BĚŽÍM BĚŽÍM NEMÁM DECH PŘITOM LEŽÍM NA ZÁDECH

Odpovědi na hádanky pro děti

• Běhá to okolo chalupy, dělá to cupity dupity? (Dešťové kapky)
• Běžím, běžím, nemám dech. Přitom ležím na zádech. Kdo jsem? (Řeka)
• Bílá jako mléko je, tichem všechno přikryje. Auto, domy, stromy, lidi nikdo neuvidí. (Mlha)
• Brzy ráno, když je rosa, seká louku. Je to... (Kosa)
• Co se nečeše hřebenem, ale rukou? (Ovoce)
• Čtyři rohy, žádné nohy, chaloupkou to pohne? (Šnek)
• Do šatu mě nabíráš, pak přede mnou zavíráš, v teple pro mne slzí oči, vše se za mnou venku točí, beru z hlavy klobouky, nepouštěj mne do mouky. Kdo jsem? (Vítr)
• Dvě sovy vedle sebe sedí, aniž o sobě vědí? (Oči)
• Hleďme na ni, parádnici: puntíky má na čepici. Bílý závoj, nožka laní, pozor na tu krásnou paní! (Muchomůrka)
• Chodí v koruně, král není, nosí ostruhy, rytíř není. Má šavli, husar není, k ránu budívá, ponocný není? (Kohout)
• Jede, jede panáček, má placatý zobáček, kde voděnka crčí, tam nosejček strčí? (Kachna)
• Jedna hlavička, jedna nožička. Hlavička když zčervená, konec nožky znamená.
  (Zápalka)
• Kdo bez štětce a bez barev, obarví nám pestře les? (Podzim)
• Kolik udělá vrabec kroků za sto roků? (Ani jeden, protože skáče)
• Létá vzduchem, motýl to není, koulí sudy, Honzík to není. Skáče, hopsá, vidíš ho, viď? Nestůj, koukej, honem ho chyť. (Míč)
• Má ji ráda kráva. A též srnka, zajíci, koza, kůň a králíci. (Tráva)
• Maličký sklípek, na dvou hřadách slípek a červený kohoutek? (Ústa, zuby, jazyk)
• Mám pěknou hlavičku a jednu nožičku, hovím si v mechu v lesíčku. (Houba)
• Máš ji, když se všechno daří, nejde chytit do dlaní, když ji máš, tak celý záříš, přijde sama, bez ptaní. (Radost)
• Má to klobouček, jednu nožičku, pěkně si sedí v mechu, v lesíčku? (Houba)
• Má to oči jako kočka, má to ocas jako kočka, mňouká to jako kočka, a není to kočka? (Kocour)
• Nemá ruce, nemá nohy a přeci vrata otevírá. (Vítr)
• Na vysokém stonku z luk obláček si nesl kluk. Foukl trochu, foukl víc - a z obláčku není nic. (Pampeliška)
• Otec má tisíce synů, každému čepici sjedná a sobě nemůže. (Dub a žaludy)
• Posečená znovu roste a tak pořád, třeba po sté. Stoupneš na ni, přece stává.
• Ptal se chlapec sluníčka: „Mohou chodit jablíčka?“ Slunce na zem posvítilo,
  velice se podivilo. Opravdu tam jablíčka vozí jehel kulička. Dupe, funí, naříká, je to tíha veliká. (Ježek)
• Puťa, puťa, puť, přeji dobrou chuť. Zrnka zobu zoby zob, panímámo ještě hoď.
  Běží kolem sestřička, žluťounká je celičká. Naše máma slepice sezobala nejvíce.
  (Kuře)
• Rozdělí se o svačinu, počká, když hned nemáš čas, jdete spolu na zmrzlinu, rád posloucháš jeho hlas. (Kamarád)
• Sedí panna v&

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Hádanky pro děti

Příběh

Ve svém příspěvku OTEVŘENÝ DOPIS MINISTRU SORAVEDLNOSTI O SOUDCÍCH, KTEŘÍ NEZNAJÍ ZÁKONY, ALE SOUDÍ. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Kratochvíla.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vojtech gažik.

Zdroj: příběh Otevřený dopis ministru soravedlnosti o soudcích, kteří neznají zákony, ale soudí.

Hádanky pro děti k vytisknutí (bez odpovědí)

• Běhá to okolo chalupy, dělá to cupity dupity?
• Běžím, běžím, nemám dech. Přitom ležím na zádech. Kdo jsem?
• Bílá jako mléko je, tichem všechno přikryje. Auto, domy, stromy, lidi nikdo neuvidí.
• Brzy ráno, když je rosa, seká louku. Je to...
• Co se nečeše hřebenem, ale rukou?
• Čtyři rohy, žádné nohy, chaloupkou to pohne?
• Do šatu mě nabíráš, pak přede mnou zavíráš, v teple pro mne slzí oči, vše se za mnou venku točí, beru z hlavy klobouky, nepouštěj mne do mouky. Kdo jsem?
• Dvě sovy vedle sebe sedí, aniž o sobě vědí?
• Hleďme na ni, parádnici: puntíky má na čepici. Bílý závoj, nožka laní, pozor na tu krásnou paní!
• Chodí v koruně, král není, nosí ostruhy, rytíř není. Má šavli, husar není, k ránu budívá, ponocný není?
• Jede, jede panáček, má placatý zobáček, kde voděnka crčí, tam nosejček strčí?
• Jedna hlavička, jedna nožička. Hlavička když zčervená, konec nožky znamená.
• Kdo bez štětce a bez barev, obarví nám pestře les?
• Kolik udělá vrabec kroků za sto roků?
• Létá vzduchem, motýl to není, koulí sudy, Honzík to není. Skáče, hopsá, vidíš ho, viď? Nestůj, koukej, honem ho chyť.
• Má ji ráda kráva. A též srnka, zajíci, koza, kůň a králíci.
• Maličký sklípek, na dvou hřadách slípek a červený kohoutek?
• Mám pěknou hlavičku a jednu nožičku, hovím si v mechu v lesíčku.
• Máš ji, když se všechno daří, nejde chytit do dlaní, když ji máš, tak celý záříš, přijde sama, bez ptaní.
• Má to klobouček, jednu nožičku, pěkně si sedí v mechu, v lesíčku?
• Má to oči jako kočka, má to ocas jako kočka, mňouká to jako kočka, a není to kočka?
• Na vysokém stonku z luk obláček si nesl kluk. Foukl trochu, foukl víc - a z obláčku není nic.
• Nemá ruce, nemá nohy a přeci vrata otevírá.
• Otec má tisíce synů, každému čepici sjedná a sobě nemůže.
• Posečená znovu roste a tak pořád, třeba po sté. Stoupneš na ni, přece stává.
  Slunce v dešti kreslí most malým dětem pro radost.
• Ptal se chlapec sluníčka: „Mohou chodit jablíčka?“ Slunce na zem posvítilo,
  velice se podivilo. Opravdu tam jablíčka vozí jehel kulička. Dupe, funí, naříká, je to tíha veliká.
• Puťa, puťa, puť, přeji dobrou chuť. Zrnka zobu zoby zob, panímámo ještě hoď.
  Běží kolem sestřička, žluťounká je celičká. Naše máma slepice sezobala nejvíce.
• Rozdělí se o svačinu, počká, když hned nemáš čas, jdete spolu na zmrzlinu, rád posloucháš jeho hlas.
• Sedí panna v síti, oči se jí svítí?
• Stojí krejčí na pasece, tisíc jehel s sebou nese.
• Stoupnu si na další nohy, hned jsem hodně veliký hlavou skoro u oblohy, pod botami

