ČESKÝ ROZHLAS BRNO BYLINKOVÁ PORADNA je jedno z témat, které se týká tohoto článku. Setkali jste se s termínem obchodní rejstřík a nevíte, co si pod tímto pojmem přesně představit? Tak vězte, že obchodní rejstřík je veřejný rejstřík, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích, jako je například firma, sídlo, předmět podnikání nebo společníci. Každý do něj může nahlížet a pořizovat si z něj výpisy.
Obchodní rejstřík Brno
Obchodní společnosti se sídlem firmy v Jihomoravském kraji jsou evidovány v obchodním rejstříku (nově veřejném rejstříku) vedeném Krajským soudem v Brně. Patří sem například společnosti založené ve městech: Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo.
Krajský soud v Brně
Telefon ústředna: 546 511 111
Fax: 546 529 368
E-mail: podatelna@ksoud.brn.justice.cz
Datová schránka: 5wwaa9j
Adresa: Husova 15, 601 95 Brno
Úřední hodiny
- den podatelna
- pondělí 7.30–16.00
- úterý 7.30–16.00
- středa 7.30–17.00
- čtvrtek 7.30–16.00
- pátek 7.30–15.00
Zdroj: článek Obchodní rejstřík
Poradna
V naší poradně s názvem JAK SPRÁVNĚ NAPSAT PLNOU MOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeňka.
Touto cestou se Vás ptám, jak mám napsat plnou moc k převedení platby na sipo pro Tv + Rádio z manžela na manželkou. P:S: zmocněnec je manželka a adresát je manžel???Předem děkuji za radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Nejdříve si musíte na poště pro sebe vyřídit SIPO. Tím dostanete své vlastní spojovací číslo. Pak manžel sepíše plnou moc, kde uvede sebe jako zmocnitele a vás jako zmocněnce. Do plné moci dále manžel uvede:
"Souhlasím, aby zmocněnec zařídil zrušení inkasa rozhlasových a televizních poplatků na mém SIPO spojovacím čísle (doplnit spojovací číslo manžela) z důvodu převodu tohoto inkasa na SIPO spojovací číslo zmocněnce (doplnit spojovací číslo manželky)."
Plnou moc pak podepíšete vy i manžel. Jen jeho podpis musí být úředně ověřen. Pak to odnesete na poštu, kde jste předtím vyřídila svoje SIPO a tam je požádáte o změnu plátce poplatků za televizi a rozhlas. To je vše a mělo by to klapnout.
Zdroj: příběh Jak správně napsat plnou moc
Diktát č. 5
Na Nový rok se vydali na nedaleký kopec Mravenečník.
Děti si chystaly masky na masopust.
Stezka Jizerskými horami lákala řadu německých turistů.
Loňský olympijský vítěz porazil v maratónu i favorita z Jihoafrické republiky.
Oficiální prohlášení vydala Česká tisková kancelář.
Během Pražského povstání v roce 1945 se bojovalo i o Český rozhlas.
Velikonoční oslavy začínají už na Velký pátek.
Na Boží hod vánoční jsme jeli k příbuzným.
Učili jsme se o stoleté válce, ve které bojovala i Panna orleánská.
Na večeři jsme zašli do restaurace U Vítězů.
Zdroj: článek Diktáty na velká písmena pro střední školy
Příběh
Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ – MODERNÍ ČESKÝ KRÁL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza.
1. Nepotřebuje krást
Adrej Babiš se dlouhou dobu vyskytuje v žebříčcích nejbohatších Čechů. Všichni o tom vědí, že je bohatý a vnímají to jako záruku, že nebude krást. Podobně se český národ zachoval při první volbě Prezidenta republiky, kdy byl takto okouzlen Karlem Schwarzenbergem.
2. Může urychlit demokracii
Díky hierarchii, která v hnutí Andreje Babiše funguje, může prosazovat rychleji, co slíbí. Podobně fungoval i král Karel IV, za kterého české země doslova vzkvétaly. Voliči nemají zájem o politické krize, chtějí stabilitu jednoho člověka, který je povede. Lidé chtějí novodobého českého krále. Moderního člověka, muže činu.
3. Není podrazák
V podnikání se podrazy netolerují, v podnikání se spolupracuje. Adrej Babiš zbohatl právě v těchto podmínkách. Lidem imponuje jeho úspěch a chtějí, aby stejně tak úspěšná byla celá Česká republika. Bez podrazů, které jenom zdržují a otravují.
4. Současné politické zřízení již vyčerpalo svůj potenciál
Národ je jasně obeznámen, jak vypadá vláda tradičních politických stran. Voliče ani moc nezajímá politický program jednotlivých stran, protože scénář už dobře znají 25 let. Adrej Babiš v sobě nese naději, že konečně budou důležitá rozhodnutí konána rychle, a že předsednická funkce bude obsazena odborníkem a ne někým za odměnu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.
Já se jenom bojím, aby se z toho nestala diktatura jednoho muže. V Německu taky byli všichni unesení svým vůdcem a kam je to dostalo. Jsem zvědavá, jestli ve volbách ještě dostane šanci politická pluralita před diktátem jednoho muže.
