Co si únor zazelená, březen si hájí, co si duben zazelená, květen mu to spálí.
Je-li v únoru zima a sucho, bývá prý horký srpen.
Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky.
Když skřivánek v únoru zpívá, velká zima potom bývá.
Když tě v únoru zašimrá komár za ušima, poběhneš jistě v březnu ke kamnům s ušima.
Když únor vodu spustí, ledem ji březen zahustí.
Když větrové na konec února uhodí, moc obilí se na poli neurodí.
Když v únoru mráz ostro drží, to dlouho již nepodrží.
Leží-li kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna.
Mnoho mlh v únoru přivodí mokré léto.
Můžeš-li se v lednu vysvléci do košile, připravuj si na únor kožich.
Netrkne-li únor rohem, šlehne ocasem.
Teplý únor - studené jaro, teplé léto.
Únor bílý - pole sílí.
Únorová voda - pro pole škoda
Únor = úmor: kdyby mohl, umořil by v krávě tele a v kobyle hříbě.
V únoru když skřivan zpívá, velká zima potom bývá.
V únoru-li vítr neburácí, jistě v dubnu krovy kácí.
V únoru sníh a led - v létě nanesou včely med.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostiky se týkají toho, jak únorové počasí ovlivní následující měsíce. Nejznámější pranostika: únor bílý – pole sílí, říká, že pokud v únoru sněží, tak pole budou silná na dobrou úrodu. Podobně vyznívají i další pranostiky. Jiné pranostiky říkají, že pokud je v únoru teplo, tak ale v následujících měsících bude zase mrznout.
Co leden sněhem popráší, to únor s vichrem odnáší.
Hojný sníh v lednu, málo vody v dubnu.
Holomrazy - úrody vrazi.
Jak vysoko v lednu leží sníh, tak vysoko tráva poroste.
Je-li leden nejostřejší, bude roček nejplodněší.
Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu.
Jestliže země v lednu měsíci otevřena jest, a obzvláště když poslední větrové přitom bouří, tehdy panují rozličné nemoce.
Když je leden bílý, je sedlákovi milý.
Když není konec ledna studený, únor to dvakrát nahradí.
Když roste tráva v lednu, roste špatně v červnu.
Když v lednu hrom se ozve, hojnost vína je v očekávání.
Když v lednu včely vyletují, to nedobrý rok ohlašují.
Leden jasný, roček krásný.
Leden studený, duben zelený.
Lednová zima i na peci je znát.
Lednový déšť z pecnu odkrajuje.
Lenivého tahá mráz za nos, před pilným smeká.
Mnoho sněhu v lednu, mnoho hřibů v srpnu.
Než v lednu sedláka, to radši vlka na poli viděti.
Ryje-li krtek v lednu, končí zima v květnu.
Suchý leden, mokrý červen.
Teplý leden, k nouzi krok jen jeden.
V lednu málo vody - mnoho vína, mnoho vody - málo vína.
V lednu moc sněhu, v červnu moc sena.
V lednu mráz - těší nás; v lednu voda - věčná škoda.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se týká počasí, které by mělo být v lednu. Pranostiky vyjadřují radost z mrazivého ledna, který tak přinese hodně úrody. Pokud v lednu není zima a naopak i prší, úroda bude špatná.
V příběhu PODMĚT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milada Davidová.
Rozbor věty jednoduché :"Chcete někdo něco?" Podmět nevyjádřený /Vy/, přísudek Chcete,předmět ve 4.p.něco.Jaký větný člen je zájmeno někdo? Děkuji za vysvětlení.M.Davidová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Výraz pranostika má původ v řeckém slově prognosis, z něhož také vychází nám jistě známý termín předpověď. Prognosis je slovo řecké, přičemž předpona pro- značí dopředu a gnosis značí poznání, jak nám uvedla vážená paní Renata Prucklová z Centra jazykového vzdělávání Masarykovy univerzity. Pranostika a předpověď mají ale společného více.
Pranostika je typ rčení, který spojuje různé meteorologické jevy s ročním obdobím. Pranostiky mají původ někde v minulosti, lidé se jimi snažili předvídat, jaké bude počasí na základě lidské zkušenosti.
Na každé roční období i měsíc se dají najít desítky pranostiky. Pro příklad uvádím pranostiky, které jsou spojené se zimním měsícem prosincem. Na některé dny v tomto měsíci se dá najít alespoň jedna pranostika, zároveň ale existují pranostiky, které se týkají celého měsíce. Na začátku článku uvádím pranostiky, které se týkají konkrétních dní, v závěru budou pranostiky, které se týkají celého prosince.
Název měsíce prosince vznikl ze slova „prosiněti“, což se dá vykládat jako prosvítati. Prosinec tedy dostal pravděpodobně název podle toho, že v tomto období slunce jen někdy prosvitne na nebi mezi mraky. V noci z 21. prosince začíná také zimní slunovrat, v tento den je noc nejdelší. Na začátku prosince se slaví advent, po něm samozřejmě následuje Štědrý den, který se v České republice slaví 24. prosince.
V příběhu OTÁZKA PROČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miky.
Dobrý den, prosím o radu s otázkou proč.
Pokud je otázka proč, tak v otázce se rozvíjí pouze sloveso, přídavné j., nebo příslovce. Můj dotaz je na podstatné jméno, které se rozvíjí, je to gramaticky správně? Například "proč marketing"
Děkuji za vysvětlení.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Dobrý den,
nevím, jestli jsem správně pochopila Vaši otázku, ale pokusím se o možné vysvětlení...
Vidíte-li např. v názvu knihy nebo na reklamním letáčku napsáno "Proč marketing?", nejde o chybu. V tomto případě totiž mluvíme o tzv. elipse (výpustce), což je vynechání slov nebo vět v textu, které jsou všeobecně známé nebo vyplývají ze situace a kontextu.
Zvlášť výrazně se eliptický způsob vyjadřování uplatňuje právě v určitých typech textů nebo jejich částech: adresách, dotaznících, formulářích, tabulkách, jízdních řádech, rozvrzích hodin, anketách, ale také telegramech, (novinových) titulcích, tirážích, reklamě, firemních štítech, heslech (na transparentech), sloganech, příslovích apod. Především však jde o typický prostředek mluvené řeči.
Červenec - z paren, dešťů, bouřek a potu slepenec.
Červenec a srpen jsou nejteplejšími měsíci v roce.
Červenec horký, pěkné jsou vdolky.
Červenec nese parna, krupobití a medovice, jestli hojný na bouřky a vichřice.
Červenec přináší psí dny, ale také silné bouře.
Červenec přináší žniva a psí dny mívá.
Červenec zatopí, až obilí na poli praská.
Červenec žne žita, višně k tomu vítá.
Co červenec končí, srpen začíná.
Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.
Co červenec neuvaří - srpen nedopeče.
Co červenec neuvaří - srpen neprodá.
Co červenec ze dne odtrhne, to na teple přidá.
Dělají-li mravenci obydlí své v červenci a kupí je stále výš, přijde tuhá zima spíš.
Hřímání měsíce července mnohým lidem smrt zvěstuje.
Jaký červenec, takový leden.
Jestliže se hrom v červenci často dá slyšeti, budeme kalné léto míti.
Jestliže se hrom v červenci častokráte ozývá, bude nadcházející zima studená.
Když červenec pěkně hřeje, o vánocích se zima zaskvěje.
Když dne ubývá, horka přibývá.
Lednová zima je nejkrušnější, červencová vedra jsou nejsilnější.
Na mokrý červenec následuje bouře a krupobití.
Nebyl -li červen dostatečně děštivý, dodá vodu až červenec a přidá ještě mnohé bouře.
Roztrhne-li v červenci pavouk svou síť ve dvě, brzy se déšť ozve.
Slunce peče - déšť poteče.
Staví-li v červenci hromadu mravenci po kraji všude, tuhá zima bude.
V červenci déšť a slunečná pohoda – hojná bude v příštím roce úroda.
V červenci déšť, jak žravý jed modrý na pohance kazí květ, proto vzácný bývá v oulech med.
V červenci do košile rozdělej se a v prosinci po uši oděj se!
V červenci když dne ubývá, horka přibývá.
VYSVĚTLENÍ:
Většina těchto pranostik na celý měsíc se zaměřuje na období sklizně a na počasí. Které v tomto měsíci může být dosti různorodé, od bouřek, psího počasí až po obrovská vedra. Některé pranostiky tvrdí, že bouřky v tomto měsíci zvěstují smrt mnoha lidí. Jiné pranostiky dávají do souvislosti červencové počasí s tím prosincovým a lednovým.
V příběhu PRAVOPIS MY / MI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katerina.
Dobrý den, chci se zeptat,když je věta : Byli jsme v lese. Člověk se zeptá,kdo byl v lese my. Proč tedy není ve slově byli tvrdé y na konci? Když je třeba věta : Boty kopaly do míče. Tak po l tvrdé y je,protože ty boty kopaly jako ty ženy.
Mám v tom trochu zmatek. Děkuji moc za vysvětlení Katka
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Co za hodinu v listopadu naprší, to za tři týdny po tom nevyschne.
Hřímá-li v listopadu, bude dobrý rok.
Jaké je počasí v listopadu, takové bude i v březnu.
Jaké povětří jest v listopadu, takové má býti měsíce března roku budoucího.
Jaký bývá v listopadu čas, takový obyčejně v březnu zas.
Jaký listopad, takový březen.
Jestliže listopadový sníh odtaje, polím a studnám prospěje.
Jestliže sníh listopadový dlouho zůstane, více než hnůj polím prospěje.
Když dlouho listí nepadá, tuhá zima se přikrádá.
Když ještě v listopadu hřmívá, úrodný rok nato bývá.
Když krtek v listopadu ryje, budou na vánoce létat komáři.
Když napadá sníh na zelené listí, bude tuhá zima.
Když ráno v listopadu prší, bude den skvělý.
Když se v listopadu hvězdy třpytí, mrazy se brzo uchytí.
Listopad někdy sněží a někdy jen tak listí leží.
Listopad nemiluje voznice ani sanice.
Listopad stromy lúpí a často porubané kúpí.
Listopad z mlhy, jinovatky, deště, sněhu, sucha a bláta, před zimou k zimě chvátá.
Listopadová mlha zhasíná slunce.
Listopadové deště - na povozy kleště.
Listopadové hřmění pšenici ve zlato mění.
Listopadové slunce na zemi nevidí.
Listopadové sněžení neškodí vůbec osení.
Listopadový sníh uléhá v noci.
Listopadový vítr - bratr zimy.
Listopadový vítr slunce polyká.
Má-li listopad déšť a potom mrazy, osení se často zkazí.
Na začátku listopadu teplo se zimou se hádá.
Napadne-li sníh v listopadu a v prosinci do bláta a do vody, není to známka dobré úrody.
Nejtěžší a nejodolnější rybu poskytuje listopad.
Padá-li listí v listopadu, jistě brzy přijde led, ale dlouho nepobude.
Stromy-li v listopadu kvetou, sahá zima až k létu.
Studený listopad - zelený leden.
Uhodí-li v listopadu časně mrazy tuhé, brzy zase dobře bude.
V listopadu hřmí - sedlák vesnou sní.
V listopadu příliš mnoho sněhu a vody, to známka příští neúrody.
Vystupuje-li v listopadu nebo v prosinci mnoho mlh za sebou, roste sníh.
Začátkem-li listopadu sněží, mívá sníh pak výšku věží.
VYSVĚTLENÍ:
Některé pranostiky říkají, pokud v listopadu prší, tak mokro vydrží ještě téměř měsíc. Listopadové bouřky naopak věští dobrou úrodu v příštím roce. Jiné pranostiky zase dávají do souvislosti počasí v listopadu a v březnu. Tání listopadového sněhu může velmi prospět studnám i řekám. Jiná pranostika zase říká, že v listopadu může být počasí různé. Další pranostiky zase říkají, že foukání větru v listopadu patří k zimě a je jeho signálem. Jiná pranostika zase říká, že pokud by začaly v listopadu kvést stromy, tak zima vydrží až do léta.
V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tadeas.
jaky slovni druh je slovo jak
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo JAK může být podstatné jméno, příslovce a taky spojka.
JAK podstatné jméno: jak je název zvířete z Tibetu
JAK příslovce: například ve větě Jak mám určit slovní druh?
JAK spojka: například ve větě Učitel viděl, jak žák bravurně určil slovní druhy.
