Facebook Síť X Pinterest email tisk

Téma

CO JE POTŘEBA KE KOLAUDACI


CO JE POTŘEBA KE KOLAUDACI je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. S příběhy Aloise Jiráska se děti setkávají už ve školách. Ne vždy je kniha přijímána s nadšením, i přesto ale mnoho jeho příběhů patří k těm nejkrásnějším pověstem o českých dějinách.


Obsah pověstí

Staré pověsti české

O Čechovi

Stará česká pověst začíná v Charvatské zemi, která je pravlastí Slovanů. V této zemi žilo velké množství lidí. Stalo se, že se mezi nimi strhly velké nepokoje a války. Proto se dva bratři vojvodové Čech a Lech rozhodli, že se svými rodinami a rody Charvátskou zemi opustí a budou hledat místo, kde by mohli pokojně žít. Před cestou přinesli bohům oběti a vydali se na cestu. Procházeli územími, kde míjeli příbuzné rody, až se dostali do neznámých končin. Setkávali se s obyvateli, kteří žili v primitivních chatrčích a jámách. Dostali se až k řece Vltavě, kde si už někteří začali stěžovat, že se stále ještě neusídlili. V tu chvíli Čech ukázal na vysokou horu, která se tyčila nad nimi, a rozhodl, že si pod ní odpočinou. Brzy ráno se na tuto horu Říp sám vydal a viděl krásnou krajinu, která se nacházela kolem. Když sestoupil z hory, řekl všem, co viděl, že půda vypadá úrodná, vody plné ryb. Třetího dne svolal všechny na místo, odkud bylo vidět do kraje a oznámil jim, že zde zůstanou. Ptal se jich, jak tuto zemi pojmenují. Lidé si zvolili, aby se země jmenovala po něm.

K tomu, aby se zde dalo pohodlně žít, byla potřeba těžká práce. Některé lesy se musely vykácet, aby bylo kde postavit obydlí a vytvořit pole. Práce byla mezi lidi spravedlivě dělená. Každý měl svůj úkol. Večer se rodiny scházely v obydlích a vyprávěly si různé příběhy. Postupně vzniklo opevněné hradiště. Vojvoda Lech se ale rozhodl, že bude se svým rodem postupovat o kousek dále. Postupoval tři dny a pak nechal zapálit velký oheň, aby praotec Čech viděl, kde se Lech usídlil. Místo, kde se usídlil, pojmenoval Lech podle zapáleného ohně Kouřim.

Asi třicet let poté, co vstoupili do české země, zemřel praotec Čech a byl pohřben se všemi poctami, které mu náležely.

O Krokovi a jeho dcerách

Po smrti praotce Čecha se v zemi zdvihla vlna sporů a bojů. Bylo jasné, že je třeba mít silného vládce. Starší rodu vládu nabídli Lechovi, který ji ale odmítl a doporučil jim za správce Kroka, starostu mocného rodu. Krok s tím souhlasil. Lech se mezitím z Kouřimi posunul více na východ a založil město Hnězdno. Krok vládl spravedlivě, zároveň byl nadán jistými věšteckými schopnostmi, díky nimž mu duchové zjevili, že jeho současné sídlo Budeč dlouho nepotrvá, a tak nechal na vysoké skále postavit nový hrad, který dostal jméno Vyšehrad. Na Vyšehradě žil Krok i se svou rodinou. Měl tři dcery. Nejstarší se jmenovala Kazi a byla výborná léčitelka. Znala vlastnosti různých bylin a koření. Kazi žila na Kazinině hradě. Prostřední dcera se jmenovala Teta a mnoho č

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Staré pověsti české

Poradna

V naší poradně s názvem JE POTŘEBA K VYZVEDNUTÍ POUKÁZKY NA 8000,-KC OVĚŘENÁ PLNÁ MOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Prosikova.

Stal se mi úraz a jsem hospitalizovana,potřebuji nutně vyzvednout poukázku na cca 8000,-KC.Je potřeba k vyzvednutí ověřená plná moc?Co je popřípadě potřeba.Jedne se o poštu 14300 Praha 4.Predem děkuji za odpověď.Prosikova.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Ano. Pro vydání hotovosti dle poštovní poukázky je nutná ověřená plná moc. To se netýká zásilek, u kterých odesílatel určil vydání výhradně adresátovi.
V plné moci musì být uvedeno:
Uděluji tìmto plnou moc k převzetí finanční částky v hodnotě 8.000 Kč uvedené v poštovní poukázce číslo: XXXXX.
Plnou moc musí oveřit notář nebo běžná matrika. Ověřuje se jen váš podpis a u obou musíte být fyzicky přitomna. Notář za vámi může přijít i do nemocnice, což samozřejmě bude stát peníze navíc.
Abyste v budoucnu předešla těmto komplikacím, je dobré mít dopředu připraven průkaz příjemce. Vy i osoba, které chcete udělit plnou moc. Když tyto průkazy máte, vše pak jednoduše vyřídíte v online aplikaci České pošty. Zde je popsán způsob získání průkazu příjemce, který můžete absolvovat hned po propuštění z nemocnice: https://www.ceskaposta.cz/s…
Kdyby pošta akceptovala k vydání hotosti neověřenou plnou moc, tak by se často stávalo, že si přijdete vybrat penízky z poukázky, ale pošta vám žádné nedá, protože je vyplatila někomu jinému, kdo sestavil plnou moc bez vašeho vědomí.

Zdroj: příběh Je potřeba k vyzvednutí poukázky na 8000,-KC ověřená plná moc

Pohádky

Následuje přehled pohádek, které sepsala Němcová v některých svých pohádkových knihách. Nejedná se o úplný soupis, pohádek napsala mnohem více.

