Charakteristika patří mezi slohové útvary, se kterými se žáci setkávají opakovaně během celé školní docházky, a přesto bývá zdrojem nejistoty. Někdo neví, co všechno má do textu zahrnout, jiný se bojí, že jeho práce bude působit nudně nebo příliš popisně bez hlubšího významu.
Právě dobře napsaná charakteristika ale dokáže čtenáře zaujmout, přiblížit mu osobnost člověka nebo literární postavy a ukázat, že autor textu umí přemýšlet, pozorovat a vyvozovat závěry. Pokud se naučíte správně pracovat s přímou i nepřímou charakteristikou a držet se přehledné osnovy, stane se z charakteristiky zvládnutelný a dokonce i zábavný slohový útvar.
FAQ – Často kladené otázky
Co je to charakteristika?
Charakteristika je popisný slohový útvar zaměřený na povahové rysy a chování.
Jaký je rozdíl mezi přímou a nepřímou charakteristikou?
Přímá vlastnosti pojmenovává, nepřímá je ukazuje na příkladech.
Jak napsat charakteristiku literární postavy?
Vycházejte z konkrétních situací z díla a sledujte vývoj postavy.
Je nutná osnova charakteristiky?
Ano, osnova charakteristiky pomáhá udržet text přehledný.
Co patří do závěru charakteristiky?
Shrnutí a osobní hodnocení autora.
Jak napsat charakteristiku sama sebe?
Vyváženě, s konkrétními příklady a sebereflexí.
Může být charakteristika subjektivní?
Ano, názor autora je přirozenou součástí textu.
Jaký čas se v charakteristice používá?
Nejčastěji přítomný nebo minulý.
Je charakteristika vhodná i pro 7. třídu?
Ano, slohová práce charakteristika osoby patří mezi základní učivo.
V naší poradně s názvem CHARAKTERISTIKA MAMINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Natálie.
Dobrý den, potřebovala bych pomoci, jsem v druhém ročníku na střední škole a v úterý budeme psát slohovu práci z českého jazyka na charakteristiku postavy, vybrala jsem si moji maminkou a potřebovala bych poradit zda je to takhle v pořádku nebo jsou tam nějaké nedostatky. Na základní škole mi slohová práci vždy dělala problém a moc nevím jak na to. Předem děkuji za odpověď.
Ve svém příspěvku CHARAKTERISTIKA MAMINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Natálie.
Dobrý den, potřebovala bych pomoci, jsem v druhém ročníku na střední škole a v úterý budeme psát slohovu práci z českého jazyka na charakteristiku postavy, vybrala jsem si moji maminkou a potřebovala bych poradit zda je to takhle v pořádku nebo jsou tam nějaké nedostatky. Na základní škole mi slohová práci vždy dělala problém a moc nevím jak na to. Předem děkuji za odpověď.
Přímá a nepřímá charakteristika – jaký je mezi nimi rozdíl
Při psaní charakteristiky se nejčastěji pracuje se dvěma základními způsoby popisu. Každý z nich má své místo a ideální je jejich vzájemná kombinace.
Přímá charakteristika pojmenovává vlastnosti člověka nebo postavy přímo, zatímco nepřímá charakteristika je ukazuje prostřednictvím chování, jednání nebo reakcí.
přímá charakteristika – otevřené pojmenování vlastnosti (je pracovitý, líný, odvážný)
nepřímá charakteristika – vlastnost vyplývá z činu nebo situace
V naší poradně s názvem PLNÁ MOC K ZASTUPOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Novák.
Jak napsat,že se matka vzdává dědictví ve prospěch své dcery pro notářské řízení a je nutné mít jednu plnou mno na zastupování k notářskému řízení a druhou plnou moc,nebo písemné prohlášení matka,ze se vzdává dědictví ve prospěch dcery,nebo lze toto vše sepsat na jeden formulář ? Matka není schopna se notářského řízení zúcastnit a bydlí,žije v domu s pečovatelskou službou 100 km.daleko od nás a notář sídlí zase v jiném městě.Prosím moc o readu,protože v internetu je toho tolik,ale tato konktétní věc ne Nebo to neumím najít.
Moc děkuji za radu Karel Novák
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Pro tuto situaci je třeba sepsat plnou moc a následně ji podepsat před úředníkem nejbližší matriky nebo na poště, kde bude provedeno ověření podpisu vaší matky. Ostatní podpisy se neověřují. Některé matriky umožňují i výjezd za úkonem, takže by úřednice mohla nabštívit vaši matku v domově s pečovatelskou službou a podpis ověřit tam.
Plná moc
Já, níže podepsaná
Jméno Příjmení, trvale bytem Adresa, rodné číslo, číslo občanského průkazu (dále jako Zmocnitel)
uděluji tímto plnou moc mé dceři
Jméno Příjmení, trvale bytem Adresa, rodné číslo, číslo občanského průkazu (dále jako Zmocněnec),
aby mě ve všech věcech zastupovala a mým jménem jednala při dědickém řízení ve věci pozůstalosti po zesnulém Jméno Příjmení. Zejména, aby uvedla, že se vzdávám svého dědictví v její prospěch.
