Cvičení na podmět a přísudek
Určete podmět a jeho druhy:
Zdroj: článek Podmět
Téma
DRUHY PODMETU
Podmět patří k úplným základům české větné skladby, přesto právě u něj vzniká překvapivě mnoho nejasností a chyb. Žáci i dospělí si často nejsou jisti, kdy je podmět ve větě skutečně vyjádřený, kdy ho musíme jen domýšlet a proč někdy vůbec není možné ho jednoznačně určit. V této doplňující části článku se proto zaměříme na praktické situace, problematická místa a typické chytáky, které se objevují při určování podmětu, při rozlišování jeho druhů i při shodě s přísudkem. Text je koncipován tak, aby pomohl jak při školní přípravě, tak při samostatném procvičování.
Příběh
Ve svém příspěvku URČENÍ PODMĚTU VE VĚTĚ S ČÍSLOVKOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Misařová.
Jak určit podmět ve větě Pět žáků přišlo pozdě. Deset dívek závod vzdalo.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.
Dobrý den, paní Misařová,
ve větách, které uvádíte, jde o specifickou formu podmětu, a to o tzv. numerativ neboli genitiv numerativní (existuje například i genitiv záporový: nebylo tam ani človíčka; nebo genitiv partitivní: v řece ubylo vody).
Podoba spojení číslovky a počítaného předmětu je dána slovnědruhovým charakterem číslovky: číslovky jeden, dva, tři, čtyři jsou svou povahou přídavná jména, takže se počítaný předmětý s nimi musí mluvnicky shodovat v pádě a částečně také v rodě a čísle (na drátě seděla jedna vlaštovka; za domem mňoukaly dvě kočky apod.) U ostatních základních číslovek, které mají povahu podstatného jména (tedy číslovky pro hodnoty 5–99 a rovněž neurčité číslovky kolik, několik, tolik), se jako základní prostředek vyjádření kvantovosti ustálil počítaný předmět ve 2. pádě množného čísla (tedy genitiv numerativní: na drátě sedělo pět vlaštovek; za domem mňoukalo několik koček).
Jinými slovy: U podmětu typu pět vozů, šest dívek, deset psů atd. řídí koncovku v přísudku číselný výraz a vyžaduje zakončení přísudku na -o: Pět vozů bylo odtaženo na záchytné parkoviště. Šest dívek nepřineslo omluvenku. Jsou-li podmětem výrazy jako desítky, stovky, tisíce, miliony, miliardy, píšeme v příčestí -y, u výrazu tisíce lze zvolit i koncovku -o: Stovky fanoušků se rozburácely na tribunách. Tisíce lidí se sešly (i sešlo) na náměstí.
A jednoduché shrnutí na závěr: Genitiv numerativní je výsledkem historického vývoje a nemá žádnou významovou funkci, je to čistě formální pravidlo. Číslovka je v tomto případě chápána jako přívlastek kvantitativní. Jako podmět tedy označte v těchto případech podstatné jméno ve druhém pádě (tj. v genitivu), abych byla naprosto konkrétní, ve Vašich větách to bude žáků, dívek.
P.S. Je ale možné, že na základní škole nebude chybou jako podmět označit celé spojení, tedy pět žáků, deset dívek.
Zdroj: příběh Určení podmětu ve větě s číslovkou
Test na shodu přísudku s podmětem
(Shoda podmětu s přísudkem)
Zdroj: článek Shoda přísudku s podmětem
Příběh
Ve svém příspěvku URČIT PODMĚT VE VĚTĚ KDO TI TELEFONOVAL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga Zdražilová.
Prosím o určení podmětu ve větě:kdo ti telefonoval....
Děkuji mockrát
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iša.
Ve větě Kdo ti telefonoval je podmět nevyjádřen a můžeme si ho představit pod ukazovacím zájmenem TEN. TEN Kdo ti telefonoval.
Zdroj: příběh Určit podmět ve větě kdo ti telefonoval
Několikanásobný podmět
Několikanásobný podmět je vyjádřený několika souřadnými výrazy. Jednotlivé členy tohoto typu podnětu mohou být spojeny čárkami, nebo spojkami: a, i, nebo. Pokud má podmět více než dva výrazy používá se kombinace (například tři slova: mezi prvním a druhým slovem podmětu je čárka, druhý a třetí dělí pak vybraná spojka).