Jak Jaromil k štěstí přišel

Pohádka vypráví příběh malého Jaromila, který vyrůstá s otcem (uhlířem) a nevlastní matkou. Jeho macecha ho často bije, a proto Jaromil rád tráví čas mimo domov. Blízko lesa si vytvořil zahrádku z květin, které se mu líbily. Většinu času tráví tam. Večer se vždy vrací s kozami a ovcemi, které měl pást. Horší je to ale v zimě, kdy musí být s rodiči doma. Jeho otce trápí, že Jaromil si přeje být zahradníkem, on by z něj měl rád uhlíře. To si ale Jaromil nepřeje. Jednou se takhle na jaře zatoulal do neznámých míst, když sledoval překrásného ptáka. Prolezl úzkou skálou a dostal se do překrásné země, v níž žili pidimužíci. Ujala se ho tam dívka jménem Narciska, která ho přivedla před krále a provedla ho jejich zemí. Spatřil tak vládkyni vodních víl, která mu darovala mušli; sál ohně, kde mu jedno ohnivé dítě darovalo lahvičku s plamínkem; a nakonec dostal i dárek od Narcisky – pecku. Všechny tři předměty sloužily k tomu, aby přivolaly tu, která mu předmět darovala. Jarmil nakonec musel tuto podzemní říši opustit a přísahat, že nikdy nikomu neprozradí, kde byl. Když se vrátil zpět na zem, zjistil, že byl pryč deset let, přestože mu to přišlo, že zmizel jen na pár hodin. Jeho otec dávno nežil v chaloupce u lesa, ale odešel do města, aby ho našel. I Jarmil se vydal do města, nejdřív ale zjistil, že růžové lístky, které si vzal na památku, se proměnily v peníze, za ně si nakoupil slušné oblečení. V královském městě se dal do služby královského zahradníka. Od něj se také dozvěděl, co může zdejší princeznu vyléčit. Tělo jí měl uzdravit stříbrný potok, živý oheň jí měl navrátit zrak a jablka z mluvícího stromu ji měla opět pomoc získat řeč. Jaromil se přihlásil králi, že princeznu uzdraví. Strávil s ní tři dny. První den, požádal o pomoc vodní vílu, která princezně uzdravila tělo, druhý den mu pomohla dívka z ohně, když princezně vrátila zrak, a třetí den Narciska princezně Boleslavě navrátila i řeč. Jaromil se mezitím do princezny zamiloval a i ona opětovala jeho cit, a proto, když s tím král souhlasil, se vzali. Jaromil se také setkal se svým otcem, který se přišel podívat na uzdravenou princeznu.

Divotvorný meč

Malému Vojtěchovi zemřela matka, a tak žil jen se svým otcem. Jednou společně zaseli hrách, a když začal kvést, tak ho chodili hlídat. První noc šel otec a viděl bílého koně, který se proháněl po jejich poli. Vojtěch mu to nevěřil, obzvlášť proto, že na poli nebylo

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Božena Němcová (Barbora Novotná)

Poradna

V naší poradně s názvem DOBRÝ DEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ghsgfd.

ke komu čemu..ke Karlovy-3.pád.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Pokud 3. pád ke komu k čemu, tak jedině ke Karlovi.

Zdroj: příběh Slovní druhy Karlovy rodiče

REFERÁT NA KNIHY

Rozbor díla Tajuplný ostrov od Julesa Vernea

Román Tajuplný ostrov vydal Verne v roce 1875. Tato kniha má rysy vědecko-fantastické literatury. Tato kniha je provázána s dalšími dvěma knihami (Děti kapitána Granta a Dvacet tisíc mil pod mořem). Při tvorbě tohoto příběhu autor projevil své znalosti nejen ze zeměpisu a přírodopisu, ale i z jiných předmětů, například z chemie a fyziky. Příběh Tajuplného ostrova začíná za americké války Severu proti jihu. Děj se odehrává především na opuštěném ostrově, který si trosečníci pojmenují jako Lincolnův ostrov. Mezi hlavní myšlenky tohoto díla patří určitě solidarita mezi lidmi, síla přátelství a snaha nevzdávat se a najít vždy něco dobrého na každé situaci. Hlavními hrdiny jsou dobří muži, kteří i ve válce stojí na „správné“ straně. Každá z postav má nějaký charakter a ten si drží po celou dobu příběhu.

Příběh Tajuplného ostrova začíná ve velmi dramatickém okamžiku, kdy se hlavní hrdinové obávali o svůj život. Jejich balón byl totiž poničen a jim hrozilo, že se zřítí do moře. Vše, co šlo, vyhazovali z balónu, aby si zajistili alespoň pár metrů výšky k dobru. Nakonec se jim podařilo přistát na břehu. Tam ale zjistili, že jeden z nich chybí.

Až po tomto dramatickém úvodu se děj vrací k předcházejícím událostem a představuje hlavní hrdiny. Putování hlavních hrdinů začalo v pevnosti Richmond, kterou za války Severu proti jihu obléhalo vojsko generála Granta. V pevnosti byli uvězněni: inženýr Cyrus Smith s jeho sluhou černochem Nabem a novinářem Gedeonem Spilettem. Tam se také setkali s námořníkem Pencroffem, který tam byl se svým mladým přítelem Harbertem.

Pencroff vymyslel plán útěku z pevnosti. Smith i Spilett s plánem souhlasili, protože se chtěli dostat zpět do války a bojovat opět proti jihu. K útěku využili balón, který se v pevnosti nacházel. Balón je ale zanesl nad Tichý oceán, kde také ztroskotali. Po ztroskotání si hrdinové uvědomili, že chybí jeden z nich, a to inženýr Smith s jeho psem Topem. Snažili se ho najít, ale marně. Nejhůře jeho ztrátu nesl černoch Nab, který bez něj nechtěl žít. Zbytek posádky se vydal na vedlejší větší ostrov, na němž chtěli žít. Našli si tam vhodný úkryt, který nazvali Komín. Také zjistili, že na ostrově je sladká voda i les, takže jim chyběl již jen oheň. Mezitím, co Pencroff s Harbertem chystali úkryt, tak se Spilett s Nabem pokoušeli najít Smitha. Oba se ale vrátili bez úspěchu. Spilett v kapse objevil zapomenutou sirku, a tak se trosečníkům podařilo rozdělat oheň. Nab se nevzdal naděje, že inženýra Smitha objeví, hledal ho i sám. Jednou v

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jules Verne

Podstatná jména začínají na písmeno "K"

Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno "K". Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například kouření, koupání). V tabulce jsou uvedená nejen daná podstatná jména, ale i jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.

PODSTATNÉ JMÉNO

ROD, VZOR

VÝZNAM SLOVA

PŮVOD SLOVA

Kabanos

Mužský, hrad

Laciný točený salám

Z románských jazyků

Kabaret

Mužský, hrad

1. zábavní podnik s humoristickým programem;

2. pořad humoristického rázu

Francouzština

Kabát

Mužský, hrad

Součást svrchního oděvu kryjící trup a paže

Čeština

Kabátek

Mužský, hrad

Zdrobnělina od slova kabát

Čeština

Kabel

Mužský, hrad

Ohebný vodič pro přenos a rozvod elektrického proudu

Angličtina, francouzština

Kabela

Ženský, žena

Schránka s držadlem na nošení menších předmětů = taška

Němčina

Kabelka

Ženský, žena

Malá dámská kabela = taštička

Němčina

Kabelogram

Mužský, hrad

Telegram poslaný podmořským kabelem

Angličtina

Kabina

Ženský, žena

Malá uzavřená místnost

Francouzština

Kabinet

Mužský, hrad

  1. Men

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména začínající na písmeno k

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil Jiroušek.

Přeji vše NEJ, hodně zdraví a pevné nervy Mému premiérovi Andreji Babišovi k jeho dnešním narozeninám.Vypusťte z hlavy "stádo" hlupáků, závistivců a jim podobných. Užijte v kruhu rodinném klid a pohodu.

Hezky den přeje Jiroušek Bohumil

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bob.

