Osmisloková báseň po čtyřech verších patří mezi typické formy poezie, se kterými se žáci setkávají už na druhém stupni základní školy. Není to náhoda – tento typ básně má jasnou, přehlednou strukturu, dobře se pamatuje a zároveň nabízí dost prostoru pro obraznost, rytmus i práci s jazykem. Právě proto se často objevuje v učebnicích i při školních recitacích.
V následující doplňující části se podíváme na to, čím je osmisloková báseň charakteristická, proč ji básníci jako Jaroslav Seifert tak často využívali a jak může čtenáři i recitátorovi pomoci lépe porozumět básnickému textu. Zaměříme se také na praktické tipy, které se hodí při výuce i při samotné recitaci.
FAQ – Často kladené otázky
Kolik veršů má osmisloková báseň?
Má celkem 32 veršů, protože každá z osmi slok obsahuje čtyři verše.
Proč jsou osmislokové básně vhodné pro školy?
Díky pravidelné struktuře jsou přehledné, dobře se pamatují a snadno se analyzují.
Patří Jaroslav Seifert mezi autory osmislokových básní?
Ano, ve své tvorbě tuto formu často využíval, zejména v básních určených mladším čtenářům.
Jsou osmislokové básně vždy rýmované?
Ne vždy, ale ve školní praxi se nejčastěji setkáme s rýmovanou podobou.
Hodí se osmisloková báseň k recitaci?
Ano, právě díky pravidelnosti slok a veršů je velmi vhodná k přednesu.
Jak poznám sloku v básni?
Sloka je skupina veršů oddělená od další části básně mezerou nebo zalomením řádku.
Musí mít každá sloka stejný význam?
Nemusí, často na sebe sloky navazují a postupně rozvíjejí téma.
Je osmisloková báseň pevně daný literární útvar?
Nejde o samostatný literární druh, ale o často používanou strukturální formu básně.
Proč se ve výuce často pracuje právě s touto strukturou?
Protože dobře kombinuje přehlednost, rytmus a prostor pro interpretaci.
Čeština
je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled
podstatných jmen začínajících na písmeno „D“. Tento seznam
není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu
a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen
vzniklých ze sloves (například držení, doufání atd.).
V tabulce jsou uvedené nejen daná podstatná jména, ale i
jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.
PODSTATNÉ
JMÉNO
ROD,
VZOR
VÝZNAM
SLOVA
PŮVOD
SLOVA
Ďábel
Mužský,
pán
Pohanská a
náboženská pekelná bytost, čert, satan
Řečtina
Dabing
(= dabink)
Mužský,
hrad
Opatření
filmu záznamem zvuku v jiné řeči
Angličtina
Dabování
Střední,
stavení
Opatření
filmu záznamem zvuku v jiné řeči
Angličtina
Dadaismus
(= dadaizmus)
Mužský,
hrad
Literární a
výtvarný směr vyznačující se rozbitím tradičního obsahu a
formy a budující na náhodnosti
Francouzština
Dadaista
Mužský,
předseda
Stoupenec
dadaismu
Francouzština
Dafnie
Ženský,
růže
Druh perloočky
Řečtina
Daktyl
Mužský,
hrad
Druh verše
složený z jedné slabiky přízvučné a ze dvou
nepřízvučných
Řečtina
Daktyloskopie
Ženský,
růže
Kriminalistická
metoda zjišťující totožnost podle otisku prstů
Spisovatel Jan Neruda se narodil 9. července 1834 v Praze na Malé Straně a zemřel dne 22. srpna 1891 v Praze na zánět pobřišnice vyvolaný rakovinou střev. Dům, v němž žil, nesl název U Dvou slunců.
Studoval na gymnáziu. Po gymnáziu na přání a nátlak otce nastoupil na právnickou fakultu, ale studium se mu nedařilo, a tak přešel na filozofickou fakultu. Ale ani tu nedokončil. Povoláním byl učitel a novinář.
Na počátku své kariéry podepisoval své články jménem Janko Hovora. Psal pro německé časopisy: Tagesbote aus Böhmen a Prager Morgenpost. Z českých časopisů a novin publikoval v Obrazech života, v Času, v Hlasu, v Národních listech, v Květech a v Lumíru. Stejně jako některé novinové články podepsal pseudonymem, tak své fejetony podepisoval symbolem trojúhelníku.
V jeho období vznikla literární generace májovců a on se stal jejich vůdcem. Tato skupina se přihlásila k dílu a odkazu Karla Hynka Máchy, který byl do té doby společností jako autor Máje kritizovaný. Stejně jako Mácha i Neruda rád cestoval a vedl si zápisky z cest.
Neruda byl několikrát za svůj život zamilovaný, ale nikdy se neoženil. Ve svém životě se zamiloval do několika žen, do Anny Holinové, Karolíny Světlé, Terezie Marie Macháčkové a Anny Tiché.
Neruda patří mezi nejznámější české spisovatele, novináře i literární kritiky. Neruda je pochován na Vyšehradském hřbitově v Praze.
