Téma

VYPLIVAT NEBO VYPLYVAT


Sloveso plynout patří v českém jazyce mezi často používaná slovesa s širokým významem i různými vazbami. Používá se nejen v doslovném významu, ale i přeneseně, a právě to bývá častým zdrojem pravopisných i významových nejasností. V článku si vysvětlíme, co všechno může plynout, z čeho co plyne, jaké jsou správné vazby slovesa plynout a jak jej správně používat z pohledu pravidel českého pravopisu i stylistiky.


Rozdíl mezi slovesy plynout a vyplývat

Sloveso plynout zdůrazňuje proces a postupnost, zatímco vyplývat klade důraz na výsledek nebo závěr. V některých větách jsou zaměnitelná, jinde nikoliv.

Zdroj: článek Co může plynout

Příběh

Ve svém příspěvku OTÁZKA PROČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miky.

Dobrý den, prosím o radu s otázkou proč.
Pokud je otázka proč, tak v otázce se rozvíjí pouze sloveso, přídavné j., nebo příslovce. Můj dotaz je na podstatné jméno, které se rozvíjí, je to gramaticky správně? Například "proč marketing"
Děkuji za vysvětlení.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.

Dobrý den,
nevím, jestli jsem správně pochopila Vaši otázku, ale pokusím se o možné vysvětlení...
Vidíte-li např. v názvu knihy nebo na reklamním letáčku napsáno "Proč marketing?", nejde o chybu. V tomto případě totiž mluvíme o tzv. elipse (výpustce), což je vynechání slov nebo vět v textu, které jsou všeobecně známé nebo vyplývají ze situace a kontextu.
Zvlášť výrazně se eliptický způsob vyjadřování uplatňuje právě v určitých typech textů nebo jejich částech: adresách, dotaznících, formulářích, tabulkách, jízdních řádech, rozvrzích hodin, anketách, ale také telegramech, (novinových) titulcích, tirážích, reklamě, firemních štítech, heslech (na transparentech), sloganech, příslovích apod. Především však jde o typický prostředek mluvené řeči.

Zdroj: příběh Otázka proč

FAQ – Často kladené otázky

Co může plynout podle pravidel českého jazyka?

Plynout může tekutina, čas, řeč, myšlenky, děj nebo závěr vycházející z určité skutečnosti.

Je správné spojení „plyne z toho“?

Ano, vazba „plyne z toho“ je gramaticky i stylisticky správná a běžně používaná.

Jaký je rozdíl mezi „plyne“ a „vyplývá“?

Plynout vyjadřuje proces, vyplývat zdůrazňuje výsledek nebo závěr.

Může plynout čas?

Ano, spojení „čas plyne“ je ustálené a zcela správné.

Jak se vyhnout chybám při užití slovesa plynout?

Je vhodné zvážit význam věty a případně použít přesnější sloveso, pokud nejde o postupný nebo plynulý děj.

Je sloveso plynout spisovné?

Ano, jedná se o plně spisovné sloveso běžně užívané v psaném i mluveném jazyce.

Zdroj: článek Co může plynout

Stylové a významové chyby

Častou chybou bývá nadužívání slovesa plynout tam, kde je vhodnější přesnější sloveso, například vzniknout, vyplývat nebo následovat. Správná volba slovesa zlepšuje srozumitelnost i stylistickou úroveň textu.

Zdroj: článek Co může plynout

Vyjmenovaná slova po l

slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš, (slynout, plytký, vlys)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Lysá, Lysolaje, Volyně aj.

Pozor: mlít (zakončení -ít jako ve slově třít) obilí, nalíčený (obličej), líčený (děj), lýčené (z lýka, lýkové) střevíce, lis (přístroj na lisování), vlys (ozdobný pás ve stavebnictví), lišej (vyrážka), lišaj (motýl), lísat se, líska (keř), lyska (pták), plivat (něco na zem), vyplývat, slynout (být proslulý), linout (vůně se line), blýská se (pře bouřkou), blízká (nedaleká), lyže (sportovní náčiní), ližiny (trámce)

Zdroj: článek Vyjmenovaná slova

Jak se ptáme na příslovce

Otázky, kterými se  ptáme na příslovce, se dají lehce vydedukovat, když si uvědomíme druhy příslovcí. Na příslovce místa připadají otázky: KDE?, KAM?, KUDY? Příslovce času poznáme podle otázek: KDY? ODKDY? DOKDY? JAK DLOUHO? Příslovce způsobu nám pomůže určit otázka: JAK?, u příslovcí míry je otázka míry doplněná o slovo moc: JAK MOC?. U posledního typu příslovcí příčiny, je situace složitější: často se také jedná o otázku JAK?, ale z uvedeného příslovce musí vyplývat, PROČ se něco stalo.

