BÁSNIČKA NA DVĚ SLOKY bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Jaroslav Seifert, František Halas, František Gellner i Jiří Žáček patří k těm českým básníkům, bez jejichž básní se recitační soutěže neobejdou. Jiřího Žáčka si obvykle volí ti, kteří chtějí humornou poezii plnou rýmů, které se snadno učí.
Jiří Žáček
(2 sloky, lehká básnička, pro druhou třídu, od Jiřího Žáčka)
Když se myši probudily,
kručelo jim v bříšku,
ale doma objevily
jenom tuhle knížku.
~
Že jim tuze vytrávilo
ze zimního spánku,
v cukuletu ohryzaly
skoro celou stránku.
Zdroj: článek Básničky od Jiřího Žáčka k recitaci
V naší poradně s názvem JIŘÍ ŽÁČEK - BÁSNIČKY O JARU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Potřebují básničku o jaru,tři sloky pro druhou třídu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Znám jednu básničku o jaru na 3 sloky a kousek.
Milé jaro, kde jsi
Veronika Baudyšová
Milé jaro, kde jsi?
Vidět nikde nejsi.
Sněženka nám vykvetla,
paní Zima utekla.
Zelená se tráva,
slunce už zas vstává.
Probudí se květiny,
já mám brzy jmeniny.
Kytičky si zpívají.
všechny jaro vítají.
Těší se i černý kos,
začíná už ale noc.
Já už musím také spát,
o jaru si nechám zdát.
Zdroj: příběh Jiří Žáček - básničky o jaru
Jiří Žáček
(4 sloky vtipné básně k recitaci)
Vepřová hlava ve výloze,
odulá hlava bez těla
pohlíží na nás přísně, stroze
jak čtenář George Orwella.
~
S citronem v hubě sotva může
hlaholit moudra pro děti.
Nám trpělivost nosí růže,
ale co nosí praseti?
~
Upírá na nás kalné zraky:
Jsme děti jedné pramatky...
Kdo z vás by věřil na zázraky,
když už ho vlečou na jatky?
~
Tam venku za sklem pádí davy:
odkud a kam, ach kdo to ví...?
Těch lidských hlav! A z každé hlavy
užaslý pohled vepřový...
Zdroj: článek Jiří Žáček - básničky pro děti 4 sloky
Ve svém příspěvku BÁSNIČKY PRO DĚTI K RECITACI 5. TŘÍDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Annča.
Máte o jaru min 4 sloky?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milánek.
Básnička o jarní fialce má 4 sloky a je vhodná pro děti z prvního stupně.
Fialka
Alena Chudobová
Fialka se pyšní květem,
jejíž vůně vládne světem,
intensivně krásou voní,
ranní rosa padá do ní.
Květ fialky z trávy kouká,
je jím plný les i louka,
drobný kvítek všem je známý,
jeho vůně mnohé mámí.
Violky, kvítečky něžné,
fialovomodré, sněžné,
svojí něžnou krásou hýří,
všude kolem vůni šíří.
Po sprše jarního deště,
libá vůně vzrůstá ještě,
slunce zjasní jemný kvítek,
nejdrobnější z vonných kytek.
Zdroj: příběh Básničky pro děti k recitaci 5. třída
Jiří Žáček
(4 sloky vtipné básně k recitaci)
Robot nulté série
nekouří a nepije,
klidně maká na tři směny denně.
Pozorný a chápavý,
báječně vás pobaví,
spolehlivě slouží dnešní ženě.
~
Vaří, pere, smýčí byt,
chce se ženě zalíbit,
nehádá se, neholduje pivu.
Umí říkat „Mám tě rád“,
není žádný desperát
a je oblíbený v kolektivu.
~
Robot nulté série
nikdy ženu nebije,
v programu má samé něžné věty.
Umí líbat zvesela,
nahradí i manžela,
nemá pomyšlení na zálety.
~
Nevzteká se, nefňuká
a je na něj záruka,
zkrátka všechny parametry skvělé.
Robot je náš nový hit,
račte si ho pořídit!
Když vás nudí, stačí vypnout relé.
Zdroj: článek Jiří Žáček - básničky pro děti 4 sloky
Jiří Žáček
(4 sloky vtipné básně k recitaci)
Jak se Vám líbí třeba sup?
Šejdíř je také dítě boží,
vzorně se stará o svůj lup
a prachy se mu v kase množí.