Zdravím pane Babiši,
po dlouhé době opět reaguji,sice ne na důchody a různá opatření, kterých zřejmě bylo potřeba. Zajímá mne, komu vadí nákupy z různých internetových obchodů MIMO EU. Je to, jak bych řekl, opětovný podraz na české obchodníky. EU si pšoukne a my, coby suverénní stát (už dlouhou dobu pozoruji, že tímto suverénním státem nejsme, ale pouhým poskokem), jsme podělaní od hlavy až k patě. Doufám, že se státy MIMO EU, rovněž obchodní cestou spojí a vše, co činíme my a EU jim, vrátí i s úroky. Že by lobbing pro Českou poštu, do které se sypou miliardy a bezedná díra se ne a ne zaplnit? Na zbraně a jejich modernizaci máme, jen to musí někdo zaplatit - tak co takhle občan. Není toho na něj už trochu moc? Dřeme jako koně - jednou bude lépe, naše práce je mimo jiné zdaněna. Cokoliv koupíme, platíme daně. Cokoli vyprodukujeme - platíme daně i za to ho*no ze septiku. Prostě daně stíhají daně a pořádně už ani nevíme za co. Sto tisícům "nadřazených" občanů tohoto státu to nevadí, mají nějaký ten miliónek, či miliardu, ale co to ostatní? Jsem POUZE jedem z deseti miliónů pravda, ale NE ovce. I když v minulosti byl můj volební hlas Váš, v dalším volbách zcela určitě nebude. Občané, zamyslete se, kam až chcete dojít a co ještě "unesete".
Přeji úspěšné nastartování naší ekonomiky a věřte, až tu nebudem, bude LÍP.
Jiroušek Bohumil

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail

Životní postoj

  • Nikdy se nestaň pesimistou... pesimista má pravdu častěji než optimista, ale optimista si užije více zábavy a nikdo z nich běh událostí stejně nemůže změnit. (autor neznámý)
  • Velcí myslitelé rozebírají nápady. Průměrní myslitelé diskutují o událostech. Přízemní lidé pomlouvají jiné lidi. (Eleanor Rooseveltová)
  • Nic na světě nemůže vzít místo vytrvalosti. Talent to není. Není nic rozšířenější než neúspěšný člověk s talentem. Není to ani genialita, neoceněný génius je téměř rčením. Není to vzdělání. Svět je plný vzdělaných lidí na mizině. Vytrvalost a odhodlání jsou samotné všemocné. Zaklínadlo „Vytrvej“ vyřešilo a vždy vyřeší problémy lidské rasy. (Calvin Coolidge)
  • Pokud se zaměříte na to, co ve svém životě už máte, zjistíte, že vždycky dostanete více. Pokud se budete zaměřovat na to, čeho vám v životě chybí, nikdy nebude mít dost. (Oprah Winfrey)
  • Nejsem produktem mých okolností. Jsem produktem mých rozhodnutí. (Stephen Covey)
  • Pokud chcete dosáhnout trvalé změny, přestaňte se zaměřovat na velikost svých problémů a začněte se zaměřovat na svoji vlastní velikost. (T. Harv Eker)
  • Nic na světě není úplně špatně. I stojící hodiny ukazují správně dvakrát za den. (Paulo Coelho)
  • Chcete zjistit, kým jste? Neptejte se. Konejte! Akce vymezuje a definuje, kým jste. (Thomas Jefferson)
  • Optimismus je nejpříjemnější forma odvahy. (Anatole France)
  • Nechtěj, co není, a chtěj, co je, a budeš spokojen. (Epiktétos)
  • Žít zítra je příliš pozdě. Žij dnes. (Marcus Valerius Martialis)
  • Buď vděčný životu, protože ti dává šanci milovat a pracovat, hrát si a dívat se na hvězdy. (Henry Van Dyke)
  • Naučila jsem se, že lidé zapomenou, co jste řekli, lidé zapomenou, co jste udělali, ale lidé nikdy nezapomenou, jak se s vámi cítili. (Maya Angelou)
  • Příležitosti nepřicházejí, vy je vytváříte. (Chris Grosser)
  • Neptej se sebe, co svět potřebuje – zeptej se, co tě nutí žít, a potom to udělej. Protože to, co svět potřebuje, jsou lidé, kteří chtějí žít. (Howard Thurman)
  • Laskavost je řeč, kterou mohou hovořit i němí a již hluší slyší a rozumějí jí. (Christian Nestell Bovee)
  • Nepřej si, aby to bylo snadnější. Přej si být lepší. (autor neznámý)
  • Nemůžeš vždy kontrolovat okolnosti ve svém životě, ale můžeš kontrolovat svůj postoj vůči těmto okolnostem. (autor neznámý)
  • Uprostřed pohybu a chaosu, udržujte uvnitř sebe klid. (Deepak Chopra)
  • Znáš mé jméno, ale ne můj příběh. Slyšel jsi, co jsem udělala, ale ne čím jsem prošla.
  • Nedovol nikomu, aby s tebou špatně jednal. Važ si svého srdce, své mysli, těla a duše.
  • Stále máš ještě čas změnit cestu, po které ses vydal.
  • Nemůžeš zastavit vlny, ale můžeš se naučit surfovat.
  • Ka

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Motivační citáty

Přání k narozeninám pro ženu

Ať dnešní narozeniny jsou tou příležitostí správnou, aby sis radost udělala a problémům vale dala.

~

Ať je dnešek hustý, splní se seznam tlustý tvých nejtajnějších přání, jsi šťastná k nepoznání.

~

Ať je krásný svět a ty jsi jeho květ ze všech nejhezčí, k narozeninám vše nejlepší.

~

Ať jsi stále stejně hravá, nikdy nedojde ti šťáva, tvá radost je vždycky pravá a jen to dobré se ti stává. Nádherné narozeniny.

~

Ať každý ti závidí, co tvé oči uvidí, poznáš všechny divy světa a lidé říkají: Tohle je ta nejšťastnější žena pod sluncem, každý okamžik je pro ni sen.

~

Ať kvetou růže na Tvé tváři, ať štěstí z Tvých očí září, abys nepoznala v srdci chlad, to Ti chci k narozeninám přát.

~

Ať lásku nemusíš skrývat a můžeš se dopředu dívat, do růžové budoucnosti, kde užiješ si do sytosti svého vysněného prince, padne tvá strana mince. Skvělé a nezapomenutelné narozeniny.

~

Ať narozeninový den přinese ti sen, který sis nejvíc přála, a aby oslava za to stála, srdečně přeje XXX.

~

Ať narozeniny jsou sen, který změní každý tvůj den, a od teď jsi pořád šťastná, tvoje budoucnost je jasná.

~

Ať narozeniny kouzelnou moc mají a co jenom chceš, ti dají, ať spokojená jsi, jak to jenom jde, a velká pohádka tvůj život je.