Jaká koncovka v přísudku u několikanásobného podmětu?
- Několikanásobný podmět může obsahovat podstatná jména stejného rodu.
- Pokud se jedná o rod mužský životný, píše se v přísudku koncovka –i (například: Atleti a plavci se společně zúčastnili turnaje).
- U několikanásobného podmětu rodu mužského neživotného se naopak píše v přísudku koncovka –y (například: Stromy a keře se ve větru nakláněly.).
- U několikanásobného podmětu rodu ženského píšeme v přísudku koncovku –y (například: Sestry a kamarádky vyrazily na společnou dovolenou.).
- U několikanásobného podmětu rodu středního se píše v přísudku koncovka –a (například: Kuřata a housata se proháněla u babičky po dvoře).
- Stejně tak často se ale stává, že podmět obsahuje podstatná jména různého rodu nebo čísla.
- Jestliže je alespoň jeden člen několikanásobného podmětu rodu mužského životného, píše se v přísudku koncovka –i (například: Žirafy a sloni netrpělivě čekali na krmení.).
- Jestliže ale není v několikanásobném podmětu člen rodu mužského životného píšeme u přísudku koncovku –y (například: Chaty a domy v našem okolí se pomalu rozpadaly.)
- Pokud ale stojí přísudek ve větě před několikanásobným podmětem, může se koncovka příčestí minulého u přísudku shodovat s rodem nebližšího jména. Pak je povolen obojí způsob pravopisu. (například: Na louce se pásly kozy, koně a krávy. X Na louce se pásli kozy, koně a krávy.)
- Pokud je podmět v čísle jednotném a žádný člen není v rodu mužském životném se píše u přísudku koncovka –y (například: Kočka a kotě se válely na peci.).
Zdroj: článek Rozvitý podmět
Příběh
Ve svém příspěvku URČIT PODMĚT VE VĚTĚ KDO TI TELEFONOVAL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga Zdražilová.
Prosím o určení podmětu ve větě:kdo ti telefonoval....
Děkuji mockrát
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mmm.
Ve větě "Naším cílem bylo zvítězit." je podmět "zvítězit"
Kdo, co bylo naším cílem? Zvítězit. V tomto případě je to infinitiv ve funkci podmětu.
Zdroj: příběh Určit podmět ve větě kdo ti telefonoval
Shoda přísudku s podmětem
(Shoda podmětu s přísudkem)
Vysvětlení shody přísudku s podmětem
|
Podmět v množném čísle |
Koncovka příčestí minulého |
Příklad |
|
Rodu mužského životného |
-i |
Koně běželi po poli. |
|
Všeobecný |
-i |
V televizi vysílali zprávy. |
|
Rodu mužského neživotného |
-y |
Domy byly zbořeny. |
|
Rodu ženského |
-y |
Zebry se proháněly krajinou. |
|
Rodu středního |
-a |
Města zářila ve tmě. |
|
Několikanásobný podmět v množném čísle: |
|
|
|
Alespoň 1 člen je rodu mužského životného |
-i |
Chlapci a dívky jeli na tábor. |
|
Žádný člen není rodu mužského životného |
-y |
Učitelky a děti se vydaly do zoologické zahrady. |
|
Všechny členy jsou rodu středního v množném čísle |
-a |
Selátka a telata byla zavřena na malém prostoru. |
|
Několik členů je rodu středního a alespoň jeden je v jednotném čísle |
-y |
Kůzlata a hříbě se proháněly pastvinami. |
Shoda přísudku s podmětem a nevyjádřený podmět
Psaní koncovek v přísudku může komplikovat situace, kdy je ve větě podmět nevyjádřený. V takovém případě je důležité, jestli je podmět známý z předchozí věty, jestli se dá určit podle oslovení ve větě, jestli se dá odvodit z kontextu.
|
Předcházející věta |
Nevyjádřený podmět |
||
|
Z přecházející věty |
-i |
Malíři namalovali řadu obrazů. |
Rozhodli se uspořádat výstavu. |
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Shoda přísudku s podmětem
Příběh
Ve svém příspěvku PODMĚT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anadar.