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Hádanky pro děti

Příběh

Ve svém příspěvku KONEC BABIŠE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Fuko.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pravda.

Zdroj: příběh Konec Babiše

Charakteristika sama sebe

Osnova

1. Kdo jsem
2. Moje povaha
3. Já a rodina
4. Nejlepší přátelé
5. Vztah k Liberci
6. Škola
7. Moje zájmy
8. Co si o sobě myslím
9. Shrnutí

Jmenuji se Luisa Knottková. Maminka mi vybrala jméno podle své oblíbené dětské pohádkové postavy z knihy Luisa a Lotka od německého spisovatele Ericha Kästnera. Je mi dvanáct let a chodím do sedmé třídy. S rodiči bydlíme v Liberci v malém bytě. Jsem malé a nepříliš hubené postavy. Barvu očí jsem zdědila po tatínkovi, takže jsou modré. Naopak hnědou barvu vlasů mám po matce. Vždycky jsem se snažila vlasy hezky učesat, ale i přes mou snahu působily neupraveně, a tak jsem si je nechala loni ostříhat na kluka. Teď se mi lépe udržují. Podle doktorů bych měla nosit brýle, ale protože se mi vůbec nelíbí, tak je raději často zapomínám doma. Maminka se kvůli tomu často zlobí.

Myslím si, že jsem stejná jako všechny moje spolužačky. Někdy bývám náladová a protivná, hlavně když se mi něco nedaří. To se pak chovám nesnesitelně a jsem zlá i na ty, kteří si to nezaslouží. Táta mi vždycky říká, že bych se měla snažit být více společenská, ale mně můj společenský život vyhovuje takový, jaký je. Možná jsem trochu stydlivá, ale když mám někoho ráda, tak se s ním dokážu bavit. Jen se těžko seznamuji. S kamarády, které mám, ale bývám i velmi vtipná, protože se strašně ráda směju a nevadí mi udělat ze sebe šaška. Myslím si ale, že jsem velmi spolehlivá a ochotná pomoci. Když mým spolužákům chybí nějaké úkoly, nebo látka, tak jím vždy půjčím sešit. Možná jsem ale trochu líná, protože když nemám náladu, tak se snažím vyhýbat domácím povinnostem. To vždycky naštve rodiče a já pak na ně bývám ještě protivná. Mamka vždy říká, že se mnou „mlátí puberta“.
Mamka vždy říkala, že když jsem se narodila, tak měla pocit, že už nic tak dokonalého nedokáže znovu stvořit. Přesto se o to s tátou pokoušeli a já mám proto další dva mladší sourozence. Adamovi je devět let a Anetě je sedm. Protože je náš byt malý, tak musím mít pokoj dohromady s Anetou, což nepovažuji za spravedlivé, protože jsem nejstarší a měla bych mít nárok na soukromí. S Adamem vycházím celkem dobře, spoustu času tráví venku s kamarády, takže mi nijak doma nepřekáží. Horší je to s Anetou, která je podle táty mým opakem. Je ohromně společenská, a proto máme v pokoji neustále zástupy jejích kamarádek ze školy. Vadí mi, že mi často zasahují do mého soukromí. Rodiče to ale nechtějí pochopit, mají pocit, že je to tak v pořádku. Jinak jsou ale rodiče fajn. Někdy jsou trošku přísní, ale to asi musí být, když mají tři děti. Vždycky mi ale se vším pomůžou, ať už nechápu látku ve

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Charakteristika

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Pavlíková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva.

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail

VODNÍK

I

Na topole nad jezerem

seděl Vodník pod večerem:

„Sviť, měsíčku, sviť,

ať mi šije niť.

~

Šiju, šiju si botičky

do sucha i do vodičky:

Sviť, měsíčku, sviť,

ať mi šije niť.

~

Dnes je čtvrtek, zejtra pátek —

šiju, šiju si kabátek:

Sviť, měsíčku, sviť,

ať mi šije niť.

~

Zelené šaty, botky rudé,

zejtra moje svatba bude:

Sviť, měsíčku, sviť,

ať mi šije niť.“

II

Ráno, raníčko panna vstala,

prádlo si v uzel zavázala:

„Půjdu, matičko, k jezeru,

šátečky sobě vyperu.“

~

„ „Ach nechoď, nechoď na jezero,

zůstaň dnes doma, moje dcero!

Já měla zlý té noci sen:

nechoď, dceruško, k vodě ven.

~

Perly jsem tobě vybírala,

hile jsem tebe oblíkala,

v sukničku jako z vodních pěn:

nechoď, dceruško, k vodě ven.

~

Bílé šatičky smutek tají,

v perlách se slzy ukrývají,

a pátek nešťastný je den,

nechoď, dceruško, k vodě ven.“ “ —

~

Nemá dceruška, nemá stání,

k jezeru vždy ji cos pohání,

k jezeru vždy ji cos nutí,

nic doma, nic jí po chuti. —

~

První šáteček namočila —

tu se s ní lávka prolomila,

a po mladičké dívčině

zavířilo se v hlubině.

~

Vyvalily se vlny zdola,

roztáhnuly se v šírá kola;

a na topole podlé skal

zelený mužík zatleskal.

III

Nevesely, truchlivy

jsou ty vodní kraje,

kde si v trávě pod leknínem

rybka s rybkou hraje.

~

Tu slunéčko nezahřívá,

větřík nezavěje:

chladno, ticho — jako žel

v srdci bez naděje.

~

Neveselý, truchlivy

jsou ty kraje vodní;

v poloutmě a v polousvětle

mine tu den po dni.

~

Dvůr Vodníkův prostranný,

bohatství v něm dosti:

však bezděky jen se v něm

zastavují hosti.

