Facebook Síť X Pinterest email tisk

Téma

BÁSEŇ O ZIMĚ


BÁSEŇ O ZIMĚ a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Článek o Williamu Shakespearovi může sloužit jako přehled informací o autorově životě a jeho dvou významných dílech.


Díla

William Shakespeare je typickým autorem renesanční literatury. Jeho díla jsou světského rázu bez náboženských motivů, které byly pro předcházející období typické. Jeho dramata jsou psána veršem, který ale není vždy rýmovaný. Verše působí bez rytmu a měly by se přednášet s důrazem na druhé slabice. Shakespeare začínal jako většina autorů tradičním jazykem, postupně si ale utvořil vlastní styl, který je kompromisem mezi tradičním a volným stylem.

SHAKESPEAROVA DÍLA:

  • Antonius a Kleopatra – tragédie
  • Bouře - romance
  • Coriolanus – tragédie
  • Cymbelín - romance
  • Dobrý konec vše napraví - komedie
  • Dva šlechtici z Verony - komedie
  • Dva vznešení příbuzní – romance (autor i John Fletcher)
  • Fénix a hrdlička – báseň
  • Hamlet - tragédie
  • Jak se vám líbí - komedie
  • Jindřich IV. – historická hra
  • Jindřich V. – historická hra
  • Jindřich VI. – historická hra
  • Jindřich VIII. – historická hra (autor i John Fletcher)
  • Julius Caesar - tragédie
  • Komedie omylů - komedie
  • Král Jan – historická hra
  • Král Lear - tragédie
  • Kupec benátský - komedie
  • Macbeth - tragédie
  • Marná lásky snaha - komedie
  • Mnoho povyku pro nic – komedie
  • Nářek milenčin - báseň
  • Něco za něco - komedie
  • Othello - tragédie
  • Perikles - romance
  • Richard II. – historická hra
  • Richard III. – historická hra
  • Romeo a Julie – tragédie
  • Shakespearovy Sonety - básně
  • Sen noci svatojánské - komedie
  • Timon Athénský - tragédie
  • Titus Andronicus - tragédie
  • Troilus a Cressida - tragédie
  • Vášnivý poutník - báseň
  • Večer tříkrálový - komedie
  • Venuše a Adonis - báseň
  • Veselé paničky windsorské – komedie
  • Zimní pohádka – romance
  • Zkrocení zlé ženy - komedie
  • Znásilnění Lukrecie - báseň

Zdroj: článek William Shakespeare

Poradna

V naší poradně s názvem BÁSEŇ PRO 3.TŘIDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mira.

prosim basnicku 3 az 4 sloky

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Cvrček
Josef Kožíšek 4 sloky

Stojí u své chaty,
stojí mezi vraty
cvrček zamyšlen;
pověz ty nám, pane strýčku,
co na mezi na sluníčku
děláš celý den?

Starostí mi hlava
skoro postonává,
moje dětičky:
po celý den v parnu pasu
nepokojnou, bujnou chasu,
zlaté husičky.

U své chaty stojí
cvrček v hnědém kroji,
stojí podle vrat;
co tu děláš, pane milý,
když se večer k horám chýlí,
sluníčko jde spat?

Chodím na besedu,
s druhy hovor předu,
ladím píšťalky;
a když druzi se mnou počnou,
slyšeti je naši skočnou
sto mil do dálky.


Rybička
Josef Kožíšek 3 sloky

Žába leze do kaluže,
na rybičku reptá:
Pojď, rybičko, na sluníčko,
podívej se do světa.

Já jsem rybka jako šipka,
nechci býti jako ty,
je-li tobě kaluž milá,
já si hledím čistoty.

Sukýnku mám vybílenou,
blýská se mi jako sníh,
koupila ji má matička
za milion stříbrných.

Zdroj: příběh Báseň pro 4. třídu

Pranostiky na jednotlivé dny

1. srpen: svátek má Oskar (dříve Petr Faber)

PRANOSTIKY:

  • Je-li od Petra do Vavřince parno, bývá v zimě studeno.
  • Kukačka si na Petrův den ucpe zobák koláčem.
  • Petrův déšť - oráčův přítel.

VYSVĚTLENÍ:

První předpověď říká, že jak bude v tomto období teplo, stejně tak bude v zimě chladno. Pokud v tento den prší, tak to může zemědělství jen prospět.

2. srpen: svátek má Gustav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

3. srpen: svátek má Miluše

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

4. srpen: svátek má Dominik

PRANOSTIKY:

  • Čím více puká půda na Dominika, tím více ještě bude svítit slunce.
  • Na Dominika parna - mrva marná.Parno na Dominika zvěstuje tuhou zimu.
  • Potí-li se Dominik, bude ještě Marek v kožiše.

VYSVĚTLENÍ:

V tomto období bývá dost velké vedro, které je předzvěstí kruté zimy.

5. srpen: svátek má Kristián

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

6. srpen: svátek má Oldřiška

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

7. srpen: svátek má Lada (dříve Kajetán)

PRANOSTIKA:

  • Na svatého Kajetána otvírá se stodol brána.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika říká, že se otevírají stodoly, aby se do nich mohla svážet sklizeň.

