Charakteristika sebe sama: osnova a vzor slohové práce
Jak napsat charakteristiku sebe sama
Charakteristika sebe sama je slohová práce, ve které popisujete především svou povahu, vlastnosti, zájmy, schopnosti a vztah k ostatním lidem. Nestačí pouze napsat, jak vypadáte. Nejdůležitější je vysvětlit, jací jste, co máte rádi, co vám jde, s čím naopak bojujete a jak se vaše vlastnosti projevují v běžných situacích. Text by měl mít úvod, hlavní část a závěr.
Při psaní charakteristiky sebe sama bývá nejtěžší najít rovnováhu mezi přílišným vychloubáním a zbytečnou sebekritikou. Dobrá charakteristika proto obsahuje kladné i záporné vlastnosti a ke každé důležitější vlastnosti přidává konkrétní příklad. Místo věty „Jsem spolehlivý“ je přesvědčivější například vysvětlit, že se snažíte dodržovat domluvené termíny a splnit to, co jste ostatním slíbili.
Osnova
Osnova charakteristiky sebe sama
Než začnete psát celý text, připravte si jednoduchou osnovu. Pomůže vám, aby se jednotlivé informace neopakovaly a aby na sebe odstavce přirozeně navazovaly.
1. Úvod
- stručné představení,
- věk nebo školní třída, pokud je to pro zadání důležité,
- jedna nebo dvě obecné informace o sobě.
2. Vzhled
Vnější popis může být součástí charakteristiky, ale neměl by zabrat většinu práce. Stačí několik vět o postavě, vlasech, očích, oblečení nebo nějakém výrazném znaku.
3. Povaha a vlastnosti
Toto je nejdůležitější část. Zamyslete se nad tím, jak se chováte doma, ve škole, mezi kamarády nebo při řešení problémů. Uveďte kladné i záporné vlastnosti.
4. Zájmy, schopnosti a vztah k lidem
- co vás baví,
- čemu věnujete volný čas,
- co vám jde dobře,
- jak se chováte ke kamarádům a rodině,
- jak pracujete v kolektivu.
5. Závěr
Na konci můžete zhodnotit, co byste na sobě chtěli změnit, v čem se chcete zlepšit nebo která vlastnost je pro vás nejdůležitější.
Vhodná slovní zásoba
Jaké vlastnosti můžete v charakteristice použít
Než začnete psát, můžete si vytvořit seznam vlastností, které vás podle vašeho názoru vystihují. Potom vyberte jen ty nejdůležitější.
| Kladné vlastnosti | Záporné vlastnosti |
|---|---|
| spolehlivý | netrpělivý |
| ochotný | tvrdohlavý |
| přátelský | výbušný |
| pracovitý | nerozhodný |
| pečlivý | zapomnětlivý |
| samostatný | příliš soutěživý |
| trpělivý | nesmělý |
| zodpovědný | nepořádný |
| upřímný | urážlivý |
| veselý | náladový |
Vlastnost je dobré také vysvětlit
Samotný seznam vlastností působí nezajímavě. Ke každé důležitější vlastnosti proto přidejte situaci, ve které se projevuje.
Méně vhodné: Jsem ochotný, spolehlivý, přátelský a někdy tvrdohlavý.
Lepší: Snažím se být spolehlivý. Když někomu něco slíbím, většinou se snažím svůj slib dodržet. Někdy jsem ale také tvrdohlavý a těžko přiznávám, že měl někdo jiný lepší nápad.
Přímá a nepřímá charakteristika
Při psaní můžete vlastnost člověka vyjádřit přímo nebo ji ukázat jeho chováním.
Přímá charakteristika: Jsem poměrně trpělivý.
Nepřímá charakteristika: Když mladšímu sourozenci něco nejde, dokážu mu stejný postup několikrát vysvětlit.
Nejlepší slohová práce obvykle oba způsoby kombinuje.
Ukázkový text
Charakteristika sebe sama – vzor
Každý člověk má jiné vlastnosti a někdy není jednoduché popsat sám sebe. Když se nad sebou zamyslím, myslím, že jsem většinou klidný a přátelský člověk, který má rád společnost, ale občas potřebuje být také chvíli sám.
Jsem středně vysoké postavy. Mám krátké hnědé vlasy a hnědé oči. Nejčastěji nosím pohodlné sportovní oblečení, protože se v něm cítím nejlépe. Na svém vzhledu si příliš nezakládám, ale snažím se působit upraveně.
Za jednu ze svých dobrých vlastností považuji spolehlivost. Když se s někým na něčem domluvím, snažím se dohodu dodržet. Nerad nechávám ostatní čekat nebo řeším úkol až na poslední chvíli. Pokud má někdo z kamarádů problém a můžu mu nějak pomoci, většinou se o to alespoň pokusím.
Ve větší skupině lidí bývám zpočátku spíše opatrný. Potřebuji nějaký čas, než se osmělím a začnu se více zapojovat do rozhovoru. Mezi lidmi, které dobře znám, je to ale úplně jiné. Rád si dělám legraci a někdy mluvím možná až příliš. Přátelství je pro mě důležité a u kamarádů si nejvíce cením upřímnosti a toho, že se na sebe můžeme spolehnout.
