Téma

ZATIMCO

Spojky patří mezi témata, která se na první pohled zdají jednoduchá, ale v praxi s nimi mívají žáci i dospělí překvapivě hodně potíží. Někdy váháme, zda před spojkou napsat čárku, jindy si nejsme jistí, zda jde ještě o spojku, nebo už o jiný slovní druh, a občas nás zmate i zdánlivě nenápadné slovo jako ale, ani nebo sice. Tato doplňující část článku se zaměřuje na praktické situace, se kterými se při používání spojek setkáváme nejčastěji. Najdete zde srozumitelná vysvětlení, jasné příklady a upozornění na typické chyby, které pomohou upevnit znalosti spojek v běžném psaném i mluveném projevu.

Rozdíl mezi spojkami a předložkami

Předložky se pojí se jmény a vytvářejí pádové vazby, zatímco spojky spojují věty nebo větné členy.

Například bez je předložka, zatímco protože je spojka.

Zdroj: článek Spojky

Příběh

Ve svém příspěvku NENÍ "HODNĚ" ČÍSLOVKA? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirek.

Konkrétně mám na mysli v kontextu z textu "chodí hodně prostých lidí". Já vím, hodně nemá žádný jiný tvar než hodně, takže bychom možná měli usoudit, že je nesklonné, a jako takové číslovkou být nemůže, ale:
(1) Velmi analogické slovo je mnoho (mnoho lidí), které se "téměř" neskloňuje, jen v některých pádech použijeme "mnoha" místo "mnoho" (např. "k mnoha lidem"), a přesto jen tato drobná ohebnost jej zařadí k číslovkám.
(2) Jakmile začneme "hodně" nebo "mnoho" stupňovat, dostaneme "více lidí". Jiný druhý stupeň nemáme, a tak ani není jasné, zda je to vlastně druhý stupeň od "hodně" nebo "mnoho". Bylo by zvláštní rozlišovat slovní druh "více" v sousloví "více lidí" podle toho, z kterého slova pochází (což nemáme jak zjistit).
(3) Slovo "lidi" se v sousloví "hodně lidí" skloňuje specifickým způsobem: V pádech 1,4,5 používáme pro lidi druhý pád (např. "vidím hodně lidí"), zatímco v pádech 3,6,7 použijeme stejný pád jako by tam slovo "hodně" nebylo (např. "k hodně lidem"). Takového skloňování si jsem vědom pouze u číslovek, ať už určitých (deset) nebo neurčitých (mnoho).

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Není "hodně" číslovka?

Cvičení 5: Doplnění a určení

1. Byli jsme tam, ale se nám to nelíbilo.

2. Mysli o tom, co chceš udělat.

3. To je jednoznačně nejlepší volba.

4. Viděl jsem ho vysoko na kopci.

5. Zatímco pršelo, četl jsem si.

6. Je to opravdu dobré.

7. Mám rád plavání.

8. Pokaždé zapomene klíče.

9. Přijď hned.

10. Chtěl studovat léčení rostlin.

Řešení cvičení 5

1. se – částice/zájmeno (zde zvratné zájmeno)
2. o tom – předložka + zájmeno
3. jednoznačně – příslovce
4. vysoko – příslovce
5. zatímco – spojka
6. opravdu – příslovce
7. plavání – podstatné jméno
8. pokaždé – příslovce
9. hned – příslovce
10. léčení – podstatné jméno

Zdroj: článek Cvičení na slovní druhy

Pranostiky na duben a úroda

Mnohé pranostiky na duben spojují počasí s budoucí úrodou obilí, ovoce nebo vína. Déšť v dubnu byl často vnímán pozitivně, zatímco dlouhodobé sucho nebo silné mrazy představovaly varování.

Opakující se motivy ukazují, že mokrý duben býval považován za příslib dobré sklizně, zatímco extrémy mohly znamenat problémy v dalších měsících.