Dobrý den, nevím si rady s rozborem této věty. "Stačí jen vybrat to správné období." Nemůže zde být podmětem infinitiv "vybrat" (kdo co stačí – vybrat období?) A je "období" součástí podmětu? A co pak další větné členy? Děkuji. A.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Podmět
Pohádky
Následuje přehled pohádek, které sepsala Němcová v některých svých pohádkových knihách. Nejedná se o úplný soupis, pohádek napsala mnohem více.
Jak Jaromil k štěstí přišel
Pohádka vypráví příběh malého Jaromila, který vyrůstá s otcem (uhlířem) a nevlastní matkou. Jeho macecha ho často bije, a proto Jaromil rád tráví čas mimo domov. Blízko lesa si vytvořil zahrádku z květin, které se mu líbily. Většinu času tráví tam. Večer se vždy vrací s kozami a ovcemi, které měl pást. Horší je to ale v zimě, kdy musí být s rodiči doma. Jeho otce trápí, že Jaromil si přeje být zahradníkem, on by z něj měl rád uhlíře. To si ale Jaromil nepřeje. Jednou se takhle na jaře zatoulal do neznámých míst, když sledoval překrásného ptáka. Prolezl úzkou skálou a dostal se do překrásné země, v níž žili pidimužíci. Ujala se ho tam dívka jménem Narciska, která ho přivedla před krále a provedla ho jejich zemí. Spatřil tak vládkyni vodních víl, která mu darovala mušli; sál ohně, kde mu jedno ohnivé dítě darovalo lahvičku s plamínkem; a nakonec dostal i dárek od Narcisky – pecku. Všechny tři předměty sloužily k tomu, aby přivolaly tu, která mu předmět darovala. Jarmil nakonec musel tuto podzemní říši opustit a přísahat, že nikdy nikomu neprozradí, kde byl. Když se vrátil zpět na zem, zjistil, že byl pryč deset let, přestože mu to přišlo, že zmizel jen na pár hodin. Jeho otec dávno nežil v chaloupce u lesa, ale odešel do města, aby ho našel. I Jarmil se vydal do města, nejdřív ale zjistil, že růžové lístky, které si vzal na památku, se proměnily v peníze, za ně si nakoupil slušné oblečení. V královském městě se dal do služby královského zahradníka. Od něj se také dozvěděl, co může zdejší princeznu vyléčit. Tělo jí měl uzdravit stříbrný potok, živý oheň jí měl navrátit zrak a jablka z mluvícího stromu ji měla opět pomoc získat řeč. Jaromil se přihlásil králi, že princeznu uzdraví. Strávil s ní tři dny. První den, požádal o pomoc vodní vílu, která princezně uzdravila tělo, druhý den mu pomohla dívka z ohně, když princezně vrátila zrak, a třetí den Narciska princezně Boleslavě navrátila i řeč. Jaromil se mezitím do princezny zamiloval a i ona opětovala jeho cit, a proto, když s tím král souhlasil, se vzali. Jaromil se také setkal se svým otcem, který se přišel podívat na uzdravenou princeznu.
Divotvorný meč
Malému Vojtěchovi zemřela matka, a tak žil jen se svým otcem. Jednou společně zaseli hrách, a když začal kvést, tak ho chodili hlídat. První noc šel otec a viděl bílého koně, který se proháněl po jejich poli. Vojtěch mu to nevěřil, obzvlášť proto, že na poli nebylo
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Božena Němcová (Barbora Novotná)
Poradna
V naší poradně s názvem VĚTNÉ ČLENY - PŘEHLED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana winterova.
Prosím o určení podmětu ve větě Zpátky se nám šlo špatně. Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Ve větě: "Zpátky se nám šlo špatně" je podmět nevyjádřený a domyslet si ho můžeme ve tvaru ukazovacího zájmena TO. Zpátky se nám TO šlo špatně.
Zdroj: příběh Určit podmět ve větě kdo ti telefonoval
FAQ – Často kladené otázky
Co je shoda přísudku s podmětem?