Bouřky v druhé polovině září přinášejí mnoho větrů.
Bouřky v září věští na jaře mnoho sněhu.
Bouřka v září věští sníh v prosinci.
Co srpen nedovařil, září nedosmaží.
Divoké husy na odletu znamenají konec i babímu létu.
Divoké husy svačinu odnášejí a zimu přinášejí.
Fouká-li počátkem září z Moravy, pak vorej, sedláčku, pomali. Fouká-li ale z Čech, pak si, sedláčku, s oráním pospěš.
Hřímání v září oznamuje teplý podzim.
Jaké je počasí v září, takové bude i v příštím květnu.
Jaké počasí v září, tak se i březnu vydaří.
Jsou-li v září noci jasný a suchý, nebude po houbách ani potuchy.
Když čečetek nevídati, hotov se na tuhou zimu.
Když je vlhko i v září, v lesích se houbám daří.
Na dešti v září rolníku moc záleží.
Ozve-li se v září hrom, bude v zimě zavát každý strom.
Parna se a mlhy víno nebojí, oběma se lépe napojí, zato ale velkým chladem v září postonává a se špatně daří.
Pěkné růže v zahrádkách věští pěkný podzimek a pozdní zimu.
Po hojných deštích v září osení zimní se podaří.
Po teplém září zle se říjen tváří.
Podzim bohatý na mlhu věští v zimě mnoho sněhu.
Podzim na strakaté kobyle jezdí.
Prší-li často v září, z lesů se dlouho voda paří.
Prší-li hodně v září, vesele se sedlák tváří.
Teplé září - dobře se ovoci i vínu daří.
Teplé září - říjen se mračí.
Touží-li září po rose, bude v říjnu bláta po ose.
V září mnoho požárů bývá, proto se obloha rdívá.
Začátek tohoto měsíce přináší lidem i hovadu zlé páry a mlhy.
Začátek září přináší lidem i hovadu zlé páry a mlhy.
Září - máj podzimu.
Září - slunce ještě dosti září.
Září jasným pohledem se ještě jednou ohlédne za květnem.
Září jezdí na strakaté kobyle
Září víno vaří a co nedovaří, říjen dopeče.
Září víno vaří, říjen mačká hrozen.
Září, kamna zazáří.
Září, na léto jde stáří.
Zářijová slota - hrstka deště, fůra bláta.
Zářijové pršení prospívá osení.
Zářijový déšť polím potrava, zářijové spršky pro víno otrava.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se týká toho, že léto skončilo a blíží se zima. Některé další pranostiky se týkají úrody vína i ovoce, zářijového počasí a jeho vlivu na budoucí zimu. Například, když bude dlouho pršet, bude se z lesů dlouho pařit voda. Jiná pranostika zase říká, že září může být ještě teplé, ale v říjnu dojde k velké změně.
V naší poradně s názvem PLNÁ MOC NA VŠECHNO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirina kuntova.
Dobrý den mam dotaz mam od otce 3 roky plnou moc v zastupování ve vsech vecech muzu vse tedy delat bez neho děkují
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Teoreticky byste měla mít možnost dělat vše za svého otce, ale v praxi jsou s tím problémy, protože jednotlivé instituce požadují plnou moc určenou jen pro konkrétní úkon. Dobré je mít v takové plné moci uvedeno vysvětlení, proč je plná moc v plném rozsahu, například kvůli nemohoucnosti nebo kvůli trvalé nepřítomnosti v ČR. Taktéž výrazně pomůže, když je tato plná moc sepsána u notáře, jako notářský zápis se všemi náležitostmi.
1. říjen: svátek má Igor (dříve svatý Remigius, Remigia)
PRANOSTIKY:
Fouká-li na svatého Remigia od východu, bude teplý podzimek.
Remigius hrozny sbírá a Viktorín presem svírá.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika předvídá pěkné počasí, pokud bude foukat vítr od východu. Druhá pranostika se týká sklizně hroznů na vinicích.
2. říjen: svátek má Olívie (dříve Panna Marie Orodovnice)
PRANOSTIKY:
Den Marie Orodovnice - první mrazíky.
Fouká-li na den Marie Orodovnice od východu, bude tuhá zima.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika předvídá začátek mrazivého počasí. Na ní navazuje pranostika druhá, která podle směru foukání větru předvídá, jaká bude zima.
3. říjen: svátek má Bohumil (dříve svatá Terezie Ježíšova, Tereza)
PRANOSTIKY:
Den svaté Terezičky nebývá bez vlážičky.
Po svaté Tereze mráz po střechách leze.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika předvídá déšť v tento den. Druhá pranostika zase předvídá mráz.
4. říjen: svátek má František (dříve svatý František z Asisi)
PRANOSTIKY:
Svatý František zahání lidi do chýšek.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika říká, že začíná chladnější počasí, které zahání lidi do jejich domovů.
5. říjen: svátek má Eliška (dříve svatý Placid)
PRANOSTIKY:
Na svatého Placida slunce ohně nevydá.
Na svatého Placida zima teplo vystřídá.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika pravděpodobně říká, že v tento den sice slunce svítí, ale již tak nehřeje. Druhá pranostika říká, že se teplé počasí změní na studené.
6. říjen: svátek má Hanuš
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
7. říjen: svátek má Justýna
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
8. říjen: svátek má Věra (dříve Brigita)
PRANOSTIKY:
Brigita svatá na mlhavá rána je bohatá.
O svaté Brigitě bývá mlha na úsvitě.
VYSVĚTLENÍ:
Obě pranostiky předvídají mlhy pro tento den.
9. říjen: svátek mají Štefan a Sára (dříve svatý Diviš)
PRANOSTIKY:
Je-li déšť na svatého Diviše, bude mokrá zima.
Kdo se těší, že do Diviše zasel, ať se netěší na úrodu.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika se týká předpovědi počasí pro zimu. Pokud by v tento den pršelo, bude pršet i v zimě. Druhá pranostika zase předvídá špatnou úrodu pro ty, co zaseli.
10. říjen: svátek má Marina
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
11. říjen: svátek má Andrej
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
12. říjen: svátek má Marcel
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
13. říjen: svátek má Renáta
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
14. říjen: svátek má Agáta (dříve Kalista)
PRANOSTIKA:
Na svatého Kalista ucpi včelín dočista.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika předvídá blížící se zimu. Upozorňuje na to, že je třeba připravit i včelíny na zimu.
15. říjen: svátek má Tereza (dříve Terezie z Avily)
PRANOSTIKY:
Na svatou Terezii každý švec obírá.
Po svaté Tereze mráz za nehty zaleze.
Svatá Terezie krávy uvazuje.
Svatá Terezie z rosičky nadělává perličky.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostiky se opět týkají nastávající zimy, která mění ranní rosu ve zmrzlé kapky atd.
16. říjen: svátek má Havel
PRANOSTIKY:
Déšť na Havla, déšť na Vánoce.
Havel větrem foukává, Voršila tepla nedává.
Havla den když se v suchu chodí, ještě teplých dní k nám vodí.
Jaký den Havel ukazuje, taková se zima objevuje.
Když se do svatého Havla nesklidí zelí, je nevařivé.
Na Havla svatého poslední jablko do pytle svého.
Na svatého Havla kráva obyčejně v chlévě stává.
Na svatého Havla má být všechno ovoce v komoře.
Nalévá-li Havel, bude horké léto.
Ó, svatý Havle, nechej krávy v chlévě!
Opadá-li listí do polovice října, svatý Havel na poli zastaví práci a bude mokrá zima.
Po svatém Havlu kráva ráda v stáji stává.
Pro Havlovo žito netřeba stavěti stodol.
Sucho-li na svatého Havla, bude budoucí rok suchý.
Suchý Havel oznamuje suché léto.
Svatý Havel - devět počasí za den.
Svatý Havel - hrozen shozen, svatý Judy - válí sudy.
Svatý Havel do zelí zajel.
Svatý Havel stojí za to, jaké bude příští léto.
Svatý Havel teplý, svatý Marcel bílý.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že pokud bude v tento den pršet, tak pršet bude i na Vánoce. Druhá pranostika zase říká, že pokud bude foukat, tak v dalších dnech bude zima. Pokud naopak bude sucho, tak by další dny měly být ještě teplé a sucho by mělo být i následující léto. Další pranostika říká, že tento den by měl být posledním pro sklizeň jablek. Jiná pranostika zase radí odvézt dobytek do chlévů a nenechávat je na loukách, protože se blíží zima.
17. říjen: svátek má Hedvika
PRANOSTIKY:
Svatá Hedvika do řepy ještě medu nalívá.
Svatá Hedvika medu do řepy zamíchá.
Svatá Hedvika pole zamyká a medu do řepy zamíchá.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostiky pravděpodobně naznačují, že řepa ještě v tento den může zesládnout. I poslední pranostika má stejné téma, zároveň ale končí veškeré práce na polích.
18. říjen: svátek má Lukáš
PRANOSTIKY:
Do svatého Lukáše ruce kde chceš, měj, ale po něm je za ňadra schovej!
Do svatého Lukáše, kdo chceš, ruce volné měj, po svatém Lukáši za ňadra je dej!
Na svatého Lukáše hojnost chleba i kaše.
VYSVĚTLENÍ:
První dvě pranostiky se opět týkají počínajících mrazů, které budou způsobovat, že se bude člověk snažit zahřát ruce. Poslední pranostika vychází z toho, že skončily sklizně, takže by mělo být dostatek mouky.
19. říjen: svátek má Michaela
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
20. říjen: svátek má Vendelín
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
21. říjen: svátek má Brigita (dříve Voršila, Uršula, Vendelín)
PRANOSTIKY:
Jak den svaté Voršily začíná, tak se i zima končívá.
Když na Uršulu a Kordulu větry dují, po celou zimu nás navštěvují.
Když na Uršulu vítr duje, tuhou zimu ohlašuje.
Na svatou Voršilu se má zelí klidit domů, jinak na ně Šimon a Judy nechá napadnout sníh.
Od svatého Vendelína pastvinou celá krajina.
Svatá Uršula perličky rozsela; ráno vstala, posbírala, ani jediné nenechala.
Svatá Voršila a Kordula - patronky větru.
Svatá Voršila a Kordula - větry pohnula.
Svatá Voršila jíní nasila.
Svatá Voršila zimu posílá.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že jaké počasí bude v tento den, tak takové počasí bude i v poslední zimní den. Další pranostika říká, že pokud bude v tento den foukat vítr, tak bude foukat celou zimu a zároveň bude krutá zima. Další pranostika radí sklidit zelí, protože by mohl začít padat sníh. Jiné pranostiky upozorňují na mráz a začínající zimu.
22. říjen: svátek má Sabina (dříve Kordula)
PRANOSTIKA:
O svaté Kordule nejsladší bobule.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika se pravděpodobně týká sklizně vína.
23. říjen: svátek má Teodor (dříve Jan Kapistrán, Severín)
PRANOSTIKY:
Do svatého Severína má být doma jetelina.
Na Jana Kapistrána za oráčem běhá vrána.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika radí uklidit do stodol jetelinu. I další pranostika upozorňuje na to, že sezóna prací na polích končí.
24. říjen: svátek má Nina
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
25. říjen: svátek má Beáta
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
26. říjen: svátek má Erik (dříve Haštal)
PRANOSTIKA:
Svatý Haštal – vymeť maštal.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika upozorňuje na to, že se blíží zima a je třeba vyklidit chlévy, aby se tam dala zvířata ustájit.
27. říjen: svátek mají Šarlota a Zoe
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
28. říjen: Den vzniku samostatného československého státu (dříve Šimon a Juda)
PRANOSTIKY:
Na Šimona a Judy - zima je všudy.
Na Šimona a Judy leze kočka z půdy.
Na Šimona a Judy leze zima z búdy a nemá-li moci, přijde na Vše svaté v noci.
Na svatého Šimona přikluše k nám zima tiše.
Od Šimona a Judy paste, pasáci, všudy!
Po Šimonu a Judy naděj se sněhu a na poli zmrzlé hrudy.
Šimona a Judy - buď sníh nebo hrudy.
Šimona a Judy - kožich sneste s půdy.
Šimona a Judy - tuhnou na poli hrudy.
Šimona a Judy - zima je všudy.
Šimona a Judy - zima leze z půdy.
