ŽÍŽALA UŠKRTILA ŠPAČKA

Podle televize

Miloš Kratochvíl
(5 slok vtipné básničky pro děti k recitaci od Miloše Kratochvíla)

Televizní programy,

to je nadělení!

Jestli to tak půjde dál,

tak celý svět změní.

~

Změní nejen člověka,

i zvíře či brouka,

změní prostě každého,

kdo se na ně kouká.

~

Špaček z budky sledoval

pořad Vařte s námi,

tak si chtěl dát žížalu

v želé s jahodami.

~

Žížala však viděla

spoustu akčních filmů

a to špaček netušil,

když k ní sletěl z jilmu.

~

Na záhonku vypukla

neskutečná rvačka,

v níž poprvé žížala

uškrtila špačka...

Zdroj: článek Vtipné básně k recitaci pro děti z 5. až 8. tříd ZŠ

Žížalka

Zdeněk Rýdl
(5 slok, lehká báseň na recitaci 5 třída, od Zdeňka Rýdla)

Stalo se to, tralala, že uklouzla žížala.

Na písku tam upadla, a nožky si zlámala !

~

Chudinka žížala, kroutí se, naříká,

nožky na ramena, a k doktoru utíká !

~

Doktor jí prohlíží, a říká " Božíčku,

sádrovat nemůžem, když nemáš kartičku " !

~

Žížala, žížala, do školy nechodí,

k čemu je kartička, když málo marodí ?

~

Na písek už nechodí, v díře tam doma je

vede tam internet, na něm si teď hraje !

Zdroj: článek Texty básní k recitaci 5 slok

Podstatná jména na D

Pro ukázku podstatných jmen dále uvádím podstatná jména začínající písmenem D. V závorce se vždy nachází rod daného podstatného jména a vzor, podle něhož se podstatné jméno skloňuje.

Seznam podstatných jmen na D

• ďábel (rod mužský, vzor pán) = pekelná bytost
• dadaismus (rod mužský, vzor hrad) = literární a výtvarný směr vyznačující se rozbitím tradičního obsahu a formy a budující na náhodnosti
• dafnie (rod ženský, vzor růže) = druh perloočky
• daktyl (rod mužský, vzor hrad) = veršová stopa s jednou přízvučnou a dvěma nepřízvučnými slabikami
• daktyloskopie (rod ženský, vzor růže) = metoda zjišťující totožnost podle otisků prstů
• dalamánek (rod mužský, vzor hrad) = druh pečiva
• dálka (rod ženský, vzor žena) = velká vzdálenost
• dálkař (rod mužský, vzor muž) = atlet pěstující skok do války; dálkový student
• dálnice (rod ženský, vzor růže) = dálková silnice
• dálnopis (rod mužský, vzor hrad) = zařízení elektromagneticky přenášející zprávu
• daltonismus (rod mužský, vzor hrad) = vrozená barvoslepost
• dáma (rod ženský, vzor žena) = hra; žena s vhodným chováním
• damašek (rod mužský, vzor hrad) = látka
• damping (rod mužský, vzor hrad) = druh peněžního podbízení
• daň (rod ženský, vzor píseň) = dávka vybíraná státem
• daněk (rod mužský, vzor pán) = přežvýkavec s parohy
• dánština (rod ženský, vzor žena) = jazyk v Dánsku
• dar (rod mužský, vzor hrad) = věc dána někomu bez náhrady
• dárce (rod mužský, vzor soudce) = kdo dává dar
• dareba (rod mužský, vzor předseda) = lotr
• darebák (rod mužský, vzor pán) = viz. dareba
• dárek (rod mužský, vzor hrad) = viz. dar
• darmošlap (rod mužský, vzor pán) = lenoch
• darmožrout (rod mužský, vzor pán) = lenoch
• darwinismus (rod mužský, vzor hrad) = nauka o vývoji živé přírody
• ďas (rod mužský, vzor pán) = ďábel
• dáseň (rod ženský, vzor píseň) = sliznice a vazivo na okrajích čelistí
• databanka (rod ženský, vzor žena) = banka dat
• databáze (rod ženský, vzor růže) = soubor dat
• datel (rod mužský, vzor pán) = šplhavý pták
• dativ (rod mužský, vzor hrad) = třetí pád
• datle (rod ženský, vzor růže) = sladký plod datlovníků
• datlovník (rod mužský, vzor hrad) = palma s plody datlemi
• datum (rod střední, vzor město) = udání doby
• dav (rod mužský, vzor hrad) = neuspořádané množství lidí
• dávka (rod ženský, vzor žena) = odměřené množství; částka placená státu /státem
• dávnověk (rod mužský, vzor hrad) = doba před dobou historickou
• dcera (rod ženský, vzor žena) = ženský potomek
• dceruška (rod ženský, vzor žena) = zdrobnělina dcery
• dealer (rod mužský, vzor pán) = prodejce
• debakl (rod mužský, vzor hrad) = porážka

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména

Přehled jazykolamů

V následujícím přehledu jsou vypsány české jazykolamy, které slouží k procvičení výslovnosti různých hlásek. Před nastudováním seznamu jazykolamů si je třeba uvědomit, že některé jazykolamy jsou vhodné k procvičení více hlásek a hláskových skupin. Proto by se v seznamu daly zařadit k více hláskám. Každý člověk by si měl tedy sám zvolit jazykolamy, které mu vyhovují. U kratších jazykolamů obvykle platí, že je vhodné je opakovat několikrát za sebou.