8. srpen: svátek má Soběslav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

9. srpen: svátek má Roman

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

10. srpen: svátek má Vavřinec

PRANOSTIKY:

  • Do svatého Vavřince nechval pšenice.
  • Jak Vavřinec navaří, tak se podzim podaří.
  • Je-li počasí o svatém Vavřinci pěkné, možno se těšit na deště.
  • Když den svatého Vavřince a Nanebevzetí Panny Marie pěkný jest, tedy očekávají vinaři dobrý vinný podzimek.
  • Když o svatém Vavřinci slunce svítí, budeme dobré víno míti.
  • Krásně-li o Vavřinci a Bartoloměji, na dobrý podzimek máš velkou naději.
  • Na svatého Vavřince brambory do hrnce!
  • Na svatého Vavřince bude-li pěkný čas, přinese hojně vína dobrého; byť pak pršelo, neškodí nic, když toliko slunce jest.
  • Na svatého Vavřince čtyři řípy do hrnce.
  • Na svatého Vavřince hop zemáky do hrnce!
  • Na svatého Vavřince jdou oříšky do věnce.
  • Na svatého Vavřince první podzimní den.
  • Na svatého Vavřince slunečnost – vína hojnost.
  • Na Vavřince povětří krásný, bude podletí suchý a jasný.
  • Nalezne-li se na svatého Vavřince na vinici zralý hrozen, bude hojnost dobrého vína.
  • Pěkné počasí na svatého Vavřince ukazuje na pěkný podzim.
  • Pěk

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na srpen

Příběh

Ve svém příspěvku BÁSEŇ PRO SKOLÁKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan.

nejlepší básnička je Malovaná pohádka od: Jiří Žáček

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Báseň pro skoláky

Obsah pověstí

Staré pověsti české

O Čechovi

Stará česká pověst začíná v Charvatské zemi, která je pravlastí Slovanů. V této zemi žilo velké množství lidí. Stalo se, že se mezi nimi strhly velké nepokoje a války. Proto se dva bratři vojvodové Čech a Lech rozhodli, že se svými rodinami a rody Charvátskou zemi opustí a budou hledat místo, kde by mohli pokojně žít. Před cestou přinesli bohům oběti a vydali se na cestu. Procházeli územími, kde míjeli příbuzné rody, až se dostali do neznámých končin. Setkávali se s obyvateli, kteří žili v primitivních chatrčích a jámách. Dostali se až k řece Vltavě, kde si už někteří začali stěžovat, že se stále ještě neusídlili. V tu chvíli Čech ukázal na vysokou horu, která se tyčila nad nimi, a rozhodl, že si pod ní odpočinou. Brzy ráno se na tuto horu Říp sám vydal a viděl krásnou krajinu, která se nacházela kolem. Když sestoupil z hory, řekl všem, co viděl, že půda vypadá úrodná, vody plné ryb. Třetího dne svolal všechny na místo, odkud bylo vidět do kraje a oznámil jim, že zde zůstanou. Ptal se jich, jak tuto zemi pojmenují. Lidé si zvolili, aby se země jmenovala po něm.

K tomu, aby se zde dalo pohodlně žít, byla potřeba těžká práce. Některé lesy se musely vykácet, aby bylo kde postavit obydlí a vytvořit pole. Práce byla mezi lidi spravedlivě dělená. Každý měl svůj úkol. Večer se rodiny scházely v obydlích a vyprávěly si různé příběhy. Postupně vzniklo opevněné hradiště. Vojvoda Lech se ale rozhodl, že bude se svým rodem postupovat o kousek dále. Postupoval tři dny a pak nechal zapálit velký oheň, aby praotec Čech viděl, kde se Lech usídlil. Místo, kde se usídlil, pojmenoval Lech podle zapáleného ohně Kouřim.

Asi třicet let poté, co vstoupili do české země, zemřel praotec Čech a byl pohřben se všemi poctami, které mu náležely.

O Krokovi a jeho dcerách

Po smrti praotce Čecha se v zemi zdvihla vlna sporů a bojů. Bylo jasné, že je třeba mít silného vládce. Starší rodu vládu nabídli Lechovi, který ji ale odmítl a doporučil jim za správce Kroka, starostu mocného rodu. Krok s tím souhlasil. Lech se mezitím z Kouřimi posunul více na východ a založil město Hnězdno. Krok vládl spravedlivě, zároveň byl nadán jistými věšteckými schopnostmi, díky nimž mu duchové zjevili, že jeho současné sídlo Budeč dlouho nepotrvá, a tak nechal na vysoké skále postavit nový hrad, který dostal jméno Vyšehrad. Na Vyšehradě žil Krok i se svou rodinou. Měl tři dcery. Nejstarší se jmenovala Kazi a byla výborná léčitelka. Znala vlastnosti různých bylin a koření. Kazi žila na Kazinině hradě. Prostřední dcera se jmenovala Teta a mnoho č

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Staré pověsti české

Příběh

Ve svém příspěvku BÁSEŇ PRO 4. TŘÍDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikol Boranova.

Potřebuju básnicku abych vyhrála recitační soutěž


Musí bit hodne moc btipna

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mira.

prosim basnicku 3 az 4 sloky

Zdroj: příběh Báseň pro 4. třídu

Pranostiky na celý měsíc srpen

PRANOSTIKY:

