Písmeno D patří v českém jazyce k těm nejbohatším a nejrozmanitějším, pokud jde o podstatná jména. Najdeme mezi nimi slova z každodenního života, odborné pojmy, knižní výrazy i expresivní pojmenování, která dávají češtině barvu a živost. Právě díky této rozmanitosti jsou podstatná jména na D častým tématem školních úloh, diktátů i jazykových rozborů. Doplněný článek se zaměřuje na to, jak se v rozsáhlém seznamu podstatných jmen na písmeno D lépe orientovat, jak je správně určovat podle rodu a vzoru a jak se vyhnout nejčastějším chybám, se kterými se setkávají žáci i dospělí.
Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno „D“. Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například držení, doufání atd.). V tabulce jsou uvedené nejen daná podstatná jména, ale i jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Podstatná jména začínající na D
Ve svém příspěvku VÝZNAM SPOJKY "PŘECE" se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Orlík.
Jaký obsahový význam slovo "přece" má a jakým slovem jej lze nahradit?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Šárka.
přece - částice: on za to přece nemůže nebo citoslovce: neplač přece
a přece - spojka souřadící (význam: přesto)
- v poměru odporovacím
Zdroj: příběh Význam spojky "přece"
Jméno Jakub bylo v roce 2014 nejoblíbenější. Jakub má svátek 25. července. Jméno Jakub pochází z hebrejštiny a překládá se jako: druhorozený. Jméno Jakub k roku 2015 v Čechách nosí 105 316 mužů.
Druhé nejčetnější jméno je Jan. Jan má svátek 24. června. Jméno Jan pochází také z hebrejštiny a překládá se jako Bůh je milostivý, Bohem daný či milostivý dar Boží. Jméno Jan k roku 2015 v Čechách nosí 294 354 mužů.
Jméno Tomáš je aramejského původu a znamená dvojče, blíženec. Tomáš má svátek 7. března. Jméno Tomáš k roku 2015 v Čechách nosí 180 370 mužů.
Jméno Adam si většina lidí spojuje s prvními biblickými lidmi na Zemi. Adam má svátek 24. prosince, tedy na Štědrý den. Jméno Adam je původu hebrejského a znamená člověk, pozemšťan či z červené hlíny. Jméno Adam k roku 2015 v Čechách nosí 45 816 mužů.
Matyáš je jednou z variant jmen Matěj a Matouš. Matyáš je archaickou podobou jména Matěj. Stejně jako Matěj jméno Matyáš pochází z hebrejštiny a stejně tak znamená: dar od boha. Matyáš slaví svátek 24. února. Jméno Matyáš k roku 2015 v Čechách nosí 21 224 mužů.
Jméno Filip pochází z řečtiny a znamená milovník koní. Filip slaví svátek 26. května. Jméno Filip k roku 2015 v Čechách nosí 48 863 mužů.
Vojtěch je jméno původu slovanského. V překladu znamená útěcha vojska, těšitel vojska či radost z války. Svátek slaví 23. dubna. Jméno Vojtěch k roku 2015 v Čechách nosí 51 464 mužů.
8. jméno: Ondřej
Jméno Ondřej vzniklo původně z řeckého slova andreas. Toto jméno se dá přeložit jako mužný, statný či odvážný. Svátek Ondřej slaví 30. listopadu. Jméno Ondřej k roku 2015 v Čechách nosí 74 732 mužů.
Jméno David pochází patrně z ugaritštiny (řadí se také do hebrejštiny). Jméno David má několik významů, může znamenat miláček, strýček či náčelník. Svátek slaví 30. prosince. Jméno David k roku 2015 v Čechách nosí 99 819 mužů.
Jméno Lukáš je latinského původu. Jméno vzniklo z označení oblasti Lukánie (jižní Itálie), a proto jeho význam je: Lukánec, pocházející z Lukánie. Lukáš slaví svátek 18. října. Jméno Lukáš k roku 2015 v Čechách nosí 101 611 mužů.
Jedna varianta jména Matěj zde již zazněla. Matěj je původu hebrejského. Stejně jako Matyáš jméno Matěj znamená Hospodinův dar. Matěj také slaví svátek 24. února. Jméno Matěj k roku 2015 v Čechách nosí 36 969 mužů.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Mužská jména
Ve svém příspěvku SLOVA PLNOVÝZNAMOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana.
