Recitace na druhém stupni základní školy je ideální příležitostí, jak dětem ukázat, že poezie není jen povinná školní látka, ale živý jazyk plný obrazů, emocí a myšlenek. Právě v šestém ročníku se žáci učí pracovat s hlasem, tempem i významem textu a vhodně zvolená básnička k recitaci jim v tom dokáže výrazně pomoci.
V této doplňující části najdete nové básně určené přímo pro recitaci v 6. ročníku, které pracují s představivostí, klidem i vnitřní silou. Texty jsou psané tak, aby nabízely prostor pro výraz, práci s pauzou a přirozené pochopení obsahu, což ocení nejen žáci, ale i učitelé při výběru vhodného recitačního textu.
FAQ – Časté otázky a odpovědi
Jsou tyto básně vhodné pro recitaci v 6. ročníku?
Ano, texty jsou přizpůsobené věku žáků a podporují plynulý a srozumitelný přednes.
Lze básně použít na recitační soutěž?
Ano, každá báseň má jasný motiv a prostor pro výraz, což je ideální pro soutěžní recitaci.
Jak dlouhé jsou básně vhodné pro šestý ročník?
Ideální délka je kolem 12–18 veršů, aby žák zvládl práci s dechem i významem.
Jsou básně moderní, nebo spíše klasické?
Jedná se o moderní básněk recitaci, které pracují se současnými tématy a jazykem.
Může učitel básně zkrátit nebo upravit?
Ano, texty lze přizpůsobit individuálním schopnostem žáků.
Hodí se básně i pro méně zkušené recitátory?
Ano, jazyk je srozumitelný a rytmus pomáhá udržet tempo přednesu.
Lze básně využít i v běžné výuce českého jazyka?
Ano, jsou vhodné pro práci s významem, obrazností i emocemi.
Podporují tyto básně práci s výrazem?
Ano, texty jsou psané tak, aby nabízely prostor pro intonaci, pauzy a práci s hlasem.
Jsou básně tematicky vhodné pro děti kolem 11–12 let?
Ano, témata odpovídají věku a podporují přemýšlení i sebereflexi.
Jak dlouhé by měly být básničky pro 6. ročník?
Ideálně 12–20 veršů, aby žáci trénovali dech, výraz a plynulé čtení.
Jsou tyto básně vhodné i pro recitační soutěže?
Ano, všechny mají rytmus, jasný motiv a prostor pro výraz.
Mohu básně zkrátit?
Samozřejmě, učitelé často přizpůsobují délku úrovni žáka.
Jsou básně tematicky vhodné pro školní výuku?
Ano, obsahují metafory, lyrické prvky i motivy vhodné k literární analýze.
Lze básně použít také v domácí výuce nebo logopedii?
Ano, jsou rytmické a vhodné pro výslovnostní trénink.
Ve svém příspěvku VTIPNÉ BÁSNĚ K RECITACI PRO DĚTI Z 5. AŽ 8. TŘÍD ZŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karolína Cyrusová.
Chtěla bych nějakou básničku pro recitaci do školní soutěže.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Žofie.
vše je vpoho. vyberte si neco, co se vám zamlouva delkou, nebo abyste to zvladli. neni to lehke, ale ja to dokazala. tak to zkuste taky. ja si treba vybirala tak, ze 2 basnicky sme meli v pracovnim sesite ve skole, tak ty
Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Polesná.
Děkuji za odpověĎ v mé rozsáhlé rodine jsou 3 učitelé, takže nejsem mimo informace, absolvovala jsem ZŠ tehdy na Smíchově Na Santošce, hodně mužů učitelů, vážila jsem si jich, ještě bylo náboženství do 3 třídy, ,Zatlanka,Santška to byly rima školy,takže vím o přípravách učitelů z rodiny, ale srovnat to s fyzickým a pschickým nasazením jiných profesí to nelze, naší ordinací prošlo hodbě učitelek, kdo marodil s pateří tak se léčil ale jakmile vzala za kliku učitelka bylo vš strašné, děsné,a marodilo i měsíce,hned bylo jasné že šlo o úču,ale naše profese náročná,psychicky,fyzick ve zdravotnictví s nástupním platem 800 Kč na Neurochirurgii v UVN nelze srovnávatm tehdy bez techniky asoušasných vymožeností, mladé sestry MUSELY tahat metrákové pacienty v bezvědomí jasně že 2, celoživotní vzdělávání jasné,muselo se udělat kolečko po všech odděleních aby jsme byly snadno použitelné, a celoživotní vzdělávání pak i Brno abych se dopracovala na místo vrchní sestry,které se pak zrušilo a samozřejmě 1 400 kč z vedení 12 sester se odebralo ale všem už ale na polikl.v nové době,praxe 47 let v tak náročné profesi nelze srovnávT V POHODĚ a klidu ve třídě,akc,zábavy,výlet a zajímavé akce nejen pro děti,jistě v současné doě bych učit nechtěl kdy děti šikanují učitle,žalují doma a silná podpora rodičů není dobrá ale jsou profese které nelze srovnávat když dnes vidím vybavenost tříd,krása, barevné plné vmožeností jásám,přeji jim to ale my jsmě byl poválečné chudinky a učitelé měli respekt a my byly posleušní a slušní,neze srovnávat,to jena debatu,mnohé nelze srovnávat,Nicmébě děkuji za odpověď omlouvám se chyby při psaní nechci se vracet.Zdravím H.Polesná
