Zjistíte-li při určování slovníchdruhů ve větě, že dané slovo můžete "ohýbat", tedy že jej lze buď skloňovat, nebo časovat, pak jste učinili první krok k jeho určení - zařadili jste jej do skupiny ohebných slovníchdruhů. Mezi ohebné slovní druhy patří podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky a slovesa.
Jestliže je možné daný výraz časovat, to znamená tvořit různé slovesné tvary pomocí osoby, času, způsobu a podobně, půjde o sloveso. Pokud lze dané slovo vyskloňovat, tedy ohýbat pomocí pádů, bude se jednat buď o podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, nebo o číslovku.
Jak tedy můžete rozpoznat, kterým ohebným slovním druhem je právě vámi určované slovo? Podstatná jména vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů. Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény. Zájmena zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují. Číslovky vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu. Podle těchto uvedených věcných významů jednotlivých slovníchdruhů by vám již nyní mělo být jasné, kam zařadit vaše slovo. Ale pokud vám předchozí řádky stále nepomohly k vyřešení záhady určení slovního druhu, pak zkuste číst dále.
Ve svém příspěvku PROSBA O RADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra.
Určit ve větě slovní druhy: " Přál jí všechno nejlepší".
Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva Černá.
Prosím o určení slovníchdruhů ve větě:
Jan Amos Komenský se léta pokoušel sestrojit perpetum mobile, zařízení, které by fungovalo samo o sobě a nepotřebovalo by k tomu žádnou energii.
Určování slovníchdruhů je jedním z nejpraktičtějších cvičení v českém jazyce. Umožňuje žákům pochopit význam a gramatickou funkci jednotlivých slov a zároveň zlepšuje porozumění větám i celému textu. Níže najdete několik typově odlišných textů vhodných k procvičování.
V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH SLOVA PROČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jakub Ježek.
proč je potřeba znát slovní druhy a k čemu nám jsou????????
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovní druhy jsou důležité pro správné pochopení jazyka a bezchybný pravopis. Znalost slovníchdruhů je součástí základní gramotnosti. Kdo nezná slovní druhy, nevyhne se chybám v psaném projevu. Samozřejmě, že existují profese, kde není psaný projev důležitý. Díky tomu najdou uplatnění i ti, kteří to do hlavy nedostanou. Takže v klidu, když to nejde, přetrpět to a později si najít vhodné živobytí s ohledem na omezené možnosti komunikace.
Zjistíte-li při určování slovníchdruhů ve větě, že dané slovo lze "ohýbat", tedy že je možné jej buď skloňovat, nebo časovat, pak jste učinili první krok k jeho určení - zařadili jste jej do skupiny ohebných slovníchdruhů. Mezi ohebné slovní druhy patří podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky a slovesa.
Pokud lze daný výraz časovat, to znamená tvořit různé slovesné tvary pomocí osoby, času, způsobu a podobně, jde o sloveso. Jestliže je možné dané slovo vyskloňovat, tedy ohýbat pomocí pádů, půjde buď o podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, nebo o číslovku.
Jak tedy rozpoznat, kterým ohebným slovním druhem je právě vámi určované slovo? Podstatná jména vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů. Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény. Zájmena zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují. Číslovky vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu. Z výše uvedených věcných významů jednotlivých slovníchdruhů by vám již nyní mělo být jasné, kam zařadit dané slovo. Nejste-li si stále jistí, pak se zkuste zeptat následujícími otázkami.
V naší poradně s názvem URČOVÁNÍ SLOVNÍCH DRUHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla.
jej
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo jej může být jednak zájmeno a rovněž i citoslovce.
Jej, ty jsi ale krásná Pavla. Jej je citoslovce.
Uviděl jsem jej, jakmile vstoupil do dveří. Jej je zájmeno.
V následujících cvičeních budete označovat slovní druhy jen číslicemi, takže pro ty, kteří už pozapomněli, jak ve škole psali malá čísílka nad slova, pro jistotu připomínáme:
Tato cvičení poskytují rozsáhlou škálu slovníchdruhů od předložek a spojek až po částice, zájmena, slovesa a příslovce. Slouží jako komplexní trénink pro žáky, studenty i dospělé, kteří si chtějí procvičit přesné a jisté určování slovníchdruhů v češtině.
Správné určení slovního druhu je základ pro pravopis, větný rozbor i stylistiku. Bez této znalosti nelze správně určit větné členy ani pochopit stavbu souvětí.
Znalost slovníchdruhů se proto promítá do všech oblastí práce s jazykem.