Tuto plnou moc uděluji vědomě, dobrovolně a ze své svobodné vůle, což stvrzuji svým podpisem. Platnost plné moci stanovuji na dobu jednoho roku ode dne podpisu.
Charakteristika je popisný slohový útvar, který se týká především osob. Zaměřuje se tedy na duševní vlastnosti (povahové rysy, schopnosti, zájmy). Duševní vlastnosti člověka se projevují ve vztahu k lidem, v jednání a ve vztahu k práci, a proto i tyto údaje patří do správné charakteristiky. Vlastnosti se dají vyjádřit jasným konstatováním (= přímá charakteristika), nebo konkrétními příklady jednání (= nepřímá charakteristika), případně srovnáním s jiným člověkem. Při psaní charakteristiky je důležitá volba vhodných výstižných výrazů, převaha hlavně přídavných jmen, případně sloves spojených s přídavnými jmény. Často se v charakteristice také objevují různá přirovnání.
Slohový útvar popis osoby se zaměřuje na zachycení a popsání vzhledu osoby, jejích fyzických vlastností. Tento slohový útvar může obsahovat i popis vlastností člověka, ale ty musí být popsány jen okrajově, větší část textu musí být opravdu zaměřená na vnější znaky dané osoby, jaké má oči, vlasy, nos, postavu, ale i řeč a chůzi. Popis osoby musí být přesný, výstižný a logicky řazený. Nejprve se popisuje to na člověku nejvýraznější a postupuje se k podrobnostem (například se nejprve popíše tvar hlavy a až pak oči, nos, ústa a pak třeba různá znaménka a pihy atd.) Existují dva druhy popisu, popis prostý, který se snaží být co nejvíce názorný, a popis odborný, u něhož je nejdůležitější podrobnost.
Naopak charakteristika osoby se primárně zaměřuje na zachycení a popsání vlastností člověka a samotný popis jeho vzhledu je zde zachycen jen okrajově. V charakteristice se tedy objeví povahové vlastnosti člověka, jeho chování k dalším lidem (členům rodiny, přátelům, učitelům, ale i lidem v okolí), vztahy s dalšími lidmi, ale i vztah k přírodě, zvířatům a další. Při psaní charakteristiky může autor využívat různá přirovnání i rčení pro popis chování dané osoby. Důležité je také využít oba typy charakteristik, a to charakteristiku přímou, kdy jsou vlastnosti jedince přesně nazvány, a charakteristiku nepřímou, při níž jsou jen popsány bez přesné definice. Vhodné je obě charakteristiky kombinovat, to znamená uvést vlastnost dané osoby a současně i popsat. Například, pokud je daná osoba ochotná pomoci, tak popsat, kdy tak jedná.
U obou slohových útvarů je třeba zachycovat i negativní jevy dané osoby, to znamená, že u popisu by se měly objevit i věci, které třeba na té osobě nejsou úplně hezké a stejně tak charakteristika by měla obsahovat i špatné vlastnosti.
Oba slohové útvary jsou navíc psány subjektivně, to znamená, že ne s každou částí se musí čtenář vždy ztotožnit. U popisu mohou tedy někomu připadat třeba vlasy neupravené, jiný v tom ale může vidět záměrně ležérní účes, u charakteristiky zrovna tak může být jedna vlastnost vnímána jak kladně, tak zároveň i záporně.
U obou slohových útvarů je důležité dodržovat logickou stavbu celku. Není možné skákat od jednoho tématu ke druhému, k utřídění myšlenek je dobré si sestavit nejprve osnovu a té se pak držet. Vytvoření osnovy zároveň také pomůže se členěním textu do odstavců. V podstatě platí, že každý bod v osnově znamená jeden odstavec v textu. U popisu i charakteristiky je třeba také dbát na spisovnost, pokud je nezbytné použít nespisovný výraz, píše se v uvozovkách. Sestavení osnovy je u obou slohových útvarů individuální, některé body musí vždy daný slohový útvar obsahovat, jiné tam být nemusí a místo nich mohou být jiné informace.
Přímá charakteristika je způsob, kdy autor nebo vypravěč sdělí vlastnosti postavy napřímo. Není třeba nic odvozovat, protože vlastnosti jsou jasně formulovány. Tento typ charakteristiky bývá stručný, jasný a vhodný například do odborných, popisných nebo školních textů.
Příklady přímé charakteristiky
„Jan je pracovitý, spolehlivý a tichý.“
„Byla to přísná učitelka se smyslem pro spravedlnost.“
„Je to člověk, který se rychle rozhoduje.“
Kdy použít přímou charakteristiku
Hodí se tam, kde potřebujeme rychle předat jasnou informaci. Využívá se často ve školní slohové práci, v popisu osoby nebo ve vypravování, kde není čas na dlouhé naznačování vlastností.