~

A kdo jednou v křišťálovou

bránu jeho vkročí,

sotva ho kdy uhlédají

jeho milých oči. —

~

Vodník sedí mezi vraty,

spravuje své sítě,

a ženuška jeho mladá

chová malé dítě.

~

„Hajej, dadej, mé děťátko,

můj bezděčný synu!

ty se na mne usmíváš,

já žalostí hynu.

~

Ty radostně vypínáš

ke mně ručky obě:

a já bych se radš viděla

tam na zemi v hrobě.

~

Tam na zemi za kostelem

u černého kříže,

aby má matička zlatá

měla ke mně blíže.

~

„Hajej, dadej, synku můj,

můj malý Vodníčku!

Kterak nemám vzpomínati

smutná na matičku?

~

Starala se ubohá,

komu vdá mne, komu?

však ani se nenadála,

vybyla mne z domu!

~

Vdala jsem se, vdala již,

ale byly chyby:

starosvati — černí raci,

a družičky — ryby!

~

A můj muž — bůh polituj !

mokře chod

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady

Oblíbené zkratky

Většina zkratek objevující se na internetu (hlavně na nejrůznějších sociálních sítí) pochází buď z anglického jazyka (například: wtf, ayh) nebo z mateřského jazyka pisatelů (například: nz, jj).

AAMOF (z angličtiny: As A Matter of Fact) = vlastně, jako ve skutečnosti

ACAB (z angličtiny: All Cops Are Bastards) = všichni poldové jsou bastardi

ACC (z angličtiny: Account ) = účet

AFK (z angličtiny: Away From Keyboard) = nejsem tu (doslovný překlad je: pryč od klávesnice)

AFK (z angličtiny: Adept For Kill) = adept na zabití

AIS (z angličtiny: As I Said) = jak jsem již řekl

AKA (z angličtiny: Also Known As) = taky známý jako, alias

ASAP (z angličtiny: As Soon As Possible) = co možná nejdříve / jakmile to bude možné

ASL (z angličtiny: Age, sex, land/location = věk, pohlaví a země pobytu

ATB (z angličtiny: All the Best) = vše nejlepší

ATM (z angličtiny: At the moment) = právě nyní

ATYS (z angličtiny: Anything You Say) = cokoliv říkáš

AVN (z češtiny) = Ale vůbec ne!

AWOL (z angličtiny: Absence without leave) = odchod bez povolení

AYH (z angličtiny: Are You Here?) = jste tady?

AYOR (z angličtiny: At Your Own Risk) = na vlastní nebezpečí!

AYW (z angličtiny: As You Wish) = jak si přeješ

B2T (z angličtiny: Back To Topic) = zpátky k věci

B4 (z angličtiny: Before) = předtím

B4N (z angličtiny: Bye For Now) = zatím ahoj, tak zatím...

B8 (z angličtiny: Be) = být

BB (z angličtiny: Bye Bye) = pápá, ahoj, nashle

BBB (z angličtiny: Blah Blah Blah) = Bla bla bla

BBL (z angličtiny: Be Back Later) = vrátím se později

BBS (z angličtiny: Be Back Soon) = brzy se vrátím

BBFN (z angličtiny: Bye Bye For Now) = zatím ahoj, tak zatím...

BCS (z angličtiny: Because) = protože

BDAY (z angličtiny: Birthday) = narozeniny

BDU (z angličtiny: Brain Dead User) = uživatel bez mozku

BF (z angličtiny: Boyfriend) = přítel dívky

BF (z angličtiny: Best Friends) = nejlepší přátelé

BFF (z angličtiny: Best Friends Forever) = nejlepší přátelé navždy

BFFL (z angličtiny: Best Friend For Life) = nejlepší přítel života

BFG (z angličtiny: Big Fucking Gun) = výraz pocházející ze hry DOOM, znamená Velká Zasraná Pistole

BFI (z angličtiny: Brute Force and Ignorance) = surovost a ignorance

BFN (z angličtiny: Bye For Now) = zatim ahoj

BG (z angličtiny: BackGround) = pozadí

BHD (z angličtiny: God Thanks) = bohudíky

BHZL (z češtiny) = bohužel, naneštěstí

BION (z angličtiny: Believe It Or Not) = věř tomu nebo ne

BK (z angličtiny: Back) = zpět

BOT (z angličtiny: Back On Topic) = abych se vrátil k věci

BOW (z angličtiny

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Oblíbené zkratky

PES U SOUDU

Miloš Kratochvíl
(6 slok vtipné básničky k recitaci pro 6 ročník od Miloše Kratochvíla)

Když pes štěká na člověka,
určitě mu nadává -
a nadávkou kamarádství
pro mě rázem přestává.

~

Odnesl jsem psisko k soudu,
ať s ním soudce zatočí.
Šlo to bídně; pes se klidně
šklebil soudci do očí.

~

Při výslechu chytal blechu,
odpovídal ňaf a haf,
soudce jenom kroutil hlavou:
"Na to nemám paragraf!

~

Nemám důkaz! Důvod k trestu!
Nevím, co to znamená,
když psí řeči nerozumím.
Žaloba je bezcenná."

~

Tak z nás psi a pejsci mají
jen švandu a legraci,
klidně na nás můžou štěkat -
jsme proti nim hlupáci.

~

Každé psisko, marná sláva,
naší řeči rozumí,
z nás však ani doktor práva
štěkací řeč neumí.

Zdroj: článek Miloš Kratochvíl básně k recitaci

Test z ukázek Malostranských povídek

1. Ze které povídky je tato ukázka: „Doma, to jsem věděl, dnes mne pohřešovat nebudou. Dovedl jsem; s onou prolhaností, která tak mnohého devítiletého, nadaného hocha krášlí, matce nalhat, že si staroměstská teta naše přeje, abych k ní navečer přišel. Rozumělo se samo sebou, že zůstanu tam přes noc, ráno ale že se dostavím určitě zas na mši, k ministrantské své povinnosti. Prozradím-li se později, co na tom, vždyť mohu vyprávět, jak svatý Václav slouží mši!“
   ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky10
2. Ze které povídky je tato ukázka: „Jednou jsem byla také na židovském pohřbu,“ pokračovala pološeptem paní ......., „ale to není hezké. Všechna zrcadla jsou zavěšena, aby prý neviděli mrtvolu, ať se obrátí, kam chtějí. Takhle je líp, nebožtíka je vidět pěkně ze všech stran – já bych řekla, že ta truhla stojí dvacet zlatých v stříbře, to je krása! Ale zasloužil si ji, dobrák, jakoby se na nás i z toho zrcadla usmíval.“
   ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky4
3. Ze které povídky je tato ukázka: „Honem okna zavřít a začnem studovat. Devět hodin. A je úterek, dobrý den pro začátek studií! Začnu jako každý s občanským zákonem. Myslím, že to půjde dob-
   

   „Ale já jsem se ani nezeptala, jak se to panu doktorovi první noci spalo,“ zní vesele zas ode dveří. „Koukej se, Kačenko, pan doktor. Dej dobrýtro – kompliment (kloní ji) tak! Duc! Duc! (dělá, jakoby ji házela na mne.) Dobře se spalo, to si myslím na takové posteli! (Už je u postele.) Kačenko, koukej, to se to hajá! (Klade ji už zas na postel.) Viď, mrško, to děláš paní? Je to postel!“ (zas si tak napolovic sama ke Kačence přilehla.)

