ČÁSTICE

Pravopis částic

Částice bývají obvykle tvořena jedním slovem. Ve větě musí stát u slova, ke kterému se vztahují (např. vytýkací částice), částice přací stojí obvykle na začátku věty.

Zdroj: Částice - neohebný slovní druh

Poradna

V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO COŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honzi.

Prosím pomoc, potřebuji vědět jaký slovní druh je slovo což. Pomůže mi někdo s určením?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo což může být zájmeno, příslovce, částice nebo citoslovce. Nejčastěji je to ale částice a ačkoliv je slovo což podobné spojce, tak věty nespojuje, ale uvozuje.

Příklad, kde je slovo což částice:
Což teprve koprovka od babičky.

Příklad, kde je slovo což zájmeno:
Jedu k babičce na oběd, na což se moc těším.

Příklad, kde je slovo což citoslovce:
Nu což! Ať si dělá, co chce.

Zdroj: Příběh Jaký slovní druh je slovo což

Druhy částic

Podle původu se dají částice dělit na dvě skupiny: vlastní a nevlastní. Vlastní částice nejsou jiným slovním druhem (například slovo kéž je vždy částicí), nevlastní částice mohou být i jiným slovním druhem (i, ale, krásně), nejčastěji se jedná o spojky a příslovce.

Zdroj: Částice - neohebný slovní druh

Poradna

V naší poradně s názvem ČÁSTICE - NEOHEBNÝ SLOVNÍ DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Kovářová.

Je ve větě/ Tenhle vlak jezdí jen v neděli. / slovo jen částice?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Ve větě Tenhle vlak jezdí jen v neděli, je slovo JEN příslovce s významem omezujícím, vymezujícím, zdůrazňujícím.
Částice s významem vybízecím by to bylo ve větě například: Jen se do toho pusť! Jen ať se učí!
Částice s významovým odstínem varování : Jen se opovaž!
Částice zdůrazňovací: Z běžců se jen lilo.

Zdroj: Příběh Částice - neohebný slovní druh

Význam částice

Úkolem částice je v podstatě modifikovat význam věty.

Zdroj: Částice - neohebný slovní druh

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.

Dobrý den,

prosím o slovní druhy u věty

No to je přece jasné.

Předem děkuji.
S pozdravem Jana

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovní druhy ve větě: No to je přece jasné.
No - částice
To - zájmeno
Je - sloveso
Přece - částice
Jasné - přídavné jméno

Zdroj: Příběh Slovní druhy

„Až“ jako částice

Jak jsme již zmínili výše, některé jazykové příručky „až“ jako částici vůbec neuvádějí, ale my si na příkladech ukážeme, že v některých větách „až“ jako částice může fungovat, a to buď jako částice zdůrazňovací, například ve významu teprve, nebo jako částice stupňovací ve významu dokonce i.

Příklady: To uděláme až potom. Až když budeš hotov s prací, můžeš jít s námi. Byla bledá, až sinalá. Zloděj se pohyboval tiše, až neslyšně.

Zdroj: Slovní druh až

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH U SLOVA ASI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Majka.

Dobrý den , může být slovo ASI kromě částice i jiným slovním druhem ?

Děkuju za odpověď

Majka

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo asi může být částice a nebo příslovce.
Asi = částice
Příklad: To asi bude on. Ten to taky asi udělal. S tímto si asi neporadím.
Asi = příslovce
Příklad: Stálo to asi pět korun. Autobus bude mít asi 3 minuty zpoždění. Udělám to asi za hodinu.

Zdroj: Příběh Slovní druh u slova asi

Slovní druh slova kéž

Slovo kéž je vždy a jen částice, konkrétně částice podle původu vlastní a podle významu přací. Slovo kéž je částice, které uvozuje přací a rozkazovací větu.

Částice se podle původu dělí na:

• Vlastní – nemohou zastávat funkci jiného slovního druhu: ať, kéž, ano.
• Nevlastní – mohou být podle souvislosti i jiným slovním druhem: jistě, asi, prý.

Částice se dělí podle významu na:

• Tázací – uvozují tázací věty: Jestlipak si to přečetl?
• Apelové, které se dále dělí na:
• žádací – Ať mi přinese knihu.
• přací – Kéž by už skončila zima.

Zdroj: Kéž slovní druh

Poradna

V naší poradně s názvem CVIČENÍ NA SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kika.