Je to pravopisné pravidlo, podle kterého se koncovka přísudku řídí rodem a číslem podmětu.
Podle čeho se určuje koncovka přísudku?
Podle rodu a čísla podmětu, nikoli podle významu nebo slovosledu.
Proč je shoda přísudku s podmětem tak častým zdrojem chyb?
Protože podmět bývá skrytý, několikanásobný nebo nevyjádřený a vyžaduje práci s kontextem.
Jak poznám několikanásobný podmět?
Podmět je tvořen více podstatnými jmény spojenými spojkou nebo čárkou.
Platí u několikanásobného podmětu vždy koncovka -i?
Ne, pouze pokud je alespoň jeden člen rodu mužského životného.
Jak se určuje shoda v oslovení?
Podle toho, kdo je podmětem a zda se mluvčí do podmětu řadí.
Pomáhají diktáty při procvičování shody?
Ano, diktát na shodu přísudku s podmětem je velmi účinný způsob upevnění pravidel.
Je lepší učit se shodu zpaměti, nebo logicky?
Nejlepší je porozumět pravidlům a zároveň je pravidelně procvičovat na příkladech.
Zdroj: článek Shoda přísudku s podmětem
Poradna
V naší poradně s názvem VĚTNÉ ČLENY - PŘEHLED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina Chvalová.
Ve větě "Udělalo se hezky." nebo "Prší." kde si místo podmětu řekneme "ono". Jedná se o podmět nevyjádřený, nebo všeobecný? Děkuji moc
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Ve větě Udělalo se hezky, je podmět nevyjádřený holý, dosazený ukazovacím zájmenem ono.
Ve větě Prší, je podmět rovněž nevyjádřený holý, dosazený ukazovacím zájmenem ono.
Podmět nevyjádřený všeobecný by byl v případě vět:
Udělali to hezky.
Pršeli blahem.
Zdroj: příběh Určit podmět ve větě kdo ti telefonoval
Shoda podmětu s přísudkem jako častý problém
Shoda podmětu s přísudkem patří mezi nejčastější zdroje chyb u středoškoláků. Potíže vznikají zejména u několikanásobného podmětu, vzdáleného podmětu nebo při kombinaci různých rodů.
- nutnost určit hlavní podmět
- pozor na rod mužský životný
- časté chyby u přísudků v minulém čase
Zdroj: článek Pravopisná cvičení pro střední školy
Příběh
Ve svém příspěvku NENÍ "HODNĚ" ČÍSLOVKA? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirek.
Konkrétně mám na mysli v kontextu z textu "chodí hodně prostých lidí". Já vím, hodně nemá žádný jiný tvar než hodně, takže bychom možná měli usoudit, že je nesklonné, a jako takové číslovkou být nemůže, ale:
(1) Velmi analogické slovo je mnoho (mnoho lidí), které se "téměř" neskloňuje, jen v některých pádech použijeme "mnoha" místo "mnoho" (např. "k mnoha lidem"), a přesto jen tato drobná ohebnost jej zařadí k číslovkám.
(2) Jakmile začneme "hodně" nebo "mnoho" stupňovat, dostaneme "více lidí". Jiný druhý stupeň nemáme, a tak ani není jasné, zda je to vlastně druhý stupeň od "hodně" nebo "mnoho". Bylo by zvláštní rozlišovat slovní druh "více" v sousloví "více lidí" podle toho, z kterého slova pochází (což nemáme jak zjistit).
(3) Slovo "lidi" se v sousloví "hodně lidí" skloňuje specifickým způsobem: V pádech 1,4,5 používáme pro lidi druhý pád (např. "vidím hodně lidí"), zatímco v pádech 3,6,7 použijeme stejný pád jako by tam slovo "hodně" nebylo (např. "k hodně lidem"). Takového skloňování si jsem vědom pouze u číslovek, ať už určitých (deset) nebo neurčitých (mnoho).
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Není "hodně" číslovka?
Druhy podmětu
Podmět může být ve větě vyjádřený, což znamená, že ve větě je přímo nazván původce nebo nositel děje, vlastnosti nebo stavu.
