Výběr básně pro pátou třídu není jen o délce textu, ale hlavně o tom, zda dokáže dítě zaujmout, vtáhnout do příběhu a dát mu prostor projevit vlastní emoce. Právě v páté třídě se u dětí láme vztah k recitaci – buď se z ní stane povinnost, nebo radostná výzva, při které mohou ukázat hlas, výraz i porozumění textu.
Tento článek nabízí přehled a doplnění k již uvedeným básním tak, aby pomohl rodičům i učitelům vybrat vhodnou báseň k recitaci podle počtu slok, obtížnosti i věku dítěte. Najdete zde praktické rady, jak pracovat s básněmi o 4, 5, 6 i 8 slokách a jak zvolit správný text nejen pro pátou třídu, ale i pro šestou třídu a druhý stupeň.
FAQ – Často kladené otázky
Jak dlouhá má být báseň pro pátou třídu?
Nejčastěji se volí básně o 4 až 6 slokách, podle schopností dítěte.
Je báseň o 8 slokách vhodná pro 5. třídu?
Ano, ale spíše pro zkušenější recitátory nebo v rámci individuálního výběru.
Jaký typ básně je pro recitaci nejlepší?
Ideální je báseň s jasným obsahem, rytmem a možností výrazové práce.
Jsou vhodné starší klasické básně?
Ano, klasické české básně jsou pro školní recitaci velmi přínosné.
Jak dítě motivovat k recitaci?
Nechat ho vybrat báseň, která mu je tématem blízká, a pracovat s textem postupně.
Je lepší kratší nebo delší báseň?
Záleží na zkušenostech dítěte, kratší texty jsou vhodné na začátek.
Jak často recitaci trénovat?
Ideálně krátce, ale pravidelně, aby si dítě vytvořilo jistotu.
Hodí se tyto básně i pro recitační soutěže?
Ano, většina uvedených typů básní je vhodná i pro školní a okresní kola.
Báseň 8 slok už patří mezi náročnější texty. Pro pátou třídu je vhodná spíše výjimečně, častěji se využívá jako báseň na recitaci pro 6. třídu nebo druhý stupeň.
Pokud se dítě rozhodne pro takto dlouhou báseň, je důležité rozdělit si text na logické celky a pracovat s významem každé části zvlášť.
William Shakespeare je typickým autorem renesanční literatury. Jeho díla jsou světského rázu bez náboženských motivů, které byly pro předcházející období typické. Jeho dramata jsou psána veršem, který ale není vždy rýmovaný. Verše působí bez rytmu a měly by se přednášet s důrazem na druhé slabice. Shakespeare začínal jako většina autorů tradičním jazykem, postupně si ale utvořil vlastní styl, který je kompromisem mezi tradičním a volným stylem.
SHAKESPEAROVA DÍLA:
Antonius a Kleopatra – tragédie
Bouře - romance
Coriolanus – tragédie
Cymbelín - romance
Dobrý konec vše napraví - komedie
Dva šlechtici z Verony - komedie
Dva vznešení příbuzní – romance (autor i John Fletcher)
Fénix a hrdlička – báseň
Hamlet - tragédie
Jak se vám líbí - komedie
Jindřich IV. – historická hra
Jindřich V. – historická hra
Jindřich VI. – historická hra
Jindřich VIII. – historická hra (autor i John Fletcher)
V naší poradně s názvem BÁSNIČKA 5 SLOK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza.
Dobrý den ráda bych se zeptala jestli tady máte básničku o paní učitelce ve škole máme nějaké kolo a ráda bych přednesla básničku která bude právě o té paní učitelce.
Jestli tady máte nějaké písničky taky bych potřebovala poradit prosím o pomoc
,tuto stránku mám ráda a doufám že mě nezklamete. děkuji za pomoc,
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
TAHÁK
(Tereza Rýparová)
Každé ráno zas a znovu
zvonek nás volá do školy.
"No tak co je? Kde jste všichni?
A kde máte úkoly?"
Učitelka před tabulí
nejdřiv všechny vyzkouší.
Petr se nic nenaučil,
podvádět se pokouší.
Tahák z kapsy vytahuje,
Kátě šeptá do ouška,
jestli by mu poradila
druh tohohle papouška.
Učitelka trochu tuší,
kdo že třídu ruší snad,
a jen zkouší na pár pojmů,
které měl by každý znát.
A tak Petr před tabulí
přešlapuje sem a tam.
"Na co mi je teďka platný,
že taháky v kapse mám?
Příště radši naučím se,
ať nestojim tu jenom tak,
a kdo tvrdí, že to nedám,
tomu ještě vytřu zrak!"
Pátá třída je ideálním obdobím pro práci s delšími texty. Děti už zvládají složitější slovní obraty, chápou metafory a dokážou pracovat s výrazem. Báseň pro 5. třídu by měla mít jasnou dějovou linku nebo silnou myšlenku, aby dítě vědělo, co sděluje posluchačům.
Důležité je také tempo básně a možnost práce s hlasem. Text by měl umožnit změny intonace, pauzy a emoce, což je pro recitaci klíčové.
Ve svém příspěvku POUŽÍVÁNÍ SPOJKY NEBO MÍSTO SPOJKY A VE VĚTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Jaroslav Mokrý.
Mám na mysli používání těchto spojek například při vyjmenovávání násobných předmětů jako větných částí:
1. Lesníci vysázeli douglasky, lípy, javory nebo modříny.
2. V masopustním průvodu jsme viděli děti i dospělé bez masek, komedianty v různých maškarních kostýmech nebo medvědy a další zvířata v kašírovaných maskách.
Patřím k dříve narozeným, a proto časté používání vylučovací spojky "nebo" místo souřadící spojky "a" v psané češtině (prakticky nikdy v mluvené) považuji za zásadní jazykovou chybu, v lepším případě za zlozvyk. Dopouštějí-li se toho novináři, tím hůř pro ně, pro jazyk i pro mládež, která se pořádně česky nikdy nenaučila. Dnešní škola toho totiž není schopna.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.
Protože mně irituje používání spojek vylučovacích nebo či jako slučovacích, našel jsem na Wikipedii, že spojka nebo je spojka slučovací ale i vylučovací. Kde se stala chyba?
Promluví Babiš či Havlíček.
Promluví Babiš nebo Havlíček.
BUDOU MLUVIT OBA NEBO JEN JEDEN Z NICH???
Měl jsem z maturity pouze dvojku v r.1968, ale jak se česky do budoucna domluvíme, když i jednoduché věty budou matoucí. Není to záměr, abychom raději mluvili německy, anglicky, latinsky, rusky?
Při přechodu na druhý stupeň se klade větší důraz na interpretaci. Báseň na recitaci pro 6. třídu už často obsahuje hlubší myšlenky, symboliku a delší souvětí.
Dobrá příprava v páté třídě proto tvoří pevný základ pro další rozvoj recitačních dovedností.