V New Yorku jako v Záporoží
rojí se hejna zlatých much.
Pro šejdíře je všechno zboží,
brzy nám budou prodávat i vzduch.
~
Řeknou ti: Co chceš, to si kup!
Sokolí křídla, kníry mroží,
žraločí ploutve, tygří chrup...
Jen ať se tvoji bližní složí!
Z peněžních chrámů na nároží
čpí mrtvolný a ztuchlý puch.
Pro šejdíře je všechno zboží,
brzy nám budou prodávat i vzduch.
~
Zisk připisují na svůj vrub,
nadarmo se tu nepinoží.
Zaplatíš za svit hvězdokup,
daň ze snění i ze souloží.
Na krk ti oslí chomout vloží
a neodpustí žádný dluh.
Pro šejdíře je všechno zboží,
brzy nám budou prodávat i vzduch.
~
Nejvyšší šejdíř z božích lóží
má absolutní zrak i sluch.
Pro šejdíře je všechno zboží,
brzy nám budou prodávat i vzduch.
Zdroj: článek Jiří Žáček - básničky pro děti 4 sloky
Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Sulovec.
Vážený Pane Babiš.Otacim se na Vás S prosbou .a to s ti jak to je skutečně s vyplacením 500kc na každé dítě.od narození jsem byla v Čechách.tam jsem i vychovala dve deti do plnoletosti 21let a dcera 19let.odpracovano v Čechách mám necelých 25let.od roku 2000 jsem se provdala do Německa.kde jsem i nadále pracovala.jsem ročník 1960.od loňského roku jsem zažádala o vyřízení důchodu.dnes mě přišlo vyrozumění a to tak že za dvě vychované děti jsem dostala 528kc.coz si myslym .že je podvod to co se říká v televizy i na social.sitich.tak jak říkají na každé dítě 500kc to nesouhlasí.cili asi je to tak .že to je podle odpracovaných let.tak ať nelžou.a já mám tedy důchod v Čechách za 25let a tu tak zbytek.delam celý život i se šrouby v zádech.po třech operacích páteře.proto bych Vás tímto chtěla Pane Babiš poprosit co je vlastně pravda.s pozdravem hodně pozdravu ze Schwarzwaldu Alena Sulovec-budu velmi ráda.ze budu vědět kde je pravda.dekuji moc a pekný deň.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Andrej Babiš
Jiří Žáček
(4 sloky básně k recitaci)
Baví nás bavič, bodrý brach,
směje se každý strejc i teta,
na všechny sněží hvězdný prach,
stačí jen gesto, stačí věta.
Když už se baví každý sketa,
zatnu se plný odporu.
Ach, šoumeni všech zemí světa,
proboha, už dost humoru!
~
Jenom se bavte, žádný strach,
život je crazy opereta,
namísto Bacha Offenbach,
a nikdo nemá právo veta.
Kdo odnaučí smát se skřeta,
křiváka, lháře, potvoru?
Ach, šoumeni všech zemí světa,
proboha, už dost humoru!
~
Můj bože, nejsem sebevrah,
nemám chuť hrát si na Hamleta,
ale váš humor je jen tlach
pro blbce alfa, blbce beta.
Až anděl smích vyjde z ghetta,
velká šou skončí v hororu.
Ach, šoumeni všech zemí světa,
proboha, už dost humoru!
~
Svět doutná jako cigareta,
dým stoupá k nebi nahoru...
Ach, šoumeni všech zemí světa,
proboha, už dost humoru!
Zdroj: článek Jiří Žáček - básničky pro děti 4 sloky
V naší poradně s názvem BÁSNIČKA 5 SLOK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza.
Dobrý den ráda bych se zeptala jestli tady máte básničku o paní učitelce ve škole máme nějaké kolo a ráda bych přednesla básničku která bude právě o té paní učitelce.
Jestli tady máte nějaké písničky taky bych potřebovala poradit prosím o pomoc
,tuto stránku mám ráda a doufám že mě nezklamete. děkuji za pomoc,
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
TAHÁK
(Tereza Rýparová)
Každé ráno zas a znovu
zvonek nás volá do školy.
"No tak co je? Kde jste všichni?
A kde máte úkoly?"
Učitelka před tabulí
nejdřiv všechny vyzkouší.
Petr se nic nenaučil,
podvádět se pokouší.
