Zvířata v dětských básničkách mají zvláštní kouzlo – dokážou pobavit, překvapit a často i nenápadně poučit. Vtipné básničky o zvířatech patří dlouhodobě k nejoblíbenějším textům pro recitaci, protože spojují humor, fantazii a srozumitelný jazyk, který děti přirozeně vtahuje do děje. Právě díky zvířecím hrdinům si děti snadno zapamatují verše, pracují s intonací a nebojí se vystupovat před publikem. Následující doplnění článku se zaměřuje na to, proč jsou básničky o zvířatech tak oblíbené, jak je vybírat podle věku a jak je efektivně využít při recitaci.
Emanuel Frynta pracuje s jazykem velmi hravě a jeho básničky o zvířatech jsou plné absurdního humoru. Typickými příklady jsou Nosorožec, Chobotnice nebo Štěně.
Texty jsou vhodné pro děti, které už zvládají delší přednes a práci s výrazem.
Zdroj: článek Vtipné básničky o zvířatech
V naší poradně s názvem BÁSEŇ PRO 3.TŘIDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mira.
prosim basnicku 3 az 4 sloky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Cvrček
Josef Kožíšek 4 sloky
Stojí u své chaty,
stojí mezi vraty
cvrček zamyšlen;
pověz ty nám, pane strýčku,
co na mezi na sluníčku
děláš celý den?
Starostí mi hlava
skoro postonává,
moje dětičky:
po celý den v parnu pasu
nepokojnou, bujnou chasu,
zlaté husičky.
U své chaty stojí
cvrček v hnědém kroji,
stojí podle vrat;
co tu děláš, pane milý,
když se večer k horám chýlí,
sluníčko jde spat?
Chodím na besedu,
s druhy hovor předu,
ladím píšťalky;
a když druzi se mnou počnou,
slyšeti je naši skočnou
sto mil do dálky.
Rybička
Josef Kožíšek 3 sloky
Žába leze do kaluže,
na rybičku reptá:
Pojď, rybičko, na sluníčko,
podívej se do světa.
Já jsem rybka jako šipka,
nechci býti jako ty,
je-li tobě kaluž milá,
já si hledím čistoty.
Sukýnku mám vybílenou,
blýská se mi jako sníh,
koupila ji má matička
za milion stříbrných.
Zdroj: příběh Báseň pro 4. třídu
Velmi oblíbené jsou texty autorů Miloš Kratochvíl, Emanuel Frynta a Jan Vodňanský.
Ano, kratší básně se zvířaty jsou ideální už pro 1. a 2. třídu.
Personifikace pomáhá dětem lépe porozumět významu a humoru textu.
Je vhodné zohlednit věk dítěte, délku básně a jeho vztah k tématu.
Mezi nejznámější patří Kratochvíl, Frynta, Žáček, Dědeček a Vodňanský.
Ano, často se využívají při českém jazyce i dramatické výchově.
Ano, rytmus a rým podporují správnou výslovnost a paměť.
Mnohé texty básní k recitaci jsou dostupné online na literárních a vzdělávacích portálech.
Zdroj: článek Vtipné básničky o zvířatech
Ve svém příspěvku BÁSEŇ PRO SKOLÁKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan.
nejlepší básnička je Malovaná pohádka od: Jiří Žáček
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Báseň pro skoláky
Vhodná báseň odpovídá věku dítěte, má srozumitelný jazyk a dítěti se dobře pamatuje.
Záleží na zkušenostech recitátora, začátečníci obvykle lépe zvládnou kratší texty.
Pro školní účely někdy ano, u soutěží je však nutné dodržet původní znění.
Lepší je častější krátký nácvik než dlouhé jednorázové učení.
Ano, recitace rozvíjí paměť, slovní zásobu i sebevědomí.
Pomáhá důkladná příprava, nácvik nahlas a pozitivní podpora okolí.
Ano, správně zvolená báseň může introvertním dětem pomoci se vyjádřit.
Vhodnější je motivační hodnocení zaměřené na snahu a pokrok.
Zdroj: článek Báseň k recitaci
Ve svém příspěvku BÁSEŇ PRO 4. TŘÍDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikol Boranova.
Potřebuju básnicku abych vyhrála recitační soutěž
Musí bit hodne moc btipna
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mira.
prosim basnicku 3 az 4 sloky
Zdroj: příběh Báseň pro 4. třídu
Emanuel Frynta
(5 slok, báseň na recitaci 6 třída od Emanuela Frynty)
Být nosorožcem není snadné –
což dítě nebo člověka
dost často vůbec nenapadne,
a někdy ani zdaleka.
~
Je k tomu nutná tlustá kůže
a celá řada různých vloh.
A ani to nic nepomůže,
když není na rypáku roh.
~
Být nosorožcem někdo jiný,
například kozel nebo pes,
zvlád by to sotva z poloviny
a vůbec by se neunes.