   Pěkná žínka, luzné podívání, ale, - ! Dívám se upřeně do zákoníku.“

   ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky13
4. Ze které povídky je tato ukázka: „Děťátko ostýchavě jde kupředu. Slečna Máry jde hned za ním, pobádá je, aniž by mu určovala směr cesty. Chodí tak, až náhle řekne slečna: „Počkej!“, vezme děvče za ruku a vede ji nedaleko mezi hroby. Sundá z jistého železného kříže oprchalý, větrem a deštěm roztřepený věnec a zavěší tam nový, složený z bílých a černých umělých květin.“
   ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky12
5. Ze které povídky je tato ukázka: „Nejveseleji jakoby ale byl měsíc svítil na střechy Ostruhové ulice, myslím, že zrovna na tiché ty střechy sousedních dvou domů „U Dvou slunců“ a „Hlubokého sklepa“. Podivné to střechy, hravě se dostaneš z jedné na druhou, a jsou samý kout, samý žlab, samé pokračování.“
   ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky5
6. Ze které povídky je následující ukázka: „Pohřební vůz se pohnul. Za ním šel jen Václav s matkou. Václav kráčel pyšně jako po boku vznešené kněžny. Bavorové bylo tak volně, že by ani vyslovit nebyla dovedla. Zdálo se jí, že sama vystrojila celý pohřeb Žanýnce nebohé.“
   ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky1
7. Ze které povídky je tato ukázka: „Píšu upřímně. Bylo mně naprosto nevolno. Bylo mně nevolno vlastně už po více dnů, pořád hůř, čím blíž přicházel 20. srpen. Pozoroval jsem cos podobného také u ostatních vojvůdců. V posledních schůzích mluvilo se někdy až trochu spleteně. Přičítal jsem to ve vnitřku svém tomu, že mají vojvůdcové strach. Přemohl jsem sama sebe a vystoupil předevčírem rázně. Odpírali vesměs co nejhrdinněji, rozohnili jsme se, nikdy nebylo mluveno tak rázně jako předevčírem. Následující noci jsem spal ale přece špatně. Ano, kdybych byl cítil naprostou hrdinnost u ostatních, byl bych sama sebe cítil také zcela jinak...“
   ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky11
8. Ze které povídky je tato ukázka: „Mnohý lehkovážný si snad pomyslí, že otevření nového krupařského krámu nebylo ani tak zvláštní událostí. Ale takovému bych řekl jen: „Ty nebohý!“ nebo bych docela jen pokrčil ramenama a neřekl ničeho. Tenkrát, když venkovan snad po dvacet let nebyl v Praze a pak Strahovskou bránou přišel až do Ostruhové ulice, byl zde kupec na témž rohu jako před dvaceti lety, pekař pod tímž štítem a hokynář v tomtéž domě. Tenkrát mělo vše svoje místo určené, zařídit najednou krupařství tam, kde bylo např. dřív kupectví, patřilo mezi věci tak hloupé, že na to nikdo ani nepomyslil.“
   ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky8
9. Ze které povídky je tato ukázka: „Krásnooká se otočila, vystoupla do samoty ven. Stála vedle mne, zrak její spočíval na mně, cítil jsem ruku její vedle třesoucí se ruky své. Uchopil jsem ji za ruku, byla tak měkká. Mlčky jsem táhl děvče dál a dále do arkád, děvče následovalo volně. Bouře dostoupila teď svého vrchole. Vítr hnal se jako příval vodní, nebe i země ječely, nad hlavami se nám válely hromy, kolem nás jak by mrtví řvali z hrobů.“
   ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky9
10. Ze které povídky je tato ukázka: „Obrat! Naprostý, radikální obrat, jakého bych byl nikdy ani neočekával. Obrat v přírodě i ve společnosti. Za prvé: Vlažné, usměvavé krásné dny a při nastalém teple rýma. Za druhé: cikorky konduktorčiny jsem se nasytil a právě jsem vypil kávu, kterou jsem si na lihu uvařil sám. Budu si napořád vařit kávu sám. Také v ostatním jsem učinil změnu. Konduktorka mně přinese už jen dnešní oběd zdola, k večeři si už seběhnu dolů do hostince. Nepotřebuji milostí a konduktorka v ochotě ochabla už naprosto. Aťsi, takhle bude líp. Pořád sedět nejde, člověk zpitomí a pokračuje v studiích tím pomaleji.“
    ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky13
11. Ze které povídky je tato ukázka: „Oba seděli vždy odvráceni od okna a tedy napolo také odvráceni od stolku i od sebe a dívali se na kulečník; k stolku se obrátili jen, když se chtěli napít nebo dýmku si nacpat. Jedenáct let již zasedali tak den co den. A po těch jedenácte let nepromluvili na sebe ani slova, ba ani si jeden druhého nevšimnul.“
    ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky2
12. Ze které povídky je tato ukázka: „Velevážená slečno! Tedy nemám být šťasten! – Sen prchnul, tlačím ruku k čelu, hlava mně víří v bolesti. Avšak ne – nechci kráčet cestou, která je dlážděna zmařenými nadějemi nejlepšího, jediného mého přítele! Nebohý příteli, tak ubohý, jak jsem já sám! Ovšem jste se ještě nerozhodla, ale jaképak je zde rozhodnutí možno? Nemohu žít v štěstí a vida svého Jeníka v zoufalství. I kdybyste mně podávala vskutku životní rozkoše, nemohu ji přijmout. Jsem rozhodnut, vzdám se všeho.“
    ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky12
13. Ze které povídky je tato ukázka: „Takřka ve dvakráte čtyryadvaceti hodinách byl osud páně ...... zpečetěn. Všude ho ode dveří odbývali, že jsou „zlé časy“. Kde míval obědy, slyšel, že „dnes nic nezbylo“, nebo: „Jsme chudí, měli jsme jen hrách, to není pro vás.“ Uličníci kolem něho poskakovali a pokřikovali: „Domácí pán! Domácí pán!“
    ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky3
14. Ze které povídky je tato ukázka: „Stařec sebou škubnul. Pak zašeptal dívaje se upřeně k Petřínu: „Nemá to ceny – oblázky...“
    