Tahák z kapsy vytahuje,
Kátě šeptá do ouška,
jestli by mu poradila
druh tohohle papouška.
Učitelka trochu tuší,
kdo že třídu ruší snad,
a jen zkouší na pár pojmů,
které měl by každý znát.
A tak Petr před tabulí
přešlapuje sem a tam.
"Na co mi je teďka platný,
že taháky v kapse mám?
Příště radši naučím se,
ať nestojim tu jenom tak,
a kdo tvrdí, že to nedám,
tomu ještě vytřu zrak!"
Zdroj: příběh Básnička 5 slok
Jiří Žáček
(4 sloky vtipné básně k recitaci)
Všichni se lišíme v tom, co nám velí
zvyk, rozum, vášeň, rozmar nebo vkus.
Jeden jí maso, druhý chroustá zelí,
někdo rád mléko, někdo pije džus,
někomu voní čistý špiritus
a vychlemtá ho plné necky.
Ať už jsi Frantík, Talián či Rus,
smrt, stará děvka, bere všecky.
~
Jsou dobrodruzi udatní a smělí,
plaví se světem jako Kolumbus,
a jiný chce mít mámu za prdelí,
dloubat se v nose a pást hejno hus.
Ať nosíš kožich nebo hubertus,
ať žvatláš česky nebo řecky,
ať mlsáš kaviár či žvýkáš trus,
smrt, stará děvka, bere všecky.
~
Na mnoho sort a kast se lidé dělí,
jeden ctí pravdu jako mistr Hus,
druhý lže, jako když se nechumelí,
a další vyje jako Orfeus.
Ať už se mračíš jako kakabus
nebo se culíš spiklenecky,
ať už máš všecka nebo žádná plus,
smrt, stará děvka, bere všecky.
~
Jsme pro ni jenom číslo, kus.
Vylouskne nás jako jádro z pecky.
Každý má nárok na funus,
smrt, stará děvka, bere všecky.
Zdroj: článek Jiří Žáček - básničky pro děti 4 sloky
Ve svém příspěvku ODPOVĚĎ NA DOTAZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Rýdl.
Básničku Vám můžu napsat na počkání, pokud máte představu o čem by to mělo být a pro jakou příležitost. Napíši Vám návrh a editace, úpravy textu jsou neomezené. Zdeněk Rýdl
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel David Noga.
Dobrý den chtěl bych se teda zeptat jestli by jste mi tu básničku dokázal vymyslet moc bych byl rád. Děkuji
Zdroj: příběh Básničky pet slok
Jiří Žáček
(4 sloky k recitaci)
Spřízněná duše, kde jsi? Zde je:
Má něžný úsměv na tváři,
Pánbůh ji stvořil pro eseje
o ideálním čtenáři.
~
Nejlepší přítel v těle krásky,
domácí model Venuše;
je věčně mladá, žádné vrásky;
horoucí, moudrá, oduše ——
~
vnělá —— a přesto promíjí mi
naivní nápady a rýmy,
mé sebeklamy, zlozvyky,
~
a miluje mě věrně, němě ——
výstřední duše, která čte mě,
zatímco svět čte klasiky.
Zdroj: článek Jiří Žáček - básničky pro děti 4 sloky
Ve svém příspěvku BÁSEŇ PRO SKOLÁKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan.
nejlepší básnička je Malovaná pohádka od: Jiří Žáček
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Báseň pro skoláky
Jan Neruda
(4 sloky básně na recitační soutěž)
Ten rudý prapor náš s tím bílým vedle polem —
jak bije, šlehá po svém bidle holém !
Hned plapolavě v rušnou dál se nese,
hned truchle choulí se a zimničně se třese,
a barva barvu v divé honbě stíhá,
až v očích, ve lbi, v srdci se nám míhá.
Viz — viz! teď ve výši se vzdmula krev
a po ní varem tryskla bílá pěna ! —
teď vítr zadul — náhle nový zjev —
hle návěj sněhu, krví pokropená ! —
a teď jak bílá holubice by se byla vznesla
a mihem do plamenů sražena zas klesla ! — —
myšlénku volá, myšlénku nám drtí
hned vedle barvy života ta hrozná barva smrti.
~
Ej vždyť ten prapor jak ty naše děje !