~
Začal by mečet nebo štěkat,
podávat packu nebo výt,
a kdyby toho musel nechat,
stal by se z něho škarohlíd.
~
A svěřit to i třeba krávě,
dopadlo by to podobně –
z čehož je vidět, jak je správné
být si sám sebou osobně.
Zdroj: článek Vtipné básničky o zvířatech
Ve svém příspěvku BÁSEŇ PRO 5. TŘÍDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anonym.
dobry den prosim delsi basne jsou hezke ale kratke dekuji za vas cas
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Báseň pro 5. třídu
Emanuel Frynta
(4 sloky, báseň na recitaci 6 třída od Emanuela Frynty)
Kdo – jako my – má doma štěně,
chodívá si s ním s chutí hrát
a přitom brblá dennodenně,
že po něm musí utírat.
~
To mně spíš vadí na štěněti,
když nemá vážný interes,
když zapomíná, že čas letí
a jednou z něho bude pes.
~
Když jenom štěká, chroustá kosti,
lítá a hlídá si svůj kout.
když nemá kousek ctižádosti –
kam to chce potom dotáhnout?
~
To naše taky se jen flinká
auž si myslí, že je psík.
Já mu to říkám od malinka:
„Ty skončíš jako jezevčík!“
Zdroj: článek Vtipné básničky o zvířatech
Nejčastěji se volí básně o 4 až 6 slokách, podle schopností dítěte.
Ano, ale spíše pro zkušenější recitátory nebo v rámci individuálního výběru.
Ideální je báseň s jasným obsahem, rytmem a možností výrazové práce.
Ano, klasické české básně jsou pro školní recitaci velmi přínosné.
Nechat ho vybrat báseň, která mu je tématem blízká, a pracovat s textem postupně.
Záleží na zkušenostech dítěte, kratší texty jsou vhodné na začátek.
Ideálně krátce, ale pravidelně, aby si dítě vytvořilo jistotu.
Ano, většina uvedených typů básní je vhodná i pro školní a okresní kola.
Zdroj: článek Báseň pro 5. třídu
Je to obrazná představa malého cirkusu, kde hlavními „umělci“ jsou blechy – malé bytosti, které cvičí velkého psa. Tento kontrast je zdrojem humoru.
Hlavně pro děti na základní škole (3.–6. třída), které se učí recitovat a pracovat s rytmem a rýmem.
Báseň se často objevuje v recitačních sbornících a školních materiálech, které shromažďují texty Miloše Kratochvíla i jiných autorů.
Pomoci může nácvik po slokách, vysvětlení obrazu a společné čtení nahlas.
Kratochvílova poezie je hravá, rytmická, s důrazem na humor a jednoduchý jazyk.
Ano – představte si scénu „cirku bleších“ jako dramatickou hru s rolemi tuláka, psa a komentátora.
Není primárně morální, spíše ukazuje, jak si představivost dokáže hrát s realitou.
Ano – díky humorným spojením a neobvyklým obrazům si děti osvojují nová slovní spojení a rytmus řeči.
Zdroj: článek Bleší cirkus Miloše Kratochvíla: hravá poezie, která baví děti
Emanuel Frynta
(3 sloky básničky pro děti k recitaci 4 třída od Emanuela Frynty)
Kromě paní učitelky
celá třída chytá lelky,
tlustý, tenký, malý, velký,
sedí jako přišití,
hledí něco chytiti.
~
Už je lelků plná třída,
okna, skříně, stůl i křída,
nadarmo se nepovídá,
že se dílo podaří,
když se ruka k ruce přidá.
Někdy se to vydaří.
~
Jenom paní učitelka,
chudák nešťastná, div nelká,
nechytila od pondělka
ani jediného lelka,
jí se totiž nelekne
nikdo, ani lelek ne.
Zdroj: článek Vtipné básničky o škole
Emanuel Frynta
(6 slok básničky na recitaci 7 třída od Emanuela Frynty)
Jedna družstevnice v Nizze
prodala mi chobotnice,
dal jsem si je do ložnice
za almárku na boty,
ať mám ze života více,
když jsou volné soboty.
~
Chobotnice není krutá,
dokavad je zavinutá,
ale jak se blíží čtvrtá,
jak je tady svačina –
to vás pak div neprovrtá
hladovýma očima.
~
Když se máma u nádobí
pro ty chobotnice zlobí,
říká tátá: „Ale co by,
chobotnice neštěká,
nenašlape, nenadrobí,
je to přítel člověka.“
~
Není jenom tak je živit,
tak se nesmí nikdo divit,
když je s námi děda Ctivít
pase v parku na trávě,
že jim nenecháme zkřivit
ani chobot na hlavě.
~
A když někdy koncem zimy
začnou chřadnout a my s nimi,
říká táta: „Ale jdi mi,
nečistíš jim choboty!