Prosím, jaký slovní druh je "ještě" a jaký je to větný člen? Ozývalo se nadšené ještě. Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovní druh slova JEŠTĚ může být částice a nebo příslovce. Ve větě OZÝVALO SE NADŠENÉ JEŠTĚ je slovo JEŠTĚ příslovce a vyjadřuje stupňování.
Kdyby ona věta byla v tomto znění: OZÝVALO SE NADŠENÉ JEŠTĚ PŘED PŘÍJEZDEM, tak slovo JEŠTĚ bude částice vyjadřující, že se děj uskuteční před uplynutím nějakého časového úseku.
Co se týče větného členu, tak ve větě OZÝVALO SE NADŠENÉ JEŠTĚ je slovo JEŠTĚ příslovečné určení. Ptáme se: Jak se ozývalo nadšené? Ještě. Například v kontextu: Miminko bylo čilé a ozývalo se nadšené ještě.

Zdroj: Příběh Cvičení na slovní druhy

Vliv částice na modalitu věty

Modalitou se myslí vyjádření způsobu platnosti určité výpovědi. Částice mohou být využity k modalitě věty. Například věta Kéž bych nezapomněl přinést úkol. (věta může vyjadřovat potencionální děj: úkol se má donést zítra a já si přeji, abych na to nezapomněl; zároveň může vyjadřovat děj ireálný: už je po datumu odevzdání a já vyjadřuji lítost z nesplnění úkolu. Částice mohou ovlivňovat i jistotní modalitu (zřejmě, asi) i postojovou modalitu.

Zdroj: Částice - neohebný slovní druh

Příběh

V příběhu VÝZNAM SPOJKY "PŘECE" se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Orlík.

Jaký obsahový význam slovo "přece" má a jakým slovem jej lze nahradit?

Děkuji za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Šárka.

přece - částice: on za to přece nemůže nebo citoslovce: neplač přece
a přece - spojka souřadící (význam: přesto)
- v poměru odporovacím

Zdroj: Příběh Význam spojky "přece"

Částice

Devátým slovním druhem jsou částice, jejichž úkolem je věty uvozovat, případně některé větné členy vytýkat, hodnotit.

Příklad: Ať už začne pršet.

Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy

Příběh

V příběhu JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO BYŤ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jhjh.

příslovce myslím

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel AF.

"Byť" je nejspíš částice, má podobný význam jako "ať".

Zdroj: Příběh Jaký slovní druh je slovo byť?

Srovnání částice a citoslovce

Řada lidí si částice a citoslovce stále zaměňují. Situaci nepomáhá ani to, že některá slova mohou být současně částicemi i citoslovci. Příkladem mohou být odpověďové výrazy ano, ne a jejich ekvivalenty. Která jsou zároveň v některých příručkách považována za příslovce. Zatímco citoslovce vyjadřují pocity, hlasy, zvuky a nálady, tak částice často věty uvozují nebo něco ve větách zdůrazňují.

Zdroj: Citoslovce

Příběh

V příběhu JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO KONEČNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.

Slovo konečně je příslovce. Jde o příslovečné určení času.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bohuslav.

Podle kontextu to může být i částice, např.: Konečně!

Zdroj: Příběh Jaký slovní druh je slovo konečně

Ponaučení

Asi největší problém vám bude dělat odlišování částic od příslovcí a spojek. Ale třeba vám pomůže, když si zapamatujete alespoň některé z uvedených zásad:

• částice obvykle stojí na začátku věty (pokud stojí ve větě, lze je z věty vypustit)
• částice na rozdíl od spojek nespojují věty ani větné členy
• částice neplní ve větě funkci větného členu
• částice fungují jako takzvané kontaktní prostředky (ano, ne, dobře, asi, jistě apod.)
• příslovce rozvíjejí slovesa, ptáme se na ně: kde, odkud, kam, kdy, odkdy, dokdy, jak, proč apod.
• spojky slouží ke spojování vět a větných členů.

Zdroj: Cvičení na neohebné slovní druhy

Jaké slovní druhy mohou být podmětem

Nedá se říci, že podmětem je vždy podstatné jméno, neboť podmět může být vyjádřen i jinými slovními druhy. Podmětem může být podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, číslovka, sloveso, příslovce, částice i citoslovce. U podmětu tvořeného slovesem je třeba zdůraznit, že sloveso musí být v infinitivu.