JAZYKOLAMY NA HLÁSKY C A Č

• Češka se češe.
• Čimčarára, čim, čim, čim! Čímpak mluvíš, číčo, čím? Číča řekne vrabčákovi: Přece hlasem kočičím!
• Čistý s Čistou čistili činčilový čepec.
• Na celnici cizí synci, clili více cizích mincí. Mincí clili synci moc, clili mince celou noc.
• Na cvičišti čtyři svišti piští.
• Z čeho chceš sčítat čísla?

JAZYKOLAMY NA HLÁSKU D

• Datel dutě zadutal nad dutou dutinou dubu.
• Dutý datel dá tam tady tudy tyto dudy.
• Jdou dvě děti dědit dědictví po dědovi.

JAZYKOLAM NA HLÁSKU Ě

• Kotě v bytě hbitě motá nitě.
• Květo, kup poupě, je to skvělá koupě.

JAZYKOLAMY NA HLÁSKU F

• Floutek Franta flámoval ve Flóřině fraku.

JAZYKOLAMY NA HLÁSKU H

• Had hádá hadu záhadu.
• Hravý hroch Hubert hrozně hrabal na hromadě harampádí.

JAZYKOLAMY NA HLÁSKY J A L

• Bylo-li by libo ryby?
• Bylo-li libo limo? Toliko nebylo-li by pivo.
• Jelen letěl jetelem, jetelem letěl jelen.
• Letěl jelen jetelem.
• Lolita dělá jelita. Jelita ta jsou elita. Elita mezi jelity, to jsou ta jelita Lolity!
• Má Jája jojo? Jo.
• Naleje-li mi Julie oleje, naolejuji olejem koleje.
• Nalejí-li oleje, nenalejí-li oleje.
• Nalili-li lilii vodu, či nenalili-li lilii vodu.
• Naolejuješ-li mi linoleum či nenaolejuješ mi linoleum? Nenaolejuješ-li mi linoleum, naolejuji si ho sám.
• Náš táta má neolemovanou čepici. Olemujeme-li mu ji nebo neolemujeme-li mu ji?
• Olemujeme-li mu to, nebo neolemujeme-li mu to?
• Řekni Lili, nalili-li liliputáni liliím vodu!
• U poklopu klika klapla, pak kapka ukápla.
• Víla Lívie vije ve vile z lilií věnec pro Júlii.
• V Londýně u lorda Donalda dávali lahodné bledule, hladoví blondýni lepili okolo loudavě cedule.
• Vylije-li Lívie litr lihu, lifruje-li ho do Lýbie?

JAZYKOLAMY NA K

• Od poklopu ku poklopu, kyklop kouli koulí.
• Kopyto klopýtlo. Kobyla kopyty klapala.
• Na Prokopa promokne kdekterá kopa.
• Náš pan kaplan v kapli plakal.

JAZYKOLAMY NA HLÁSKY M a N

• Dalajláma v lomu láme slámu.
• Jen jeden den bez beden.
• Konec pranic pro nic za nic.
• Máma má málo máku.
• Má máma má malou zahrádk

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jazykolamy

Podstatná jména na D

Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno „D“. Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například držení, doufání atd.). V tabulce jsou uvedené nejen daná podstatná jména, ale i  jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména začínající na D

Každý mluví tak, jak umí

Jiří Žáček
(3 sloky básně na recitaci od Jiřího Žáčka)

Každý mluví tak, jak mluví,

Když se pustí do řečí –

Žluva mluví řečí žluví,

Prase řečí prasečí.

~

Každý mluví, jak ho těší,

Jak se komu uráčí –

Blecha mluví řečí bleší,

Tučňák řečí tučňáčí.

Každý mluví tak, jak musí,

Jak mu jazyk dovolí –

Husa mluví řečí husí,

Buvol řečí buvolí.

~

Každý mluví tak, jak umí,

Jak se učil odmala –

Hlavně když se dorozumí

Člověk, pes i žížala!

Zdroj: článek Básničky od Jiřího Žáčka k recitaci

1. Doplňování i/í po měkkých souhláskách a y/ý po tvrdých souhláskách (vyjma d, t, n, ď, ť, ň)

dlouhá ž_žala, š_pkový čaj, č_st knihu, sýkora modř_nka, h_ena skvrnitá, pravopisná ch_ba, dřevěná k_tara, domác_ úkoly, vařené brambor_, léčivý j_trocel, ostrý nož_k, drah_ automobil, ch_tat míč, š_pka k hradu, oč_chat květinu, rozbité sáňk_, modr_ svetr, j_skra z kamen, syrová c_bule, zdravá jako ř_pa, rozvařená r_že, zvědavá ž_rafa, pilná žák_ně, bílá koš_le, tich_ pláč, prudký poh_b, smažený ř_zek, mourovatá koč_čka, hladoví vlc_, naj_t poklad, chutná r_ba, přísný uč_tel, bratr H_nek, dělat j_trnice, čaj s c_tronem, hrát šach_, šťastný ž_vot, polní skř_van, špinavé keck_, zaš_t díru

