Prázdniny jsou plné zážitků, dobrodružství i obyčejných drobností, které se později mění v krásné vzpomínky. Právě proto je vypravování o prázdninách jedním z nejoblíbenějších slohových útvarů ve škole – dává prostor fantazii, osobním prožitkům i vyjádření emocí.
Tento doplňující materiál pomůže žákům lépe pochopit, jak vypravování strukturovat, jak rozvíjet děj a jak proměnit prázdninové zážitky v čtivý a přehledný text, který bude dávat smysl od začátku až do konce.
ŘEŠENÍ některých úloh
1. Co je pro správné a přehledné sepsání vyprávění nezbytné?
1.
c
e
s
t
O
v
á
n
í
2.
c
y
k
l
i
S
t
i
k
a
3.
s
t
a
N
o
v
á
n
í
4.
O
p
a
l
o
v
á
n
í
5.
p
l
a
V
á
n
í
6.
r
y
b
A
ř
e
n
í
1. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: vlak, auto, trasa, poznávání
2. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: helma, jízda, kolo
3. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: táborák, celta, spacák
Doplňování i/y není pouze o vyjmenovaných slovech. Velkou roli hraje rozpoznání slovních druhů, gramatických kategorií a příbuznosti slov. Níže najdete přehled klíčových jevů, které je nutné znát před samotným procvičováním.
1. Vyjmenovaná slova
Vyjmenovaná slova jsou základem pro psaní y/ý po tvrdých souhláskách. Patří sem skupiny slov po B, F, L, M, P, S, V a Z. Vždy je nutné znát také příbuzná slova, která se píší podle daného vyjmenovaného slova.
2. Měkké a tvrdé souhlásky
Po tvrdých souhláskách (h, ch, k, r, d, t, n) se píše Y.
Po měkkých souhláskách (ž, š, č, ř, c, j, ď, ť, ň) se píše I.
3. Slova s odůvodněným pravopisem
Některá slova vyžadují znalost významu (např. být × bít, výr × vír). Žáci by měli umět rozlišit významové dvojice.
Pokud napíšeš bez chmýře, je to pravopisná chyba. Správně je bez chmýří, protože slovo patří ke vzoru stavení.
Učitel hodnotí tvar podle pravidla. Slovo chmýří se ve 2. pádě nemění, koncovka -í zůstává. Chyba vzniká často proto, že si ji děti pletou se slovem moře. Jedna taková chyba obvykle neznamená hned špatnou známku, ale je důležité pochopit princip, aby se neopakovala v dalším diktátu.
Proč mi učitel škrtl bez chmýře, když to zní správně?
Tvar bez chmýře zní mnoha dětem přirozeně, ale není spisovný. Podle pravidla je správně pouze bez chmýří.
Čeština má různé vzory podstatných jmen. Slovo chmýří se skloňuje podle vzoru stavení, kde se koncovka -í nemění. To, že něco „zní dobře“, ještě neznamená, že je to správně. Učitel opravuje podle normy, ne podle pocitu. Jakmile si zapamatuješ jednoduchou větu „Chmýří zůstává na -í“, přestane to být problém.
Je bez chmýře opravdu špatně, nebo se to někdy může použít?
Tvar bez chmýře je v současné spisovné češtině nesprávný. Správný tvar je pouze bez chmýří.
Internetová jazyková příručka ÚJČ uvádí u hesla chmýří jasné skloňování podle vzoru stavení. To znamená, že ve 2. pádě musí zůstat koncovka -í. Nejde o výjimku ani o dvě možné varianty. Pokud chceš mít jistotu v diktátu, drž se jediného správného tvaru: bez chmýří.
Jak si to rychle zkontrolovat v diktátu?
Nejrychlejší kontrola je říct si 2. pád nahlas: bez koho, čeho? Správně je bez chmýří.
Pomůže i srovnání s jiným slovem stejného vzoru, například listí. Řekneš „bez listí“ a stejně tak „bez chmýří“. Pokud ti v hlavě naskočí koncovka -e, je to vliv vzoru moře. V tu chvíli si připomeň pravidlo: slova vzoru stavení si koncovku -í ponechávají.