Příklady:

• Podstatné jméno - Dívky se rozeběhly směrem k lesu.
• Přídavné / podstatné jméno - Nemocný chtěl co nejdříve opustit nemocnici. (Zde jde o případ, kdy z přídavného jména Nemocný vzniká zpodstatnělé přídavné jméno, přesněji adjektivní substantivum).
• Zájmeno - My na křivdu nezapomeneme.
• Číslovka - Dva se zúčastnili běžeckého závodu.
• Sloveso - Slyšet operu naživo bylo mým velkým snem.
• Příslovce - Rychle a levně je heslem našeho podniku.
• Částice / podstatné jméno - Její ano zaznělo obřadní síní. (Zde je ano na první pohled jako částice, ale jde o podstatné jméno známé jako substantivizovaná částice).
• Citoslovce - Hlasité žbluňk se ozvalo u rybníka.

Zdroj: Podmět

Všechny částice

Podle původu:

• Vlastní – jsou vždy jen částice: ať, kéž, ano, asi, snad, možná.
• Nevlastní – mohou být podle souvislosti i jiným slovním druhem: i, jistě, asi, prý, že.
  Příklad: I promluvil ke králi. (částice) × Promluvil ke králi i ke královně. (spojka).
  Příklad: Že ses do toho pletla! (částice) × Zdá se, že ses do toho pletla. (spojka)

Podle významu:

• Tázací: jestlipak, pročpak, zdali, zdalipak, jakpak.
• Apelové: ať, kéž, nechť, aby, kdyby, opravdu, rozhodně, vážně, vskutku, doopravdy, rozhodně, skutečně, věru, vážně, náhodou, přece, však.
• Modální: nejspíš, zajisté, možná, pravděpodobně, asi, snad, tak, nevyhnutelně, nutně, jistě, zajisté, určitě, nepochybně, opravdu, ovšem, skutečně, stejně, dozajista, bezesporu, prý, samozřejmě, bohužel, žel, každopádně, naštěstí, bohudík, doslova, jakoby, takříkajíc.
  
• Intenzifikační: velmi, velice, příliš, moc.
• Vytýkací: jen, také, třeba, teprve, pouze, přímo, ani, dokonce, opravdu, zejména, zvláště, hlavně, vůbec, obzvlášť, právě, už.
  
• Modifikační: přece, ale, prostě, snad, jen, klidně.
• Emocionální: bohudíky, naštěstí, bohužel, naneštěstí, nedejbože, ať, beztoho.
• Odpověďové: ano, ne, ovšem, zajisté.
• Negační: ne, nikoli.
• Větná adverbia: samozřejmě, bohužel, každopádně, naštěstí, ano, ovšem, zajisté, ne, ni, nikoli, nikoliv, jo.

Zdroj: Částice - neohebný slovní druh

Skupiny částic

Částice se dále dělí do několika skupin. Jejich funkce a užití jsou vázány na ostatní výrazové prostředky, na obsah výpovědi a na konkrétní jazykovým ale i mimo jazykový kontext. Částice se tedy rozdělují na modální, intenzifikační, vytýkající, modifikační, odpověďové, negační a přací.

Modální částice

Mezi modální částice patří výrazy jako asi, snad, nejspíš, jistě, zajisté, možná, pravděpodobně. Tyto výrazy udávají stupeň pravděpodobnosti obsahu výpovědi. Jejich význam se pohybuje ve škále od velmi pravděpodobného až po vyloučené. Na tyto části se nedá doptat doplňovacími otázkami, ale lze jimi odpovídat na zjišťovací otázky. Například: Budeš večer doma? Snad. Vzhledem k jejich významu je jasné, že se běžně vyskytují o oznamovacích větách, případně ve zjišťovacích otázkách.

Intenzifikační částice

Částice intenzifikační určují intenzitu vlastnosti: velmi, moc, málo. Například: Jak se ti líbil film? Moc. Někdy dochází k záměně s příslovci. Obvykle intenzifikační částice stojí před slovesem na rozdíl od příslovcí. Byl pěkně nazlobený x bylo pěkně. Šíleně ji miloval ( = velmi) x vypadal šíleně (= hrozně).

Vytýkací částice

Částice vytýkací vytýká jistou složku výpovědi: právě, přímo, zrovna, obzvlášť. Od intenzifikačních částic se liší tím, že se mohou vztahovat i na podstatná jména. Tyto částice implikují skutečnosti, jejichž pravdivost je předpokladem pro smysluplné užití této částice ve větě. Na oslavu přišel jen Martin (= což nám jasně říká, že ostatní nepřišli). Tyto částice můžou platnost výpovědi buď omezovat: jenom, jen, pouze, nebo rozšiřovat: tak, rovněž. Vytýkací částice stojí před větným členem, který obsahuje vytčený výraz.