  • Ať si kdo chce, co chce, říká - v srpnu ještě do rybníka.
  • Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.
  • Co červenec neuvaří, srpen nedopeče.
  • Co červenec neuvaří, to už září nedosmaží.
  • Co se v srpnu neuvaří, ani v září se nezdaří.
  • Co se v srpnu nezvládne, ani v září se nepodaří.
  • Co srpen nedopeče, září nedovaří.
  • Hřímá-li v srpnu, lze čekat osmého dne opět bouřku.
  • Hřímá-li v srpnu, praví se, že budoucího roku hojná úroda a množství deště jest k doufání.
  • Hřímání v srpnu úrody dobré a hovad hynutí znamená.
  • I když v srpnu ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.
  • I když ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.
  • Jak Vavřinec zavaří, Bartoloměj zasmaží, tak se podzimek daří.
  • Jestli často v srpnu bude hřmíti, můžeme v zimě dost větrů míti.
  • Jsou-li v srpnu hory kalný, budou v zimě mrazy valný.
  • Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak.
  • Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy.
  • Když jsou v srpnu velké rosy, zůstane obyčejně pěkné počasí.
  • Když nás srpen deštěm nepokropí, ten už potom škody nenatropí.
  • Když pálí srpen, bude pálit i víno.
  • Když srpen zpočátku hřeje, ledový vítr v zimě dlouho věje.
  • Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima.
  • Když v srpnu naprší, tak než se oběd pojí, všecko slunce vysuší.
  • Mlhy na lukách, potocích a řekách v srpnu zvěstují trvalé počasí.
  • Moc hub srpnových - moc vánic sněhových.
  • Nejsou-li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu.
  • Není-li nový měsíc jako karanbunkulus jasný, ale červený, pošmourný, na novu svém vlhký den znamená.
  • Poslední ty dva dni tohoto měsíce dobře vyšetři a první dva dni následujícího měsíce, jestli se pěkné a jasné počasí ukáže, teda Bachus bude pěknými hrozny okrášlen.
  • Půlnoční větry v srpnu přinášejí stálé počasí.
  • Ranní mlhy koncem měsíce ukazují na studený podzim a na časný příchod zimy.
  • Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává.
  • Šedá mlha v srpnu nezdravá.
  • Silné rosy v srpnu zadělávají na dobrou pohodu.
  • Srpen a únor - tepla a zimy úmor.
  • Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí.
  • Srpen klasy sklidí a ovoce dospělé vidí.
  • Srpen má nejkrásnější počasí v roce.
  • Srpen z počátku-li hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje.
  • Srpen začíná, co červenec končil.
  • Srpnová horka ničemu neuškodí.
  • Srpnové ráno bez rosy - srpnové odpoledne s bouřkou.
  • Srpnový déšť - jako ženský pláč.
  • Svítí-li čtvrtý den jak

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na srpen

Příběh

Ve svém příspěvku BÁSEŇ PRO 5. TŘÍDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anonym.

dobry den prosim delsi basne jsou hezke ale kratke dekuji za vas cas

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Báseň pro 5. třídu

Pranostiky na celý měsíc

PRANOSTIKY:

  • Bouřka v říjnu třebas malá, sotva na to zima stálá.
  • Čím déle vlaštovky u nás v říjnu prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají.
  • Čím dříve listí opadne, tím úrodnější příští rok.
  • Čistý nový měsíc v říjnu slibuje pěknou vinnou žeň.
  • Co v říjnu zimy přibude, v lednu jí opět ubude.
  • Deště v říjnu znamenají příští úrodný rok.
  • Deštěm-li se konec října rozvodní, znamená, že příští rok se zúrodní.
  • Je-li říjen hodně zelený, bude leden velmi studený.
  • Je-li říjen velmi zelený, bude zato leden hodně studený.
  • Je-li v říjnu mnoho mlh, bude v zimě mnoho sněhu.
  • Je-li v říjnu mnoho vos a sršáňů, přijde studená a dlouhá zima.
  • Jestli má dub mnoho ovoce, bývá ráda tuhá a dlouhá zima.
  • Jestli sníh napadne toho měsíce a kolik dní trvati bude, tak stálá bude zima.
  • Když dlouho listí nespadne, tuhá zima se přikrade.
  • Když dub hojné ovoce dává, tak má velká zima a množství sněhu býti.
  • Když jde říjen ke konci, zima jde k začátku a kožichy z půdy.
  • Když křížový pavouk se v říjnu ukrývá a nevylézá, není daleko do sněhu.
  • Když Měsíc v pěkném a jasném čase se obnovuje, tedy jest k doufání pěkné vinobraní.
  • Když se táhnou ptáci blízko k stavení, bude tuhá zima.
  • Kolik dnů v říjnu uplyne do prvního deště, po tolik dnů bude v zimě pršeti.
  • Kolikrát tohoto měsíce sněží, tolikráte v budoucí zimě sníh padati má.
  • Krásný říjen - studený leden.
  • Má-li říjen mrazů moc a sněhu, mívá leden mírnou zimu v běhu.
  • Mlhy v říjnu - sněhy v zimě.
  • Mrazy v říjnu - hezky v lednu.
  • Mrazy v říjnu - hezky v lednu; krásný říjen - studený leden.
  • Neopadá-li v říjnu listí ze stromů, bude tuhá zima.
  • Pokrývají-li se strniska ještě v říjnu hojně babími léty, jest to předzvěstí dlouhého a pěkného podzimu.
  • Říjen a březen rovné jsou ve všem.
  • Říjen bývá již studený, ale nikdy hladový.
  • Říjen hodně větrů, dešťů mívá, někdy přece vesele se dívá.
  • Říjen, když blýská, zima plíská.
  • Říjen na jednom konci ještě hřeje, ale na druhém již mrazí.
  • Říjen nemá v oblibě ani kola, ani sáně.
  • Říjen-li má dešťů a listopad, mívá prosinec prudké větry rád.
  • Říjnové nebe plné hvězd má rádo teplá kamna.
  • Sněží-li brzy v říjnu, bude mokrá zima.
  • Sněží-li v říjnu, bude měkká zima.
  • Spadne-li v říjnu listí, bude mokrá zima.
  • Studený říjen - zelený leden.
  • Teplý říjen - studený listopad.
  • Teplý říjen - studený únor.
  • Touží-li září po roce, bude v říjnu bláta po

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na říjen

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Polesná.