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Paní Polesná, já přece nesnižuji žádné profese, jen reaguji na Váš příspěvek, kde tvrdíte, že mají učitelé samé prázdniny a volno (jako děti), což pravda není. Prostě byste se měla jen lépe zamyslet, než sem vložíte takový nepravdivý příspěvek. Původně jsem ani nechtěla reagovat, ale ze slušnosti Vám odpovím. Píšete o škole našeho dětství. Promiňte, ale o té se nedá mluvit v superlativech. Snad za první republiky byl učitel (kantor) váženou a uznávanou osobou. Za komunistů byla ale tahle profese velmi snížena a mnozí učitelé byli zahnáni do kouta. Když se náhodou objevil učitel s jinou (lepší) metodou učení, byl hned odkázán na nudné povinné školní osnovy a běda když neuposlechl. Nejenže byli nuceni učit mnoho nepravd, ale i děti byly vystrašené, bály se říci svůj názor, musely držet ústa a krok, atd..... Vyrůstaly z nich nesvobodní papouškující bojácní lidé. Takové lidi režim potřeboval. Neříkám, že nyní je školství v naprostém pořádku, ale pokud se mají věci hýbnout k lepšímu, je třeba nových kreativních učitelů a ti přijdou, když budou mít učitelé lepší podmínky a možnosti. Píšete o práci zdravotních sester - zajisté velmi důležitá a záslužná práce, ale i zde není sestra jako sestra. O mě se po operaci starala sestra, které bych dala z fleku o deset tisíc navíc, ale pak tam byla i sestra, kterou bych z fleku propustila. Všechno je v lidech. Ale když už se rozčilujete nad troufalostí učitelů žádat zvýšení platů, tak i zde mám pro Vás srovnání s profesí zdravotní sestry. Moje bývalá švagrová pracovala ještě minulý rok jako zdravotní sestra na interně v jedné pražské nemocnici a měla přesně o 22 tisíc vyšší plat než výše zmíněný středoškolský učitel (v jižních Čechách). Závěr si udělejte sama. Hezký den.
Co je to „Básně a překlady“ od Karla Jaromíra Erbena?
„Básně a překlady“ je sbírka básní a básnických překladů, která obsahuje Erbenovy vlastní básně i verše, které přeložil nebo upravil z jiných jazyků.
Jaký je rozdíl mezi „Básně a překlady“ a Erbenovou sbírkou „Kytice“?
Zatímco „Kytice“ je jedinou Erbenovou samostatnou sbírkou balad, „Básně a překlady“ nabízí širší soubor jeho básnické tvorby včetně jiných motivů a překladů.
Kdy byla sbírka „Básně a překlady“ poprvé vydána?
Přesné datum prvního vydání není vždy jasné, ale sbírka vycházela v různých vydáních v průběhu 20. století, například v roce 1938.
Proč je Erbenova poezie důležitá pro českou literaturu?
Erben je považován za klíčovou postavu českého romantismu a národního obrození. Jeho básně propojují lidové motivy s hlubokou symbolikou a jazykovou krásou.
Obsahuje sbírka i překlady z jiných jazyků?
Ano, název sbírky naznačuje, že obsahuje i básnické překlady, které Erben vytvořil, přinášející inspiraci z poezie jiných národů.
Jaké motivy se v básních objevují?
Básně často obsahují motivy přírody, baladické vyprávění, romantickou melancholii a reflexe lidského osudu.
Je tato sbírka vhodná ke školnímu rozboru?
Ano – sbírka nabízí různé básně, které lze analyzovat z hlediska témat, jazyka a historického kontextu českého romantismu.
Kde mohu najít texty z této sbírky online?
Některé texty Erbenových básní lze najít online ve volně dostupných archivech nebo knihovnách, které zpřístupňují díla českých klasiků.
Jakou roli hraje překladatelská činnost v Erbenově díle?
Překlady ukazují Erbenovu schopnost pracovat s jazykem jiných kultur a přenášet básnické formy do češtiny, čímž obohacuje domácí literaturu.
V naší poradně s názvem BÁSNIČKY OD JIŘÍHO ŽÁČKA K RECITACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lubomír Langr.
Nemohu najít básničku od J. Žáčka,
text začínal: Přišel klobouk do prodejny hlav.....
Třeba mi někdo pomůže.