Modifikační částice

Mezi částice modifikační patří obvykle výrazy, které primárně řadíme k jiným slovním druhům, například: ale (spojka), tak (příslovce). Ukázka: mluv klidně (příslovce ) x klidně mluv (částice). Pokaždé má výraz jiný význam, a tak se jedná i o jiný slovní druh. Tyto části výpověď kontextualizují a modifikují s dalšími prostředky větný modus věty.

Odpověďové částice

Mezi částice odpověďové patří výrazy, kterými lze odpovídat na zjišťovací otázky: ano, ne. Protože odpovídají na obsah věty, tak se často označují jako větné ekvivalenty.

Negační částice

Do částic negačních patří výrazy ne a nikoli pro členskou negaci. Zaujalo ji nikoli jeho postavení, ale jeho humor.

Přací částice

Posledním a nejznámějším typem jsou částice přací (=preferenční). Tyto částice stojí zpravidla na začátku věty a slouží k vyjádření přání mluvčího. Patří sem výrazy: kéž, nechť. Příklady: Kéž přijde! Kéž by! Nechť se o to sám zaslouží!

Zdroj: Částice - neohebný slovní druh

Řešení jedno slovo více slovních druhů

Má peněženka je prázdná. (zájmeno)
Bratr má peněz dost. (sloveso)
Nasadil si klaunovský nos. (podstatné jméno)
Nos talíře na stůl. (sloveso)
Tamara jí ráda zeleninu. (sloveso)
Koupíme jí rajčata a papriky. (zájmeno)
Važte si svého zdraví. (podstatné jméno)
Jirka pokaždé zdraví pana Nováka. (sloveso)
Všichni byli zdraví. (přídavné jméno)
Kolem hřiště se zelenaly stromy. (předložka)
Zítra pojedu kolem, tak se stavím. (příslovce)
Musel s kolem do opravny. (podstatné jméno)
Pokladní deník má na starosti paní Novotná. (přídavné jméno)
Pracuje tam jako pokladní. (podstatné jméno)
Byl jsem tu už před týdnem. (příslovce)
Tu knížku jsem nesehnal. (zájmeno)
Sešli se jen tři bývalí spolužáci. (číslovka)
Tři si to místo, ať tě tolik nebolí. (sloveso)
Přijdu k vám večer. (příslovce)
Byl krásný letní večer. (podstatné jméno)
Ukaž tu pětku tatínkovi! (podstatné jméno)
Tatínkovi bratři jsou starší než on. (přídavné jméno)
A to se podívejme. (částice)
Koupil rohlíky a chleba. (spojka)
Že by doopravdy nepřišla? (částice)
Myslím, že určitě přijde. (spojka)
Běhám, ale nebaví mě to. (spojka)
Ale to je mi novina! (částice)
Nesměj se tak hloupě. (příslovce)
Tak už konečně pojď! (částice)
Přišla, aby nás zkontrolovala. (spojka)
Aby se jí tak něco stalo! (částice)
Stojí vedle mě. (předložka)
Jsem z ní úplně vedle. (příslovce)
Jdi tam místo mě! (předložka)
Sedni si na moje místo. (podstatné jméno)

Zdroj: Slovní druhy

Rozdíl mezi částicí a citoslovcem

Cílem citoslovce je vyjádřit pocity mluvčího, nebo navodit nějaké zvuky. Cílem částic je naznačit vztah mluvčího k výpovědi.

Zdroj: Částice - neohebný slovní druh

Řešení

1. cvičení na určování slovních druhů

kéž (částice), každý (zájmeno), všechno (zájmeno), co (zájmeno), který  (zájmeno), před (předložka), konečně (příslovce), všechny (zájmeno), moje (zájmeno), jsou (sloveso), kteří (zájmeno), jenž (zájmeno), takže (spojka), odkud (příslovce), seděl jsem (sloveso), zvolit (sloveso), či (spojka), jedině (příslovce), volný (přídavné jméno), dní (podstatné jméno), napil se  (sloveso), kolikerý (číslovka), svěží (přídavné jméno), působí (sloveso), cesta (podstatné jméno), všechna (zájmeno) tři (číslovka) hřiště (podstatné jméno), brzičko (příslovce), podél (předložka) řeky (podstatné jméno), zas (příslovce), snadno (příslovce), jsem (sloveso), nemile (příslovce), pravidelně (příslovce), byli (sloveso), o  (předložka) tom (zájmeno), jednoznačně (příslovce), vysoko (příslovce), zatímco (spojka), plavání (podstatné jméno), pokaždé (příslovce), léčení (podstatné jméno), všichni (zájmeno), můžeš (sloveso), kvůli (předložka), dalších (přídavné jméno), by (sloveso), krásnější (přídavné jméno), konečně (příslovce), chvíli (podstatné jméno), jsme (sloveso), všichni (zájmeno), starosti (podstatné jméno), jednoho (číslovka), ji (zájmeno), kolik (číslovka), lze (příslovce), mají (sloveso), někteří (zájmeno), proč (příslovce), nechť (částice), bez (předložka, podstatné jméno), jakmile (spojka).