    „Já vím, že nemají velké ceny, vždyť to znám sám. Ale cenu mají přece, pro nás i pro vás. Vy jste si je pracně sebral – strýčku, nechte je, prosím, všechny pro mé děti. Budou se na nich učit, vy jim budete vypravovat.“

    „Mysleli jste snad,“ zašeptal zas stařec monotónně a s namáháním, „že jsem bohatý, a já vskutku...“

    ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky7
15. Ze které povídky je následující ukázka: „Celé město o něm mluvilo. Noviny o něm psaly nejspíš po celém světě. Malá Strana byla pyšna. Vypravovaly se věci podivné. Baroni, hrabata, knížata si ho prý hleděli získat za osobního lékaře. Ba jistý vládnoucí král mu učinil návrh přímo neslýchaný. Vůbec se co nejnaléhavěji ucházeli o něho všichni takoví, z jichž smrti by bylo mnoho lidí mělo radost. Ale on byl jako zabedněn. Ba vypravovalo se, že paní radová mu nesla plný pytlík dukátů, že se k němu ale nikdy nedostala, a naposled prý ji polil z pavlače vodou.“
    ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky6
16. Ze které povídky je tato ukázka: „Sotva usedl, zvedla se jedna ze žebraček od dveří mikulášského kostela a šla tímtéž směrem. Té říkali „bába milionová“. Jiné žebračky slibovaly, že pán bůh darovanou jim almužnu zaplatí stotisíckrát, ona šla hned do „milionů a milionů“. Milionová šla rovně, kdy chtěla, a kulhala, kdy chtěla. Teď šla rovně a přímo k panu ... . Plátěné suknice se jí kolem suchých hnátů plandaly skoro bez zašustění, do čela silně stažená modrá plachetka kývala se nahoru dolů. Její obličej byl mně vždy děsně protivný. Sama drobná vráska jako tenounké nudličky, sbíhající se ke špičatému nosu a ústům. Oči její byly žlutozelené jako u kočky.“
    ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky3
17. Ze které povídky je tato ukázka: „Ostatně nemohu říci, že bych byl v chrámové té samot cítil tesknotu, strach. Také proč? Byl jsem si sice vědom neobyčejnosti svého podniku, ale žádné chyby, žádné vědomí hříchu neskličovalo a netisklo duši mou, naopak cítil jsem se nadšeným, povzneseným. Náboženské nadšení jakoby ze mne bylo učinilo zvláštního, vznešeného tvora, nikdy předtím – a přiznám se: nikdy také již potom necítil jsem se tak dokonalým, tak všeobecné závisti hodným. Jinde a jindy bych se bál třeba strašidel – ale zde v kostele nemšla strašila přece pražádné moci!“
    ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky10
18. Ze které povídky je tato ukázka: „Ale u „hlubokého sklepa“ stála setníkovic slečna Poldýnka a právě vypravovala paní radové Kdojekové: „On tam má tolik kouře, že je všechno jako uzené.“ A když přišla v poledne krupicová polívka na stůl, tvrdila slečna Poldýnka určitě, že „z ní cítí tabákový kouř“, a položila lžíci. Do večera si vyprávěli již veškeří sousedé, že v krámě páně ... zapáchá všechno tabákovým čmoudem, mouka že je jakoby pražena a kroupy uzeny. A již neříkali panu Vorlovi jinak než „uzený krupař“ – osud jeho byl rozhodnut.“
    ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky8
19. Ze které povídky je tato ukázka: „Loudal se pomalu domů. Když přišel průjezdem až ke dvorku, opominul se podívat dle dávného obyčeje svého nahoru k Josefinčiným oknům. Bylo mu, jakoby byl vyvázl z nějakého nebezpečí, když podivně nejistým krokem vešel konečně do kuchyně Lakmusových. Oddechl si, krev mu počala proudit volněji a na Klárku promluvil s tak příjemně znějícím záchvěvem, jako předtím nikdy dříve. Nezdržel se ale dlouho, vešel hned do svého pokoje.“
    ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky1
20. Ze které povídky je tato ukázka: „Kupko, kam se to díváte – vy slítnete ještě jednou!“
    

    „Kam se dívám? Ke knihaři se dívám. Vy ani nevíte, že čte už po dvacet let den co den navečer životopis Husův, že pokaždé při tom pláče. Díval jsem se, jestli se už dnes rozplakal; ještě ne!“

    „Hlouposti, kdybyste si všímali něčeho jiného než knihařů, vy mladíci,“ a Novomlýnský zaluskal prsty. „Jestlipak jste si už všimli nové kojné naproti u hrnčířů, to je holka, jak? Ale je jako žluva, nedodrží.“

    ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky5
21. Ze které povídky je tato ukázka: „V zimě, když měl na sobě šedivý mlynářský oblek, zapadala hlavička pod soukennou čepicí hluboko do límce z bavlněného astrachánu a v létě, když měl šedivý, kostkovaný šat lehký nebo ještě lehčí šat plátěný, kývala se nejistě jako na slabé šťopce. V létě chodil již o čtvrté hodině ranní do sadů na Mariánských hradbách a tu zasedl s knihou v ruce někam na nejodlehlejší lavici. Stalo se, že některý dobrosrdečný soused malostranský si k němu přisedl a mluviti začal. Ale ...... vstal, sklapnul knihu a šel, neodvětiv ani slova.“
    ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky6
22. Ze které povídky je tato ukázka: „Chodil vždy s kloboukem v ruce. Ať byl sebevětší úpal mrazový nebo sluneční, nanejvýš že držel svůj nízký, ale baňatý cylindr se širokou střechou nad hlavou jako parazol. Šedivé vlasy byly hladce přičísnuty k lebce a spojovaly se vzadu v cůpek tak pevně stlačený a svázaný, že se ani nekýval, – jeden to z nejposlednějších cůpků v Praze, už tenkráte byly tu jen dva nebo tři. Zelený fráček jeho, se zlatými knoflíky, měl živůtek jen krátký, zato byly ale šosy dlouhé a tloukly hubenou, malou postavičku páně Rybářovu do vychrtlých lýtek. Bílá vesta kryla nahnutá prsa, černé spodky šly jen po kolena, kde se svítily dvě stříbrné přazky, pak dál byly sněhobílé punčochy zas až k jiným dvěma stříbrným přazkám a pod těmi šouraly se velké střevíce. Byly-li ty střevíce někdy obnovovány, nevím, ale vždycky vypadaly tak, jako by se k nim byla brala rozpraskaná kůže ze střechy nejstaršího fiakra.“
    ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky7
23. Ze které povídky je tato ukázka: „Byl jsem si již vědom všeho. Cítil jsem se k smrti zahanben – zoufale nešťasten – hlava se mně náhle rozbolela a točila se jako v divokém víru. Bolest pro matku, kteráž mne asi co ztraceného oplakávala a jíž to jsem nejspíše nesmírného zármutku způsobil, svírala mi srdce a křečovitě dusila dech. Chtěl jsem honem dolů, honem předstoupit před matku – ale nohy náhle bezvládně sklesly, hlava sklouzla po zdi a ležel jsem na podlaze. Nesmírné štěstí as, že skoro současně se dostavil pláč. Zpočátku slzy pálily jako oheň, pak mně ulevovaly.“
    ?Týden v tichém doměPan Ryšánek a pan SchleglPřivedla žebráka na mizinuO měkkém srdci paní RuskyVečerní šplechtyDoktor KazisvětHastrmanJak si pan Vorel nakouřil pěnovkuU Tří liliíSvatováclavská mšeJak to přišlo že dne 20. srpna roku 1849 o půl jedné s poledne Rakousko nebylo zbořenoPsáno o letošních DušičkáchFigurky10