Šimona a Judy – kamenem nerozrazíš hrudy.
Šimona a Judy biče schovejte, kyje řezejte, rukavice vyndejte!
Šimona a Judy vyhání hlídače z búdy.
Svatý Šimon a Judy počasí o Vánocích ovládá.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se týká chladného počasí, které je pro toto období již typické. Jiné pranostiky říkají, že teď se dá již pást dobytek všude, protože nikdy již nic zemědělci nepěstují.
29. říjen: svátek má Silvie
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
30. říjen: svátek má Tadeáš
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
31. říjen: svátek má Štěpánka
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
V naší poradně s názvem PLNÁ MOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vojtěška vaňková.
Dobrý den může mě dcera vyzvednout na poště důchod?A jak máme vyplnít děkuji Vaňková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Ano, na základě plné moci je možné na Poště vyzvednout důchod. Pošta má k tomu vlastní institut udělování plné moci, ale ten je zdlouhavý a jeho zavedení trvá minimálně dva týdny a je zpoplatněn asi 200 Kč. Rychlejší je klasická plná moc s ověřeným vaším podpisem.
Je k tomu zapotřebí sepsat toto:
Já, Jméno Příjmení, zmocňuji svou dceru Jméno Příjmení, rodné číslo, aby na pobočce České pošty převzala výplatu důchodu od České správy sociálního zabezpečení adresovanou mně. Tuto plnou moc uděluji na dobu neurčitou s platností od dnešního dne.
Podpis zmocnitele (vás)
Prohlašuji, že plnou moc přijímám v plném rozsahu.
Podpis zmocněnce (vaší dcery)
_____________
Je nezbytné, aby váš podpis byl úředně ověřen (na Poště, na Obecním úřadě nebo u notáře). Podpis vaší dcery se neověřuje. Poplatek 30 Kč za ověření podpisu.
Na pravopisu tohoto běžně užívaného spojení není nic složitého, stačí si uvědomit, že se jedná o dvě slova: předložku "se" a osobního zájmena "já" v 7. pádě. "Se" tedy není předponou (jen v takovém případě by bylo možné psát tato dvě slova dohromady). Předložka "se" se vždy píše odděleně od zájmen, s nimiž se může pojit: např. s ní, s ním, s tebou, s vámi, s námi, s nimi.
Bouřka v říjnu třebas malá, sotva na to zima stálá.
Čím déle vlaštovky u nás v říjnu prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají.
Čím dříve listí opadne, tím úrodnější příští rok.
Čistý nový měsíc v říjnu slibuje pěknou vinnou žeň.
Co v říjnu zimy přibude, v lednu jí opět ubude.
Deště v říjnu znamenají příští úrodný rok.
Deštěm-li se konec října rozvodní, znamená, že příští rok se zúrodní.
Je-li říjen hodně zelený, bude leden velmi studený.
Je-li říjen velmi zelený, bude zato leden hodně studený.
Je-li v říjnu mnoho mlh, bude v zimě mnoho sněhu.
Je-li v říjnu mnoho vos a sršáňů, přijde studená a dlouhá zima.
Jestli má dub mnoho ovoce, bývá ráda tuhá a dlouhá zima.
Jestli sníh napadne toho měsíce a kolik dní trvati bude, tak stálá bude zima.
Když dlouho listí nespadne, tuhá zima se přikrade.
Když dub hojné ovoce dává, tak má velká zima a množství sněhu býti.
Když jde říjen ke konci, zima jde k začátku a kožichy z půdy.
Když křížový pavouk se v říjnu ukrývá a nevylézá, není daleko do sněhu.
Když Měsíc v pěkném a jasném čase se obnovuje, tedy jest k doufání pěkné vinobraní.
Když se táhnou ptáci blízko k stavení, bude tuhá zima.
Kolik dnů v říjnu uplyne do prvního deště, po tolik dnů bude v zimě pršeti.
Kolikrát tohoto měsíce sněží, tolikráte v budoucí zimě sníh padati má.
Krásný říjen - studený leden.
Má-li říjen mrazů moc a sněhu, mívá leden mírnou zimu v běhu.
Mlhy v říjnu - sněhy v zimě.
Mrazy v říjnu - hezky v lednu.
Mrazy v říjnu - hezky v lednu; krásný říjen - studený leden.
Neopadá-li v říjnu listí ze stromů, bude tuhá zima.
Pokrývají-li se strniska ještě v říjnu hojně babími léty, jest to předzvěstí dlouhého a pěkného podzimu.
Říjen a březen rovné jsou ve všem.
Říjen bývá již studený, ale nikdy hladový.
Říjen hodně větrů, dešťů mívá, někdy přece vesele se dívá.
Říjen, když blýská, zima plíská.
Říjen na jednom konci ještě hřeje, ale na druhém již mrazí.
Říjen nemá v oblibě ani kola, ani sáně.
Říjen-li má dešťů a listopad, mívá prosinec prudké větry rád.
Říjnové nebe plné hvězd má rádo teplá kamna.
Sněží-li brzy v říjnu, bude mokrá zima.
Sněží-li v říjnu, bude měkká zima.
Spadne-li v říjnu listí, bude mokrá zima.
Studený říjen - zelený leden.
Teplý říjen - studený listopad.
Teplý říjen - studený únor.
Touží-li září po roce, bude v říjnu bláta po ose.
Urodí-li se mnoho dubového ovoce, budou mrazivé Vánoce.
V říjnu hodně žaludů a bukvic oznamuje zimy víc.
V říjnu mnoho dešťů - v prosinci mnoho větrů.
V říjnu mráz a větry - leden, únor teplý.
V říjnu večer ovce je-li nutno nocí domů hnáti, tuhé zimy, sněhu jest se báti.
V říjnu-li se blýská, v zimě se pak plíská.
Vějou -li v říjnu severní větry, nezdaří se obilí.
Září víno vaří, a co nedovaří, říjen dopeče.
Září víno vaří, říjen víno pijem.
VYSVĚTLENÍ:
Některé pranostiky říkají, že pokud tu budou ještě v říjnu vlaštovky, tak bude dlouho hezké počasí. Pokud bude tedy v říjnu teplo, tak zima bude velmi chladná. Jiné pranostiky zase říkají, že pokud brzy spadne listí, tak bude další rok úrodný. Jiná pranostika zase říká, že když bude hodně mrznout v říjnu, tak v lednu bude tepleji a naopak. Zároveň déšť v tento měsíc může přinést dobrou úrodu pro příští rok. Pokud budou v říjnu bouřky, tak bude v zimě pršet. Pokud bude na podzim foukat vítr, tak příští rok nebude dobrá úroda obilí. Jiná pranostika zase říká, že říjen nepřeje jízdě na kole, protože na ní je již zima, ale ani jízdě na saních, protože ještě není taková zima.
V příběhu VOLBY 2017 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olda.
Tak to vypadá na vládu slováka, japonce a hašišmana. To je prostě konec české originální garnitury, která se úplně zdiskreditovala. Čeká nás naprosto nová budoucnost, jejíž výsledky jsou ve hvězdách. Dva cizinečtí bussinessmani a jeden najivní avatar drží naše životy ve svých rukou.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Májový deštíček, dej nám ho Pánbíček, aby se vydařil na poli chlebíček
Májový deštíček, dejž nám ho Pámbíček, aby se vydařil chlebíček
Mokrý máj - chleba hoj
Mokrý máj - v stodole ráj
Na mokrý květen přichází suchý červen
Není-li květen ani příliš studený, ani mokrý, naplňuje stodoly i sudy
Není-li květen příliš studený, ani mokrý, naplňuje stodoly i sudy
Pankrác, Servác, Bonifác jsou ledoví muži a Žifie je jejich kuchařka
Roj, který se v máji rodí, za plný vůz sena stojí, v červnu rojení nestojí za zvonění
Roj, který se v máji rojí, za plnou fůru sena stojí, ale o svatém Jáně ani za vodu ve džbáně
Slavík zpívá v háji až za tepla v máji¨
Sníh v máji - hodně trávy
Studený máj - v stodole ráj
Suchý březen, chladný máj - bude humno jako ráj
Suchý březen, mokrý máj - bude humno jako ráj
Suchý květen - mokrý červen
Svatby v máji šťastné nebývají
Svatý Jan z Nepomuku natahuje k létu ruku
Teče-li v máji voda z luk, poteče ze stájí mléko
V květnu-li se hrom ozývá, v červnu zřídka mrholivá
V máji aby ani hůl pastýřova neoschla
V máji hřímoty nedělají trampoty
V máji nepřemokne, i když namokne v plotě kůl a pastýřovi hůl
V máji se rok teple pousměje a květy vzplane
V máji vlhko, chladno - bude vína na dno
V půli května po mrazech je veta
Večerní rosy v máji hodně sena dají
Vlhký a chladný máj hospodáři je milý, bude hojně sena a obilí
Žena nepolíbená v máji, uschne a je v háji
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se týká oteplování v tomto měsíci, kdy už lidé mohou jen tak vyrazit do přírody, případně bez obav vyhnat zvířata na pastvu. Jiné pranostiky si odporují v tom, co přinese deštivý a chladný květen, jedny říkají, že to přinese dostatek sena, jiné předvídají, že takový měsíc příliš zemědělce nepotěší. Jiná pranostika se týká svateb. Pokud dojde k sňatku v máji, manželství nebude šťastné. Jiné pranostiky se týkají toho, že se pomalu blíží léto.
Copak by to bylo za duben, aby jaro nevyvedl aprílem.
Prší-li na 1. dubna, bývá mokrý máj.
VYSVĚTLENÍ:
Hned první pranostika předpokládá, že počasí na jaře bude střídavé. Druhá pranostika uvádí, že pokud v tento den prší, tak bude pršet i v květnu.
2. duben: svátek má Erika (dříve svatý Teodor)
PRANOSTIKA:
Déšť svatého Teodora značí mnoho vody v máji.
VYSVĚTLENÍ:
Pokud prší v tento den, tak bude hodně pršet i v květnu.
3. duben: svátek má Richard
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
4. duben: svátek má Ivana (dříve svatá Isidora a Izidor)
PRANOSTIKY:
Na svatého Izidora oráč i ptáče si radostí zaskáče.
Pomine Isidora, pomine i severák.
VYSVĚTLENÍ:
Protože je již začátek dubna, tak se otepluje a to činí radost jak zemědělcům, tak i ptactvu. Druhá pranostika říká, že už by měl přestat foukat severní ledový vítr.
5. duben: svátek má Miroslava (dříve svatý Vincenc, Fedul)
PRANOSTIKY:
Svatý Fedul teple zadul.
Svítí-li slunce na svatého Vincence, starej se o víno pro žence.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika odkazuje k teplému dubnovému počasí a druhá k budoucí úrodě vína.
6. duben: svátek má Vendula (dříve svatý Celestin)
PRANOSTIKY:
Na svatého Celestína nemáš-li, sedláčku, zaseto, je to tvoje vina.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostika slouží jako varování pro zemědělce, že už v tuto dobu by mělo mít zaseto, aby měli dobrou úrodu.
7. duben: svátek má Heřman a Hermína
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
8. duben: svátek má Ema
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
9. duben: svátek má Dušan
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
10. duben: svátek má Darja (dříve Daria, Darya)
PRANOSTIKA:
Na desátý den v dubnu setý bývá krásný len.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika radí zasít len v tento den, aby byl při sklizni krásný.
11. duben: svátek má Izabela (dříve papež Lev)
PRANOSTIKA:
Na svatého Lva papeže travičky se už nařeže.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika říká, že v tuto dobu už bývá nová zelená tráva vhodná jak na pastvu, tak pro drobné zvířectvo.
12. duben: svátek má Julius
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
13. duben: svátek má Aleš (dříve Ida)
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
14. duben: svátek má Vincenc (dříve Rudolf, Valerián, Tiburcius, Tiburcio)
PRANOSTIKY:
Na svatého Rudolfa se má nahlížet do úlů, a jestli včely nemají dost potravy, má se jim nejlépe na schod měsíce doplnit.
Na svatého Tiburcia má se všechno zelenat.
Zpívá-li pěnice na svatého Tiburcia a Valeriana, víno se pěkné ukáže.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, jak je třeba se ještě postarat o včely, aby dávaly dostatek medu. Druhá pranostika zase informuje o tom, že v polovině dubna se již vše zelená (stromy i tráva). Třetí pranostika se zabývá úrodou vína. Pokud již v polovině dubna bude zpívat pěnice, tak bude úroda velmi dobrá.