Klíč 1

dlouhá žížala, šípkový čaj, číst knihu, sýkora modřinka, hyena skvrnitá, pravopisná chyba, dřevěná kytara, domácí úkoly, vařené brambory, léčivý jitrocel, ostrý nožík, drahý automobil, chytat míč, šipka k hradu, očichat květinu, rozbité sáňky, modrý svetr, jiskra z kamen, syrová cibule, zdravá jako řípa, rozvařená rýže, zvědavá žirafa, pilná žákyně, bílá košile, tichý pláč, prudký pohyb, smažený řízek, mourovatá kočička, hladoví vlci, najít poklad, chutná ryba, přísný učitel, bratr Hynek, dělat jitrnice, čaj s citronem, hrát šachy, šťastný život, polní skřivan, špinavé kecky, zašít díru

Zdroj: článek Pravopisná cvičení pro 2. třídu

Odpovědi na hádanky o zvířátkách

• Běží kolem sestřička, žluťounká je celičká.
  Naše máma slepice sezobala nejvíce. (Kuře)
• Bodlinatá kulička, ráda mlsá jablíčka. Kdo je to? (Ježek)
• Budulínku, dej mi hrášku! Tohle přece každý zná.
  Jak unesla neposluchu falešnice falešná. Kdo je to? (Liška)
• Celé týdny trávu žvýká, aby dala krajáč mléka.
  Nepospíchá, má dost času, rohy nosí pro okrasu. (Kráva)
• Co se vleče, neuteče,
  říká si a dál se vleče
  v obrněném krunýři jako rytíř v pancíři. (Želva)
• Čtyři rohy, žádné nohy, chaloupkou to pohne. (Šnek)
• Dlouhé uši. Hopky, hopky. Jetelíček.
  Ňam, ňam, ňam, ňam! A bobky! Kdo je to? (Zajíc)
• Heboučké je jako z vaty,
  kožíšek je mourovatý. (Kotě)
• Chodí líně pouští, srst má jako houští,
  na zádech má hrb. Na hlavě má ofinu,
  rád si hoví ve stínu a to není drb. (Velbloud)
• Chodí pyšně jako páv, neodpoví na pozdrav,
  červená mu nevoní, moc se pro ni kaboní. (Krocan)
• I když nemá žvýkačku, ustavičně žvýká,
  maminku má roháčku a tatínka býka. (Telátko)
• Je král, co nemá korunu a nesedává na trůnu,
  pouští to hřmí, když zívá. Na krku vzácnou kožešinu
  nosívá jako pelerínu a říká se jí hříva. (Lev)
• Je z rodu velkých kočiček, nosívá žlutý župan s pruhy
  a z ostražitých očiček mu srší blesky v barvě duhy. (Tygr)
• Jménem je příbuzné s hříbky, ale je jinačí.
  Pustí se do otýpky, po ovsu skotačí. (Hříbátko)
• Kdo má ruce ušpiněné, ať se smíří s jeho jménem.
  Uň, uň, uni, uni, tlustý je a funí. (Čuník)
• Když udělá ko-ko-ko, načechrá si peří,
  bude vejce na měkko pro mne na večeři. (Slepička)
• Který tkadlec chodí nahý? (Pavouk)
• Kuřátko volá: „PÍPÍPÍ!“ a jeho tatínek „KYKYRYKÝ!“ Kdo je to? (Kohout)
• Leze, leze - žádný spěch, domeček má na zádech. Kdo je to? (Hlemýžď)
• Má hřebínek, co nečeše, má ostruhy a nerajtuje.
  Někdy se točí na střeše, jindy si na zdi pobrukuje. (Kohoutek)
• Maličké zvířátko je tahle čiperka,
  Větvičku přeskočí, i když je nevelká. (Veverka)
• Maličké zvířátko, zrzavý kožíšek,
  spořádá zakrátko lískový oříšek. (Veverka)
• Malý pulec – miminko, na ni volá maminko! (Žába)
• Malý, velký, bílý, černý, svému pánu vždycky věrný.
  Ocáskem vrtí z radosti, pochutnává si na kosti. (Pes)
• Na břehu i v řece žije, hlavičku pod helmu skryje. (Želva)
• Na krovkách má 7 teček, říká se jí sluníčko. Poletí-li do nebíčka, přinese nám štěstíčko.
  Kdo je to? (Beruška)
• Nejraději jezdí na kře, grónský původ sotva zapře.
  V zoologické zahradě jezdí jenom na kládě. (Tuleň)
• Nejraději za pecí přikrčena líhá,
  v očích se jí rozsvěcí, když na kořist číhá. (Kočka)
• Nohy dlouhé jako chůdy, vysokánský krk,
  vidí domů oknem půdy přes zelený smr

  (...více se dočtete ve zdroji)

  Zdroj: článek Hádanky pro děti o zvířatech