Druhy zájmen – přehled, příklady a jak je poznat
Jaké jsou druhy zájmen?
V češtině rozlišujeme podle významu sedm základních druhů zájmen: osobní, přivlastňovací, ukazovací, tázací, vztažná, neurčitá a záporná. Zájmena zastupují podstatná nebo přídavná jména, případně na osoby, věci či vlastnosti pouze ukazují. Například já je zájmeno osobní, můj přivlastňovací, ten ukazovací a kdo může být podle použití tázací nebo vztažné.
Určování druhů zájmen je jednodušší, když se nesnažíme jednotlivá slova pouze naučit nazpaměť. Důležitý je jejich význam a způsob použití ve větě. Některá zájmena poznáme snadno, například nikdo nebo můj. U jiných musíme sledovat celou větu. Typickým příkladem je slovo kdo: v otázce je tázací, ale pokud spojuje věty, jedná se o zájmeno vztažné. Následující přehled ukazuje jednotlivé druhy i jednoduchý způsob jejich určování.
Přehled
Přehled druhů zájmen
| Druh zájmena | Co vyjadřuje | Příklady |
|---|---|---|
| osobní | označuje osoby, věci nebo účastníky komunikace | já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, se |
| přivlastňovací | vyjadřuje, komu něco patří | můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj |
| ukazovací | ukazuje na osobu, věc nebo vlastnost | ten, tento, tenhle, onen, takový, týž |
| tázací | používá se v otázkách | kdo, co, jaký, který, čí |
| vztažné | spojuje věty a odkazuje na předchozí výraz | kdo, co, jaký, který, čí, jenž |
| neurčité | označuje neurčitou osobu, věc nebo vlastnost | někdo, něco, nějaký, některý, něčí, kdosi |
| záporné | vyjadřuje neexistenci osoby, věci nebo vlastnosti | nikdo, nic, nijaký, ničí, žádný |
Druhy a rozdělení
Jednotlivé druhy zájmen podrobně
1. Osobní zájmena
Osobní zájmena označují osoby, případně věci, o kterých mluvíme. Patří sem zejména já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona.
Příklady:
- Já přijdu odpoledne.
- Ty už máš úkol hotový.
- Ona dnes nepřijde.
- My pojedeme vlakem.
Mezi osobní zájmena patří také zvratné zájmeno se. V některých pádech má podobu si nebo sebe: Petr si koupil knihu. Jana se připravuje na zkoušku.
2. Přivlastňovací zájmena
Přivlastňovací zájmena vyjadřují, komu něco patří nebo ke komu či čemu něco náleží. Patří sem můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich a zvratné přivlastňovací zájmeno svůj.
- To je moje bunda.
- Viděl jsem její nové kolo.
- Navštívili jsme naše prarodiče.
- Petr si vzal svůj batoh.
Zájmeno svůj používáme tehdy, když vlastník odpovídá podmětu věty. Ve větě „Petr si vzal svůj batoh“ patří batoh Petrovi.
3. Ukazovací zájmena
Ukazovací zájmena na někoho nebo něco ukazují nebo danou osobu, věc či vlastnost blíže určují. Patří mezi ně například ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž.
- Ten dům stojí na kopci.
- Líbí se mi tahle fotografie.
- Takový výsledek jsme nečekali.
- Potkali jsme se na témže místě.
4. Tázací zájmena
Tázací zájmena používáme při otázkách. Zjišťujeme jimi osobu, věc, vlastnost, výběr nebo vlastníka. Základní tázací zájmena jsou kdo, co, jaký, který a čí.
- Kdo přišel?
- Co hledáš?
- Jakou knihu čteš?
- Který autobus jede do centra?
- Čí je tento telefon?
5. Vztažná zájmena
Vztažná zájmena mají často stejný tvar jako zájmena tázací, ale jejich úloha je jiná. Neptáme se jimi. Zpravidla spojují vedlejší větu s větou hlavní a zároveň odkazují k nějakému výrazu.
- Nevím, kdo přišel.
- Ukaž mi, co jsi našel.
- To je chlapec, který vyhrál závod.
- Vyber si knihu, jaká se ti líbí.
Mezi vztažná zájmena patří také jenž a jeho další tvary.
6. Neurčitá zájmena
Neurčitá zájmena označují osobu, věc nebo vlastnost, kterou neznáme přesně nebo ji nechceme přesně určit. Často vznikají ze zájmen kdo, co, jaký, který nebo čí pomocí částí ně-, něko-, -si, -koli a dalších.
- Někdo zvoní u dveří.
- Na stole něco leží.
- Vyber si některou možnost.
- Slyšel jsem to od kohosi ve škole.
7. Záporná zájmena
Záporná zájmena vyjadřují, že určitá osoba, věc, vlastnost nebo vlastník neexistuje nebo se nevyskytuje. Patří sem zejména nikdo, nic, nijaký, ničí a žádný.
- Nikdo nepřišel.
- Nic jsem nenašel.
- Žádný autobus tam dnes nejede.
- Nebyla to ničí chyba.
Podrobné vysvětlení
Proč mohou být stejná slova různými druhy zájmen?