Podmět také může být nevyjádřený, což znamená, že ve větě není přímo uvedený. V takovém případě rozlišuje tři typy nevyjádřeného podmětu: podmět nevyjádřený známý z předcházející věty, podmět nevyjádřený zřejmý z určitého tvaru slovesa, podmět všeobecný. Podmět všeobecný se týká přesněji nepojmenovaných osob.
Příklady:
Podmět vyjádřený - Pes vrčel na souseda
Podmět nevyjádřený
- známý z předcházející věty - Babička sbírala houby. Našla jich mnoho.
- zřejmý z tvaru slovesa - Každý den běháme kolem hráze.
- všeobecný - V rádiu mluvili o autonehodě.
Podmět se také rozlišuje podle toho, zda je dále rozvíjen a z kolika slov se skládá. Pokud ve větě není podmět rozvíjen, jedná se o podmět holý, pokud ho rozvíjí jiný větný člen, jedná se o podmět rozvitý. Posledním typem je podmět několikanásobný, ten se skládá z více slov (více podmětů)
Příklady:
- Podmět holý - Babička pekla koláč.
- Podmět rozvitý - Moje babička pekla koláč.
- Podmět několikanásobný - Babička a maminka pekly koláč.
Zdroj: článek Podmět
Příběh
Ve svém příspěvku SLOVNÍ DRUH U SLOVA TŘEBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Majka.
Slovní druhy je třeba určit správně. Třeba je zde příslovce.
Třeba už určil všechny slovní druhy. Třeba je zde částice.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Majka.
děkuju moc :))
Zdroj: příběh Slovní druh u slova TŘEBA
Shoda podmětu s přísudkem
Shoda podmětu a přísudku patří mezi nejčastější problémy v českém pravopisu. Základní pravidlo říká: přísudek se řídí rodem a číslem podmětu.
Pravidla shody
- Je-li podmět neživotný mužský, používáme koncovky -y: „Stromy se zlomily.“
- Je-li podmět životný mužský, píšeme měkké i: „Kluci přišli.“
- Je-li podmět rodu středního, píšeme -a nebo -y podle vzoru: „Štěňata běhala.“
Zdroj: článek Podmět a přísudek ve větě
Poradna
V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Jaké jsou slovní druhy balíček karet ?
Diky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
balíček karet
Obě slova jsou podstatná jména.
Zdroj: příběh Slovní druhy Karlovy rodiče
Shoda přísudku s podmětem – nejčastější potíže
Shoda přísudku s podmětem se řídí osobou, číslem a rodem podmětu. Potíže nastávají zejména u několikanásobného podmětu, u podmětu rodu středního a u kombinace životných a neživotných podstatných jmen.
Při určování správné koncovky je nutné vždy vycházet z mluvnického rodu a životnosti.
Zdroj: článek Podmět
Příběh
Ve svém příspěvku CVIČENÍ NA SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel VENDULA.
prosím o jaké slovní druhy se jedná ve spojení
VYSOCE INTELIGENTNÍ?
DĚKUJI
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MIlda.
Slovo vysoce je příslovce, konkrétně příslovečné určení způsobu, ptáme se: jak? Vysoce).
Slovo inteligentní je přídavné jméno.
Zdroj: příběh Jaký slovní druh je
Vliv rozvitého podmětu na přísudek
Rozvití podmětu nemění pravidla shody, ale může ztížit její určení. Při shodě přísudku s podmětem je vždy rozhodující rod a číslo podmětu, nikoli jeho rozvíjející část. Právě zde vznikají časté chyby.
Zdroj: článek Rozvitý podmět
Poradna
V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka Novotná.
Dobrý den můžete mi prosím dát pár příkladů přídavných jmen na které se ptáme KTERY jaký a čí je nám jasné děkuji moc
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovní druhy
Pár příkladů přídavných jmen na která se ptáme jaký, který, čí:
KTERÝ
- Který z vás půjde nejdřív? První.
- Který meloun chcete? Zelený.
- Který telefon bývá nejdražší? Nový.
- Který strom je nejlepší k jarnímu polibku? Rozkvetlý.
JAKÝ
- Jaký domácí prostředek ničí viry? Mýdlový.
- Jaký je zralý plod? Sladký.
- Jaký autobus jezdil do Itálie? Mezinárodní.
- Jaký pas potřebujeme k vycestování? Cestovní.
ČÍ
- Čí bratr to byl? Matčin.
- Čí potraviny jsou prý lepší? Němců.
- Čí to byla družina? Krále.
- Čí je to láhev? Pavlova.
Zdroj: příběh Prosba o radu
Obsah díla
Kniha začíná věnováním tohoto díla hraběnce Eleonoře z Kounic. Kniha také na začátku obsahuje vzpomínku Boženy Němcové na její vlastní babičku, kterou milovala.
1. Kapitola
Babička měla syna a dvě dcery. Nejstarší dcera se provdala ve Vídni. Do Vídně šla také druhá dcera. Jediný syn žil se přiženil do městského domu. Babička proto zůstala v pohorské vesnici blízko slezských hranic sama se starou Bětkou. Babička se ale nikdy necítila osamělá, protože ji lidé měli velmi rádi a brali ji jako rodinu. Jednou jí přišel dopis od nejstarší dcery, že její manžel bude pracovat u jedné kněžny na jejím panství v Čechách, že se stěhují na toto panství, které leží blízko babiččiny vesnice, a že by si moc přáli, aby babička šla bydlet k nim. Babička chvíli váhala, protože svou vesničku měla ráda, ale nakonec šla. Přijel pro ni kočí, naložil její truhlu, kolovrat i košík s kuřátky a koťaty, a vydali se na cestu. Mezitím Proškovi čekali, až babička přijede, nejvíce se těšily děti, které babičku nikdy předtím neviděly. Když babička přijela, byly děti velmi překvapené a nemohly se na ni vynadívat. Babička je podarovala dary, které jim přivezla. Babičce se velmi líbil její zeť, jen ji mrzelo, že nemluví česky, protože ona němčinu už zapomněla. Pan Prošek ale česky rozuměl, jen neuměl mluvit. Babička byla také velmi překvapená, že její dcera Terezka má takové panské způsoby. Babička se necítila v tomto panském prostředí úplně dobře. Terezka ji ale pomohla, když jí poprosila, aby za ní zastávala funkci hospodyně, když ona bude na zámku. Babička byla ráda, že jim může pomoci. Babička se v domácnosti ujala pečení chleba, protože to měla ráda a věděla, že služka chlebu nežehná. I děti měly rády, když babička pekla chleba, protože vždy dostaly nějakou dobrůtku. Babička je i učila, co dělat s drobečky, kterých je škoda. Celkově je babička učila úctě k jídlu. Babičce se v dceřině domácnosti velmi nelíbil moderní nábytek, nesedala si ani na pohovku, která ji přišla nepohodlná a bála se jí. Nejlépe se babička cítila ve své světničce, kde měla nábytek, který se jí líbil a byl jí pohodlný, také si zařídila, aby nemusela topit v pokoji fosforem, ale s dětmi si vyráběla sirky, které znala a nebála se jich. Vnoučatům také ukázala, co měla ve své krásně malované truhle. Velmi se jím líbil stříbrný tolar, který měla zavěšený na řetízku s granáty. Tolar dostala babička od císaře Josefa.
2. Kapitola
Babička každý den chodívala spát v deset hodin a v létě vstávala ve čtyři a v zimě si o hodinku přispala. Vždy když vstala, nejprve se pomodlila a políbila křížek, který měla na růženci. Pak se
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Babička
Poradna
V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den,
prosím o slovní druhy u věty
No to je přece jasné.
Předem děkuji.
S pozdravem Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovní druhy ve větě: No to je přece jasné.
No - částice
To - zájmeno
Je - sloveso
Přece - částice
Jasné - přídavné jméno
Zdroj: příběh Slovní druhy
Psaní i y na konci sloves
U sloves v minulém čase rozhoduje především rod a číslo podmětu. Pokud je podmět rodu mužského životného, píšeme v koncovce -i, v ostatních případech obvykle -y nebo -a. Právě zde vznikají typické pravopisné chytáky, zejména u několikanásobného nebo nevyjádřeného podmětu.