Když kroniku svou drahou do ruky si berem,
tu jedna stránka, jak když anděl sám ji pěje
a psána brkem z bělostného jeho křídla,
však druhá psána již zas rudým ďábla perem
a namočeným v kouřná pekel vřídla.
A jaké děje, taký ten náš lid!
zlo — dobro, démon — bůh jej žilobně probíhá,
dnes jak by zářné z úběle byl slit
a zítra tělo ssedlou krví plíhá.
~
Tvář jeho chvílí červená a druhou chvílí bledá,
dnes bílé křtěňátko — kmet zítra ubodaný,
dnes jasný učitel, jejž lidstvo k nebi zvedá —
a zítra mučedník zas lůze ve psí daný.
Tak kolotáme vratkým životem se stále,
nám každý bílý den se do červánků zmhouří,
a červánky — ach víme — novou věstí bouři:
bij, prapore, jen bij, toť osud tvůj — bij dále !
~
Dvě číše zvedám květně pozavilé,
v té jedné víno červené a v druhé víno bílé:
vy barvy dvě, dvě světla, přes věky nám svěťte
a národ bojem, mírem k slávy chrámům veďte !
A pakli lidstvo po zemi se hlubným mořem vlní,
Čech bílý, rudý korál buď, jenž moře vzdorně plní;
a pakli lidstvo výší se jak alpstvo nad tou zemí,
Čech buď Mont blanc a Mont rosa a zvýšen nade všemi;
a pakli lidstvo podobá se nebes hvězdné tváři,
Čech buď v ní jitřenkou a rudým Marsem záři ! —
Leť vzhůru, prapore náš rudě svěží !
jak Spartáné v svém rudém bitev kroji
pod tebou Čechové ať s mečem v ruce stojí —
ty veď nás, k předu leť a vrahy oslň, sežži !
Leť vzhůru, prapore náš mléčně bílý,
Přemyslův orle plný vzdušné síly —
pod tebou květ se rozlož krásou tklivý :
jak bílý bůh to národ spravedlivý !
Dej osud bojů nám, co muž a rek jich snese,
pak ale nad hlavou ať ráno rozbřeskne se,
z červánků slunce vyskoč, lehni českým polem —
buď v Čechách bílý den a plno růží kolem.
Zdroj: článek Jan Neruda a jeho básně k recitaci
Následuje přehled pohádek, které sepsala Němcová v některých svých pohádkových knihách. Nejedná se o úplný soupis, pohádek napsala mnohem více.
Pohádka vypráví příběh malého Jaromila, který vyrůstá s otcem (uhlířem) a nevlastní matkou. Jeho macecha ho často bije, a proto Jaromil rád tráví čas mimo domov. Blízko lesa si vytvořil zahrádku z květin, které se mu líbily. Většinu času tráví tam. Večer se vždy vrací s kozami a ovcemi, které měl pást. Horší je to ale v zimě, kdy musí být s rodiči doma. Jeho otce trápí, že Jaromil si přeje být zahradníkem, on by z něj měl rád uhlíře. To si ale Jaromil nepřeje. Jednou se takhle na jaře zatoulal do neznámých míst, když sledoval překrásného ptáka. Prolezl úzkou skálou a dostal se do překrásné země, v níž žili pidimužíci. Ujala se ho tam dívka jménem Narciska, která ho přivedla před krále a provedla ho jejich zemí. Spatřil tak vládkyni vodních víl, která mu darovala mušli; sál ohně, kde mu jedno ohnivé dítě darovalo lahvičku s plamínkem; a nakonec dostal i dárek od Narcisky – pecku. Všechny tři předměty sloužily k tomu, aby přivolaly tu, která mu předmět darovala. Jarmil nakonec musel tuto podzemní říši opustit a přísahat, že nikdy nikomu neprozradí, kde byl. Když se vrátil zpět na zem, zjistil, že byl pryč deset let, přestože mu to přišlo, že zmizel jen na pár hodin. Jeho otec dávno nežil v chaloupce u lesa, ale odešel do města, aby ho našel. I Jarmil se vydal do města, nejdřív ale zjistil, že růžové lístky, které si vzal na památku, se proměnily v peníze, za ně si nakoupil slušné oblečení. V královském městě se dal do služby královského zahradníka. Od něj se také dozvěděl, co může zdejší princeznu vyléčit. Tělo jí měl uzdravit stříbrný potok, živý oheň jí měl navrátit zrak a jablka z mluvícího stromu ji měla opět pomoc získat řeč. Jaromil se přihlásil králi, že princeznu uzdraví. Strávil s ní tři dny. První den, požádal o pomoc vodní vílu, která princezně uzdravila tělo, druhý den mu pomohla dívka z ohně, když princezně vrátila zrak, a třetí den Narciska princezně Boleslavě navrátila i řeč. Jaromil se mezitím do princezny zamiloval a i ona opětovala jeho cit, a proto, když s tím král souhlasil, se vzali. Jaromil se také setkal se svým otcem, který se přišel podívat na uzdravenou princeznu.