~

Ať narozeniny se promění v nezastavitelné řádění, naprosto dokonale se vyblbneš a pořád šťastná, zdravá jseš.

~

Ať narozeniny se promění v účinnou zbraň proti trápení a od dnešního rána už nikdy nejsi sama.

~

Ať narozeniny ti vyjdou, všichni, které chceš, přijdou, šťastná jsi, zdravá a veselá, abys jen radosti v životě měla.

~

Ať narozeniny vše změní, v tvé duši smutku není, štěstím záříš celá, prostě to chybu nemá.

~

Ať sluníčko se na tebe usmívá, na dnešku není skvrnka jediná a nic nebrání, aby sis splnila všechno, o čem jsi kdy snila.

~

Ať šťastná jsi jak blecha, všechno špatné už tě nechá, ať zdravá jsi jak rybička a v ničem není chybička, ať lásku máš největší, přejeme ti to nejlepší k tvým dnešním narozeninám, velkou radost děláš nám.

~

Ať tak nádherný je svět, že nechceš vrátit zpět ani jednu z věcí, které jsi udělala, to a mnohem víc ráda bych ti popřála. Vše nejlepší k narozeninám.

~

Ať ta tvoje padesátka jak hvězdička září, vždyť jsi teprv na půl cesty, daleko je stáří.

~

Ať tvá růže kvete a rozhodně se plete, ten, kdo říká opačně, měj se prostě senzačně. Vše nejlepší k narozeninám.

~

Ať vítr ve vlasech vyzná se v tvých snech a bůh ho vyslyší, tvé srdce utiší.

~

Ať život ti dává, co jen chceš, mám tě ráda, ať šťastná jseš.

~

Boty, ka

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Blahopřání k narozeninám pro ženu

Citáty

Většina známých citátů od Williama Shakespeara pochází z jeho knih, ať už se jedná o divadelní hru nebo báseň. Řada Shakespearových citátů je parafrázována a je stále považována za aktuální. Častým tématem vybraných citátů je láska. Citátů by ale mnoho být mnohem více, téměř z každého jeho díla se dá mnoho věcí citovat.

  • „Ach, ona teprv učí zářit svíce. Jak v uchu černochově náušnice žhne v tváře její spanilost, nad lidský pomysl i nad žádost. Jako když holubička k vranám sedne, tak jiných krása vedle její bledne... Že jsem kdy miloval? Ach ne, ó ne! Já lásku neznal do dnešního dne.“
  • „Anonym nikdy za nic nestojí, nechť sám své jméno považuje za nic.“
  • „A ty vaše malovánky taky dobře znám! Pánbůh vám dal jeden obličej a vy si děláte druhý. Vrtíte se a kroutíte, šepláte a zpotvořujete jména božích tvorů a z hříšné vypočítavosti ze sebe děláte putičky.“ (Hamlet)
  • „Ať smutnou výstrahou nám provždy je ten příběh Romea a Julie.“
  • „Až teprve naše společná láska mi ukázala, co je v životě důležité. Teď vím, že štěstí je jen poloviční, když se o něj nemáš s kým dělit, a že smutek je dvojnásobný, když Ti z něj nemá kdo pomoci. S Tebou jsem poznal, co to znamená opravdu milovat a jaké to je, když je moje láska opětována...“
  • „Bláznovství obchází kolem světa jako slunce. Není místa, kde by nesvítilo.“
  • „Bohatý cit je chudý na slova, nemá se krášlit, sám je krásný dost...“
  • „Být či nebýt, to je, oč tu běží.“
  • „Celý svět je jeviště a všichni lidé na něm jenom herci.“
  • „Co když je láska plamenem, jenž vyšlehává z překvapení? Až shoří vše, co bylo v něm, zhasne a bude po plameni, jenž vyšlehával z překvapení a byl jen pouhým plamenem.“
  • Co je člověk, když žije jenom proto, aby spal a jedl? Nic víc než zvíře, nic víc. Ten, kdo nám dal tak velkou schopnost myslet, nazírat věci minulé i příští, zajisté nechtěl, aby božský rozum v nás zahníval a tlel.“ (Hamlet)
  • „Co růží zvou, i zváno jinak, vonělo by stejně.“ (Romeo a Julie)
  • „Čas ubíhá různě - podle toho s kým.“
  • „Čisté srdce se snadno nepoleká.“
  • „Ďábel i Bibli cituje, když mu to přijde vhod.“
  • „Dobrá pověst je nicotná a velmi nesprávná představa, často se získá bez zásluhy a ztratí bez viny.“
  • „Dobré srdce ženy, než pěkná tvář upoutá mou lásku.“
  • „Dobré víno je dobrý přítel, když s ním dovedeme zacházet.“
  • „Dobře se oběsit - to vyloučí možnost špatně se oženit.“
  • „Falešná tvář musí skrýt, co falešné srdce v sobě skrývá.“
  • „Hle, jakou metlou nebe trestá zášť! Skrz lásku zahubilo vaši radost...“
  • „Chyť okamžik za pačesy!“
  • „Jakmile potkáte ženu, která vám zůstala dlužna odpověď, do
  • (...více se dočtete ve zdroji)

    Zdroj: článek William Shakespeare

    POKLAD

    I

    Na pahorku mezi buky

    kostelíček s věží nízkou;

    s věže pak slyšeli zvuky

    hájem a sousední vískou.

    Není zvuk to zvonka jemný,

    tratící se v blízké stráně:

    dřevatě to rachot temný,

    zvoucí lid do chrámu páně.

    ~

    A tu z vísky к boží slávě

    vzhůru běží zástup hojný:

    veský lid to bohabojný,

    a dnes velký pátek právě.

    ~

    V chrámě truchlo: holé stěny;

    oltář černá rouška kryje,

    na roušce kříž upevněný;

    v kůru zpívají pašije.

    ~

    A hle! co se bělá v lese,

    v černém lese za potokem?

    Nějaká to veská žena,

    ana v náručí cos nese.

    I jde rychlým žena krokem,

    svátečně jsouc oblečena,

    tam tou strání za potokem -

    pacholátko malé nese.

    Běží žena, dolů běží,

    pospíchá do chrámu páně:

    tuť na blízku lesní stráně

    kostel na pahorku leží.

    A v úvale ku potoku

    náhle ubystřuje kroků;

    neb jak větřík volně věje,

    z kostela slyšeti pění:

    v kůru tam se právě pěje

    Krista pána umučení.

    Běží, běží podlé skály:

    „Co to? mám-li věřit oku?

    což mě moje smysly šálí?“

    Stane, ohlíží se kolem —

    rychle kroky zpět obrací,

    stane zase, zas se vrací —

    „Tam ten les, a zde ty klesty,

    tamto vede cesta polem —

    vždyť jsem nezbloudila s cesty!