15. duben: svátek má Anastázie
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
16. duben: svátek má Irena
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
17. duben: svátek má Rudolf (dříve Robert)
PRANOSTIKA:
Na Roberta je dobré vysazovat zelí do pole.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika je radou, kdy vysazovat zelí, aby byla jeho úroda dobrá.
18. duben: svátek má Valérie
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
19. duben: svátek má Rostislav
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
20. duben: svátek má Marcela (dříve Domicila)
PRANOSTIKA:
Potí-li se Domicila, bude Marek chodit v kožiše.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika je určitým varováním. Pokud je v tento den velké teplo, tak se ještě stále může ochladit.
21. duben: svátek má Alexandra (dříve Aneslm, Anselma)
PRANOSTIKA:
O svatém Anselmě sejme semeno do země.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika je radou, kdy je dobré sít.
22. duben: svátek má Evženie
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
23. duben: svátek má Vojtěch
PRANOSTIKY:
Bouřky před Vojtěchem - déšť o žních.
Když na Vojtěcha prší, nebude ovoce.
Když na Vojtěcha prší, nedozraje ovoce, hlavně švestky.
Na svatého Vojtěcha když prší, trnky se neurodí.
Na svatého Vojtěcha v polích samá potěcha.
Prší-li na svatého Vojtěcha, neurodí se švestky.
Při svatém Vojtěchu dělává trn květům útěchu.
Vojtěžské lny a ječmeny nejlepší bývají.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se týká deště v tento den a jeho vlivu na budoucí úrodu. Poslední pranostika říká, že len a ječmen zasazený v tento den, bývá nejlepší.
24. duben: svátek má Jiří
PRANOSTIKY:
Co na svatého Jiří vína vídáme, to o svatém Havlu neobíráme.
Co se před svatým Jiřím zazelená, to se po něm ztratí.
Do sucha zaseti do svatého Jiří jest velmi dobře, ale do mokra je hrob.
Do svatého Jiřího nebojte se hada žádnýho.
Hřmí-li před Jiřím, bude sníh po něm.
Jak dlouho žába před Jiřím vříská, tak dlouho po Jiřím zima píská.
Jak dlouho žába před svatým Jiří křičí, tak dlouho bude po něm mlčet.
Jak hluboko před svatým Jiřím namokne, tak zase dlouho po něm vyschne.
Jak hluboko před svatým Jiřím namokne, tak zase hluboko po něm vyschne.
Jasný Jiří - pěkný podzimek.
Je-li na svatého Jiří krásně, bude po něm jistě ošklivo.
Je-li na svatého Jiří přímrazek, urodí se oves i pod křovím.
Jiří a Marek - mrazem nás zalek.
Jiří s teplem, Mikuláš s pící.
Kdo by před svatým Jiřím trávu ze země kleštěmi tahal, nevytáhne ji, a kdo by po svatém Jiří do země ji palicí zatloukal, nezatluče.
Když je na svatého Jiří mráz, bude i pod křovím oves.
Když před Jiřím rosa, tak před Michalem mráz.
Kolik dní před svatým Jiřím se vrba rozzelení, tolik dní před svatou Annou začnou žně.
Kolik mrazů do svatého Jiří, tolik do svatého Václava.
Kolik se žába před Jiřím navrčí, tolik se po Jiřím namlčí.
Mrazy neuškodí, co po Jiřím chodí.
Může-li se havran na svatého Jiří v žitě skrýti, budeme nejspíš úrodný rok míti.
Na svatého Jiří když prší, nejsou na stromech žádné odnože.
Na svatého Jiří když prší, nejsou na stromech žádné vlky.
Na svatého Jiří nezašlápnou trávu ani čtyři.
Na svatého Jiří prý také slavík poprvé zazpívá.
Na svatého Jiří rodí se jaro.
Na svatého Jiří trávu nezastaví čtyři.
Na svatého Jiří vlaštovky už víří.
Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři.
Ondřej mosty staví, Jiří je odplaví.
O svatém Jiří krásně-li a teplo, následuje nepříjemná a mokrá povětrnost.
Po svatém Jiří lezou hadi a štíři ze země a mají své právo.
Podle lidové víry se tento den otevírala země. Proto se neměla toho dne pít voda ze studní, protože prý byla jedovatá. V tento den vylézali z omlazené země hadi a štíři, aby pak trápili lidi po celé léto.
Před Jiřím sucho, po něm mokro.
Přijde-li před Jiřím bouře, bude dlouho za kamny dobře.
Přijde-li před Jiřím bouře, bude dlouho za okny dobře.
Pršelo-li před svatým Jiřím, bude po něm ještě více pršet.
Schová-li se na svatého Jiří vrána do žita, požehnané léto k nám pak zavítá.
Svatý Jiří do štandlíku míří.
Svatý Jiří na bochník míří.
Svatý Jiří nese svačinu na talíři.
Svatý Jiří stříkne-li, jeden obrok pryč.
Svatý Jiří zahajuje pastvu dobytka.
Svatý Jiří zelení hýří.
VYSVĚTLENÍ:
Některé pranostiky varují před tím, že i po svatém Jiří se může ochladit, případně hodně napršet. Jiné pranostiky říkají, že již opravdu nastalo teplo, a proto hadi polezou ven. Jiné pranostiky říkají, že nevadí, že do tohoto dne nerostla tráva, po svatém Jiří poleze ven velmi rychle.
25. duben: svátek má Marek
PRANOSTIKY:
Brambory sázej na svatého Marka – bude jich plná jamka.
Kolik tepla před Markem, tolik zimy po něm.
Na svatého Marka brambor plná řádka.
Na svatého Marka kdo nemá chleba, ať kouše jabka.
Na svatého Marka ozimina je již velká.
Na svatého Marka schová se do žita vranka.
Na svatého Marka sej oharka.
Na svatého Marka se mají vysazovat brambory.
Po teplém Marku se často ochlazuje.
Před dvacátým pátým vřeskot žáby nepříjemnou povětrnost vábí.
Svatého Marka deštivo - sedm týdnů blátivo.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se týká úrody a jejího setí. Některé pranostiky se ale stále týkají možné zimy. Poslední pranostika říká, že pokud bude v tento den pršet, tak pršet bude ještě dva měsíce.
26. duben: svátek má Oto
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
27. duben: svátek má Jaroslav
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
28. duben: svátek má Vlastislav (dříve Vital)
PRANOSTIKY:
Hřmění mezi Markem a Vitalem značí úrodný rok.
Mrzne-li na svatého Vitala, mrzne ještě 40 dní.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že pokud hřmí mezi těmito dvěma dny, tak bude dobrá úroda v tomto roce. Druhá pranostika říká, že pokud v tento den mrzne, tak bude mrznout ještě měsíc.
29. duben: svátek má Robert (dříve Mučedníka svatého Petra)
PRANOSTIKA:
Na Petra mučedníka je dobře vysazovat zelí na pole.
VYSVĚTLENÍ:
I v tento den je dobré sázet zelí podle pranostik.
30. duben: svátek má Blahoslav
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
Ať si kdo chce, co chce, říká - v srpnu ještě do rybníka.
Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.
Co červenec neuvaří, srpen nedopeče.
Co červenec neuvaří, to už září nedosmaží.
Co se v srpnu neuvaří, ani v září se nezdaří.
Co se v srpnu nezvládne, ani v září se nepodaří.
Co srpen nedopeče, září nedovaří.
Hřímá-li v srpnu, lze čekat osmého dne opět bouřku.
Hřímá-li v srpnu, praví se, že budoucího roku hojná úroda a množství deště jest k doufání.
Hřímání v srpnu úrody dobré a hovad hynutí znamená.
I když v srpnu ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.
I když ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.
Jak Vavřinec zavaří, Bartoloměj zasmaží, tak se podzimek daří.
Jestli často v srpnu bude hřmíti, můžeme v zimě dost větrů míti.
Jsou-li v srpnu hory kalný, budou v zimě mrazy valný.
Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak.
Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy.
Když jsou v srpnu velké rosy, zůstane obyčejně pěkné počasí.
Když nás srpen deštěm nepokropí, ten už potom škody nenatropí.
Když pálí srpen, bude pálit i víno.
Když srpen zpočátku hřeje, ledový vítr v zimě dlouho věje.
Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima.
Když v srpnu naprší, tak než se oběd pojí, všecko slunce vysuší.
Mlhy na lukách, potocích a řekách v srpnu zvěstují trvalé počasí.
Moc hub srpnových - moc vánic sněhových.
Nejsou-li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu.
Není-li nový měsíc jako karanbunkulus jasný, ale červený, pošmourný, na novu svém vlhký den znamená.
Poslední ty dva dni tohoto měsíce dobře vyšetři a první dva dni následujícího měsíce, jestli se pěkné a jasné počasí ukáže, teda Bachus bude pěknými hrozny okrášlen.
Půlnoční větry v srpnu přinášejí stálé počasí.
Ranní mlhy koncem měsíce ukazují na studený podzim a na časný příchod zimy.
Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává.
Šedá mlha v srpnu nezdravá.
Silné rosy v srpnu zadělávají na dobrou pohodu.
Srpen a únor - tepla a zimy úmor.
Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí.
Srpen klasy sklidí a ovoce dospělé vidí.
Srpen má nejkrásnější počasí v roce.
Srpen z počátku-li hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje.
Srpen začíná, co červenec končil.
Srpnová horka ničemu neuškodí.
Srpnové ráno bez rosy - srpnové odpoledne s bouřkou.
Srpnový déšť - jako ženský pláč.
Svítí-li čtvrtý den jako zlato, silného větru čekej hned za to. Pakliť jest velmi černý v prostředku, čekej pěkného počasí, to věz vskutku. A tak do konce bude trvati.
Teplé a suché léto přivádí za sebou mírný podzimek, tuhou zimu a nejlepší víno.
Teplý a suchý srpen - výborné víno.
Udělá-li se v srpnu deštivo, prší med a dobré víno.
V srpnu již nelze slunci mnoho věřit.
V srpnu když půlnoční vítr věje, bez deště slunéčko hřeje.
V srpnu mlhy na výšinách - jistá voda, když v nížinách - to pohoda.
V srpnu slunce parné ovoci a vínu zdárné.
V srpnu-li máš hojně slunečnosti, budeš mít vína dosti.
Vesele bude řinčet kosa, je-li v srpnu hodně rosa.
Z počátku toho měsíce říká se, že opět studený vítr ze strnišť fouká.
VYSVĚTLENÍ:
Hned první pranostika říká, přestože není takové vedro, stále je ještě dostatečné teplo na koupání. I jiné pranostiky zmiňují teplo v tomto měsících. Další pranostiky dávají do souvislosti měsíce červenec, srpen a září. Obzvlášť v zemědělství jsou na sobě velmi závislé. Září je závislé na předcházejících měsících, pokud v červenci a v srpnu nebylo hezké počasí, tak to září již nezachrání. Pokud bude naopak bouřka v srpnu, tak to znamená, že zemědělce čeká dobrá úroda. Jiné pranostiky zase dávají do souvislosti úrodu hub a množství sněhu v zimě. Pokud bude v srpnu hub málo, bude málo i sněhu. Jiné pranostiky se zase týkají úrody vína.
Jaké počasí Jiljí ukazuje, takové po celý měsíc dodržuje.
Jaké počasí o Jiljím panuje, takové celý měsíc se ukazuje.
Jaké počasí o svatém Jiljím, takové bývá celý podzim.
Je-li Jiljí jasný den, krásný podzim zvěstujeme.
Je-li pěkně na svatého Jiljí, bude pěkně po čtyři neděle.
Je-li střídavě na Jiljí, je střídavé podletí.
Jiljí jasný - podzim krásný.
Když na svatého Jiljí prší, celý podzim voda crčí.
když prší, čtyřicet dnů střecha nevyschne.
Na den Jiljí hromy a blesky – čtyři týdny mokré stezky.
Na svatého Jiljí jasno, je suchá jeseň. Když prší, čtyřicet dnů střecha nevyschne.
Na svatého Jiljí krásný den – krásný podzim zvěstuje.
O svatém Jiljí jdou jeleni k říji.
Pro ornici i osení výhoda, když na Jiljího slunná pohoda.
Prší-li na svatého Jiljí, budou otavy shnilý.