Malému Vojtěchovi zemřela matka, a tak žil jen se svým otcem. Jednou společně zaseli hrách, a když začal kvést, tak ho chodili hlídat. První noc šel otec a viděl bílého koně, který se proháněl po jejich poli. Vojtěch mu to nevěřil, obzvlášť proto, že na poli nebylo
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Božena Němcová (Barbora Novotná)
Ve svém příspěvku MILOŠ KRATOCHVÍL BÁSNĚ K RECITACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikola.
Básničky jsou velmi hezké
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michal.
Básnička se mi moc líbí a ve čtvrtek příští týden ji budu recitovat ve škole.
Zdroj: příběh Miloš kratochvíl básně k recitaci
Jiří Žáček
(4 sloky, básnička od Jiřího Žáčka)
Když je sníh a led a jíní,
jásá srdce bernardýní.
V zimě, ba i na jaře
zachraňuje lyžaře.
~
Vyčmuchá je pod lavinou,
nebojte se - nezahynou!
Vyhrabe je, přinese,
je to jeho profese.
~
Neřeční a rovnou jedná,
je to práce zodpovědná.
Nabídne jim horký grog,
ať jim zpevní vratký krok.
~
Každou zimu se to stává -
bernardýnům třikrát sláva!
Připijme jim na zdraví,
že jsou na nás laskaví.
Zdroj: článek Jiří Žáček - básničky o zimě
V naší poradně s názvem BÁSEŇ PRO 3.TŘIDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mira.
prosim basnicku 3 az 4 sloky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Cvrček
Josef Kožíšek 4 sloky
Stojí u své chaty,
stojí mezi vraty
cvrček zamyšlen;
pověz ty nám, pane strýčku,
co na mezi na sluníčku
děláš celý den?
Starostí mi hlava
skoro postonává,
moje dětičky:
po celý den v parnu pasu
nepokojnou, bujnou chasu,
zlaté husičky.
U své chaty stojí
cvrček v hnědém kroji,
stojí podle vrat;
co tu děláš, pane milý,
když se večer k horám chýlí,
sluníčko jde spat?
Chodím na besedu,
s druhy hovor předu,
ladím píšťalky;
a když druzi se mnou počnou,
slyšeti je naši skočnou
sto mil do dálky.
Rybička
Josef Kožíšek 3 sloky
Žába leze do kaluže,
na rybičku reptá:
Pojď, rybičko, na sluníčko,
podívej se do světa.
Já jsem rybka jako šipka,
nechci býti jako ty,
je-li tobě kaluž milá,
já si hledím čistoty.
Sukýnku mám vybílenou,
blýská se mi jako sníh,
koupila ji má matička
za milion stříbrných.
Zdroj: příběh Báseň pro 4. třídu
Jiří Žáček
(2 sloky, lehká básnička, pro druhou třídu, od Jiřího Žáčka)
Tati, kup mi pejska!
Nejlepší je štěně.
Budu ho brát na procházku
třeba stokrát denně.
~
Naučím ho štěkat.
Pro mě to nic není.
On mi bude na oplátku
radit při učení.
Zdroj: článek Básničky od Jiřího Žáčka k recitaci
Ve svém příspěvku URČENÍ PODMĚTU VE VĚTĚ S ČÍSLOVKOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Misařová.
Jak určit podmět ve větě Pět žáků přišlo pozdě. Deset dívek závod vzdalo.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.
Dobrý den, paní Misařová,
ve větách, které uvádíte, jde o specifickou formu podmětu, a to o tzv. numerativ neboli genitiv numerativní (existuje například i genitiv záporový: nebylo tam ani človíčka; nebo genitiv partitivní: v řece ubylo vody).
