CENY BRUTTO, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Nejčastěji se s těmito pojmy setkáme v pracovní činnosti. Netto/brutto byly částky, které jedince zajímaly při kontrole výplatní částky za vykonanou práci. Laicky řečeno jde o rozdíl mezi hrubým a čistým, a je jedno, jestli jde o obsah, majetek, nebo finance.
Co je to brutto
Brutto je slovo z italštiny, kde znamená nečistý, ošklivý. Používá se běžně ve zkratce btto a může označovat:
brutto váhu – včetně obalu; rozdíl brutto – netto = tára
brutto mzdu – včetně daní, hrubá mzda
brutto registrovanou tunu – zastaralá jednotka lodního objemu
brutto obal
Brutto je výraz, který se mezinárodně používá pro vyjádření celkové nebo hrubé hmotnosti. Jde tedy o součet hmotností výrobku a hmotnosti obalu. Brutto = netto + tára (hmotnost obalu). Brutto se používá i v ekonomické souvislosti pro hrubou mzdu nebo zisk.
Označuje zůstatkovou hodnotu majetku, je to brutto minus korekce. Výraz netto se používá v účetní závěrce ve výkazu Rozvaha – aktiva celkem. Netto se definuje jako zůstatková hodnota majetku. Použije se k tomu rovnice: brutto minus korekce rovná se netto.
Snížení hrubé (brutto) hodnoty majetku na čistou (netto) hodnotu. Rozdílem brutto minus korekce získáváme takzvaný netto stav. To je například zůstatková cena dlouhodobého majetku nebo hodnota majetku po odečtení opravných položek. Hodnota dlouhodobého majetku se snižuje jeho odpisy a opravnými položkami. Korekce upravují brutto stav zejména o oprávky a opravné položky. Korekce se používá především ve výkazu Rozvaha, který tvoří součást roční účetní závěrky.
Přejaté obecné cizí slovo brutto si v češtině ponechává svůj původní tvar. Správně se tedy píše se dvěma „t“. To samé platí o slově netto, jen se jedná o opačný výraz.
A co vlastně označuje? Má hned několik významů, ale nejčastěji se používá v souvislosti s hrubou váhou produktu (i s obalem). Bez obalu je to netto – rozdílem mezi těmito hodnotami je takzvaná tára.
Tyto názvy jsou součástí účetnictví, ale dají se dobře použít i v matematických slovních úlohách:
Brutto je váha nákladu celkem, netto čistá váha produktu bez obalu a tára je váha obalu, například pytel s bramborami má 51 kg, brambory 50 kg a pytel 1 kg.
Váha „netto“ a „brutto“ je zase velmi dobře patrná na kompotech. Když kouknete na etiketu, tak zjistíte, že broskvový kompot váží „250 g brutto“ a „100 g netto“. Z toho pak lehce zjistíte, že celá plechovka (plech, broskve a nálev) váží 250 g, ale broskví je tam jen 100 g.
Nebo jako slovní hříčka pro dospělé:
Kdysi probíhala v jednom JZD preventivní prohlídka a jedna aktivní síla pomáhající při vážení družstevníků hlásila: Novák 76 kg brutto, Nováková 58 netto, proč asi? Odpověď je na vás.
Netto je výraz, který se mezinárodně používá pro vyjádření čisté hmotnosti, tedy hmotnosti bez obalu (tára). Netto = brutto – tára. Brutto se používá i v ekonomické souvislosti pro čistou mzdu nebo zisk.
Slovo netto se významově překládá jako čistý; čistá hmotnost nebo čistý příjem po odečtu nákladů a může označovat:
netto váhu – hmotnost zboží bez obalu
netto hodnotu aktiv – hodnota aktiv po odečtení oprávek
rozdíl stavu brutto minus korekce – tento stav lze nalézt ve výkazu Rozvaha, tedy v součásti roční účetní závěrky, protože stav brutto je stav ocenění dle zákona o účetnictví
Znamená stav ocenění na majetkových účtech (vstupní cena). Výraz brutto se používá v účetní závěrce ve výkazu Rozvaha – aktiva celkem. Brutto se definuje jako ocenění majetku v pořizovací ceně, reprodukční pořizovací ceně, vlastními náklady u zásob vytvořených vlastní činností, vlastními náklady u hmotného majetku kromě zásob a nehmotného majetku kromě pohledávek vytvořeného vlastní činností a nominální neboli jmenovitou hodnotou.
Znamená oprávky a opravné položky. Výraz korekce se používá v účetní závěrce ve výkazu Rozvaha – aktiva celkem. Korekce se definuje jako snížení hodnoty majetku o jeho opotřebení vyjádřené jako oprávky dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a jako snížení zásob a pohledávek o opravné položky.
Pokud zjistíte, že s doplňováním máte potíže, přečtěte si náš článek „Vyjmenovaná slova“, kde si můžete zopakovat nejen daná vyjmenovaná slova, ale najdete v něm i příklady slov, na které si máte dávat pozor.
