Zimní básničky Jiřího Žáčka patří mezi ty texty, ke kterým se děti i dospělí rádi vracejí znovu a znovu. Spojují v sobě hravost, humor, jemnou nadsázku i laskavý pohled na svět, který je dětem blízký a srozumitelný, a přitom nabízí dostatek obraznosti pro fantazii a představivost.
Právě zimní tematika dává těmto básním zvláštní kouzlo – objevuje se v nich sníh, mráz, Vánoce, zvířata v zimní krajině i dětské radosti spojené se zimním obdobím. Díky různému počtu slok a rozdílné jazykové náročnosti jsou tyto básničky ideální jak pro školní recitaci, tak pro domácí čtení či společné zimní večery.
Jak vybírat zimní básničky podle počtu slok
Při výběru zimních básniček k recitaci je důležité zohlednit nejen téma, ale také počet slok a jazykovou náročnost. Děti v nižších ročnících lépe zvládají kratší texty, zatímco starší žáci si poradí i s delšími básněmi.
Básničky se 4 slokami
Básničky se 4 slokami jsou ideální kompromis mezi krátkým a delším textem. Hodí se zejména pro 4. třídu, případně pro šikovnější děti ve třetí třídě, které už mají s recitací zkušenosti.
Básničky o 5 a 6 slokách
Básničky o 5 slokách a básničky 6 slok se využívají především v páté třídě nebo na druhém stupni. Tyto texty rozvíjejí paměť, práci s rytmem i schopnost pracovat s výrazem a intonací.
Ve svém příspěvku BOHUMIL HRABAL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarda Soukenka.
Vas citat: Psal povídky a novely silně neotřelým jazykem.
Cetl jsem myslim vetsinu Hrabalovych povidek. Jenom proto, ze Hrabal umi basnicky lidove popsat veci, o kterych ostatni lide premysleji jak ze by je vlastne popsali, tak to neni neotrely jazyk. Lampy se rozkdakaly - je tento vyraz neotrely? Kazdy, kdo zazil petrolejove lampy presne vi, jak slaby pohyb vzduchu okolo lampy rozhazi stiny po okolnich zdech a kazdy, kdo vstoupil do hejna slepic take vi, ze litaji okolo jako ty stiny petrolejky. Tedy kuprikladu.
Lide nejsou neotreli tim, jak pisi nebo mluvi, ale tim, jak ve skutecnosti jednaji. Hrabal byl gentleman a s Haskem nejlepsi cesky spisovatel. Kafku take nema nikdo rad jenom proto, ze psal o lidske demagogii prijate jako fakt. Jiraska jsem necetl, protoze jsme nemeli v loznici kamna a periny. (Hrabal)
Jak dnes hodnotite Drdovo "ani hlt vody sovetskym okupantum"? Nebo "vrazda na tyranu neni zlocinem?
Omlouvam se za pravopis a mistru Janu z Husi za chybejici diakritiku.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Básničky o čtyřech slokách patří k nejvyhledávanějším textům pro školní recitaci. Děti si je dokážou dobře zapamatovat, učitel má prostor hodnotit práci s hlasem i výrazem a posluchač se během přednesu nenudí. Čtyři sloky umožňují rozvinout myšlenku, ale zároveň zachovat svižné tempo.
U Jiřího Žáčka je navíc typické, že každá sloka má jasnou funkci – buď rozvíjí situaci, přináší humor, nebo směřuje k výrazné pointě. To je ideální pro vtipné básničky k recitaci i pro texty s lehkým přesahem.
Ve svém příspěvku VLK A KOZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Rýdl.
Napadlo mě :
O vlkovi a koze napsal Zdeněk Rýdl
Říkali mi rodičové, nejen mamka, i táta,
na noťasu pořád sedíš, budeš celá hrbatá.
Na škole jsou různé kroužky, takový i makový
hned zítra někam přihlásíš se, a bude to hotový !
Hledala jsem hledala, nabídka je veliká
ale běhat někde za balonem, no, to mi nic neříká
V nové hale je prý stěna, na ní horolezci,
viset někde na špagátě, no, to taky nechci !
Nakonec jsem rozhodla se, rodičové, lidičky
postavím se před mikrofon, budu říkat básničky
V klidu sedím na noťasu, učím se to říkání
No a naši spokojení, vlk se nažral a koza se zachrání !
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Proč jsou básničky o pěti slokách ideální k recitaci
Básnička o 5 slokách představuje ideální kompromis mezi délkou a obsahem. Není příliš krátká, aby působila useknutě, ani příliš dlouhá, aby unavila posluchače nebo samotného recitátora.
Pětisloká struktura umožňuje vybudovat děj, gradaci i závěrečnou pointu, což je pro vtipné básničky k recitaci naprosto klíčové.
Ve svém příspěvku BÁSNIČKY PET SLOK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel NICOL.
Dobrý den nezna nekdo lehkou petislokovou basnicku ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Rýdl.
Básničku Vám můžu napsat na počkání, pokud máte představu o čem by to mělo být a pro jakou příležitost. Napíši Vám návrh a editace, úpravy textu jsou neomezené. Zdeněk Rýdl
Zimní poezie Jiřího Žáčka umožňuje velmi snadné rozdělení podle věku a školního ročníku, což ocení učitelé i rodiče.
Básničky pro 2. třídu
Básničky pro 2. třídu jsou krátké, rytmické a srozumitelné. Často pracují s jednoduchými obrazy zimy, sněhu a dětských radostí, aby děti text snadno pochopily i si zapamatovaly.