Děkuji za odpověĎ v mé rozsáhlé rodine jsou 3 učitelé, takže nejsem mimo informace, absolvovala jsem ZŠ tehdy na Smíchově Na Santošce, hodně mužů učitelů, vážila jsem si jich, ještě bylo náboženství do 3 třídy, ,Zatlanka,Santška to byly rima školy,takže vím o přípravách učitelů z rodiny, ale srovnat to s fyzickým a pschickým nasazením jiných profesí to nelze, naší ordinací prošlo hodbě učitelek, kdo marodil s pateří tak se léčil ale jakmile vzala za kliku učitelka bylo vš strašné, děsné,a marodilo i měsíce,hned bylo jasné že šlo o úču,ale naše profese náročná,psychicky,fyzick ve zdravotnictví s nástupním platem 800 Kč na Neurochirurgii v UVN nelze srovnávatm tehdy bez techniky asoušasných vymožeností, mladé sestry MUSELY tahat metrákové pacienty v bezvědomí jasně že 2, celoživotní vzdělávání jasné,muselo se udělat kolečko po všech odděleních aby jsme byly snadno použitelné, a celoživotní vzdělávání pak i Brno abych se dopracovala na místo vrchní sestry,které se pak zrušilo a samozřejmě 1 400 kč z vedení 12 sester se odebralo ale všem už ale na polikl.v nové době,praxe 47 let v tak náročné profesi nelze srovnávT V POHODĚ a klidu ve třídě,akc,zábavy,výlet a zajímavé akce nejen pro děti,jistě v současné doě bych učit nechtěl kdy děti šikanují učitle,žalují doma a silná podpora rodičů není dobrá ale jsou profese které nelze srovnávat když dnes vidím vybavenost tříd,krása, barevné plné vmožeností jásám,přeji jim to ale my jsmě byl poválečné chudinky a učitelé měli respekt a my byly posleušní a slušní,neze srovnávat,to jena debatu,mnohé nelze srovnávat,Nicmébě děkuji za odpověď omlouvám se chyby při psaní nechci se vracet.Zdravím H.Polesná

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.

Paní Polesná, já přece nesnižuji žádné profese, jen reaguji na Váš příspěvek, kde tvrdíte, že mají učitelé samé prázdniny a volno (jako děti), což pravda není. Prostě byste se měla jen lépe zamyslet, než sem vložíte takový nepravdivý příspěvek. Původně jsem ani nechtěla reagovat, ale ze slušnosti Vám odpovím. Píšete o škole našeho dětství. Promiňte, ale o té se nedá mluvit v superlativech. Snad za první republiky byl učitel (kantor) váženou a uznávanou osobou. Za komunistů byla ale tahle profese velmi snížena a mnozí učitelé byli zahnáni do kouta. Když se náhodou objevil učitel s jinou (lepší) metodou učení, byl hned odkázán na nudné povinné školní osnovy a běda když neuposlechl. Nejenže byli nuceni učit mnoho nepravd, ale i děti byly vystrašené, bály se říci svůj názor, musely držet ústa a krok, atd..... Vyrůstaly z nich nesvobodní papouškující bojácní lidé. Takové lidi režim potřeboval. Neříkám, že nyní je školství v naprostém pořádku, ale pokud se mají věci hýbnout k lepšímu, je třeba nových kreativních učitelů a ti přijdou, když budou mít učitelé lepší podmínky a možnosti. Píšete o práci zdravotních sester - zajisté velmi důležitá a záslužná práce, ale i zde není sestra jako sestra. O mě se po operaci starala sestra, které bych dala z fleku o deset tisíc navíc, ale pak tam byla i sestra, kterou bych z fleku propustila. Všechno je v lidech. Ale když už se rozčilujete nad troufalostí učitelů žádat zvýšení platů, tak i zde mám pro Vás srovnání s profesí zdravotní sestry. Moje bývalá švagrová pracovala ještě minulý rok jako zdravotní sestra na interně v jedné pražské nemocnici a měla přesně o 22 tisíc vyšší plat než výše zmíněný středoškolský učitel (v jižních Čechách). Závěr si udělejte sama. Hezký den.

Zdroj: příběh Andrej Babiš

Pranostiky na jednotlivé dny

1. červen: svátek má Laura (dříve svatý Fortunát a Nikodémus)

PRANOSTIKY:

  • O svatém Fortunátu kapka deště má cenu dukátu.
  • Pěkné počasí o svatém Fortunátu slibuje úrodný rok.
  • Pohoda na Nikodéma - čtyři týdny dešťů za nima.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika tohoto měsíce říká, že déšť je v tento den ceněný, pravděpodobně proto, že předtím následovalo dlouhé období sucha. Druhá pranostika říká, že pokud v tento den bude hezky, tak bude dobrá úroda. Poslední pranostika se také týká pěkného počasí v tento den, říká, že pravděpodobně předtím měsíc pršelo.

2. červen: svátek má Jarmil

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

3. červen: svátek má Tamara (dříve svatý Antonín)

PRANOSTIKY:

  • Jaké počasí o svatém Erazimu, takové bude i v příští zimu.
  • Na svatého Antona každá jahoda je červená.
  • Na svatého Antonína broušení kos započíná.
  • Na svatý Antonín len zasít neprodlím.
  • Svatý Antonín pevně veslo třímá, často na něj hřímá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud bude v tento den teplo, i zima bude teplá. Pokud bude chladno, můžeme se těšit na velmi chladno zimu. Další pranostika se týká zrání jahod. Pranostika říká, že v tuto dobu už jsou jahody běžně zralé. Třetí pranostika se věnuje sečení trávy, které v tuto dobu zemědělce jistě čeká. Další pranostika je další z rad, která doporučuje sít len. Poslední pranostika odkazuje na možnou bouřku v tento den.