Jaký je vzor slova chmýří?
Slovo chmýří patří ke vzoru stavení a je rodu středního.
Vzory pomáhají určit, jak se podstatné jméno skloňuje. U vzoru stavení zůstává v nepřímých pádech zakončení -í. To je hlavní rozdíl oproti vzoru moře, kde se koncovka mění. Pokud si nejsi jistý, otevři Internetovou jazykovou příručku ÚJČ a vyhledej heslo chmýří – najdeš tam přehlednou tabulku pádů.
Je chmýří jednotné nebo množné číslo?
Slovo chmýří je gramaticky jednotné číslo. Nejde o množné číslo, i když označuje větší množství jemných vláken.
V mluvnici patří chmýří mezi podstatná jména rodu středního ve vzoru stavení. Významově může označovat větší množství, ale gramaticky zůstává v jednotném čísle. Proto neříkáme „ta chmýří“ ani „ty chmýří“. Věta „Na svetru bylo plno chmýří“ je správná, protože tvar odpovídá jednotnému číslu.
Proč to zní podobně jako moře, ale skloňuje se to jinak?
Slova moře a chmýří se vyslovují podobně, ale patří k jiným vzorům.
V naší poradně s názvem BÁSNIČKA 5 SLOK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza.
Dobrý den ráda bych se zeptala jestli tady máte básničku o paní učitelce ve škole máme nějaké kolo a ráda bych přednesla básničku která bude právě o té paní učitelce.
Jestli tady máte nějaké písničky taky bych potřebovala poradit prosím o pomoc
,tuto stránku mám ráda a doufám že mě nezklamete. děkuji za pomoc,
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
TAHÁK
(Tereza Rýparová)
Každé ráno zas a znovu
zvonek nás volá do školy.
"No tak co je? Kde jste všichni?
A kde máte úkoly?"
Učitelka před tabulí
nejdřiv všechny vyzkouší.
Petr se nic nenaučil,
podvádět se pokouší.
Tahák z kapsy vytahuje,
Kátě šeptá do ouška,
jestli by mu poradila
druh tohohle papouška.
Učitelka trochu tuší,
kdo že třídu ruší snad,
a jen zkouší na pár pojmů,
které měl by každý znát.
A tak Petr před tabulí
přešlapuje sem a tam.
"Na co mi je teďka platný,
že taháky v kapse mám?
Příště radši naučím se,
ať nestojim tu jenom tak,
a kdo tvrdí, že to nedám,
tomu ještě vytřu zrak!"
U slova být (existovat) se píše y na rozdíl od slova bít (tlouci), kde se píše i.
U slova ubýt (přestat být součástí něčeho, zhubnout, zmenšit se) se píše y na rozdíl od slova ubít (utlouci, usmrtit, potlačit), kde se píše i.
U slova nabýt (budu, stát se majitelem, zvětšit objem) se píše y na rozdíl od slova nabít (natlouci, naplnit nábojem, nabít elektrický náboj), kde se píše i.
U slova přibýt (zvětšit rozměr, zvětšit počet, cestovat) se píše y na rozdíl od slova přibít (upevnit podrážku, připevnit obraz na zeď), kde se píše i.
U slova dobýt (zmocnit se bojem, dosáhnout úsilím, vynutit přiznání např.) se píše y na rozdíl od slova dobít (přestat tlouci, ubít, dorazit, doplnit elektrickým nábojem), kde se píše i.
Správný pravopis slova je zbytečně. Nikdy ne zbitečně. Jedná se o adverbiální výraz odvozený od adjektiva "zbytečný".
Zbytečně je příslovce (adverbium), které vyjadřuje, že něco je zbytečné, bezúčelné nebo nadbytečné.
Přídavné jméno zbytečný je odvozeno od substantiva zbytek, což je příbuzné slovo k vyjmenovanému slovu být. Proto se ve všech těchto slovech píše tvrdé y.
Příklady použití ve větě
Zbytečně jsem se rozčiloval. (Nesprávně: Zbitečně jsem se rozčiloval.)
