Informace od učitelek češtiny

MENU

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  
Téma

BĚTKA Z BABIČKY

OBSAH

Literární znaky díla

Božena Němcová napsala Babičku 19. Století, takže proto působí jazyk této knihy velmi zastarale. Často se zde objevují výrazy, které mohou u mladých lidí vyvolat úsměv na tváři, protože si je pojí s různými jinými významy. Vše je ale způsobeno historismy.

Příběh Babičky působí mile, není zde žádný nečekaný zvrat, žádná drastická zápletka. Jedná se o vyprávění o v podstatě idylickém životě babičky v domě její dcery.

V příběhu se objevují různě dlouhé pasáže s popisy předmětů, které mají Proškovi a další rodiny v domácnosti, nebo kněžna na zámku. Také zde nechybí líčení krajiny, které jen dokresluje idylku babiččina života.

Hlavní příběh o babičce je někdy přerušen různými příběhy, které babička (případně jiná postava) vypráví.

Zdroj: Babička

Poradna

V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO COŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honzi.

Prosím pomoc, potřebuji vědět jaký slovní druh je slovo což. Pomůže mi někdo s určením?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo což může být zájmeno, příslovce, částice nebo citoslovce. Nejčastěji je to ale částice a ačkoliv je slovo což podobné spojce, tak věty nespojuje, ale uvozuje.

Příklad, kde je slovo což částice:
Což teprve koprovka od babičky.

Příklad, kde je slovo což zájmeno:
Jedu k babičce na oběd, na což se moc těším.

Příklad, kde je slovo což citoslovce:
Nu což! Ať si dělá, co chce.

Zdroj: diskuze Jaký slovní druh je slovo což

Cvičení

Kamarádi mi přáli hodně štěstí v  roce.

Na chatu vyrazila celá parta na  rok.

Jak na  rok, tak po celý rok.

V roce ho čekala řada životních změn.

Všechny obchody mají na  rok zavřeno.

O roce k němu přijela nečekaná návštěva.

Vánoční svátky, silvestr a  rok trávili společně na chatě.

V roce plánoval vyhrát všechny běžecké závody.

Se začátkem roku onemocněl.

Ještě před Vánoci mu přišlo přání od babičky.


Zdroj: Nový rok

Proč si knihu přečíst

I kniha Boženy Němcové Babička, patří k těm knihám, do kterých člověk musí „dorůst“. Příběh totiž může mnoho lidí zklamat, když neví, co od něj mají očekávat. Příběh není plný akčních scén a zvratů, naopak se jedná o milé vyprávění o životě dokonalé ženy, matky, hospodyně, přítelkyně a babičky. Tato kniha v člověku probouzí či upevňuje víru v dobrotu lidí.

Zdroj: Babička

Ukázky ve větě

Během závodů se může přihodit lecco.

Povídalo se o něm leccos.

Je pracovitá a díky tomu už v životě lecčeho dosáhla.

V průběhu vyšetřování ho podezřívali z lecčehos.

U dědečka a babičky se přiučila lecčemu novému.

Děj knihy je komplikovaný, proto se k lecčemus vracím.

Vnitřní kontroloři mu při auditu lecco odpustili.

Ve školce se děti naučí opravdu leccos.

lecčem mi připomínal našeho strýčka.

I já jsem stihla o lecčems přemýšlet.

Při tvorbě svých uměleckých děl se nechal lecčím inspirovat.

Dokážu si poradit s lecčíms.

Zdroj: Leccos nebo lecos

Charakteristika hlavních postav

Babička – Postava babičky je v příběhu stěžejní. Babička působí jako milá, spravedlivá a hodná paní, která velmi miluje svoji rodinu. Zároveň je to dobrá věřící, která také věří v důležitost zvyků. Sama svá vnoučata učí zvykům a tradicím. Babička je v příběhu také rádkyní a důvěrnicí mnoha lidí. Těžko si zvyká na různé novoty, šťastněji než v moderně zařízené místnosti se cítí ve své světničce, kde je vše vybavené postaru.

Tereza – Paní Prošková je dcerou babičky. Se svým manželem se seznámila ve Vídni, kde si také přivykla na řadu panských způsobů. Přestože je to dcera babičky, tak se v mnoha věcech jejich pohledy rozcházejí. Například babička vykládá dětem staré příběhy a paní Prošková si raději bude číst knihy ze zámecké knihovny, než by poslouchala, nebo vyprávěla podobný příběh. Celkově v knize není příliš vykreslen vztah paní Proškové a babičky, jisté je jen, že paní Prošková měla babičku v úctě a plně jí důvěřovala, když jí svěřila starost o dům i vnoučata. Nelze také pochybovat, že paní Prošková velmi milovala svého manžela a děti. Zároveň také ale dávala přednost panskému životu před tím vesnickým.