4. červen: svátek má Dalibor

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

5. červen: svátek má Dobroslav (dříve svatý Bonifác)

PRANOSTIKY:

  • Kolem svatého Bonifáce včela sbírá medovice.
  • Svatý Bonifác, Norbert a Robert jsou malí ledoví muži.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika tohoto dne odkazuje na to, že v tuto dobu již běžně létají včely a tvoří si med. Druhá pranostika říká, že v tento a následující den může být chladno.

6. červen: svátek má Norbert

PRANOSTIKA:

  • O svatém Norbertu chladno jde už k čertu.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika slibuje, že už nebude chladno.

7. červen: svátek mají Iveta a Slavoj (dříve svátek Tělo a krev Páně)

PRANOSTIKY:

  • Jasno-li o Božím těle, dobrý rok čekejte směle!
  • Sedmý den červnový bývá slunečný a přináší optimistickou náladu.

VYSVĚTLENÍ:

Obě pranostiky předvídají, že v tento den může být jasno a co nám takové počasí přinese. První pranostika říká, že bude dobrý rok a druhá, že budeme mít dobrou náladu.

8. červen: svátek má Medard

PRANOSTIKY:

  • Jak na Medarda prší, tak šest neděl déšť se vrší.
  • Jaké počasí na&nb

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na červen

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ - PODPORA PANA PREMIÉRA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta Foretková.

Vážený pane premiére,

děkujeme Vám za Vaši obětavou a neúnavnou práci pro všechny lidi v této zemi, i když řada z nich si to ani nezaslouží. Jste a vždy budete nejlepší. Vaše výsledky hovoří za Vás. Nemáte konkurenci. Nedostudovaný klučina, který Vám nesahá ani ke kotníku, Vás nemusí znepokojovat. Volby a průzkumy ukáží, kdo stojí za Vámi. Neúspěšný student a pan Kalousek s ostatními tzv. "politiky", kteří nejsou schopní, ale všeho schopní, nejsou pro Vás konkurence. Jsem ráda, že nikdo z mé velké rodiny a přátel, mladí i staří, nesouhlasí s demontranty. Jsou jim k smíchu. Obdivujeme Vás, pana prezidenta a paní ministryni financí. Jste a budete vždy skvělí.
Přejeme Vám všem pevné zdraví a hodně štěstí... Obdivujeme Vás. Vydržte.
Zdraví Vás

Marta Foretková

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaromir gina.

dobri den pane babisi mam prodlem obracim se navas us nevim na koho bidlel sem v upici okres trutnov ale viskitli se mi bite stenice a resil sem to z majitelem ale majitel stim nic nedelal tak sem prisel o bit a o deti tet sem na uluci a socijalki ospod mi nepomoh .platil sem radne najem a stejnak mi odebrali deti o vse sem prisel o nabitek a tak dale .chtel bich vas poprosit jestli biste sestim mochl zabivat sem duchoce .nevim na koho us se mam obratit tak se obracim na vas kdibiste chtel dukazi .tak sem schopen .vam je poslat opravdu sem ve spatne situvaci. tet momentalne spim v aute z moji zenou .doufam ze se do moji situvace .budete cejtit us nevim kudi kam tak proto vam pisi o pomoc dekuji gina

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail

Pranostiky na jednotlivé dny

1. listopad: svátek má Felix (dříve Všech svatých)

PRANOSTIKY:

  • Dne 1. listopadu utni z buku třísku, je-li suchá, bude zima tuhá; je-li však vlhká, bude zima mokrá.
  • Den Všech svatých je poslední, který léto zahání.
  • Jak na Vše svaté, tak měsíc po nich.
  • Jak na Všechny svaté, tak měsíc po nich.
  • Je-li na Vše svaté buková blána suchá, každý se rád za kamna schová, je-li však mokrá, bude zima též dosti mokrá.
  • Je-li na Všechny svaté buková blána suchá, každý se rád za kamna schová; je-li však blána mokrá, bude zima též dosti mokrá.
  • Je-li o Všech svatých bouřka, bývá zima měnivá, je-li suchá z buku tříska, často v zimě pršívá.
  • Je-li o všech svatých léto, bývá o Martině zima, je-li zima o Všech svatých, bývá o Martině léto.
  • Je-li tříska ze zeleného buku na den Všech svatých vyťatá suchá, následuje zima mírná; je-li vlhká, následuje zima mokrá.
  • Jíní na Vše svaté věští tuhou zimu a kruté mrazy.
  • Jíní o Všech svatých věští tuhé mrazy o Vánocích.
  • Když na Vše svaté padá mlha, bude do adventu bez sněhu.
  • Když na Všech svatých mrazivo, bude v zimě teplivo, když déšť, tu je třeba za pec vlézt.
  • Když o Všech svatých zima nemá moci, tak o svatém Martině o půlnoci.Kolem Všech svatých se mají okopávat stromy, aby nesly hojně ovoce.
  • Kolem Všech svatých slunce uroní ještě malou slzu babího léta.
  • Na vše svaté ne-li v noci, na Martina sníh se dostaví se vší mocí.
  • Nepřijde-li sníh na Vše svaté v noci, přijde o Martinu s celou mocí.
  • Nepřijde-li sníh na Vše svaté v noci, přijde o svatém Martině se vší mocí.
  • O Všech svatých větry-li jsou, znamenají zimu proměnlivou; přijdou-li ale s Ondřejem, dobré zimy se nadějeme.
  • Po svátku Všech svatých stromové štěpování nejlépe se přesazují na schod měsíce, plané pak před a nebo po plným měsíci tři dny, nebo tento měsíc přirozenosti nejvíce žene do kořenů.
  • Sedláci utnou 1. listopadu z dubového aneb i bukového stromu třísku: Jestli je třísky suchá, tedy očekávají levnou zimu, jestli ale vlhká a zostnatá, tedy se domnívají, že bude tuhá zima.
  • Utni z buku třísku, je-li suchá, bude zima tuhá, je-li však vlhká, bude mokrá.
  • Všichni svatí dluhy platí.