Proč větné členy (což jsou podmět a přísudek) jsou slova plnovýznamová ?
př. pes štěkal - pes je zvíře a štěkal je činnost, tak to mají význam
náš i váš pes štěkal - náš, i , váš, - zájmeno a předložka nemají význam ???
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Dobrý den,
pokud jste pozorně četla náš článek, tak v jeho úvodu je vysvětleno, že plnovýznamovými slovními druhy jsou podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa a příslovce. Neplnovýznamová slova, která svůj význam získávají až ve spojení se slovem plnovýznamovým, jsou předložky, spojky a částice.
Vy v první větě mluvíte o větných členech, a pak se ptáte, jak je to se zájmenem či předložkou. Nelze míchat dohromady tyto dva termíny (slovní druh x větný člen).
Výše jsem tedy uvedla, jak je to se slovními druhy, nyní stručné vysvětlení k větným členům.
Větnými členy mohou být pouze slova plnovýznamová, tedy výše uvedená podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa a příslovce (v některých případech i citoslovce). Z čehož vyplývá, že zbývající slovní druhy, ty neplnovýznamové (předložky, spojky a částice), nejsou samy o sobě větnými členy, bývají jen jejich součástí (např. na kole, zelený a modrý svetr apod.).
Nepleťte si tedy prosím slovní druhy a větné členy…
Zdroj: příběh Slova plnovýznamová
Věcný význam slova ZKOUKNOUT je poměrně obtížné uvést, neboť toto slovo nezachycuje ani Slovník spisovného jazyka českého, ani Slovník spisovné češtiny. Slovo ZKOUKNOUT najdeme v Internetové jazykové příručce Ústavu pro jazyk český AV ČR, avšak ani tam není jeho význam zaznamenán. Tato skutečnost je dána pravděpodobně tím, že se jedná o slovo „nově zařazené‟ mezi slova spisovná. Jeho věcný (slovní/slovníkový/lexikální) význam bude tudíž teprve definován.
(Zajímavost: Slovník spisovného jazyka českého považuje slovo kouknout za součást češtiny obecné, to jest češtiny nespisovné. Novější Slovník spisovné češtiny uvádí, že je slovo kouknout spisovné ‒ hovorové.)
Na základě příkladů použití slova ZKOUKNOUT a slova zhlédnout se lze domnívat, že mají obě slova stejný nebo podobný význam. Slovo ZKOUKNOUT se dá tedy považovat za synonymum (slovo stejného nebo podobného významu) slova zhlédnout. Z toho a z formální podobnosti obou slov můžeme při určování významu slova ZKOUKNOUT vycházet. A věcný význam slova zhlédnout zmíněné slovníky uvádějí.
Zhlédnout znamená:
Co se týče slovnědruhové platnosti, slovo ZKOUKNOUT patří mezi slovesa. Jedná se o sloveso dokonavé, jež se řadí do 2. slovesné třídy.
Pravděpodobný vznik slova ZKOUKNOUT (domněnka)
Jak asi vzniklo slovo ZKOUKNOUT? Původně se hledělo na jeviště, na dívku, na obraz, na film. Pro vyjádření skončení děje vzniklo i za pomoci předpony z- slovo příbuzné, a sice zhlédnout.
Postupem času se začalo na jeviště, dívku, obraz a film koukat a s tím se objevila potřeba vyjádřit konec děje slovem příbuzným ke slovu koukat. I v tomto případě se použila předpona z- a vzniklo slovo ZKOUKNOUT.
Zdroj: článek Zkouknout nebo skouknout
Ve svém příspěvku ZKOUKNOUT NEBO SKOUKNOUT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Štěpán Suda.
... Nevím, jak pro jiné, ale ve mě slovo "zkouknout" vyvolává spíše význam velmi rychle očima přelétnout ve smyslu toho, že zkontroluji, zda se vytiskly celé stránky a nekontroluji obsah, nebo nějaké pravopisné chyby - třeba potřebuji i vědět, zda jsou to papíry pro mne. Udělám u toho pohyb očima směrem dolů a tak by se dalo uvažovat o "s", ale asi bych už byl za hranou.