Jan Prošek – Manžel Terezy, který pochází z Rakouska. Pan Prošek rozumí česky, přestože češtinou při příjezdu do Čech nemluví, ale i tak se dokázal s babičkou lehce dorozumět. Pan Prošek má velmi rád svou práci a dělá ji dobře. Zároveň ale má rád svou ženu, děti i tchýni. Pan Prošek přivykl životu na Starém bělidle a nepůsobí tak pansky, na rozdíl od své ženy.

Kněžna – Šlechtična, která v lidech z jejího panství vzbuzuje řadu protichůdných pocitů. Mnoho lidí jí samozřejmě osobně nezná, a tak věří různým lžím, které se o ní říkají. Kněžna je ale ve skutečnosti milá žena, která bohužel nemá děti, a proto se ujala dcery své přítelkyně a vychovala ji. Kněžna nemá problém vycházet s chudými lidmi, nad nikým se nepovyšuje a naslouchá babiččiným radám. Zároveň babičce závidí to, že jí lidé mají tak rádi, její povahu i vlastnosti. Velmi oceňuje její upřímnost.

Hortensie – Komtesa Hortensie je schovankou kněžny. Hortensie je milá dívka, která si velmi oblíbila rodinu Proškových, hlavně babičku a děti. Velmi ráda maluje. Vyrostla v Itálii a stýská se jí po její domovině, zároveň je ale vděčná kněžně, že se jí ujala. Má jí tak ráda, že jí nechce zarmoutit, když jí kněžna domluví sňatek s někým, koho nemiluje. Hortensie má velmi dobré sociální cítění, lituje ty, kteří se nemají tak dobře jako ona a je ochotná jim pomáhat. Má také pochopení pro nešťastnou lásku Viktorky.

Barunka – Barunka Prošková je nejstarší z babiččiných vnoučat. Tato postava má autobiografické rysy právě Boženy Němcové. Barunka je milá dívka, která velmi zbožňuje svojí babičku, každé její slovo si snaží zapamatovat, aby se vždy mohla řídit jejími radami. Ze všech vnoučat má k babičce nejblíže.

Jan a Vilém – Jan a Vilém Proškovi jsou také vnoučata babičky. Jan je o něco větší raubíř než Vilém, babička s ním má občas trápení, a proto mu také říkají Lucifer. Chlapci si spolu rádi hrají, také rádi pošťuchují své sestry. Jan si velmi přeje být myslivcem.

Adélka – Adélka je nejmladším z babiččiných vnoučat, v příběhu je to malé dítě, které je veselé a hodné. Zároveň také v příběhu zazní Adélčin osud, který bude šťastný.

Kristla – Kristla je dcera hospodských, která má velmi ráda rodinu Proškových. K babičce ráda chodí pro radu. Kristla je velmi hezká, a tak o nápadníky nemá nouzi. Než se bude ale moci vdát, tak její láska musí projít zkouškou.

Míla – Jakub Míla je nápadník Kristly, který ji má velmi rád. Má i moc hezký vztah k babičce, která mu pomohla, aby si vzal Kristlu. Při povodni neváhal babičce přijít na pomoc. Také je trochu žárlivý a Kristlu si hlídá.

Viktorka – Viktorka je v příběhu vedlejší postavou, přestože jedna kapitola vypráví její příběh. Dříve to bylo hezké, veselé a milé děvče, které ale nešťastné události připravily o rozum, v zoufalství spáchala hrozný čin. Viktorku i přes její pomatenost, kdy se straní lidí, mají ale lidi rádi a její smrti mnozí litují.

Zdroj: Babička

Na co si dát pozor

1. a to

  • Čárku píšeme, vyjadřuje-li tento spojovací výraz poměr vysvětlovací. Příklad: Učím se dva jazyky, a to španělštinu a angličtinu.
  • Čárku nepíšeme v případě, že je věta spojena s druhou větou souřadicí spojkou a, přičemž za ní následuje zájmeno to, které je vlastně podmětem této věty. Příklad: Zpívala tu písničku pořád dokola a to mě rozčilovalo.
  • Pomůcka: Zkuste místo spojovacího výrazu a to, použít jeho synonymum a sice, pokud věta bude dávat smysl, pak čárku napište, jde o poměr vysvětlovací.

2. a tak

  • Čárku píšeme, vyjadřuje-li tento spojovací výraz poměr důsledkový. Příklad: Výrobek měl vadu, a tak jsem ho šel vyměnit.
  • Čárku nepíšeme v případě, že je věta či větný člen spojen souřadicí spojkou a, za níž následuje příslovce tak. Příklad: Hora byla vysoká a tak strmá, že si na ni troufli jen ti nejlepší.

3. či, nebo

  • Čárku píšeme před těmito spojkami, vyjadřují-li poměr vylučovací, to znamená, že platí jen jedna možnost. Příklad: Chceš modrou, nebo červenou pastelku? Musíš zkoušky dobře zvládnout, nebo tě na tu školu nepřijmou.
  • Čárku před těmito spojkami nepíšeme, vyjadřují-li poměr slučovací, to znamená, že spojka nebo/či vyjadřuje možné alternativy. Příklad: Povrch stezky je vhodný pro jízdu na kole či na kolečkových bruslích. U babičky jsme jezdili na kole nebo chodili na houby.

