Rozdíl mezi spojkami a předložkami
Předložky se pojí se jmény a vytvářejí pádové vazby, zatímco spojky spojují věty nebo větné členy.
Například bez je předložka, zatímco protože je spojka.
Zdroj: článek Spojky
Spojky patří mezi témata, která se na první pohled zdají jednoduchá, ale v praxi s nimi mívají žáci i dospělí překvapivě hodně potíží. Někdy váháme, zda před spojkou napsat čárku, jindy si nejsme jistí, zda jde ještě o spojku, nebo už o jiný slovní druh, a občas nás zmate i zdánlivě nenápadné slovo jako ale, ani nebo sice. Tato doplňující část článku se zaměřuje na praktické situace, se kterými se při používání spojek setkáváme nejčastěji. Najdete zde srozumitelná vysvětlení, jasné příklady a upozornění na typické chyby, které pomohou upevnit znalosti spojek v běžném psaném i mluveném projevu.
Předložky se pojí se jmény a vytvářejí pádové vazby, zatímco spojky spojují věty nebo větné členy.
Například bez je předložka, zatímco protože je spojka.
Zdroj: článek Spojky
Ve svém příspěvku NENÍ "HODNĚ" ČÍSLOVKA? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirek.
Konkrétně mám na mysli v kontextu z textu "chodí hodně prostých lidí". Já vím, hodně nemá žádný jiný tvar než hodně, takže bychom možná měli usoudit, že je nesklonné, a jako takové číslovkou být nemůže, ale:
(1) Velmi analogické slovo je mnoho (mnoho lidí), které se "téměř" neskloňuje, jen v některých pádech použijeme "mnoha" místo "mnoho" (např. "k mnoha lidem"), a přesto jen tato drobná ohebnost jej zařadí k číslovkám.
(2) Jakmile začneme "hodně" nebo "mnoho" stupňovat, dostaneme "více lidí". Jiný druhý stupeň nemáme, a tak ani není jasné, zda je to vlastně druhý stupeň od "hodně" nebo "mnoho". Bylo by zvláštní rozlišovat slovní druh "více" v sousloví "více lidí" podle toho, z kterého slova pochází (což nemáme jak zjistit).
(3) Slovo "lidi" se v sousloví "hodně lidí" skloňuje specifickým způsobem: V pádech 1,4,5 používáme pro lidi druhý pád (např. "vidím hodně lidí"), zatímco v pádech 3,6,7 použijeme stejný pád jako by tam slovo "hodně" nebylo (např. "k hodně lidem"). Takového skloňování si jsem vědom pouze u číslovek, ať už určitých (deset) nebo neurčitých (mnoho).
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Není "hodně" číslovka?
1. Byli jsme tam, ale se nám to nelíbilo.
2. Mysli o tom, co chceš udělat.
3. To je jednoznačně nejlepší volba.
4. Viděl jsem ho vysoko na kopci.
5. Zatímco pršelo, četl jsem si.
6. Je to opravdu dobré.
7. Mám rád plavání.
8. Pokaždé zapomene klíče.
9. Přijď hned.
10. Chtěl studovat léčení rostlin.
Zdroj: článek Cvičení na slovní druhy
Mnohé pranostiky na duben spojují počasí s budoucí úrodou obilí, ovoce nebo vína. Déšť v dubnu byl často vnímán pozitivně, zatímco dlouhodobé sucho nebo silné mrazy představovaly varování.
Opakující se motivy ukazují, že mokrý duben býval považován za příslib dobré sklizně, zatímco extrémy mohly znamenat problémy v dalších měsících.
Zdroj: článek Pranostiky na duben
Zdroj: článek Motivační citáty
Častou chybou je záměna předložky a příslovce. Základním vodítkem je skutečnost, že předložka se vždy pojí s dalším slovem a vyžaduje určitý pád, zatímco příslovce stojí samostatně.
Například ve spojení kolem domu je slovo kolem předložkou, zatímco ve větě šel jen tak kolem jde o příslovce.
Zdroj: článek Předložky