    Bože, co se se mnou děje!

    což zde nejsem u kamena?

    jaká se tu stala změna!“

    Zase stojí, zase spěje,

    celá jsoucí udivena,

    oči rukou si protírá,

    o krok blíže se ubírá:

    „Bože, jaká to tu změna!“

    ~

    Tu, kde z divokého klestu,

    od kostela tři sta kroků,

    veliký čněl kámen v cestu,

    co se nyní jeví oku?

    Jeví se tu ženě, jeví

    vchodem vršek otevřený —

    vysvětliti sobě neví —

    kámen v cestu postavený,

    postavená celá skála,

    jak by od věků zde stála.

    Jeví se tu, jeví ženě

    chodba pod zemí, eo síně

    vyklenutá ve křemeně;

    a tam, klenba kde se tratí,

    ve tmavém pahorku klíně,

    jakýs plamen znamenati.

    I hoří to jasnoběle,

    jako v noci svit měsíčka;

    i zaplává rudoskvěle,

    jak by západ to sluníčka.

    ~

    I vidouc to žena žasne,

    a ke vchodu až pokročí,

    a zastíníc dlaní oči,

    hledí v ono místo jasné.

    „Bože, jak se to tam svítí!“

    Oči rukou si protírá,

    o krok blíže se ubírá:

    „Jak se to tam divně svítí!

    což to asi může býti?“

    Dále jíti však se bojí,

    hledíc tam a venku stojí.

    ~

    A co váhá, a co stojí,

    v klenbu patříc neustále, '

    mizí bázeň za pohledem,

    zvědavost ji pudí předem,

    a žena se béře dále.

    Krok za krokem — a vždy dále

    mocně ji to jíti pudí;

    kro

    (...více se dočtete ve zdroji)

    Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady

    Test na pojmy z Malostranských povídek

    1. Co je to pěnovka?
    2. Co v povídce Pan Ryšánek a pan Schlegl označovala „tříkrálový s červeným“?
    3. Co nosil pan „Hastrman“,
      když nosil španělku?

    4. Co znamená,
      když byl pan Hastrman dříve justiciár?

    5. Kdo je to konduktor?
    6. Kdo je to koncipient?
    7. Co je to hokynářství?
    8. Co je to krajáč?
    9. Co je moldavit?
    10. Kdo je havíř?
    11. Kdo je to flamendr?
    12. Co to jsou Dušičky?
    13. Co znamená „štkát“?
    14. Co znamená churavět?
    15. Co jsou okuláry?
    16. Co je to šumivka?
    17. Co je to vorzimmer?
    18. Co je letora?
    19. Co je to fiakr?
    20. Co je plachetka?
    21. Co je to licitace?
    22. Co je to parasol?
    23. Co je to valtýrka?
    24. Co je to kruchta?
    25. Co je to citadela?
    26. Kdo je to handlíř?
    27. Co je to cikorka?
    28. Co je to šístka?



    Zdroj: článek Test na Povídky malostranské - pojmy

    Obsah díla

    Kniha začíná věnováním tohoto díla hraběnce Eleonoře z Kounic. Kniha také na začátku obsahuje vzpomínku Boženy Němcové na její vlastní babičku, kterou milovala.

    1. Kapitola

    Babička měla syna a dvě dcery. Nejstarší dcera se provdala ve Vídni. Do Vídně šla také druhá dcera. Jediný syn žil se přiženil do městského domu. Babička proto zůstala v pohorské vesnici blízko slezských hranic sama se starou Bětkou. Babička se ale nikdy necítila osamělá, protože ji lidé měli velmi rádi a brali ji jako rodinu. Jednou jí přišel dopis od nejstarší dcery, že její manžel bude pracovat u jedné kněžny na jejím panství v Čechách, že se stěhují na toto panství, které leží blízko babiččiny vesnice, a že by si moc přáli, aby babička šla bydlet k nim. Babička chvíli váhala, protože svou vesničku měla ráda, ale nakonec šla. Přijel pro ni kočí, naložil její truhlu, kolovrat i košík s kuřátky a koťaty, a vydali se na cestu. Mezitím Proškovi čekali, až babička přijede, nejvíce se těšily děti, které babičku nikdy předtím neviděly. Když babička přijela, byly děti velmi překvapené a nemohly se na ni vynadívat. Babička je podarovala dary, které jim přivezla. Babičce se velmi líbil její zeť, jen ji mrzelo, že nemluví česky, protože ona němčinu už zapomněla. Pan Prošek ale česky rozuměl, jen neuměl mluvit. Babička byla také velmi překvapená, že její dcera Terezka má takové panské způsoby. Babička se necítila v tomto panském prostředí úplně dobře. Terezka ji ale pomohla, když jí poprosila, aby za ní zastávala funkci hospodyně, když ona bude na zámku. Babička byla ráda, že jim může pomoci. Babička se v domácnosti ujala pečení chleba, protože to měla ráda a věděla, že služka chlebu nežehná. I děti měly rády, když babička pekla chleba, protože vždy dostaly nějakou dobrůtku. Babička je i učila, co dělat s drobečky, kterých je škoda. Celkově je babička učila úctě k jídlu. Babičce se v dceřině domácnosti velmi nelíbil moderní nábytek, nesedala si ani na pohovku, která ji přišla nepohodlná a bála se jí. Nejlépe se babička cítila ve své světničce, kde měla nábytek, který se jí líbil a byl jí pohodlný, také si zařídila, aby nemusela topit v pokoji fosforem, ale s dětmi si vyráběla sirky, které znala a nebála se jich. Vnoučatům také ukázala, co měla ve své krásně malované truhle. Velmi se jím líbil stříbrný tolar, který měla zavěšený na řetízku s granáty. Tolar dostala babička od císaře Josefa.

    2. Kapitola

    Babička každý den chodívala spát v deset hodin a v létě vstávala ve čtyři a v zimě si o hodinku přispala. Vždy když vstala, nejprve se pomodlila a políbila křížek, který měla na růženci. Pak se 

    (...více se dočtete ve zdroji)