VYSVĚTLENÍ:

Několik pranostik radí, aby se v tento den uřízl kousek buku (stačí tříska), pokud bude daný kousek suchý, bude krutá zima. Pokud však bude mokrá, bude v zimě hodně pršet. Jiné pranostiky říkají, že toto je pravděpodobně poslední teplý den v roce. Jiná pranostika zase říká, jaké počasí bude v tento den, takové bude celý měsíc. Pokud bude v tento den mrznout a objeví se 

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na listopad

Píseň

Josef Václav Sládek
(8 slok, báseň o jaru k recitaci pro děti)

To bylo v krásný jarní čas,

skřivánek zpíval, metal klas;

já měla modrou sukničku,

však otce ne, ni matičku. —

Ó jaro, ó mé jaro !

~

Můj starší bratr ten mne ved',

nás bylo doma krků pět;

červeně, bíle kvetl sad,

my vešli jsme do černých vrat.

Ó jaro, ó mé jaro !

~

Pan dozorce měl přísný zrak,

leč na mne pohled' vlídně tak:

»Sic ještě dítě, — ale vzrost —

a práce dost a práce dost.«

Ó jaro, ó mé jaro !

~

Mne postavili ke stroji,

pak v dozorcově pokoji

jsem uklízela tu a tam;

on byl tak stár a byl tak sám.

Ó jaro, ó mé jaro !

~

Můj bratr k tomu nebyl slep,

že jedla jsem s ním bílý chléb,

leč, kdo mne jiný uviděl,

ten každý mi tak záviděl —

Ó jaro, ó mé jaro !

~

Můj bratr řekl, — váz' mu hlas:

»Ty domů půjdeš k dětem zas

a k černé kůrce. — Děvče ctné...«

A já jsem řekla: Ne a ne !

Ó jaro, ó mé jaro !

~

A tak to přišlo, nevím jak —

Upíral každý na mne zrak,

jen bratr jak by neviděl,

snad že se za mne zastyděl —

Ó jaro, ó mé jaro !

~

A já byla tak veselá,

já z lidí strachu neměla.

Ó moje modrá suknička —

Jen co by řekla matička!

Ó jaro, ó mé jaro!

Zdroj: článek Báseň pro 5. třídu

Obsah díla

Kniha začíná věnováním tohoto díla hraběnce Eleonoře z Kounic. Kniha také na začátku obsahuje vzpomínku Boženy Němcové na její vlastní babičku, kterou milovala.

1. Kapitola

Babička měla syna a dvě dcery. Nejstarší dcera se provdala ve Vídni. Do Vídně šla také druhá dcera. Jediný syn žil se přiženil do městského domu. Babička proto zůstala v pohorské vesnici blízko slezských hranic sama se starou Bětkou. Babička se ale nikdy necítila osamělá, protože ji lidé měli velmi rádi a brali ji jako rodinu. Jednou jí přišel dopis od nejstarší dcery, že její manžel bude pracovat u jedné kněžny na jejím panství v Čechách, že se stěhují na toto panství, které leží blízko babiččiny vesnice, a že by si moc přáli, aby babička šla bydlet k nim. Babička chvíli váhala, protože svou vesničku měla ráda, ale nakonec šla. Přijel pro ni kočí, naložil její truhlu, kolovrat i košík s kuřátky a koťaty, a vydali se na cestu. Mezitím Proškovi čekali, až babička přijede, nejvíce se těšily děti, které babičku nikdy předtím neviděly. Když babička přijela, byly děti velmi překvapené a nemohly se na ni vynadívat. Babička je podarovala dary, které jim přivezla. Babičce se velmi líbil její zeť, jen ji mrzelo, že nemluví česky, protože ona němčinu už zapomněla. Pan Prošek ale česky rozuměl, jen neuměl mluvit. Babička byla také velmi překvapená, že její dcera Terezka má takové panské způsoby. Babička se necítila v tomto panském prostředí úplně dobře. Terezka ji ale pomohla, když jí poprosila, aby za ní zastávala funkci hospodyně, když ona bude na zámku. Babička byla ráda, že jim může pomoci. Babička se v domácnosti ujala pečení chleba, protože to měla ráda a věděla, že služka chlebu nežehná. I děti měly rády, když babička pekla chleba, protože vždy dostaly nějakou dobrůtku. Babička je i učila, co dělat s drobečky, kterých je škoda. Celkově je babička učila úctě k jídlu. Babičce se v dceřině domácnosti velmi nelíbil moderní nábytek, nesedala si ani na pohovku, která ji přišla nepohodlná a bála se jí. Nejlépe se babička cítila ve své světničce, kde měla nábytek, který se jí líbil a byl jí pohodlný, také si zařídila, aby nemusela topit v pokoji fosforem, ale s dětmi si vyráběla sirky, které znala a nebála se jich. Vnoučatům také ukázala, co měla ve své krásně malované truhle. Velmi se jím líbil stříbrný tolar, který měla zavěšený na řetízku s granáty. Tolar dostala babička od císaře Josefa.