2. cvičení na určení slovního druhu

Už není dítě, hraje si však stále dál. (spojka)

Však všichni víme, jak to bylo. (příslovce)

Každý ho měl rád. (zájmeno)

Všechno to bylo moc krásné. (zájmeno)

Podívej se, co se stalo! (zájmeno)

Když se nebudeš učit, nikam to nedotáhneš. (spojka)

Když mně se tak nechce! (částice)

Mám volno jen v neděli. (příslovce)

Jen se neboj! (částice)

Jen se schovali pod střechu, začalo pršet. (spojka)

Už budu hodný! (částice)

To  mi slibuješ už několik dní. (příslovce)

Slyšel jsem jen slabounké tik tak. (citoslovce)

Kdybych tak vyhrál milion! (částice)

Závodů se zúčastnili jak chlapci, tak dívky. (spojka)

Udělala jsem to přesně tak, jak jste mi řekli. (příslovce)

Kdybyste náhodou jeli kolem, tak se tam podívejte. (příslovce)

Procházeli jsme se kolem řeky. (předložka)

Kam jdeš s tím kolem? (podstatné jméno)

Nezapomeňte na tu ozdobu uprostřed. (příslovce)

Nejvíc se mi líbila marcipánová růže uprostřed dortu. (předložka)

Naproti domu je krásná zahrada. (předložka)

Bydlím hned naproti. (příslovce)

Střela šla těsně vedle. (příslovce)

Neběhej pořád a posaď se vedle mě. (předložka)

Olga je už od dětství její nejlepší kamarádka. (sloveso)

Vídávám je spolu pořád. (zájmeno)

Místo do práce musel k lékaři. (příslovce)

Jindra přišel o vynikající místo. (podstatné jméno)

Jindřiška k nám nastoupila místo něj. (předložka)

Pospěš si, ať stihneš všechny úkoly. (spojka)

Ať už to mám rychle za sebou! (částice)

Požádali jsme lékaře, aby přijel a ihned Otu vyšetřil. (spojka)

Aby to tak byl černý kašel! (částice)

Že jsem tam vůbec chodil! (částice)

Netušil jsem, že ji tam potkám s Ivanem. (spojka)

Podřízeným větným členem rozumíme člen závislý na jiném členu. (přídavné jméno)

Nelíbí se mi, jak se chová ke svým podřízeným. (podstatné jméno)

Pak se nemám zlobit! (částice)

Umyj se a pak přijď ke stolu. (příslovce)

Je-li to nutné, pak to udělám. (spojka)

Táňa se pozorovala v zrcadle. (zájmeno)

Nechtěla jít se mnou do kina. (předložka)

Svou práci dělá opravdu rád. (příslovce)

Je opravdu blázen? (částice)

Takové štěstí hned tak někdo nemá! (částice)

Přijdu za tebou hned po večeři. (příslovce)

Nejraději jí se svými přáteli. (sloveso)

Nevěřil jsem jí ani slovo. (zájmeno)

Bez lásky nejsou lidé šťastní. (předložka)

Černý bez na jaře krásně kvete. (podstatné jméno)

Zlepšila se mu nálada, jakmile to dokončil. (spojka)

Zdroj: Cvičení na slovní druhy

Návod ke cvičení na určování slovních druhů

V následujících cvičeních budete označovat slovní druhy jen číslicemi, takže pro ty, kteří už pozapomněli, jak ve škole psali malá čísílka nad slova, pro jistotu připomínáme:

1 = podstatné jméno

2 = přídavné jméno

3 = zájmeno

4 = číslovka

5 = sloveso

6 = příslovce

7 = předložky

8 = spojky

9 = částice

10 = citoslovce

Zdroj: Cvičení na určování slovních druhů