U slova zhlédnout si představuji, že se podívám v klidu na celý film a nepustím si ho zrychleně - udělám si naň více času...
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lucky luky.
Asi podobný "problém" je s/z u sebrat něco se stolu (s povrchu) nebo ze stolu (zevnitř). Jasné..... ALE dočetl jsem se, že "s" se moc nepoužívá, protože je UŽ "mimo mísu", resp. kdo ho používá, patří do starého železa (NENÍ IN a COOL).
Zdroj: příběh Zkouknout nebo skouknout
Určitým problémem mohou být dvojice slov, jejichž význam rozlišuje jen předpona. Snadněji se rozlišují ta slova, jejich význam je od sebe značně vzdálen, případně je zcela jiný. V takových případech je někdy snadně rozlišit předpony již podle výslovnosti.
Mezi takové dvojice slov patří:
Větší komplikací jsou ale dvojice, která se liší významem a pravopisem, ale výslovnost je u obou slov stejná.
Mezi takové dvojice slov patří:
Největším problémem u těchto dvojic slov jsou ta slova, která jsou sice rozlišena významem, ten ale není příliš zřetelný. Zpravidla u těchto dvojic platí, že jedno slovo je používáno méně, má často lidový, knižní nebo zastarávající ráz. V jiných případech předpony s- nebo z- jen nepatrně pozměňují nebo mírně mění odstín významu základního slovesa, kdy předpona s- může slovesu přidávat odstín významu dohromady, trochu a předpona z- naopak může u slovesa vyjádřit jeho dokonavost.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Předpony s z
Babsky – lidově, domácky, zbaběle, slabošsky
PŘÍKLAD: Babsky utekl, když se lekl.
Babičkovsky – přístup babičky
PŘÍKLAD: Když se oblékla do starého oblečení, vypadala velmi babičkovsky.
Babravě – neobratně, zdlouhavě se zabývat něčím, piplavě, namáhavě, pracně, nimravě
PŘÍKLAD: Babravě se dal do práce.
Baculatě – kulaťoučké, boubelaté, buclatě,
PŘÍKLAD: Jeho ručičky vypadaly na fotkách velmi baculatě.
Bačovsky – ovčácky
PŘÍKLAD: Na masopust se oblékl bačovsky.
Badatelsky – kdo bádá, konající vědní výzkum
PŘÍKLAD: Badatelsky se dal do hledání příčin problému.
Bahnitě – plně bahna, připomínající bahno
PŘÍKLAD: Bahnitě mokrá půda se pod kroky lidí propadala.
Bachratě – tlustě, břichatě, mající kulaté tvary
PŘÍKLAD: Polštáře na posteli vypadaly po ustlání bachratě.
Bájně – myticky
PŘÍKLAD: Bájně známá místa se nacházela na území Řecka.
Báječně – překrásně, nádherně, velkolepě, znamenitě
PŘÍKLAD: Na dovolené se měla celá rodina báječně.
Bakalářsky – nižší hodnost na univerzitách
PŘÍKLAD: Bakalářsky ukončené studium zajišťuje bakalářský titul
Bakelitově – plastově
PŘÍKLAD: Stará auta vypadala velmi bakelitově.
Bakteriálně – jednobuněčně
PŘÍKLAD: Bakteriálně enzymatické přípravky se prodávají v mnoha obchodech.
Baladicky – (balada = kratší chmurná slovesná báseň) chmurně, ponuře
PŘÍKLAD: Baladicky laděná báseň byla oceněná širokou veřejností.
Balisticky – podle nauky o pohybu vržených těles
PŘÍKLAD: Balisticky přesná střela skončila mimo terč.
Balzámově – vonná pryskyřice cizokrajných dřevin, léčivá mast, utišující prostředek
PŘÍKLAD: Šampón na vlasy působil i balzámově. Maminčina ukolébavka působila na malé děti balzámově.
Balzámovaně – konzervované balzámem
PŘÍKLAD: Tělo v hrobce vypadalo (na)balzámovaně.