    Zdroj: článek Babička

    Zkrácené obsahy dalších dílů

    HARRY POTTER A TAJEMNÁ KOMNATA

    Druhý příběh o Harry Potterovi začal o letních prázdninách, které Harry trávil u Dursleyových. Cítil se opuštěný, protože se mu přátelé neozývali. Dursleyovi čekala návštěva Vernonových nadřízených. Vše se na to pečlivě chystalo, Harryho úkolem bylo zůstat absolutně potichu v pokoji, aby o něm hosté vůbec nevěděli. Harry s takovým plánem neměl problém, až na to že měl hlad, a dole byla spousta jídla, dokonce i dort. Když dorazil do pokoje, čekal tam na něj podivně vyhlížející skřítek, který se představil jako Dobby. Dobby se snažil Harryho přesvědčit, aby se už nevracel do Bradavic, ale Harry na to nechtěl za žádnou cenu přistoupit. Dokonce zjistil, že mu Dobby ukradl poštu od kamarádů, aby měl pocit, že na něj nikdo nemyslí. Když Dobby viděl, že Harryho nepřesvědčí, zvolil jinou strategii. Začal u Dursleyových kouzlit, dokonce shodil na návštěvu dort, což ale odnesl Harry. Kromě toho, že se setkal s hněvem strýce Vernona, se musel vyrovnat s tím, že mu přišlo varování o možném vyloučení ze školy, pokud bude nadále magii provozovat. Dursleovi se tak dozvěděli, že Harry nesmí doma kouzlit. Vernon ho proto zamknul v jeho pokoji s tím, že se už nikdy nevrátí do Bradavic. Byl tam zavřený několik dní, než mu na pomoc přišli sourozenci Weasleyovi. Přiletěl létajícím autem a Harryho dostali z domu. Dovezli ho k sobě domů do Doupěte, kde na ně ale čekala rozčilená paní Weasleyová. Nic ale nevyčítala Harrymu, naopak mu dala najíst a nechala ho odpočinout. Harrymu se tak setkal s malou Ginny, která z něj byla nervózní, protože byla do něj zamilovaná. Harry zbytek prázdnin strávil v Doupěti.

    S Weasleovými navštívil i Příčnou ulici, aby si mohli studenti nakoupit potřebné věci do školy. Weasleyovi neměli ale moc peněz, takže spoustu věcí kupovali z druhé ruky. Do Příčné ulice se dostali pomocí kouzelného prášku a cestování krbem. Harry ale špatně vyslovil místo, kam chce přenést, a tak skončil o ulici dál v Obrtlé ulici, v obchodě Borgin & Burkes, kde byl zrovna i pan Malfoy s Dracem, aby prodal některé zakázané předměty, kdyby ho navštívili zaměstnanci ministerstva kouzel. Z Obrtlé ulice se dostal pomocí Hagrida, který ho přivedl k Weasleyovým. Společně s Weasleovými se vydal do banky ke Gringottovým, kde viděl, že Weasleyovi opravdu nemají moc peněz. Pak se vydali do knihkupectví nakoupit knihy, zrovna tam měl autogramiádu Zlatoslav Lockhart, který okouzlil jak paní Weasleyovou, tak i Hermionu. Lockhart Harryho hned poznal a vyfotil se s ním, také mu daroval své knihy (Harry je daroval Ginny) a

    (...více se dočtete ve zdroji)

    Zdroj: článek Harry Potter: Joanne Rowlingová

    Blahopřání k narozeninám pro maminku

    Ani nevíš, milá mámo, jak moc tě ráda mám. Přemýšlím už od večera, co ti k tvým narozeninám dám. Asi srdce nebo zlato, já vážně nevím, co by se tak hodilo, zatím píšu aspoň přáníčko, aby tě, moje milá maminko, potěšilo. Všechno nejlepší k narozeninám.

    ~

    Bez tebe bych v životě nikdy nedokázal to, co jsem dokázal. Když tak nad tím přemýšlím, tak bych bez tebe vůbec nebyl na světě.

    ~

    Cos poprvé spatřila tento svět, nemohlo uběhnout tolik let. Jsi pořád krásná jak květ, každá žena ti může závidět. Za to, že jsi mi život dala, za to, že jsi mě vychovala, ráda bych ti pusu dala, ráda bych tě objala. Pusť za hlavu aspoň dnes všechny své chmury a starosti a pojďme si užít den plný lásky, štěstí a radosti.

    ~

    Děkuju za všechno, cos pro mě udělala, že jsi mě jako malinkou přebalovala a když jsem brečela, v noci jsi nespala. Děkuju, maminko, že pro mě tu vždycky jseš a přeju ti, ať si ty narozeniny užiješ.

    ~

    Děti by měli být v ideálním případě takové, aby na ně byli jejich rodiče pyšní. Já však s hrdostí všem mohu říct, že jsem pyšný na svou mámu. Vše nejlepší k tvým dnešním narozeninám.

    ~

    Děti se co chvíli rodí, však jen jedna po světě chodí... Moje milovaná maminka, co mě vychovala od miminka. Nedám na ni dopustit, přáníčkem ji chci potěšit. Snad se mi to, mami, podařilo, přeju, aby ti u srdce dobře bylo a splnila se i tvá tajná přání, myslím na tebe bez ustání. Tvoje milující děťátko, co povyrostlo drobátko. Z lásky pro tebe.

    ~

    Dnes je ti, maminko, o rok víc, ale bez kalendáře nepoznal bych nic. Pořád jsi ta stejná maminka jako dřív, akorát že teď vypadáš ještě líp.

    ~

    Dobré mámy nejsou vždycky milé, milující, soucitné, chytré, vzdělané a sexy, ale ty jsi důkazem toho, že takové můžou být. Všechno nejlepší!

    ~

    Hodně štěstí, pevné zdraví, máme tě moc rádi, mami, přejem ti k narozeninám, ať roky jdou krokem a s každým dalším rokem jenom kveteš nám.

    ~

    Inspirace, kamarádka, kuchařka, řidička, poradkyně, životní vzor, učitelka a trenérka. Tím vším pro mě jsi, Mami. Děkuju a vše nejlepší k narozeninám.

    ~

    Jak jen bych ti mohla poděkovat za všechno, co jsi pro mě udělala. Jak poctivě a s láskou si se o mě starala a jak dobře jsi mě vychovala. Díky, maminko, že tu pro mě za všech okolností jsi a z celého srdce ti přeji, ať si své dnešní narozeniny užiješ do sytosti.

    ~

    Jaký je to dar, když tě tady mám, mám tě moc ráda a vždycky vím, že budeš s náma. Krásné narozeniny, mami.

    ~

    Jsem šťastné miminko, že tě mám, maminko, a i když už nejsem tak malá, mám tě pořád stejně moc ráda.

    ~

    Krásné narozeniny, mami, jsme moc rádi, že jsi s námi, za všechno ti děkujem a&nb

    (...více se dočtete ve zdroji)

    Zdroj: článek Přání k narozeninám pro maminku

    Skloňování slova milý

    Číslo jednotné, rod mužský životný:

    • 1. pád: (kdo, co?) milý, např.: Přišel i můj milý skřítek.
    • 2. pád: (koho, čeho?) milého, např.: Bez milého kamaráda.
    • 3. pád: (komu, čemu?) milému, např.: Milému příteli.
    • 4. pád: (koho, co?) milého, např.: Potřebuji pozdravit mého milého tatínka.
    • 5. pád: (oslovujeme, voláme) milý, např.: Hej Ty! Milý člověče!
    • 6. pád: (o kom, o čem?) milém, např.: Pohádka o milém princi.
    • 7. pád: (s kým, s čím?) milým, např.: Strávila večer s milým člověkem.

    Číslo jednotné, rod mužský neživotný:
    (Vše je stejné jako u životného, až na tvar ve 4. pádu.)