Bez slabiky „re“ je to Barbora. Se slabikou „re“ chutná kysele v buchtách akorát. (Rebarbora)
Černají se v lese, na slunci i na pasece, Jejich keře píchají, ale plody chutnají. (Ostružiny)
Červené, jsem, šťavnaté jsem, voňavé jsem a zdravé jsem. (Jablko)
Je ve tmě důleček, v tom důlečku kulka, na té kulce chrásteček, na chrástečku plno kuliček. (Brambory)
Kdo každého rozpláče? (Cibule)
Kdo k němu čichá, v malé chvíli uroní slzy krokodýlí. Ne každému takhle škodí, k ovaru se tuze hodí. (Křen)
Když jsme jí svlékali, vždycky jsme plakali. (Cibule)
Komu srubnou hlavu a krev neteče? (Zelí)
Květ nahoře, plody dole, nenajdeš ho ve stodole. Prohlédni si sklep a spíž, co to je, už asi víš. A když je máš na talíři, k obědu sníš nejvíc čtyři. (Brambory)
Má tvar jako báň kostela. Sukni, co si jen ráčí. Uvnitř panenku doběla, po které oči pláčí. (Cibule)
Má tvar pistole nastříkané žlutě. Když je na stole, dělá nám chutě. V horké černé Africe, živí se jím opice. (Banán)
Naříkají hospodyňky, když mě zlobí mandelinky. Naříká i hospodář, když mě málo okopáš. Naříkají kuchaři, když mě málo povaří. (Brambora)
Patří mezi ovoce, a když přijdou Vánoce, tak ho rozkrojí. Hledají hvězdičku, ke štěstí cestičku. (Jablko)
Pěstuje se v řádkách. Vidět je jen chrást, aby se zvěř měla v poli na čem pást. A taky dětem pro radost, aby cukroví měly dost. (Cukrová řepa)
Podobá se zvonu, ale nezvoní, Zraje v korunách stromů, ne však v jabloních. (Hruška)
Popelka ho přebírá. Pne se do výše. Kdo si na něm pochutnává? Holub nejspíše. (Hrách)
Rostou na pasece. Modrají se v lese pod smrky a doubky. Tomu, kdo je mlsá, zmodrá nos a pusa a zčernají zoubky. (Borůvky)
Rostou v řádku na poli pod zelenou natí. Když se pečou, v údolí dým se kudrnatí. Sloupnou si je se solí kluci pihovatí. (Brambory)
Sedí panna na hrádkách v devatero kabátkách a těm, kdo ji svlečou, slzy z očí tečou. (Cibule)
Sedí panna v zeleném, v kabátečku červeném, tlačíš- li ji, pláče, v srdci jí kámen skáče. (Třešeň)
Svítí sytou žlutí, není k nakousnutí, kdo ho dá naráz do pusy, toho kysele podusí. (Citron)
Vyšla kráska na procházku, měla srdce na provázku. (Jahoda)
Za kadeřavou hlavičku vytáhnu z nory lištičku. Sáhni si, je hladká, ukousni, je sladká. (Mrkev)
Zdvojené jako náušničky je nosí dívky na uších. Špaček a kos je labužnicky kradou sadařům po koších. (Třešně)
Zelené, žluté, červené, člověku žízeň zažene. Který strom má v září k mání, tohle sladké pochutnání. (Jabloň)
Procvičte si určování slovníchdruhů na následujícím textu. Správnost si ověřte v řešení níže.
Tragédie se udála v postranní uličce, ústící do hlavní třídy. Trafika paní Ascherové byla asi uprostřed po pravé straně.
Když jsme tam zahýbali, podíval se Poirot na hodinky a já jsem pochopil, proč si chtěl obhlédnout místo zločinu až teď. Bylo právě půl šesté. Hodlal získat co nejpřesnější představu o včerejší atmosféře.
Měl-li však opravdu takový záměr, dožil se zklamání. V této chvíli se ulička vůbec nepodobala té z včerejška. Rodinné domky chudších vrstev se tu střídaly s menšími krámky. Usoudil jsem, že je tu asi za obvyklých okolností dost živo, že tu chodí hodně prostých lidí a že si tu na chodníku i v jízdní dráze hrají houfy dětí.
Teď tu však stál hlouček zvědavců a všichni zírali na jediný domek nebo obchůdek. Nebylo těžké uhádnout, který to je. Viděli jsme, jak obyčejní lidé pozorují se soustředěným zájmem místo, kde jejich spoluobčanka sešla ze světa násilnou smrtí. (úryvek z A. Christie: Vraždy podle abecedy)
Procvičte si určování slovníchdruhů na následujícím textu. Správnost si ověřte v řešení níže:
Kotě dojedlo granule, olízlo si tlapku a otřelo si čumáček a ouška. Pak přiťapalo k drátěné přední stěně kotce, sedlo si na zadní tlapky a předními zaškrábalo na drátěnku. Doufalo, že mu třeba někdo přijde otevřít. Zaměstnanci útulku si občas ve volných chvílích zašli s koťaty pohrát, ale teď asi nikdo nepřijde, když tu zůstalo samo!
Zkroušeně přešlo k pelíšku v zadním rohu kotce. Polštář byl pro ně samotné příliš velký – až do včerejška se o něj dělilo s dalšími dvěma šedivými koťaty, a teď se ztracené choulilo uprostřed. Dvě sestřičky mu chyběly. Pelíšek sice hřál, ale osamělé kotě se stejně chvělo chladem. (úryvek z H. Webb: Šmudla se ztratil)