2. Kapitola

Babička každý den chodívala spát v deset hodin a v létě vstávala ve čtyři a v zimě si o hodinku přispala. Vždy když vstala, nejprve se pomodlila a políbila křížek, který měla na růženci. Pak se 

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Babička

Příslovce od písmene B

Babsky – lidově, domácky, zbaběle, slabošsky

PŘÍKLAD: Babsky utekl, když se lekl.

Babičkovsky – přístup babičky

PŘÍKLAD: Když se oblékla do starého oblečení, vypadala velmi babičkovsky.

Babravě – neobratně, zdlouhavě se zabývat něčím, piplavě, namáhavě, pracně, nimravě

PŘÍKLAD: Babravě se dal do práce.

Baculatě – kulaťoučké, boubelaté, buclatě,

PŘÍKLAD: Jeho ručičky vypadaly na fotkách velmi baculatě.

Bačovsky – ovčácky

PŘÍKLAD: Na masopust se oblékl bačovsky.

Badatelsky – kdo bádá, konající vědní výzkum

PŘÍKLAD: Badatelsky se dal do hledání příčin problému.

Bahnitě – plně bahna, připomínající bahno

PŘÍKLAD: Bahnitě mokrá půda se pod kroky lidí propadala.

Bachratě – tlustě, břichatě, mající kulaté tvary

PŘÍKLAD: Polštáře na posteli vypadaly po ustlání bachratě.

Bájně – myticky

PŘÍKLAD: Bájně známá místa se nacházela na území Řecka.

Báječně – překrásně, nádherně, velkolepě, znamenitě

PŘÍKLAD: Na dovolené se měla celá rodina báječně.

Bakalářsky – nižší hodnost na univerzitách

PŘÍKLAD: Bakalářsky ukončené studium zajišťuje bakalářský titul

Bakelitově – plastově

PŘÍKLAD: Stará auta vypadala velmi bakelitově.

Bakteriálně – jednobuněčně

PŘÍKLAD: Bakteriálně enzymatické přípravky se prodávají v mnoha obchodech.

Baladicky – (balada = kratší chmurná slovesná báseň) chmurně, ponuře

PŘÍKLAD: Baladicky laděná báseň byla oceněná širokou veřejností.

Balisticky – podle nauky o pohybu vržených těles

PŘÍKLAD: Balisticky přesná střela skončila mimo terč.

Balzámově – vonná pryskyřice cizokrajných dřevin, léčivá mast, utišující prostředek

PŘÍKLAD: Šampón na vlasy působil i balzámově. Maminčina ukolébavka působila na malé děti balzámově.

Balzámovaně – konzervované balzámem

PŘÍKLAD: Tělo v hrobce vypadalo (na)balzámovaně.

Banálně – všedně, triviálně, otřele,

PŘÍKLAD: Banálně jednoduchý příklad vyřešily děti během chviličky. Banálně jednoduchá operace se náhle zvrtla.

Banánově – v souvislosti s banány (chutnající, vonící po banánech, tvarem připomínající banán)

PŘÍKLAD: Banánově lahodná zmrzlina sklidila u dětí úspěch.

Baňatě - připomínající báň

PŘÍKLAD: Spolužákův nos vypadal zepředu dost baňatě.

Barbarsky - nevzdělaně, surově, hrubě, zaostale,

PŘÍKLAD: Barbarsky vychované děti neměly šanci na lepší život.

Barevně – v barvách, podle barev

PŘÍKLAD: Barevně uspořádané ponožky ležely v maminčině šuplíku.

Bariérově – s bariérami, zábradlím

PŘÍKLAD: Bariérově uspořádaná škola byla pro handicapované žáky nepřístupná.

Barmsky – v barmském jazyce

PŘÍKLAD: Barmsky se dorozumíte hlavně v Barmě.

Barokně – v uměleckém slohu 16 – 18. století

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Příslovce podle abecedy

Červánek shas

Josef Václav Sládek
(8 slok, báseň pro děti, recitace)

Červánek shas a vane chlad

a čas je jít a čas je spat,

ať jde kdo nerad, nebo rád.

~

Jdeš rád, či nerad? — což já znám,

já vím jen, že jde každý sám

a každý jde a nevi kam.

~

Já vidím jen se hvězdy mžít

a vidím v trávě rosy třpyt;

to slzy těch, kdo musí zbýt.

~

A kéž by každý z jdoucích těch

jen ticho šel jak vánku dech,

by nikdo stesku nezaslech'.

~

Tak, se stromu jak padá květ,

jak padá strom pod tíží let,

neb jedním bleskem sražen hned!

~

Co, hrstko prachu, žehráš tak?

o co jsi víc, než v poli pták

a o co víc, než letní mrak?

~

Co, hrstko prachu, víc chceš mít,

než po práci a pláči klid?

kdo přišel, ten zas musí jít.

~

A za tebou když smrt i svět,

rci, zda bys chtěl se vrátit zpět? —

Co nechceš tomu rozumět?

Zdroj: článek Báseň pro 5. třídu

Máj

Josef Václav Sládek
(5 slok, báseň o jaru k recitaci)

Máj, máj, máj,

na housličky hraj!

