Druhy zájmen – přehled, příklady a určování
Druhy zájmen přehledně
Zájmena se v češtině dělí na osobní, přivlastňovací, ukazovací, tázací, vztažná, neurčitá, záporná a vymezovací. Zájmena zastupují podstatná nebo přídavná jména, případně na osoby, věci či vlastnosti ukazují. Například já, ty, on jsou zájmena osobní, můj, tvůj přivlastňovací a ten, tento ukazovací.
Určování druhů zájmen bývá jednodušší, když se neučíme pouze seznam slov, ale všímáme si jejich významu ve větě. Některá zájmena označují osobu, jiná vyjadřují vlastnictví, na něco ukazují nebo se pomocí nich ptáme. Zvláštní pozornost je potřeba věnovat slovům jako kdo, co, který nebo čí, protože mohou být podle použití tázací nebo vztažná.
Přehled
Přehled všech druhů zájmen
| Druh zájmena | Typické příklady | Co vyjadřuje |
|---|---|---|
| Osobní | já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, se | Označuje osoby, věci nebo účastníky děje. |
| Přivlastňovací | můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj | Vyjadřuje, komu něco patří. |
| Ukazovací | ten, tento, tamten, takový, týž, tentýž | Ukazuje na osobu, věc nebo vlastnost. |
| Tázací | kdo, co, jaký, který, čí | Slouží k vytvoření otázky. |
| Vztažná | kdo, co, jaký, který, čí, jenž | Spojuje věty a odkazuje na výraz z jiné části souvětí. |
| Neurčitá | někdo, něco, nějaký, některý, kdosi, leckdo, každý | Označuje osobu nebo věc neurčitě. |
| Záporná | nikdo, nic, nijaký, ničí, žádný | Vyjadřuje neexistenci nebo zápor. |
| Vymezovací | sám, samý, všechen, tentýž | Vymezuje nebo zdůrazňuje osobu, věc či množství. |
Druhy a rozdělení
Jednotlivé druhy zájmen
1. Osobní zájmena
Osobní zájmena označují osoby, zvířata nebo věci, aniž bychom je museli znovu pojmenovat. Patří sem například já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony.
Příklad: Petra přišla domů. Ona si potom četla. Zájmeno ona zastupuje podstatné jméno Petra.
Mezi osobní zájmena patří také zvratné zájmeno se a jeho tvary, například sebe, sobě, sebou.
2. Přivlastňovací zájmena
Přivlastňovací zájmena odpovídají především na otázku čí? Vyjadřují, komu něco patří.
Patří sem například můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj.
Příklad: To je moje kniha. Petr si vzal svůj batoh.
Zájmeno svůj používáme tehdy, když něco patří podmětu věty: Jana si uklidila svůj pokoj.
3. Ukazovací zájmena
Ukazovací zájmena na něco nebo někoho ukazují či něco blíže určují. Patří mezi ně například ten, tento, tamten, takový, týž, tentýž.
Příklad: Tento sešit je můj. Takový výsledek jsme nečekali.
4. Tázací zájmena
Tázacími zájmeny se na něco ptáme. Nejčastější jsou kdo, co, jaký, který a čí.
Příklady: Kdo přišel? Co hledáš? Kterou knihu sis vybral? Čí je tento kabát?
5. Vztažná zájmena
Vztažná zájmena mají často stejnou podobu jako zájmena tázací, ale nepoužívají se k vytvoření otázky. Spojují části souvětí nebo odkazují na určitý výraz.
Patří sem například kdo, co, jaký, který, čí, jenž.
Příklad: Nevím, kdo přišel. Slovo kdo zde není otázkou, ale spojuje vedlejší větu s větou hlavní.
6. Neurčitá zájmena
Neurčitá zájmena označují osobu, věc, vlastnost nebo množství neurčitě. Nevíme přesně, o koho nebo o co jde.
Příklady jsou někdo, něco, nějaký, některý, kdosi, cosi, leckdo, málokdo.
Příklad: Někdo zaklepal na dveře. Vezmi si nějakou knihu.
7. Záporná zájmena
Záporná zájmena vyjadřují, že určitá osoba, věc nebo vlastnost neexistuje nebo se na ději nepodílí.
Patří sem například nikdo, nic, nijaký, ničí, žádný.
Příklad: Nikdo nepřišel. Nic jsem neviděl. Žádný úkol nebyl jednoduchý.
8. Vymezovací zájmena
Vymezovací zájmena něco zdůrazňují, vyčleňují nebo vyjadřují úplnost. Patří sem například sám, samý, všechen.