Zas je mají plné rýmy,
pro tebe, ty zlobo, ty!“
~
Tak je mažem vazelínou,
máslem, sádlem, rozmarýnou,
hlavně že nám nezahynou
tyři páry chobotnic,
to bych pak svou vlastní vinou
neměl z volných sobot nic.
Zdroj: článek Vtipné básničky o zvířatech
William Shakespeare je typickým autorem renesanční literatury. Jeho díla jsou světského rázu bez náboženských motivů, které byly pro předcházející období typické. Jeho dramata jsou psána veršem, který ale není vždy rýmovaný. Verše působí bez rytmu a měly by se přednášet s důrazem na druhé slabice. Shakespeare začínal jako většina autorů tradičním jazykem, postupně si ale utvořil vlastní styl, který je kompromisem mezi tradičním a volným stylem.
SHAKESPEAROVA DÍLA:
Zdroj: článek William Shakespeare
Ideální je středně dlouhá báseň, kterou lze přednesem oživit a udržet pozornost publika.
Ano, vtipné básně k recitaci jsou velmi oblíbené a často bodují u poroty i spolužáků.
Ano, pokud textu rozumí a dokáže ho přesvědčivě interpretovat.
Báseň na recitaci pro 6. třídu bývá jednodušší, zatímco pro osmáky je náročnější na přednes.
Ano, témata ze života jsou pro druhý stupeň velmi přirozená a srozumitelná.
Záleží na schopnostech recitátora, ale důležitější než délka je výraz a pochopení textu.
Ano, méně známé básně často působí svěže a originálně.
Pomáhá dobrá příprava, nácvik nahlas a výběr textu, který recitátorovi sedí.
Zdroj: článek Básně k recitaci 8. třída
Záleží na vydání, ale nejčastěji se objevuje v Seifertových souborných knihách a výborech poezie z jeho zralejší tvorby.
Ano, protože nabízí jasné motivy, obraznost a snadno pochopitelné jazykové prostředky.
Kombinace jemné melancholie, poklidu a vnímání krásy v každodennosti.
Název odkazuje jak k ročnímu období, tak symbolicky k světlu, které v Seifertově poetice hraje významnou roli.
Zdroj: článek Jaroslav Seifert báseň Září
O podzimu, proměně času a jemné, citlivé atmosféře, typické pro Seiferta.
Může být – záleží na interpretaci. Milostné motivy jsou v Seifertově poezii často skryté.
Pro svou jednoduchost, krásu, symboliku a lidskost.
Září symbolizuje klid, zralost a harmonii – je to více než jen měsíc.
Ano, Seifertova poezie je ideální pro výuku: je srozumitelná, ale významově bohatá.
Zdroj: článek Jaroslav Seifert báseň Září
Autorem básně je český básník a spisovatel Jiří Žáček.
Báseň je primárně určena dětem, ale díky svému humoru a jednoduchosti oslovuje i dospělé čtenáře.
Hlavním tématem je oslava bernardýnů, jejich dobrých vlastností a ochoty pomáhat.
Text je jazykově jednoduchý, rytmický a výchovný, což z něj dělá ideální materiál pro výuku čtení a literatury.
Využívá rým, rytmus, opakování a citově zabarvená slova, která podporují hravý tón.
Úctu k pomáhajícím bytostem, empatii, radost z dobra a pozitivní vztah ke zvířatům.
Zdroj: článek Bernardýnům třikrát sláva
Báseň 8 slok už patří mezi náročnější texty. Pro pátou třídu je vhodná spíše výjimečně, častěji se využívá jako báseň na recitaci pro 6. třídu nebo druhý stupeň.
Pokud se dítě rozhodne pro takto dlouhou báseň, je důležité rozdělit si text na logické celky a pracovat s významem každé části zvlášť.
Zdroj: článek Báseň pro 5. třídu
Ideální jsou básně o délce tří až čtyř slok, které umožní rozvinout výraz, ale zároveň udrží pozornost publika.
Ano, pokud jsou zvoleny citlivě a recitátor dokáže pracovat s humorem přirozeně a bez přehánění.
Nejlépe funguje jemná ironie, nadsázka a situační humor, který vychází z běžného života.
Známý autor může být výhodou, ale rozhodující je vždy kvalita přednesu a porozumění textu.
Důležitá je práce s hlasem, intonací a pauzami, stejně jako opakovaný nácvik před publikem.
Ano, mnoho vtipných básní obsahuje hlubší myšlenku nebo satirický podtext.
Určitě ano, vtipné básně jsou velmi oblíbené na školních vystoupeních a akademiích.
Báseň by měla odpovídat temperamentu dítěte, aby přednes působil přirozeně a autenticky.
Obvykle se doporučuje recitovat text v původním znění, drobné úpravy je však vhodné konzultovat s učitelem.
Zdroj: článek Vtipné básně k recitaci 9. třída