Zdroj: článek Cvičení na psaní y i
FAQ – Často kladené otázky
Co jsou větné členy?
Větné členy jsou základní části věty, které mají určitou funkci a vztah k ostatním slovům.
Jaký je rozdíl mezi podmětem a přísudkem?
Podmět označuje nositele děje, přísudek vyjadřuje děj nebo stav.
Jak poznám přívlastek shodný?
Přívlastek shodný se shoduje s podstatným jménem v rodě, čísle a pádě.
Co je přívlastek volný?
Přívlastek volný pouze doplňuje informaci a je oddělen čárkami.
Kdy má příslovečné určení přednost před předmětem?
Vždy, když odpovídá na otázku některého typu příslovečného určení.
Co je doplněk?
Doplněk se vztahuje ke dvěma větným členům zároveň, obvykle k podmětu a přísudku.
Existují věty bez podmětu?
Ano, podmět může být nevyjádřený, ale je známý z tvaru přísudku.
Jaký je rozdíl mezi větným členem a slovním druhem?
Slovní druh označuje tvarovou kategorii slova, větný člen jeho funkci ve větě.
Jak se nejlépe naučit větné členy?
Nejlépe pomocí pravidelného procvičování, tabulek a rozborů vět.
Zdroj: článek Větné členy - přehled
Poradna
V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH SLOVA PROČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jakub Ježek.
proč je potřeba znát slovní druhy a k čemu nám jsou????????
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovní druhy jsou důležité pro správné pochopení jazyka a bezchybný pravopis. Znalost slovních druhů je součástí základní gramotnosti. Kdo nezná slovní druhy, nevyhne se chybám v psaném projevu. Samozřejmě, že existují profese, kde není psaný projev důležitý. Díky tomu najdou uplatnění i ti, kteří to do hlavy nedostanou. Takže v klidu, když to nejde, přetrpět to a později si najít vhodné živobytí s ohledem na omezené možnosti komunikace.
Zdroj: příběh Slovní druh slova proč
Určování větných členů
Ve větě je vždy nutné nejprve určit přísudek (Co dělá podmět?) a pak podmět(Kdo? Co?) Podmět nemusí být ve větě vyjádřen přímo, pokud je znám z kontextu, jedná se tedy o podmět nevyjádřený. Například: Přijeli jsme do Prahy. (Kdo? Co? = MY).
Ve větě se pak určuje, co rozvíjí podmět, například přívlastky či doplněk. Přívlastky poznáme tak, že se na ně zeptáme: Jaký? Který? Čí? Přívlastek shodný stojí před podstatným jménem, často se jedná o přídavné jméno, zájmeno, číslovku. Přívlastek neshodný stojí za podstatným jménem a často je tvořen jiným podstatným jménem (lavička z betonu). Podstatné jméno je vždy rozvíjené přívlastkem!
Předmět se ve větě pozná tak, že se na něj dá zeptat pádovými otázkami kromě 1. pádu (ten náleží k podmětu). Pokud se dá na větný člen zeptat pádovými otázkami a zároveň i otázkou některého příslovečného určení, tak přednost má vždy příslovečné určení. Příklad: šel k lesu (ke komu čemu x kam = přednost má KAM).
Doplněk se ve větě pozná tak, že se vztahuje ke dvěma větným členům, například k podmětu a přísudku: Lékař se cítil unavený. (unavený lékař x cítil se unavený)
U příslovečných určení je potřeba si zapamatovat otázky, které se k těmto větným členům uvádějí. Podrobně je to popsáno v našem článku Příslovečné určení.
Zdroj: článek Větné členy - přehled
Několikanásobné větné členy
Několikanásobné větné členy vznikají tehdy, když je stejnou funkcí ve větě vyjádřeno více slov nebo výrazů, například několik podmětů nebo předmětů spojených spojkami.
V takových případech je důležité určit jejich společnou větněčlenskou funkci a sledovat shodu přísudku, zejména u několikanásobného podmětu.
Zdroj: článek Větné členy - přehled