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Test z ukázek Povídek malostranských

Diktát č. 5

Žije ve Volyni. Olympští bohové se zlobili. Pes velmi slinil. Na louce hledal čtyřlístek. Kalich je symbolem kališníků. Slyšel blížící se bouři. Lipový květ je léčivý. Údolím líně plynula malá říčka. Po zádech jí splývaly vlasy. Ve škole psali líčení. Lyska plula po řece. Nalíčený obličej se rozmazal. Lihový vařič se rozbil. Zlobil mě kolísavý tlak. Natáhl si lýtko. Nemám rád pelyňkový odvar. Lichotka mě přesvědčila. Alice žije v Lysé nad Labem. Lesem se plížila liška. Lýkožrouti ničí lesy. Neplýtvej vodou.

Zdroj: článek Diktáty na vyjmenovaná slova po l

SVATEBNÍ KOŠILE

Již jedenáctá odbila,

a lampa ještě svítila,

a lampa ještě hořela,

co nad klekadlem visela.

~

Na stěně nízké světničky

byl obraz boží rodičky,

rodičky boží s děťátkem,

tak jako růže s poupátkem.

~

A před tou mocnou světicí

viděti pannu klečící:

klečela, líce skloněné,

ruce na prsa složené;

slzy jí z očí padaly,

želem se ňádra zdvíhaly.

A když slzička upadla,

v ty bílé ňádra zapadla.

~

„Žel bohu! kde můj tatíček?

Již na něm roste trávníček!

Žel bohu! kde má matička?

Tam leží — podlé tatíčka!

Sestra do roka nežila,

bratra mi koule zabila.

~

Měla jsem, smutná, milého,

život bych dala pro něho!

do ciziny se obrátil,

potud se ještě nevrátil.

~

Do ciziny se ubíral,

těšil mě, slzy utíral:

„ „Zasej, má milá, zasej len,

vzpomínej na mě každý den,

první rok přádla hledívej,

druhý rok plátno polívej,

třetí košile vyšívej :

až ty košile ušiješ,

věneček z routy poviješ.“ “

~

Již jsem košile ušila,

již jsem je v truhle složila,

již moje routa v odkvětě:

a milý ještě ve světě,

ve světě šírém, širokém,

co kámen v moři hlubokém.

Tři léta o něm ani sluch,

živ-li a zdráv — zná milý bůh!

~

Maria, panno přemocná!

ach budiž ty mi pomocna:

vrať mi milého z ciziny,

květ blaha mého jediný;

milého z ciziny mi vrať —

aneb život můj náhle zkrať :

u něho život jarý květ —

bez něho však mě mrzí svět.

Maria, matko milosti!

buď pomocnicí v žalosti!“

~

Pohnul se obraz na stěně —

i vzkřikla panna zděšeně;

lampa, co temně hořela,

prskla a zhasla docela.

Možná, žeť větru tažení,

možná i — zlé že znamení!

~

A slyš! na záspí kroků zvuk,

a na okénko: ťuk, ťuk, ťuk!

,, „Spíš, má panenko, nebo bdíš?

Hoj, má panenko, tu jsem již!

Hoj, má panenko, co děláš?

a zdalipak mě ještě znáš,

aneb jiného v srdci máš?“ “

~

„Ach můj milý! ach pro nebe!

tu dobu myslím na tebe;

na tě jsem vždycky myslila,

za tě se právě modlila!“

~

,, „Ho, nech modlení — skoč a pojď,

skoč a pojď a mě doprovoď;

měsíček svítí na cestu:

já přišel pro svou nevěstu.“ “

~

„Ach pro boha! ach co pravíš?

Kamž bychom šli — tak pozdě již!

Vítr burácí, pustá noc,

počkej jen do dne — není moc.“

~

,, „Ho, den je noc, a noc je den —

ve dne mé oči tlačí sen!

Dřív než se vzbudí kohouti,

musím tě za svou pojmouti.

Jen neprodlévej, skoě a pojď,

dnes ještě budeš moje choť!“ “ —

~

Byla noc, byla hluboká,

měsíček svítil s

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady

Vyjmenovaná slova

Pokud zjistíte, že s doplňováním máte potíže, přečtěte si náš článek „Vyjmenovaná slova“, kde si můžete zopakovat nejen daná vyjmenovaná slova, ale najdete v něm i příklady slov, na které si máte dávat pozor.

1. cvičení na vyjmenovaná slova po v

zv?iyíý4šená teplota,
jahodová žv?iyíý4kačka,
malá mořská v?iyíý3la,
rozv?iyíý3řil hladinu,
oční v?iyíý3čko,
v?iyíý2cpaná v?iyíý2dra,
prav?iyíý1delná návštěva,
v?iyíý4hybka na kolejích,
špatné náv?iyíý2ky,
veřejné v?iyíý2stoupení,
obv?iyíý2klý postup,
tradiční posv?iyíý3cení,
odjel na V?iyíý2sočinu,
v?iyíý3ko od kanálu,
točil se jak korouhv?iyíý1čka,
v?iyíý4r je sova,
dnešní nov?iyíý1ny,
v?iyíý1sel za nohy,
spravený v?iyíý4tah,
vánoční zv?iyíý2ky,
v?iyíý2datný déšť,
sv?iyíý1slá čára,
v?iyíý2soká věž,
hrách je luskov?iyíý1na,
severov?iyíý4chodní směr,
V?iyíý2šehradský hřbitov,
stav?iyíý1dlo na rybníce