Banálně – všedně, triviálně, otřele,
PŘÍKLAD: Banálně jednoduchý příklad vyřešily děti během chviličky. Banálně jednoduchá operace se náhle zvrtla.
Banánově – v souvislosti s banány (chutnající, vonící po banánech, tvarem připomínající banán)
PŘÍKLAD: Banánově lahodná zmrzlina sklidila u dětí úspěch.
Baňatě - připomínající báň
PŘÍKLAD: Spolužákův nos vypadal zepředu dost baňatě.
Barbarsky - nevzdělaně, surově, hrubě, zaostale,
PŘÍKLAD: Barbarsky vychované děti neměly šanci na lepší život.
Barevně – v barvách, podle barev
PŘÍKLAD: Barevně uspořádané ponožky ležely v maminčině šuplíku.
Bariérově – s bariérami, zábradlím
PŘÍKLAD: Bariérově uspořádaná škola byla pro handicapované žáky nepřístupná.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Příslovce podle abecedy
Ve svém příspěvku JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO BYŤ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jhjh.
příslovce myslím
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel AF.
"Byť" je nejspíš částice, má podobný význam jako "ať".
Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo byť?
Zjistíte-li při určování slovních druhů ve větě, že se dané slovo nedá nijak "ohýbat", tedy že je nemůžete ani skloňovat (jako podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky), ani časovat (jako slovesa), udělali jste první krok k jeho určení - zařadili jste jej do skupiny neohebných slovních druhů, kam patří: příslovce, předložky, spojky, částice a citoslovce.
Nyní vás tedy čeká druhý krok - určit, kterým neohebným slovním druhem přesně daný výraz je. Jak na to? Popřemýšlejte, zda má slovo svůj věcný význam, nebo ne. Nemá-li samostatně žádný věcný význam a získává jej teprve ve spojení se slovem plnovýznamovým, pak o něm říkáme, že je to slovo neplnovýznamové. Takovým slovním druhem jsou předložky, spojky, částice. Jestliže svůj věcný význam má, pak o něm říkáme, že je plnovýznamové. A mezi neohebnými slovními druhy jsou takovými slovy pouze příslovce (někdy i citoslovce, ale ta si určitě nespletete), která nesou nějaký význam, vyjadřují totiž různé bližší okolnosti dějů nebo vlastností.
Po tomto kroku už byste tedy měli mít slovo určeno jako příslovce - je neohebné a má svůj věcný význam. Nyní tedy jen pomůcka pro toho, kdo si neví rady s tím "věcným významem", jak ho vlastně poznat, co to je?
Již jsme uvedli, že příslovce vyjadřují různé bližší okolnosti dějů nebo vlastností, a to místo, čas, způsob, míru a příčinu (to jsou základní kategorie). A na tyto okolnosti se můžete snadno zeptat.
Zdroj: článek Jak se ptáme na příslovce
Ve svém příspěvku URČOVÁNÍ SLOVA BY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ondřej.
Děkuji autorce za výborně zpracovaný článek. Pomohl mi ujasnit si, jak to je se slovnědruhovou platností by.
Připojuji drobný komentář k pravopisu "cobydup" a "jakbysmet"
Autorka píše, že podoba cobydup a jakbysmet není zatím v jazykových příručkách uváděna, a má pravdu! Nicméně Internetová jazyková příručka (Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky) již tuto formu preferuje před formou oddělenou.
Jde o trend, kdy původní význam přestává být vnímán a spojení je chápáno již pouze v ustáleném významu. Stává se tak "jedním slovem" a píše se běžně dohromady. (např. Bohu žel! Bohu díky! - dnes: bohužel, bohudík)
Osobně bych se vyvaroval podoby smíšené: coby dup, jakby smet. Není příliš logická.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Určování slova BY
Částice jsou neohebné slovní druhy, které vyjadřují postoj mluvčího k výpovědi.
Ne, částice nejsou větným členem a nelze se na ně ptát otázkami.
Příslovce rozvíjí význam sloves nebo přídavných jmen, částice mění význam celé věty.
Ano, například slova „snad“ nebo „jen“ mohou být částicí i jiným slovním druhem podle kontextu.
Pokud slovo není větným členem a ovlivňuje význam celé výpovědi, jedná se pravděpodobně o částici.
