Dobýt podle Slovníku spisovné češtiny
- zmocnit se (bojem): dobýt města/město, dobýt hrad
- (velkým úsilím) dosáhnout: dobýt svobody, dobýt vítězství
- vynutit, vymoci: dobýt z někoho přiznání, dobýt pohledávku
Zdroj: Nedobytný hrad
Zdroj: Nedobytný hrad
V příběhu JAK ODŮVODVIT PSANÍ SLOV CUPY DUPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Prosím, nevíte někdo, proč se ve slovech CUPY DUPY píše tvrdé Y? Jak to vysvětlit třeba cizinci? Žádné z pravidel pravopisu, která mě napadají, na to nepasuje:-))
Moc díky, Lenka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michal.
Asi citoslovce odvozene od cupitat a dupat. Jenden "cup" i "dup" asi podle vzoru hrad (bez cupu bez dupu), v mnoznem cisle tvrde "y", cupy dupy jako hrady.
Zdroj: Příběh Jak odůvodvit psaní slov cupy dupy
Sloveso dobýt má tedy význam „získat něco s vynaložením určitého úsilí, nebo i násilí a nátlaku“, odtud je odvozeno i podstatné jméno dobyvatel. Úsilí je nutné vynaložit například i při vykopávání a vyzvedávání předmětů ze země, proto se píše dobýt/dobývat uhlí, dobýt pařez.
Zdroj: Nedobytný hrad
V příběhu STANDARDNÍ NEBO STANDARTNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Doc. RNDr. Miroslav MILER, DrSc..
Dostal jsem se k této otázce přes termín standardy jako náhrady za normy, který se mi zdá zastaralý (frankofonní namísto anglosaského) a zavánějící dřívějším politickým režimem (normalizace). Je tedy rodu mužského a jedna technická norma je jeden technický standard? Tedy podle skloňování slova hrad. Ovlivněn termínem norma se mi to zdá zvláštní, ale co naplat?
Ještě k vašemu textu. Nebylo by vhodnější odvolávat se na termín slovo, které je středního rodu, výrazem je a ne ho (např. "psát je správně hezky česky")? Bylo by to mnohem hezčí; čeština si to zaslouží! Navíc, běžní čeští mluvčí používají u středního rodu tvar jej, a mně se zdá, že správný není!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: Příběh Standardní nebo standartní
K lepšímu rozlišení výše uvedených sloves dobít a dobýt vám pomůže převedení daného slovesa do budoucího času: Hokejisté dobudou/dobydou vítězství. Vojsko dobude/dobyde hrad. Nikoli však: Lovec dobude/dobije zvíře. Dobudu/dobiji si kredit.
Zdroj: Nedobytný hrad
Milena je roztomilé a líbezné dítě. Lyžař projel průsmykem. Pelyňkový odvar myslivec odmítl. Přebytek mléka se prodal do mlýna. Lidské příbytky byly čisté. Houslista si přál mít nový smyčec. V listopadu mi sliboval hory doly. Kočka lízala zbytky mléka. Polykač mečů se začal zalykat. Bubliny z mýdla zaplnily celý byt. Starobylý hrad byl dobyt. Nalíčená žákyně neudělala výmyk. I myslitel se může zmýlit. Karel mínil, že plýtvání jídlem nemá smysl. Pod listy z lípy se schovával hlemýžď.
=existovat, nacházet se
U slova být (existovat) se píše y na rozdíl od slova bít (tlouci), kde se píše i.
U slova ubýt (přestat být součástí něčeho, zhubnout, zmenšit se) se píše y na rozdíl od slova ubít (utlouci, usmrtit, potlačit), kde se píše i.
U slova nabýt (budu, stát se majitelem, zvětšit objem) se píše y na rozdíl od slova nabít (natlouci, naplnit nábojem, nabít elektrický náboj), kde se píše i.
U slova přibýt (zvětšit rozměr, zvětšit počet, cestovat) se píše y na rozdíl od slova přibít (upevnit podrážku, připevnit obraz na zeď), kde se píše i.
U slova dobýt (zmocnit se bojem, dosáhnout úsilím, vynutit přiznání např.) se píše y na rozdíl od slova dobít (přestat tlouci, ubít, dorazit, doplnit elektrickým nábojem), kde se píše i.
bývat, bývalý, nebývalý, starobylý, bytí, živobytí, blahobyt, bytost, ubýt, ubývat, úbytek, odbýt, odbyt, neodbytný, ledabyle, nabýt, nabytý, přibýt, pozbýt, zbýt, zbytek, zbylý, zbytečný, nezbytný, vybýt, dobýt, dobývat, dobyvatel, nedobytný, dobyvačný, pobýt, pobývat, pobyt, přebývat, zabývat se
Pavel byl na výletě. Pavel bil svého spolužáka.
Z pekáče ubyla spousta buchet. Pytláci ubili zvěř.
Pavel nabyl vědomosti. Pavel si nabil baterii v telefonu.
Do třídy přibyl další žák. Pavel přibil obraz na zeď.
Pernštejn byl díky promyšlenému provedení nedobytný hrad.
Vojáci dobyli hrad. Pavel si dobil baterii v telefonu.
Slovo dobít má hned tři významy. Použijeme ho, pokud něco někam doplňujeme (například energii do kamery, kredit do mobilního telefonu), dále v případě, že něco přestane tlouct (srdce dobilo). Znamená ale také, že někdo něco utloukl, zabil (například myslivec zraněné zvíře).
Příklady:
Potřebuji si dobít baterii do kamery.
Její srdce dobilo.
Myslivec dobil poraněného zajíce.
Slovo dobýt s tvrdým Y vyjadřuje, že někdo něco získal. Dobývat můžeme cizí území, nebo třeba uhlí v dolech.
Příklady:
Rytíři se snaží dobýt zpět město.
Trpaslíci dobývají zlato.
K velmi častým chybám ve vyjmenovaných slovech patří chybné psaní slov příbuzných k vyjmenovanému slovu být a „nevyjmenovanému“ slovu bít. U mnoha slov si přitom můžeme pomoci jednoduchou pomůckou: Pokud dané slovo vyjadřuje nějaký násilný čin, někdo do něčeho nebo někoho mlátí, tluče, je slovo příbuzné k bít s měkkým I. Pokud ale sloveso vyjadřuje, že se někdo nebo něco někde vyskytuje nebo někdo něco získal, ztratil, něco se někde objevilo nebo naopak zmizelo, jedná se o příbuzné slovo k být s tvrdým Y. Tato poučka psaní i/y ve vyjmenovaných slovech možná až příliš zjednodušuje, ale pro rychlou kontrolu poslouží velmi dobře. Opatrní musíme být ale u spojení dobýt hrad nebo pevnost, kde nás to láká řídit se tím, že při dobývání hradu vojáci často používají sílu. Zde ale platí, že cílem dobývání je něco získat, proto toto spojení souvisí s vyjmenovaným slovem být.
napsal Zdeněk Rýdl
Občanku už mám , a prej o životě málo víš,
pojď holka na vandr, tam s námi něco uvidíš.
~
Helfštýn, hrad mohutnej a kamennej,
když jsme tam vylezli, byl zavřenej.
~
Božíčku, jak se tohle mohlo stát ?
A teď mi řekni, kde tu budem spát ?
~
No, holky, to vám bylo udělaný,
dva v jednom spacáku jsme namačkaný !
~
No byly chvíle, kdy jsem utýct chtěla,
dneska se usmívám, už jsem jiná, celá !
Zdroj: Vtipné básně k recitaci
být, bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, babyka
Vlastní jména a zeměpisné názvy: Zbyněk, Zbyšek, Zbyslav, Přibyslav, Bydžov, Bylany, Bystřice, Byšice, Bystrc, Hrabyně, Byzhradec, Kobylisy aj.
Pozor: být (jsem), bít (tlouct), nabýt (získat), nabít (vsunout náboj do pušky, nebo natlouct), odbýt (ledabyle provést), odbít (odtlouci), dobýt (zmocnit se), dobít (baterii, nebo poraněnou zvěř), bidlo (tyč), bydlo (obydlí), býlí (plevel), bílý (barevný), bílí (natírá na bílo), černobýl, zlatobýl, abychom, kdybychom
Zdroj: Vyjmenovaná slova
PRAŽSKÝ ORLOJ – psaní velkého písmene je u Staroměstského orloje komplikovanější. Důležitá je zde souvislost. Pokud se jedná o název, mělo by být ve slově pražský velké P, tedy Pražský orloj. Pokud se ale jedná o geografické vymezení orloje (tedy to, že se orloj nachází v Praze), tak p bude malé (pražský orloj).
PRAŽSKÝ KRYSAŘÍK – pražský krysařík je označením plemene psa, a proto se jedná o obecné pojmenování, a proto se píše ve slově pražský malé p.
PRAŽSKÝ MAJÁLES – U tohoto spojení slov, je situace obdobná jako u pražského jara. Pokud se tedy jedná o konkrétní název akce, bude P velké (Pražský majáles), pokud je to ale obecné označení pro majáles, jehož pravý název zní nějak jinak, bude p malé (pražský majáles).
PRAŽSKÝ PŮLMARATON – Oficiální označení této akce zní Pražský mezinárodní půlmaraton. V tomto označení se píše tedy velké P.
PRAŽSKÝ DENÍK – V tomto případě se jedná o název konkrétních novin, a proto se píše velké P (Pražský deník).
PRAŽSKÝ VÝBĚR – Jedná se o název pro českou rockovou skupinu, a proto se píše velké P (Pražský výběr).
PRAŽSKÝ HRAD – Jedná se o konkrétní název stavby / instituce, a proto se píše velké P (Pražský hrad; Hrad). K Pražskému hradu patří také zahrady, které se nazývají Palácové zahrady pod Pražským hradem.
PRAŽSKÝ FOTBAL – Označení fotbalové organizace se píše s velkým P (Pražský fotbalový svaz), pokud je ale myšlen všeobecně fotbal v Praze, tak se píše p malé (pražský fotbal).
PRAŽSKÝ DOPRAVNÍ PODNIK – Konkrétní název této společnosti je Dopravní podnik hlavního města Prahy.
Zdroj: Pražská - velké písmeno
Černý rybíz, nic mu nezbylo, bystrá mysl, biskup, vybírání poplatků, Přibyslav, obyvatelé Bydžova, bílý motýl, obilí, neodbytný zákazník, býložravec, hodiny odbily, živobytí, hřebík, bitva, dobývat hrad, hbité dítě,bizon, nerozbitné nádobí, vaječný bílek, biologie, bicí nástroje, Bystřice, bída, bývalý manžel, kobylka, přibil desku, přibyl k nám do kroužku, slepice na bidle, úbytek na váze, Bible, dobytčí trh, vánoční obyčeje.
Do Prahy přijela skupina Francouzů.
Prohlídli si památky hlavního města.
Dárky nakupovali na Václavském náměstí.
Druhý den jeli na hrad Karlštejn.
Kousek cesty jeli po dálnici.
Chtěli se také setkat s panem prezidentem.
Místo toho ale viděli českou královskou korunu.
Na večeři šli do restaurace v Londýnské ulici.
V neděli letěli zpátky domů do Paříže.
Řidič je odvezl na letiště Václava Havla.
Zdroj: Diktáty na velká písmena pro první stupeň základní školy
Starobylý hrad působil nedobytně. Zloděj ubil psa. V horské bystřině žijí pstruzi. Nabídka jídle byla neobyčejně bohatá. Myslivec nabil pušku. Dobytek bučel hlady. Babyka rostla za zahradou. Pálilo ho dobré bydlo. U potoka rostlo škodlivé býlí. Musel prodat obytný dům. Nejbystřejším žákem je Zbyněk. Zdejší bída ovlivnila vánoční obyčeje. Chlapec zlobil a byl bit. Sbírka neobyčejného nábytku zaujala obyvatele Přibyslavi. Zbyšek byl bídák. V zahraničí nabyl.
A kde se vzalo "coby dupy", to se kde říká? Já myslím, že je to "co by dup". Jedině "co by" = coby? pak je jasné že tvrdé a "dupy" od vzoru HRAD?
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Asi citoslovce odvozene od cupitat a dupat. Jenden "cup" i "dup" asi podle vzoru hrad (bez cupu bez dupu), v mnoznem cisle tvrde "y", cupy dupy jako hrady.
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět
Dostal jsem se k této otázce přes termín standardy jako náhrady za normy, který se mi zdá zastaralý (frankofonní namísto anglosaského) a zavánějící dřívějším politickým režimem (normalizace). Je tedy rodu mužského a jedna technická norma je jeden technický standard? Tedy podle skloňování slova hrad. Ovlivněn termínem norma se mi to zdá zvláštní, ale co naplat?
Ještě k vašemu textu. Nebylo by vhodnější odvolávat se na termín slovo, které je středního rodu, výrazem je a ne ho (např. "psát je správně hezky česky")? Bylo by to mnohem hezčí; čeština si to zaslouží! Navíc, běžní čeští mluvčí používají u středního rodu tvar jej, a mně se zdá, že správný není!
Počet odpovědí: 0 | Stálý odkaz | Odpovědět