ŽÍŽALA UŠKRTILA ŠPAČKA

Každý mluví tak, jak umí

Jiří Žáček
(4 sloky básně na recitaci od Jiřího Žáčka)

Každý mluví tak, jak mluví,
Když se pustí do řečí –
Žluva mluví řečí žluví,
Prase řečí prasečí.

~

Každý mluví, jak ho těší,
Jak se komu uráčí –
Blecha mluví řečí bleší,
Tučňák řečí tučňáčí.

~

Každý mluví tak, jak musí,
Jak mu jazyk dovolí –
Husa mluví řečí husí,
Buvol řečí buvolí.

~

Každý mluví tak, jak umí,
Jak se učil odmala –
Hlavně když se dorozumí
Člověk, pes i žížala!

Zdroj: článek Básničky od Jiřího Žáčka k recitaci

1. Doplňování i/í po měkkých souhláskách a y/ý po tvrdých souhláskách (vyjma d, t, n, ď, ť, ň)

dlouhá ž_žala, š_pkový čaj, č_st knihu, sýkora modř_nka, h_ena skvrnitá, pravopisná ch_ba, dřevěná k_tara, domác_ úkoly, vařené brambor_, léčivý j_trocel, ostrý nož_k, drah_ automobil, ch_tat míč, š_pka k hradu, oč_chat květinu, rozbité sáňk_, modr_ svetr, j_skra z kamen, syrová c_bule, zdravá jako ř_pa, rozvařená r_že, zvědavá ž_rafa, pilná žák_ně, bílá koš_le, tich_ pláč, prudký poh_b, smažený ř_zek, mourovatá koč_čka, hladoví vlc_, naj_t poklad, chutná r_ba, přísný uč_tel, bratr H_nek, dělat j_trnice, čaj s c_tronem, hrát šach_, šťastný ž_vot, polní skř_van, špinavé keck_, zaš_t díru

Klíč 1

dlouhá žížala, šípkový čaj, číst knihu, sýkora modřinka, hyena skvrnitá, pravopisná chyba, dřevěná kytara, domácí úkoly, vařené brambory, léčivý jitrocel, ostrý nožík, drahý automobil, chytat míč, šipka k hradu, očichat květinu, rozbité sáňky, modrý svetr, jiskra z kamen, syrová cibule, zdravá jako řípa, rozvařená rýže, zvědavá žirafa, pilná žákyně, bílá košile, tichý pláč, prudký pohyb, smažený řízek, mourovatá kočička, hladoví vlci, najít poklad, chutná ryba, přísný učitel, bratr Hynek, dělat jitrnice, čaj s citronem, hrát šachy, šťastný život, polní skřivan, špinavé kecky, zašít díru

Zdroj: článek Pravopisná cvičení pro 2. třídu

Odpovědi na hádanky o zvířátkách

• Běží kolem sestřička, žluťounká je celičká.
  Naše máma slepice sezobala nejvíce. (Kuře)
• Bodlinatá kulička, ráda mlsá jablíčka. Kdo je to? (Ježek)
• Budulínku, dej mi hrášku! Tohle přece každý zná.
  Jak unesla neposluchu falešnice falešná. Kdo je to? (Liška)
• Celé týdny trávu žvýká, aby dala krajáč mléka.
  Nepospíchá, má dost času, rohy nosí pro okrasu. (Kráva)
• Co se vleče, neuteče,
  říká si a dál se vleče
  v obrněném krunýři jako rytíř v pancíři. (Želva)
• Čtyři rohy, žádné nohy, chaloupkou to pohne. (Šnek)
• Dlouhé uši. Hopky, hopky. Jetelíček.
  Ňam, ňam, ňam, ňam! A bobky! Kdo je to? (Zajíc)
• Heboučké je jako z vaty,
  kožíšek je mourovatý. (Kotě)
• Chodí líně pouští, srst má jako houští,
  na zádech má hrb. Na hlavě má ofinu,
  rád si hoví ve stínu a to není drb. (Velbloud)
• Chodí pyšně jako páv, neodpoví na pozdrav,
  červená mu nevoní, moc se pro ni kaboní. (Krocan)
• I když nemá žvýkačku, ustavičně žvýká,
  maminku má roháčku a tatínka býka. (Telátko)
• Je král, co nemá korunu a nesedává na trůnu,
  pouští to hřmí, když zívá. Na krku vzácnou kožešinu
  nosívá jako pelerínu a říká se jí hříva. (Lev)
• Je z rodu velkých kočiček, nosívá žlutý župan s pruhy
  a z ostražitých očiček mu srší blesky v barvě duhy. (Tygr)
• Jménem je příbuzné s hříbky, ale je jinačí.
  Pustí se do otýpky, po ovsu skotačí. (Hříbátko)
• Kdo má ruce ušpiněné, ať se smíří s jeho jménem.
  Uň, uň, uni, uni, tlustý je a funí. (Čuník)
• Když udělá ko-ko-ko, načechrá si peří,
  bude vejce na měkko pro mne na večeři. (Slepička)
• Který tkadlec chodí nahý? (Pavouk)
• Kuřátko volá: „PÍPÍPÍ!“ a jeho tatínek „KYKYRYKÝ!“ Kdo je to? (Kohout)
• Leze, leze - žádný spěch, domeček má na zádech. Kdo je to? (Hlemýžď)
• Má hřebínek, co nečeše, má ostruhy a nerajtuje.
  Někdy se točí na střeše, jindy si na zdi pobrukuje. (Kohoutek)
• Maličké zvířátko je tahle čiperka,
  Větvičku přeskočí, i když je nevelká. (Veverka)
• Maličké zvířátko, zrzavý kožíšek,
  spořádá zakrátko lískový oříšek. (Veverka)
• Malý pulec – miminko, na ni volá maminko! (Žába)
• Malý, velký, bílý, černý, svému pánu vždycky věrný.
  Ocáskem vrtí z radosti, pochutnává si na kosti. (Pes)
• Na břehu i v řece žije, hlavičku pod helmu skryje. (Želva)
• Na krovkách má 7 teček, říká se jí sluníčko. Poletí-li do nebíčka, přinese nám štěstíčko.
  Kdo je to? (Beruška)
• Nejraději jezdí na kře, grónský původ sotva zapře.
  V zoologické zahradě jezdí jenom na kládě. (Tuleň)
• Nejraději za pecí přikrčena líhá,
  v očích se jí rozsvěcí, když na kořist číhá.
  

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Hádanky pro děti o zvířatech