Podoba spojení číslovky a počítaného předmětu je dána slovnědruhovým charakterem číslovky: číslovky jeden, dva, tři, čtyři jsou svou povahou přídavná jména, takže se počítaný předmětý s nimi musí mluvnicky shodovat v pádě a částečně také v rodě a čísle (na drátě seděla jedna vlaštovka; za domem mňoukaly dvě kočky apod.) U ostatních základních číslovek, které mají povahu podstatného jména (tedy číslovky pro hodnoty 5–99 a rovněž neurčité číslovky kolik, několik, tolik), se jako základní prostředek vyjádření kvantovosti ustálil počítaný předmět ve 2. pádě množného čísla (tedy genitiv numerativní: na drátě sedělo pět vlaštovek; za domem mňoukalo několik koček).
Jinými slovy: U podmětu typu pět vozů, šest dívek, deset psů atd. řídí koncovku v přísudku číselný výraz a vyžaduje zakončení přísudku na -o: Pět vozů bylo odtaženo na záchytné parkoviště. Šest dívek nepřineslo omluvenku. Jsou-li podmětem výrazy jako desítky, stovky, tisíce, miliony, miliardy, píšeme v příčestí -y, u výrazu tisíce lze zvolit i koncovku -o: Stovky fanoušků se rozburácely na tribunách. Tisíce lidí se sešly (i sešlo) na náměstí.
A jednoduché shrnutí na závěr: Genitiv numerativní je výsledkem historického vývoje a nemá žádnou významovou funkci, je to čistě formální pravidlo. Číslovka je v tomto případě chápána jako přívlastek kvantitativní. Jako podmět tedy označte v těchto případech podstatné jméno ve druhém pádě (tj. v genitivu), abych byla naprosto konkrétní, ve Vašich větách to bude žáků, dívek.
P.S. Je ale možné, že na základní škole nebude chybou jako podmět označit celé spojení, tedy pět žáků, deset dívek.
Zdroj: příběh Určení podmětu ve větě s číslovkou
J. V. Sládek
(2 sloky, lehká básnička pro děti na recitaci)
Tak hodných dětí už nebude,
svět světem co bude státi,
jak Frantík, Tonda, Prokop, Vít,
když na vsi začnou si hráti !
~
Tak hodných dětí už nebude,
jak Nána, Mařka a Cila ;
jen honem, honem, matičko,
bych mezi nimi už byla ! —
Zdroj: článek Báseň pro 5. třídu
Ve svém příspěvku SKLOŇOVÁNÍ SLOVA DOUŠEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislava Jurdová.
Lámeme si hlavu, zda se říká po douškách nebo po doušcích?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.
Dobrý den, paní Jurdová,
stručně řečeno, dle pravidel tvarosloví je správně po doušcích.
Mohu-li nabídnout delší vysvětlení, pak vězte, že všechna dvou- a víceslabičná podstatná jména mužská neživotná, která končí v 1. p. j. č. na některou ze souhlásek -g, -k, -h, -ch, mají jako svou základní, spisovnou koncovku v 6. p. mn. č. koncovku -ích, např. o rybnících, prostředcích, locích, doušcích, lístcích, nádeších.
Souhláska se před koncovkou mění (g > z, k > c, h > z, ch > š), a tak se často v mluveném projevu objevuje koncovka -ách, která konkuruje koncovce -ích, protože nevyžaduje alternaci (obměnu) předcházející souhlásky.
Koncovka -ách se dnes považuje (vedle koncovky -ích) za rovnocennou variantu u slov expresivních, běžná je u neživotných zdrobnělin, např. balíčcích i balíčkách, chlebíčcích i chlebíčkách, kouscích i kouskách, obláčcích i obláčkách, domcích i domkách, rybníčcích i rybníčkách, lesících i lesíkách, a u (některých) slov pojmenovávajících skutečnosti/jevy denního života, např. hrncích i hrnkách, dřevácích i dřevákách, teplácích i teplákách, modrácích i modrákách.
U některých slov se koncovka -ách dosud hodnotí jako hovorová, až nespisovná, ale přesnou hranici pro jednotlivá slova mezi jejich tvary slohově neutrálními a slohově zabarvenými stanovit často ani nelze, protože jde o živou tvaroslovnou proměnu; výklad se dokonce liší v českých mluvnicích a slovnících.