    • 1. pád: (kdo, co?) milý, např.: Můj milý mobil.
    • 2. pád: (koho, čeho?) milého, např.: Bez milého přijetí.
    • 3. pád: (komu, čemu?) milému, např.: Robot poděkoval dalšímu milému stroji.
    • 4. pád: (koho, co?) milý, např.: Dostala jsem milý dárek.
    • 5. pád: (oslovujeme, voláme) milý, např.: Zapni se! Můj milý počítači!
    • 6. pád: (o kom, o čem?) milém, např.: Snila jsem o mém milém květu.
    • 7. pád: (s kým, s čím?) milým, např.: Přivítal se semnou milým polibkem.

    Číslo jednotné, rod ženský:

    • 1. pád: (kdo, co?) milá, např.: Moje milá přítelkyně.
    • 2. pád: (koho, čeho?) milé, např.: Bez mojí milé kamarádky.
    • 3. pád: (komu, čemu?) milé, např.: Napsal jsem mojí milé mamince.
    • 4. pád: (koho, co?) milou, např.: Dostala jsem milou zprávu.
    • 5. pád: (oslovujeme, voláme) milá, např.: Hola, hola! Moje školo milá!
    • 6. pád: (o kom, o čem?) milé, např.: Zdálo se mi o mé milé přítelkyni.
    • 7. pád: (s kým, s čím?) milou, např.: Překvapil mě milou zprávou.

    Číslo jednotné, rod střední:

    • 1. pád: (kdo, co?) milé, např.: Milé dítě.
    • 2. pád: (koho, čeho?) milého, např.: Dieta bez mého milého ovoce.
    • 3. pád: (komu, čemu?) milému, např.: Dal jsem pamlsek milému štěněti.
    • 4. pád: (koho, co?) milé, např.: Dostala jsem milé přání k svátku.
    • 5. pád: (oslovujeme, voláme) milé, např.: Dobrý den! Milé obecenstvo!
    • 6. pád: (o kom, o čem?) milém, např.: Zdálo se mi o mém milém zvířátku.
    • 7. pád: (s kým, s čím?) milým, např.: Ohromil mě milým překvapením.

    Číslo množné, rod mužský životný:

    • 1. pád: (kdo, co?) milí, např.: Přišli i moji milí skřítci.
    • 2. pád: (koho, čeho?) milých, např.: Bez mých milých kamarádů.
    • 3. pád: (komu, čemu?) milým, např.: Našim milým přátelům.
    • 4. pád: (koho, co?) milé, např.: Potřebuji pozdravit mé milé medvídky.
    • 5. pád: (oslovujeme, voláme) milí, např.: Hej Vy! Milí lidé!
    • 6. pád: (o kom, o čem?) milých, např.: Pohádka o milých princeznách.
    • 7. pád: (s kým, s čím?) milými, např.: Strávila večer s milými lidmi.

    Číslo množné, rod mužský neživotný:
    (Vše je stejné jako u životného, až na tvar v&

    (...více se dočtete ve zdroji)

    Zdroj: článek Pravopis milý a milí

    ZÁHOŘOVO LOŽE

    I

    Šedivé mlhy nad lesem plynou,

    jako duchové vlekouce se řadem;

    jeřáb ulétá v krajinu jinou —

    pusto a nevlídno ladem i sadem.

    Vítr od západu studeně věje,

    a přižloutlé listí tichou píseň pěje.

    Známátě to píseň; pokaždéť v jeseni

    listové na dubě šepcí ji znova:

    ale málokdo pochopuje slova,

    a kdo pochopí, do smíchu mu není.

    ~

    Poutnice neznámý v hábitě šerém,

    s tím křížem v ruce na dlouhé holi,

    a s tím růžencem — kdo jsi ty koli,

    kam se ubíráš nyní pod večerem?

    kam tak pospícháš? tvá noha bosa,

    a jeseň chladná — studená rosa:

    zůstaň zde u nás, jsmeť dobří lidi,

    dobréhoť hosta každý rád vidí. —

    ~

    Poutníče milý! — než tys ještě mladý,

    ještě vous tobě nepokrývá brady,

    a tvoje líce jako pěkné panny —

    ale což tak bledé a smutně zvadlé,

    a tvoje oči v důlky zapadlé!

    Snad je ve tvém srdci žel pochovaný?

    snad že neštěstí tvé tělo svíží

    lety šedivými dolů к zemi níží?

    ~

    Mládenče pěkný! nechoď za noci,

    možné-li, budem rádi ku pomoci,

    a při nejmenším snad potěšíme.

    Jen nepomíjej, pojď, pohov tělu:

    neníť bez léku nižádného želu,

    a mocný balzám v důvěře dříme. —

    ~

    Nic neslyší, neví, aniž oko zvedne,

    neníť ho možné ze snův vytrhnouti!

    a tam již zachází v chrastině jedné:

    pán bůh ho posilň na jeho pouti!

    II

    Daleké pole, široké pole,

    předlouhá cesta přes to pole běží,

    a podlé cesty pahorek leží,

    a dřevo štíhlé stojí na vrchole:

    štíhláť to jedlice — však beze snětí,

    jen malá příčka svrchu přidělána,

    a na té příčce přibitý viděti

    rozpjatý obraz Krista pána.

    Hlavu krvavou vpravo nakloňuje,

    ruce probité roztahuje v šíři:

    v dvě světa strany jimi ukazuje,

    v dvě strany protivné, jakož cesta míří:

    pravou na východ, kdež se světlo rodí,

    levou na západ, kdež noc vojevodí.

    Tam na východě nebeská je brána,

    tam u věčném ráji bydlí boží svatí;

    a kdo dobře činí, čáka jemu dána,

    že se tam s nimi též bude radovati.

    Ale na západě jsou pekelná vrata,

    tam plane mořem síra i smola,

    tam pletou ďáblové, zlá rota proklatá,

    zlořečené duše v ohnivá kola.

    Vpravo, Kriste pane! tam dej nám dospěti,

    však od levice vysvoboď své děti!

    ~

    Tu na tom pahorku leže na kolenou

    náš mladý poutník v ranním světla kmitu,

    okolo kříže ruku otočenou,

    vroucně objímá dřevo beze citu.

    Brzy cos šepce, slzy roně z oka,

    brzy zas vzdychá — těžce, zhluboka. —

    ~

    Takto se loučí od své drahé panny

    mládenec milý v poslední době,

    ubíraje se v cizí světa strany,

    aniž pak věda, sejdou-li

    (...více se dočtete ve zdroji)

    Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady

    Vánoční přání od srdce

    • Ať provoní Váš domeček vanilka a hřebíček, ať koledy zase hrají a ať všichni radost mají. Jsou tu znovu po roce, pravé české Vánoce. Rozsvítíme svíce, prskavky, stromeček, ať Ježíšek najde náš domeček.