Svatý Jiljí děvčata bílí.
Svatý Jiljí své počasí pevně drží.
V jakém počasí jde jelen k říji, v takovém se o Michalu vrací.
V jakém povětří jelen na den Jiljího říje neb mezi laně jde, v takovém se zase po čtyřech týdnech navrací, jestli jde jelen něco později do říje, tedy jest znamení, že pozdě zima nastane.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostiky říká, že jaké je počasí v tento den, takové bude celý měsíc a případně i celý podzim. Pokud tedy bude hezký den, bude hezký celý měsíc, pokud bude ale pršet, proprší celý měsíc. Jiné pranostiky se zase týkají blížící se říje jelenů. Zároveň jejich říje může být i signálem toho, že zima nastane déle než obvykle, pokud se říje jelenů zpozdí.
2. září: svátek má Adéla (dříve svatý Štěpán král a Štěpán)
PRANOSTIKY:
Na Štěpána krále je už léta namále.
Na svatého Štěpána krále, je už zima namále.
Od Štěpána krále bouřek je namále.
VYSVĚTLENÍ:
Všechny pranostiky se týkají počasí, dvě říkají, že období léta a bouřek končí, další zase říká, že se naopak blíží zima.
3. září: svátek má Bronislav
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
4. září: svátek má Jindřiška
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
5. září: svátek má Boris
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
6. září: svátek má Boleslav
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
7. září: svátek má Regína
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
8. září: svátek má Mariana (dříve Narození Panny Marie, Matky Boží)
PRANOSTIKY:
Jaké počasí na Narození Panny Marie, takové potrvá čtyři neděle.
Jaké počasí o Panny Marie narození, takové bude osm neděl.
Matka Boží hlávku složí.
Na Panny Marie narození vlaštovek shromáždění.
Narození Panny Marie – co má studenou krev, se do země zaryje.
Neprší-li o Marie narození, bude suchý podzim.
O Marie narození, vlaštovek tu více není.
Panny Marie narození - vlaštoviček rozloučení.
VYSVĚTLENÍ:
Jedním z témat těchto pranostik je počasí v tento den a ve dny následující. Druhé téma je odlet ptáků do teplých krajin.
9. září: svátek má Daniela
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
10. září: svátek má Irma (dříve svatý Mikuláš Tolentinský)
PRANOSTIKA:
Neprší-li o Mikuláši, bude suchý podzim.
VYSVĚTLENÍ:
Opět pranostika, která říká, že počasí v tento den ovlivní počasí v následujícím období, pokud tedy neprší, tak nebude moc pršet ani na podzim.
11. září: svátek má Denisa (dříve Pafnucius)
PRANOSTIKA:
Neprší-li na svatého Pafnuce, bývá suchý podzim.
VYSVĚTLENÍ:
I tato pranostika náleží k těm, které předvídají počasí na podzim podle počasí v konkrétní den. Pokud tedy neprší 11. září, nemělo by pršet téměř celý podzim.
12. září: svátek má Marie
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
13. září: svátek má Lubor
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
14. září: svátek má Radka (dříve Povýšení svatého Kříže)
PRANOSTIKY:
Na povýšení svatého Kříže odkud fouká vír, odtud přijde drahota.
Po svatém Kříži podzim se blíží.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že v místě, odkud fouká vítr, tam byla špatná úroda, a proto tam bude draho. Druhá pranostika zase říká, že se pomalu blíží podzim.
15. září: svátek má Jolana (dříve Panna Marie Sedmibolestná)
PRANOSTIKA:
Od Panny Marie Sedmibolestné teplota rychle poklesne.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostika říká, že se podzimní počasí začíná projevovat teplotní změnou.
16. září: svátek má Ludmila
PRANOSTIKY:
Ludmila, patronka česká - po létu se stýská.
Na Ludmily světice obouvej střevíce.
Svatá Edita pilně podmítá.
Svatá Ludmila deštěm obmyla.
VYSVĚTLENÍ:
Hned první pranostika říká, že léto je již pryč. Druhá zase, že začíná být chladno a už by opravdu člověk neměl chodit bos. Další pranostiky se zase týkají deště a povětrnostních podmínek v tento den.
17. září: svátek má Naděžda
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
18. září: svátek má Kryštof
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
19. září: svátek má Zita
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
20. září: svátek má Oleg (dříve svatá Zuzana)
PRANOSTIKA:
Slunce jasné v den svaté Zuzany, kyselost z hroznů vyhání.
VYSVĚTLENÍ:
Slunečné počasí v tento den, může ještě dopřát hroznům změnu chuti.
21. září: svátek má Matouš
PRANOSTIKY:
Jaké počasí dělá svatý Matouš, takové potrvá čtyři neděle.
Je-li na Matouše jasno, bývá to vínu spásno.
Je-li na svatého Matouše pěkný den, mají vinaři naději na dobrou sklizeň.
Krásné počasí na svatého Matouše má vydržet ještě čtyři neděle.
Matouše jasný den čtyři týdny potom jasné předpovídá.
Na svatého Matouše pohoda - vyschne v lese každá kláda.
O svatém Matouši vlaštovka nás opouští.
Po svatém Matouši čepici na uši.
Pohoda o svatém Matouši čtyři týdny se neruší.
Svatého Matouše, každé jablko se ukouše.
Svatý Matouš svačinu zakousl.
VYSVĚTLENÍ:
Některé pranostiky opět předvídají počasí pro následující měsíc na základě počasí v tento den. Jiné zase předvídají dobrou sklizeň vína, pokud bude hezký den. Jiné pranostiky se zase týkají ochlazování, odletu vlaštovek na jih a sklizně jablek.
22. září: svátek má Darina (dříve svatý Mauricius, později Mořic)
PRANOSTIKY:
Je-li jasno na svatého Maurica, bude v zimě mnoho větrů.
Na svatého Maurice nesej pšenice, bude samá metlice.
VYSVĚTLENÍ:
Pokud v tento den bude hezky, mělo by v zimě velmi foukat. Druhá pranostika zase předvídá špatné počasí v tento den, a proto nedoporučuje cokoliv sít.
23. září: svátek má Berta (dříve Tekla)
PRANOSTIKY:
Dne 23. září začíná na severní polokouli podzim.
Svatá Teklička maluje jablíčka.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že tento den opravdu začíná podzim (podzimní rovnodennost). Druhá pranostika se zase týká sklizně jablek.
24. září: svátek má Jaromír
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
25. září: svátek má Zlata
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
26. září: svátek má Andrea (dříve Cyprián)
PRANOSTIKA:
Na svatého Cypriána je už chladno časně z rána.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostika se týká podzimního ochlazování.
27. září: svátek má Jonáš (dříve Kosma a Damián)
PRANOSTIKY:
Déšť na Kosmu a Damiána předpovídá pěkně na Floriána.
Na Kosmu a Damiána studeno bývá z rána.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že pokud bude v tento den pršet, tak v následující dny bude naopak hezky. Druhá pranostika je opět o ochlazování.
28. září: svátek má Václav, den české státnosti (dříve Václav)
PRANOSTIKY:
Jaké mrazy před svatým Václavem, takové před svatodušními svátky.
Je-li bouřka na Václava, dlouho teplo zvěstovává.
Je-li na svatého Václava bouřka, bývá dlouho teplo.
Kolem svatého Václava, nové léto nastává.
Kolik mrazů před svatým Václavem, tolik na budoucí rok po Filipu a Jakubu býti má.
Na svatého Václava bývá bláta záplava.
Na svatého Václava českého bývá vína nového.
Na svatého Václava každá pláňka dozrává.
Na svatého Václava mráz nastává.
Na svatého Václava nové léto nastává.
Na svatého Václava pěkný den, přijde pohodlný podzimek.
Po svatém Václavu beranici na hlavu.
Přijde Václav, kamna připrav.
Svatováclavské časy přinesou pěkné počasí.
Svatý Václav Čechům přeje, neprší-li na něj, dobře se za rok seje a ještě více ve stodole děje.
Svatý Václav hady sklízí.
Svatý Václav praví: Pusťte krávy do otavy!
Svatý Václav tady, sklízí hady.
Svatý Václav v slunci září, sklizeň řípy se vydaří.
Svatý Václav víno chrání, po něm bude vinobraní.
Svatý Václav zavírá zem.
Tolik na budoucí rok po Filipu a Jakubu býti má.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že jak bude mrznout v tento den, tak stejně bude mrznout i na v následujícím období. Pokud bude v tento den bouřka, bude podzimní teplo trvat ještě dlouho. Jiná pranostika zase říká, že se v tomto období často ještě oteplí, další ale zase tvrdí, že i trvá deštivé období. Jiné pranostiky se zase týkají sklizně obilí a jeho kvality, mizení hadů z přírody.
29. září: svátek má Michal
PRANOSTIKY:
Fučí-li na svatého Michala od severu nebo od východu, bude tuhá zima.
Hřímání okolo Michala znamená veliké větry.
Hřmí-li na svatého Michala, bude hojnost vína, ale ovoci ublíží a budou hrubí větrové.
Hřmí-li na svatého Michala, bude mnoho žita, ale málo ovoce a silné větry.
Jasný den na Michala - urodí se obilí a dobrý masopust.
Je-li noc před svatým Michalem jasná, bude velká zima. Prší-li, bude levná zima.
Je-li o Michalu jasná noc, zvěstuje to zimy moc. Je-li mlhavá a vlhká, nebudou chladna velká.
Je-li svatý Michal jasný a krásný, bude tak ještě po čtyři neděle.
Jestli noc před Michalem jasná jest, tedy má veliká zima následovat.
Když mrazy časně před svatým Michalem přicházejí, tedy se po svatém Matěji zdlouha zase navracejí.
Kolik dní před svatým Michalem jíní a mrzne, tolik dní po Filipu a Jakubu budou jíní a mrazíky.
Kolik před Michalem bývá mrazů, tolik po Filipu v jednom rázu.
Michal, v den-li jeho pršívá, teplo před Vánoci věštívá.
Mokro o Michalu, studeno o Štědrém dnu.
Na svatého Michala když severní a západní vítr věje, tuhá zima k nám pak spěje.
Nejsou-li pryč před Michalem ptáci, tak po něm tuhá zima neburácí.
Noc-li chladná před Michalem, tuhá zima přijde cvalem.
Padají-li před svatým Michalem žaludy, bude tuhá zima.
Padají-li před svatým Michalem žaludy, nastane tuhá zima.
Pryč nejsou před Michalem ptáci, po něm tuhá zima neburácí.
Svatý Michal všechno z polí spíchal.
Žalud-li do Michala dozrává, krutá zima brzo nastává.
VYSVĚTLENÍ:
Pokud v tento den bude foukat vítr, bude dobrá úroda vína, ale velmi špatná úroda ovoce. Pokud bude jasno, bude v příštím roce dobrá úroda obilí a hezké počasí v období masopustu. Bude-li navíc jasná noc, znamená to, že v tomto roce bude krutá zima. Jiná pranostika zase říká, že pokud ještě neodletěli ptáci do teplých krajin, tak nenastane krutá zima. Další pranostika zase říká, že teď by měla být již pole sklizená.
30. září: svátek má Jeroným
PRANOSTIKY:
Na svatého Jeronýma stěhuje se k nám už zima.
O svatém Jeronýmu připravuj se už na zimu.
Svatý Jeroným, bez dřeva zatopil.
VYSVĚTLENÍ:
Všechny pranostiky se týkají ochlazení a příprav na zimu.
Často-li se v červnu hrom ozývá, kalné léto potom přicházívá.
Červen červený jako z růže květ.
Červen mokrý a studený - bývají žně vždy zkaženy.
Červen mokrý a studený ovcím a mláďatům drůbeže se protiví.
Červen stálý - prosinec dokonalý.
Červen studený - sedlák krčí rameny.
Červen-li více sucho než mokro bývá, urodí se hojnost dobrého vína.
Červen-li více suchý než mokrý panuje, dobrým vínem naše sudy naplňuje.
Červnové blýskání, na sýpkách praskání.
Červnové večerní hřmění - ryb a raků nadělení.
Červnové větříky - časté deštíky.
Chladný květen, červen vlažný - je pro sýpky, sudy blažný.
Co déšť smočí v červnu, přes den vyschne za hodinu jednu.
Co se v červnu vylíhne, velmi často pohyne.
Co v červnu nedá do klasu, červenec nažene v času.