V oficiálních projevech, zvláště psaných, koncovka -ích stále převažuje (s výjimkou zdrobnělin a expresivních výrazů), zatímco v běžné mluvě je častá koncovka -ách. U slov pojmenovávajících předměty běžné denní potřeby se příznak expresivity nebo hovorovosti u podob na -ách postupně stírá.
Koncovka -ách je typická pro ustálené spojení „jde to jako na drátkách“. A dublety, tedy dvě pravopisné podoby téhož slova, se vyskytují u pomnožných jmen místních, např. v Jeseníkách i v Jesenících, v Javorníkách i v Javornících, v Dušníkách i v Dušnících.
Ale abychom se v tom bludišti pravidel nezamotali – v našem případě je spisovná pouze koncovka -ích (doušcích), kterou uvádějí všechny jazykové příručky.
Tvar douškách je totiž součástí skloňování podstatného jména rodu ženského – douška, což je poněkud zastarale to, co je připsáno dodatečně (zpravidla v dopise); dodatek, doložka, postskriptum. Nebo tento výraz knižně vyjadřuje zdrobnělinu ke slovu duše (mateří douška – matčina duše).
Doušek, na který se ptáte, je zcela jistě rodu mužského a označuje buď polknutí (pít malými doušky), nebo množství tekutiny, které lze najednou spolknout, malé množství tekutiny vůbec; lok, hlt (zbyly asi dva doušky vína).
Pijte tedy prosím po doušcích.
Zdroj: příběh Skloňování slova doušek
Zdeněk Rýdl
(4 sloky, lehká básnička, vtipné, od Zdeňka Rýdla)
Rybář chodí na ryby,
na hladinu kouká
~
Chtěl by chytit zlatou rybku,
zatím marně doufá.
~
Tak aby byl připravenej,
a co prej, že ho tlačí ?
~
Kamaráda pejska má,
a to ke štěstí mu stačí !
Zdroj: článek Básničky pro děti 3. třída
V naší poradně s názvem JAK, KDE, KUDY,PROČ, KAM... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Dobrý den,
chtěla bych se jen ujistit - syn nyní probírá ve škole slovní druhy a napsal, že "kde" je zájmeno. Jsou všechny otázky na příslovce, tj.: "kde,kudy,odkud,kam,
kdy,odkdy,dokdy, jak, proč" samy také příslovce jako slovní druh? Myslím si, že ano. Zájmeno je pouze Kdo (ptám se na osobu).
Pokud máte otázku na příslovce jak moc - je nutné rozdělit dvě slova na jak: příslovce a moc (v tomto případě jak i moc jsou příslovce?, ale ve spojení moc peněz by "moc" už byla číslovka?
Děkuji moc za informaci. Helena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo KDE je příslovce a zároveň je to i jedna z pomocných otázek při určování příslovcí. Slovo KDE může být příslovce tázací, vztažné a neurčité. Příslovce tázací je například ve větě: Kde se setkávají rodiče?
Příslovce vztažné je například ve větě: To je to místo, kde se setkávají rodiče.
Příslovce neurčité je například ve větě: Mít kde smočit své tělo.
V ojedinělých případech slovo KDE může být i částice. Například ve větě: Ale kde že!
Slovo KDE nikdy není zájmeno.
Zdroj: příběh Jak, kde, kudy,proč, kam...
Jiří Žáček
(2 sloky, lehká básnička, pro druhou třídu, od Jiřího Žáčka)
Eskymácké děti
mají školu z ledu,
učí se tam
eskymáckou abecedu.
~
Eskymácká abeceda,
to je krásná věda,
sáňkování, koulování
a lov na medvěda.
Zdroj: článek Básničky od Jiřího Žáčka k recitaci
Jiří Žáček
(2 sloky, lehká básnička, pro druhou třídu, od Jiřího Žáčka)
Beruško,
půjč mi jednu tečku!
Třeba tu,
co máš na zadečku.
~
Musím ji napsat
za větou,
ať se mi slova
nepletou.
Zdroj: článek Básničky od Jiřího Žáčka k recitaci
Zdeněk Rýdl
(4 sloky, lehká básnička, vtipné, od Zdeňka Rýdla)
V komíně tam něco hrká
asi jsou tam strašidla.
~
Maminka, že podívá se,
kdo nás ruší u jídla ?
~
Za chviličku už je tady,
že kominíka potkala.
~
Pro štěstí si na něj sáhla,
teď ušmudlaná, se smála !
Zdroj: článek Básničky pro děti 3. třída