Ano, často rozhodují o tom, jak je výpověď chápána.
Ne, běžně se vyskytují i v psaných textech.
Ne, částice jsou neohebné.
Zdroj: článek Částice - neohebný slovní druh
Nejlepším pomocníkem při rozhodování o pravopisu je vždy význam slova. Pokud si nejste jistí, zkuste si položit otázku, zda má slovo stejný nebo velmi blízký význam jako vyjmenované slovo po p.
Tento postup pomáhá nejen při psaní diktátů, ale i při běžném psaném projevu, kde si často chybu ani neuvědomíme.
Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po p
Obvykle se citoslovce rozdělují do tří skupin. První skupinou jsou citoslovce emocionální. Jak již název napovídá, tyto citoslovce mají vyjádřit emoce mluvčího, které mohou být kladné ale i záporné, specifikované ale i nespecifikované. Některé citoslovce vyjadřují emoce přímo a dá se už ze slova poznat, jestli se jedná o kladnou či zápornou emoci. Příkladem mohou být slova typu: fuj, jupí, sláva, mňam. U absolutní většiny citoslovcí se dá jejich význam určit až po seznámení s kontextem, citoslovce ach například může mít kladný význam, například: ach, to je krása, ale i záporný: ach, to bolí. Důležitá je i intonace, v případě, že je věta pronesena ironicky, se může význam citoslovce zcela změnit. Citoslovce vyjadřující kladné emoce mohou mít náboj radosti (jupí), triumfu (heč), uspokojení (sláva), nadšení (joj), dojetí (ach jo), něžnosti (no ťuťuťu). Citoslovce vyjadřující záporné emoce mohou mít nábor ošklivosti (brr), odporu (fuj), opovržení (ále), nechuti a nespokojenosti (hernajs, hergot), vzdoru (basta), bolesti (au), posměchu (kyš, kyš), smutku (bože).
Druhým typem jsou citoslovce kontaktové, jejichž cílem je navázání různých kontaktů mezi mluvčím a adresátem. Tyto citoslovce mohou být povzbuzovací (hip, hip, hurá), žádací (no tak), upozorňovací (hej), povelová (pozor), pozdravová (nazdar), citoslovce pro kontakt s dětmi (pápá), citoslovce pro kontakt se zvířaty (čiči).
Posledním druhem citoslovcí jsou citoslovce zvukomalebná (= onomatopoická), která napodobují různé reálně existující zvuky. Jako příklad užití zvukomalebných citoslovcí v textu poslouží úryvek z Erbenova Zlatého kolovratu, kde zvukomalebná citoslovce nahradila přísudky: Před chalupou z koně hop a na chalup klop,klop, klop. Zvukomalebná citoslovce tedy vyjadřují zvuky vydávané živými ale i neživými původci. Mezi zvuky vydávané živými původci patří zvuky vydávané hlasovým ústrojím, u lidského hlasového ústrojí se může jednat o smích (hihihi), u zvířecího hlasového ústrojí se jedná o zvuky, které zvíře vydává (haf, mňau). Dále sem patří zvuky vydávané dechovým ústrojím (fí, puf), zvuky vydávané při jídle (zob, chřup, křup), při rychlém pohybu (chňap). Zvuky vydávané neživými původci rozlišujeme na zvuky vydávané při nárazu (bác, bum), při destrukci (třesk, křup), zvuky přírodních úkazů (húú), zvuky vody (cák, žbluňk), zvuky strojů a přístrojů (vrr), zvuky hudebních nástrojů (bzum bzum, fidli fidli).
Zdroj: článek Citoslovce
Význam jména má pro mnoho rodičů zásadní roli. Mužské jméno často symbolizuje vlastnosti, sílu, charakter nebo víru. I když význam není rozhodující pro životní osud, psychologicky může ovlivnit vnímání jména nositelem i okolím.
Zdroj: článek Mužská jména
Hlavní postavou je babička, která představuje morální vzor a středobod celého vyprávění.
Kniha zdůrazňuje lidskost, morálku a význam tradičních hodnot v každodenním životě.
Idealizace slouží k vyjádření autorčina obdivu k těmto hodnotám a k vytvoření vzoru pro čtenáře.