Co vyroste v červnu na louce za den, roste jindy po týden.
Dá-li nebe deštíčka, bude pěkná travička.
Deštivé léto je horší podzimku.
Hřímá-li v červnu, zvede se obilí.
Hřmí-li v červnu, bude pěkné obilí.
Jak červen teplem září, takový bude i měsíc září.
Jak se v červnu měsíc plní, náhlých bouřek moc se vlní.
Jaká parna se v červnu dostaví, tak se i prosincové mraky postaví.
Jaký červen, takový i prosinec.
Jaro je přízeň, léto trýzeň.
Je-li červen mírný, nebude v prosinci mráz silný.
Jestli červen mokrý bývá, obilí pak málo rodívá.
Kdo se vyspí pod bezinkou, zbaví se sedmera nemocí.
Když je červen deštivý, polehává obilí.
Když kvete chrpa, za čtyry neděle chop se srpa.
Když se hřiby v létě mnoho rodí, ten rok málo chleba plodí.
Když v červnu severní větry vějí, tu se bouřky opozdějí.
Letní bouřky při úplňku měsíce, znamenají dešťů dalece.
Louku seč, když je ti jí nejvíce líto.
Měsíc červen voní deštěm.
Nejkrásnější loukou je louka červnová.
Netřeba v červnu o déšť prosit, přijde, jak se začne kosit.
Od koukole červnového a chřipky modrý, za pět neděl do žní.
Pláče-li červen a neoschne žitko, v zajících, koroptvích budem mít řídko.
Rýma tento v červnu lidi nejvíce posedá.
V červnu blýská-li se, hřímá, sedlák spokojeně dřímá.
V červnu deštivo a chladno způsobí rok neúrodný snadno.
V červnu rolník ví, jaké asi bude posvícení, zda bohaté, či chudé.
V červnu se ukáže, co nám dá Pán Bůh na daře.
V červnu severní vání žita hojnost k nám přihání.
V červnu-li zamrazí, úroda se zkazí.
Vlhký červen a studený – mnoho úrody z něj není.
Za chladu není ovádů.
Ze suchého června rádi nebýváme, za vlhkého vína, chleba nemíváme.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se týká počasí a toho, co které počasí přinese. Déšť v tomto období přinese špatné žně, ale dobře poroste tráva. Chladné počasí zase způsobí, že bude málo komárů a ovádů a lidé budou nastydlí. Naopak bouřka by měla přinést radost zemědělcům. Mráz by mohl úrodu zkazit. Absolutní většina pranostik předvídá chlad a déšť v tomto měsíci.
Je-li od Petra do Vavřince parno, bývá v zimě studeno.
Kukačka si na Petrův den ucpe zobák koláčem.
Petrův déšť - oráčův přítel.
VYSVĚTLENÍ:
První předpověď říká, že jak bude v tomto období teplo, stejně tak bude v zimě chladno. Pokud v tento den prší, tak to může zemědělství jen prospět.
2. srpen: svátek má Gustav
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
3. srpen: svátek má Miluše
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
4. srpen: svátek má Dominik
PRANOSTIKY:
Čím více puká půda na Dominika, tím více ještě bude svítit slunce.
Na Dominika parna - mrva marná.Parno na Dominika zvěstuje tuhou zimu.
Potí-li se Dominik, bude ještě Marek v kožiše.
VYSVĚTLENÍ:
V tomto období bývá dost velké vedro, které je předzvěstí kruté zimy.
5. srpen: svátek má Kristián
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
6. srpen: svátek má Oldřiška
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
7. srpen: svátek má Lada (dříve Kajetán)
PRANOSTIKA:
Na svatého Kajetána otvírá se stodol brána.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostika říká, že se otevírají stodoly, aby se do nich mohla svážet sklizeň.
8. srpen: svátek má Soběslav
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
9. srpen: svátek má Roman
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
10. srpen: svátek má Vavřinec
PRANOSTIKY:
Do svatého Vavřince nechval pšenice.
Jak Vavřinec navaří, tak se podzim podaří.
Je-li počasí o svatém Vavřinci pěkné, možno se těšit na deště.
Když den svatého Vavřince a Nanebevzetí Panny Marie pěkný jest, tedy očekávají vinaři dobrý vinný podzimek.
Když o svatém Vavřinci slunce svítí, budeme dobré víno míti.
Krásně-li o Vavřinci a Bartoloměji, na dobrý podzimek máš velkou naději.
Na svatého Vavřince brambory do hrnce!
Na svatého Vavřince bude-li pěkný čas, přinese hojně vína dobrého; byť pak pršelo, neškodí nic, když toliko slunce jest.
Na svatého Vavřince čtyři řípy do hrnce.
Na svatého Vavřince hop zemáky do hrnce!
Na svatého Vavřince jdou oříšky do věnce.
Na svatého Vavřince první podzimní den.
Na svatého Vavřince slunečnost – vína hojnost.
Na Vavřince povětří krásný, bude podletí suchý a jasný.
Nalezne-li se na svatého Vavřince na vinici zralý hrozen, bude hojnost dobrého vína.
Pěkné počasí na svatého Vavřince ukazuje na pěkný podzim.
Pěkně-li na Vavřince a Bartoloměje, krásný podzime se na nás zasměje.
Počasí na svatého Vavřince jaké jest, takové se udrží několik dní.
Počasí na Vavřince jaké jest, takové udrží se po několik dnů.
Prší-li jen týden po svatém Rochu, bramborů každý den trochu.
Přijde-li pršlavý Vavřinec, bude myší plný záhonec.
Svatého Vavřince – svícen do světnice.
Svatý Vavřinec - nebeský ohnivec.
Svatý Vavřinec - první podzimec.
Svatý Vavřinec dá létu první žduchanec.
Svatý Vavřinec odnáší srp a zapřahá pluh.
Svatý Vavřinec ohnivých slz napláče.
Svatý Vavřinec vyprázdnil polní hostinec.
Vavřincův déšť - myší úroda.
Vavřinec - první podzimec.
Vavřinec tepla nepřidá, Bartoloměj ubere.
Vavřinec ukazuje, jaký podzim nastupuje.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se týká počasí v tento den, a jakou je předzvěstí počasí na podzim a v zimě. Pokud v tento den bude hezky, bude dobrá úroda vína. Zároveň se věnuje sklizni i dalších plodin, jako jsou například brambory a řípa. Déšť by způsobil špatnou úrodu brambor a hodně myší na polích. Zároveň by po tomto dni už neměly být velká vedra.
11. srpen: svátek má Zuzana
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
12. srpen: svátek má Klára
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
13. srpen: svátek má Alena
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
14. srpen: svátek má Alan (dříve Smil)
PRANOSTIKA:
Po svatém Smilu slunce ztrácí již svou sílu.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostika říká, že sice i nadále bude svítit slunce, ale jeho paprsky již nebudou tak silné, protože se blíží podzim.
15. srpen: svátek má Hana (dříve Nebevzetí Panny Marie, Terezie)
PRANOSTIKY:
Den Nanebevzetí Panny Marie pěkný čas, přinese hojně dobrého vína.
Je-li jasno a teplo o Nanebevzetí Panny Marie, bývá dobré víno.
Je-li o Nanebevzetí panny Marie pěkně, nastane požehnaný podzimek a počasí bude příznivé vinné révě.
Na Marie Nebevstoupení prvních vlaštoviček loučení.
Na Nanebevzetí léto odletí.
Nanebevzetí a větry ze strnišťat jsou poslové podzimu.
O Nanebevzetí jasno před východem slunce, nastane požehnaný podzimek.
Pak-li byl jasný den Nanebevzetí Marie Panny, tak se hojnost dobrého vína očekává.
Pak-li o Nanebevzetí Marie Panny prší, tak padesát dní mokrých k očekávání máme.
Panna Maria vlaštovky svolává.
Slunce-li o Nanebevzetí Panny Marie svítí, lze hojnost vína se nadíti.
Svatá královna dává první výlupek.
Svatá Terezie zasazuje zimní okna.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že pokud je v tento den pěkně, tak bude i dobrá a velká úroda vína. Jiná pranostika říká, že se přiblížil čas, kdy vlaštovky budou odlétat do teplých krajin a léto se bude chýlit ke konci. Jiná pranostika říká, že tento den a větry z holých polí jsou předzvěstí blížícího se podzimu. Jiná pranostika zase tvrdí, že pokud v tento den prší, tak nás bude čekat déšť ještě minimálně měsíc.
16. srpen: svátek má Jáchym (dříve svatý Roch)
PRANOSTIKY:
Když prší na svatého Rocha, je pak pěkný podzimek.
Ke svatému Rochu bývá hojnost hrachu.
Na svatýho Rocha přibude brambor trocha.
O svatém Rochu brambor jen trochu.
Prší-li jen týden po svatém Rochu, bramborů každý den trochu.
VYSVĚTLENÍ:
Pokud v tento den prší, tak je to předzvěstí hezké podzimu. Jiné pranostiky se zmiňují o úrodě brambor a hrachu, obě úrody mohou být ovlivněny počasím.
17. srpen: svátek má Petra
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
18. srpen: svátek má Helena
PRANOSTIKY:
Přinese-li déšť svatá Helena, bývá otava dlouho zelená.
Svaté Helence pletou ženci věnce.
VYSVĚTLENÍ:
Pokud v tento den prší, tak tráva vydrží v tom roce dlouho zelená. Druhá pranostika se zmiňuje o probíhajících žních.
19. srpen: svátek má Ludvík (dříve Sebald)
PRANOSTIKA:
Na den svatého Sebalda vybírají včelaři med.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika je spíše radou, kdy je vhodné sbírat med ve včelích úlech.
20. srpen: svátek má Bernard
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
21. srpen: svátek má Johana (dříve svatý Samuel)
PRANOSTIKA:
Na svatého Samuela mlynář novou mouku mele.
VYSVĚTLENÍ:
I tato pranostika se týká v podstatě žní, protože je již sklizená část obilí, takže se z něho dá mlít nová mouka.
22. srpen: svátek má Bohuslav
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
23. srpen: svátek má Sandra (dříve svatý Filip)
PRANOSTIKA:
Má-li Filip hromy v průvodu, značí to brzký déšť a úrodu.
VYSVĚTLENÍ:
Pokud je v tento den bouřka, tak bude pršet a ovlivní to i úrodu.
24. srpen: svátek má Bartoloměj
PRANOSTIKY:
Bartoloměj svatý léto nenavrátí.
Bartoloměj svatý odpoledne krátí.
Bartolomějské větry ovsy lámou.
Bouří-li na svatého Bartoloměje, bouří po něm ještě více.
Den Bartoloměje jest pravidlo celého podzimku.
Dozrál-li hrozen do Bartoloměje, dobrým vínem sudy naleje.
Fouká-li na Bartoloměje z Moravy, vorej sedláčku, pomali; fouká-li na Bartoloměje vítr z Čech, pak si sedláčku, s oráním pospěš!
Hřmí-li po svatém Bartoloměji, bude podzim dlouhý a pěkný.
Jak Bartoloměj velí, takový bude podzim celý.
Jaké počasí na den svatého Bartoloměje bude, takové počasí celého podzimku znamená.
Jaké počasí o svatém Bartoloměji, takové bude i celý podzim.
Jaký čas jest na svatého Bartoloměje, takový celý podzimek bude; bude-li tento den pěkný čas, znamená příjemný podzimek.
Je-li bouřka na Bartoloměje, na podzim se pořád změna děje.
Je-li na Bartoloměje čas, je z lisu kvas.
Krásně-li o Bartoloměji, vinaři se smějí.
Máme-li střídavé počasí na Bartoloměje, máme též střídavý podzim.
Na Bartoloměje moc mraků - v zimě moc sněhu.
Na svatého Bartoloměje sedlák žito seje.
Nerostou-li na Bartoloměje hřiby, neočekávej v zimě sněhu.
O svatém Bartoloměji naplije jelen do řeky, a proto se nemá již nikdo koupat.
Od svatého Bartoloměje slunce již tolik nehřeje.
Pěkně-li na svatého Bartoloměje, pijí vinaři.
Pěkně-li na Vavřince a Bartoloměje, krásný podzimek se na nás zasměje.
Pěkně-li o Bartoloměji, na pěkný podzim máme naději.
Pěkný čas na svatého Bartoloměje – dobrý podzimek, než se kdo naděje.