Děkuji Lubomír Langr
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Přišel klobouk do prodejny hlav, zdvořile se smekl na pozdrav. Tu básničku znám. Tady je.
Kloboukovy trampoty
Jiří Žáček
Přišel klobouk do prodejny hlav,
zdvořile se smekl na pozdrav
a hned spustil:
- Pane prodavači,
vracím tuhle hlavu,
co se pořád mračí.
Takovou já nosit nebudu,
protože mi dělá
ostudu!
Vyberte mi novou hlavu
do práce i pro zábavu.
Hlavu s párem uší,
ať mi pěkně sluší.
Hlavu, co má vždycky
dobrou náladu.
Přineste mi, prosím,
jednu ze skladu!
Prodavač jen vzdychl:
Těžké přání!
Takovéhle hlavy
nejsou právě k mání.
Poradím vám ale rád -
Podejte si inzerát!
Značka: Hledám hlavu
v zachovalém stavu.
Hlavu, co má nápady.
Ani hloupou, ani nafoukanou,
zkrátka bez vady.
Hlavu která potěší.
Nabízím jí přístřeší.
Četly jste to?
Přihlaste se, hlavy,
ať jste z Prahy nebo Bratislavy!
Ve svém příspěvku VLK A KOZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Popelková.
To je krasné a opět jsem se u toho zasmála. Máte stránky kde bych mohla najít vaše výtvory? Myslím že i kamarádky s dětmi by využili, často říkáme, že nevíme co aby to děti i bavilo ne jen z nutnosti naučit. Moc děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Rýdl.
Jeden z nejznámějších českých básníků Jaroslav Seifert se narodil 23. září 1901 v Praze na Žižkově a zemřel 10. ledna 1986 taktéž v Praze. Jaroslav Seifert byl nejen básníkem, ale i všeobecně uznávaným spisovatelem, novinářem a překladatelem. Jako jedinému Čechovi se mu podařilo získat Nobelovu cenu za literaturu v roce 1984. V roce 1921 vstoupil do Komunistické strany Československa, ze strany byl ale v roce 1929 pochopitelně vyloučen, protože podepsal Manifest sedmi, kritizující bolševizaci ve vedení strany. S komunistickou stranou se dostal znovu do sporu, když protestoval proti invazi vojsk Varšavské smlouvy. Představitelé komunistického režimu se ho ale nemohli zbavit úplně, protože patřil mezi známé a oblíbené autory jak u nás, tak i ve světě. Bylo mu tedy dovoleno publikovat, ale nesměl veřejně vystupovat a podepisovat jakékoliv petice (to ale mnohokrát nedodržel, dokonce podepsal komunisty nenáviděnou Chartu 77).
V literatuře se ve 20. letech stal představitelem československé avantgardy a podílel se na vzniku, tvorbě a propagandě uměleckého stylu zvaného poetismus.
Básně vhodné k recitaci se dají čerpat z nejrůznějších Seifertových sbírek. Oblíbené básně se nacházejí v básnické sbírce s názvem Maminka. O čem je kniha Maminka? Tato básnická sbírka vznikla až po druhé světové válce. Jedná se o intimně laděné lyrické básně. Všechny básně v této sbírce nějakým způsobem odkazují k autorově dětství. Promítají se do nich jeho vzpomínky nejen na maminku, ale na různé události, předměty a osoby spojené s dětstvím. Seifert dává jasně najevo, že maminka je tím pojítkem, které drží rodinu pohromadě, právě ona dává členům rodiny lásku, a i proto se k ní rádi vrací. Jak už název sbírky napovídá, básně jsou plné citu (především lásky a obdivu k matce. Básně ze sbírky Maminka provází také určitá nostalgie a smířenost s plynutím času, protože smrt čeká každého (V řadě básní se objevuje i motiv smrti maminky.) Kromě maminky se v básních objevují i další členové rodiny: otec, dědeček a strýc.
Výhodou těchto básní pro recitaci je, že se rýmují. Nevýhodou je, že obsahují zastaralé výrazy, které dnes mladí již neznají. Seifert se navíc často snaží ve svých básních vyjadřovat vzletně (a zároveň jednoduše) a využívá k tomu svoji bohatou slovní zásobu. I to ale může v některých případech být nevýhodou při recitaci.
Výhodou těchto básních je, že tématem jsou jednoduché, lidem často známé situace, předměty, osoby.
Básně Miloše Kratochvíla k recitaci jsou velmi oblíbené zejména na druhém stupni základní školy, protože kombinují humor s poučením a umožňují práci s výrazem i pointou. Texty jako Čtyři kočky, Zlatá rybka nebo Pes u soudu patří mezi často vybírané recitační básně.
Díky různému počtu slok jsou vhodné jak jako 4slokové básně pro kratší vystoupení, tak i jako delší básně pro zkušenější recitátory v šestém ročníku a výše.