Vyzkoušet cvičení

2. cvičení na vyjmenovaná slova po v

v?iyíý2datná snídaně,
nenapov?iyíý3dej mu,
nejv?iyíý2šší hora,
v?iyíý1sutá hrazda,
v?iyíý4borné v?iyíý2svědčení,
v?iyíý1dět v?iyíý1nohrad,
v?iyíý1klá se mi zub,
trenér V?iyíý3tek,
taková klukov?iyíý1na,
malebná v?iyíý3ska,
cv?iyíý1čební úbor,
hubený jako v?iyíý2žle,
nepov?iyíý2šuj se,
v?iyíý2haslá sopka,
v?iyíý4jezd z garáže,
v?iyíý2sunout drápky,
v?iyíý2za je ryba,
hluboký v?iyíý4dech,
nezav?iyíý3rej oči,
v?iyíý4prodej obuvi,
školní v?iyíý4let,
v?iyíý2loučil hráče,
zubní sklov?iyíý1na,
sov?iyíý1ce sněžná,
dobrý v?iyíý4sledek,
v?iyíý2držel až do konce,
nečekaná nov?iyíý1na

Vyzkoušet cvičení

3. cvičení na vyjmenovaná slova po v

konv?iyíý1ce na čaj,
v?iyíý4stav?iyíý1ště v Brně,
sv?iyý1slá čára,
Slov?iyíý1nsko,
minulý v?iyíý3kend,
drogově záv?iyíý1slí,
hradní v?iyíý3žka,
obrovská v?iyíý4ška,
miminko v zav?iyíý1novačce,
špatná v?iyíý4mluva,
vojenské cv?iyíý1čení,
lov?iyíý1t ryby,
skalní v?iyíý4běžek,
detektivní pov?iyíý3dka,
byl v?iyíý1nen,
v?iyíý3tr zv?iyíý3řil prach,
telev?iyíý1zní zprávy,
v?iyíý4ří houkání,
V?iyíý1ktorka u splavu,
město V?iyíý3deň,
zdravá v?iyíý4živa,
v?iyíý3těz závodu,
bledá záv?iyíý1st,
v?iyíý1jeme věnečky,
v?iyíý1sací zámek,
v?iyíý2soký strom,
vodní v?iyíý3r

Vyzkoušet cvičení

4. cvičení na vyjmenovaná slova po v

sněhová lav?iyíý1na,
nádech a v?iyíý4dech,
nádherné sv?iyíý3tání,
v?iyíý3taná změna,
peněžitá v?iyíý4hra,
v?iyíý2nikající jídlo,
bratr V?iyíý1lém,
bílé v?iyíý3no,
horolezecká v?iyíý4stroj,
sv?iyíý1žná chůze,
technický v?iyíý4kres,
rozlehlé pastv?iyíý1ny,
měsíční sv?iyíý1t,
v?iyíý2trvalostní běh,
v?iyíý2šší princip,
přiv?iyíý3tej návštěvu,
nové prav?iyíý3tko,
nev?iyíý2mlouvej se,
malá lahv?iyíý1čka,
neobv?iyíý2klý čin,
zralé v?iyíý1šně,
dětský pov?iyíý2k,
sv?iyíý3čka na dortu,
rychle v?iyíý2skoč,
nev?iyíý2kejte mi,
tlaková v?iyíý4še,
zajímavá v?iyíý4stava,
v?iyíý3m výsledek

Vyzkoušet cvičení

5. cvičení na vyjmenovaná slova po v

v?iyíý3skat ve vlasech,
kupov?iyíý1tá oblačnost,
vydrž chv?iyíý1lku,
zdv?iyíý1há činky,
sv?iyíý1nutý koberec,
průsv?iyíý1tný papír,
pan v?iyíý4pravčí,
srdečné uv?iyíý3tání,
nev?iyíý1dím na to,
cv?iyíý1čená opice,
velká v?iyíý1chřice,
nedělej cav?iyíý2ky,
kaluž v?iyíý2sychá,
v?iyíý2zdobená v?iyíý4loha,
ty jsi v?iyíý2rostl,
cesta se v?iyíý1ne,
nadmořská v?iyíý4ška,
masový záv?iyíý1tek,
nepřežv?iyíý2kuj,
v?iyíý4voj člověka,
bezv?iyíý4znamná událost,
psi hrozivě v?iyíý2li,
v?iyíý1dlička a nůž,
prav?iyíý1dla pravopisu,
malý přiv?iyíý4dělek

Vyzkoušet cvičení

6. cvičení na vyjmenovaná slova po v

v?iyíý2malovat omalovánky,
v?iyíý2právěl pohádku,
dočkal se pov?iyíý4šení,
řeka V?iyíý2dra,
německá slov?iyíý3čka,
v?iyíý2tři kuchyň,
v?iyíý4bavička pro miminko,
obraz v?iyíý1sí v předsíni,
v?iyíý2sel hrách,
v?iyíý2sokohorská přirážka,
pekelná v?iyíý4heň,
jeden v?iyíý4tisk,
předv?iyíý3dat nebezpečí,
sbírat bukv?iyíý4ce,
udělala v?iyíý4myk,
v?iyíý2datný déšť,
můj zlozv?iyíý2k,
v?iyíý4čitky svědomí,
nezv?iyíý2knu si,
bydlí ve V?iyíý2škově,
nová v?iyíý1la,
horské v?iyíý4šiny,
hlasitě v?iyíý4skal,
jelen je přežv?iyíý4kavec,
náročný v?iyíý4klad,
odv?iyíý2kací léčba

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Cvičení na vyjmenovaná slova po v