Zdroj: Spojky

Několikanásobný podmět

Několikanásobný podmět je vyjádřený několika souřadnými výrazy. Jednotlivé členy tohoto typu podnětu mohou být spojeny čárkami, nebo spojkami: a, i, nebo. Pokud má podmět více než dva výrazy používá se kombinace (například tři slova: mezi prvním a druhým slovem podmětu je čárka, druhý a třetí dělí pak vybraná spojka).

Jaká koncovka v přísudku u několikanásobného podmětu?

  • Několikanásobný podmět může obsahovat podstatná jména stejného rodu.
    • Pokud se jedná o rod mužský životný, píše se v přísudku koncovka –i (například: Atleti a plavci se společně zúčastnili turnaje).
    • U několikanásobného podmětu rodu mužského neživotného se naopak píše v přísudku koncovka –y (například: Stromy a keře se ve větru nakláněly.).
    • U několikanásobného podmětu rodu ženského píšeme v přísudku koncovku –y (například: Sestry a kamarádky vyrazily na společnou dovolenou.).
    • U několikanásobného podmětu rodu středního se píše v přísudku koncovka –a (například: Kuřata a housata se proháněla u babičky po dvoře).
  • Stejně tak často se ale stává, že podmět obsahuje podstatná jména různého rodu nebo čísla.
    • Jestliže je alespoň jeden člen několikanásobného podmětu rodu mužského životného, píše se v přísudku koncovka –i (například: Žirafy a sloni netrpělivě čekali na krmení.).
    • Jestliže ale není v několikanásobném podmětu člen rodu mužského životného píšeme u přísudku koncovku –y (například: Chaty a domy v našem okolí se pomalu rozpadaly.)
  • Pokud ale stojí přísudek ve větě před několikanásobným podmětem, může se koncovka příčestí minulého u přísudku shodovat s rodem nebližšího jména. Pak je povolen obojí způsob pravopisu. (například: Na louce se pásly kozy, koně a krávy. X Na louce se pásli kozy, koně a krávy.)
  • Pokud je podmět v čísle jednotném a žádný člen není v rodu mužském životném se píše u přísudku koncovka –y (například: Kočka a kotě se válely na peci.).

Zdroj: Rozvitý podmět

Konkrétní úkoly

1. Co vše jsem dělal/a o prázdninách?

1.1. Do šipek doplň činnosti / výlety, které jsi o prázdninách podnikl /a

(například: houbaření, výlet na lodi, návštěva ZOO atd.)


Diagram

1.2. Své odpovědi si porovnej se spolužáky. V čem se shodujete?

1.3. Napiš, kterou z činností svých spolužáků bys chtěl příští prázdniny podniknout?

(například: dovolená u moře)

2. Téma prázdnin se objevuje i ve filmech a knihách. Napiš jména knih / filmů, kde hlavní hrdina prožívá prázdniny.

(například: Harry Potter)

3. Seřaď chronologicky (postupně) následující události:

  1. Harry odjel na prázdniny do Zobí ulice k tetě Petunii a strýci Vernonovi.

  2. Harry opustil s Weasleyovými Zobí ulici.

  3. Každý den čekal na dopisy od svých přátel, ale žádný mu nepřišel.

  4. Po zmizení Dobbyho přijeli Harryho zachránit bratři Weasleyovi.

  5. Harry se dozvěděl, že mu dopisy vzal domácí skřítek Dobby, který ho navštívil.

  6. Harry se po skončení školního roku rozloučil na nástupišti se svými nejlepšími přáteli.

4. Vytvořte krátký prázdninový příběh obsahující tato slova (mohou být v jiném čísle, pádě, osobě)

  • VEČER, ZMRZLINA, BABIČKA, LOĎ, SLAVIT, PLÁČ, PRSKAVKA, NEHODA

5. Pokračuj ve vyprávění tohoto příběhu:

Konec prázdnin se už blížil, a my jsme stále naši prázdninovou záhadu nevyluštili. Už jsme začali ztrácet naději, že zjistíme, kdo za tím vším stojí a jak to dělá. Když v tom najednou ......










6. Vytvoř prázdninový komiks na téma: Zázrak u vody

a) Komiks

b) Ke komiksu vytvoř osnovu

c) Komiks převeď do vypravování


7. Z následující nabídky si vyber hlavní postavu prázdninového vypravování.

  1. Osamocený student cestující autostopem nebo pěšky po České republice

  2. Malý chlapec toužící se naučit plavat

  3. Středoškolačka chystající se na první brigádu

  4. Holčička trávící léto u babičky s dědou


7.2. Napiš vypravování s vybraným hlavním hrdinou.

7.3. K vypravování vytvoř heslovitou osnovu.

Zdroj: Pracovní list - vypravování o prázdninách


Autoři obsahu

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Jana Válková

Mgr. Jana Ženíšková


PravopisČeský

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP