DIKTÁTY PRO 9 TŘÍDY je jedno z témat, které se týká tohoto článku. Dysgrafie se řadí mezi vývojové poruchy učení. Dysgrafie se projevuje obtížemi v psaném projevu. Písmo dysgrafika je neuspořádané, obtížně čitelné až zcela nečitelné. Dysgrafii není možné zcela odstranit, její důsledky může zmírnit například psaní tiskacím písmem. Pro dysgrafii byl dříve používán termín lehká mozková dysfunkce.
Péče o žáky
Individuální péče prováděná v rámci vyučování učitelem kmenové třídy se uplatňuje u mírnějších forem poruchy v rámci třídy základní školy. Učitel by měl mít základní vědomosti a dovednosti o dané problematice a vytvořit co nejlepší podmínky pro reedukační postupy.
Individuální péče prováděná učitelem, který je absolventem speciálního kurzu. Péči zajišťuje i speciální pedagog. Působí ve třídě základní školy, vede „dys“ kroužky, kabinety dyslektiků, reedukační péči, postupy konzultuje s poradenskými pracovišti.
Třídy individuální péče, které jsou zřizovány při základních školách. Do těchto tříd dítě dochází v průběhu dne. Jedná se většinou o hodiny českého jazyka se zaměřením na reedukační péči, po vyučovací hodině se žák vrací do své kmenové třídy. Reedukační péči zajišťuje obvykle speciální pedagog.
Cestující učitel je většinou pracovník pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálně pedagogického centra. Dochází do základní školy, kde provádí reedukační péči v průběhu vyučování.
Třídy pro žáky se specifickými poruchami učení a chování jsou zřizovány při základních školách, ve třídě je omezený počet žáků, kde je preferován individuální přístup a navržená reedukační péče probíhá v průběhu celého edukačního procesu.
Základních škol pro žáky se specifickými poruchami učení máme v České republice přibližně deset, první škola byla založena v roce 1971 v Karlových Varech. O dítě se stará tým odborníků, je zajištěna individuální i speciální péče v průběhu celého vyučovacího procesu.
Dětské psychiatrické léčebny – ve třídách při psychiatrických léčebnách jsou léčeny a vzdělávány děti s těžkým stupněm postižení, probíhá tu i reedukační péče. Jedná se zpravidla o kombinované postižení, kdy přistupuje též péče terapeutická. Nejznámější léčebnou je DPL v Dolních Počernicích, která zahájila svou činnost v roce 1954 a od roku 1992 jako Centrum pro dítě a rodinu Zelený dvůr pokračuje v téže činnosti. Do této kategorie patří i ambulantní péče pro děti se SPU, jež je poskytována odborníky z pediatrie, neurologie, logopedie a klinické psychologie.
Individuální a skupinová péče je zajištěna v pedagogicko-psychologické poradně, speciálně pedagogickém centru, středisku výchovné péče (vyhláška č.72/2005 Sb.) – žáci a studenti, kteří jsou diagnostikováni jako osoby se specifickými poruchami učení, ale stupeň jejich obtíží nevyžaduje speciální péči.
V krabici spalo bílé koťátko. Pobyt u moře rychle ubíhal. Náš byt je neobyčejně útulný. Bajaja zabil draka. Nesmíš babičku zlobit. Můj strýc má dvě kobylky a jednoho býčka. Na vesnici se udržují lidové obyčeje. Sabině zbylo jen deset korun. Nikdy bych nezbil kamaráda. Maminka uvařila čaj z léčivých bylin. Na terase máme dřevěný nábytek.
Online diktát pro 2. stupeň ZŠ
Zbyňkova babička sbírá léčivé byliny. Obyvatelé sídliště přibíhali k rozbitému automobilu. Na talíři zbyl jen jeden rybízový koláč. Návštěvníci zámku si se zájmem prohlíželi sbírku starobylého nábytku. Kvalitní výrobky jdou dobře na odbyt, ale zmetky vždy zbydou. Ptačí budku sbijete pomocí hřebíků. Když hodiny odbily poledne, Lotrando nabil svou bambitku. Vojsko dobylo nedobytný hrad. Je bizon opravdu severoamerický býložravec? Kobylka hbitě pobíhala po neobyčejně rozlehlé louce. Utratila lehce nabyté peníze za zbytečnosti. Zbyněk ovládá násobilku, jako když bičem mrská. Sabina koupila babičce sněhobílý šátek a dědečkovi hrneček na bylinkový čaj. Bivoj hraje na bicí už od šesti let. Musím svůj mobilní telefon nabíjet obden. Važte si dobrého bydla, když žijete v blahobytu. Cesta do Přibyslavi nám rychle ubíhala.
Lýkožrout smrkový je malý brouček. Lípa je náš národní strom. Kotě vylízalo z misky všechno mlíčko. Lyska připlula až ke břehu. Ve mlýně se zabydlel vodník. Popelka dostala tři lískové oříšky. Neslyšela jsem její vzlykání. Lyžovali jsme blízko naší chaty. Klaun se líčil na vystoupení. K narozeninám jsem dostal plyšového tygra. Umíš hrát kuličky?
Online diktát pro 2. stupeň ZŠ
Časně zjara kvete jedovatý lýkovec. Četl jsem, že má lípa nejpevnější lýko. Přilož do ohně dvě polínka, ať se nám ohřejí promrzlá lýtka. Hrom už není slyšet, ale pořád se blýská. Lovci bez lítosti na lišku nalíčili past. Neslyšel jsem Lidku vzlykat, když zlomila tu novou lyži. Proč plýtváš penězi kupováním plyšových hraček? Spolykal spoustu různých tabletek, aby už neměl lysinu. Chtěl jsem umlít ořechy, ale na tom starém mlýnku to nešlo. Líčil mi své zážitky z lidové zábavy u nich v Litomyšli. Líbilo se nám, jak se cesta klikatila mezi lípami. V Litovli postavili novou plynárnu. Mlsně se olizoval nad malinovými lívanci. Rychle polykal hořký pelyňkový čaj. Babiččiny koblihy se mi rozplývaly na jazyku. Pálivé jídlo vždy vyplivnu. Víly tančící poblíž nedoslýchavého myslivce měly dlouhé splývavé šaty. Na podzim často bývají lijáky a plískanice.
Kominík mi přinesl štěstí. Z pampelišek létá bílé chmýří. Umyj si ruce pořádně mýdlem! Princezna si rychle oblékla myší kožíšek. Myslivec minul lišku jen o kousek. Komáři patří mezi obtížný hmyz. Maminka bude mít brzy narozeniny. U diktátu musíme přemýšlet. Hlemýžď zmizel mezi kamínky. Auto dostalo na mokré vozovce smyk.
Online diktát pro 2. stupeň ZŠ
Zmije zmizela z vyhřáté mýtiny. Míša odmykal velmi opatrně. Umyj si ruce, jinak nesmíš k obědu. Míval jsem myš, ale teď už smím mít pouze hlemýždě. Zlomyslnost a domýšlivost nepatří mezi dobré vlastnosti. Hmyz představuje více než polovinu všech známých žijících organismů. V naší zoologické zahradě mívali i mývaly. Babička Ludmila mi vyprávěla pověst o Přemyslovi, ale já mám raději tu o Horymírovi a Šemíkovi. Pan učitel chtěl, abych na mapě České republiky našel Litomyšl, Vysoké Mýto a Kamýk nad Vltavou. Nemilá vzpomínka na polámaný smyčec pronásledovala svědomitého studenta na každém kroku. Pokud oheň málo hoří, je potřeba ho rozdmýchat. Raději jsem se pořádně zamyslel, abych se znovu nezmýlil. Kamila mínila udělat výmyk, ale smýkla sebou na žíněnku.
Dita píše domácí úkol. Pyšná princezna je napínavá pohádka. Proč nesla liška pytel zázvoru? Plody vznikají z opylených květů. Po dlouhém běhu mě píchá v boku. Robátko ošetřil jelenovi kopýtko. Na trávě se třpytí kapičky rosy. Můj bratr chce být pilotem nebo pirátem. Teta pije kávu jen s mlékem. Slepýš není had. Jak vypadá ptakopysk?
Online diktát pro 2. stupeň ZŠ
Nalepil jsem obrázek slepýše na tvrdý papír a přidal krátký popisek. Pije netopýr krev stejně jako upír? Dívka se zapýřila, když klopýtla na schodech. Už brzy budeš za své činy pykat. Muzea opatrují mnoho písemných památek a vzácných rukopisů. Nespíte, protože zpytujete svědomí? Kup v papírnictví pytlík připínáčků. Mostní pilíř z pískovce zničila loňská povodeň. Vypiluj svou hru na píšťalku, ať na tebe můžeme být pyšní. Pivoňky měly přepychové květy, ale neustále se z nich sypal pyl. Naleštěná okna pivovaru se třpytila na slunci. Jazykozpytci se zabývají i pravopisnými jevy. Pýr plazivý je nejen obtížný plevel, ale i bylina, která léčí dnu a revma. Jaký je rozdíl mezi sudokopytníky a lichokopytníky?
Za nejzajímavějšího spolužáka z naší třídy považuji čtrnáctiletého Teddyho, který k nám do třídy přišel, když v šesté třídě propadl. Teddy se vlastně jmenuje Tadeáš Ditrich, ale všichni mu od prvního dne říkáme touto přezdívkou. Teddy pochází stejně jako většina z nás z Mladé Boleslavi. Žije s rodiči v bytě v panelovém domě blízko firmy Škoda Auto, v níž oba jeho rodiče několik let pracují.
Teddy nepatří k nenápadným typům, naopak svým vzhledem z davu lehce vybočuje. Je velmi vysoké a zároveň i silné postavy. Není tedy lehké ho přehlédnout. Výrazný je také jeho obličej, díky jeho tmavě hnědým očím, huňatému obočí, dlouhým řasám, širokému nosu a tmavým vousům. Řada lidí by řekla, že by byl jeho obličej pohledný, kdyby nebyl tak kulatý, stejně jako celé jeho tělo, které se snaží ukrývat do pohodlného, ale zbytečně velkého a tmavého oblečení.
Teddy své okolí zaujme svým vzhledem na první pohled, horší je to ale s jeho povahou. Většina lidí s ním stráví sotva pár minut a už si ho zařadí do škatulky: nuda a nezájem. A to je škoda, protože Teddy má řadu dobrých vlastností. Nejvíc na něm oceňuji jeho ochotu mi kdykoliv a v čemkoliv pomoci, ať už se jedná o opravu mého starého počítače, anebo nápovědy při zkoušení. Pokud má Teddy někoho rád, udělá pro něj vše. Těžké je pro něj seznamování se, velmi se stydí za své tělo a za to, že propadl, a tak se lidem raději vyhýbá a snaží se na sebe příliš nepřitahovat pozornost. Těžce totiž nese jakýkoliv posměch a špatně se vyrovnává s kritikou. Ve společnosti lidí, které zná a kteří znají jeho, je ale ze stydlína náhle veliký šprýmař, který si nenechá uniknout žádnou příležitost ke vtipkování. Rád také vtipkuje s učiteli, kterým to nevadí, protože vědí, že Teddy to myslí dobře.
Teddy je jedináček, a tak pro něj jeho rodiče dělají vše, co mu na očích vidí. Myslím, že by mu snesli i modré z nebe. Teddyho se snaží nijak v ničem neomezovat a naopak ho ve všem podporují. Kvůli tomu, že oba pracují na směny, tak společně netráví doma moc času, což Teddyho mrzí. Společné chvíle se ale snaží pořádně využít. Často proto jezdí na výlety po okolí, i celé České republice a o prázdninách ho berou i na dovolenou k moři. Snaží se, aby si chvíle s nimi Teddy pořádně užil. Teddy je má za to velmi rád. Sice ho někdy trápí, že bývá doma často sám a líbila by se mu přítomnost sourozence, ale zároveň je rád, že se s nikým nemusí dělit ani o pozornost rodičů a ani o pokoj. Teddy ale pří
Pro dnešní charakteristiku jsem si vybral svého spolužáka Pavla. Pavel se mnou chodí do deváté třídy. Spolužáky jsme už od třetí třídy, kdy se do našeho města přistěhoval. S Pavlem nejsme přátelé, vlastně se ani nemáme moc rádi, ale neděláme si velké problémy. Pavel je vysoké a svalnaté postavy. Hnědé vlasy má ostříhané nakrátko a jeho oči jsou také sytě hnědé. Většina dívek ho považuje za velmi hezkého.
S Pavlem se neznáme zas tak dobře, ale vždy na mě působil velmi sebevědomě. Vždycky se snaží být vůdcem, aby bylo po jeho. Ani od svých nejlepších přátel si nedá do ničeho mluvit, pokud se rozhodne, že něco chce. Pavel nejedná sebevědomě jen se spolužáky, ale i s učiteli, kterým to příliš nevadí a nejspíš ho za to i uznávají. Anebo se ho bojí, tak či tak, mu to vždy projde. Rozhodně není stydlivý, klidně a bez problémů se s každým seznamuje. O Pavlovi se nedá říct, že by byl zrovna pilný, práci se dost často vyhýbá a nejraději ji přehrává na někoho jiného. Na spoustu lidí působí zpočátku velmi přátelsky, ale jeho postoj se rychle změní, pokud se mu nový známý nelíbí. Také bývá velmi náladový, nesnáší, když se mu něco nedaří, to si pak vybíjí vztek na svém okolí, hlavně na lidech, které nemá rád. Pavel je ale také cílevědomý, když si stanoví, čeho chce dosáhnout, tak jde za každou cenu za tím, a to se mi na něm docela líbí. Díky tomu pro naši třídu zajistil velkou řadu výletů. Rád se chlubí svými úspěchy. Nerad ale dělá ústupky a je urážlivý. Pavla také jeho přátelé považují za velmi zábavného, na každé akci bývá středem pozornosti, a to i na třídních exkurzích nebo návštěvách divadel a muzeí. Nemá ale rád, když někdo vtipkuje na jeho účet, to se pak urazí, případně vtipálka provokuje tak dlouho, až dojde ke konfliktu, který odnese právě ten vtipálek. Kritiku nese opravdu těžce. Pokud má ale někoho rád, umí se ho zastat a neváhá se za toho člověka klidně i poprat. Myslím, že ve třídě jsou jen dvě skupiny lidí. Spolužáci, kteří Pavla zbožňují, a ti, kteří se ho bojí a nemají ho rádi.
O Pavlových rodičích toho moc nevím, protože s ním nežijí. Rozvedli se a on už několik let spolu s mladším bratrem žije u prarodičů (rodiče jeho matky). Jeho bratr Filip chodí do šesté třídy a s Pavlem skvěle vychází. Pavel se o něj opravdu stará a nikomu nedovolí, aby Filipovi ubližoval. Také spolu každé ráno chodí do školy a Pavel mu někdy nosí i svači
Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Polesná.
Děkuji za odpověĎ v mé rozsáhlé rodine jsou 3 učitelé, takže nejsem mimo informace, absolvovala jsem ZŠ tehdy na Smíchově Na Santošce, hodně mužů učitelů, vážila jsem si jich, ještě bylo náboženství do 3 třídy, ,Zatlanka,Santška to byly rima školy,takže vím o přípravách učitelů z rodiny, ale srovnat to s fyzickým a pschickým nasazením jiných profesí to nelze, naší ordinací prošlo hodbě učitelek, kdo marodil s pateří tak se léčil ale jakmile vzala za kliku učitelka bylo vš strašné, děsné,a marodilo i měsíce,hned bylo jasné že šlo o úču,ale naše profese náročná,psychicky,fyzick ve zdravotnictví s nástupním platem 800 Kč na Neurochirurgii v UVN nelze srovnávatm tehdy bez techniky asoušasných vymožeností, mladé sestry MUSELY tahat metrákové pacienty v bezvědomí jasně že 2, celoživotní vzdělávání jasné,muselo se udělat kolečko po všech odděleních aby jsme byly snadno použitelné, a celoživotní vzdělávání pak i Brno abych se dopracovala na místo vrchní sestry,které se pak zrušilo a samozřejmě 1 400 kč z vedení 12 sester se odebralo ale všem už ale na polikl.v nové době,praxe 47 let v tak náročné profesi nelze srovnávT V POHODĚ a klidu ve třídě,akc,zábavy,výlet a zajímavé akce nejen pro děti,jistě v současné doě bych učit nechtěl kdy děti šikanují učitle,žalují doma a silná podpora rodičů není dobrá ale jsou profese které nelze srovnávat když dnes vidím vybavenost tříd,krása, barevné plné vmožeností jásám,přeji jim to ale my jsmě byl poválečné chudinky a učitelé měli respekt a my byly posleušní a slušní,neze srovnávat,to jena debatu,mnohé nelze srovnávat,Nicmébě děkuji za odpověď omlouvám se chyby při psaní nechci se vracet.Zdravím H.Polesná
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Paní Polesná, já přece nesnižuji žádné profese, jen reaguji na Váš příspěvek, kde tvrdíte, že mají učitelé samé prázdniny a volno (jako děti), což pravda není. Prostě byste se měla jen lépe zamyslet, než sem vložíte takový nepravdivý příspěvek. Původně jsem ani nechtěla reagovat, ale ze slušnosti Vám odpovím. Píšete o škole našeho dětství. Promiňte, ale o té se nedá mluvit v superlativech. Snad za první republiky byl učitel (kantor) váženou a uznávanou osobou. Za komunistů byla ale tahle profese velmi snížena a mnozí učitelé byli zahnáni do kouta. Když se náhodou objevil učitel s jinou (lepší) metodou učení, byl hned odkázán na nudné povinné školní osnovy a běda když neuposlechl. Nejenže byli nuceni učit mnoho nepravd, ale i děti byly vystrašené, bály se říci svůj názor, musely držet ústa a krok, atd..... Vyrůstaly z nich nesvobodní papouškující bojácní lidé. Takové lidi režim potřeboval. Neříkám, že nyní je školství v naprostém pořádku, ale pokud se mají věci hýbnout k lepšímu, je třeba nových kreativních učitelů a ti přijdou, když budou mít učitelé lepší podmínky a možnosti. Píšete o práci zdravotních sester - zajisté velmi důležitá a záslužná práce, ale i zde není sestra jako sestra. O mě se po operaci starala sestra, které bych dala z fleku o deset tisíc navíc, ale pak tam byla i sestra, kterou bych z fleku propustila. Všechno je v lidech. Ale když už se rozčilujete nad troufalostí učitelů žádat zvýšení platů, tak i zde mám pro Vás srovnání s profesí zdravotní sestry. Moje bývalá švagrová pracovala ještě minulý rok jako zdravotní sestra na interně v jedné pražské nemocnici a měla přesně o 22 tisíc vyšší plat než výše zmíněný středoškolský učitel (v jižních Čechách). Závěr si udělejte sama. Hezký den.
V naší poradně s názvem URČENÍ SLOVNÍHO DRUHU SLOVA RÁD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Jonášová.
dobré dopoledne syn má za úkol určit ve větách slovní druhy a ve větě ,,Maminka s tatínkem rádi chodí do lesa na procházky " a druhá věta ,,Holky ze třídy rády tančí a zpívají " U slov Rádi a rády si nevíme rady.Předem děkuji za radu s přáním hezkého dne Alena Jonášová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Ve svém příspěvku JAK SE PÍŠE NASHLEDANOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucky luky.
Paní magistro.
To, co napíšu neberte vážně, resp. příběh se stal.
Když jsem si šel na gymplu půjčit do vedlejší třídy křídu, byl jsem při odchodu dotázán vyučujícím (češtinářem), zda se správně říká naShledanou nebo naZhledanou. Byl jsem jako prvák pochopitelně otázkou autority zaskočen, ale odpověď přišla ihned: "Tady v Čechách naShledanou, na Moravě naZhledanou".
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