Zdroj: článek Příslovce v češtině

Diktát č. 2

Lýtko, blýskalo se, slib, mlynář, polykat sousto, lidé, klika, slitina, liják, vyplivnout, vyplývat z textu, nalíčená modelka, pelyňkový čaj, plyšový medvídek, vzlykající dítě, lichotka, světová literatura, uplynulý rok, liška se plížila, plíce, lýkové boty, lískový keř, umlít kávu, lyžařský kurz, lysá hlava, plynné skupenství, vyhlídka, lišej na tváři, blýskavý oděv, blízký přítel, lipový čaj, Lysá nad Labem.

Zdroj: článek Diktáty na vyjmenovaná slova po l

Podstatná jména začínají na písmeno "K"

Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno "K". Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například kouření, koupání). V tabulce jsou uvedená nejen daná podstatná jména, ale i jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.

PODSTATNÉ JMÉNO

ROD, VZOR

VÝZNAM SLOVA

PŮVOD SLOVA

Kabanos

Mužský, hrad

Laciný točený salám

Z románských jazyků

Kabaret

Mužský, hrad

1. zábavní podnik s humoristickým programem;

2. pořad humoristického rázu

Francouzština

Kabát

Mužský, hrad

Součást svrchního oděvu kryjící trup a paže

Čeština

Kabátek

Mužský, hrad

Zdrobnělina od slova kabát

Čeština

Kabel

Mužský, hrad

Ohebný vodič pro přenos a rozvod elektrického proudu

Angličtina, francouzština

Kabela

Ženský, žena

Schránka s držadlem na nošení menších předmětů = taška

Němčina

Kabelka

Ženský, žena

Malá dámská kabela = taštička

Němčina

Kabelogram

Mužský, hrad

Telegram poslaný podmořským kabelem

Angličtina

Kabina

Ženský, žena

Malá uzavřená místnost

Francouzština

Kabinet

Mužský, hrad

  1. Men

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména začínající na písmeno k

Podstatná jména na D

Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno „D“. Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například držení, doufání atd.). V tabulce jsou uvedené nejen daná podstatná jména, ale i  jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.


PODSTATNÉ JMÉNO

ROD, VZOR

VÝZNAM SLOVA

PŮVOD SLOVA

Ďábel

Mužský, pán

Pohanská a  náboženská pekelná bytost, čert, satan

Řečtina

Dabing (= dabink)

Mužský, hrad

Opatření filmu záznamem zvuku v jiné řeči

Angličtina

Dabování

Střední, stavení

Opatření filmu záznamem zvuku v jiné řeči

Angličtina

Dadaismus (= dadaizmus)

Mužský, hrad

Literární a  výtvarný směr vyznačující se rozbitím tradičního obsahu a  formy a budující na náhodnosti

Francouzština

Dadaista

Mužský, předseda

Stoupenec dadaismu

Francouzština

Dafnie

Ženský, růže

Druh perloočky

Řečtina

Daktyl

Mužský, hrad

Druh verše složený z jedné slabiky přízvučné a ze dvou nepřízvučných

Řečtina

Daktyloskopie

Ženský, růže

Kriminalistická metoda zjišťující totožnost podle otisku prstů

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména začínající na D

Přehled slovních druhů

Ohebné slovní druhy

1. Podstatná jména = substantiva

  • vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů
  • skloňují se
  • můžete se na ně zeptat pádovými otázkami (viz níže)
  • příklady: žákyně, krokodýl, kolo, žárlivost, plavání
  • určujeme u nich:
    • rod (mužský životný, mužský neživotný, ženský, střední)
    • číslo (jednotné, množné; dříve ještě dvojné)
    • pád (1. kdo, co; 2. koho, čeho; 3. komu, čemu; 4. koho, co; 5. oslovujeme, voláme; 6. (o) kom, (o) čem; 7. kým, čím)
    • vzor (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce; žena, růže, píseň, kost; město, moře, kuře, stavení)
  • mohou být: abstraktní (láska), či konkrétní (obecná – dívka, či vlastní – Dita); pomnožná (kalhoty), hromadná (uhlí), látková (sůl)