Zdroj: příběh Andrej Babiš – moderní Český král
Psaní velkých písmen
Velká počáteční písmena se píší u vlastních jmen, u jevů, které se hodnotí jako významné a na začátku vět.
Vlastní jména se podle významu dělí na dvě skupiny. První skupinou jsou vlastní jména, která jev jenom identifikují. Patří sem jména osob, zvířat, spolků, států, atd. U nich se velká písmena píší vždy. Do druhé skupiny patří jevy, které mají i obecný význam a napsáním velkého písmene dá pisatel najevo, že se jedná o označení jediného určitého jevu (Muzeum čokolády (konkrétní instituce) x muzeum čokolády (místo, kde jsou vystaveny předměty související s čokoládou). Kromě toho se velká písmena píší i u jevů, které byly tak důležité, že bylo třeba je vyčlenit napsáním velkého písmene, to se objevuje například u názvů památných staveb, událostí a akcí: Sametová revoluce.
VLASTNÍ JMÉNA A NÁZVY ŽIVÝCH BYTOSTÍ
Velkým písmenem začínají vlastní jména a názvy živých bytostí, ať už se jedná o jména osobní, umělecká, jména pohádkových bytostí i jména zvířecí. Například: Petr Novák, Božena Němcová, Popelka, Alík.
S velkým počátečním písmenem se píší i přivlastňovací přídavná jména, která vznikla odvozením od jmen osobních příponami -ův, (-ova, -ovo), a in (-ina, ino). Například: Máchův kraj. Naopak malým písmenem začínají přídavná jména, která jsou odvozená od vlastních jmen příponou -ský, -ovský, jako například: shakespearovský sonet, švejkovský typ.
Velká písmena se píší i u jmen národních a obyvatelských. Proto označení typu Čech, Francouz, Pražan, Ostravan, Severočech se píší s velkým písmenem. V okamžiku, kdy se ale z tohoto podstatného jména udělá přídavné jméno, změní se počáteční písmeno na malé. Například: český fanoušek, pražských taxikář.
JMÉNA ZEMĚPISNÁ
U jednoslovných jmen zeměpisných, tedy u světadílů, zemí, krajin, ostrovů, poloostrovů, hor, nížin, moří, jezer, řek a dalších zeměpisných označení se píše velké počáteční písmeno. Například: Evropa, Morava, Balkán, Šumava, Balaton. U dvouslovných názvů se píše malé písmeno u slova původu obecného. Například: Středozemní moře, Balkánský poloostrov, Kanárské ostrovy, Český ráj, Lysá hora, Slapská přehrada.
V případě, že se k místnímu názvu přidá označení světové strany, která určuje, kde se daná část nachází, se píše velké písmeno jen u místního názvu, ne u označení světové strany: východní Čechy.
JMÉNA MÍSTNÍ
U jednoslovných jmen obcí a čtvrtí se píše velké písmeno, například: Praha, Vinohrady Brno, Liberec. U dvouslovných pojmenování obcí a čtvrtí se píší obě počáteční písmena velká: České Budějovice, Mariánské Lázně, Hradec Králové, Malá Strana. U tříslovných a víceslovných pojmenování se píše malé písmeno u předložky: Ústí nad Labem, Rož
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Psaní velkých písmen
Příběh
Ve svém příspěvku BYSTE NEBO BY JSTE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel George Svetlik.
Domnívám se, že před lety, kdy jsem se já učil českou gramatiku, byly povoleny obě možnosti. Mám to prostě nějak zažité. Potom jsem emigroval (1978) a do USA se změny v češtině nedostanou. Nedostaly se tam ani nová slova, která mne po mém návratu šokují a nevím proč si je tato generace politiků a žurnalistů vymýšlí . Příklady: predikce (kdysi se říkalo předpověď), edukace (vzdělání), dehonestace (ponížení), adorovat (obdivovat), implementace ( vložení, zavedení), stejdž-stage (jeviště), bakstejdž-backstage (zákulisí), včera jsem dokonce na ČR slyšel slovo juvenální (má to asi být mladistvý) a mnohé jiné patvary. Můžete namítnout, že je to přirozený vývoj jazyka, ale není. Slova bychom měli nahrazovat anglikanismy tam, kde není český výraz. Nechci znít jako Dobrovský, Jungmann nebo Palacký, ale i oni bojovali proti stejné věci, jenže tenkrát to nebyly anglikanismy ale germanismy. A kdyby nebojovali, tak tu dnes šprechtíme. Proč proti tomu nikdo nebojuje? Kde je Ústav pro jazyk český?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Teukros.
S kritikou na zbytečné ochuzování češtiny o anglikanismy souhlasím. Všimněme si jak se přestává užívat sloveso zahajovat, začínat, spouštět a podstatné jméno zahájení, začátek anglickým startovat, start. Anglické start-startovat vnímám jako opodstatněné v případech rychlého, rázného uvedení předmětu nebo osoby z klidového stavu do pohybu - start rakety, běžci odstartovali apod. Šíření slovního plevele do slovníku současníků mají na svědomí zejména redaktoři veřejných médií. Zřejmě proto že nejsou dostatečně ve svém rodném jazyku. Např. "Odstartovala vernisáž obrazů"
Zdroj: příběh Byste nebo by jste
