo patří jsou slovesa.
Jaké otázky používáme
Otázku přizpůsobujeme času a významu věty. Nejčastěji používáme:
- Co dělá? – Honza čte. Co Honza dělá? Čte.
- Co dělají? – Děti si hrají. Co děti dělají? Hrají si.
- Co dělal? – Tatínek opravoval kolo. Co tatínek dělal? Opravoval.
- Co dělala? – Eva vařila. Co Eva dělala? Vařila.
- Co budou dělat? – Žáci budou psát test. Co budou dělat? Budou psát.
- Co udělá? – Jana zavře okno. Co Jana udělá? Zavře.
Otázka tedy nemusí mít vždy doslova podobu „Co dělá?“. Důležité je, aby směřovala k tomu, jaký děj, činnost nebo stav věta vyjadřuje.
Jak jev bezpečně poznat
Jak poznat sloveso ve větě
Při určování slovesa můžeme postupovat v několika jednoduchých krocích.
- Najděte, o kom nebo o čem se ve větě mluví.
- Zeptejte se, co tato osoba, zvíře nebo věc dělá, dělala nebo bude dělat.
- Slovo, které na tuto otázku odpoví, bude obvykle sloveso.
- Zkontrolujte, zda slovo můžeme změnit podle osoby nebo času, například píšu – píšeš – píše nebo píše – psal – bude psát.
Příklad krok za krokem
Ve větě „Kočka spí na pohovce“ hledáme, co kočka dělá. Zeptáme se: Co dělá kočka? Odpověď zní spí. Slovo spí je tedy sloveso.
Podobně ve větě „Včera jsme navštívili babičku“ můžeme položit otázku: Co jsme včera udělali? Odpověď je navštívili jsme. Slovesem je tvar navštívili, který spolu s pomocným slovesem jsme vytváří slovesný tvar.
Příklady
Příklady otázek na slovesa
| Věta | Otázka | Sloveso |
|---|---|---|
| Pes štěká na zahradě. | Co pes dělá? | štěká |
| Marie napsala dopis. | Co Marie udělala? | napsala |
| Stromy rostou rychle. | Co stromy dělají? | rostou |
| V noci silně pršelo. | Co se dělo? | pršelo |
| Tomáš bude uklízet pokoj. | Co bude Tomáš dělat? | bude uklízet |
| Dědeček odpočívá v křesle. | Co dědeček dělá? | odpočívá |
| Dveře zůstaly otevřené. | Co se s dveřmi stalo? | zůstaly |
Ve větě může být více sloves
Někdy nestačí položit otázku jen jednou, protože věta obsahuje několik sloves. Například:
„Maminka přišla domů, uvařila večeři a zavolala babičce.“
Ptáme se postupně: Co maminka udělala? Přišla. Co potom udělala? Uvařila. Co ještě udělala? Zavolala. Ve větě tedy najdeme tři slovesa.
Sloveso může být tvořeno více slovy
U budoucího nebo minulého času se můžeme setkat se slovesným tvarem složeným z více slov:
- budu číst,
- bude pracovat,
- budeme cestovat,
- četl jsem,
- přišli jsme.
Ve větě „Zítra budu číst knihu“ tedy není správnou odpovědí pouze slovo číst. Celý slovesný tvar je budu číst.
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby při určování sloves
Otázka „Co dělá?“ se bere příliš doslova
Žák může mít pocit, že sloveso musí označovat pouze nějakou viditelnou činnost. Proto někdy přehlédne slova jako spí, leží, stojí nebo bolí. I tato slova jsou slovesa, protože vyjadřují stav nebo děj.
Hledá se pouze jedno sloveso
Jedna věta může obsahovat několik sloves. Například ve větě „Přišel jsem domů a zapnul televizi“ jsou slovesné tvary přišel jsem a zapnul jsem, přičemž pomocné sloveso nemusí být ve druhé části věty vyjádřeno samostatně.
Zapomíná se na složené slovesné tvary
Ve větě „Budeme se učit češtinu“ je potřeba vnímat spojení budeme se učit jako celek. Podobně ve větě „Petr se byl podívat venku“ může slovesný výraz obsahovat více částí.
Zaměnění slovesa za podstatné jméno
Slova se stejným nebo podobným významem mohou patřit k různým slovním druhům. Například běhat je sloveso, ale běh je podstatné jméno. U věty „Běh mě baví“ proto není slovo běh slovesem. Ptáme se na něj otázkou „Co mě baví?“ a označuje činnost jako pojmenovanou věc.
Jak si pravidlo zapamatovat
Jednoduchá pomůcka k zapamatování
Pro začátek si stačí zapamatovat větu:
Sloveso říká, co někdo nebo něco dělá, dělal nebo bude dělat.
Když si nejste jistí, zkuste slovo převést do jiného času. Například hraje – hrál – bude hrát. Pokud to přirozeně funguje, máte velmi pravděpodobně sloveso.
Pomoci může také základní neurčitý tvar slovesa, který obvykle končí na -t: psát, číst, běhat, vařit, spát, kreslit. Tento tvar se nazývá infinitiv. U slova běží tedy můžeme najít infinitiv běžet, u slova četla infinitiv číst.
Nejčastější otázky
Jakou otázkou se ptáme na slovesa?
Nejčastěji používáme otázku Co dělá? Podle věty ji ale měníme také na Co dělal? Co udělala? Co dělají? Co bude dělat? a podobně. Otázka musí odpovídat osobě, číslu a času slovesa. Například „Děti běhaly venku“ – Co děti dělaly? Běhaly.
Co jsou slovesa?
Slovesa jsou slova, která vyjadřují především činnost, děj nebo stav. Patří mezi ohebné slovní druhy, takže mění svůj tvar. Můžeme například říci čtu, čteš, čte nebo čtu, četl jsem, budu číst.
Je otázka „Co dělá?“ vždy správná?
Jako základní školní pomůcka ano, ale někdy je přirozenější otázku upravit. U věty „Včera sněžilo“ se například lépe zeptáme Co se dělo? než „Co dělalo?“. Podstatné je poznat slovo vyjadřující děj, činnost nebo stav, nikoli mechanicky použít vždy stejnou větu.
Jak poznám sloveso nejsnáze?
Zeptejte se, co někdo nebo něco dělá, dělalo nebo bude dělat, a zkuste slovo převést do jiného času. Například maluje – maloval – bude malovat. Pokud změna času funguje a slovo označuje děj, činnost nebo stav, jde zpravidla o sloveso.
Na jakou otázku se ptáme u slovesa v minulém čase?
Použijeme například otázky Co dělal? Co dělala? Co dělali? Co udělal? podle konkrétní věty. Ve větě „Lucie uklidila pokoj“ se můžeme zeptat „Co Lucie udělala?“ Odpověď uklidila je sloveso.