Příběh Viktorky ukazuje tragickou stránku lidského osudu a kontrastuje s idylickým životem na Starém bělidle.
Mezi hlavní motivy patří rodina, tradice, příroda, víra a mezilidské vztahy.
Styl je klidný, popisný a vyznačuje se bohatým jazykem plným historismů.
Ano, postava Barunky i prostředí Ratibořic vycházejí ze vzpomínek Boženy Němcové.
Dílo je součástí českého literárního kánonu a nabízí mnoho témat k rozboru.
Připomíná hodnoty, které jsou aktuální i v moderní společnosti.
Zdroj: článek Babička – kompletní rozbor díla pro čtenářský deník: postavy, obsah,
Seznam předložek není úplný, existuje ještě řada předložek, které třeba vznikly ze sloves (například počínaje) a jiných slovních druhů, ale nejsou v tomto seznamu uvedená.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Předložky
Nejčastěji otázkami kde, kdy, jak, proč, jak moc podle významu ve větě.
Ne, mezi neohebná slova patří i předložky, spojky, částice a citoslovce.
Ano, rozhoduje vždy význam a funkce slova ve větě.
Příslovce má vlastní význam, předložka ho získává až ve spojení s jiným slovem.
Pomocí vět, kladením otázek a porovnáváním s jinými slovními druhy.
Otázka jak? směřuje nejčastěji k příslovci způsobu.
Ano, všechna tato slova jsou příslovce.
Protože sama o sobě nesou význam a vyjadřují okolnosti děje nebo vlastnosti.
Zdroj: článek Jak se ptáme na příslovce
Za chybný tvar slova ZKOUKNOUT se považuje jeho psaní s předponou s-, tedy SKOUKNOUT. Platí to ve všech případech, slovo SKOUKNOUT je v současné době nespisovné.
Proč k této chybě dochází? Jelikož se význam slova ZKOUKNOUT podobá významu slova zhlédnout, může pisatel slova SKOUKNOUT tento tvar mylně použít jako synonymum slova shlédnout, jež patří mezi slova spisovná a má význam „podívat se dolů‟ (Shlédli jsme ze zasněženého vrcholu hory do zeleného údolí.).
Ale jak již bylo uvedeno, na rozdíl od slova zhlédnout, které lze psát i s předponou s- (i když se tím změní jeho věcný význam), nemá slovo ZKOUKNOUT spisovnou variantu začínající písmenem „s‟.
Zdroj: článek Zkouknout nebo skouknout
Význam je při určování příbuzných slov zásadní. Pokud si nejste jistí pravopisem, zkuste si položit otázku, zda má slovo stejný základní význam jako vyjmenované slovo.
Tento postup je velmi užitečný zejména u slov, která mají více významů nebo existují v podobě pravopisných dvojic.
Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po s
S postupy zapsanými přirozeným jazykem se v životě setkáváme nejčastěji, a to nejen jako jejich vykonavatel, ale také jako jejich tvůrce.
Postup návodový může být doplňován i o prvky popisné a informační a může rovněž přecházet ve výklad s rostoucí odborností. Vlastností textu má být srozumitelnost, explicitnost, kompletnost a souvislost (časová a logická návaznost). Jedná se o text kohezní (soudržný), sukcesivní a spíše explikativní, i když jde v podstatě o enumeraci (výčet) dílčích činností. Instrukce musejí být spojeny „záměrem autora, cílem textu, jedním tématem a progresivní časovou perspektivou“.
Útvar návodového postupu je návod a jeho různé druhy. Návod se však převážně považuje za slohový útvar (jako dynamizovaný popis pracovního postupu) slohového postupu popisného.
Popis pracovního postupu se vyznačuje přesným a výstižným vyjadřováním a přehledností. K přesnému vyjadřování přispívají především zejména odborné názvy (termíny). Jednotlivé činnosti (fáze postupu) jsou zachyceny v přesné časové posloupnosti.
Jak vypadá kvalitní popis pracovního postupu přirozeným jazykem, co by mělo být součástí dobrého návodu a co je nutno dodržet?
Na co si dát pozor:
Zdroj: článek Popis pracovního postupu