Samozřejmě mám také vlastnosti, které bych chtěl změnit. Někdy jsem dost netrpělivý. Když se mi něco dlouho nedaří, dokážu se rychle rozčílit a mám chuť všechno vzdát. Po chvíli se většinou uklidním a k problému se vrátím. Také bývám tvrdohlavý. Pokud jsem přesvědčený o své pravdě, není vždy jednoduché mě přesvědčit o opaku. Postupně se proto učím více poslouchat názory ostatních.
Ve volném čase mám rád sport, hudbu a čas strávený s kamarády. Sport mi pomáhá odreagovat se od školy a zároveň mám rád pocit, když se v něčem postupně zlepšuji. Když mám naopak chuť na klid, pustím si hudbu, film nebo si zahraji nějakou hru.
Ve škole se snažím plnit své povinnosti, i když mě samozřejmě nebaví všechny předměty stejně. Nejlépe se dokážu soustředit na věci, které mě zajímají. U méně oblíbených úkolů někdy musím překonávat svou pohodlnost. Vím, že právě větší vytrvalost je jedna z věcí, na kterých bych chtěl zapracovat.
Myslím, že člověk se během života stále mění. Některé své vlastnosti mám rád a jiné bych chtěl postupně zlepšit. Chtěl bych si zachovat spolehlivost a smysl pro humor, ale zároveň být trpělivější a lépe přijímat kritiku. Podle mě totiž není důležité být dokonalý, ale dokázat si své chyby uvědomit a pracovat na nich.
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby při charakteristice sebe sama
- Pouhý seznam vlastností: „Jsem hodný, milý, veselý a spolehlivý.“ Vlastnosti je vhodné rozvést a doložit příkladem.
- Příliš mnoho popisu vzhledu: charakteristika není pouze popis osoby. Hlavní část má být věnována povaze.
- Samé kladné vlastnosti: text potom může působit jako chlubení. Přirozenější je uvést i vlastnost, kterou chcete zlepšit.
- Samé záporné vlastnosti: charakteristika nemá být sebepodceňování. Každý člověk má kladné i záporné stránky.
- Opakování slova „jsem“: věty je vhodné různě stavět, aby text nepůsobil jednotvárně.
- Odbočování od tématu: dlouhé vyprávění například o jednom výletu už většinou do charakteristiky nepatří.
Jak se vyhnout neustálému „jsem“
Místo opakování vět „Jsem veselý. Jsem přátelský. Jsem spolehlivý.“ můžete formulace střídat:
- Za svou silnou stránku považuji spolehlivost.
- Mezi kamarády bývám většinou veselý.
- Ve společnosti neznámých lidí se zpočátku držím spíše stranou.
- Často se u mě projevuje netrpělivost.
- Na své povaze bych chtěl zlepšit především vytrvalost.
Kontrolní seznam
Kontrola před odevzdáním
- Má charakteristika úvod, hlavní část a závěr?
- Popsal jsem především svou povahu, ne pouze vzhled?
- Uvedl jsem kladné i záporné vlastnosti?
- Doplnil jsem vlastnosti konkrétními příklady?
- Popsal jsem své zájmy nebo schopnosti?
- Nepoužívám v každé větě slovo „jsem“?
- Navazují jednotlivé odstavce logicky?
- Neopakují se stejné informace?
- Zkontroloval jsem pravopis a interpunkci?
- Odpovídá text skutečně tomu, jak bych chtěl sám sebe představit?
Nejčastější otázky
Jak začít charakteristiku sebe sama?
Začátek může být jednoduchý. Stručně se představte a naznačte, jak sami sebe vnímáte. Například: „Popsat sám sebe není jednoduché, protože své vlastnosti často hodnotíme jinak než naše okolí. Myslím si ale, že jsem přátelský a většinou klidný člověk.“ Potom můžete přejít ke vzhledu a především k povaze.
Má se v charakteristice popisovat také vzhled?
Ano, ale pouze stručně. Několik vět o postavě, vlasech, očích nebo způsobu oblékání je vhodných. Charakteristika se však od obyčejného popisu liší tím, že se zaměřuje hlavně na povahu, vlastnosti a chování člověka.
Jaké záporné vlastnosti můžu o sobě napsat?
Vyberte vlastnosti, které dokážete přirozeně vysvětlit, například netrpělivost, tvrdohlavost, nerozhodnost, nesmělost, zapomnětlivost nebo nepořádnost. Není nutné se zbytečně shazovat. Vhodné je také dodat, že si danou vlastnost uvědomujete a snažíte se na ní pracovat.
Jak dlouhá má být charakteristika sebe sama?
Délka závisí především na zadání učitele. U běžné školní slohové práce je důležitější dobře rozvinout několik hlavních vlastností než napsat co nejdelší text. Každá důležitá vlastnost by měla být nejen pojmenována, ale také vysvětlena nebo doložena konkrétním příkladem.
Píše se „charakteristika sám sebe“, nebo „charakteristika sebe sama“?
Jako přirozený název slohového útvaru se nejčastěji používá spojení charakteristika sebe sama. Ve větě může být správná i podoba podle rodu mluvčího, například „mám charakterizovat sám sebe“ nebo „mám charakterizovat sama sebe“.