Nepřímá charakteristika je jemnější a propracovanější způsob vykreslení postavy. Autor nevyslovuje vlastnosti přímo, ale nechává čtenáře, aby si je odvodil z chování, vzhledu, dialogů nebo reakcí postavy. Tato forma působí přirozeněji a čtenáře více vtahuje do děje.
Způsoby nepřímé charakterizace
Chování: Postava pomáhá druhým → působí laskavě.
Vzhled: Upravovaný zevnějšek může naznačit pečlivost.
Dialogy: Krátké ostře formulované věty mohou ukázat netrpělivost.
Reakce na konflikty: Vyhýbá se hádkám → je mírumilovná.
Příklady nepřímé charakteristiky
„Když spatřil starou paní s taškou, okamžitě k ní přispěchal.“
„Šaty měl vždy uhlazené a boty do posledního lesku.“
„Znovu se nadechla, ale ještě než odpověděla, sevřela ruce v pěst.“
Přímá charakteristika pojmenovává vlastnosti přímo, například že je někdo pracovitý, upřímný nebo netrpělivý. Nepřímá charakteristika tyto vlastnosti ukazuje prostřednictvím chování, jednání nebo konkrétních situací.
Ideální je obě formy kombinovat, protože text je pak živější a působí přirozeněji.
Přímá charakteristika je otevřená a konkrétní, zatímco nepřímá vyžaduje interpretaci. Pokud například napíšeme „Petr je lenivý“, je to přímá charakteristika. Naproti tomu věta „Petr už třetí den odkládal povinnosti a raději zůstával u televize“ představuje charakteristiku nepřímou.
ALBUS BRUMBÁL – Brumbál je ředitelem školy v Bradavicích. Je zjevné, že se jedná o velmi mocného čaroděje, který udělá vše proto, aby pomohl Voldemorta zničit. Brumbál drží nad Harrym ochrannou ruku.
ARTHUR WEASLEY – Pan Weasley je otec Rona a pracuje na ministerstvu kouzel. Velmi ho fascinuje svět mudlů. Velmi miluje svou rodinu a klidně se ujímá těžkých úkolů pro Fénixův řád, jen aby pomohl zničit Voldemorta.
DRACO MALFOY – Draco je Harryho spolužák, který ale pochází ze zmijozelské koleje. Jeho rodina je mezi kouzelníky velmi důležitá a mocná, přestože patří ke Smrtijedům. Pro něj a jeho rodinu jsou velmi důležité peníze a moc. Draco je jedináček, a i proto jeho rodiče ale nejvíc milují jeho. Staví ho i nad Voldemorta. Draco je záludný, sebevědomý a urážlivý kouzelník, který se přidá ke Smrtijedům, ale není tam šťastný. Několikrát pak dostane šanci zničit Harryho, ale neudělá to. Harry mu pak zachrání život.
DUDLEY DURSLEY – Dudley je Harryho bratranec. Od začátku působí jako krutý a rozmazlený otesánek, jehož zábavou je někomu ubližovat a ničit věci. Rodiče ho bezvýhradně poslouchají a milují ho. Neuvědomují si, že z jejich syna vyrostl malý ničema. V závěru se ukáže, že jen Dudley si k Harrymu vytvořil kladný vztah, přestože to dříve nebylo poznat.
DVOJČATA WEASLEYOVA – Dvojčata Fred a George jsou starší sourozenci Rona. Milují legraci a tropí různé lumpárny. I oni se někdy těžce vyrovnávají s tím, že jejich rodina nemá moc peněz. Díky Harrymu si ale mohou otevřít obchod. I oni se několikrát statečně postaví proti Smrtijedům a Voldemortovi. Nakonec to ale jeden z nich zaplatí cenou nejvyšší.
GINNY WEASLEYOVÁ – Ginny je Ronova sestra. Ginny od počátku miluje Harryho, ale ten o ní jako o malou holku nemá zájem. Sám ji vnímá sourozenecky. To se ale změní věkem. Harry si uvědomí, že se mu Ginny líbí, že už to není to malé děvčátko, ale statečná, chytrá a vtipná dívka. I Ginny Harryho podpořila v jeho životním boji.
HARRY POTTER – Harry je hlavní postavou, jedná se o statečného chlapce, který se od dětství musí vyrovnat s tím, že ho jeho nejbližší příbuzní nenávidí. Až když se dozví pravdu o své rodině a svém původu, tak se jeho život začíná obracet k lepšímu. Harry je přátelský, odvážný a ochotný pomoci. Zároveň ale také se nevyhýbá problémům. Jak Harry roste, musí se vyrovnávat s problémy, které patří k jeho věku, například problémy s láskou.
HERMIONA GRANGEROVÁ – Hermiona je Harryho nejlepší kamarádka. Je velmi chytrá a má výbornou paměť. V kouzelnickém světě naráží na to, že její rodiče nejsou čaroději, a tak není čistého původu. P