Po Bartoloměji studený rosy, nechoďte ráno bosi.
Sucho na Bartoloměje - mrzané zimy naděje.
Svatý Bartoloměj zavádí mraky a činí konec bouřkám.
Svatý Bartolomi létu hlavu zlomí.
Svatý Bartolomi všemu hlavu zlomí.
VYSVĚTLENÍ:
První dvě pranostiky se týkají toho, že léto pomalu končí a že i dny se pomalu zkracují. Pokud v tento den jsou bouřky, tak budou trvat i v dalším čase. Jiné pranostiky zase zmiňují, že jak bude tento den, tak bude vypadat i podzim. Jiné pranostiky se zase týkají sklizně vína, které by mělo být dobré, pokud již stihlo do tohoto dne dozrát. Pokud bude v tento den zamračeno, mělo by být v zimě dost sněhu, pokud ale nerostou hřiby, tak žádný sníh nebude. Jiná pranostika říká, že se začíná po ránu ochlazovat, takže již je lepší ráno nechodit bez bot. Předposlední pranostika zase říká, že tento den je vlastně takovým koncem léta.
25. srpen: svátek má Radim (dříve Ludvík)
PRANOSTIKA:
Od Ludvíka krále bouře je namále a o Augustině táhnou již do zimní síně.
VYSVĚTLENÍ:
V tento hrozí ještě bouřky, které ale budou pomalu ustupovat, protože se blíží zima.
26. srpen: svátek má Luděk (dříve svatý Zeferin)
PRANOSTIKA:
Svatý Zeferin poslední klásky sbírá.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika říká, že se blíží konec žní.
27. srpen: svátek má Otakar
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
28. srpen: svátek má Augustýn (dříve Augustin)
PRANOSTIKY:
Jak je teplo o Augustinu, tak bude studeno na Kateřinu.
Ještě svatý Augustýn rád vyhledává stín.
Kol svatého Augustina odcházejí pryč teplé dny.
O svatém Augustinu léto opouští krajinu.
Svatý Augustin udělá z tepla stín.
VYSVĚTLENÍ:
Pranostiky se týkají tepla v tento den a v následujících obdobích. Jak bude v tento den teplo, stejně tak bude chladno v budoucnu. Zároveň již končí pomalu léto a teplo mizí.
29. srpen: svátek má Evelína (dříve Stětí Jana Křtitele, Jan Křtitel)
PRANOSTIKY:
Jana stětí – vlaštovka od nás letí.
Když na den Stětí svatého Jana prší, velikou zkázu ořechy trpěti mají.
Na Jana stětí vlaštovky od nás letí.
Na svatého Jana stětí čápi do tepla letí.
Na svatého Jana Stětí hotov žito k setí.
Na svatého Jana stětí mají se ožínati bramborové nati.
Na svatého Jana stětí vlaštovička od nás letí.
Prší-li na den stětí svatého Jana Křtitele, zkazí se ořechy.
Stětí svatého Jana – přestávají již parna.
VYSVĚTLENÍ:
Většina pranostik se týká stěhování ptáků do teplých krajin. Druhá pranostika zase říká, že pokud bude pršet, bude to pohroma pro úrodu ořechů. Poslední pranostika zase říká, že končí pravá vedra.
30. srpen: svátek má Vladěna
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
31. srpen: svátek má Pavlína
Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.
1.květen: Svátek práce (dříve svatý Josef, svatý Filip a Jakub)
PRANOSTIKY:
Dívka, která zůstala na večer prvomájový nepolíbená, do roka uschla.
Filipa a Jakuba déšť - to zlá zvěst.
Filipa a Jakuba mráz - to obilí plný klas.
Jestli se Filip a Jakub zasměje, jistě se hnedle také čočka zaseje.
Kolik Filipa Jakuba krapek, tolik sena kopek.
Na Filipa a Jakuba chrousti hučí, o Martině studený vítr fičí.
Na Filipa a Jakuba koníček trávy naškubá.
Na Filipa a Jakuba se má vysévat čočka.
Na Jakuba a Filipa zelená se každá lípa.
Na prvního máje déšť, málo sena, žita jest.
Před Filipem deštík noční úrodu nám věští roční.
Prší-li na prvního května, bývá málo žita a sena.
Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se seno.
Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se víno.
Prší-li na svatého Filipa a Jakuba v noci, bude úrodný rok.
První květen deštivý – polím a loukám škodlivý.
VYSVĚTLENÍ:
Hned první pranostika souvisí s tím, že tento den je považován nejen za svátek práce, ale i lásky. Každá dívka by tedy měla dostat polibek (v Čechách se zachovává tradice, že má polibek proběhnout pod rozkvetlou třešní), aby byla během roku zdravá a neuschnula. Druhá a třetí pranostika se týkají počasí v tento den. Pokud by pršelo, bylo by to špatné pro zemědělce, pokud bude ale mrznout, tak to obilí neuškodí, spíše naopak. Jiné pranostiky se týkají vysévání čočky, či rostoucí trávy. Poslední pranostiky se týkají deště v tento den. Pokud by pršelo, bude v dalších měsících sucho a příliš se neurodí.
2. květen: svátek má Zikmund
3. květen: svátek má Alexej (dříve svatý Filip, svatý Florián a Jakub Menší, Kříž)
PRANOSTIKY:
Jestli se Filip a Jakub zasměje, jistě se hnedle čočka zaseje.
Na Filipa Jakuba chrousti hučí, o Martině studený vítr fučí.
Svatý kříž, ovčí střiž.
VYSVĚTLENÍ:
První dvě pranostiky jsou stejně jako na 1. Května, protože svatý Filip a Jakub měli svátek i v tento den. První pranostika doporučuje setí čočky v tento den, druhá zase předvídá počasí podle toho, jaké je počasí v tomto období. Poslední pranostika je rada pro chovatele ovcí, že je vhodné v tuto dobu stříhat ovce, zima již nepřijde, takže není potřeba, aby měly vlnu.
4. květen: svátek má Květoslav (dříve svatý Florián)
PRANOSTIKY:
Déšť svatého Floriána je ohňová rána.
Je-li o dni svatého Floriána veliký vítr, jest toho roku mnoho ohňů.
Svatý Florián si ještě může nasadit sněhový klobouk.
VYSVĚTLENÍ:
První dvě pranostiky se týkají počasí v tento den. Pokud by byl velký oheň, pranostika předvídá, že bude i moc požárů. Poslední třetí pranostika říká, že i teď může stále sněžit.
5. květen: svátek má Klaudie (významný den: květnové povstání českého lidu)
6. květen: svátek má Radoslav
7. květen: svátek má Stanislav
PRANOSTIKY:
Na svatého Stanislava mají brambory svátek.
Stanislavova jařice, Urbanův oves a Vítův len vyhánějí hospodáře z domu ven.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika říká, že tento den je dobrý pro setí a růst brambor. Druhá pranostika radí, co v které dny je dobré sít, aby se hospodář měl dobře. Podle této pranostiky je dobré 7. Května zasít jařici.
8. květen: Den osvobození od fašismu
9. květen: svátek má Ctibor
10. květen: svátek má Blažena (dříve Svatodušní svátky, Hod boží svatodušní)
PRANOSTIKY:
Déšť o letnicích - slunce na Boží tělo.
Když prší v pondělí svatodušní, bude zkáza na sena.
Na svatého ducha bláto - bude laciné mláto.
Na svatého Ducha nesvlékej kožicha; po svatém Duchu nezbavuj se kožichu.
Na svatý Duch do vody buch !
O svatém Duše choď ještě v kožiše.
Pohoda na svatodušní pondělí slibuje úrodu.
Prší-li na svatého Ducha, jsou klepána žita.
Prší-li o svatém Duše, bývá po něm málo suše.
Svatý Duch přinese plný pytel much.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika se týká deště v tento den, déšť by měl přinést slunce do dalších dní. I další pranostiky se týkají deštivého počasí v tento den, podle předpovědí by déšťměl přinést špatnou úrodu sena, zároveň i další deštivé počasí, ale dobrou úrodu obilí. Jiné pranostiky počítají stále s tím, že počasí může být dost chladné. Poslední pranostika předvídá, že se začne oteplovat natolik, že se vyskytne hodně much.
11. květen: svátek má Svatava (dříve svatý Ignác z Laconi, svatý Mamert)
PRANOSTIKY:
Déšť na Mamerta, Serváce a Bonifáce - prší pak celé léto.
Déšť na svatého Mamerta přináší soužení, neboť v něm nic dobrého není.
Déšť, jejž Mamert, Pankrác a Servác kuje, rád se v celém létě opakuje.
Je-li na Mamerta mokro, bude celé léto mokré.
O svatém Mamertu zimy je po čertu.
Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta.
VYSVĚTLENÍ:
Absolutní většina pranostik se týká předpovědi počasí na další období. Pokud by během těchto dní pršelo, tak pršet bude hodně i v průběhu roku hlavně v létě, což nepřinese nic dobrého obzvlášť zemědělcům. Poslední pranostika říká, že po těchto dnech, už by rozhodně nemělo mrznout.
12. květen: svátek má Pankrác (dříve svatý Neureus, svatý Achilleus)
PRANOSTIKY:
Na Pankráce, na Urbana suchý den – urodí se víno, hustý bude len.
Na Pankráce, Serváce a Bonifáce pršky nejjistější bývají.
Pankrác a Urban bez deště - hojnost vína.
Pankrác, Servác, Bonifác - často květy klidí, pro královnu Žofii.
Pankrác, Servác, Bonifác - ledoví muži spalují mrazem ovoce i růži.
Pankrác, Servác, Bonifác - studení bratři, přinesou chladna, jak se patří.
Pankrác, Servác, Bonifác pro sadaře jsou zlí chlapci.
Pankrácova nepohoda - vinohradům výhoda.
Svatí Pankráci, Serváci a Bonifáci, vás se bojí všichni sedláci.
Tři ledoví byli svatí, ale často jsou nejvíc proklatí.
VYSVĚTLENÍ:
I tyto pranostiky se vztahují k počasí a k úrodě. Hned první pranostika se týká toho, že by v tento den nepršelo a bylo sucho, to by přineslo dobrou úrodu vína i lnu. Hned druhá pranostika ale říká, že v tyto dny obvykle prší. Jiné pranostiky ještě počítají s tím, že může mrznout, což by způsobilo, že by ovoce i květny mohly zmrznout. Jiné pranostiky se týkají toho, že zemědělci mají z těchto dní strach, protože jsou předzvěstí jejich budoucí úrody.
13. květen: svátek má Servác (dříve svatý Ondřej, Hubert Fournet, Leonard Murialdo)
PRANOSTIKY:
Nezamrazí-li ledoví bratři, Pankrác, Servác a Bonifác, alespoň zastudí.
Pan Serboni pálí stromy.
Před 13. dnem máje nejsme ubezpečeni stálého letního povětří; po tomto dni ale není zapotřebí se obávati vínu škodnému mrazu.
VYSVĚTLENÍ:
Všechny tři pranostiky se nějakým způsobem týkají zimy v těchto dnech. První říká, že když nebude mrznout, bude alespoň chladno. Druhá říká, že mráz spálí stromy a třetí zase, že od tohoto dne se nemusíme už obávat velkých mrazů, které by zničily úrodu.
Pankrác, Servác, Bonifác jsou ledoví muži, Žofie je jejich kuchařka.
Před Matějem není léta, po Matěji s mrazy veta.
Svatý Matěj bez deště - hojnost vína.
Pankrác, Servác, Bonifác pro sadaře jsou zlí chlapci.
VYSVĚTLENÍ:
I tyto pranostiky mají stále stejný nádech možné zimy v těchto dnech a její vlivu na úrodu.
15. květen: svátek má Žofie
PRANOSTIKY:
Čas ledových mužů a svaté Žofie bez deště nemine.
Déšť svaté Žofie švestky ubije.
Na svatou Žofii je dobře vysazovat hlavatici, neboť ráda zalévá.
Po kuchařce zmrzlých se vysazuje paprika.
Svatá Žofie nemívá květy v oblibě.
Svatá Žofie pole často zalije.
Svatá Žofie prosa zasije.
Žofie vína upije.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika předvídá, že v tyto dny prostě pršet bude. Druhá říká, že pokud bude pršet 15. Května, tak to zničí úrodu švestek, třetí pranostika zase s deštěm počítá a radí zasazovat to, co má rádo vodu. I jiné pranostiky se týkají deště v tento den a možného mrazu, který by zničili květy.