Básničky pro 3. a 4. třídu
Básničky pro 3. třídu a básničky pro 4. třídu už nabízejí delší texty, více slok a propracovanější humor. Děti se učí pracovat s přednesem a výrazem.
Básničky pro pátou třídu a druhý stupeň
Básničky pro pátou třídu, případně básničky pro druhý stupeň, jsou vhodné pro recitační soutěže. Často mají hlubší pointu, jemnou ironii a vyžadují citlivější interpretaci.
Ve svém příspěvku VLK A KOZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Rýdl.
Napadlo mě :
O vlkovi a koze napsal Zdeněk Rýdl
Říkali mi rodičové, nejen mamka, i táta,
na noťasu pořád sedíš, budeš celá hrbatá.
Na škole jsou různé kroužky, takový i makový
hned zítra někam přihlásíš se, a bude to hotový !
Hledala jsem hledala, nabídka je veliká
ale běhat někde za balonem, no, to mi nic neříká
V nové hale je prý stěna, na ní horolezci,
viset někde na špagátě, no, to taky nechci !
Nakonec jsem rozhodla se, rodičové, lidičky
postavím se před mikrofon, budu říkat básničky
V klidu sedím na noťasu, učím se to říkání
No a naši spokojení, vlk se nažral a koza se zachrání !
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Popelková.
Výborně, děkuji mnohokrát. Ještě dnes si básničky určitě přečtu. Přeji pěkný den.
Básničky o pěti slokách nabízejí dostatek prostoru pro práci s intonací, tempem i emocemi. Dítě má čas se do textu „dostat“, ale zároveň si udrží jistotu, že báseň zvládne odříkat zpaměti.
Právě tato délka je často doporučována pro školní recitační soutěže a vystoupení před třídou.
Básničky se 4 slokami a básničky o 5 slokách jsou ideální pro děti, které už mají s recitací zkušenosti a chtějí pracovat s výrazem a tempem. Pro mladší žáky jsou vhodné lehké básničky pro první a druhou třídu, zatímco starší děti ocení delší texty s příběhem.
Básničky pro třetí, čtvrtou a pátou třídu pomáhají rozvíjet paměť, slovní zásobu i odvahu vystoupit před publikem. Tvorba Jiřího Žáčka je proto oblíbená i při školních soutěžích a akademiích.
Báseň o 4 slokách je vhodná pro děti, které s recitací teprve získávají jistotu. Takový text není příliš dlouhý, ale už poskytuje dostatek prostoru pro nácvik přednesu.
Stará česká pověst začíná v Charvatské zemi, která je pravlastí Slovanů. V této zemi žilo velké množství lidí. Stalo se, že se mezi nimi strhly velké nepokoje a války. Proto se dva bratři vojvodové Čech a Lech rozhodli, že se svými rodinami a rody Charvátskou zemi opustí a budou hledat místo, kde by mohli pokojně žít. Před cestou přinesli bohům oběti a vydali se na cestu. Procházeli územími, kde míjeli příbuzné rody, až se dostali do neznámých končin. Setkávali se s obyvateli, kteří žili v primitivních chatrčích a jámách. Dostali se až k řece Vltavě, kde si už někteří začali stěžovat, že se stále ještě neusídlili. V tu chvíli Čech ukázal na vysokou horu, která se tyčila nad nimi, a rozhodl, že si pod ní odpočinou. Brzy ráno se na tuto horu Říp sám vydal a viděl krásnou krajinu, která se nacházela kolem. Když sestoupil z hory, řekl všem, co viděl, že půda vypadá úrodná, vody plné ryb. Třetího dne svolal všechny na místo, odkud bylo vidět do kraje a oznámil jim, že zde zůstanou. Ptal se jich, jak tuto zemi pojmenují. Lidé si zvolili, aby se země jmenovala po něm.
K tomu, aby se zde dalo pohodlně žít, byla potřeba těžká práce. Některé lesy se musely vykácet, aby bylo kde postavit obydlí a vytvořit pole. Práce byla mezi lidi spravedlivě dělená. Každý měl svůj úkol. Večer se rodiny scházely v obydlích a vyprávěly si různé příběhy. Postupně vzniklo opevněné hradiště. Vojvoda Lech se ale rozhodl, že bude se svým rodem postupovat o kousek dále. Postupoval tři dny a pak nechal zapálit velký oheň, aby praotec Čech viděl, kde se Lech usídlil. Místo, kde se usídlil, pojmenoval Lech podle zapáleného ohně Kouřim.
Asi třicet let poté, co vstoupili do české země, zemřel praotec Čech a byl pohřben se všemi poctami, které mu náležely.
O Krokovi a jeho dcerách
Po smrti praotce Čecha se v zemi zdvihla vlna sporů a bojů. Bylo jasné, že je třeba mít silného vládce. Starší rodu vládu nabídli Lechovi, který ji ale odmítl a doporučil jim za správce Kroka, starostu mocného rodu. Krok s tím souhlasil. Lech se mezitím z Kouřimi posunul více na východ a založil město Hnězdno. Krok vládl spravedlivě, zároveň byl nadán jistými věšteckými schopnostmi, díky nimž mu duchové zjevili, že jeho současné sídlo Budeč dlouho nepotrvá, a tak nechal na vysoké skále postavit nový hrad, který dostal jméno Vyšehrad. Na Vyšehradě žil Krok i se svou rodinou. Měl tři dcery. Nejstarší se jmenovala Kazi a byla výborná léčitelka. Znala vlastnosti různých bylin a koření. Kazi žila na Kazinině hradě. Prostřední dcera se jmenovala Teta a mnoho času s