Seznam literárních děl
Arabesky – soubor povídek
Balady a romance – soubor balad a romancí; autor zde záměrně zaměnil balady s romancemi. Pokud se báseň jmenuje balada, jedná se o romanci a pokud se jmenuje romance, jedná se o baladu.
Francesca di Rimini – divadelní hra: tragédie
Hřbitovní kvítí – sbírka básní
Já to nejsem – divadelní hra: komedie
Knihy veršů – sbírka básní
Merenda nestřídmých – divadelní hra: komedie
Obrazy z ciziny – sbírka fejetonů
Obrazy ze života – časopis
Pařížské obrázky (=Menší cesty) – sbírka reportážních črt a fejetonů
Jan Neruda se narodil v roce 1834 v Praze na Malé Straně, kde také vyrůstal. Neruda patří mezi nejvýznamnější české spisovatele, psal poezii, prózu i drama, také psal různé divadelní i literární kritiky. Proslavil se také jako novinář. Neruda byl několikrát v životě zamilovaný, ale nikdy se neoženil. Také mu déle trvalo najít si povolání, které by ho bavilo, pokoušel se studovat práva i filozofickou fakultu. Pracoval jako úředník i jako učitel. Neruda zemřel v roce 1891 v Praze v Novém Městě na zánět pobřišnice a byl pochován na Vyšehradském hřbitově.
Mezi jeho nejznámější knihy patří sbírky básní Hřbitovní kvítí, Knihy veršů, Písně kosmické, Balady a romance, Prosté motivy a Zpěvy páteční. Jako dramatik nebyl příliš úspěšný, i přesto několik her napsal, například Prodaná láska, Ženich z hladu, Francesca di Rimini a další. V novinách často publikoval i fejetony, které později vytvořily sbírky například pod názvy Žerty hravé i dravé, Studie krátké a kratší a další. Mezi jeho prozaická díla se řadí Arabesky, Různí lidé, Trhani, Pražské obrázky, Menší cesty a samozřejmě Povídky malostranské, které jsou patrně jeho nejvýznamnější prózou.
Povídky malostranské původně psal do časopisů, nakonec je ale v roce 1878 vydal. Při výběru námětů jednotlivých povídek často vycházel ze vzpomínek na své dětství a mládí strávené na Malé Straně.
František Halas se narodil v Brně v roce 1901. Žil v dělnické rodině (rodiče byli textilní dělníci). Halas měl od malička ke knihám blízko a vyučil se knihkupcem. Otec ho přivedl ke komunistické myšlence, která mu byla velmi blízká. František Halas se pak zapojil do šíření komunistické ideologie, pracoval i pro komunistické noviny (například Rovnost). Současně se ale podílel i na vydávání avantgardních časopisů. I během druhé světové války publikoval v Rudém právu, které bylo vydáváno ilegálně. Stal se také členem revolučního výboru spisovatelů. Po druhé světové válce byl aktivním členem KSČ, stal se předsedou Syndikátu Českých spisovatelů, poslancem Prozatímního Národního shromáždění. V závěru života ho ale komunistický režim zklamal, již při své návštěvě Sovětského svazu si uvědomil, že si tuto myšlenku idealizoval. František Halas zemřel v Praze v roce 1949 na selhání srdce.
Následující básně Františka Halase jsou jen výběrem veršů vhodných k recitaci pro různé věkové skupiny.
Čtyřveršová sloka poskytuje prostor pro jasný rytmus, který pomáhá zapamatování textu. U osmislokových básní je rytmus obzvlášť důležitý, protože se opakuje v každé sloce a vytváří jednotný celek.
Pravidelnost veršů dává básni řád, zatímco obsah může být hravý, melancholický nebo vyprávěcí.
Proč jsou vtipné básničky o zvířatech pro děti tak oblíbené
Básničky o zvířatech pracují s postavami, které jsou dětem blízké a srozumitelné. Zvíře může být roztomilé, legrační, ale i poučné – a právě tato kombinace dělá z textů ideální materiál pro recitaci.
Díky personifikaci zvířat si děti snadno osvojí význam veršů a přirozeně pracují s emocemi i výrazem.
Při nácviku je vhodné pracovat po částech, vysvětlit význam veršů a společně hledat správné tempo. Porozumění textu je důležitější než mechanické memorování.
Pomáhá také opakovaný přednes nahlas a jemné vedení k práci s hlasem.
Recitace není pouhé odříkání veršů, ale vyjádření nálady a myšlenky básně. I jednoduchá básnička k recitaci získá na síle, pokud dítě chápe, co text sděluje.
Emoce činí přednes uvěřitelným a zapamatovatelným.
Pro mladší žáky lze z tvorby Jaroslava Seiferta vybírat kratší a srozumitelnější texty, které pracují s konkrétními obrazy a každodenními situacemi. Takové básničky k recitaci pro 1. třídu či básničky pro děti k recitaci na prvním stupni pomáhají dětem získat vztah k poezii.
Důležité je volit texty s jasným rytmem a jednoduchou stavbou veršů, aby se dítě mohlo soustředit na přednes a práci s hlasem.