16. květen: svátek má Přemysl (dříve svatý Jan Nepomucký)
PRANOSTIKY:
Čeští patroni odměřují teplo.
Kdo o svatém Janě len zasívá, stébla zdéli lokte mívá.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika se týká možného oteplení v tento den. Druhá pranostika zase se týká setí lnu v tento den, takový len by byl totiž kvalitní a dlouhý.
17. květen: svátek má Aneta
18. květen: svátek má Nataša
19. květen: svátek má Ivo (dříve svatý Petr Celestýn)
PRANOSTIKA:
Přišel Petr Celestýn - mohou se již okurky sadit ven.
VYSVĚTLENÍ:
Tato pranostika je takovou radou, kdy se mají sázet okurky. Už jejich čas, neměly by již zmrznout.
20. květen: svátek má Zbyšek
21. květen: svátek má Monika
22. květen: svátek má Emil (dříve svatá Julie)
23. květen: svátek má Vladimír
24. květen: svátek má Jana
25. květen: svátek má Viola
PRANOSTIKY:
Havlovo žito, Urbanův oves, co z toho bude, potom mi pověz!
Jak na Urbana bývá, takové pak setí rolník mívá.
Jaký den 25. máje, jakožto na den Urbana povětří jest, takový podzimek následovati má.
Jasné slunce na den svatého Urbana hojnost dobrého vína znamená.
Když na Urbana prší, bude mnoho myší.
Ke svatému Urbanu se vysévá pohanka.
Na Urbana den pospěš síti len.
Na Urbana pěkný teplý den - bude suchý červenec i srpen. Vinná réva nedbá toho - bude míti vína mnoho.
Na Urbana se seje len.
Pankrác a Urban bez deště - hojnost vína.
Po svatém Urbanu mráz neškodí džbánu.
Pohoda na Urbana - pro sedláka vyhraná.
Prší-li na svatého Urbana, bude úroda hlavně na víně.
Prší-li na svatého Urbana, znamená újmu vína; pakli jest pěkný čas, dobré víno bude zas.
Svatý Urban - léta pán.
Svítí-li slunce na svatého Urbana, bude úroda hlavně na víně.
Urban bývá studený pán.
Urban krásný, vyjasněný - hojným vínem nás odmění.
Urban-li nám pěkně hřeje a Vít deštěm vlaží, jak si člověk jenom přeje, tak jej pole blaží.
Urbanův oves, Havlovo žito – nechystej, sedláče, stodolu na to!
VYSVĚTLENÍ:
Pranostiky se opět věnují budoucí úrodě a počasí v tomto období. Některé pranostiky říkají, že jaké je počasí v tento den, takové bude i na podzim v době úrody. Jiné pranostiky říkají, co je dobré v tyto dny sít, jako například pohanku a len. Jiné pranostiky říkají, že pokud je hezky slunečno, tak bude dobrá úroda vína.
26. květen: svátek má Filip
PRANOSTIKY:
Má-li Filip hromy v průvodu, značí to brzký déšť a úrodu.
Na svatého Filipa tráva už rozkvétá.
Na svatého Jiří tráva ze země míří, na svatého Filipa tráva je již veliká.
VYSVĚTLENÍ:
První pranostika se týká možné bouřky, která by přinesla období dešťů a ovlivnila by i úrodu. Druhá pranostika se zase týká zelenání a růstu trávy, která je už veliká.
27. květen: svátek má Valdemar (dříve svatý Duch)
PRANOSTIKY:
Déšť o letnicích - slunce na Boží tělo.
Na svatého Ducha nesvlékej kožicha; po svatém Duchu nezbavuj se kožichu.
Na svatého Ducha bláto - bude laciné mláto.
O svatém Duše choď ještě v kožiše.
Prší-li na svatého Ducha, jsou klepána žita.
VYSVĚTLENÍ:
I tyto pranostiky se již opakují, protože svátek svatého Ducha připadal v minulosti na dva dny. Pranostiky jsou tedy společné. Opět se týkají možného studeného počasí a úrody obilí.
28. květen: svátek má Vilém (dříve Svatodušní pondělí)
PRANOSTIKY:
Když prší v pondělí svatodušní, bude zkáza na sena.
Pohoda na svatodušní pondělí slibuje úrodu.
VYSVĚTLENÍ:
Pokud by v tento den pršelo, přineslo by to špatnou úrodu sena, pokud by ale bylo hezky, úroda by byla dobrá.
29. květen: svátek má Maxmilián
30. květen: svátek má Ferdinand
31. květen: svátek má Kamila (dříve Petra)
PRANOSTIKA:
Len vysetý posledního května se dobře zvede, protože Petruška ráda přede.
VYSVĚTLENÍ:
Poslední pranostika tohoto měsíce se týká setí lnu, které by bylo v tento den ještě dobré, protože počasí by mu přálo.
Rozbor věty jednoduché :"Chcete někdo něco?" Podmět nevyjádřený /Vy/, přísudek Chcete,předmět ve 4.p.něco.Jaký větný člen je zájmeno někdo? Děkuji za vysvětlení.M.Davidová
Dobrý den, prosím o radu s otázkou proč.
Pokud je otázka proč, tak v otázce se rozvíjí pouze sloveso, přídavné j., nebo příslovce. Můj dotaz je na podstatné jméno, které se rozvíjí, je to gramaticky správně? Například "proč marketing"
Děkuji za vysvětlení.
Dobrý den, chci se zeptat,když je věta : Byli jsme v lese. Člověk se zeptá,kdo byl v lese my. Proč tedy není ve slově byli tvrdé y na konci? Když je třeba věta : Boty kopaly do míče. Tak po l tvrdé y je,protože ty boty kopaly jako ty ženy.
Mám v tom trochu zmatek. Děkuji moc za vysvětlení Katka
Slovo JAK může být podstatné jméno, příslovce a taky spojka.
JAK podstatné jméno: jak je název zvířete z Tibetu
JAK příslovce: například ve větě Jak mám určit slovní druh?
JAK spojka: například ve větě Učitel viděl, jak žák bravurně určil slovní druhy.
Teoreticky byste měla mít možnost dělat vše za svého otce, ale v praxi jsou s tím problémy, protože jednotlivé instituce požadují plnou moc určenou jen pro konkrétní úkon. Dobré je mít v takové plné moci uvedeno vysvětlení, proč je plná moc v plném rozsahu, například kvůli nemohoucnosti nebo kvůli trvalé nepřítomnosti v ČR. Taktéž výrazně pomůže, když je tato plná moc sepsána u notáře, jako notářský zápis se všemi náležitostmi.
Ano, na základě plné moci je možné na Poště vyzvednout důchod. Pošta má k tomu vlastní institut udělování plné moci, ale ten je zdlouhavý a jeho zavedení trvá minimálně dva týdny a je zpoplatněn asi 200 Kč. Rychlejší je klasická plná moc s ověřeným vaším podpisem.
Je k tomu zapotřebí sepsat toto:
Já, Jméno Příjmení, zmocňuji svou dceru Jméno Příjmení, rodné číslo, aby na pobočce České pošty převzala výplatu důchodu od České správy sociálního zabezpečení adresovanou mně. Tuto plnou moc uděluji na dobu neurčitou s platností od dnešního dne.
Podpis zmocnitele (vás)
Prohlašuji, že plnou moc přijímám v plném rozsahu.
Podpis zmocněnce (vaší dcery)
_____________
Je nezbytné, aby váš podpis byl úředně ověřen (na Poště, na Obecním úřadě nebo u notáře). Podpis vaší dcery se neověřuje. Poplatek 30 Kč za ověření podpisu.
Dobrý den,
nevím, jestli jsem správně pochopila Vaši otázku, ale pokusím se o možné vysvětlení...
Vidíte-li např. v názvu knihy nebo na reklamním letáčku napsáno "Proč marketing?", nejde o chybu. V tomto případě totiž mluvíme o tzv. elipse (výpustce), což je vynechání slov nebo vět v textu, které jsou všeobecně známé nebo vyplývají ze situace a kontextu.
Zvlášť výrazně se eliptický způsob vyjadřování uplatňuje právě v určitých typech textů nebo jejich částech: adresách, dotaznících, formulářích, tabulkách, jízdních řádech, rozvrzích hodin, anketách, ale také telegramech, (novinových) titulcích, tirážích, reklamě, firemních štítech, heslech (na transparentech), sloganech, příslovích apod. Především však jde o typický prostředek mluvené řeči.
Tak to vypadá na vládu slováka, japonce a hašišmana. To je prostě konec české originální garnitury, která se úplně zdiskreditovala. Čeká nás naprosto nová budoucnost, jejíž výsledky jsou ve hvězdách. Dva cizinečtí bussinessmani a jeden najivní avatar drží naše životy ve svých rukou.
"www.tripadvisor.cz › ... › Praha › Praha – Aktivity › Karlův Most
Je to tipická památka České Republiky."
Toto je věta, kterých najdete na internetu spousty.možná by stálo za to, tak jako je mnoho odkazů, jak psát Tip x typ, proč psát Typický, nikoli tipický.., Díky, Lenka
Milá paní Polesná,
Váš názor o volnu učitelů je jaksi mylný. Každý ví o existenci letních, jarních prázdnin atd. Nicméně jsou to prázdniny pro děti, ne pro učitele. Mám totiž jednoho středoškolského učitele doma a má úplně stejnou délku dovolené jako každý jiný zaměstnanec - tedy pět týdnů a navíc má tu nevýhodu, že si jí musí vybrat vždy jen v letních měsících a ne když třeba rodina potřebuje. V době prázdnin sice neučí děti, ale ve škole být musí. Najde se tam totiž mnoho jiné práce. Žádné volno nemá. A pak také zapomínáte na to, že učitel příchodem domů ze školy práci nekončí jako hasič nebo koho jste dávala jako příklad. Téměř denně totiž sedí u další přípravy na druhý den. A nelžu Vám - někdy je to až do půlnoci. A to vážně nepřeháním. Já bych to tedy dělat nechtěla. A nejde jen o časovou stránku, ale hlavně o tu psychickou. Neumíte si možná ani představit, co obnáší učit některé puberťáky, ale to už je jiná stránka věci. Doufám, že Vám tohle vysvětlení postačí.
Bohužel bez přítomnosti zmocnitele nelze vydat průkaz příjemce. Navíc Pošta má nový proces pro zmocněnce, tak zvaný Rozšířený elektronický průkaz příjemce k Zákaznické kartě, který je komplikovanější než původní vydání průkazu příjemce, ale zase jde prodlužovat bez přítomnosti na pobočce prostřednictvím aplikace pošta online. Více informací k tomu zjistíte tady na webu České Pošty https://www.ceskaposta.cz/z…
Nejlepší by bylo tchyni založit účet v bance a nechat posílat její peníze tam. Přes platební kartu pak hotovost může vybrat kdokoliv, kdykoliv, kdekoliv.
Dobrý den pane Babiši, přeji vám hodně úspěchů, zdraví, energie, aby jste vydržel nátlak od zlých lidí a plofašistické,nedemokratické pětikoalica vedené Fialou. Bojujte o post prezidenta, moc si vás vážím a přeji hodně štěstí. Ve vládě je už konečně nutné, aby zaujala stanovisko silná osobnost, aby už konečně někdo zastavil tu katastrofu která směřuje ke konci světa, učinil tak klid a mír pro všechny české občany, a to jste právě Vy který to dokáže . Důvěřují vám. Moc vám přeji vyhrát prezidentské volby. Velmi Vás pozdravuji a ze srdce přeji vše jen to nejlepší. S pozdravem Jaroslav Pikula.
Česká pošta má pro tyto situace svůj speciální produkt s názvem elektronický průkaz příjemce. Zde je návod na jeho zřízení: https://www.ceskaposta.cz/s…
Elektronický průkaz příjemce k Zákaznické kartě opravňuje zmocněnce přebírat za adresáta zásilky, důchod druhého z manželů a poukázané peněžní částky. Průkaz lze aktivovat ke každé Zákaznické kartě České pošty pro fyzické osoby. Česká pošta niky nevydá zásilky určené do vlastních rukou adresáta nikomu jinému, než jen adresátovi, i kdyby měl jakoukoliv plnou moc. Z podstaty věci to nejde, protože vlastní ruce adresáta jsou jen jedny.