2. Přídavná jména = adjektiva

  • vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény
  • ptáme se na ně: jaký, který, čí
  • skloňují se, dají se i stupňovat (pravidelně: krásný, krásnější, nejkrásnější; či nepravidelně: dobrý, lepší, nejlepší)
  • mají tvar podle podstatných jmen
  • můžete se na ně zeptat otázkami: jaký (jaká, jaké), který (která, které), čí
  • příklady: protivný, chytrá, letní, strýcův, Klářino
  • určujeme u nich:
    • pád, číslo a rod podle podstatného jména, ke kterému se pojí
    • druh (měkká, tvrdá, přivlastňovací)
    • vzor (jarní, mladý, otcův/matčin)
  • přídavná jména tvrdá mohou mít v 1. pádu takzvaný jmenný tvar, jeho koncovka se řídí podle pravidla o shodě přísudku s podmětem (šťasten, šťastna, šťastno, šťastni, šťastny, šťastna)

3. Zájmena = pronomina

  • zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
  • shodují se s podstatnými či přídavnými jmény
  • příklady: já, my, ona, ten, to, váš, jeho, kdo, co, tentýž, nějaké, žádný
  • určujeme u nich:
    • druh (osobní –, přivlastňovací – moje, ukazovací – ten, tázací – kdo, vztažná – jenž, neurčitá – někdo, záporná – nic)
    • rod (mužský, ženský, střední = rodová: on, ona, ono; nebo bezrodá = jeden tvar stejný pro všechny rody: já, kdo)
    • číslo (jednotné, množné)
    • pád (7. pádů jako u podstatných jmen)

4. Číslovky = numeralia

  • vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu
  • dělí se na určité (vyjadřují přesný počet, lze je nahradit číslicí: pět, pátý) a neurčité (několik)
  • podle toho, jak se na číslovku zeptáte, poznáte její druh:
    • kolik? – základní: deset, několik
    • kolikátý? – řadová: desátý, několikátý
    • kolikerý? kolikery? – druhová: desaterý, desatery, několikerý, několikery
    • kolikrát? kolikanásobný? – násobná: desetkrát, desetinásobný, několikrát, několikanásobný
  • větš

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Slovní druhy

Co je to obchodní rejstřík

Obchodní rejstřík je veden příslušným rejstříkovým soudem, kterým je krajský soud. Konkrétně jde o:

  • Městský soud v Praze (vede obchodní rejstřík i pro podnikatele se sídlem v obvodu Krajského soudu v Praze; v rejstříku je zapsána téměř polovina všech obchodních společností v České republice)
  • Krajský soud v Českých Budějovicích
  • Krajský soud v Plzni
  • Krajský soud v Ústí nad Labem
  • Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci
  • Krajský soud v Hradci Králové
  • Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích
  • Krajský soud v Brně
  • Krajský soud v Ostravě
  • Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci

Do obchodního rejstříku se zapisují:

  • obchodní společnosti a družstva;
  • některé podnikající zahraniční osoby;
  • fyzické osoby, které jsou podnikateli, mající bydliště v České republice a které o zápis požádají (povinný je zápis v případě průměrné výše výnosů nebo příjmů snížených o DPH za poslední dvě účetní období přesahující 120 milionu Kč);
  • další osoby, stanoví-li povinnost jejich zápisu zvláštní právní předpis.
Zapisuje se:
  • jméno a adresa zapsané osoby;
  • předmět činnosti nebo podnikání;
  • právní forma právnické osoby;
  • den vzniku a zániku právnické osoby;
  • u fyzické osoby datum narození, rodné číslo, bylo-li jí přiděleno, a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu;
  • identifikační číslo osoby;
  • statutární orgán s uvedením způsobu, jak za právnickou osobu jedná; je-li členem statutárního orgánu právnická osoba, také osoba, která ji při výkonu funkce zastupuje;
  • kontrolní orgán a jeho členové;
  • prokurista, způsob jeho jednání a údaj o tom, zda se prokura vztahuje jen na určitou pobočku a zda je prokurista oprávněn zcizit nebo zatížit nemovitou věc;
  • status veřejné prospěšnosti právnické osoby;
  • výše základního kapitálu společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti;
  • výše vkladu každého společníka, je-li podle jiného zákona vyžadován zápis těchto osob do obchodního rejstříku, a rozsah splnění vkladové povinnosti;
  • údaj o tom, že byl převeden závod nebo jeho část nebo že byl dán do zástavy, nájmu nebo propachtován, případný údaj o zániku závazků z těchto smluv, a usnesení soudu o nabytí závodu nebo jeho části děděním;
  • údaj o tom, že se obchodní korporace podřídila zákonu jako celku postupem podle § 777 odst. 5 zákona o obchodních korporacích;
  • údaj o tom, že členovi orgánu nebo prokuristovi byl pozastaven výkon funkce;
  • zástavní právo k podílu v korporaci, ledaže je představován cenným papí

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Obchodní rejstřík

Autoři uvedeného obsahu


vyplívá z toho
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
vyplynout
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>