Nejčastěji se zaměňují tázací a vztažná zájmena, protože používají stejné nebo velmi podobné tvary. O jejich druhu proto nerozhoduje samotné slovo, ale jeho použití ve větě.
Porovnejte:
- Kdo otevřel okno? – tázací zájmeno, protože se přímo ptáme.
- Nevím, kdo otevřel okno. – vztažné zájmeno, protože uvádí vedlejší větu.
- Kterou cestou půjdeme? – tázací zájmeno.
- Rozhodneme se, kterou cestou půjdeme. – vztažné zájmeno.
Při určování zájmen proto nestačí naučit se seznam slov. Vždy je potřeba přečíst celou větu a zjistit, jakou funkci v ní zájmeno plní.
Jak jev bezpečně poznat
Jak poznat druh zájmena
Pomoci může jednoduchý postup:
- Označuje konkrétní osobu? Pravděpodobně jde o osobní zájmeno: já, ty, on, my.
- Vyjadřuje vlastníka? Jde o přivlastňovací zájmeno: můj, její, náš, svůj.
- Na něco ukazuje? Jde o ukazovací zájmeno: ten, tento, takový.
- Je součástí otázky? Jde zpravidla o tázací zájmeno: kdo, co, který, čí.
- Spojuje části souvětí? Může jít o vztažné zájmeno: kdo, který, jenž.
- Není osoba nebo věc přesně určena? Jde pravděpodobně o neurčité zájmeno: někdo, něco, některý.
- Význam je záporný? Jde o záporné zájmeno: nikdo, nic, žádný.
Příklady
Příklady určování druhů zájmen ve větách
| Věta | Zájmeno | Druh |
|---|---|---|
| Já dnes zůstanu doma. | já | osobní |
| Tohle je moje místo. | moje | přivlastňovací |
| Ten strom zasadil dědeček. | ten | ukazovací |
| Kdo ti volal? | kdo | tázací |
| Nevím, kdo ti volal. | kdo | vztažné |
| Někdo nechal otevřené dveře. | někdo | neurčité |
| Nikdo se neozval. | nikdo | záporné |
| Eva si uklidila svůj pokoj. | svůj | přivlastňovací |
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby při určování zájmen
Záměna tázacích a vztažných zájmen
Slova kdo, co, který, jaký a čí nejsou automaticky tázací. Pokud uvádějí vedlejší větu nebo odkazují k předchozí části souvětí, jedná se o zájmena vztažná.
Považování zájmena svůj za osobní
Svůj není osobní, ale přivlastňovací zájmeno. Označuje vlastnictví vztahující se k podmětu věty.
Vyčleňování zvratného zájmena jako samostatného základního druhu
Zvratné se, si, sebe řadíme mezi osobní zájmena. Zvratné přivlastňovací zájmeno svůj patří mezi zájmena přivlastňovací. Označení „zvratné“ tedy upřesňuje jejich vlastnost, ale v základním přehledu netvoří osmý druh vedle sedmi významových skupin.
Jak si pravidlo zapamatovat
Jak si druhy zájmen zapamatovat
Místo mechanického učení názvů si ke každému druhu spojte jednoduchou otázku nebo význam:
- osobní – kdo vystupuje: já, ty, on, my,
- přivlastňovací – komu to patří: můj, tvůj, svůj,
- ukazovací – na co ukazuji: ten, tento, takový,
- tázací – na co se ptám: kdo, co, který,
- vztažné – co spojuje věty: kdo, který, jenž,
- neurčité – nevím přesně kdo nebo co: někdo, něco,
- záporné – nikdo nebo nic: nikdo, nic, žádný.
Nejčastější otázky
Kolik je druhů zájmen?
Podle významu se v češtině běžně rozlišuje sedm druhů zájmen: osobní, přivlastňovací, ukazovací, tázací, vztažná, neurčitá a záporná. U některých skupin se dále rozlišují zvláštní podtypy, například zvratné osobní zájmeno se nebo zvratné přivlastňovací zájmeno svůj.
Jaký druh zájmena je „se“?
Se je zvratné osobní zájmeno. Patří tedy mezi osobní zájmena. V různých pádech se objevují tvary například se, si, sebe a sobě. Příklad: „Tomáš se učí.“ nebo „Tomáš si připravil svačinu.“
Jaký druh zájmena je „svůj“?
Svůj je zvratné přivlastňovací zájmeno. Používá se, pokud vlastník odpovídá podmětu věty. Ve větě „Marie si vzala svůj kabát“ zájmeno svůj vyjadřuje, že kabát patří Marii.
Jak rozeznat tázací a vztažné zájmeno?
Rozhoduje použití ve větě. Pokud se pomocí zájmena přímo ptáme, je tázací: „Kdo přišel?“ Pokud stejné slovo uvádí vedlejší větu, je vztažné: „Nevím, kdo přišel.“ Samotný tvar slova tedy k určení nestačí.
Jaký druh zájmena je „někdo“?
Někdo je neurčité zájmeno. Označuje osobu, kterou přesně neurčujeme nebo neznáme. Podobně fungují například zájmena něco, nějaký, některý, něčí, kdosi nebo cosi.