    • Ježíšek pomalu zapřahá saně, za okny vidět je paprsku svit, zavři teď oči a nastav své dlaně, lásku a štěstí do nich si chyt. Šťastné a veselé Vánoce.

    • Za oknem sype se sněhová nadílka, záclony provoní anýz a vanilka. Vánoční koledy zpívají andělé, už jsou tu Vánoce šťastné a veselé.

    • Krásné Vánoce chci Ti přát, aby měl člověk člověka rád, aby jeden druhému víc štěstí přál, aby i ten nový rok za to stál.

    • Tak zase po roce máme tu Vánoce, vánoční nálada všechny nás ovládá. Chci Ti jen za sebe poslat pár řádků, příjemné prožití vánočních svátků. Cukroví s vanilkou, šupinku pro štěstí a spoustu světýlek na vašem náměstí. Hodně dárků na Vánoce, ať se daří v novém roce.

    • Krásné svátky vánoční, pěknou cestu z půlnoční, od Ježíška velký ranec, na Silvestra pěkný tanec, od muziky lehký krok a pak šťastný nový rok. Hvězdný pozdrav sněžných vloček, mnoho dárků pod stromeček, hodně štěstí, kupu lásky a příští rok žádné vrásky.

    • Oheň v krbu tiše praská, v našich srdcích klid a láska. Z oblohy se sype sníh, vločky tančí v závějích. Veselé Vánoce!

    • Ať je hodně dárečků i u tvého stromečku, v každém ať je zabalen jeden šťastný všední den. Všechno nejlepší k Vánocům!

    • Přeji Ti, co člověk nejvíc potřebuje - ZDRAVÍ, to co člověk stále hledá - ŠTĚSTÍ, a to bez čeho nelze žít - LÁSKU. Krásné Vánoce přeje XXX.

    • Hromadu dárků co srdce pohladí, rodinu, přátele, co nikdy nezradí. K bohatství krůček a ke štěstí skok. Nádherné Vánoce a šťastný nový rok.

    • Přejeme Vám krásný Štědrý den a kromě dárků ať přinese Vám sen,
      který se promění v novém roce na ještě krásnější než na Vánoce!
      Vánoce jsou nejkrásnější svátky, s nimiž se vydáte do pohádky.
      Přejeme Vám, ať jste v ní nejen teď, ale už navždy a nikdy zpět!

    • Přejeme Vám ze srdce, hezké šťastné Vánoce.
      Pohodu a klid, tak jak to má být!

    • Vánoční chvíle plné pohody, pustíme kapříka zpátky do vody.
      Upečeme cukroví, koupíme dárky, užívejte radosti a krásné svátky.

    • Dřevo v krbu praská, v našich srdcích láska,
      jehličí krásně voní, zvonečky tiše zvoní.
      Prožij ten okamžik hluboce, přeji Ti krásné Vánoce!

    • Na Vánoce pokoj v duši, štěstí, které nic neruší,
      v novém roce hodně síly, abyste zdrávi dlouho žili.

      (...více se dočtete ve zdroji)

      Zdroj: článek Vánoční přání od srdce

    SVATEBNÍ KOŠILE

    Již jedenáctá odbila,

    a lampa ještě svítila,

    a lampa ještě hořela,

    co nad klekadlem visela.

    ~

    Na stěně nízké světničky

    byl obraz boží rodičky,

    rodičky boží s děťátkem,

    tak jako růže s poupátkem.

    ~

    A před tou mocnou světicí

    viděti pannu klečící:

    klečela, líce skloněné,

    ruce na prsa složené;

    slzy jí z očí padaly,

    želem se ňádra zdvíhaly.

    A když slzička upadla,

    v ty bílé ňádra zapadla.

    ~

    „Žel bohu! kde můj tatíček?

    Již na něm roste trávníček!

    Žel bohu! kde má matička?

    Tam leží — podlé tatíčka!

    Sestra do roka nežila,

    bratra mi koule zabila.

    ~

    Měla jsem, smutná, milého,

    život bych dala pro něho!

    do ciziny se obrátil,

    potud se ještě nevrátil.

    ~

    Do ciziny se ubíral,

    těšil mě, slzy utíral:

    „ „Zasej, má milá, zasej len,

    vzpomínej na mě každý den,

    první rok přádla hledívej,

    druhý rok plátno polívej,

    třetí košile vyšívej :

    až ty košile ušiješ,

    věneček z routy poviješ.“ “

    ~

    Již jsem košile ušila,

    již jsem je v truhle složila,

    již moje routa v odkvětě:

    a milý ještě ve světě,

    ve světě šírém, širokém,

    co kámen v moři hlubokém.

    Tři léta o něm ani sluch,

    živ-li a zdráv — zná milý bůh!

    ~

    Maria, panno přemocná!

    ach budiž ty mi pomocna:

    vrať mi milého z ciziny,

    květ blaha mého jediný;

    milého z ciziny mi vrať —

    aneb život můj náhle zkrať :

    u něho život jarý květ —

    bez něho však mě mrzí svět.

    Maria, matko milosti!

    buď pomocnicí v žalosti!“

    ~

    Pohnul se obraz na stěně —

    i vzkřikla panna zděšeně;

    lampa, co temně hořela,

    prskla a zhasla docela.

    Možná, žeť větru tažení,

    možná i — zlé že znamení!

    ~

    A slyš! na záspí kroků zvuk,

    a na okénko: ťuk, ťuk, ťuk!

    ,, „Spíš, má panenko, nebo bdíš?

    Hoj, má panenko, tu jsem již!

    Hoj, má panenko, co děláš?

    a zdalipak mě ještě znáš,

    aneb jiného v srdci máš?“ “

    ~

    „Ach můj milý! ach pro nebe!

    tu dobu myslím na tebe;

    na tě jsem vždycky myslila,

    za tě se právě modlila!“

    ~

    ,, „Ho, nech modlení — skoč a pojď,

    skoč a pojď a mě doprovoď;

    měsíček svítí na cestu:

    já přišel pro svou nevěstu.“ “

    ~

    „Ach pro boha! ach co pravíš?

    Kamž bychom šli — tak pozdě již!

    Vítr burácí, pustá noc,

    počkej jen do dne — není moc.“

    ~

    ,, „Ho, den je noc, a noc je den —

    ve dne mé oči tlačí sen!

    Dřív než se vzbudí kohouti,

    musím tě za svou pojmouti.

    Jen neprodlévej, skoě a pojď,

    dnes ještě budeš moje choť!“ “ —

    ~

    Byla noc, byla hluboká,

    měsíček svítil s

    (...více se dočtete ve zdroji)

    Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady

    Autoři uvedeného obsahu

     Mgr. Jitka Konášová

     Mgr. Jan Novotný


    co je potřeba k plné moci
    << PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
    co je potřeba na kolaudaci
    NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
    novinky a zajímavosti

    Chcete odebírat naše novinky?


    Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo třináct.