Největší problémy v pravopise dělají přídavná jména přivlastňovací podle vzoru otcův v množném čísle (otcovy / otcovi). Pokud se jedná o přivlastňovací přídavné jméno rodu mužského životného podle vzoru otcův, píše se v 1. pádě množného čísla koncovka -i (například otcovi psi). Ve 4. pádě množného čísla je pak koncovka -y (například pro otcovy psy).
pády
Rod mužský životný
Jednotné číslo
Množné číslo
1. pád
Otcův pes
Otcovi psi
2. pád
Otcova psa
Otcových psů
3. pád
Otcovu psu
Otcovým psům
4. pád
Otcova psa
Otcovy psy
5. pád
Otcův pse
Otcovi psi
6. pád
Otcově / otcovu psu
Otcových psech
7. pád
Otcovým psem
Otcovými psy
U přivlastňovacích přídavných jmen rodu mužského neživotného podle vzoru otcův se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -y (například otcovy stroje).
V druhé třídě se žáci učí doplňovat i/y zejména podle toho, zda se jedná o měkké nebo tvrdé slabiky. Tato dovednost je jedním ze základů pravopisu a tvoří přípravu na pozdější práci s vyjmenovanými slovy.
Několik členů je rodu středního a
alespoň jeden je v jednotném čísle
-y
Kůzlata a hříbě se proháněly
pastvinami.
Shoda přísudku s podmětem a nevyjádřený podmět
Psaní
koncovek v přísudku může komplikovat situace, kdy je ve větě podmět
nevyjádřený. V takovém případě je důležité, jestli je podmět známý z předchozí
věty, jestli se dá určit podle oslovení ve větě, jestli se dá odvodit z
kontextu.
Ve svém příspěvku VLK A KOZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Popelková.
To je krasné a opět jsem se u toho zasmála. Máte stránky kde bych mohla najít vaše výtvory? Myslím že i kamarádky s dětmi by využili, často říkáme, že nevíme co aby to děti i bavilo ne jen z nutnosti naučit. Moc děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Rýdl.
Přivlastňují první, druhé a třetí osobě; pozor: pokud je vlastník ve větě podmětem, užívá se zájmeno svůj (Petr pozval na oslavu své přátele.)
Skloňování:
Zájmeno můj
1.
můj
má/moje
mé/moje
2.
mého
mé/mojí
mého
3.
mému
mé/mojí
mému
4.
mého můj (než.)
mou/moji
mé/moje
5.
můj
má/moje
mé/moje
6.
o mém
o mé/mojí
o mém
7.
mým
mou/mojí
mým
1.
mí/moji mé/moje (než.)
mé/moje
má/moje
2.
mých
3.
mým
4.
mé/moje
má/moje
5.
mí/moji mé/moje (než.)
mé/moje
má/moje
6.
o mých
7.
mými
K zapamatování
Tady můžete mít problém pouze v ženském rodě, kdy se chybuje v délce koncového "i". Určitě vám pomůže, když v těchto případech použijete ukazovací zájmeno ta. Řekněte si u daného případu buď té mojí, nebo tu moji, případně tou mojí. Sami vidíte a určitě i cítíte, kdy pak použít "i" a kdy "í".
Zájmeno tvůj
(tvá, tvé) se skloňuje stejně jako zájmeno můj (má, mé), stejně tak zájmeno svůj. Všechna tato zájmena se v podstatě skloňují podle vzoru mladý (což je vzor tvrdých přídavných jmen).
Zájmena jeho a jejich
Tato zájmena jsou nesklonná. Zájmeno její se skloňuje podle vzoru jarní (což je vzor měkkých přídavných jmen).
K zapamatování
Tady opět pozor na správnou délku "i". Chyby se často vyskytují v těchto případech: Nechci se bavit o jejích problémech. (Zde jako jednotné číslo ženského rodu, například problémy nějaké Pavly.) Nechci se bavit o jejich problémech. (Tady jde o množné číslo, například jde o problémy rodiny Novákových.)