Odpovědi na hádanky o zvířátkách

• Běží kolem sestřička, žluťounká je celičká.
  Naše máma slepice sezobala nejvíce. (Kuře)
• Bodlinatá kulička, ráda mlsá jablíčka. Kdo je to? (Ježek)
• Budulínku, dej mi hrášku! Tohle přece každý zná.
  Jak unesla neposluchu falešnice falešná. Kdo je to? (Liška)
• Celé týdny trávu žvýká, aby dala krajáč mléka.
  Nepospíchá, má dost času, rohy nosí pro okrasu. (Kráva)
• Co se vleče, neuteče,
  říká si a dál se vleče
  v obrněném krunýři jako rytíř v pancíři. (Želva)
• Čtyři rohy, žádné nohy, chaloupkou to pohne. (Šnek)
• Dlouhé uši. Hopky, hopky. Jetelíček.
  Ňam, ňam, ňam, ňam! A bobky! Kdo je to? (Zajíc)
• Heboučké je jako z vaty,
  kožíšek je mourovatý. (Kotě)
• Chodí líně pouští, srst má jako houští,
  na zádech má hrb. Na hlavě má ofinu,
  rád si hoví ve stínu a to není drb. (Velbloud)
• Chodí pyšně jako páv, neodpoví na pozdrav,
  červená mu nevoní, moc se pro ni kaboní. (Krocan)
• I když nemá žvýkačku, ustavičně žvýká,
  maminku má roháčku a tatínka býka. (Telátko)
• Je král, co nemá korunu a nesedává na trůnu,
  pouští to hřmí, když zívá. Na krku vzácnou kožešinu
  nosívá jako pelerínu a říká se jí hříva. (Lev)
• Je z rodu velkých kočiček, nosívá žlutý župan s pruhy
  a z ostražitých očiček mu srší blesky v barvě duhy. (Tygr)
• Jménem je příbuzné s hříbky, ale je jinačí.
  Pustí se do otýpky, po ovsu skotačí. (Hříbátko)
• Kdo má ruce ušpiněné, ať se smíří s jeho jménem.
  Uň, uň, uni, uni, tlustý je a funí. (Čuník)
• Když udělá ko-ko-ko, načechrá si peří,
  bude vejce na měkko pro mne na večeři. (Slepička)
• Který tkadlec chodí nahý? (Pavouk)
• Kuřátko volá: „PÍPÍPÍ!“ a jeho tatínek „KYKYRYKÝ!“ Kdo je to? (Kohout)
• Leze, leze - žádný spěch, domeček má na zádech. Kdo je to? (Hlemýžď)
• Má hřebínek, co nečeše, má ostruhy a nerajtuje.
  Někdy se točí na střeše, jindy si na zdi pobrukuje. (Kohoutek)
• Maličké zvířátko je tahle čiperka,
  Větvičku přeskočí, i když je nevelká. (Veverka)
• Maličké zvířátko, zrzavý kožíšek,
  spořádá zakrátko lískový oříšek. (Veverka)
• Malý pulec – miminko, na ni volá maminko! (Žába)
• Malý, velký, bílý, černý, svému pánu vždycky věrný.
  Ocáskem vrtí z radosti, pochutnává si na kosti. (Pes)
• Na břehu i v řece žije, hlavičku pod helmu skryje. (Želva)
• Na krovkách má 7 teček, říká se jí sluníčko. Poletí-li do nebíčka, přinese nám štěstíčko.
  Kdo je to? (Beruška)
• Nejraději jezdí na kře, grónský původ sotva zapře.
  V zoologické zahradě jezdí jenom na kládě. (Tuleň)
• Nejraději za pecí přikrčena líhá,
  v očích se jí rozsvěcí, když na kořist číhá. (Kočka)
• Nohy dlouhé jako chůdy, vysokánský krk,
  vidí domů oknem půdy přes zelený smr

  (...více se dočtete ve zdroji)

  Zdroj: článek Hádanky pro děti o zvířatech

Hádanky o zvířátkách k vytisknutí (bez odpovědí)

• Běží kolem sestřička, žluťounká je celičká.
  Naše máma slepice sezobala nejvíce.
• Bodlinatá kulička, ráda mlsá jablíčka. Kdo je to?
• Budulínku, dej mi hrášku! Tohle přece každý zná.
  Jak unesla neposluchu falešnice falešná. Kdo je to?
• Celé týdny trávu žvýká, aby dala krajáč mléka.
  Nepospíchá, má dost času, rohy nosí pro okrasu.
• Co se vleče, neuteče,
  říká si a dál se vleče
  v obrněném krunýři jako rytíř v pancíři.
• Čtyři rohy, žádné nohy, chaloupkou to pohne.

• Dlouhé uši. Hopky, hopky. Jetelíček.
  Ňam, Ňam , Ňam! A bobky! Kdo je to?
• Heboučké je jako z vaty,
  kožíšek je mourovatý.
• Chodí líně pouští, srst má jako houští,
  na zádech má hrb. Na hlavě má ofinu,
  rád si hoví ve stínu a to není drb.
• Chodí pyšně jako páv, neodpoví na pozdrav,
  červená mu nevoní, moc se pro ni kaboní.
• I když nemá žvýkačku, ustavičně žvýká,
  maminku má roháčku a tatínka býka.
• Je král, co nemá korunu a nesedává na trůnu,
  pouští to hřmí, když zívá. Na krku vzácnou kožešinu
  nosívá jako pelerínu a říká se jí hříva.
• Je z rodu velkých kočiček, nosívá žlutý župan s pruhy
  a z ostražitých očiček mu srší blesky v barvě duhy.
• Jménem je příbuzné s hříbky, ale je jinačí.
  Pustí se do otýpky, po ovsu skotačí.
• Kdo má ruce ušpiněné, ať se smíří s jeho jménem.
  Uň, uň, uni, uni, tlustý je a funí.
• Když udělá ko-ko-ko, načechrá si peří,
  bude vejce na měkko pro mne na večeři.
• Který tkadlec chodí nahý?
• Kuřátko volá: „PÍPÍPÍ!“ a jeho tatínek „KYKYRYKÝ!“ Kdo je to?
• Leze, leze - žádný spěch, domeček má na zádech. Kdo je to?
• Má hřebínek, co nečeše, má ostruhy a nerajtuje.
  Někdy se točí na střeše, jindy si na zdi pobrukuje.
• Maličké zvířátko je tahle čiperka,
  Větvičku přeskočí, i když je nevelká.
• Maličké zvířátko, zrzavý kožíšek,
  spořádá zakrátko lískový oříšek.
• Malý pulec – miminko, na ni volá maminko!
• Malý, velký, bílý, černý, svému pánu vždycky věrný.
  Ocáskem vrtí z radosti, pochutnává si na kosti.
• Na břehu i v řece žije, hlavičku pod helmu skryje.
• Na krovkách má 7 teček, říká se jí sluníčko. Poletí-li do nebíčka, přinese nám štěstíčko.
  Kdo je to?
• Nejraději jezdí na kře, grónský původ sotva zapře.
  V zoologické zahradě jezdí jenom na kládě.
• Nejraději za pecí přikrčena líhá,
  v očích se jí rozsvěcí, když na kořist číhá.
• Nohy dlouhé jako chůdy, vysokánský krk,
  vidí domů oknem půdy přes zelený smrk.
• Nohy jako sloupy, ucho jako zvon,
  trumpetu si koupil, troubí helikon.
• Nosí kabát chlupatý, tančí po dvou jako ty,
  hlavou do stran kymácí, nepokazí legraci.
• Nosí teplý kožich. Špičatými noži
  děl

  (...více se dočtete ve zdroji)

  Zdroj: článek Hádanky pro děti o zvířatech