Příklad: Úkol vyřešil sám. Všichni žáci se vrátili do třídy.
Jak jev bezpečně poznat
Jak poznat druh zájmena
Při určování si nejprve všimněte významu zájmena ve větě:
- Označuje osobu? Pravděpodobně jde o zájmeno osobní: já, ty, on.
- Říká, komu něco patří? Jde o zájmeno přivlastňovací: můj, její, náš.
- Na něco ukazuje? Jde o zájmeno ukazovací: ten, tento, takový.
- Ptáme se jím? Jde o zájmeno tázací: kdo, co, který.
- Spojuje věty? Může jít o zájmeno vztažné: kdo, který, jenž.
- Nevíme přesně, koho nebo co označuje? Jde o zájmeno neurčité: někdo, něco.
- Vyjadřuje zápor? Jde o zájmeno záporné: nikdo, nic, žádný.
- Něco zdůrazňuje nebo vymezuje? Jde o zájmeno vymezovací: sám, všechen.
Příklady
Příklady určování zájmen ve větách
- Já pojedu vlakem. – já: osobní.
- To je naše zahrada. – naše: přivlastňovací.
- Tento strom vysadil dědeček. – tento: ukazovací.
- Kdo otevřel okno? – kdo: tázací.
- Vím, kdo otevřel okno. – kdo: vztažné.
- Někdo nechal na stole klíče. – někdo: neurčité.
- Nikdo se nepřihlásil. – nikdo: záporné.
- Všichni dokončili práci. – všichni: vymezovací.
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby při určování
Velmi často se zaměňují tázací a vztažná zájmena. Samotné slovo nestačí. Rozhodující je jeho použití ve větě.
Kdo přišel? – zde se ptáme, proto je kdo zájmeno tázací.
Nevím, kdo přišel. – zde zájmeno spojuje části souvětí, proto je vztažné.
Další častou chybou je záměna osobních a přivlastňovacích zájmen. Například on je osobní zájmeno, zatímco jeho ve spojení jeho kolo vyjadřuje vlastnictví a patří mezi zájmena přivlastňovací.
Jak si pravidlo zapamatovat
Jednoduchá pomůcka k zapamatování
- osobní – osoba: já, ty, on, my, vy;
- přivlastňovací – komu to patří: můj, tvůj, náš;
- ukazovací – ukazuji: ten, tento, takový;
- tázací – ptám se: kdo, co, který;
- vztažná – vztahuji jednu větu k druhé: kdo, který, jenž;
- neurčitá – nevím přesně: někdo, něco, nějaký;
- záporná – popírám: nikdo, nic, žádný;
- vymezovací – zdůrazňuji nebo vymezuji: sám, všechen.
Procvičení
Krátké cvičení na druhy zájmen
Určete druh zvýrazněného zájmena.
- My jsme přišli první.
- To je její bunda.
- Který autobus jede do centra?
- Vyber si nějakou knihu.
- Nic jsem tam nenašel.
- To je chlapec, který vyhrál závod.
- Tento obraz se mi líbí.
- Úkol dokončil sám.
Řešení
Řešení cvičení
- my – osobní zájmeno;
- její – přivlastňovací zájmeno;
- který – tázací zájmeno;
- nějakou – neurčité zájmeno;
- nic – záporné zájmeno;
- který – vztažné zájmeno;
- tento – ukazovací zájmeno;
- sám – vymezovací zájmeno.
Nejčastější otázky
Kolik druhů zájmen v češtině rozlišujeme?
Ve školní mluvnici se běžně rozlišuje osm základních druhů zájmen: osobní, přivlastňovací, ukazovací, tázací, vztažná, neurčitá, záporná a vymezovací.
Jaký druh zájmena je „kdo“?
Záleží na větě. V otázce Kdo přišel? je kdo zájmeno tázací. Ve větě Nevím, kdo přišel funguje jako zájmeno vztažné. Druh proto nelze vždy určit pouze podle samotného slova.
Jaký druh zájmena je „svůj“?
Svůj je přivlastňovací zájmeno, přesněji zvratné přivlastňovací. Používá se tehdy, když vlastník odpovídá podmětu věty. Například: Tomáš si uklidil svůj pokoj.
Jaký je rozdíl mezi neurčitými a zápornými zájmeny?
Neurčitá zájmena označují někoho nebo něco bez přesného určení, například někdo, něco, nějaký. Záporná zájmena vyjadřují neexistenci nebo popření, například nikdo, nic, žádný.