Zdroj: článek Pranostiky na duben

Přátelství

Přítel je ten, před kým můžeme vylít své srdce, plevel i zrno, protože víme, že jeho něžná ruka to vezme a proseje, aby zachovala to, co stojí za to zachovat, zatímco zbytek odfoukne dechem své laskavosti. (Anglické přísloví)
Milovat není nic jiného, než věnovat přátelství právě tomu, koho máš rád, aniž vyhledáváš jakoukoliv potřebu nebo prospěch. Výhody totiž vykvetou z přátelství samy od sebe, i když jsi je tam sám nevyhledával
Nejdůležitějším úkolem přítele je, aby ti byl nablízku, když se mýlíš. Když máš pravdu, jsou po tvém boku téměř všichni. (Mark Twain)
S přítelem schopným kritiky po boku můžeš jít rychleji vpřed. (Johann Wolfgang Goethe)
Přátelství je věc, kterou nikdo nikdy nezničí, krom tebe samého. (Autor neznámý)
Celý život čekáme na výjimečného člověka, místo toho, abychom obyčejné lidi okolo nás změnili na výjimečné. (Hans Urs Von Balthasar)
Přítel je ten, před kým můžeme vylít své srdce, plevel i zrno, protože víme, že jeho něžná ruka to vezme a proseje, aby zachovala to, co stojí za to zachovat, zatímco zbytek odfoukne dechem své laskavosti. (Anglické přísloví)

Zdroj: článek Motivační citáty

Jak poznat předložku od příslovce

Častou chybou je záměna předložky a příslovce. Základním vodítkem je skutečnost, že předložka se vždy pojí s dalším slovem a vyžaduje určitý pád, zatímco příslovce stojí samostatně.

Například ve spojení kolem domu je slovo kolem předložkou, zatímco ve větě šel jen tak kolem jde o příslovce.

Zdroj: článek Předložky

Vedlejší věta příslovečná časová

Vedlejší věta časová vyjadřuje časovou okolnost. Tuto větu uvozují spojovací výrazy když, až, jakmile, zatímco, dříve, kdykoli.

Ukázky použití

Když šel domů, začalo pršet.

Dohadovali se tak dlouho, až se dohodli.

Vydali se na cestu, jakmile se setmělo.

Zatímco učitelka vyprávěla látku, žáci si dopisovali úkoly.

Uhodl jsem hádanku dříve, než nám napověděli.

Kdykoliv látce nerozuměl, zvedl ruku.

Zdroj: článek Druhy vedlejších vět

Rozdíl mezi zkratkami států a mezinárodními značkami aut

Při hledání informací o mezinárodních zkratkách států dochází často k záměně mezi kódy používanými v oficiálních seznamech a mezinárodními značkami aut. Zatímco zkratky jako CZ, DE nebo AT vycházejí z normy ISO a používají se v dokumentech či databázích, značky na vozidlech slouží především k rychlé identifikaci státu původu automobilu.

Například mezinárodní označení Německa je v ISO systému DE, zatímco na vozidle se tradičně setkáte se značkou D. Podobně Rakousko používá kód AT, ale na SPZ najdete písmeno A.

Zdroj: článek Zkratky států

Částice v psaném a mluveném projevu

V mluveném projevu se částice často pojí s intonací a gesty, zatímco v psaném textu musí jejich význam vyplynout pouze z kontextu. Právě proto je jejich správné užití klíčové pro srozumitelnost textu.

V odborných textech se částice používají střídmě, zatímco v běžné komunikaci jsou velmi časté a přirozené.

Zdroj: článek Částice - neohebný slovní druh

Pravopis čárky ve větách jednoduchých a souvětích

Rozdíl mezi větou jednoduchou a souvětím je klíčový pro správné psaní čárek. Zatímco ve větě jednoduché rozhodují především větné členy, v souvětí hrají hlavní roli vztahy mezi jednotlivými větami.

Čárky ve větě jednoduché

Ve větě jednoduché se čárky uplatňují například u několikanásobných větných členů, oslovení, vsuvek nebo doplňků. Každý z těchto jevů má svá jasná pravidla, která je potřeba znát a umět je použít v konkrétním kontextu.

Čárky v souvětí

V souvětích je nutné rozlišovat souřadné a podřadné spojení vět. Zatímco některé spojky čárku vylučují, jiné ji naopak vyžadují. Zde se nejčastěji chybuje u spojek „a“, „ale“, „nebo“, „protože“ či „aby“.

Zdroj: článek Čárky ve větách

Předložky a předpony – jak je nezaměnit

Předložky a předpony se liší tím, že předložka stojí samostatně, zatímco předpona je pevnou součástí slova. Rozdíl je klíčový pro správný pravopis.

Například bez práce je spojení s předložkou, zatímco bezpracný obsahuje předponu.