Každý ptáček hnízdo staví,

černý, modrý, popelavý,

jest jich plný háj.

~

Hej, hej, hej. hřej,

slunéčko, hřej !

Mušky budou tancovati,

komár bude také hráti,

roháč vedle něj.

~

Brum, brum, brum,

to je shon a šum !

Kdo má nerad hudbu muší,

ať si zacpe obě uši,

ať si zavře dům.

~

Čik, čik, čik !

Co to za povyk ?

To ta vlaštovička milá

s jarem se k nám navrátila,

vrabci strhli křik.

~

Tluk, tluk, tluk,

slyš křepelku z luk !

Na noc k lesům letí vrána ;

písnička je dozpívána a teď ani muk !

Zdroj: článek Báseň pro 5. třídu

Cvrček

Josef Václav Sládek
(9 slok, báseň pro děti na recitační soutěž)

Kdo to zpívá na té mezi,

až to polem hlaholí ?

A pan zpěvák, kdež pak vězí,

zeptat-li se dovolí ? —

~

„Zeptáni je dovoleno,

za to se nic neplatí,

víc-li má být poslouženo,

račte sami hledati.

~

Pod lupínkem, v stínu květů

mám svůj hezký budníček

drobný, malý, že by se tu

neprovlék' váš malíček.

~

Slunéčko když svitne polem,

vyjdu sobě ze vrátek,

a jak se co šustne kolem,

hup ! — jen domů nazpátek !

~

Lidé o mně slýchající

zvou mne cvrčkem ošklivým,

a kdybych měl pravdu říci,

ani se jim nedivím.

~

Pán Bůh stvořil polní kvítí,

motýlů pel zářivý,

a když chtěl už cvrčky míti,

já jsem cvrček poctivý !

~

Hezký nejsem jako panic,

jak tu sedím u domu,

ale nejsem dlužen za nic,

nezávidím nikomu.

~

V bezpečí a beze škůdce

za vedra i za chládku

sedím ve své vlastní budce,

dbám si svého pořádku.

~

Spokojen se na svět dívám,

živ od svého zrnečka,

rolníkovi k práci zpívám

z veselého srdéčka.

Zdroj: článek Báseň pro 5. třídu

Hle, slunko vyšlo

J. V. Sládek
(3 sloky, báseň k recitaci)

Hle, slunko vyšlo nad hory

tak vesele, tak zlatě ;

ty ještě spíš, mé srdéčko,

já v rose čekám na tě.

Já v rose čekám studené,

jíž kvítí obsypáno;

ó zbuď se, zbuď, mé srdéčko,

vždyť je tak krásné ráno !

~

Slyš skřivánka, jak hlaholí,

slyš konopku tam v háji ;

zda rozumíš, co druhu druh

ti ptáci povídají ?

Ten skřivan i ta konopka

a píseň sedmihláska ? —

To v hrudi plesá, srdéčko,

jim láska, láska, láska.

~

I ať se jiní scházejí,

když měsíc, hvězdy svítí,

já v zlaté záři slunečné

chci za ruku tě vzíti ;

vzít za ruku tě, srdéčko,

a hledět v oči tvoje,

by celý svět to uviděl,

jak moje jsi, jen moje !

Zdroj: článek Báseň pro 5. třídu

Perun a Vladimír

Zpěv I.

Karel Havlíček Borovský
(8 slok, báseň na recitaci 7 třída, od Karla Havlíčka Borovského)

Vladimír cár na svůj svátek,

když seděl na trůnu,

poslal drába s vyřízením

k bohovi Perunu.

~

"Hřmi, Perune, na můj svátek

místo kanonády,

škoda prachu, dost ho padne

v bitvách u armády.

~

Hřmi, Perune, na můj svátek

místo kanonády,

pak si přijdi se mnou vypít

šálek čekolády." -

~

Pan dráb přišel k Perunovic,

zatloukl na vrata,

děvečky se hnedle zeptal:

"Doma-li pantáta?"

~

Doma, doma, pane drábe,

ve veliké chatě,

sedí s jehlou na pekýlku,

zašívá si katě."

~

"Vzkazuje vás, pantatínku,

cár náš pozdravovat,

máte prej mu k tomu svátku

drobet zabubnovat."

~

Jak to přeslech tatík Perun,

hnedle čelo zvraštil,

skočil s kamen na lavici,

kaťmi o zem praštil:

~

"Raději pásat husy ve vsi,

po bahnách se ploužit

než u toho Vladimíra

zde za boha sloužit."

Zdroj: článek Osmisloková báseň po čtyřech verších

Babička

J. V. Sládek
(11 slok, báseň k recitaci)

Babičko, ach bábo naše,

bála jste se satanáše !

~

Od rorátů třemi sloupky

hnala jste ho od chaloupky ;

~

velkonoční rosou novou

a tou křídou tříkrálovou ;

~

od Božího těla věnci,

klokočemi na růženci.

~

S kravským chvostem, koňskou nohou

vytáh' ze vsi duši mnohou.

~

K vám však byla marná chůze,

satanáš se bál vás tuze.

~

Ale přece, bábo milá,

pekel moc vás podskočila.

~

Toho jste se nenadála,

když tak hezky dcerky vdala,

~

do světnice k vám že v mžiku

přijde diblík po diblíku.

~

A že bude jich tam v krátce

jako kuřat na ošatce.

~

A vy pipláte je všady:

„Staloť se to z boží rady !"

Zdroj: článek Báseň pro 5. třídu

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Jitka Konášová

 Zdeněk Rýdl


báseň o pěti slokách
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
báseň o zvířatech
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo třináct.