Pokud nechcete psát seminární práci sami, můžete využít na internetu seminární práce ke stažení anebo si práci nechat vypracovat. Jestliže se rozhodnete pro alternativu vypracování za peníze, tak zkuste postupovat dle kroků uvedených níže.
Uvádí se, že se jedná o spolehlivé a kvalitní vypracování odborných podkladů pro práce do školy se specializací na VŠ a MBA práce a související poradenství, formátování a korektury dokumentů.
Ozvěte se nebo rovnou objednejte
Jestli máte jasno, tak rovnou zadejte nezávaznou objednávku. Objednávka může být samozřejmě zadána anonymně. Je potřebný pouze e-mail pro komunikaci. Pro konzultaci konkrétního zadání volejte 811 111 111 nebo napište na info@seminarkyza1.cz.
Nabídka ze strany poskytovatele služeb
Cenovou nabídku obdržíte ihned nebo v případě specifických témat během několika dnů po konzultaci s odborníky. Nabídka se zasílá e-mailem a pro jistotu také SMS zprávou. Pro vyhotovení v termínu je ideální reagovat obratem.
Schválení objednávky a platby
Pokud cena i termín vyhovují, schválíte objednávku prostřednictvím odkazu v e-mailu. Při požadavku na změnu navrhované ceny, termínu nebo zadání, je nutná informace odpovědí na zaslaný e-mail. Po schválení nabídky budou obratem zaslány pokyny k platbě. Platit můžete kartou, bankovním převodem či vkladem na pobočce banky. Připraví se vše dle zadání, konzultuje se, kontroluje se. Po přijetí platby nebo zaslání dokladu o úhradě se začíná ihned pracovat. U textů nad 10 stran se zasílají 1–3 průběžné ukázky ke schválení a připomínkám. Kdykoliv můžete komunikovat se zpracovatelem zakázky v uživatelské sekci. Kompletní objednávka bude zaslána na e-mail a zároveň přijde informace SMS zprávou.
Platební podmínky
Objednávka do 15 stran se hradí předem. Objednávka nad 15 stran se hradí na dvě části. Nejprve zálohou ve výši 50 % ceny. Po odevzdání 50 % textu se zasílá výzva k úhradě druhé poloviny zakázky. Po uhrazení doplatku bude v dohodnutém termínu zaslána kompletní zakázka.
Proč se vyžaduje platba předem
Důvodem je, aby se celá služba zjednodušila a mohli se obsloužit klienti, kteří vyžadují maximální kvalitu a spolehlivost. Po provedení platby se závazně rezervuje termín a zpracovatelé pro objednávku.
Marie Antoinetta se proslavila svou zálibou v nákupech drahého a okázalého oblečení. Ve svých modelech se ráda předváděla na večírcích, které často sama pořádala. Při večírcích se nevyhýbala nejen tanci, ale i hazardu a konzumaci jídla.
Její šatník je kapitolou sám o sobě, v Národním archivu v Paříži se objevila publikace obsahující vzorník šatů Marie Antoinetty z roku 1782. Tento vzorník nevedla Marie Antoinetta ale markýza Geneviéve d´Ossun (dvorní dáma královny, která měla královnin šatník na starosti). V tomto sešitě jsou popsány jednotlivé šaty, součástí popisu jsou i vlepené výstřižky použitých látek, ceny jednotlivých látek i jména švadlen, které šaty ušily. Tehdejší móda byla často inspirována Egyptem, antikou ale i Pohádkami tisíce a jedné noci. Na rozdíl od královny její dvorní dáma pro sebe nevyžadovala nejluxusnější šaty a plně si uvědomovala, jak moc nákladný je královnin šatník. Nejčastěji královnu oblékala Mille Rose Bertinová, s jejímž postupem ale madame d´Ossun nesouhlasila. Nelíbilo se jí, že ta nikdy nerozepisovala ceny jednotlivých položek, z nichž se šaty skládaly, a zachycovala vždy jen celkovou sumu za šaty. V sešitu byly i soupisy nejrůznějších dodavatelů, objevili se zde nejen švadleny a krejčí, ale i obuvníci, kadeřníci, parukáři, dodavatelé parfému, i pudrů.
Na ukázku, co si královna pořizuje za oblečení, může sloužit soupis šatů, které si koupila na jaře roku 1782. Královna v tu dobu utrácela za čtvery šaty s velkou krinolínou, za čtrnáct polonéz, dvacet osm císařských kabátů. V tu samou dobu se součástí jejího šatníku stala i zlatem vyšívaná mušelínová róba, kterou dostala od své matky Marie Terezie.
Na prezentaci nových šatů si nechávala královna vyhradit vždy celé dopoledne. V tu dobu jí byly vždy předvedeny nejrůznější šaty i krinolíny různých stylů a určené pro různé účely (na ráno, přes den, večerní róby).
Když se královna rozhodovala co si vzít na sebe, měla na výběr z neuvěřitelného množství šatů, a tak jí její vrchní královna vždy přinesla vzorník látek a z něho si královna vybírala, které šaty si ten den vezme na sebe. Samozřejmě královna nenosila jedny šaty celý den. Jiné šaty měla na dopoledne, jiné na oběd, úplně odlišné měla na večer.